sylvaleva
Pamětník, Kosice, Hrádek u Nechanic
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 36 zobrazení
krcsedmikraska
Opékání buřtů, soutěže pro děti a spousta zábavy v areálu zámku Hrádek u Nechanic.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 24 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
anet022
  • 4.6.2021
  • 1 319 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
senosec
Zámek Hrádek byl postaven letech 1839-1857 Františkem Arnoštem z Harrachu jako reprezentační rodové sídlo. Předlohou pro exteriéry i interiéry zámku se stala anglická šlechtická sídla ve stylu tudorské gotiky. Zpřístupněné interiéry si dochovaly původní vzhled z 2.poloviny 19. století.
Tady máš výlet končí.
více  Zavřít popis alba 
97 komentářů
  • září 2020
  • 60 zobrazení
katkajer
  • 15.8.2020
  • 41 zobrazení
thomascech
Snímky z výletu do Hrádku u Nechanic
více  Zavřít popis alba 
  • 3.8.2020
  • 12 zobrazení
macura1
2 komentáře
  • 31.7.2020
  • 49 zobrazení
iva-63
Celkem neplánovaně to byl výlet o délce 12 km, kromě loveckého zámku Ohrada (viz předchozí album) na mě zanechal hluboký dojem hlavně novorománský kostel v Hosíně. Pokud jde o státní zámek Hluboká nad Vltavou ... pokusím se stručně přiblížit, jak Schwarzenbergové ke Hluboké přišli a proč a jak ji takhle přestavěli a proč se mi nijak zvlášť nelíbila.

Ostroh nad Vltavou si pro umístění hradu vyhlédl už král Přemysl Otakar II. kolem r. 1250, který chtěl zarazit pronikání rodu Vítkovců do nitra Čech, zvláště když jejich panství ležela v oblasti mezi Čechami a jeho nově nabytými územími na jihu. Po porážce a smrti krále na Moravském poli získal panství kolem Hluboké Záviš z Falkenštejna, asi nejznámější představitel rodu pánů z Krumlova. Ten poté získal v zemi velikou moc, oženil se s vdovou po králi, královnou Kunhutou, stal se poručníkem jejího syna Václava II. Ale jak šel čas, ledacos se změnilo, Závišův vliv se leckomu nelíbil, takže nakonec byl v r. 1290 Záviš popraven na tzv. pokutní louce pod Hlubokou. Poté panství Hluboká velmi často měnilo majitele, králové je dávali v zástavu ... vystřídali se tu např. páni z Lobkowicz, z Rožmitálu, z Pernštejna, z Hradce (kteří započali renesanční přestavbu hradu). Po bitvě na Bílé Hoře získal Hlubokou generál Marradas, významný generál třicetileté války. Jeho potomci pak v r. 1661 prodali Hlubokou Janu Adolfu I. ze Schwarzenbergu. To byl první Schwarzenberg, který získal tzv. inkolát, tj. právo se usadit v Českém království, a také první z tohoto rodu, který získal titul kníže. Usazení v Čechách si považoval, jeho rodina i všichni jeho úředníci museli umět česky, byl také velmi dobrým hospodářem, což se pak na další z toho rodu dědilo.

Přeskočím nyní nějaké to století - došlo k rozdělení Schwarzenbergů na 2 větve, starší hlubocko-krumlovskou a mladší orlickou. Pro zámek Hluboká je nejvýznamnější Jan Adolf II. kníže ze Schwarzenbergu (1799 - 1888). Vzdělaný pán, diplomat, zajímal se aktivně o průmyslovou revoluci a hornictví. Dvakrát navštívil Anglii a Skotsko a mimo jiné byl uchvácen architekturou tamějších hradů. Poprvé byl jeho společníkem na cestě hrabě Harrach - nelze se divit určité podobnosti Hluboké a východočeského Hrádku u Nechanic. Podruhé, už s manželkou Eleanorou, kněžnou z Liechtensteina, byl přítomen korunovaci anglické královny Viktorie. Tito knížecí manželé se nechali při romantické přestavbě zámku Hluboká inspirovat tzv. windsorskou gotikou. Práce v exteriérech i interiérech zámku pokračovaly až do 70. let 19. století. Zámek už z dálky působí jako bílý pohádkový přízrak s mnoha věžičkami, cimbuřím, arkýři a chrliči. Do jednotlivých místností zámku byly zakoupeny nebo z jiných schwarzenberských zámků svezeny starožitnosti výjimečné hodnoty. Mimořádná je sbírka gobelínů a zbraní, unikátní jsou sbírky keramiky, skla, delfské fajánse, benátské lustry, obrazy, koberce ...

Tolik literatura. Podle mě - je to honosné, ale přeplácané. Interiéry jsou kvůli dřevěnému obložení tmavé. Zřejmě špatně větratelné, zatuchlé. Na Hluboké jsem byla jen kdysi v dětství na školním výletě, a pod vlivem nádherné knihy Pavla Juříka "Jihočeské dominium" jsem se sem teď chtěla znovu podívat, zvlášť když tu nebudou výpravy Číňanů, Rusů apod. To nebyly. Ale prohlídky 1. okruhu se musely konat každých 7 minut, po 35 lidech, a to přitom všechny prohlídky byly v češtině. Takovou frekvenci prohlídek jsem jinde nezažila. Uvnitř se nesmí fotografovat a ani by to bylo nešlo - v menších místnostech moc lidí a všude přítmí. Interiéry určitě krásné, ale mně se Hluboká prostě nelíbila.

Pokud jde o novorománský kostel v blízkém Hosíně, o tom asi nejlíp promluví fotky. Obrovská, nápadná, uvnitř velmi zvláštní stavba, o které jsem se mimochodem dozvěděla na Rajčeti a kterou jsem moc chtěla vidět.

Mapa: https://mapy.cz/s/fetupazute
více  Zavřít popis alba 
50 komentářů
  • 22.7.2020
  • 84 zobrazení
nohabucovice
Zúčastnilo se 18 osob.
Program:
18. 7. sobota: vlastní doprava do místa ubytování.
19. 7. NEDĚLE: Třebechovice pod Orebem, betlém a Krňovice, podorlický skanzen
NEDĚLE CT2: 65 km. 216 m/231 m. Hradec Králové – CT 222 - (CT 4196 - CT 4197) - Běleč n. Orlicí, pivovar – CT 222 – Krňovice, skanzen - CT 222 - Třebechovice pod Orebem, muzeum betlémů – CT 4260 Petrovice - Petrovičky - Týniště nad Orlicí - Borohrá-dek - silnice 305 - Žďár nad Orlicí - Borohrádek - CT a NS rytíře Velingera - CT 181 - Veliny - Holice - CT 4265 a NS Viselice - Hlubo-ký rybník - Podlesí - Vysoké Chvojno - CT 181 - Hradec Králové Mapa: https://mapy.cz/s/pomanedaro
20. 7. PONDĚLÍ: 66 km nebo 74 km. 91/133 m. Chlumec nad Cidlinou – Poděbrady - Nymburk
Hradec Králové – CT 4362 – na Pražskou třídu – na ni opustit CT 4362 – Anenské náměstí – Pardubická třída – Plačice – CT 4198 – Práskačka – doprava na CT 4199 – Urbanice - Lhota pod Libčany – Roudnice – za obcí na CT 4288 – Puchlovice – Trnava – Babice – CT4289 – Kosičky – Kosice – před obcí Písek odbočit doprava na CT 4290 – Ostrov – Chlumec nad Cidlinou - různé CT – Žiželice – Poděbrady (66 km) – Nymburk (74 km) https://mapy.cz/s/mesesajeme
VLAKEM z Poděbrad do Hradce Králové Např. v 16:02 h v 17:02 h, v 18:02 h a v 19:02 jede přímý vlak do Hradce, cesta trvá 48 minut, možnost rezervace místa pro přepravu kola. Z Nymburka jedou vlaky o 7 minut dříve.
21. 7. ÚTERÝ romantický zámek HRÁDEK U NECHANIC, bojiště CHLUM U SADOVÉ
ÚTERÝ CT4: 55 km. 346/346 m. Hradec Králové - Kukleny - Chaloupky CT 4362 - Bříza - U Žižkova stolu - Žižkův stůl - CT 4270 Probluz - Dolní Přím - Nový Přím - zámek Hrádek u Nechanic - Nechanice - silnice 323 a CT 181 Staré Nechanice - silnice 323 Suchá - CT 4286 - Mokrovousy - Dohnalice - CT 4293 - Čistěves - CT 4270 - Lípa - bojiště u Chlumu u Sadové (Muzeum války 1866, v areálu 460 památníků, pomníků a pohřebišť) – rozhledna 34,6 m vysoká a rozhledna - Chlum - CT 4270 a u Rozběřic CT 4362 - Neděliště, zámek - neznačená silnice - Předměřice nad Labem - kolem Labe - Hradec Králové. Mapa: https://mapy.cz/s/hehehapade
22. 7. STŘEDA KUKS, DVŮR KRÁLOVÉ, JAROMĚŘ
STŘEDA CT5: 74 km. Převýšení 375 m/319 m. Hradec Králové - Lochenice - Velichovky - Dvůr Králové – Kuks, patří mezi nejkrás-nější barokní areály u nás, nádherná zahrada, barokní lékárna, farmaceutické muzeum – Jaroměř, pevnost Josefov nad soutokem Labe a Metuje – Smiřice, barokní zámek s arkádami - Hradec Králové. Mapa https://mapy.cz/s/cotozagoju
23. 7. ČTVRTEK PARDUBICE, KUNĚTICKÁ HORA

ČTVRTEK CT6: 63 km. 131 m/131 m Hradec Králové - CT 4039 - Opatovice nad Labem Čeperka - CT 4040 - Podůlšany - Staré Ždá-nice - Dolany - Lázně Bohdaneč - CT4193 - zámek Pardubice - přes most a CT 2 Labská - Brozany - Ráby - Kunětická hora - CT 2 Labská - Bukovina nad Labem - Vysoká n. Labem – možnost zajet k rozhledně Milíř - Hradec Králové Mapa: https://mapy.cz/s/puzezezojo
24. 7. PÁTEK HOŘICE, NOVÝ BYDŽOV
PÁTEK CT7: 77 km. 261/333 m. OSOBNÍM VLAKEM z HK v 08:04 h do Hořic (příjezd v 08:41 h) Hořice, parkoviště u sochařského parku U sv. Gotharda - CT 4085 - Holovousy - Ostroměř - CT 4358 - údolím Javorky - Šárovcova Lhota CT 4085 - Konecchlumí, tvrz - CT 4140 - Kovač, tvrziště - Třtěnice - po silnici do Vysokého Veselí - Hrobičany - Smidary - Nový Bydžov - CT 4288 - Barchov - Ba-bice - Trnava - Puchlovice - Roudnice - Lhota pod Libčany - Praskačka - Plačice - Hradec Králové. Mapa: https://mapy.cz/s/donukohemo
25. 7. SOBOTA – NÁVRAT VLASTNÍ DOPRAVOU
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 535 zobrazení
roznovacka
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2020
  • 35 zobrazení
josefg
Hrádek u Nechanic,Ještěd,Mumlavský vodopád,přes Velký Štolpich na vyhlídku Ořešník
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 14.7.2020
  • 122 zobrazení
rajceblanka
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 17.6.2020
  • 30 zobrazení
danamak
Jedná se o bitvu, která se odehrála 3.7.1866 v rámci v prusko-rakouské války v roce 1866. Bitva se odehrála v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím a byla rozhodující bitvou této války. Počtem vojáků, kteří se účastnili této bitvy, jde o největší střetnutí na území Čech a Moravy (436 000 vojáků). Za svítání začala bitva, ve které se Rakušané a Sasové utkali nejprve s pruskou První a Labskou armádou. Dopoledne nebylo o výsledku bitvy rozhodnuto, rakouská armáda vybavená moderními děly úspěšně vzdorovala útoku u vsi Lípa. Rakousko v tuto chvíli mělo dokonce mírnou převahu. Rakouská taktika selhala především v tom, že dva rakouské sbory se zapojily do zbytečného boje o les Svíb a odkryly pravé křídlo půlkruhové formace. Po příchodu pruské 2.armády došlo k obratu a kolem 3 hodin odpoledne dobyli Prusové vrch Chlum. Rakušané se pokusili z prohrané bitvy ustoupit a snažili se o co nejmenší ztráty, které byly obrovské: 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 zraněných a 22000 zajatých vojáků, 6000 koní, téměř 200 děl a přes 600 povozů, a to jen na rakouské straně.
Kdysi jsem už na jeden z těchto památníků jela, ale bylo to narychlo, protože jsem jela z Prahy a ještě ten den jsem se vracela zpátky. Tentokrát jsme chtěli místa, kde tato bitva probíhala, projet důkladněji, a tak jedeme na celý víkend. V sobotu ráno dojedeme do Lázní Bohdaneč, kde necháváme auto a pokračujeme přes Pernštejnské rybníky, k Hrádku u Nechanic, dále k Chlumci a kopci Svíb. Odtud jedeme do kempu Velký Vřešťov, kde máme sraz s kamarádkou, a druhý den pokračujeme do Velichovek a pak zpátky do Lázní Bohdaneč.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 14.6.2020
  • 51 zobrazení
mrakic
Hrádek u Nechanic, Pecka, Hořice, Slovanka, Pec p. S., Sněžka, Růžohorky, Portášky, Jánské Lázně, Černá Hora, Černohorské rašeliniště
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2020
  • 56 zobrazení
alenatno
... v Chlumci nad Cidlinou, Kosicích, Hrádku u Nechanic a na Chlumu
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 25 zobrazení
unokct
Pětice cyklistek a cyklistů využila povolený podpůrný dopravní prostředek, aby v žel. st. Bolehošť zahájila putování po královéhradeckém bojišti Prusko-rakouské války roku 1866. Program jsme měli vskutku nadupaný - během jednoho dne jsme navštívili celou řadu zajímavých válečných pomníků a památníků, vojenský hřbitov v Máslojedech, místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran v Aleji mrtvých v lese Svíb, zastavili se na místech nejděsivějšího vojenského střetnutí na Chlumu, ve Střezeticích u pomníku padlých koní - i tato ušlechtilá zvířata si vytrpěla své ... Další zajímavostí byly bezesporu přímé výhledy nejen na bojiště, ale i (bohužel zamlžené) Podkrkonoší, Zvičinu, Orlické hory, ... z rozhleden v Libníkovicích a na Chlumu či nenápadného místa - zvané Žižkův stůl. Naší pozornosti neunikl rekonstruovaný zámek ve Smiřicích, Hořiněvsi i letní sídlo hrabat z Harrachu - Hrádek u Nechanic, odkud jsme pokračovali do Hradce Králové, kde náš vydařený zážitkový cyklistický výlet končil a plni dojmů jsme se podvečerním vlakem vrátili do svých domovů. Jedním slovem - PARÁDA !!! Luboši - děkujeme !!!
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2020
  • 17 zobrazení
Reklama