Hledání

24 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mikesss
  • březen 2009
  • 52 zobrazení
  • 0
spolekpanstvazizeleves
Bogdan Andrzej Zdrojewski

vernisáž Fotografie
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2016
  • 58 zobrazení
  • 0
zdenek-hk
Vernisáž fotografií Miroslava Prouzy 16.10.2018 v Salonu Dagmar Popová, Hradec Králové.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.10.2018
  • 17 zobrazení
  • 0
ucan2
více  Zavřít popis alba 
  • 8.1.2015
  • 150 zobrazení
  • 0
zdudek
Vernisáž obrazů akad. malíře Zdeňka Dudka z období 1968-1969. Výstava se konala v Mětské knihovně Hradec Králové v srpnu 2015.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010 až srpen 2015
  • 18 zobrazení
  • 0
jhpatchwork
z vernisáže ...
více  Zavřít popis alba 
  • září 2015
  • 157 zobrazení
  • 0
ingpek
5.5.2017
Delegace Klubu výsadkových veteránů generála Rudolfa Severina Krzáka Jindřichúv Hradec byli pozváni na vernisáž výstavy ANTROPOID
k programu a diskuzi mezi studenty do Gymnaziua Lomnice nad Lužnicí.
Copyright : Foto a grafika jsou chráněny autorskými právy. Použití pouze po svolení autorú !
Kategorie: dokumentyudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • září 2011 až květen 2017
  • 35 zobrazení
  • 2
ingpek
18.4.2017
Fotodokumentace z účasti delegace Klubu výsadkových jednotek generála Rudolfa Severina Krzáka na vernisáži k 70. výročí výsadkových jednotek v Čechách, Chrudim - muzeum
copyright (foto a grafika) : Josef Pekarna ing. (Pergys) a foto - Klára Habartová

http://www.ingpek.rajce.idnes.cz
Kategorie: dokumentyudálosti
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2013 až duben 2017
  • 90 zobrazení
  • 1
martac
Dobrý den, dovoluji si vás tímto pozvat na pokračování mé plzeňské výstavy "Cesty snů" a tentokráte do Jindřichova Hradce. Vernisáž proběhne 7.1.2011 od 19h. A já doufám, že se mi tato kavárna již nezavře jako ta v Praze :-)) Omlouvám se všem, kdo jste měl bohužel tam zbytečnou cestu... Děkuji a přeji krásné dny..Marta Černická
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 26.12.2010
  • 1 202 zobrazení
  • 0
luciecing
Vernisáž výstavy MŮJ NOVÝ ŽIVOT v Hradci Králové
Termín konání: 5. 11. 2013
Místo konání: Galerie U Přívozu, Studijní a vědecká knihovna Hradec Králové
Autor fotografií: Vladimíra Buchtová
více  Zavřít popis alba 
  • 5.11.2013
  • 151 zobrazení
  • 0
zelvak
Barvitý a hravý večer.
Kategorie: umělecké
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2016
  • 205 zobrazení
  • 0
petruno
V pátek odpoledne jedu do Loučné nad Desnou pro 26 obrazů od malíře Petra Válka. V sobotu v podvečer se bude konat vernisáž v Popráči. V sobotní ráno je počasí mrazivé a deštivé, v Žamberku se koná otevřená rallye Šmídl, nejsou to rychlostní závody, jede se to za plného provozu a podnínkou je dodržovat silniční předpisy. Nejdůležitější v tomto závodě jsou vědomosti a dobrá orientace v mapě. Závody vynechávám a jedu až když počasí částečně dostalo rozum, mám pozvánku na zábavné a soutěžní odpoledne v žamberecké firmě Šmídl. Celé odpoledne probíhalo tak jak nastínil plán, chvílemi vysvitlo i sluníčko a tak zábava a soutěže přilákaly početné publikum. Trochu opožděně stíhám i vernisáž Petra Válka. No a co s načatým víkendem ? Na neděli mám doma pozvánku z tělovýchovné jednoty Sokol Hnátnice na pěší pochod jarní přírodou. Čerstý a chladný větřík doprovázený občas sněhovou přeháňkou nedává moc prostoru kochat se jarní rašící a kvetoucí přírodou. Dole jsou informační internetové odkazy na jednotlivé části víkendu pro případné bližší info. Co dodat víkend se vydařil a podařil, mějte se všichni prima. Ahoj Petr
http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/rallye-smidl-pobavila-a-proverila-ridicske-schopnosti-20170423.html
http://alabama.webnode.cz/
http://hradec.idnes.cz/konak-z-orlickych-hor-jezdi-v-hollywoodskych-filmech-p0k-/hradec-zpravy.aspx?c=A151222_110540_hradec-zpravy_pos
http://www.bvv.cz/propet/aktuality/kralici-hop-velka-zabava-ale-i-sport-na-svetove-ur/
http://galerieujakoba.cz/autori/valek-petr/
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2017
  • 366 zobrazení
  • 0
monikash
Českomoravská vysočina malebná…
Nevlídné, chladné sobotní odpoledne 12. listopadu 2016. Po téměř liduprázdném Masarykově náměstí proháněl ledový vítr nažloutlé listí, neklamná to připomínka blížící se zimy. Před patnáctou hodinou na chvíli ožil prostor před starobylou radnicí z roku 1571, to když několik desítek milovníků výtvarného umění zachumlaných do zimních kabátů směřovalo do tamní galerie Otakara Kubína.
V 15 hodin zde byla slavnostní vernisáží zahájena výstava děl Jana Odvárky ze Svratky s prostým ale výstižným názvem Obrazy.Ty nás upoutaly hned na první pohled svou malebností a opravdovostí. Ve vkusných jednoduchých rámech na diváka vyhlížely především zadumané kouty Vysočiny nenásilně doplněné obrazy květin.
Všechny, jak je zde již dobrým zvykem, přivítal majitel galerie Josef Bařinka. Představil autora výstavy a uvedl Kristýnu Znamenáčkovou – vítězku celostátní soutěže v interpretaci skladeb Bohuslava Martinů.
Klavíristka rozezněla struny nástroje a prostorem se počaly vznášet tóny skladby Motýli v květinách.
Mgr. Jan Bařinka poté představil autora vystavených děl. Připomenul, že předchozí výstava v nádherných prostorách pod čtyřbokou věží se konala před šesti lety, nyní je další. Tentokrát již za autorovy účasti. Prozradil, že k dílu Jana Odvárky má osobní vztah: „V kraji Vysočiny jsem od dětství trávil velkou část letních prázdnin, některá místa jsou mi důvěrně známá.“ Dále uvedl, že tvorba Jana Odvárky je realistická i když se od jiných autorů liší. Například horizontem krajiny posunutým téměř k hornímu okraji obrazu, autor ve svých obrazech skvěle vystihuje různá roční období.
Opět se rozezněl klavír pod hbitými prsty vynikající klavíristky Kristýny Znamenáčkové, hudba Bohuslava Martinů ještě více umocňovala krásu vystavených obrazů a k tamní atmosféře byla velmi dobře zvolená.
Josef Bařinka závěrem pozval k prohlídce výstavy a k drobnému občerstvení.
Jan Odvárka upřesnil, že maluje na speciální akvarelový ruční papír barvami ve tvaru kostiček. „Hotový obraz je nejlépe vystavit pod sklem, voda jej může poškodit. Masopust je technikou akrylu, proto obraz mezi ostatními vyzní trochu jinak,“ uvedl a pokračoval: „Občas rád tvořím i města třeba Svojanov, Brno, Litomyšl, Pardubice, Hradec Králové. Květiny maluji jen pro výstavy, je to velmi pracné.“
Výstava akvarelů Jana Odvárky potrvá v Galerii Otakara Kubína do 4. prosince 2016.
Více: http://galerie-ok.cz/
Text: Luboš Sušil
Kategorie: kulturaudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 12.11.2016
  • 381 zobrazení
  • 0
rehacek
PLANÁ NAD LUŽNICÍ - Existují minimálně dva dobré důvody proč navštívit výstavu DIALOGY v nové Galerii Fara. Především jsou to díla sochaře Vladimíra Matouška a malíře jeho syna Ivana Matouška, které jsou tady k vidění a za druhé protože to dobří lidé v tom slova smyslu. „Poznal jsem je na mezinárodním výtvarném sympoziu v Brunovcích, a tak jsem je pozval k nám do Plané nad Lužnicí. Navíc k tomu jejich tvorba velmi konvenuje s výstavním prostorem a lokací galerie. Proto jsem rád, že jsme se mohli setkat na vernisáži v pátek 8. dubna v 18 hodin právě tady,“ svěřil se kurátor výstavy Pavel Talich
Vladimír Matoušek vystudoval SPŠCh a LŠU v Brně u malíře Petra Skácela (bratr básníka Jana Skácela). Zabýval se restaurováním gotických a barokních soch, od roku 1980 se věnuje původní autorské tvorbě. K vidění jsou díla Svatí, Meditace, Starý zákon, Anděl a ďábel, Nový zákon, Proroci. Autor měl samostatné výstavy v místech: Hradec Králové, Brno Stavoprojekt, Gent (Belgie), Mníšek pod Brdy, Brno VŠ klub, Petrohrad (Rusko), Jaroměřice nad Rokytnou, Milonice, Brno Janáčkova opera, Hodonín, Boskovice, Kaiserslautern (Německo), Sv. Kopeček, Olomouc, Brno, Divadlo na provázku, Hrad Kámen, Ostrava – Poruba, Augustiniánský klášter, Synagoga Mikulov, Berlin (Německo), Katedrála na Petrově Brno, Šternberk - bývalém Aug. Klášter, Katedrála
sv. Václava Olomouc a nyní v Plané nad Lužnicí.
Jeho restaurátorské práce jsou k vidění na sochařských výzdobách barokního kostela v Jevíčku, vstupních vratech kostela na Vrbici, v interiéru kaple biskupského gymnázia v Kroměříži, Panně Marii v Nemocnici Milosrdných, interieru Knihkupectví Cesta v Brně, fontáně Pocta Trojici - Hasselt (Belgie) - corpus Krista pro hlavní oltář kostela ve Zlechově, fontáně Ruce v Nemocnici Milosrdných Bratří v Brně, fontáně Živá voda v Hasseltu (Belgie); - sv Kateřina - Hasselt (Belgie), na oltáři kostela v Nemoticích, fontáně Živá voda pro Českou pojišťovnu v Brně, Notre Dame - Hasselt (Belgie), křížové cestě kostela ve Zlechově, sv. Josef Benoit Labre - Abbey Notre Dame de Sept Fons (Francie), Panně Marii v kostele ve Zlechově, sv. Václavu a corpus Krista v kostele v Zámrskách a dalších.
Byl oceněn v roce 1986 Cenou za plastiku (Brno) a v roce 1999 Cenou města Hirson (Francie).
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 10.4.2011
  • 168 zobrazení
  • 0
babi90
Beseda s hercem Janem Fišarem s výstavou fotografií Pavla Hona proběhla 12.3.2013 ve 14.30 hod. v sále CHS Gabriel v Ostravě - Zábřehu Čujkovova 40a 1.poschodí.za účasti jmenovaných.

Jan Fišar se narodill 24. 9.1955 v jednom z nejkrásnějších měst Evropy – Praze a prožil mnoho let (včetně studia na DAMU) přímo naproti Divadlu na Vinohradech v Ibsenově ulici, kde hrál mnoho let jeho tatínek Vlastimil Fišar. DAMU ukončil v roce 1977 a nastoupil své první angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde se setkal s mnoha významnými českými režiséry, především s K. Paloušem – J. K. Tyl: Strakonický dudák – Švanda (1978), s O. Ševčíkem – E. Rostand: Cyrano z Bergeracu – Kristián (1978), s J. Dalíkem – G. B. Shaw: Svatá Jana – Dauphin – Karel VII. (1981) a mnoho dalších. V roce 1982 nastoupil do tehdejšího SD Ostrava (dnes NDM) a odehrál zde mnoho velkých a krásných rolí u režisérů R. Kovala, B. Jansy, K. Bryndy aj.

Jan Fišar o sobě:

Za všechny role bych rád jmenoval ty, které jsou, alespoň z mého pohledu, pro mne nejpodstatnější:

Don Juan - Don Juan, r. M. Tarant (1991)
Pekelník – Pekelník, r. J. Deák (1992)
Fiesco – Fiesco, r. J. Deák (1992)
Casanova – Casanova, r. R. Lipus (1993)
Královský hon na slunce – Atahualpa, r. J. Klimsza (1993)
Miláček – G. Duroy, r. Z. Kaloč (1996)
Ostře sledované vlaky – Hubička, r. I. Krobot (1996)
Naši furianti – Bláha, r. J. Klimsza (1996)
Romance pro křídlovku – Básník, r. R. Lipus (1998)
Strýček Váňa – Astrov, r. O. Meleshkina-Smilková (1998)
Cyrano de Bergerac – Cyrano, r. R. Lipus (2000)
Tři sestry – Veršinin, r. J. Deák (2001)
Královské hry – Jindřich VIII., r. M. Krobot (2001)
Herkules a Augiášův chlév – Herkules, r. J. Mikulášek (2004)
Pán polštářů – Ariel, r. A. Celiński (2005)
Maryša – Vávra, r. M. Lang (2006)
Moliere – Moliere, r. J. Klimsza (2006)
Racek – Sorin, r. L. Vajdička (2007)
Matka – Otec, r. R. Lipus (2007)
Goldbergovské variace – Mr. Jay, r. I. Krejčí (2008) – Komorní scéna Aréna – širší nominace na Cenu Thálie
Večer tříkrálový – Malvolio, r. M. Lang (2008)
Osidla smrti – S. Bruhl, r. L. Vajdička (2008)
Amadeus – Salieri, r. P. Šimák (2010)
Spolupráce s ČT Praha, Bratislava, Brno, Ostrava: režiséři E. Sadková, A. Moskalyk, V. Jordánová, J. Deák, Z. Zelenka, Z. Havlíček, D. Klein, P. Slavík, V. Rusko, O. Kepka.
Spolupráce s ČRo Praha, Bratislava, Hradec Králové, Olomouc a Ostrava: stovky pořadů, z poslední doby např. Odysseia (10 dílů) a Illias (10 dílů), r. T. Jirman.

Ze své moderátorské činnosti si nejvíce cením uvádění Cen Thálie v ND v Praze v přímém přenosu na ČT v roce 2004. Mou největší láskou je poezie a umělecký přednes. Spousty pořadů v pražské Viole, Lyře Pragensis, Společnosti bří Čapků (mnoho pořadů také ve spolupráci s mým tatínkem), Památníku národního písemnictví, ale také v Bratislavě a v mnoha městech České republiky – v Ostravě v kavárně Daniel, Atlantiku, Librexu a především v ČRo Ostrava. Je pro mne velkým potěšením i častá spolupráce na významných festivalech, jakými jsou Janáčkův máj nebo Janáčkovy Hukvaldy. V této oblasti si nejvíce vážím trojnásobného vítězství na nejvýznamnější a nejprestižnější soutěži v uměleckém přednesu Neumannovy Poděbrady (dnes PDP). Velice si cením spolupráce s P. Kotíkem a J. Třískou na pořadu Dopisy Olze V. Havla na Pražském jaru v r. 2001, který se konal ve Španělském sále Pražského hradu za účasti prezidenta republiky pana Václava Havla. A skončím mým milovaným Karlem Čapkem: „Věřím, že nejdůležitější a nejživější na divadle je herec; vše, co sníží intenzitu a přitažlivost herectví, snižuje nevyhnutelně i životnost divadla.“

V dubnu 2012 získal Jan Fišar na jubilejním 50. ročníku festivalu Poděbradské dny poezie vůbec nejvyšší ocenění za přednes poezie a prózy v České republice. Křišťálovou růži si společně s ním odnesli z jediného česko-slovenského festivalu tohoto zaměření také herec Jiří Lábus (Studio Ypsilon) a slovenská herečka Jana Oľhová (Slovenské komorné divadlo). V minulosti obdrželi stejné ocenění například Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Ladislav Chudík nebo Emília Vášáryová.

V Ostravě chtěl zůstat tak dva roky

"První roli v Ostravě jsem hrál se zlomenou rukou. Tu jsem si přivezl z Prahy, při jednom večírku došlo totiž k malému konfliktu. Takže jsem profesionálního dálkového řidiče hrál s rukou v sádře," pokračoval Fišar ve vzpomínkách na své první setkání s Ostravou.

Začínal v Pardubicích, a jak říká, počítal s tím, že se ani v Ostravě nezdrží déle než dva tři roky. "Když jsem byl mladý a tudíž také zákonitě sebevědomý, ani ve snu mě tehdy nenapadlo, že bych se do Prahy brzy nevrátil," popisoval Fišar.

Jak vnímal jeden z nejznámějších herců své první setkání s Ostravou? "Ostrava byla pro mě strašná deprese, nikdy jsem ji předtím neviděl. Znal jsem ji jenom z hrůzostrašných vyprávění lidí, kteří toto město vlastně vůbec neznali. Ta pověst strašné a navíc černé Ostravy existuje u některých lidí, ale nakonec i u některých kolegů dodnes. Přitom tu nikdy nebyli a je to pro ně v podstatě strašná škoda."

Nejstrašnější zážitek si prožil v době, kdy začal zkoušet. Ubytovali jej tehdy v hotelu Odra, což je dnešní Brioni ve Stodolní ulici. "Ta tehdy vypadala poněkud jinak. Bylo to opravdu něco neskutečného. Navíc se na mě ještě tehdy v noci dobývala příslušnice nejstaršího řemesla ruské národnosti. Já tu noc probrečel, padla na mě těžká depka," líčil Fišar.

"A k tomu ještě, jak jsem měl tu zlomenou ruku, mi tehdy dole v tom strašidelném ,hotelu‘ odmítli dát pivo, protože prý mám být na nemocenské. Takže to byla má první noc v tomto městě," pousmál se dnes už v Ostravě zdomácnělý Jan Fišar.

Naopak jej povzbudil báječný činoherní soubor. Divadlo mělo tehdy a stále má celorepublikovou pověst. Dnes Jan Fišar bydlí v centru Ostravy. Prahu si stále nosí v srdci, pravidelně slýchává kostelní zvony, které mu připomínají ty z pražských Vinohrad.

Fotografie z archívu J.Fišara naskenovala H.Papežová
Fotografie z výstavy P.Hona a vernisáž v Librexu v Ostravě nafotila H.Papežová
Fotografie z besedy : H.Papežová, D.Stračánek
Videa : D.Stračánek
Fotografie na výstavě : Pavel Hon
Křišťálová růže - nejvyšší ocenění za umělecký přednes v Poděbradech 2012
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2012 až březen 2013
  • 190 zobrazení
  • 0
reklama