Hledání: Hrady a zámky - doba Karla V

Pro dotaz Hrady a zámky - doba Karla V jsme našli 1 231 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
bele
ALB 686
Čtvrtá ze serie alb z výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované - Jízdárna Pražského hradu – zatím ve dnech 19. 12. 2014 – 15. 3. 2015. Je zde cca 600 unikátních předmětů nesmírné ceny a je škoda u toho nepobýt – doporučuji si najít na prohlídku čas :-)

Tato část je selekce snímků tématikou krátkého života Karla V., dále začátků 20. století, ...ale má to i návrat k Felixovi ze Schwarzenbergu, aby se na něho nezapomnělo

Hlavní námět je ale Karel V. ze Schwarzenbergu a jeho auto
Automobil Benz 16/40 Karla V. ze Schwarzenbergu – objem 3,5 litru a výkon 40 HP. Luxusní, vodou chlazený 4válec s karburátorem Zenith a elektrovýbavou Bosch doplňovaly 2 acetylenové lampy. Vůz si objednal Karel V. v roce 1913 u dovozce aut Sichrovského z Prahy v ceně 12.000 korun

Po obdržení řidičského průkazu se nechal zapsat do Českého klubu automobilistů, a brzo po vyhlášení mobilizace narukoval jako nadporučík hulánů rakousko-uherské armády začátkem srpna 1914 do války. Byl tam veden i s automobilem a svým řidičem u jednotek Autocorps a převelen na srbskou frontu. Koncem srpna dostal úplavici a 6. Září 1914 zemřel. Auto i s jeho ostatky bylo převezeno na zámek Orlík. Auto je nyní ve sbírkách NTM
více  Zavřít popis alba 
78 komentářů
  • prosinec 2014 až leden 2015
  • 752 zobrazení
jaropet
Hauenštejn (též Horní hrad či Hauenstein) je hrad z druhé poloviny 13. století přestavěný na zámek v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Hrad byl pravděpodobně založen v druhé polovině 13. století jako součást hraničního opevnění. To však není jisté. Jako druhá možnost se uvádí založení hradu jeho prvním doloženým majitelem – loketským purkrabím Mikulášem Winklerem. Ten ho však poměrně záhy přenechal klášteru v Doksanech. Klášter jej i s panstvím vyměnil 23. ledna 1336 s českým králem Janem Lucemburským za poplužní dvůr ve Velichově. Od té doby setrval jako součást královského majetku až do doby Karla IV. Ten jej převedl na neznámého majitele. Hrad poté vyměnil ještě několikrát svého majitele a byl používán jako zástava. Teprve v 16. století se dostal do rukou mocného rodu Šliků. Ti ho po požáru (kolem roku 1600) nechali nákladně přestavět z původní gotické do nové renesanční podoby. Podle dochovaných zpráv z té doby byl na zámku vybudován i pivovar. V této době je také rozšířen zámecký sad, hospodářství a postaven dřevěný vodovod. Šlikové drželi Hauenštejn až do roku 1663, kdy jej prodali vévodovi Juliu Jindřihovi Sasko-Lauenburskému. Od té doby tvořil Hauenštejn součást ostrovského panství. Julius Jindřich nechal zámek rozšířit a provedl mnohé stavební úpravy.
Roku 1689 zdědila Hauenštejn Francizska Sibyla Augusta. Zámek tak připadl do rukou rodu Augustů. Ti však v roce 1771 po meči vymřeli a celé panství i s hradem připadlo do majetku domu Habsbursko-lotrinského. Od roku 1826 spadal do souboru tzv. státních statků. 30. října 1837 byl prodán Gabriele hraběnce z Buquoy - Longueval v rámci rozprodeje státních statků. Buquoyové pak drželi Hauenštejn až do roku 1945. Během druhé světové války byl využíván jako středisko Hitlerjugend. Po válce byl zabaven a připadl do správy československého státu. V roce 1947 byl po rekonstrukci využíván jako rekreační středisko jáchymovských dolů. Později, do roku 1958, zde zase sídlil záchytný dětský domov. Od té doby nebyl využíván a chátral. Okresní národní výbor jej chtěl několikrát nechat zrekonstruovat, ale nenalezl pro něj dostatečné finance ani podporu. Po roce 1982 se dokonce uvažovalo o jeho demolici a zachování pouze věže k turistickým účelům. Avšak ústav památkové péče od jeho ochrany jako památky neupustil. Po roce 1992 přešel hrad a zámek Hauenštejn pod správu obce Krásný Les. Zastupitelstvo hledalo několikrát kupce. Až v letech 1999–2000 koupil hrad a zámek současný majitel – Pavel Palacký. Od té doby pracuje s neustále se rozrůstající skupinou lidí na obnově hradu a zámku a jeho využití jako kulturně-turistického objektu.

Zdroj a další info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hauen%C5%A1tejn
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.9.2016
  • 1 131 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
rendoslava
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 16.7.2020
  • 19 zobrazení
smolkova
11. - 13. září 2020
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 13 zobrazení
tichav
  • 2.8.2020
  • 7 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jiranku
  • 13.9.2020
  • 11 zobrazení
mia1960
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 26.8.2020
  • 29 zobrazení
loboso
  • letos v srpnu
  • 19 zobrazení
video12
Hrad Buchlov; Zámek Buchlovice 11.9.2020
více  Zavřít popis alba 
  • 11.9.2020
  • 12 zobrazení
jirka-suchomel
Monumentální komplex hradu a zámku, který je znám především díky nádhernému relikviáři svatého Maura. Ale není to jen to... Pravdou je, že zatím je přístupný pouze zámek. Opravy finišují v Pluhovském paláci, který se otevře turistům brzy a v něm bude nově umístěn relikviář. Zároveň se snad brzy dočkáme i otevření nejstarší části - hradu.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2020
  • 28 zobrazení
vaclavhercik
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2020
  • 36 zobrazení
jiranku
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2020
  • 17 zobrazení
loboso
Hodinka mezi kamennými sochami, papírovými hrady a zámky, stovkami koček a malou připomínkou krásné gotiky...
více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2020
  • 18 zobrazení
miral
Dneska kolo odpočívá, ale i autoturistika po památkách má svoje kouzlo:).
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2020
  • 102 zobrazení
cumackova
Hrad a zámek Klenová
Hrad Klenová je připomínaný poprvé roku 1291, kdy jej vlastnil Bohuslav z Klenové, byl postaven na osamělé strmé skále ze dvou stran obtékané Jelenkou, přítokem řeky Úhlavy.
Hrad stál opodál zemské stezky, která vedla od královského města Klatov údolím Úhlavy k Železné Rudě a odtud podél Černé Řezné do Bavorska. Doplňoval tak soustavu pohraničních hradů v této části pomezního hvozdu. O raně gotické podobě hradu si můžeme učinit z nepatrných zbytků dochovaného zdiva jenom velmi neurčitou představu, ale zdá se, že rozsahem se příliš nelišil od svého pozdějšího nástupce. Kromě jednoduché hradební zdi byl hrad opevněn jenom příkopem a valem. Proto v pozdější době v 15. století, při rozmachu palných zbraní bylo nutné vystavět důkladnějšího opevnění, s nímž byla spjata přestavba celého hradu. Přestavbu pak provedl Přibík z Janovic a Klenové ( válečník a politik), který zde uplatnil svých válečných zkušeností při stavbě nového opevnění. Po Přibíkově smrti roku 1465 zdědil Klenovou jeho vnuk Jan, který ji před rokem 1525 prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmburka. Ten ke Klenové připojil bezděkovský statek. Posléze se zde vystřídalo několik majitelů. Za zmínku stojí, že se zde v roce 1564 narodil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který se proslavil jako cestovatel a spisovatel (vylíčil svoji cestu do Palestiny, kterou podnikl roku 1598 s Heřmanem Černínem z Chudenic),ale především jako hudební skladatel.Za svůj život změnil několikrát víru a nakonec ukončil svůj život pod katovým mečem na Staroměstském náměstí v Praze 21. června 1621. Na sklonku 17. století přestal být hrad střediskem rozsáhlého panství a sídlem jeho feudálního držitele a počal chátrat. Již v roce 1737 z něho zbyly většinou jenom zříceniny, obehnané dvojitým příkopem. Teprve když roku 1832 koupil statek Klenovou hrabě Eduard Stadion-Thannhausen, majitel rozsáhlého panství Kout-Trhanov na Domažlicku, byla zřícenina hradu opravena a přistavěny nové prostory. Byla obnovena stará gotická hradní kaple nad branou vnitřního hradu a vstupní brána do hradu. Opravena polorozbořená hranolová věž, která byla dostavěna do dnešní výše a ukončena pseudogotickým cimbuřím. Při těchto přestavbách došlo k zasypání vnitřního příkopu a na jeho místě byla založena zahrada. V druhé polovině 19. století byl ke středověkému hradu Klenová přistavěn novogotický zámek a komplex dalších obytných a hospodářských budov (sýpka, vila, kaple sv. Felixe, statek).
Ve 20. století, až do roku 1951, byla majitelkou zámku malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. Poté se stal majetkem československého státu. V rámci restitucí byl zámek navrácen paní Vrbové-Kotrbové, která ho ve své poslední vůli v roce 1993 odkázala Galerii Klatovy-Klenová. Jako umělecká galerie je využíván prostor a okolí zámku již od roku 1963.
Z hradu se nabízí jedinečné výhledy na centrální Šumavu
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 16.5.2020
  • 74 zobrazení
Reklama