Hledání: Hrady a zámky - ozdoby výstavy s příběhem

Pro dotaz Hrady a zámky - ozdoby výstavy s příběhem jsme našli 1 230 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
bele
ALB 689
Sedmá ze série alb z výstavy Hrady a zámky objevované a opěvované - Jízdárna Pražského hradu – zatím ve dnech 19. 12. 2014 – 15. 3. 2015. Je zde cca 600 unikátních předmětů nesmírné ceny, a jen namátkou několik z nich je v tomto albu – proto doporučuji si najít na vlastní prohlídku čas :-)

***
Příběh první

Svatováclavská koruna – originál z roku 1346, vystavena kopie od kolektivu šperkařů pod vedením prof. Jaroslava Prášila - 1995 SUŠP Turnov

***
Příběh druhý ….. a pro mne nejvíc zajímavý
Oltář sv.Anny Samotřetí – neznámý mistr pod zkratkou IP jej zhotovil kolem roku 1524
Oltář s vyobrazením sv. Anny, Panny Marie a malého Krista byl ozdobou zámku Kratochvíle, od roku 2015 bude už ale trvale vystaven v Českém Krumlově, kde ho už uvidíme jenom velice letmo – proto prohlížet zblízka a kochat se dokud top jde .

Oltář je spojován s dopisy Zdeňka Lva z Rožmitálu z dubna 1523, kdy hrozí sankcemi jistému řezbáři Johannesovi z Pasova ( že by IP?) za opožděné dodání oltáře sv. Anny. Tento tón si mohl dovolit, protože byl v té době ještě v čele úřadu nejvyššího pražského purkrabího, ale už se pod ním politicky houpala půda. Řezbář se asi polekal a dílo dodal ale nedokončil tak, jak bylo jeho zvykem. Svědčí o tom nedokončená ruka postavy vpravo za stojícím králem s kalichem dole v řezbě Klanění tří králů – podívejte se tam, že nelžu. Opravdu je jen naznačená. Jinde jsou i žíly na rukách a tady nic

Oltář měl být zřejmě darem pro klášter františkánů v Horažďovicích, kde byl Zdeněk Lev roku 1519 jako horlivý katolík přijat do společenství bratří sv. Františka. V roce 1577 ale ovládl Horažďovice Václav Švihovský, který jejich klášter dokonale vyraboval takovým způsobem, že se proti jeho počínání ohradil i císař Rudolf II.

Ten byl ale daleko, blízko byl jiný vlivný aristokrat a katolík – Vilém z Rožmberka, který si stavěl letohrádek Kratochvíle coby kamenem dohodil u Nechanic , a kterému se bylo potřeba dostávat do přízně všemi prostředky. Nejmocnější muž v Čechách a kandidát na polský královský trůn byl známý svým vytříbeným vkusem, a tak oltář posloužil jako vhodný dar od „Šviháka“ k jeho ročnímu výročí svatby s Marií Annou, sestrou bádenského markraběte Filipa II. Nebylo by to v Čechách, kdyby se nedostala o této skutečnosti anonymní stížnost k pražskému arcibiskupovi. Tam a takto to i skončilo, když se ukázalo, kdo je oním tajemným obdarovaným

Mistr IP má v Čechách i jiná díla, na která se nyní po této zkušenosti také chystám. Je to oltář Křest Krista v Týnském chrámu v Praze a Zlíchovský epitaf v pražské Národní galerii
Komu by nebyl zřejmý význam Samotřetí, tak to je jako babička v očekávání vnuka. Je to vždy na obrazech nebo sousoší vyjadřováno za přítomnosti sv. Anny – babičky, Panny Marie v dívčím věku jako výrazu nevinnosti a malého Krista

***
Příběh třetí
Ostatkové relikviářové busty sv. Václava a Vojtěcha
Jsou společně s bustou sv. Víta zmiňovány v inventáři Svatovítského pokladu z roku 1503 jako dar krále Vladislava II. Jagellonského. Podle kutnohorských pracovních registrů dostali v letech 1498 až 1500 zlatníci zaplaceno za dílo „hlav sv. Dědiců“, tj. svatých patronů Království českého

***
Příběh čtvrtý
Stříbrný kandelábrový svícen s alegorickými postavami – dar českých stavů hraběti Karlu Chotkovi 19. Století – zámek Velké Březno
Krásná práce s vysokým stupněm dokonalosti detailů, Hrabě Karel Chotek byl nejvyšší pražský purkrabí a prezident Královského českého zemského gubernia. Dolní podstavec je dekorován 78 erby aristokratických rodů, kteří tento společný dar zajišťovaly

Chotek podporoval nejen rozvoj Prahy, ale i jiných měst – lázní v Karlových Varech, Teplicích, Mariánkách i Františkových Lázní. Rozvíjel podmínky pro růst průmyslu, ekonomiky i společenských událostí. Jedna alegorická soška KARSLBAD zůstala zachována

Svícen není úplný, několik částí se asi nenávratně poztrácelo během jeho vystavování. Restaurování proběhlo v letech 1984 -85. Dílo zhotovil pražský zlatník Ludwig Fortner podle návrhů Christiana Aubera a Josefa Maxe
více  Zavřít popis alba 
93 komentářů
  • prosinec 2014 až leden 2015
  • 466 zobrazení
rendoslava
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 16.7.2020
  • 19 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
smolkova
11. - 13. září 2020
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 13 zobrazení
tichav
  • 2.8.2020
  • 7 zobrazení
jiranku
  • 13.9.2020
  • 11 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
mia1960
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 26.8.2020
  • 29 zobrazení
loboso
  • letos v srpnu
  • 19 zobrazení
video12
Hrad Buchlov; Zámek Buchlovice 11.9.2020
více  Zavřít popis alba 
  • 11.9.2020
  • 12 zobrazení
jirka-suchomel
Monumentální komplex hradu a zámku, který je znám především díky nádhernému relikviáři svatého Maura. Ale není to jen to... Pravdou je, že zatím je přístupný pouze zámek. Opravy finišují v Pluhovském paláci, který se otevře turistům brzy a v něm bude nově umístěn relikviář. Zároveň se snad brzy dočkáme i otevření nejstarší části - hradu.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2020
  • 28 zobrazení
vaclavhercik
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2020
  • 36 zobrazení
jiranku
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2020
  • 17 zobrazení
loboso
Hodinka mezi kamennými sochami, papírovými hrady a zámky, stovkami koček a malou připomínkou krásné gotiky...
více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2020
  • 18 zobrazení
miral
Dneska kolo odpočívá, ale i autoturistika po památkách má svoje kouzlo:).
více  Zavřít popis alba 
  • 6.9.2020
  • 102 zobrazení
cumackova
Hrad a zámek Klenová
Hrad Klenová je připomínaný poprvé roku 1291, kdy jej vlastnil Bohuslav z Klenové, byl postaven na osamělé strmé skále ze dvou stran obtékané Jelenkou, přítokem řeky Úhlavy.
Hrad stál opodál zemské stezky, která vedla od královského města Klatov údolím Úhlavy k Železné Rudě a odtud podél Černé Řezné do Bavorska. Doplňoval tak soustavu pohraničních hradů v této části pomezního hvozdu. O raně gotické podobě hradu si můžeme učinit z nepatrných zbytků dochovaného zdiva jenom velmi neurčitou představu, ale zdá se, že rozsahem se příliš nelišil od svého pozdějšího nástupce. Kromě jednoduché hradební zdi byl hrad opevněn jenom příkopem a valem. Proto v pozdější době v 15. století, při rozmachu palných zbraní bylo nutné vystavět důkladnějšího opevnění, s nímž byla spjata přestavba celého hradu. Přestavbu pak provedl Přibík z Janovic a Klenové ( válečník a politik), který zde uplatnil svých válečných zkušeností při stavbě nového opevnění. Po Přibíkově smrti roku 1465 zdědil Klenovou jeho vnuk Jan, který ji před rokem 1525 prodal Vilémovi Švihovskému z Rýzmburka. Ten ke Klenové připojil bezděkovský statek. Posléze se zde vystřídalo několik majitelů. Za zmínku stojí, že se zde v roce 1564 narodil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který se proslavil jako cestovatel a spisovatel (vylíčil svoji cestu do Palestiny, kterou podnikl roku 1598 s Heřmanem Černínem z Chudenic),ale především jako hudební skladatel.Za svůj život změnil několikrát víru a nakonec ukončil svůj život pod katovým mečem na Staroměstském náměstí v Praze 21. června 1621. Na sklonku 17. století přestal být hrad střediskem rozsáhlého panství a sídlem jeho feudálního držitele a počal chátrat. Již v roce 1737 z něho zbyly většinou jenom zříceniny, obehnané dvojitým příkopem. Teprve když roku 1832 koupil statek Klenovou hrabě Eduard Stadion-Thannhausen, majitel rozsáhlého panství Kout-Trhanov na Domažlicku, byla zřícenina hradu opravena a přistavěny nové prostory. Byla obnovena stará gotická hradní kaple nad branou vnitřního hradu a vstupní brána do hradu. Opravena polorozbořená hranolová věž, která byla dostavěna do dnešní výše a ukončena pseudogotickým cimbuřím. Při těchto přestavbách došlo k zasypání vnitřního příkopu a na jeho místě byla založena zahrada. V druhé polovině 19. století byl ke středověkému hradu Klenová přistavěn novogotický zámek a komplex dalších obytných a hospodářských budov (sýpka, vila, kaple sv. Felixe, statek).
Ve 20. století, až do roku 1951, byla majitelkou zámku malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. Poté se stal majetkem československého státu. V rámci restitucí byl zámek navrácen paní Vrbové-Kotrbové, která ho ve své poslední vůli v roce 1993 odkázala Galerii Klatovy-Klenová. Jako umělecká galerie je využíván prostor a okolí zámku již od roku 1963.
Z hradu se nabízí jedinečné výhledy na centrální Šumavu
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 16.5.2020
  • 74 zobrazení
rajceblanka
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2020
  • 13 zobrazení
Reklama