Hledání

113 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

brdogingo
  • 15.9.2018
  • 201 zobrazení
mupy
  • jaro 2009
  • 22 zobrazení
fotovs46cykl
  • srpen 2019
  • 130 zobrazení
trempoviny
Tento víkend se konalo několik trempských akcí zaručené kvality, např. merenda Údolí Děsu v Srbsku. Ovšem nedorazit na 30. výroční oheň T.O.Diagonála Ypsilon, mezi skutečné brdské trempy, to bych si dlouho vyčítal (asi do dalšího jejich ohně). Avšak, neopomněl jsem cestou navštívit bývalou raketovou základnu, zvanou Klondajk, abych se podíval jak chátrá. Brzy zbydou z RZ jen asi podzemní bunkry bez dveří, ale doporučoval bych nějakému schopnému podnikateli dobudovat jednu radarovou rampu na vyhlídkovou restauraci. Na ohni T.O.\Y pršelo, ale myslím, že právě takové počasí si tradičně kamarádi přáli, protože když je slunečno, tak přijíždí na Brdy mastňáci a astracháni.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2010
  • 1 469 zobrazení
coloraaa
Opět po roce jsme se zajeli podívat na nejdražší Pandury na celém světě!!! (jedno obrněné vozidlo Pandur údajně vyšlo na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo) Letošní Bahna se opravdu povedla. Počasí suprové a technika nádherná. Loni jsme tu byli dopoledne tak letos jsme jeli až na odpolední program. Vzhledem k tomu že armáda na Brdech končí v roce 2015 tak to jsou zřejmě jedny z posledních Bahen.
Teplota +30'C, slunečno, bezvětří.
http://blisty.cz/art/54347.html
http://zpravy.idnes.cz/ceske-pandury-jsou-vyrazne-drazsi-nez-portugalske-maji-i-horsi-vybavu-1mc-/domaci.aspx?c=A110708_205053_domaci_abr
http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=676334
http://zpravy.idnes.cz/vyrobce-panduru-si-platil-schuzky-s-politiky-miliardovou-zakazku-ziskal-1rz-/domaci.aspx?c=A100216_210717_domaci_abr
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2210&sid=389cb3ae9aa45b1518e3cc1e8f31656c
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 23.6.2012
  • 1 181 zobrazení
tonyavalon
Oheň 36. Trapsavce spojený s vyhlášením výsledků této trampské literární soutěže se uskutečnil o víkendu 28.-30. května 2010 na Brdech. Počasí nám přálo, bylo krásně a sešlo se nás tam kolem stovky, ačkoliv to podle fotek není na první pohled příliš zřetelné..
Fotografie v tomto albu jsou od Kameňáka, Housete, Terky, Madelaine, Carmena, Tonyho a Petra Falty.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010
  • 1 101 zobrazení
rnphoto
Fotografie z dovolené s dětmi v LEGOLAND Deutschland v Německu u městečka Günzburg u dálnice z München do Stuttgartu - zhruba v polovině této dálnice. Celkově jsme byli v LEGOLANDu 4 dny a byli jsme ubytováni v nově otevřeném LEGOLAND Feriendorf - vybrali jsme si kemp, aby děti vůbec poznali stanování a použili jsme nakoupené stany a spacáky, cena byla také zajímavá včetně vstupenky do LEGOLANDu na celou sezónu tohoto roku. Když jsme dorazili z parku zpět do kempu, začalo pršet, takže jsem stavěl stan v dešti a navíc musel zjišťovat jak vlastně na to, protože naposledy jsme ho stavěli poprvé před 2 lety a od té doby jsem si již opravdu nic nepamatoval.
V den příjezdu jsme na recepci vyřídili formality okolo ubytování a i když jsme přijeli okolo 1700 a LEGOLAND zavírá v 1900, chtěli děti ztrávit tento čas návštěvou v parku, takže jsme park asi na hodinu navštívili. Atrakce již nefungovaly, tak jsme se informovali o získání sezónních vstupních karet a děti se osvěžili u vodních atrakcí.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2009
  • 970 zobrazení
coloraaa
Dnes jsem se vydal na asi nejhezčí část Brd. Vzal jsem to přes Hilton, Nové GRW, Neskenon, Igelitník, Old Dakotu, Diagonálu, Klondajk, Vrahův camp, Třebízského dub, Srnčí Camp (alias Šuplík,Slepič?árna,Kyselina?), Bobrovnu, Hebron, Palouček a plno dalších neznámých kempíků. Asi 30 minut jsem šel v dešti a asi 3 minuty padaly kroupy průměr asi 10 mm. Nad Diagonálou jsem potkal asi 20 malých pruhovaných selátek délky asi 40 cm. Bachyně nikde, asi byly schované v houští, mohl jsem je vyfotit ale vsadil jsem na bezpečnost a udělal čelem vzad a rychlým krokem jsem zmizel z dohledu. Nemohl jsem vědět kdy na mě bachyně vystartují. U Bobrovny jsem potkal prasečí rodinku se 4 selátky. Ti dvá dospělcí byly pořádně velké a vypasené kusy. Naštěstí měly strach a utíkaly pryč. U Neskenonu jsem zase vyplašil dva pořádné jeleny.
Po celých Brdech se neskutečně těží dřevo. Hlavně berou ty největší duby, buky a smrky.
Dnešní velký okruh trval 9 hodin a našlapal jsem více jak 35 km po Brdských stráních.
Ráno bylo 7,6'C ale slunečno. Odpoledne se to zatahlo a pršelo. Při návratu v 19,00 bylo 8'C.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2012
  • 877 zobrazení
evavah
První pokusy s dobýváním železné rudy v Mníšku pocházejí již od Keltů. První dokumenty o těžbě pocházejí z roku 1746. Protože ruda obsahovala velmi málo železa, v historii se střídala období těžby s obdobími útlumu. Po roce 1824 byly na ložisku opět zahájeny těžební práce, a to jak povrchové, tak hlubinné. Dolování bylo obnoveno i během 2. světové války. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že mníšecký důl se stane surovinovou základnou pro nově budované hrudkovny v Mníšku. Těžba v dole byla ukončena v roce 1966.
Důl má 36 pater, nejnižší patro je v hloubce 220 m. Horizontální mocnost ložiska 6 - 30 m. V roce 1953 byla zahájena ražba dopravní štoly na úrovni 16. patra. Do provozu byla dána v roce 1956. Dopravní štola o délce 1270 m vyúsťuje v prostoru bývalých hrudkoven, nyní Kovohutě Mníšek.
Vlastníkem dolu je od 7. září 2004 Montánní společnost o. s., která jej po létech dřiny 1.9.2013 zpřístupnila veřejnosti.
Prohlídku možno objednat na adresa: monspol@seznam.cz
více  Zavřít popis alba 
24 komentářů
  • 16.8.2014
  • 598 zobrazení
coloraaa
Dnešní celodenní výprava na kolech byla na pevnosti na Jordánu.
Masivní betonový objekt ve druhé třídě odolnosti, dostal označení CE. Výstavba byla zadána Litické a.s. v Praze, která započala výstavbu na jaře 1936. Ve dnech 19-27.5.1936 bylo provedeno vybetonování objektu. Pracovalo zde na 250 dělníků, kteří spotřebovali 4.800 q cementu a 861 q armovacího železa.
11.11.1936 si kompletně vybavenou pevnost prohlédl dr. Edvard Beneš. V červnu 1937 byly provedeny zkoušky odolnosti. Výsledky byly úspěšné, strop i stěny odolaly i zásahům z 30 cm moždíře. Po tomto prověření započala výstavba těchto pevností na hranicích země s Německem.
Počasí po mnoha špatných dnech bylo super, teplo a slunečno. Pěkně jsme si mákli a ujeli 50 km. Na kolo už nesednu minimálně měsíc jak mě bolí kaďák.
Tady poslední akce:
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Vandr_s_TO._Kamaradi_Stare_Reky_-_Prechod_Brd
Upozornění:
Území Středních Brd je využíváno jako vojenský výcvikový prostor a vstup do něj je přísně zakázán!!!
Povolen je pouze na speciální propustku (kterou může udělit pouze Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy v Jincích), nebo na vyznačených trasách o sobotách, nedělích a státních svátcích. Jakýmkoliv neoprávněným vstupem do prostoru vojenského újezdu na sebe berete riziko finančního postihu a možnosti vážného úrazu. Autor tohoto textu neodpovídá za jakékoliv problémy plynoucí z nerespektování tohoto upozornění.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.7.2011
  • 514 zobrazení
kubrtsamorost
Vaganski vrch 1757 mnm.
Vyrazil jsem ráno v 7:00 ze Stari Gradu vybaven vším co potřebuji pro přežití vysoko v horách, včetně 10 litrů vody. Nahoře v horách je voda jen na pár místech a nelze na ně spoléhat. Jak mi pak řekl jeden místní horal tak od 5. do 7. měsíce je na oněch místech vody dost. Pak je to otázka počasí, jaký je rok. Naposledy jsem tu byl loni v září a voda nikde nebyla. A tak jsem si řekl, že je lepší si vodu nést, než se kvůli jejímu nedostatku vrátit bez dosažení cíle. Měl jsem jen jeden pokus. Zdůrazňuji to proto, že nedostatek vody nelze na Velebitu podcenit a bez nadsázky je to otázka přežití.
A tak jsem byl asi za hodinu u vchodu do Malé paklenice a kupoval si bilet za 50 kun. Kousek je pěkná cesta a pak už začíná divočina. Pětihodinový výstup korytem řeky s převýšením 650 metrů. A tak jdu, přelézám balvany a piju vodu. Taky jsem si dal svačinku. Nahoře je jeskyně Kapljarka, kde kape voda do jezírka a plastových lahví. Před pěti lety jsem byl rád za její vodu. Jdu dál až nahoru na loučku a tam jsem si dal oběd a kafe. Potkávám asi sedm Maďarů, kteří mají asi stejnou cestu. Ve 14:00 vyrážím směrem na Ivina Vodica. Tam je horská chata pro přenocování a studna. Postupně se dostávám do výšin a objevují se mi nádherná panorámata. U Martinovo Mirilo jsem postupně třikrát zmokl a uschl. Motala se tu bouřka dokola. Ještě, že mám svoje dobré pončo. Borovice se mění ve třicetimetrové buky. A už jsem na Ivina Vodica. Koukám, že studna je plná vody, ale mám dost svojí. V boudě jsou kamna a nádobí a místo pro 10 – 15 lidí. Dal jsem svačinku a jdu dál. Je 16:45. Opustil jsem buky a postupně začala kleč. Z kamenných obrů, pnoucích se do výšin a pod nimiž si jeden připadá jako brablenec, se stali trpaslíci. Jsem ve výšce kolem 1600 metrů. Ty pohledy opravdu stojí za námahu. A na horských loukách je bohatá květena i zvířena.
Ne tedy, že bych viděl nějaká velká zvířata, ale stopy jsou tu okolo všude. Brouků, mravenců a motýlů jsou tu mraky. Vidím vrchol Sveto Brdo a Babinu fujaru a přeskočil jsem hřeben v kolem 1700 metrech a sestoupil na 1500. Kolem jsou cedule, že dál jsou miny. Dědictví války. Prošel jsem několik sedel a již budu na místě, kde hodlám bivakovat. Velký krasový závrt. Fouká však silný vítr a tak jdu dál a hledám vhodné místo. Zatáhlo se. V jednom sedle byla jakási zídka, asi bývalá vojenská pozorovatelna, a tak jsem jí trochu zvýšil a prodloužil, kamenů tu bylo fůra, a za ní jsem si udělal Kubrtovo lože. Bylo to krásné závětří, ale jen jsem vykouknul, málem mě to odfouklo. Rychle jsem se najedl a zalehl a pozoroval purpur na západě. Trochu se vyjasnilo, pak úplně. Obloha plná zářivých hvězd a pak se zatáhlo a byl jsem v mracích. Všude bylo mokro a opět jsem ocenil služby Žďárského pytle, neb jsem byl v suchu a závětří. Fujavec funěl celou noc.
Ráno jsem vstal v osm hodin. Funělo pořádně a tak jsem rychle zabalil a šel. Posnídám někde v závětří. Takové místo jsem našel asi za 45 minut a dalo by se tam krásně přenocovat. No, neva. Tak jsem se aspoň najedl a posilnil dobrým kafíčkem. Pozoroval jsem brablence jak pilně odnášejí drobky. Lidi by se od nich měli co učit.
Na Vaganski vrch je to kolem dvou hodin. Tak jdu a je zataženo. Ale postupně jak přicházím k cíli, vrchol od vrcholu, mraky mizí. Jako by je neviditelná ruka Pajdova odhrnovala. A tak v 10:40 dosahuji nejvyššího vrcholu Velebitu. VAGANSKI VRCH 1757 mnm. Vítr odvál poslední mraky a bylo skoro jasno a bylo krásně vidět dolů na všechny strany. Kochal jsem se, seč mi síly stačily a fotil tu nádheru. Dorazili už i Maďaři. Spali na chatě Ivina Vodica kolem 1250 mnm. Jsem pln emocí a rád, že jsem to opět dokázal.
V 11:30 jsem zahájil sestup. Několik sedel, přehoupnutí přes hřeben a dolů kamenopádem. To trvalo dvě hodiny. Pak začaly keře, stromy. Tam jsem potkal smaragd Velebitu. 40 cm dlouhou zelenomodrou ještěrku. Dobrou čtvrthodinu jsme na sebe koukali. Poznala, že jí neublížím. Nádhera. A došla mi baterka ve foťáku. Nevadí, fotek je habakuk. Kolem třetí jsem dorazil do horské vsi Ramiči. Tam jsem se posilnil paštikou a kafiskem a pokračoval jsem v sestupu. Prošel jsem Velkou paklenici a v 19:00 dorazil do Stari Gradu. Šel jsem se osvěžit do moře. Zasloužil jsem si to. Podařilo se mi, co jsem si umanul a byl jsem pln dojmů a jakési euforie a pocitu vítězství sama nad sebou.
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 26.7.2012
  • 473 zobrazení
zufrik
Tábor, Harrachovka, Kvěchův Mlýn, Bredův Mlýn, Příběnice, Lužničanka, Suchomelův MLýn, Stádlecký most, Dobronice, Hutě, Bechyně, Židova strouha, Červený mlýn, Rosín, Koloděje, Permoník, Semenec, Týn nad Vltavou, Čihovice - 50 km. Mrholilo a bylo pod mrakem, podle toho taky některé fotky vypadají. Ale reportáž je reportáž :) Možno spojit s http://zufrik.rajce.idnes.cz/2008_07_26-Zidovou_strouhou_z_Bechyne_do_Tyna
více  Zavřít popis alba 
  • 417 zobrazení
coloraaa
Počasí: -2 až -6°C, slunečno, bezvětří, 10 až 30 cm sněhu.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.1.2017
  • 421 zobrazení
coloraaa
Počasí: -2 až -6°C, slunečno, bezvětří, 10 až 30 cm sněhu.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.1.2017
  • 415 zobrazení
coloraaa
Jince jsou městys ležící severně od Příbrami. Mají přibližně 2200 obyvatel a spadají pod ně ještě osady Běřín a Rejkovice. První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listinně Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála vysoká pec. V 18. století byl postaven barokní zámek. Další památkou je vysoká pec Barbora z roku 1810, která byla v provozu do roku 1874. Roku 1900 byly Jince povýšeny na městys, k obnovení statusu městys došlo 17. října 2006.
V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Vojenská kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká střelnice. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Letos bylo rozhodnuto vládou že armáda opustí Brdy najpozději do konce roku 2014 a již se začalo s odminováním některých lokalit v Brdech.
Josef Slavík byl celosvětově proslulým houslistou. Narodil se 26. března 1806 v Jincích a jeho otec byl učitelem na zdejší škole. Jeho talent obdivovali takoví mistři jako Niccolo Paganini a Fryderyk Chopin. Slavík však nevynikal pouze ve hře, ale i sám komponoval. 30. května 1833 však umírá na chřipku v Budapešti. Teprve sto let po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny do Čech na vyšehradský Slavín. Ve stejné době byla na jeho rodném domě v Jincích odhalena pamětní deska.
Co dodat. Jince jsou pěkné ale podnikání se tu moc nedaří. Neseženete tu levné ubytovny a nekoupíte hmoždinku, šroubek ani škrabku na brambory. Zoufale zde chybí Železářství, Domácí potřeby a Řeznictví.
Již teď se lidé bojí toho co bude až odtud odejde armáda.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • únor až červenec 2012
  • 379 zobrazení
hofi01
Na jarním výletě do Polska jsme dali s Jardou (Titus) řeč o plánech na letošní rok, a Jarda zmínil mimo hlavní dovolené ještě prodloužený víkend ve Slovinsku. „Tam jsme ještě nebyli, takže rádi pojedeme s Vámi“, říkám...
Začátkem srpna Titus píše, že Slovinsko se konná v termínu 18.-22.8. Super. Jedeme.
V pátek 18.8. se potkáváme spolu s Jardou a Růžou za Znojmem na Hatích pod letadlem. Odtud vyrážíme společně vstříc prvnímu cíli výletu, a to motorkářské hospodě Kalte Kuchl (47°53'14.1"N 15°41'02.8"E), po trase Hollabrunn, St. Pöllten. V Kalte Kuchl jsme poprvé, dáváme si dobrou kávu a kocháme se, je to pěkné místo, hafo motorek a jak se tak dívám do mapy, tak zjišťuji, že domů to máme necelých 200 km, sem si to určitě zopakujeme na někaký pěkný celodenní výlet zase třeba za rok. No nic, čas letí, do sedel !! Přes Leoben a Murau směřujeme k městu Lienz. Blíží se večer, ujeto máme dost, domlouváme se tedy, že vyrazíme směrem na italské hranice a najdeme kemp. Záhy vidíme značku upozorňující na kemp vlevo – sotva 200 metrů a jsme u něj : Camping Lienzer Dolomiten (46°44'46.7"N 12°27'49.2"E). Můžeme ho doporučit, z původní ceny asi 22 euro za 2 osoby s motorkou a stanem nám dávají množstevní slevu a máme to za 30 všichni 4.. slušný začátek..
Celou noc pršelo, první noc ve stanu v dešti mi nedovolilo dobře se vyspat. Vydržel to ovšem slušně. Ráno na chvíli přestává, tak rychle balíme, a pokračujeme dál. Motorky ještě nejsou ani zahřáty na provozní teplotu a jsme v Itálii. Horské středisko Cortina d'Ampezzo projíždíme v tu nejnevhodnější dobu, v 11 hodin dopoledne v sobotu je to mor. Táhneme se jak smradi v několikakilometrové koloně, občas předjedeme pár aut, občas musíme čekat, ve výsledku je to asi hodina a půl zdržení oproti plánu. Náš dnešní hlavní cíl se ale blíží – je jím památník bojů 1. světové války Monte Grappa (45°52'24.9"N 11°48'09.1"E). Výjezd posledních asi 25 km před památníkem je docela masakr, velmi úzká silnička s prudkými vratkami je s plně naloženou motorkou fakt sranda. Ale čím výše se dostáváme, tím více zapomínáme na trápení v italské koloně a užíváme si neskutečných výhledů. Z nějakých 1700 m.n.m. koukáme na obrovskou placku, ze které jsme před chvílí z nějakých 350 m.n.m. vystoupali až sem. Samotné Monte Grappa je velmi silné místo a stojí za to ho vidět. Po dostatečném nasátí atmosféry sedáme na motorky. Do navigace nastavujeme město Kobarid ve Slovinsku. Máme co dělat, abychom do tmy dojeli až na místo, ale díky dálnici a jenom jedné zastávce to zvládáme. V Kobaridu nacházíme kemp Lazar (46°15'17.9"N 13°35'09.1"E), dostáváme upozornění, že máme pořádně upevnit stan, v noci pravděpodobně přijde bouřka. Postavíme stany, dáme sprchu, večeři a sotva zalezeme do stanů, že jdeme spát, tak je to tu. Bouřka jak kráva, vítr tříská se stanem, déšť bičuje tropico. Chvíli čumím na stěnu již z rána mokrého stanu, ale kapky nepřibývají, zdá se, že stan drží..
V neděli vstáváme do pěkného dne, lezu ze spacáku, beru foťák a jdu pod kemp k Soče udělat si pár snímků. Dnes nechvátáme, máme to do cíle asi 130 km, takže v klidu snídáme, pobalíme mokré stany a razíme. První z cílů tohoto dne je nedaleko, asi 2 km, je jím Kostnica s Cerkvijo Sv. Antona (46°14'50.5"N 13°35'00.3"E) v Kobaridu. Když jsme do sytosti pokochaní místem i výhledem, sedáme na motorky a pokračujeme dál a to přes Most na Soči, Petrovo Brdo a Železniki do 77 km vzálené vesničky Dražgoše, kde chceme vidět Monument of Dražgoška bitka (46°15'10.1"N 14°09'59.2"E). Komunistický památník partyzánských bojů z II. Světové války je udržovaný, zaujme krásně zachovalá mozaika i výhled do kraje z vyhlídkového patra monumentu. Po chvíli přijíždí offroadová cestovka (4 terénní auta) a přivážejí turisty, je čas zmizet. Vracíme se zpět do Železniků, a přes Brunarica Soriška planina, kde dáváme příjemnou pauzu na kávu, míříme na Bohinjsko jezero (46°16'40.0"N 13°53'08.4"E). Tady fotíme krásný most i jezero samotné, přejíždíme na konec jezera do kempu, plná obsazenost nás nutí lehce změnit plán. Vyjíždíme k lanovce na Vogel a jedeme nahoru. Nahoře se otvírá úžasné panorama hor, taková nádhera se prostě nemůže okoukat. Je už ale podvečer, musíme pomalu najít ubytování. Vracíme se tedy asi 10 km zpět do městečka Bohinjska Bistrica a zde se ubytováváme v kempu Danica (46°16'27.2"N 13°56'52.7"E). Kemp je to velmi pěkný, ale bohužel taky trochu dražší. Navíc se k nám do stanu přes noc vloupala ukrutná zima, takže jsme celou noc v těch našich letních spacácích klepali kosu. No aspoň víme, kde máme rezervy.
Pondělní ráno je opět krásně, vyrážíme tedy přes nedaleké jezero Bled prohlédnout si soutězsku Vindgar (46°23'36.7"N 14°05'08.2"E). Celkově zde trávíme cca 3 hodiny, je to moc pěkné místo a stojí za návštěvu. Daní za to je dost brutální množství lidí, se kterými se neustále vyhýbáme na úzkých chodnících lemujících řeku (naštěstí díky brzké ranní návštěvě až tak poslední půl cesty). Do navigace dáváme souřadnice dalšího bodu zájmu, je jím přejezd přes Vršič (46°25'58.9"N 13°44'35.9"E). Jedeme přes Jesenici, v Kranjska Gora odbočujeme doleva, po pár ostrých zatáčkách se jdeme podívat na Ruskou kapli, nahoře na Vršiči obědváme, sjíždíme dolů do kempu Polovnik (46°20'09.6"N 13°33'30.5"E) ve městě Bovec. Protože máme super čas a ještě lepší počasí, rozbíjíme stan, sundaváme kufry a vyrážíme ještě na Mangart (46°26'37.6"N 13°38'31.1"E). S lehčí motorkou je výjezd nahoru o to větší radostí, výhledy jsou úžasné, dá se říct, že tohle je vrchol naší krátké dovolené. Cestou dolů ještě děláme krátkou zastávku u tzv. „Korutanské pevnosti“ Trdnjava Kluže (46°21'40.4"N 13°35'21.8"E).
Úterý je ve znamení návratu, cestu až po odbočku na Mangart si opakujeme po úspěšném včerejšku, dnes už však bohužel neodbočujeme na Mangart, ale doleva na Itálii. Těsně před hranicí zastavujeme na fotku u pevnosti Predel, za ní italské hranice, sjíždíme k Lago del Predil, dál na Tarvisio, najíždíme na dálnici a za chviličku vjíždíme do Rakouska. Po dálnici to mastíme až těsně k jezeru Wörthersee, kde sjíždíme z dálnice, jezero podjíždíme a už jsme na poslední atrakci tohoto výletu – monstrózní rozhledně Pyramidenkogel (46°36'33.6"N 14°08'41.8"E). Kupujeme lupen za 11 euro za kus a vyjížíme výtahem, nahoře jsou 3 vyhlídková patra, nejvyšší ve výšce 70,5 metru. Lususní výhled na luxusní okolí. Perfektní zakončení výletu. Dál polykáme kilometry po dálnici. Před Vídní se loučíme s Titusovýma, my jedeme přes Baden, St. Pölten, Krems an der Donau, Zwettl, Waidhofen an der Thaya, přes Slavonice přejíždíme hranice a jsme doma..
Takže letošní 3 prodloužený víkend se náramně vydařil, viděli jsme opravdu hodně krásných míst, pěkně jsme se svezli – 1.929 km, počasí ok, pršelo nám první dvě noci, přes den pohoda. Děkujeme Jarovi a Růže za výlet a za společnost a zase brzy na viděnou.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017
  • 375 zobrazení
hanka51
  • 30.12.2012
  • 312 zobrazení
coloraaa
Méně známá strojovna na dopadovce Brda.
Počasí: -2 až -6°C, slunečno, bezvětří, 10 až 30 cm sněhu.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.1.2017
  • 388 zobrazení
vojtat
Víkendový vandr na Hřebenech
Jestli chceš vědět víc o raketové základně hledej tady www.brdy.org/content/view/106/30/
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2008
  • 307 zobrazení
hamira
kp 30 km já s Lirou 11 místo z 35 startujících :)
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2001 až srpen 2008
  • 278 zobrazení
coloraaa
Na Silvestra jsme si udělali zimní pochod po Plešivci. Nejprve jsme navštívili kemp Zlatou naději a Bludnou výhybku kde jsme předpokládali že někoho potkáme ale všichni byli již zřejmě v hospodě a začínali slavit. Proto jsme to vzali dolů na Viklan a zpět domů. Bylo poměrně pěkně -1'C a 30 cm sněhu který se nemáčel takže ideální podmínky pro zimní procházku.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2010
  • 287 zobrazení
brdogingo
  • 15.9.2018
  • 287 zobrazení
lumbermen
1 komentář
  • říjen 2014 až duben 2015
  • 276 zobrazení