Hledání

12 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

bumbrlicek
28 komentářů
  • 19.9.2013
  • 45 zobrazení
  • 0
mnedby
  • 2.5.2018
  • 17 zobrazení
  • 0
juwele
Kateřinská jeskyně + Punkevní jeskyně
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2015
  • 21 zobrazení
  • 0
stepa77
Moravský kras - Kateřinská jeskyně, Punkevní jeskyně, Macocha
Adamov - Alexandrova rozhledna
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2018
  • 69 zobrazení
  • 0
sheilab
Žalánky - Blansko
Skalní mlýn
Kateřinská jeskyně
Punkevní jeskyně
Macocha
Blansek
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 11.3.2011
  • 64 zobrazení
  • 0
jewelinka
Na tento den jsme měli zamluvené Punkevní jeskyně až na 16,30h, takže jsme se zastavili nejprve na hradě Šternberk (když už jsme bydleli ve stejnojmenném kempu a jezdili každý den kolem), pak jsme zajeli k Macoše, kde jsme nechali na parkovišti auto, a pěšky se vydali ke Kateřinské jeskyni, pak vláčkem k Punkevním a lanovkou zase k autu :o)
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2008
  • 161 zobrazení
  • 0
odmmxv
Sloupsko - Šošůvské jeskyně, Punkevní jeskyně, Propast Macocha
video: https://www.youtube.com/watch?v=hElKmiM7Aac
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2015
  • 126 zobrazení
  • 0
hrabosek
Dovolená s rodiči, sestrou, tetou a strýcem v Moravském krasu a okolí ve dnech 9.-16.8.1997. Viděno: vrch a přírodní rezervace Babí lom, zámek v Blansku, zámek v Rájci nad Svitavou, propast Macocha, Kateřinská jeskyně, Punkevní údolí, Boskovice - město, zámek a hrad, zřícenina hradu Holštejn, jeskyně Balcarka, Jedovnice a rybník Olšovec, zámky Lysice a Černá Hora, kostel ve Křtinách, přírodní rezervace Rudické propadání, Brno - Petrov a Zelný trh.
více  Zavřít popis alba 
  • 300 zobrazení
  • 1
saxanka579
česky english deutsch polski
Správa jeskyní Moravského krasu
Jeskyně Výpustek

Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou a z velké části i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. V tomto období také předkládá první popis jeskynních prostor mnich Martin Alexander Vigsius. Následovala práce Jana Ferdinanda Hertolda z roku 1669 Tartaro-Mastix Moravie, kde popisuje otvory do chodeb a propastí, které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati.

Začátkem 19. století navštívil několikrát Výpustek starohrabě Hugo František ze Salmů. Snažil se prostoupit všemi dostupnými prostorami. Cestu si značil sypáním plev, aby nezabloudil nebo některé prostory opakovaně neprocházel. Tehdy udal délku asi 7 km a některé části onačil za velmi nebezpečné. Údajně zazdil některé přístupové chodby do těchto nebezpečných partií, aby zabránil vstupu neznalým návštěvníkům. Uvádí se, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 osob z Olomouce, které jeskyni navštivily a nikdy se nevrátily. Dodnes není přesně známo, zda se podařilo najít všechny prostory Výpustku, které Salm poznal.

V 19. století se jeskyni věnovala řada badetelů jako například Dr. Jindřich Wankel nebo Dr. Martin Kříž. Byly vykresleny podrobné mapy a prováděna řada speleologických a paleontologických výzkumů. V 20. letech 20. století byla jeskyně poznamenána těžbou fosfátových hlín. Během těžby však byly objevena některé nové prostory. Profily chodeb se snížily o několik metrů. V tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická chodba), byl učiněn v roce 1939 záhadný objev prostor dlouhých přes půl kilometru s obrovským jezerem.. Po válce se však prostory nepodařilo znovu objevit.
Druhá světová válka nejvíce poznamenala podstatnou část prostor jeskyně Výpustek. Již v roce 1938 převzala podzemní unikát Čs armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory.

Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené Babické chodbě. Speleologové pronikli do dříve objevených prostor, avšak velké prostory s jezerem se najít nepodařilo. Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně znovu Čs armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt.

V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní České republiky - Správa jeskyní Moravského krasu. Dne 10.3.2008 byla jeskyně oficiálně otevřena
česky english deutsch polski
Správa jeskyní Moravského krasu
Jeskyně Výpustek

Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou a z velké části i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. V tomto období také předkládá první popis jeskynních prostor mnich Martin Alexander Vigsius. Následovala práce Jana Ferdinanda Hertolda z roku 1669 Tartaro-Mastix Moravie, kde popisuje otvory do chodeb a propastí, které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati.

Začátkem 19. století navštívil několikrát Výpustek starohrabě Hugo František ze Salmů. Snažil se prostoupit všemi dostupnými prostorami. Cestu si značil sypáním plev, aby nezabloudil nebo některé prostory opakovaně neprocházel. Tehdy udal délku asi 7 km a některé části onačil za velmi nebezpečné. Údajně zazdil některé přístupové chodby do těchto nebezpečných partií, aby zabránil vstupu neznalým návštěvníkům. Uvádí se, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 osob z Olomouce, které jeskyni navštivily a nikdy se nevrátily. Dodnes není přesně známo, zda se podařilo najít všechny prostory Výpustku, které Salm poznal.

V 19. století se jeskyni věnovala řada badetelů jako například Dr. Jindřich Wankel nebo Dr. Martin Kříž. Byly vykresleny podrobné mapy a prováděna řada speleologických a paleontologických výzkumů. V 20. letech 20. století byla jeskyně poznamenána těžbou fosfátových hlín. Během těžby však byly objevena některé nové prostory. Profily chodeb se snížily o několik metrů. V tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická chodba), byl učiněn v roce 1939 záhadný objev prostor dlouhých přes půl kilometru s obrovským jezerem.. Po válce se však prostory nepodařilo znovu objevit.
Druhá světová válka nejvíce poznamenala podstatnou část prostor jeskyně Výpustek. Již v roce 1938 převzala podzemní unikát Čs armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory.

Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené Babické chodbě. Speleologové pronikli do dříve objevených prostor, avšak velké prostory s jezerem se najít nepodařilo. Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně znovu Čs armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt.

V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní České republiky - Správa jeskyní Moravského krasu. Dne 10.3.2008 byla jeskyně oficiálně otevřena do normálního provozu. Jeskyně byla z velké části upravena jako bezbariérová.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2018
  • 44 zobrazení
  • 0
michal2360
Moravský kras je nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. Najdete zde unikáty živé i neživé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny jsou rozřezány až 150 m hlubokými kaňony – žleby. Téměř 60 % území Moravského krasu pokrývají lesy. Je tvořen především vápenci středního devonu až spodního karbonu. Známe zde více než 1000 jeskyní. Pět jeskyní je zpřístupněno pro veřejnost. Jsou to jeskyně Balcarka, jeskyně Kateřinská, jeskyně Punkevní, jeskyně Sloupsko-šošůvské a jeskyně Výpustek.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 18.9.2018
  • 94 zobrazení
  • 2
jackal001
Macocha
Propast Macocha je nejznámější propast v oblasti Moravského krasu a součást komplexu Punkevních jeskyní. Největší hloubka propasti je 138,4 m.[1] Na dně propasti se nacházejí Horní a Dolní macošské jezírko. Propast se nachází ve výběžku katastrálního území Vilémovice u Macochy obce Vilémovice, poblíž trojmezí s katastrálním územími Ostrov u Macochy obce Ostrov u Machochy a Suchdol v Moravském krasu obce Vavřinec.
Pověst
K názvu propasti se vztahuje pověst, podle všeho založená na skutečné události: jeden místní vesničan ovdověl a zůstal sám s malým synkem; oženil se, a tím přivedl synkovi nevlastní matku (macechu). Její averze vůči pastorkovi byla tak velká, že ho jednoho dne vylákala do lesa k propasti a shodila ho do ní. Chlapec se však zachytil nehluboko pod okrajem propasti, kde ho posléze vesničané našli a vytáhli; když zjistili, jak se události seběhly, svrhli do propasti macechu.
Druhá pověst vypráví že chudý otec který měl jen synka si vzal macechu (podle které se propast jmenuje). Macecha svého nevlastního syna nenáviděla a proto ho shodila do propasti. Chlapec se však zachránil a utekl do vesnice. Macecha to však nevěděla a sama z lítosti svého činu skočila do propasti.
Macocha v roce 1830 dle F. Richtera
První záznam pověsti pochází z roku 1793 z pera Františka Josefa Schwoye (Topographie von Markgrafthum Mahren, Vídeň)
Historie objevů
Poprvé se o propasti Macoše zmiňuje v písemných dokumentech řeholník zábrdovického kláštera Martin Alexander Vigsius roku 1663. Prvním člověkem, který prokazatelně sestoupil na dno Macochy, byl Lazar Schopper, pozdější provinciál řádu Minoritů na Moravě – stalo se to roku 1723. V roce 1748 Macochu zdolala z iniciativy Johanna Nagela expedice horníků, sám Nagel se však sestupu neúčastnil. Roku 1776 se konal další sestup, který vedl majitel rájeckého panství Karel Josef Salm. První vědeckou expedici na dno Macochy vedl roku 1784 Karel Rudzinský, který odsud přinesl mnoho cenných poznatků. Roku 1808 uskutečnil na dno Macochy sestup Hugo František Salm. V polovině 19. století začala éra dalších sestupů, které zahájil roku 1856 Jindřich Wankel. Roku 1855 napsal sloupský kaplan Jan Nepomuk Soukop báseň o Macoše a o tři léta později prvního cestopisného průvodce o Moravském krasu „Macocha a její okolí“. V roce 1864 zdolal Macochu další známý badatel Martin Kříž a po něm se konaly další sestupy. Zvláštním druhem sestupů na dno Macochy byly výpravy pro těla sebevrahů, které podnikali vilémovičtí občané Martin Kala a Josef Nejezchleb. Roku 1891 napsal známý krasový badatel profesor Richard Trampler monografii o Macoše.
V roce 1901 vykonal do Macochy první sestup známý krasový badatel Karel Absolon, čímž začala éra dalších objevů. Roku 1909 byly objeveny Punkevní jeskyně a roku 1914 bylo propojeno dno Macochy suchou cestou z Pustého žlebu. Cestu ponornou říčkou Punkvou se podařilo zdolat a zpřístupnit roku 1933.
Punkevní jeskyně
Punkevní jeskyně se nachází v severní části CHKO Moravský kras v Pustém žlebu. Objevitelem se stal Karel Absolon, který postupně objevoval její části v letech 1909 - 1933. Jeskyní protéká řeka Punkva. Na systém jeskyní se také napojuje propast Macocha a je součástí systému Amatérské jeskyně.
Punkevní jeskyni ročně navštíví 200 000 turistů a je tak nejnavštěvovanějším jeskynním systémem v Česku.[1] Je jedinou zpřístupněnou jeskyní v Česku s podzemní plavbou pro návštěvníky.

zdroj:wikipedie
více  Zavřít popis alba 
  • 8.7.2015
  • 104 zobrazení
  • 0
ovyt
Uprostřed prázdnin se nás šest vypravilo za krásami Moravského krasu. V rámci dvoudenní akce a odšlapaných 26 kilometrech jsme navštívili tři z pěti veřejnosti zpřístupněných jeskyní (Punkevní, Kateřinská a Balcarka), pohlédli do nejhlubší propasti České republiky - Macochy a prošli údolím Punkvy a Rudického propadání. V jeskyních navíc ušli další 3 kilometry, 650 metrů projeli na lodi při plavbě Punkevní jeskyní a vyšlápli (resp. i sešlápli...) na 1200 schodů...
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2016
  • 47 zobrazení
  • 1
reklama