Hledání

8 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
81407
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2011
  • 75 zobrazení
  • 0
81407
3.3.2012, Štramberk
více  Zavřít popis alba 
  • 3.3.2012
  • 83 zobrazení
  • 0
defenger
Správa jeskyní Moravského krasu ve spolupráci s Ochotnickým sdružením "KŘOVÝ" uspořádala prohlídky s hranými scénkami z historie jeskyně Výpustek - OŽIVLÁ HISTORIE JESKYNĚ VÝPUSTEK. V rámci cca 500 metrů dlouhé prohlídky si návštěvníci prohlédnou unikátní, 200 metrů dlouhý, dříve přísně tajný podzemní kryt, odkud vyjdou do vlastní jeskyně, kde se seznámí s její bohatou historií - od jeskynních medvědů přes působení armád a německou zbrojní výrobu až po dnešek. (Přidano i video ze scének).
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2010
  • 192 zobrazení
  • 0
keltoman
Moji oblíbenou lokalitu nedaleko bydliště jsem v neděli 29.5.2011 odpoledne navštívil poprvé se zrcadlovkou. Co dodat ke Stránské skále? První doložené používání ohně pračlověkem ve střední Evropě. Nalezli tu pozůstatky jeskynního medvěda i šavlozubého tygra rodu Machairodus. Místní kámen prý posloužil k výrobě slavné Venuše z Willendorfu. Jsou zde různé štoly z dob okupace, protiletadlová palebná postavení z 2. světové války a také obří kryt CO. Na jaře zde kvetou koniklece a celá Stránská skála je chráněnou přírodní rezervací. Můj starší článek: http://keltoman.sweb.cz/mista.htm#Stranska_skala
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 29.5.2011
  • 225 zobrazení
  • 1
jirka-suchomel
Zbytky jeskyně Turské maštale nalezneme po zbytky hradu Tetín. Je možné, že jeskyně byly pohanskými podzemními svatyněmi. Z primitivních archeologických průzkumů, které zde byly v té době prováděny, víme, že zde byly prvně v Čechách nalezeny kosti jeskynního medvěda. Podle náčrtu z té doby zde byla dokonce nalezena medvědí lebka v jednoduché kamenné schránce. Bohužel, jeskyně doplatily na průmyslovou revoluci. Většina jeskyně byla odlámána lomem č. 152 Pod Hradem. V současné době je zde řada otvorů, které tvoří samostatné jeskyňky o celkové délce 86,5 etrů.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2015
  • 147 zobrazení
  • 0
kelly
Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb u Skalního mlýna se v pravém údolním svahu Suchého žlebu otevírá 8 metrů vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni řeky Punkvy, která v geologické minulosti odtékala z propasti Macocha dosud neznámými chodbami k jihozápadu a Kateřinskou jeskyní vytékala do Suchého žlebu. Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. V částech bližších vchodu sídlil člověk starší doby kamenné, jehož pozůstatky byly nalezeny v jeskynních hlínách vedle kostí čtvrtohorních zvířat, zejména medvědů (unikátní je hromadný nález koster jeskynních medvědů v jednom z komínů jeskyně).
více  Zavřít popis alba 
56 komentářů
  • 17.5.2014
  • 71 zobrazení
  • 6
daniel-cino
ALB 181 - Unikátní systém jeskyně výpustek byl v dávnověku obýván jeskynními medvědy a od období paleolitu lidmi.
Od 17. století započal průzkum tohoto systému. První zprávy o jeskyni pocházejí z roku 1608, kdy byla jeskyně popisována jako Dračí jeskyně nedaleko Křtin. Jeskyně byla podrobně zmapována a prozkoumána v devatenáctém století Hugo Františkem Salmem a později Karlem Absolonem.
Před druhou světovou válkou, od roku 1936, armáda první republiky jeskyni násilným způsobem upravila a v jeskynních chodbách pod přístřešky skladovala munici (od roku 1938), kterou si po obsazení republiky 15. března 1939 odvezla německá armáda neznámo kam. Německá armáda se do jeskyně vrátila v roce 1943 a vybudovala zde podzemní továrnu, kde se vyráběly části leteckých motorů. Němci jeskyni opustili kolem 12. dubna 1945, když předtím stroje v podzemní továrně zničili výbušninami a požárem. Jeskyně poté zůstala opuštěná, zdevastovaná a víceméně volně přístupná.
V roce 1961 do jeskyně přišla v pořadí třetí armáda, tentokrát československá lidová. Tato v jedné z jeskynních chodeb postupně vybudovala obří protiatomový kryt, kde sídlilo záložní vojenské velitelství pro oblast jižní Moravy s kapacitou pro 250 důstojníků. Sloužil zde vojenský útvar 9031 Křtiny. Přísně utajovaný objekt byl opuštěný armádou k 31. prosinci 2001. Koncem roku 2006 byla předána Správě jeskyní České republiky.

My tam zabrousili díky Kelly s Emilem, které tímto zdravím :-)
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • 18.5.2014
  • 119 zobrazení
  • 3
coloraaa
Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1959 a nabízí návštěvníkům přibližně hodinovou prohlídku dvou jeskynních pater, která vznikla činností vody ve vápencích starých přibližně 400 milionů let. První písemnou zmínku o jeskyních na Zlatém koni známe z knihy Versuch einer Naturgeschichte Böhmens pražského profesora Laurenze Alberta Dlaska z roku1822.
Prohlídková trasa vede jeskynními chodbami přes několik dómů s krápníkovou výzdobou a končí ve svrchním patře jeskyní, kde byla v 15. století tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.
Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun.
Jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál.
Vchod do jeskyní se nachází asi 50 m nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní. Po vstupu se prochází Spallanzaniho jeskyní, jeskyní u Varhan, kde stalaktity vydávají různé tóny a Kuklovým dómem. Návštěvníci projdou kolem Letošníkovy propasti (byla tak pojmenována po Vlastimilu Letošníkovi, který se v ní během výzkumů po objevu jeskyně zřítil z výšky 12 metrů a zlomil si nohu) hluboké 27 m, navštíví Staré chodby a dojdou do Proškova dómu, který je nejkrásnější jeskynní prostorou se sintrovým jezírkem a Koněpruskými růžicemi. Dále následuje Pustý dóm s kopiemi některých kosterních nálezů zvířat a několika kosterních pozůstatků pravěké ženy a Petrův dóm se vstupem do Petrbokovy jeskyně pojmenované po speleologovi J. Petrbokovi. Právě v Petrbokově jeskyni byla v únoru 2007 objevena nová jeskyně, v níž byly navíc objeveny kosterní pozůstatky jeskynního medvěda, starého 800 tisíc let. Prohlídka končí stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní - Mincovny, odkud se vychází ven.
Koněpruské jeskyně jsou přístupné od 1. dubna do 31. října. Délka prohlídkové trasy je 610 metrů. Jeskynní prostory jsou velké, proto se vstupu nemusí obávat ani lidé trpící klaustrofobií. V jeskyni je velký počet schodů (celkem téměř 500), vstup se proto nedoporučuje lidem ve špatném zdravotním stavu. Dále se vstup nedoporučuje dětem do 3 let věku.
Ročně je navštíví cca 100 000 návštěvníků. Do konce dubna 2010 navštívilo jeskyně více než 5,5 milionu návštěvníků.
Při sčítání netopýrů se ukázalo, že jich zde žije okolo tří set. V průběhu let v nich bylo pozorováno deset druhů, mezi nimi je dominantní netopýr velký (Myotis myotis), patřící k našim největším netopýrům, a vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), který zde tvoří největší známou kolonii v Českém krasu. Dále se vyskytují (či byli pozorováni) netopýr vodní (Myotis daubentoni), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus).
Počasí: +25°C, nejprve slunečno, odpoledne polojasno a bezvětří.
http://www.konepruske-jeskyne.cz/
http://www.youtube.com/watch?v=EFBP9XnHjvA
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 17.4.2013
  • 202 zobrazení
  • 0
reklama