1. finálový zápas Chance ligy , výhra Dukly 4:3 po prodloužení
Rajče se stěhuje do nového skleníku 1. května; na přesazení budeme potřebovat půl dne, více informací doplníme.
Hledání: Jihlava - Vracov, 5. června 2016
Náš tip
Diskutujte na Rajčeti!
Podělte se o své fototipy
a navzájem se inspirujte.
- {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
verastrnadkova
adonín je malá vesnice, část okresního města Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jih od Žďáru nad Sázavou. Prochází zde silnice II/353.
Radonín leží v katastrálním území Město Žďár o výměře 19,84 km2.
Historie
První písemné zmínky o Radoníně máme z r. 1353, ale název se vztahoval k lesu, patřícímu žďárskému cisterciáckému klášteru. V roce 1521 stál v tomto území grunt a stavěl se rybník. V 18. stol. zde vznikl klášterský panský dvůr, tzv. Hamrmýlský dvůr a ten byl postupně prodáván soukromým majitelům. Nejdříve v r. 1771 mlýn a po zrušení kláštera další části jako lázeň, hostinec, administrativní budova, koželužna, palírna aj. Samotný vrchnostenský dvůr byl rozdělen v r. 1788 a vzniklo tak 12 samostatných jednotek. Obec byla nazvána původně jménem Hamrmýl, ale zakrátko byla už oficiálně jmenována jako Radonín.
Současnost
Radonín je osadou města Žďár nad Sázavou. Zástavba je tvořena dvěma řadami souvisle uspořádaných usedlostí, které obklopují malou podlouhlou náves s kaplí uprostřed. Několik novějších rodinných domků stojí kolem spojovací cesty směrem k silnici II/353.
Pouť se slaví na svátek Narození Panny Marie na začátku září.
V r. 1930 zde bylo 16 domů a 23 bytových jednotek, žilo zde 98 obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres.V roce 2001 zde trvale žilo 71 obyvatel.
Služby jsou dostupné v nedalekém Žďáře nad Sázavou. Autobusové spojení se Žďárem nad Sázavou, Jihlavou, Měřínem.
KŘÍŽ
GPS : 49.5493306N, 15.9305483E
RADONÍNSKÝ RYBNÍK
GPS : 49.5472747N, 15.9327672E
KŘÍŽ
GPS : 49.5445589N, 15.9322944E
KAPLE
GPS : 49.5447064N, 15.9327367E
ČERNÝ RYBNÍK (ČERNÁ VETLA)
GPS : 49.5384061N, 15.9471839E
Budeč je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 186 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1377.
Ve druhé polovině 19. století byla u obce těžena železná ruda magnetit. V 50. letech 20. století zde probíhal průzkum ložiska, ukončený roku 1961 výpočtem zásob, těžba nebyla zahájena. Zbytky byly zcela zahlazeny do roku 1970.
V letech 1997–2010 působil jako starosta František Fabík, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Jiří Chalupa.
Pamětihodnosti
• Boží muka
• Kaple P. Marie Sněžné z roku 2008 (původní stavba z 19. století byla zbořena) na návsi obce
Kaple Panny Marie Sněžné
Kaple leží na volném prostranství v centrální části návsi. V roce 2004 a 2005 probíhalo projektovaní její stavby, na jejíž realizaci se začalo pracovat v roce 2006. Stavba byla ukončena v srpnu roku 2008. Kaple byla navržena architektem Karlem Roseckým a o její výstavbu se postaral projektant Milan Pelikán. Kaple se stala stavbou roku kraje Vysočina 2008 v kategorii "Stavby občanské vybavenost".
Osobnosti
• Josef Sobotka (1836–1906), advokát a politik, starosta Telče, zemský poslanec
KŘÍŽ (BUDEČ, OKRES ŽĎÁR NAD SÁZAVOU)
GPS : 49.5407200N, 15.9221669E
RYBNÍK PLAČEK
GPS : 49.5410947N, 15.9073469E
Vatín je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 322 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353.
Při rekatolizaci (doba temna) obyvatel Vatína byl vězněn a později pranýřován před katolickým kostelem mlynář Štěpán (nar. 1651). V rukou muset držet kacířské knihy, jež u něj byly nalezeny, protože číst nebo vlastnit mj. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Mlynář Štěpán byl z obce jenom vyhnán a jeho mlýn ve Vatíně spálen. Štěpán dál tajně působil v kraji jako neordinovaný kazatel, ale ve svých sedmdesáti letech byl znovu zatčen ve včelíně mlynáře Jakuba Špinara ze vsi Sázava. Jeho první výslech proběhl dne 21. dubna 1721. Po měsíci krutých výslechů byl starý muž zlomen a evangelickou víru uznal za bludnou.
Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byla obec součástí města Žďár nad Sázavou.
Školství
• Mateřská škola Vatín
Pamětihodnosti
• Kaple Panny Marie Bolestné
• Kaplička za vesnicí
• Boží muka
RYBNÍK NÁVESNÍK
GPS : 49.5242817N, 15.9667778E
KAPLE PANNY MARIE SEDMIBOLESTNÉ
Kaple byla postavena v letech 1888-91 Tomášem Polachem z Velkého Meziříčí. Jedná se o jednolodní stavbu v průčelí s představenou užší věží s vysokou jehlancovou střechou.
GPS : 49.5239936N, 15.9670158E
RYBNÍK KŘÍBEK
GPS : 49.5271972N, 15.9665033E
Matějov je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 202 obyvatel. Leží v CHKO Žďárské vrchy, 800 metrů od historické česko-moravské hranice, na moravské straně.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1366. V roce 1892 místní založili sbor dobrovolných hasičů.
Obec Matějov v roce 2008 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.
Pamětihodnosti
• Matějovský rybník – čítá 68,9 ha, je významnou přírodní rezervací, vede okolo něj naučná stezka Babín
• Boží muka z roku 1759 stojí při silnici na Nové Veselí.
• Nachází se zde několik křížů – Chlubnů (1819), Flesarů kříž (1820), Blažíčků (1828), Řezníků (1887), Pavlíčků (1895),
• Polákova lípa
• Pomník padlým z roku 1924 stojí u kaple Navštívení Panny Marie.
• Původně dřevěná bývalá rychta v roce 1891 vyhořela.
• Kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech1907–1908 v novobarokním styl s barokními vitrážemi, vysvěcení proběhlo v roce 1910
MATĚJOVSKÝ RYBNÍK
Krásný rybník se nachází v CHKO Žďárské vrchy. Je napájen řekou Oslavou. Hnízdí zde mnoho druhů vodního ptactva. Do roku 1970 se zde těžila rašelina.
GPS : 49.5378047N, 15.8831067E
TURISTICKÝ PRAMEN ŘEKY OSLAVY
Pěkně upravený pramen s lavičkou se nachází u rybníka Velký Babín, kousek od naučné stezky Babín. Jedná se pouze o turistický pramen řeky Oslavy, ten skutečný se nachází v lese severozápadním směrem.
GPS : 49.5447022N, 15.9008794E
RAŠELINIŠTĚ BABÍNSKÝ RYBNÍK
Oblast je díky fragmentům rašeliniště evropsky významnou lokalitou, jedná se o jedno ze dvou míst výskytu vážky jasnoskvrnné v CHKO Žďárské vrchy. Rašelina pod hrází rybníka Babín byla vytěžena v letech 1958-70. Mezi nejvýznamnější rostliny patří puchýřka útlá, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a vrbina kytkokvětá. Z živočichů se zde vyskytují např. skokan krátkonohý, rosnička zelená, užovka obojková nebo čolek obecný.
GPS : 49.5447811N, 15.8989889E
RYBNÍK VELKÝ BABÍN
Rybník o rozloze 11,7 ha je součástí Babínské přírodní rezervace. V rašeliništích v jeho blízkém okolí pramení řeka Oslava. Pro výskyt velkého počtu vodních ptáků a dalších živočišných a rostlinných druhů, patří mezi vzácné přírodní lokality.
Je zařazen do seznamu NATURA 2000.
GPS : 49.5434342N, 15.8977136E
Česká Mez, historicky též Čechomez nebo Čehomez, je malá vesnice, katastrální území o rozloze 0,37 km2 a část obce Sázava v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 1 km na jihovýchod od Sázavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel. Česká Mez byla původně částí obce Matějova.
Historický přehled
Česká Mez, dříve zvaná též Čechomez, lidově označovaná jako Babín, vznikla roku 1616 a až do roku 1980 náležela vždy k Matějovu. Na mapách císařských otisků stabilního katastru má samostatný katastr, který však zahrnoval pouze část současného katastru; zbytek náležel ke katastru Matějova. Později byly oba katastry sloučeny do nového k. ú. Matějov-Česká Mez. K obnovení samostatného katastru došlo rozhodnutím ONV Žďár nad Sázavou č.j. 293/60 k 1. červenci 1960. K obci Sázava byla Česká Mez připojena k 1. červenci 1980.
KŘÍŽ
GPS : 49.5462864N, 15.8682161E
KŘÍŽ
GPS : 49.5488753N, 15.8739311E
KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
GPS : 49.5488972N, 15.8738408E
Radonín leží v katastrálním území Město Žďár o výměře 19,84 km2.
Historie
První písemné zmínky o Radoníně máme z r. 1353, ale název se vztahoval k lesu, patřícímu žďárskému cisterciáckému klášteru. V roce 1521 stál v tomto území grunt a stavěl se rybník. V 18. stol. zde vznikl klášterský panský dvůr, tzv. Hamrmýlský dvůr a ten byl postupně prodáván soukromým majitelům. Nejdříve v r. 1771 mlýn a po zrušení kláštera další části jako lázeň, hostinec, administrativní budova, koželužna, palírna aj. Samotný vrchnostenský dvůr byl rozdělen v r. 1788 a vzniklo tak 12 samostatných jednotek. Obec byla nazvána původně jménem Hamrmýl, ale zakrátko byla už oficiálně jmenována jako Radonín.
Současnost
Radonín je osadou města Žďár nad Sázavou. Zástavba je tvořena dvěma řadami souvisle uspořádaných usedlostí, které obklopují malou podlouhlou náves s kaplí uprostřed. Několik novějších rodinných domků stojí kolem spojovací cesty směrem k silnici II/353.
Pouť se slaví na svátek Narození Panny Marie na začátku září.
V r. 1930 zde bylo 16 domů a 23 bytových jednotek, žilo zde 98 obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres.V roce 2001 zde trvale žilo 71 obyvatel.
Služby jsou dostupné v nedalekém Žďáře nad Sázavou. Autobusové spojení se Žďárem nad Sázavou, Jihlavou, Měřínem.
KŘÍŽ
GPS : 49.5493306N, 15.9305483E
RADONÍNSKÝ RYBNÍK
GPS : 49.5472747N, 15.9327672E
KŘÍŽ
GPS : 49.5445589N, 15.9322944E
KAPLE
GPS : 49.5447064N, 15.9327367E
ČERNÝ RYBNÍK (ČERNÁ VETLA)
GPS : 49.5384061N, 15.9471839E
Budeč je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 186 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1377.
Ve druhé polovině 19. století byla u obce těžena železná ruda magnetit. V 50. letech 20. století zde probíhal průzkum ložiska, ukončený roku 1961 výpočtem zásob, těžba nebyla zahájena. Zbytky byly zcela zahlazeny do roku 1970.
V letech 1997–2010 působil jako starosta František Fabík, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Jiří Chalupa.
Pamětihodnosti
• Boží muka
• Kaple P. Marie Sněžné z roku 2008 (původní stavba z 19. století byla zbořena) na návsi obce
Kaple Panny Marie Sněžné
Kaple leží na volném prostranství v centrální části návsi. V roce 2004 a 2005 probíhalo projektovaní její stavby, na jejíž realizaci se začalo pracovat v roce 2006. Stavba byla ukončena v srpnu roku 2008. Kaple byla navržena architektem Karlem Roseckým a o její výstavbu se postaral projektant Milan Pelikán. Kaple se stala stavbou roku kraje Vysočina 2008 v kategorii "Stavby občanské vybavenost".
Osobnosti
• Josef Sobotka (1836–1906), advokát a politik, starosta Telče, zemský poslanec
KŘÍŽ (BUDEČ, OKRES ŽĎÁR NAD SÁZAVOU)
GPS : 49.5407200N, 15.9221669E
RYBNÍK PLAČEK
GPS : 49.5410947N, 15.9073469E
Vatín je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 322 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353.
Při rekatolizaci (doba temna) obyvatel Vatína byl vězněn a později pranýřován před katolickým kostelem mlynář Štěpán (nar. 1651). V rukou muset držet kacířské knihy, jež u něj byly nalezeny, protože číst nebo vlastnit mj. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Mlynář Štěpán byl z obce jenom vyhnán a jeho mlýn ve Vatíně spálen. Štěpán dál tajně působil v kraji jako neordinovaný kazatel, ale ve svých sedmdesáti letech byl znovu zatčen ve včelíně mlynáře Jakuba Špinara ze vsi Sázava. Jeho první výslech proběhl dne 21. dubna 1721. Po měsíci krutých výslechů byl starý muž zlomen a evangelickou víru uznal za bludnou.
Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byla obec součástí města Žďár nad Sázavou.
Školství
• Mateřská škola Vatín
Pamětihodnosti
• Kaple Panny Marie Bolestné
• Kaplička za vesnicí
• Boží muka
RYBNÍK NÁVESNÍK
GPS : 49.5242817N, 15.9667778E
KAPLE PANNY MARIE SEDMIBOLESTNÉ
Kaple byla postavena v letech 1888-91 Tomášem Polachem z Velkého Meziříčí. Jedná se o jednolodní stavbu v průčelí s představenou užší věží s vysokou jehlancovou střechou.
GPS : 49.5239936N, 15.9670158E
RYBNÍK KŘÍBEK
GPS : 49.5271972N, 15.9665033E
Matějov je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 202 obyvatel. Leží v CHKO Žďárské vrchy, 800 metrů od historické česko-moravské hranice, na moravské straně.
Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1366. V roce 1892 místní založili sbor dobrovolných hasičů.
Obec Matějov v roce 2008 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.
Pamětihodnosti
• Matějovský rybník – čítá 68,9 ha, je významnou přírodní rezervací, vede okolo něj naučná stezka Babín
• Boží muka z roku 1759 stojí při silnici na Nové Veselí.
• Nachází se zde několik křížů – Chlubnů (1819), Flesarů kříž (1820), Blažíčků (1828), Řezníků (1887), Pavlíčků (1895),
• Polákova lípa
• Pomník padlým z roku 1924 stojí u kaple Navštívení Panny Marie.
• Původně dřevěná bývalá rychta v roce 1891 vyhořela.
• Kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech1907–1908 v novobarokním styl s barokními vitrážemi, vysvěcení proběhlo v roce 1910
MATĚJOVSKÝ RYBNÍK
Krásný rybník se nachází v CHKO Žďárské vrchy. Je napájen řekou Oslavou. Hnízdí zde mnoho druhů vodního ptactva. Do roku 1970 se zde těžila rašelina.
GPS : 49.5378047N, 15.8831067E
TURISTICKÝ PRAMEN ŘEKY OSLAVY
Pěkně upravený pramen s lavičkou se nachází u rybníka Velký Babín, kousek od naučné stezky Babín. Jedná se pouze o turistický pramen řeky Oslavy, ten skutečný se nachází v lese severozápadním směrem.
GPS : 49.5447022N, 15.9008794E
RAŠELINIŠTĚ BABÍNSKÝ RYBNÍK
Oblast je díky fragmentům rašeliniště evropsky významnou lokalitou, jedná se o jedno ze dvou míst výskytu vážky jasnoskvrnné v CHKO Žďárské vrchy. Rašelina pod hrází rybníka Babín byla vytěžena v letech 1958-70. Mezi nejvýznamnější rostliny patří puchýřka útlá, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a vrbina kytkokvětá. Z živočichů se zde vyskytují např. skokan krátkonohý, rosnička zelená, užovka obojková nebo čolek obecný.
GPS : 49.5447811N, 15.8989889E
RYBNÍK VELKÝ BABÍN
Rybník o rozloze 11,7 ha je součástí Babínské přírodní rezervace. V rašeliništích v jeho blízkém okolí pramení řeka Oslava. Pro výskyt velkého počtu vodních ptáků a dalších živočišných a rostlinných druhů, patří mezi vzácné přírodní lokality.
Je zařazen do seznamu NATURA 2000.
GPS : 49.5434342N, 15.8977136E
Česká Mez, historicky též Čechomez nebo Čehomez, je malá vesnice, katastrální území o rozloze 0,37 km2 a část obce Sázava v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 1 km na jihovýchod od Sázavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel. Česká Mez byla původně částí obce Matějova.
Historický přehled
Česká Mez, dříve zvaná též Čechomez, lidově označovaná jako Babín, vznikla roku 1616 a až do roku 1980 náležela vždy k Matějovu. Na mapách císařských otisků stabilního katastru má samostatný katastr, který však zahrnoval pouze část současného katastru; zbytek náležel ke katastru Matějova. Později byly oba katastry sloučeny do nového k. ú. Matějov-Česká Mez. K obnovení samostatného katastru došlo rozhodnutím ONV Žďár nad Sázavou č.j. 293/60 k 1. červenci 1960. K obci Sázava byla Česká Mez připojena k 1. červenci 1980.
KŘÍŽ
GPS : 49.5462864N, 15.8682161E
KŘÍŽ
GPS : 49.5488753N, 15.8739311E
KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
GPS : 49.5488972N, 15.8738408E
více
Zavřít popis alba
- minulou neděli
- 2 zobrazení
- 0
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jirca6
Zima se nám láme do jara, počasí je ale ještě trochu pozadu....sníh, - 3°C, příjemný větřík. S heslem:" toulám se po lese, pokud možno v okrese", vyrážím pěšmo z města na západ. Po 5km scházím k Brádelskému rybníku. Je krásně a slunečno. Po žluté mířím k řece do Rantířova a zastavuji na prvním Rouneckém mostě. Je odsud krásný výhled do Údolí Kosů a Údolí Pekla. Je to brána do druhé kolébky trampingu na Jihlavsku. Seběhnu zpět k řece a kolem Pekelskýho mlýna jdu proti proudu do Údolí pod Pekelským vrchem. Sníh křupe pod nohama a já vzpomínám, jak jsme tady sbírali po chatách a srubech první moudrosti do knihy mapující historii Trampingu na řece Jihlavě (2008). Dost se tu změnil ráz, svah pod Pekelským vrchem je vykácený. Překonávám splav a po levém břehu se stáčím nahoru ke druhému Rouneckému viaduktu. Nad ním z chajdy vylézá kamarád Čára a tak se zastavuji na klábos a kalíšek ohnivé vody. Brzy nás míjí Bláža z T.O. Dlouhá Štreka. Jdou se s dětmi klouzat na kopec, a tak jdu kousek s nima k legendární chajdě Půlnočárně. Pak se vracím do údolí a od Čornyho chajdy překonávám řeku lanovkou. Po červené procházím kolem Vlčího dolu, Tuplákodolem kolem starých trampských i novějších chat až na státovku na Pelhřimov. Slunko spadlo nad obzor a přebarvuje říční hladinu oranžovými pruhy. Obloukem se vracím do Dvorců a čekám na nejbližší pacifik. Bylo to parádních patnáct kiláčků místy s pěknou přírodou , vandráckou historií i současností.
Tato místa byla a jsou spjatá s trampskými osadami Peklo, Údolí Kosů, Havajáků, Půlnoční Hvězdy, Funusmennů, Spojených trampských osad údolí Pekla, rodinných trampských osad Canady, Douglasové šišky, Utahu, Her Majesty Ranch, Ranče El Toro, Yukonu, Vlčího Dolu, Mulisárny a dalších. Bylo a je tu pěkně a dobře.
Tato místa byla a jsou spjatá s trampskými osadami Peklo, Údolí Kosů, Havajáků, Půlnoční Hvězdy, Funusmennů, Spojených trampských osad údolí Pekla, rodinných trampských osad Canady, Douglasové šišky, Utahu, Her Majesty Ranch, Ranče El Toro, Yukonu, Vlčího Dolu, Mulisárny a dalších. Bylo a je tu pěkně a dobře.
více
Zavřít popis alba
1 komentář
- 20.3.2021
- 404 zobrazení
- 3
kaden-tatra
- 9.3.2021
- 512 zobrazení
- 3
radovans
Polná, malé a krásně zachovalé městečko na Vysočině nedaleko Jihlavy. Vracím se tam pravidelně již přes 20 let a stále tam je co objevovat a čím se potěšit. Ať již vzácně zachovalým historickým jádrem s mnoha stavebními památkami, hradem, čtyřmi kostely, bývalým židovským ghettem a dalšími. Město leží v hezky zvlněné krajině, kde se pole střídají s lesy. Do Polné jsem vyrazil jedné mrazivé neděle; ze všeho vyzařoval klid a pohoda. Tak, jak se na Vysočinu sluší a patří.
více
Zavřít popis alba
3 komentáře
- 14.2.2021
- 65 zobrazení
- 5
vahaj
- 13.2.2021
- 65 zobrazení
- 0
karolinakabickova
- 9.2.2021
- 145 zobrazení
- 2
handysto
Téměř symbolem obce Přibice je řeka Jihlava, která se vyznačuje přirozeným meandrováním s písčitými břehy. Je vyhledávaná především rybáři. V této lokalitě často opouští své koryto a zalévá přilehlé louky, pole a lužní lesy. Poslední významné povodně zasáhly obec v květnu roku 1985 a na přelomu března a dubna roku 2006. Voda z řeky Jihlavy tehdy z důvodu vyššího položení obce zatopila jen přilehlé zahrady a sklepy některých domů.
více
Zavřít popis alba
36 komentářů
- 6.2.2021
- 74 zobrazení
- 8
handysto
Přibice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde přibližně 1 000 obyvatel.
Obec Přibice leží ve staré sídelní oblasti na svahu nad levým břehem řeky Jihlavy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy se ve vsi Briwiz připomíná kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl pravděpodobně za tatarského vpádu zničen, takže jej olomoucký biskup Bruno musel v roce 1257 znovu vysvětit. V roce 1322 daroval král Jan Lucemburský vesnici brněnským johanitům, kteří zde měli od roku 1332 svoji komendu - sídlo komtura rytířského řádu. Johanité drželi Přibice až do roku 1520, kdy je získal Vilém z Pernštejna a spojil je natrvalo se statkem židlochovickým. Jeho součástí zůstaly až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 až do roku 1960 byly součástí okresu Židlochovice, v roce 1960 byly připojeny k okresu Břeclav.
Obec byla často poničena válečnými událostmi. Zmiňovali jsme již vpád Tatarů ve čtyřicátých letech 13. století. Pravděpodobně tudy protáhla i vojska husitská, která snad měla poblíž svůj tábor, neboť ves bývala v minulosti jmenována také Přibice nad Táborem. Velmi těžce byla obec postižena událostmi třicetileté války, kdy byla poničena nejvíce z celého židlochovického panství.
Z důvodu německé východní kolonizace na Moravě byla obec až do roku 1945 se sousedními Vranovicemi a Ivaní českým etnickým poloostrovem obklopeným německy mluvícími obcemi Pohořelicka, Mikulovska a Hustopečska. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 až do osvobození obce, ke kterému došlo 17. dubna 1945 Rudou armádou, ležela obec přímo na hranici s Velkoněmeckou říší, od 15. března 1939 jako součást Protektorátu Čechy a Morava.
V roce 1895 byla přes obec zřízena železniční trať Vranovice - Pohořelice, která umožnila vlakové spojení s Brnem a Vídní s přestupem v sousedních Vranovicích. Trať, které se v tomto kraji lidově říkalo „lokálka“, fungovala až do 12. prosince 2008.
V obci je v současnosti mateřská a základní škola (1. stupeň). Obec má vlastní poštu a jsou zde 4 restaurační zařízení a několik obchodů s potravinami. Dále zde funguje oddíl kopané. V objektu bývalých kasáren se jezdí závody „bugatek“. Každý víkend po svátku sv. Jana Křtitele (24. 6.) se v obci konají tradiční krojované hody s tradičním pochodem stárků a stárek v severokyjovských krojích. Jednou za rok v sobotu, většinou v druhé polovině března, pořádá pravidelně přibická organizace Českého zahrádkářského svazu v obecním hostinci Výstavu vín (tzv. košt) se vzorky místních a okolních vinařů, které je možné ochutnat za doprovodu tradiční cimbálové muziky a typickým působivým zpěvem místních obyvatel, kteří jsou tím vyhlášeni po celém okolí.
Téměř symbolem obce je řeka Jihlava, která se vyznačuje přirozeným meandrováním s písčitými břehy. Je vyhledávaná především rybáři. V této lokalitě často opouští své koryto a zalévá přilehlé louky, pole a lužní lesy. Poslední významné povodně zasáhly obec v květnu roku 1985 a na přelomu března a dubna roku 2006. Voda z řeky Jihlavy tehdy z důvodu vyššího položení obce zatopila jen přilehlé zahrady a sklepy některých domů.
Obec Přibice leží ve staré sídelní oblasti na svahu nad levým břehem řeky Jihlavy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy se ve vsi Briwiz připomíná kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl pravděpodobně za tatarského vpádu zničen, takže jej olomoucký biskup Bruno musel v roce 1257 znovu vysvětit. V roce 1322 daroval král Jan Lucemburský vesnici brněnským johanitům, kteří zde měli od roku 1332 svoji komendu - sídlo komtura rytířského řádu. Johanité drželi Přibice až do roku 1520, kdy je získal Vilém z Pernštejna a spojil je natrvalo se statkem židlochovickým. Jeho součástí zůstaly až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 až do roku 1960 byly součástí okresu Židlochovice, v roce 1960 byly připojeny k okresu Břeclav.
Obec byla často poničena válečnými událostmi. Zmiňovali jsme již vpád Tatarů ve čtyřicátých letech 13. století. Pravděpodobně tudy protáhla i vojska husitská, která snad měla poblíž svůj tábor, neboť ves bývala v minulosti jmenována také Přibice nad Táborem. Velmi těžce byla obec postižena událostmi třicetileté války, kdy byla poničena nejvíce z celého židlochovického panství.
Z důvodu německé východní kolonizace na Moravě byla obec až do roku 1945 se sousedními Vranovicemi a Ivaní českým etnickým poloostrovem obklopeným německy mluvícími obcemi Pohořelicka, Mikulovska a Hustopečska. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 až do osvobození obce, ke kterému došlo 17. dubna 1945 Rudou armádou, ležela obec přímo na hranici s Velkoněmeckou říší, od 15. března 1939 jako součást Protektorátu Čechy a Morava.
V roce 1895 byla přes obec zřízena železniční trať Vranovice - Pohořelice, která umožnila vlakové spojení s Brnem a Vídní s přestupem v sousedních Vranovicích. Trať, které se v tomto kraji lidově říkalo „lokálka“, fungovala až do 12. prosince 2008.
V obci je v současnosti mateřská a základní škola (1. stupeň). Obec má vlastní poštu a jsou zde 4 restaurační zařízení a několik obchodů s potravinami. Dále zde funguje oddíl kopané. V objektu bývalých kasáren se jezdí závody „bugatek“. Každý víkend po svátku sv. Jana Křtitele (24. 6.) se v obci konají tradiční krojované hody s tradičním pochodem stárků a stárek v severokyjovských krojích. Jednou za rok v sobotu, většinou v druhé polovině března, pořádá pravidelně přibická organizace Českého zahrádkářského svazu v obecním hostinci Výstavu vín (tzv. košt) se vzorky místních a okolních vinařů, které je možné ochutnat za doprovodu tradiční cimbálové muziky a typickým působivým zpěvem místních obyvatel, kteří jsou tím vyhlášeni po celém okolí.
Téměř symbolem obce je řeka Jihlava, která se vyznačuje přirozeným meandrováním s písčitými břehy. Je vyhledávaná především rybáři. V této lokalitě často opouští své koryto a zalévá přilehlé louky, pole a lužní lesy. Poslední významné povodně zasáhly obec v květnu roku 1985 a na přelomu března a dubna roku 2006. Voda z řeky Jihlavy tehdy z důvodu vyššího položení obce zatopila jen přilehlé zahrady a sklepy některých domů.
více
Zavřít popis alba
73 komentářů
- 5.2.2021
- 78 zobrazení
- 11
pajamacik
- 28.1.2021
- 33 zobrazení
- 1
senosec
Na zpáteční cestě pokračuji, poušovským údolím kolem řeky Jihlavy na Polanku.
více
Zavřít popis alba
102 komentářů
- 21.1.2021
- 82 zobrazení
- 12
KČT TJ Baník KARVINÁ
Reklama
