Hledání

37 vyhledaných výsledků

DOPRAVA ZDARMA

na všechny fotodárky.

DOPRAVA ZDARMA
jana-l
5 komentářů
  • 24.10.2015
  • 98 zobrazení
cestynedaleko
5 komentářů
  • 14.2.2015
  • 115 zobrazení
dzordzieta88
Další nádherný slunečný den strávený v Jizerských horách. Polední kameny (1006 m.n.m.), Frýdlandské cimbuří (900 m.n.m.) a Jizera (1122 m.n.m.). Krásné vrcholy zdolány.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2011
  • 56 zobrazení
d-n
Jednodenní výlet do Jizerských hor. Paličník, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří
více  Zavřít popis alba 
  • 15.11.2008
  • 27 zobrazení
danaeli16
Víkend v Jizerských horách za krásného počasí. Jizerka osada, Jizerka říčka, soutok Jizerky s Jizerou, Pytlácké kameny, Safírový potok, večerní řeka Jizera, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří, vrchol Jizery (1122 m.n.m). :-):-):-)
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 4.9.2011
  • 114 zobrazení
smukin
Trasa: Hejnice-Ořešník-vdp.Velký Štolpich-Polední kameny-Frýdlantské cimbuří-vdp.Černého potoka-Bílý potok (15km)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 12.6.2016
  • 37 zobrazení
robert71
Původně plánovanou Šumavu kvůli ne zcela příznivé víkendové předpovědi počasí měníme na Jizerské hory a udělali jsme dobře. Vrch Ořešník, Frymburské cimbuří, Polední kameny, vodopády, krásná příroda, ...
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2017
  • 62 zobrazení
lukinho77
Hejnice - Ořešník - Velký Štolpich - Krásná Máří - Ptačí kupy - Holubník - Jizera - Polední kameny - Frýdlantské cimbuří - vodopád Černého potoka - Hejnice
více  Zavřít popis alba 
  • ve čtvrtek
  • 4 zobrazení
makosfromklosterle
Dovolená v Jizerkách: vodní toky Jizera, Jizerka, Černá Desná, Černý potok, Mumlava, kopce a skaliska Bukovec, Janovy kameny, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří, Štěpánka, Jelení stráň, Pytlácké kameny a příroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2011
  • 104 zobrazení
tlachal
Nové Město pod Smrkem - Novoměstská kyselka - Streitův obrázek - Smrk - Nebeský žebřík - Předěl - Smědava - Polední kameny - Frýdlantské cimbuří - vodopády Černého potoka - Hejnice (26 km)
více  Zavřít popis alba 
  • 20.9.2014
  • 68 zobrazení
pettulak
Jizerské hory - Smědavská hora, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 28.10.2008
  • 206 zobrazení
50plus
V úterý 15/8/17 jsme se ve složení jeden chlapeček a jedna holčička vydali na celodenní cyklovýlet do cyklostezkami protkaných Jizerských Hor. Auto jsme nechali v kempu v Nových Pavlovicích. Do “vlastních” hor jsme jeli několik kilometrů po silnici. Hory pro nás začaly v Oldřichovském Sedle, odkud po vrstevnici vede několikakilometrová zpevněná lesní cesta směrem na Ferdinandov. Dojeli jsme k odbočce na modrou turistickou, kterou jsem na základě dvacet let staré mapy považoval za strmou, ale jinak “snad” sjízdnou štreku. Tak to jsem se spletl. Asi 400 metrů vertikálního převýšení jsme po cestě vystlané kořeny a velkými kameny kola tlačili, v některých momentech i nesli. Na “náhorní plošinu” s proslulými – a velmi frekventovanými - jizerskými cyklostezkami nám to trvalo skoro dvě hodiny. Hrůza. Ani jeden z nás dvou kupodivu neremcal, nicméně radost z nalezení otevřeného kiosku po téhle tor-tůře byla bezmezná. Po asfaltové cyklostezce a pak po drncavé panelce jsme se nakonec přece jen dostali k oněm krásným skálám, kam jsme chtěli. Kola jsme schovali “do chroští”, zamkli všemi dostupnými zámky a pěšky vylezli na ony Polední Kameny, odkud se naskytl úžasný výhled do české, potažmo i do polské a na obzoru i do německé krajiny. Ke slovu přišel foťák i dalekohled. Zpět do kempu jsme jeli přes Kristiánov a Šámalovu Boudu. Cesta přes korunu přehrady bedřichovské vodní nádrže byla jako na potvoru uzavřená. Následoval sjezd do města s večeří (snad) v Ruprechticích. V Praze jsme byli večer před desátou. V nohou – a částečně i v rukou - jsme měli skoro 70 “délkových” kilometrů a skoro 700 metrů výškového rozdílu mezi kempem a cílem. Byl to den jako řemen. Rudolf.
Kategorie: krajinasport
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2017
  • 93 zobrazení
hanka-mata
Smědava, vrchol Smědavské hory, Polední kameny, Frýdlantské cimbuří
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 2.10.2011
  • 79 zobrazení
tenjemuj
Dáváme si sraz s novou partou před vlakovým nádražím v Liberci. Sejdeme se čtyři, bohužel, všichni noví zájemci neuznali za vhodné se ani ozvat. Asi to s tou jejich turistikou není tak vážné. Sedli jsme na vlak a přejeli do Josefova Dolu, Hanky a moje oblíbené výchoziště. Vyrážíme po modré do údolí Jedlové. Po vodopádech nás čeká přechod Mořské cesty. Jednotvárnou lesní krajina nás obdaruje nějakými těmi houbami. Při zastávce na Knajpě dáváme grog a svačinu z vlastních zásob. Výstup na Jizeru, druhou nejvyšší horu Jizerek na české straně, připomíná trochu výstup na Sněžku: nebývalé množství lidí mělo stejný nápad. Abychom se alespoň na chvíli od lidí odpojili, nejdeme na Polední kameny přímo, ale obcházíme Smědavskou horu po neznačence, která je ale dosti používána cyklisty. Zde je pomník jedné tragické události. Polední kameny a posléze Frýdlantské cimbuří bylo též hodně zalidněno. Pak už jen scházíme údolím Černého potoka do Bílého Potoka, obce za Hejnicemi, na vlak. Sestup to nebyl jednoduchý, spadané suché bukové listí vytvořilo neopakovatelnou klouzačku, která by mohla zdařile konkurovat ledovkám v zimě. Byl nádherný den babího léta, jeden z posledních, a všichni domácí peciválové mohou jen litovat
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
119 komentářů
  • 26.10.2019
  • 124 zobrazení
sunkacek
Pěkný okruh s výchozím bodem Smědavské parkoviště. Vyhlídky z Poledních kamenů a Frýdlantského cimbuří k nezaplacení, o výstupu na Jizeru (1122 m.n.m.) nemluvě. Nejhezší den celého 4denního putování:)!
více  Zavřít popis alba 
  • 21.8.2015
  • 45 zobrazení
pastickar
Podzimní vandry bývají ty nejlepší, ale letos to už vypadalo, že se z časových důvodů nepojede nikam. Jenže jednou takhle v pátek jsme se sešli u táboráku, abychom společně zapili, že Milštejn už jede čtvrtý gumy. No a jak si tak sedíme u ohýnku a popíjíme, tak padlo rozhodnutí, že v pondělí ráno jedeme na pár dní do Jizerek. Pravda, s pivkem v ruce a rumem v žaludku se to plánuje líp než druhý den ráno… No, nakonec se Bobeš z práce neurval a Milhaus dorazil až v pondělí večer, ale jinak vše klaplo podle plánu a zařadil bych tento výlet mezi nejkrásnější vandry posledních let.
V pondělí 15. Října jsme se ještě za tmy sešli na roztockém nádraží. Bedy nařídil batohy naplnit Plzní, jelikož jedeme v totální mimosezonu a ještě začátkem týdne, takže bude všude všechno zavřený, to je přeci jasný. Ve Starém Městě pod Smrkem, kde jsme vystoupili z vlaku, nás hned pár kiláčků za městem čekala první hospůdka, kterou teda nečekal fakt nikdo. Na kraji lesa na nás vykouklo útulné posezení, které mělo otevřeno v pondělí v 10 ráno a příjemná servírečka nám ohřála polívku a měla i lahvovou Plzeň. To jsme pěkně posnídali. Čas letí a před námi, či spíše nad námi, je hora Smrk. Pan pomocný učitel ve výslužbě, řečený též Drdle (mimochodem tohle přízvisko jsem mu před drahně lety přidělil já) si musel na pomoc vzít berličku z klacku vyrobenou, jelikož to už také není žádný mladík, ale spíše fotbalista ve výslužbě, což mu zkušený Bedy věštil již před lety. Krásnou přírodou stoupáme výš a výš a pod námi se začínají rozprostírat úžasná panorámata. Lehce po poledni dobýváme nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Pleškové z batohu přišlo vhod, ale ukrutná vichřice nás nenechala dlouho vysedávat. Odpoledne nás čekalo ještě pár skalních vyhlídek a pak už jsme podél potůčku slezli až do Hejnic, kde na nás čekal čerstvý čtyřicátník. V sedm večer jsme konečně otevřeli dveře hospody a dali si kus žvance a pivo. V nohách 30km a v hlavě spousta krásných zážitků. Kolem půlnoci jsme už chrněli nad městem u lesíka. Byla krásná a teplá letní noc.
Ráno jsme vstali ještě před východem slunce, čeká nás dlouhý pochod. Připadám si jako nejmladší z celé party, konečně. Není mi nic a mám sbaleno jako první. Bedna si ošetřuje do krve rozedřená třísla, bývalý fotbalista do sebe láduje dvojitou dávku brufenu a Milštejn je starej sám o sobě, tím jsem vlastně začínal tento elaborát. V ranním oparu se vysoko nad námi z mlhy vynořuje Frýdlantské cimbuří, skalní hřeben, který je naším dnešním cílem. Kolem vodopádu Černého potoka stoupáme a stoupáme, chvílema spíš lezeme, ale nakonec tam dolezeme. Vítr je stále dost silný, ale rozhledy do kraje jsou úchvatné. Vůbec jsem netušil, že mají Jizerky takhle krásné vrcholy a skály. Přes polední kameny pokračujeme dál po hřebínku a kocháme se podzimní přírodou a hlavně neuvěřitelným počasím. V druhé půlce října, tisíc metrů nad mořem a my se potíme v tričku a kraťasech. Odpoledne nám přišla vhod restaurace na Smědavě, gulášek a nějaké to pivko. Během poobědního karbanu jsme zaslechli servírku, kterážto povídala, že večer na Jizerce hraje živá muzika. Bylo nám do divný, takhle při úterku, ale šli jsme tam. Když jsme přicházeli k naší staré známé Pešákovně, tak si zrovna nějaký muzikantík vybaloval z auta kytaru. Dali jsme se do řeči, a ačkoliv se jednalo o soukromou akci, tak nás dovnitř pustili a opět jsme tu strávili krásný večer, stejně jako před lety. Z kamen vonělo dřevo a moc příjemný pan domácí nám nosil jednu Plzeň za druhou, tedy když zrovna nehrál na basu. Dovolil nám přespat hned za chatou a ráno nám ještě slíbil snídani.
Tak dnes tedy rozhodně teplá noc nebyla. Jizerka je zimou vyhlášená, takže nás ranní přímrazek ani nepřekvapil, dalo se to vydržet, zvláště když hned po probuzení stačilo dojít zpátky do hospůdky na míchaná vajíčka, čajíček a rumíček. To by se Bobešoj líbilo. Po snídani už špacírujeme k Protržené přehradě, jejíž tragédie se odehrála před více než sto lety. Světe div se, tady, uprostřed divočiny je kiosek, který je v mimosezoně sice bez obsluhy, ale přesto si tu můžete zakoupit veškeré občerstvení a peníze hodit do pokladničky, která není ani přidělaná a dokonce je i volně otevíratelná, aby si mohl unavený pocestný rozměnit peníze. Dobrý kraj, dobří lidé. Se skoro 70ti km v nohách slejzáme do Josefova Dolu, kde si dáváme jen rychlé pivko a polívku v bufetu u nádraží a pak už nás vláček veze domů. Letos nás čeká už jen vánoční vandřík do Drhlen a na únor Milča plánuje expedici na běžkách do Orlických hor, na což Ovál i Drdle odpověděli, že pokud nebude sníh, tak pojedou. To je partička…
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 184 zobrazení
reklama