Hledání

103 554 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

toh
Když jsme před lety dovezli z Moravy starý napůl shnilý dřevěný valník bez kol, tak se nám každý smál, že jsme si dovezli dříví na oheň. Odpovídající klasická kola s duší a pneumatikou jsme nemohli sehnat, a tak valník chátral dál! Asi po roce jsme alespoň vyměnili korbu. Pak po dalším roce najednou spásný nápad, předěláme ho na loukoťové kola a pak už jenom skok k pionýrskému vozu ve kterém byl též osídlován Divoký západ.
více  Zavřít popis alba 
  • dnes
  • 27 zobrazení
  • 0
3neckysenior
Třinec Konská - Český Puncov - Osůvky - Dolní Lištná - Třnec Folvark - U Emera ( foto se mnou Marie W. a Drahuš K. )
Na vycházku přišlo 36 seniorů a 2 děti,mnozí z nich objevovali za příjemného letního počasí nové okolí Třince.
MM poslala tuto SMSku: Na trase Konská-Kojkovice hledáme krás co nejvíce./P.S. B.Bauer: Když je snaha,dá se řešit téměř vše.Lidé by měli být navzájem tolerantnější a chápavější./ V hodině zeměpisu se ptá pan učitel Pepíčka,co je to pasat.Pepíček pohotově vyhrkne:To je prosím krásné zahraniční auto,takové bych chtěl mít./ Nazdar! Vaše MM.
více  Zavřít popis alba 
  • dnes
  • 8 zobrazení
  • 0
rybolovec
Po roce jsem se opět vydal za rybami do středního Norska, do fjordů Norského moře poblíž ostrova Hitra. Třikrát jsme jeli v sestavě já, taťka a kamarád Jarda, letos došlo k mírné změně a místo taťky s námi jel Jardův kamarád Pavel. V bungalovu jsme bydleli se super kluky Slávkem a Rudou, se kterými jsem občas vyrazil na noční rybolov (na druhou směnu, někdy jsem byl na moři v kuse i 20 hodin).
Za tři předchozí výpravy v počátku léta bych si troufl říct, že už relativně vím „jak na ně“, ale letos skoro nic z dřívějších let nefungovalo, a to asi především díky dlouhodobě nevlídnému a chladnému počasí v Norsku, díky kterému nenajely ryby do mělčin a držely se spíše v hloubkách. Po cestě naměřil teploměr v noci dokonce 0 stupňů; když jsme pak dorazili do rybářského kempu, teploty se pohybovaly do 10°C a byl tak silný vítr, že nebylo vůbec možné vyrazit na moře. Skupině před námi počasí nedovolilo počasí vyplout dokonce 4x z devíti dnů; naše předpověď pro další dny byla však naštěstí lepší.
První dny jsme tedy ryby hledali, zkoušeli, sem tam nějakou rybu chytili, ale nebyla to žádná sláva. Občas nějaká treska, menší mník, někdy jsme narazili na hejno makrel a to byla zábava! I když jsme tresky začali objevovat (jinde než dříve a v podstatně větších hloubkách min. 20-40 m), tak v půlce pobytu přestaly brát. Po celém dni rybaření jsme měli sotva pět ryb, proto jsme změnili strategii a zkoušeli lov mníků na hloubkách 70-100 m. Toto nouzové řešení se nakonec ukázalo být spásný nápad. První záběr a zanedlouho byl v lodi mník 117 cm. Postupně přibyly další úlovky v rozmezí 80-125 cm, ty největší už měly kolem deseti kilo. Zabral nám také tři čtvrtě metrový žralok ostroun, kterého jsme v Norsku dosud neulovili a byl příjemným zpestřením rybí skladby. Když už se blížila půlnoc a hladina moře se zklidnila tak, že jsme skoro nedriftovali a spíše stáli na místě, rozhodli jsme se vrátit do kempu. Přišel mi ale ještě jeden záběr a hned po záseku bylo jasné, že to nebude žádný drobeček. Ryba hned od záseku bojovala a byla hodně těžká, takže jsme byli napjatí, co je na konci. Když se na hladině vyvalilo tělo, tak jsme jen zalapali po dechu, takovou obludu jsem nečekal ani v nejbujarejším snu. Měli jsme problém dostat ji do lodi, jak byla těžká. Mník mořský neuvěřitelných 150 cm, váha v kempu pak ukázala neskutečných 18 kg. Krásný rybářský zážitek na celý život! Za dvě hodiny rybolovu jsme chytili žraloka a 8 mníků, z toho 5 bylo přes metr a jako tečka jeden a půl metru dlouhý „drobeček“.
Další den jsme mníky nepokoušeli, ale tresky pořád nebraly. Tak jsme předposlední den ještě jednou na ně vyrazili, opět jich chytili 8, ale jen dva přes metr (Jarda 125 a 10,5 kg, já 124 a 10 kg). V noci jsme pak ulovili konečně zas nějaké tresky, takže poslední dny byly dokonalé. Jako tečku za naším pobytem jsme se poslední den vydali na pár hodin zkusit najít makrely. Trefili jsme hejna a to byl doslova koncert. Tahali jsem je i po pěti na jeden nához a mohli lovit a lovit, ale už jsme museli říct Dost!, protože bychom nevěděli, co s nimi dělat. Myslel jsem si, že máme v bedně tak 40 ryb, nakonec jich bylo 80. Nádherné zakončení "jiného" pobytu v Norsku. A nutno říci, že ač to vypadalo všelijak, tak nakonec (díky mníkům a makrelám) velmi úspěšném.
Vedle rybaření bylo krásným zážitkem pozorování mořských orlů při lovu, dovádění sviňuch (delfínů) kolem lodi nebo neuvěřitelné západy a východy slunce. I když to bylo „těžké“ rybaření (díky zimě, větru a náročném lovu v hloubkách), opět to stálo za to a vraceli jsme se plni úžasných zážitků. Každý rok je jiný a umí překvapit, proto se už těšíme na ten další!
více  Zavřít popis alba 
  • dnes
  • 12 zobrazení
  • 0
marcopolo11
Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttla byl teplý pramen v dnešních Janských Lázních objeven Janem z Chockova, zbrojnošem rytíře Albrechta z Trautenberku: dne 6. června roku 1006. První využívání pramene bylo ryze praktické. Termální voda sloužila k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu, který byl postaven v blízkosti pramene. První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze čtrnáctého století, kdy majitel panství Zilvar ze Silbersteinu zde nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Byla to dřevěná budova vystavěná nad pramenem.
Roku 1675 se koupí stal majitelem Janských Lázní Jan Adolf, kníže Schwarzenberg, který v roce 1677 dal základ dnešnímu lázeňskému místu tím, že dal u pramene postavit šest nových budov a pověřil Dr. Hettmayera sepsáním učeného pojednání o účincích lázeňského pramene. V roce 1685 byly v místě 22 domů, mlýn, hostinec a lázeňský dům.
Roku 1902 koupila lázně obec. Roku 1920 převzala lázně se vším zařízením, pozemky a prameny akciová společnost a nastalo období největšího rozvoje Janských Lázní. Roku 1928 byla uvedena do provozu kabinová lanová dráha na vrchol Černé hory. Po skončení druhé světové války získávají Janské Lázně celosvětový ohlas úspěšnosti léčby stavů po dětské obrně. Dnes jsou Janské Lázně léčebně zaměřené převážně na nemoci pohybového ústrojí, ale nejsou pouze lázeňským střediskem - jsou také centrem sportovním a rekreačním.
Stezka korunami stromů Krkonoše je úplně nová záležitost ( pyšní se titulem Stavba roku 2018 Královéhradeckého kraje). Nabízí trasu delší než 1500 metrů a krásné výhledy do kraje z její 45 metrů vysoké věže.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 19 zobrazení
  • 4
ltdraj
sportovní a herní den, vynikající guláš k obědu
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 178 zobrazení
  • 0
sangri-la
Tak to posté v názvu je asi přehnané, ale tak třikrát za rok posledních třicet let a když počítám i obrácený směr... No skoro. Řeklo by se, procházka mezi dvěma hospodama, do těch desíti kilometrů, musí to být fádní opakování. Kdepak! Když člověk nekouká jen na tachometr, ale okolo a občas i za sebe, vždycky se najde spousta novinek. K lepšímu i k horšímu. Navíc, je tolik variant trasy, až se zdají nevyčerpatelné. Třeba tentokrát přes Haslice pod Kalich. Jestli máte chvilku času, mrkněte na to a byl bych rád, kdybyste se po mně opičili...
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 18 zobrazení
  • 0
pastickar
Léto je v plném proudu a tropické teploty lákají vyrazit na vodu. Nedalo moc práce vymyslet kam, jelikož kolem Ohře to moc prošmajdaný nemáme a příroda je v Podkrušnohoří nádherná.
Po nekonečných osmi hodinách ve vlaku jsme konečně v podvečer 27. června vystoupili v Kynšperku nad Ohří. Ten večer se toho už moc vymyslet nedalo, neb ve vlaku nešlo dělat nic jiného, než špuntovat plechovku za plechovkou. Za vděk jsme dali vodáckému tábořišti na místním hřišti, kde jsme ještě do nočních hodin kecali u kiosku.
Ráno bylo potřeba nechat vyspat nejmladšího člena výpravy (mě), jelikož na vše je potřeba jít s námořnickou rozvahou. Bedy s Bobešem zatím doběhli do konzumu pro snídani a nějakej ten lahváč. Kolem 10. dopolední konečně vyplouváme. Bobeš, jakožto nejzkušenější vodák, nám hned ze začátku zopakoval základní vodácká pravidla – nevynechat jediný kiosek, seznámit se s řekou (udělali jsme se s Bedym hned po nalodění) a neříkat veslu pádlo (nebo obráceně, to už nevím…). Cesta utíkala krásně, po třetím převrhnutí Bedy zjistil, že si zapomněl utáhnout sud, takže má vše promočený, ale o tom to je. Večer jsme strávili v tábořišti Dronte, na kraji Sokolova.
V sobotu to pralo už od páté ranní, naštěstí jsme šli včera večer celkem brzy spát, páč zavřeli kiosek. Na dnešní plavbu jsme se těšili asi nejvíce, budeme plout kolem hradu Loket a jen těžko budete hledat hezčí panorámata. Škoda jen, že z vody nejde fotit, páč máme vše v sudech. Nicméně by byl hřích tady nezastavit a nejít na pivo ke Švejkoj do hospody. Luxusně napojeni jsme pokračovali v plavbě podél Svatošských skal až do kempu Liapor na kraji Karlových varů. Večeře na grilu, nachlazená plešková Plzínka, sprcha a karban. V noci mě střídavě budilo chrápání dvou medvědů, a když jsem konečně zabral, tak nad Varama spustil půlnoční ohňostroj u příležitosti MFF. Ležíce v trávě mi to nepřišlo jako senzace, ale jako vyhozený prachy. Nicméně se musím vžít do rolí chudáků umělců, kteří tou dobou chlastali zadara v pětihvězdičkových hotelech, a sponzorující Zbrojovka jim zřejmě zaplatila málo šampusu, to bych hned ráno taky napsal petici…
Nás ovšem hned po ránu čekala dlouhá plavba přes celé Vary, která ovšem byla odměněna nezapomenutelným zastavením v kempu Hubertus. Na první pohled totálně sociální tábořiště, ovšem hned na ten druhý pohled zjistíte, že personál, který tu tvrdě maká již od velikonoc, je prostě naprosto v pohodě a jídlo, které nám připravili v boudě z prken, předčilo většinu jídel v podnicích, které si říkají restaurace. Následoval sjezd divoké peřeje, ovšem nás, starý vodáky, už nic nerozhodí. V kempu Na Špici v Radošově definitivně končí naše plavba.
Po krásném probuzení na kraji řeky odevzdáváme kajaky (nebo čluny), no prostě ty naše lodě a dál už jdeme hezky pešky, nic se totiž nemá přehánět. Úmorná vedra ovšem pokračují a červená turistická značka se tady krapet vzdaluje od řeky, což mělo za následek nedostatek hospod a podobných zařízení. Časem zmizely i místní konzumy a v zájmu záchrany života nám nezbylo, než popojet vláčkem ze Stráže nad Ohří (kde si nekoupíte ani dešťovou vodu) do Perštejna. Zdejší kemp na hřišti byl ovšem zavřený a místní pivovarská restaurace nás vykopla ještě za světla. U řeky byl naštěstí ještě malý kempík, ale když nám paní v kiosku znalecky řekla, že Plzeň nepovažuje za pivo, tak jsem se prostě sebral a odešel do nejbližší krčmy, kde sice Plzeň nestála za velkou pochvalu, ale měli otevřeno až do noci, k dispozici krásnej volnej pokoj se sprchou, a já si mohl ošetřit všechny rány, dlouhým putováním způsobené. Bedy neodolal a dorazil za mnou. Jen hrdinný Bobeš zůstal věrný vodáckému životu a přespal u řeky, což ho psychicky krapet poznamenalo :-).
Po ránu jsme se opět všichni sešli a pokračovali dál, přes úžasný hrad Šumburk až do lázeňského městečka Klášterec. Výborná zahradní restaurace, prohlídka zámeckého parku, relax v aquaparku… Odpočinek byl už potřeba. Bobeš večer zjistil, že ho to pěšky nebaví, přesedl na ponorku a odjel domů. To se někdy stane i mezi drsnými chlapáky. My už toho s Bedimírem měli taky celkem dost, týden v kuse na slunci zanechá následky i na velbloudoj. Poslední noc jsme strávili v autokempu U Jezu, kde jsme jim vyplenili lednici od všech Kingswoodů a podobných srágor, ale večer to docela přišlo k chuti.
Po snídani nás čekal výstup na hrad Egerberg a pak už jen cesta do Kadaně. Obídek, prohlídka středověkého náměstí, naplnění batohu Plzní, kteroužto tedy odborná veřejnost nepovažuje za pivo, a pak už dlouhá cesta vlakem až domů.
Bylo to krásné a doufám, že na podzimní expedici už opět pojedeme v plném počtu :-).
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 34 zobrazení
  • 1
hodoton
8.7. jsme se vydali na cestu z Hrebienkuk na Rainerovu chatu. Drobným omylem jsme ale došli nejprve k Zámkovského chatě a teprve poté k Rainerově chatě. Ale nelitovali jsme.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 10 zobrazení
  • 1
nenamarketa
  • včera
  • 26 zobrazení
  • 0
slavek-m
U většiny kamenů jsem se snažil nezapomenout i dokumentačně vyfotit, jak vypadá na normálním světle, tedy jak jej normálně vidíme. Někde jsem na to zapomenul. Jsou to opravdu dokumentační fotky s ledabylým nasvícením. V blízké budoucnosti, až bude čas, plánuji postupně nafotit vše kvalitněji. Fluorescence je zde také focena především dokumentačně, když jsem zjišťoval, který vzorek je/není a popř. jak moc fluorescenční je. Časem také mám v plánu fluorescenci nejzajímavějších kousků nafotit znovu, lépe, kvalitněji a detailněji :-) Fosforescenci jsem zaznamenal jen u některých fluoritů a je slabá a trvá jen krátce.

Rozdíl mezi fluorescencí a fosforescencí je hlavně v délce excitovaných stavů a tudíž délce přechodu na základní energetický stav doprovázený vyzařováním fotonu - u fluorescence dochází k trvání jevu v řádu desítek nanosekund; zatímco u fosforescence může jev trvat až desítky sekund po ukončení excitace. U fluorescence dochází k absorbci excitačního záření atomy v základním singletovém stavu, které nsledně přecházejí do excitovaných singletových stavů. Při následné relaxaci nazpět do základního energetického stavu dochází k okamžité emisi fotonu o vyšší vlnové délce (nižší energie), než mělo původní excitační záření. Dochází k tzv. červenému, neboli bathochromnímu posunu k vyšším vlnovým délkám (zde excitujeme neviditelným UV zářením a emise probíhá ve viditelném spektru). U fosforescence se po excitaci dostávají molekuly do metastabilních stavů - je určitá pravděpodobnost, že elektron přejde potenciálovou bariéru zakázaného stavu (= potřeba změna spinu elektronu) a dostane se do excitovaného tripletového stavu = tzv. mezisystémový přechod. Některé látky jsou schopné přecházet do tripletového stavu velmi účinně. Následné vyzáření fotonu probíhá pomaleji a i zde dochází k červenému posunu podobně jako u fluorescence. Vyzařované světlo však můžeme detekovat i po ukončení excitace. Energie absorbovaná látkami však nemusí být přeměněna na luminiscenci (fluorescence a fosforescence), ale může docházet k přechodu na základní energetické stavy tzv. nezářivými přenosy - vnitřní konverze (uvolnění tepla) nebo předání energie okolním molekulám. Excitace danou vlnovou délkou může probíhat pouze v případě, že daná látka schopná luminiscence absorbuje při dané vlnové délce. Pro focení jsem používal dvě vlnové délky v UV oblasti - pokud docházelo k absorbci záření (a následné luminiscenci) u obou vlnových délek uvádím oba snímky, nebo jejich kombinaci dle toho, jak se mi to líbilo. Bohužel jsem si nepoznamenal, jaká vlnová délka byla u jakého vzorku použita.

Nejde o všechny vzorky z mé sbírky - pouze o ty, které projevily luminiscenci.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • včera
  • 10 zobrazení
  • 1
schomilous
Oblíbená trasa na které je mnoho k vidění.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • včera
  • 24 zobrazení
  • 6
pinia
Jak se říká: kdeže loňské sněhy jsou. Dnešní odpoledne jsem se vydala k rybníkům pod Jehnicemi podívat se, jestli je tady labutí rodinka i letos. Bohužel už nebyla, asi skončila na pekáči (zaručená informace z hospody). Na rybníku mezi kačenami jsem uviděla místo rodinky jen jednu labuť, vlastně labuťáka. A další osamocenou na jiném z vedlejších rybníků. Po malých labuťátkách nebylo ani stopy. Jen osamělé velké hnízdo mezi rákosí. Škoda, ale i tak bylo u vody fajn.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • v úterý
  • 22 zobrazení
  • 6
pejsekzjimlina
Děkujeme za sdílení.
www.utulek-jimlin.cz
V útulku od července 2019.
Otík (č. 5944 místo odchytu Postoloprty), nejspíše X srnčí pinč, pes, váha při příjmu 3.3 kg, v kohoutku cca 25 cm. Otík byl při odchytu a zpočátku pobytu v útulku silně agresivní. Po karanténě, kdy se dostal mezi další pejsky a naše skvělé dobrovolníky je z něj milý pejsek, která si rád přijde i pro pohlazení. Otík na vodítku chodí velmi dobře, z povelů umí sedni, lehni i dát packu, k ostatním psům je velmi přátelský, sdílí kotec s jiným psem. Otík je zpočátku k lidem nedůvěřivý, ale když pozná, že mu nikdo neublíží, je z něj prima parťák. Otík uvítá rodinu, která by ráda rozšířila svou psí smečku a on získá i další parťáky, který mu pomohou znovu věřit, že na světě není jen zlo. Psi ani feny nejsou určeni k další reprodukci (osvojitel to stvrzuje podpisem adopční smlouvy). Obecné informace k adopcím najdete v popisu alba "Aktuální nabídka pejsků". Pro více informací kontaktujte přímo útulek. Pejsek je čipovaný, očkovaný a odčervený. Vydán bude pouze do dobrých rukou.: Pro osvojení pejska si pozorně přečtěte podmínky adopce na našich webových stránkách: http://utulek-jimlin.cz/index.php?p=co-a-jak. Poplatek za adopci je 300,- Kč. Stránky útulku najdete na internetu. Všichni jsou vítáni, těšíme se na Vás. Volejte od 8 do 18:00 www.utulek-jimlin.cz Tel.: 604451258 Foto: Lucie Zahradníčková ---- Podmínkou adopce je přečíst si podmínky v albu "Aktuální nabídka pejsků". Adopcí se rozumí poskytnutí DOŽIVOTNÍHO domova pro naše svěřence. Jako samozřejmost bereme, že potencionální osvojitel je seznámen s tím, co obnáší chov psa. Při adopci jste informováni o charakteru psa, který je nám znám z pobytu psa v útulku. Útulek požaduje, aby po čase v novém domově osvojitel informoval zprávou a případně fotografiemi o stavu psa v novém domově. Pokud tak osvojitel neučiní sám o své vůli, může být k tomu vyzván zaměstnancem či dobrovolníkem, popřípadě dojde k osobní návštěvě v místě držení osvojeného zvířete.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 4 zobrazení
  • 0
sdhzaborinl
V sobotu 13.7.2019 na fotbalovém hřišti Farák uspořádal SDH Záboří nad Labem II. kolo hasičské soutěže Okrsku č. 1 - Kačina, které se zúčastnila soužěžní družstva z pěti hasičských sborů - kromě domácích dále SDH Svatý Mikuláš, SDH Žehušice, SDH Vrdy a SDH Církvice. Od 11.00 hodin soutěžila družstva mladých hasičů (přípravka, mladší žáci, starší žáci) v požárním útoku- Od 13.30 hodin poté soutěžila v požárním útoku a dále v diciplíně nerychlejší zadek (sání) družstva mužů a žen včetně dorostenců a dorostenek. Během závodů v požárním útoku (2 hadice B, sklopné terče) bylo k vidění velké množství kvalitních časů pod hranicí 25 s, nejlepší výkony byly i za méně než 22 s, což jsou rekordní časy na úrovni Hasičského okrsku č. 1 - Kačina, kde jsou většinou využívány standardní neupravované stříkačky PS 12 s objemem motoru 1221 ccm. V kategorii žen zvítězilo družstvo SDH Záboří nad Labem A (dorostenky), které získalo i okrskový putovní pohár (výkon v I. kole v Žehušicích 11.5.2019 27,28 s, čas ve II. kole 25,64 s, což je v kategorii žen rekord okrsku). V kategorii mužů se na I. místě umístilo družstvo SDH Sv. Mikuláš B (dorostenci) s rekordním časem 21,75 s, na druhé přícce pak tým SDH Sv. Mikuláš A a na třetí pozici družstvo SDH Záboří nad Labem A (dorostenci), kterému i toto umístění stačilo na zisk okrskového poutovního poháru mužů (čas v I. kole v Žehušicích 11.5.2019 24,27 s čas ve II. kole 22.70 s - součet 46,97 s), přičemž na druhém místě v boji o putovní pohár se těsně umístilo družstvo SDH Sv. Mikuláš B (čas v I. kole 25.80, čas ve II. kole 21,75 - součet 47,55 s), rozhodla tak větší vyrovnanost výkonů. Poté proběhla soutěž nerychlejší zadek (sání), kde v obou kategoriích (muži, ženy) zvítězila družstva SDH Církvice (čas mužů 9,73, čas žen 11,60). Během odpoledne se bohužel zhoršilo počasí, dosti pršelo, a tak musela některá družstva absolvovat své pokusy za deště. Večer od 20.00 hodin pak na sále v I. patře MŠ proběhla taneční zábava se skupinou Domino, která se z důvodu špatného počasí nekonala na letním parketu na hřišti, kde byla původně plánována. Hrálo se a tančilo až do tří hodin do rána.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 42 zobrazení
  • 0
nahcam
Vzhledem k zaneprázdnění setkáním Slavkovů jsem stihl pouze vyhlášení vítězů
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 24 zobrazení
  • 0
brestaci
Sváteční den si žádá něco svátečního, aspoň malý vejlet. V jiízdě na kolejích jsme našli zalíbení a tak nás vláček motoráček dovezl do Jablonce nad Jizerou, kterému tady jinak neřekneme než Jabloneček. Cílem dnešní cesty je prošlapat cesty a cestičky krkonošskými vesničkami a osadami s názvy Buřany, Bratrouchov, Háskov, Františkov, Končiny, navštívit skrytou národní kulturní památku Janatův mlýn v Buřanech, zastavit se na čumendu při Františkovském dřevosochání, tentokrát v komornějším obsazení u restaurace na Háskově, podívat se do galerie a muzea Starý kravín na Františkově a mezitím si užívat klidných liduprostých cest po přívětivé krajině západních Krkonoš. Cestou potkáváme rozkvetlé mezičky s mateřídouškou a jiným bylinkovým bejlím, vysekané cesty v neposečených loukách nám ukazují správný směr, jen poutníče nesejdi z cesty. Všechno do sebe hezky zapadlo,jak kulturní část vejletu, tak ta kochací a nabíjecí. No co si přát k svátku více, než udělat si hezký den.
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • v úterý
  • 29 zobrazení
  • 4
jaropet
Nový Herštejn je zřícenina hradu na zalesněném stejnojmenném kopci u Kdyně v okrese Domažlice. Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století. Roku 1475 ho dobylo bavorské vojsko a později byl obnoven již jen k hospodářským účelům. Po roce 1524 ho koupilo město Domažlice, které nechalo nepotřebný hrad zpustnout.

Zdroj a podrobnější info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Her%C5%A1tejn
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • v úterý
  • 19 zobrazení
  • 4
petraiva69
První společný výlet zahajujeme příjemnou teplotou 22st, cestou sluníčko a pěkná kochačka. Zajíždíme do Logarské doliny, kde ti odvážní vystupují k vodopádu Rinka. Pokračujeme "cestou/necestou", až se nám pod koly práší. Za odměnu vydatný oběd a taky je nutné spláchnout prach z cesty dobrým nápojem. Po cestě "domů" splachuje prach z nás i našich strojů vydatný déšť a kroupy. Všechno mokré i přes nemoky, sušíme.
https://www.logarska-dolina.si/
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 13 zobrazení
  • 0
lesniklubsovicka
Celodenní výlet lesem a skalami k rybníku v Drhlenách. Borůvková mánie, akční hry , sportování a spoustu dalšího, co dnes děti zažily.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 42 zobrazení
  • 0
veciveci
Důležité upozornění: NABÍDKA NA INTERNETOVÉ AUKCI - TOHOTO PŘEDMĚTU JE URČENA VÝHRADNĚ PRO SBĚRATELSKÉ ÚČELY . TÍMTO PROHLAŠUJI , ŽE NEJSEM ČLENEM ŽÁDNÉHO HNUTÍ SMĚŘUJÍCÍHO K POTLAČENÍ PRÁV A SVOBOD ČLOVĚKA NEBO TAKOVÉHO , KTERÉ HLÁSÁ NÁRODNOSTNÍ , RASOVOU , ČI TŘÍDNÍ ZÁŠŤ VŮČI JINÉ SKUPINĚ OSOB , ANI TAKOVÁ HNUTÍ NEPODPORUJI. Nabídka mých předmětů je určena výhradně jen pro sběratelské účely. Tímto prohlašuji, že nejsem členem žádného hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka nebo takového, které hlásá národnostní, rasovou či třídní zášť vůči jiné skupině osob, ani taková hnutí nepodporuji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Věci obsahující vojenskou symboliku nacistického Německa jsou určeny výhradně pro filmové a divadelní účely, pro potřeby muzeí, KVH Klubů vojenské historie a seriózní sběratele. Nikoliv k propagaci extremistických hnutí a ideologií, jenž vedou k potlačení lidských práv a svobod jednotlivce či skupiny obyvatel. Já prodejce se od extrémistických hnutí a myšlenek jakéhokoliv směru striktně distancuji!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 22 zobrazení
  • 0
skrysovak
že se pan Artleb de Zchrisov se uvádí r.1219 mezi dalšími zdejšími pány jako svědek v listině Přemysla Otakara I. pro klášter v Milevsku ... se stalo po osmi stech letech důvodem k oslavě Skrýšováků, podporovaných starostou místního úřadu všech obcí SvatoJanských se sídlem v Drážkově, příslušnými zastupitely i paní kronikářkou ...
Kategorie: lidéoslavyvesnice
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • v úterý
  • 30 zobrazení
  • 5
reklama