Hledání: Kilian

Pro dotaz Kilian jsme našli 180 výsledků.
AKCE -25 % s kódem
25% sleva na fotodárky
Oslavte Den žen originálním dárkem
Kód: MDZ-2021
MDZ-2021
kouba05
Den 1 - Dolní Břežany (hradiště, pomník, radnice, zámek), Závist (keltské opidum), Sv. Kilián s pohledy na Ostrov, Hradišťko (zaniklé městečko a pohled na Ostrov), Jílové (náměstí), Včelní Hrádek (zřícenina tvrze), Turyně (hájovna, zaniklá tvrz a tábořiště), štola Halíř a chatová osada.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.11.2020
  • 18 zobrazení
ikub
Kostely, tzv. „broumovské skupiny“ byly na území klášterního panství postaveny podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce ze začátku 18. století. Všechny kostely vznikly v poměrně krátkém časovém rozmezí mezi lety 1709–1743. Iniciátorem výstavby kostelů byl opat Otmar Zinke, představitel benediktinského břevnovsko-broumovského opatství.

Barokní kostel sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích byl postaven v letech 1692 – 1698 Martinem Alliem a je příkladem raně barokní architektury severní Itálie. Jako jediný ze skupiny desíti broumovských vesnických kostelů nepochází z dílny rodiny slavných Dientzenhoferů.

Foceno mobilem.
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 13.10.2020
  • 66 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
sgjiskra
A máme tady konec napínavého spektáklu bez divácké kulisy, který pro sebe rozhodli domácí, i když průběh druhé půle tomu tolik nenapovídal.

V prvním dějství měli domácí více ze hry, kromě branky orazítkovali ještě Kuhajdou tyč a Černým i břevno.

Ve druhém poločase začali domácí, jak skončili, tyč rozechvěl tentokrát Vůch.

Obecně hosté srovnali krok.

Hosté okolo 55' několikrát zahrozili, ale domácí borci byli proti.

Deset minut před závěrečným hvizdem hosté pohrdli jasnou tutovkou.

Rychnovského zastavil gólman faulem, což z penalty potrestal utěšenou střelou za tyč Egon Vůch v 86'.

TJ Jiskra Domažlice – FK Králův Dvůr 2:0 (1:0)

Branky:
2' Dvořák 86' Vůch

10.10.2020 15:00
Městský stadion Střelnice, Domažlice
ČFL(A) 8. kolo

TJ Jiskra Domažlice:
Brych – Fišer, Bauer, Mužík (C), Vůch, Brabec, D. Černý, Kuhajda, Rychnovský, Hrubý, F. Dvořák

Náhradníci:
Růžička – Kropáček, Skopový, Olaoye, Pavlík, Mlynařík.

FK Králův Dvůr:
Toman – Blažek, Hell, Novák, J. Dvořák, Kilián, Kraus (C), Šebek, Osvald, Krejdl, Kůžel

Náhradníci:
Kovařík – Beňo, Janota, Krejča, Bíba

Rozhodčí:
Drábek – Vít, Kubec

Obrázky z mače:
https://www.rajce.net/u698135

Přenos zápasu:
https://www.tvcom.cz/Zapas/Sport-Fotbal/Soutez-Fortuna-CFL-A/Pohlavi-Muzi/Sezona-2020-2021/190460-TJ-Jiskra-Domazlice,-o.s.-FK-Kraluv-Dvur.htm

Tiskovka:
https://youtu.be/IeJfZMEEYhU

Vyjádření prezidenta klubu k nastávající sportovní vyluce:
https://youtu.be/_TQmwHyMFGc

Jiskra Domažlice forever!
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2020
  • 100 zobrazení
ttrnka
Město Stříbro - Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena.Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I.Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.
Klášter Kladruby - Bývalý benediktinský klášter založil roku 1115 Vladislav I. jeho úpadku došlo koncem 16. století vlivem požáru i následné třicetileté války. V roce 1653 tak začala rozsáhlá obnova celého areálu. Vrcholem je počátek 18. století, kdy bylo připojeno přeštické panství a v letech 1712–1726 začala přestavba původně románské baziliky Panny Marie pod vedením barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677–1723). Později vznikl nový konvent a prelatura podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689–1751).
V roce 1785 nechal Josef II. (1741–1790) klášter zrušit. Objekt byl postupně upraven pro potřeby kasáren, nemocnice nebo invalidovny. V roce 1825 se majitelem stala rodina polního maršála Windischgrätze, která zde po roce 1918 soustředila rozsáhlou knihovnu a rodinný archiv.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.9.2020
  • 30 zobrazení
loboso
Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích a sochy svatých v jeho okolí.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2020
  • 32 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
valinor
Prohlídka Broumova
Národní kulturní památka Broumovský klášter byla založena benediktiny před rokem 1322 společně s proboštstvím na broumovském hradě. Broumovský výběžek byl již v té době více než sto let majetkem řádu benediktinů z Břevnova, který jim byl udělen českým králem Přemyslem Otakarem I. Roku 1348 byl Broumov povýšen na královské město a jeho význam dále vzrůstal. Po částečném poboření původního kláštera s kostelem v roce 1420 se začíná se stavbou nového komplexu. Výstavní podoby a jedinečné architektonické hodnoty a krásy získává definitivně celý klášterní komplex barokní přestavbou za opatů Tomáše Sartoria a Otmara Zinka od druhé poloviny 17. století do poloviny 18. století. Největší podíl na radikální přestavbě měl Kilián Ignác Dientzenhofer, z dalších významných stavebníku doby jistě stojí za zmínku jeho otec Kryštof Dientzenhofer a Martin Allio. Posledním nedůstojným obdobím v historii broumovského kláštera bylo období komunistické diktatury v letech 1948-1989, kdy klášterní budovy chátraly a navíc došlo k nenahraditelnému poškození jedinečné klášterní knihovny. V posledních letech se dokončují poslední opravy a nyní opět můžeme obdivovat krásu architektury i genia loci benediktinského kláštera v původním lesku.

Klášterní kostel sv. Vojtěcha, Broumov

Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby. V roce 1726 schválil opat Zinke úplné odstranění starého konventu a vetší části budovy opatství a jejich nahrazení novostavbou dle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Obrovská stavba, která na severní straně vystoupila za původní hranice klášterního areálu, byla stavebně dokončena během pouhých šesti let do roku 1733.

Dientzenhofer je také autorem návrhu výzdoby vnitřních prostor kláštera, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroka – štukatérem Bernardem Spinettim, freskařem Janem Karlem Kovářem či malířem Felixem Antonínem Schefflerem. Nejstarší písemná zmínka o klášterním kostele sv. Vojtěcha je z roku 1357, kdy byla pravděpodobně dokončena stavba gotického dvoulodí s polygonálním závěrem knežiště a dvěma věžemi – velkou hodinovou v ose západního závěru a menší zvonicí při severní straně kněžiště. Po požáru v roce 1684 byl kostel barokně přestavěn Martinem Alliem v letech 1685–1688. Na bohaté vnitřní výzdobě chrámu se podíleli štukatéři T. a A. Soldatiové, freskař J. J. Steinfels, sochaři M. V. Jäckel a K. J. Hiernle. Oltářní obrazy v šesti bočních kaplích namaloval V. V. Reiner.

Dřevěný kostel u hřbitova

Podle pověsti byl kostel založen v roce 1177 (tedy krátce po založení obce v roce 1171). Byl údajně postaven jakousi pohanskou šlechtičnou, která na tomto místě přijala křest. Šlechtična rovněž měla věnovat kostelu svou perlovou čelenku, která je dnes uložena v městském muzeu.

První písemná zmínka o kostele je z roku 1383, kdy je označován jako „starý farní kostel“ nebo „český kostel“. Samotná stavba je z roku 1449, přestavovaná v 16. století a roku 1811.

Ve dnech 17. až 20. června 1421 oblehla husitská vojska pod vedením Čeňka z Vartemberka a Hynka Krušiny z Lichtenburka Broumov. Vlastní město nedobyli ale vyplenili jeho předměstí. Přitom byl vážně poškozen nebo zničen i kostel Panny Marie. V literatuře jsou uváděny domněnky, že kostel nebyl zničen zcela, protože strop kostela je z doby předhusitské.[1] Současné práce tuto domněnku vyvracejí.[2]

Po požáru v roce 1449 proběhla oprava kostela do podoby, v jaké je znám dnes. Jako rok dokončení se uvádí rok 1450, pro toto vročení ale nejsou známy žádné důkazy. V roce 1550 byla obnovena věžička poté, co ji strhl vítr. Další oprava věžičky proběhla v roce 1811. V polovině 18. století byla nad kněžiště vestavěna zvonice, která ale nepřevyšuje hřeben střechy. Současně byl zbudován nový oltář a za ním zřízena sakristie.

Ochoz byl původně uzavřen prkennými stěnami. V době války o bavorské dědictví byla ale na rozkaz pruského generála Heinricha Wilhelma von Anhalt v roce 1779 prkna stržena. Od té doby je ochoz na všech stranách otevřený.

V roce 2008 byl kostel prohlášen národní kulturní památkou
více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2020
  • 51 zobrazení
hajenas
Broumovský klášter Řádu svatého Benedikta byl založen ve 14. století, budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác.
více  Zavřít popis alba 
69 komentářů
  • 29.8.2020
  • 77 zobrazení
pavlinaleks
Kostely, tzv. „broumovské skupiny“ byly na území klášterního panství postaveny podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce ze začátku 18. století. Motivem této výstavby byla obnova již nevyhovující sítě dřevěných kostelů. Všechny kostely vznikly v poměrně krátkém časovém rozmezí mezi lety 1709–1743. Iniciátorem výstavby kostelů byl opat Otmar Zinke, představitel benediktinského břevnovsko-broumovského opatství.
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 10.8.2020
  • 25 zobrazení
kockysos
21.6.2020 - Asi před dvěma týdny oznamovatelce přišla na zahradu k domu v Lipově kočka a začala postupně vodit na krmení svá koťata, která porodila a odchovala na opuštěném pozemku v sousedství. Paní se o kočku postarala, koťata se jí podařilo podle našich rad odchytat, kočku přivezla i na kastraci, poskytli jsme krmivo a byli jsme domluveni, že koťata zůstanou dočasně v její péči a budeme jim hledat domovy. Bohužel, to se nelíbilo manželovi oznamovatelky, koťata sebral a bez domluvy s námi je přivezl k našemu depozitu, kde je nechal nechal v kleci na ulici před domem.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.6.2020
  • 23 zobrazení
svazturistuzusti
Trasa-Ovčárna-Staňkovice--Chudoslavice-Těchobuzice--Ploskovice zámek-Ploskovice žst-12.Km
Foto.Dana a Tomáš.
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer vybudoval přibližně v letech 1720-30 nedaleko Litoměřic jednopatrový zámek, přibližně čtvercového půdorysu, pro Annu Marii Toskánskou z rodu Sasko-lauenburského, manželku toskánského vévody Gastona III., posledního z rodu Medici.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2020
  • 143 zobrazení
karellorenc
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého je barokní kostel v západočeském Nepomuku, rodišti katolického světce Jana Nepomuckého. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.
Průčelí kostela Stojí na místě staršího kostela svatého Jana Křtitele z let 1639–1660, který byl postaven na údajném místě rodného domu Jana Nepomuckého, jako vůbec první svatostánek zbudovaný na počest tomuto tehdy ještě nekanonizovanému mučedníkovi. Po svatořečení Jana Nepomuckého 1729 původní kostel svou velikostí nestačil velkému počtu poutníků, a proto byl na pokyn Adolfa Bernarda z Martinic zbořen a na jeho místě podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1734–1738 postaven nový. Kostel není orientovaný, na hlavním průčelí, obráceném k jihovýchodu, je portál z původního kostela a sochy Jana Křtitele, svatého Dominika a Františka z Assisi. Hlavní oltář je novorenesanční se sochou Nepomuckého dle modelu Josefa Maxe a obrazem Jana Křtitele od Josefa Vojtěcha Hellicha.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2020
  • 14 zobrazení
lenkapisarova
Invalidovna v Praze byla projektována podle vzoru pařížské Invalidovny v letech 1731–1737 pro ubytování válečných invalidů. Realizována však byla pouhá devítina původního návrhu. Základní koncept Invalidovny byl vytvořen a schválen u císařského dvora ve Vídni, patří ale mezi nejvýznamnější stavby předního českého barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, provedené v jeho vrcholném tvůrčím období ve 30. letech 18. století.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.3.2020
  • 14 zobrazení
lenkapisarova
Chrám sv. Mikuláše stojí spolu s bývalým jezuitským profesním domem uprostřed Malostranského náměstí. Na jeho místě stál až do roku 1743 gotický farní kostel, vysvěcený pražským biskupem Tobiášem roku 1283, a v sousedství románská rotunda sv. Václava, postavená jako připomínka zázraku, k němuž došlo při posmrtném převozu Václavova těla ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.
Na díle, které se realizovalo přibližně sto let, se podílely tři spřízněné generace velkých barokních architektů – otec, syn a zeť: Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer a Anselmo Lurago.
Hlavní varhany byly zhotoveny v letech 1745–1747 a mají přes 4000 píšťal, které dosahují délky až šesti metrů. Na tyto varhany hrával za svého pobytu v Praze jako host manželů Duškových slavný W. A. Mozart.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.3.2020
  • 17 zobrazení
lotusesprit
Pacov - Původně hrad založený ve 13. století byl v 16. století přestavěn na rozlehlý opevněný zámek, který však až do 1. poloviny 18. století obsahoval četné části původního hradu. Mezi významné majitele patřil rod rytířů Španovských z Lisova a od 40. let 17. století Zikmund Jan baron Myslík z Hyršova – císařský generál-polní podmaršálek, komorník arcivévody Leopolda Viléma a válečný rada. Roku 1708 přišel do Pacova (dle jeho odkazu) z Prahy řád bosých karmelitánů. Ten po roce 1718 postupně změnil šlechtické sídlo v klášter s kostelem sv. Václava. Kilián Ignác Dientzenhofer, slavný architekt, navrhl roku 1739 plány na další stavební úpravy. Za vlády Josefa II. byl roku 1787 klášter zrušen a budova se znovu užívala jako šlechtický zámek. V 19. století bylo ubouráno vstupní křídlo, vnitřní nádvoří zaniklo a zámek se otevřel do města pěkným čestným dvorem. Část zámku posléze sloužila i jako škola a byt pro učitele (v 60. letech 19. století). Tehdy se v rodině učitele Jana Sovy narodil dne 26. února 1868 básník Antonín Sova. Do května roku 1945 vlastnila pacovský zámek rodina Weissů z Tessbachu, poté zámek přešel pod státní správu. Roku 1947 ho obsadila vojenská posádka ČSR, která zdevastovaný objekt opustila roku 1992. Teprve roku 1997 byl zámek převeden do majetku města, jenž zámek vzorně obnovilo a opět jej zpřístupnilo veřejnosti. V dnešní době zde sídlí Městský úřad Pacov, Městská knihovna, Městské muzeum Antonína Sovy a Turistické informační centrum.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.3.2020
  • 69 zobrazení
zvanecek
Po pětatřiceti letech opět na místě činu, napadlo mě po příjezdu do Nových Hutí. Tuším, že se psal rok 1981. Kolem vyfrézované cesty se tyčily dvoumetrové kolmé sněhové stěny. Mrzlo, až praštělo a svítil úplněk, když jsme v pátek večer přijeli se spolužákem na podnikovou chatu táborského Palu. Vlastně to tehdy byla Jiskra Tábor. Měli jsme před sebou dva dny lyžování s kotvou kolem pasu na podnikové sjezdovce. Ale teď k té první šumavské postavičce, ke které se váže má vzpomínka.

V té době na Nových Hutích fungovala jediná hospoda, zvaná U Hluchého. Vedla k ní sněhová nora, ze které se vcházelo rovnou do výčepu. Ten Hluchý, to byl pan vrchní hluboce důchodového věku, který svému přízvisku nedělal ostudu. Myslím si, že hospodský Bedřich Rambousek ve Vesničce střediskové v podání Jiřího Líra okoukal své grify právě od tohoto barda. „Hospodo, pivo!“, byla naprosto zbytečná fráze. To hezky člověk vstal od rozpitého piva, došel za panem vrchním ke stolu štamgastů, poklepal ho po rameni, počkal, až se otočí, vztyčil dva prsty ve tvaru „V“ a zařval "Dvě PÍVÁÁÁ!" a šel si zase sednout. Tento úkon bylo ovšem nutno podniknout s předstihem, protože trvalo dalších 10 - 20 minut, než se sklenice piva před vámi objevila. Zahuleno tam bylo luxusně, protože výše sněhové pokrývky neumožňovala větrat. Alespoň to ale přebilo odér záchodků. Taky tam bylo strašně vedro, hlavně v dosahu rozpálených litinových kamen, které oranžově žhnuly zšeřelou zahulenou putykou do zátylků pivařů.

Na půli cesty mezi Novými Hutěmi a Horskou Kvildou leží uprostřed hlubokých lesů a slatí louka zvaná Zlatá studna, na které stávala sklářská osada. Příběh, kolem kterého vede naše dnešní trasa, se odehrál poblíž tohoto místa v roce 1950. Při jednom z přechodů hranic se čtyřčlenná skupina Kiliána Nowotného alias Krále Šumavy dostala pod palbu u můstku přes Teplou Vltavu nedaleko Františkova. Kiliánovi se podařilo uniknout, ale zbývající tři agenti se při ústupu dostali až na nedalekou mýtinu, kde na samotě Torfstich bydlela rodina Franze Pösla. Ten jim poskytl jídlo a pití. Během tří dnů byli zbloudilci pochytáni. Nedlouho poté byla, neznámo kam, odvlečena celá rodina Pöslova za to, že Franz neodmítl poskytnout pomoc. Hned druhý den byl odveden dobytek. Vše, co se dalo odnést, bylo rozebráno a ukradeno. Usedlost Torfstich byla srovnána se zemí, jako by tu ani nikdy nikdo nebydlel. Georg Orwell tento proces trefně nazval vaporizací.

Také další dostaveníčko se má odehrát uprostřed hlubokých lesů. Uhýbáme z cesty ze Zlaté studny do Zhůří a hledáme malou louku, která se nazývá Ranklov. V nevelkém stavení se tu v roce 1819 narodil obr Sepp. Hospodaří na malém políčku, ale to ho neuživí. Obři toho hodně snědí, a tak se nechává najímat na práce v lese nebo jako povozník, který dopravuje dřevo do místních skláren. Je to chlapík obřího vzrůstu, který vytrhne strom z kořenů nebo omráčí vola pěstí. Naštěstí je prý velmi dobrosrdečný a rád s kolemjdoucími slovo utrousí. Na lesní mýtině, kde jsme se s ním měli potkat, je ale liduprázdno. Sojka Práskačka, která zrovna letěla kolem, nám sdělila, že Sepp je pravděpodobně na pivu v hospodě na Horské Kvildě. Prý je nejen nepřehlédnutelný, ale jako výborný vypravěč i nepřeslechnutelný. Pije tupláky na ex, hovoří hluboce německy, směje se, až nádobí v kredenci řinčí a když bouchne do stolu, tak z něj lítají třísky!

Poslední příběh, ke kterému dnes směřují naše kroky, leží na severním úbočí Huťské hory. Vraťme se zpět do roku 1937, tehdy se Huťské hoře říkalo Knappenberg. Je odpoledne Štědrého dne a z Vídně do Prahy směřuje na pravidelné lince 16timístné osobní letadlo společnosti Air France s dvoučlennou posádkou a jediným pasažérem na palubě. Je jím státní návladní JUDr. Karel Flanderka. Let zpočátku probíhá standardně, ale počasí se zhoršuje. To, co následovalo je záhadou, která nebyla nikdy objasněna. Letadlo zřejmě zbloudilo a odklonilo se od původního lutzu. Nicméně je již kdesi před Prahou, když dostává příkaz ke změně kurzu o 180°. Navigace na Ruzyni zřejmě vyhodnotila chybně situaci, a v domnění, že letadlo již minulo Prahu, jej otočila zpět k jihu. Posádka dle příkazu mění kurz a vydává se vstříc Šumavské pustině. Co bylo podnětem k zahájení klesání se už nedozvíme. Možná zahlédli nějaká světla a domnívali se, že je to přistávací plocha? Nebo jim prostě začalo docházet palivo? Pamětníci z blízkých obcí vyprávěli, že slyšeli hluk nízko letícího stroje, viděli dokonce v mlze světla a světlice vystřelené z aeroplánu a pak se ozval výbuch. Druhý den, na Boží Hod, byly nalezeny v lese poblíž Zhůří trosky letadla a tři oběti.
více  Zavřít popis alba 
71 komentářů
  • 11.2.2020
  • 123 zobrazení
pozkoc
Co napsat o Kiliánkovi přemýšlím už několik dní.
Kilián je všude. Ve skříňi, na skříni, otevřete šuplík je v šuplíku. Necháte otevřený barel s granulemi? Je v barelu a chroustá granule.
Čistíte klec? Zvednete hlavu a přímo před očima sedí Kilián. Očumáčkuje Vás a jak se hnete, hned běží za Vámi.
Asi tak 100x o něj zakopnete, vůbec ho nerozhází, když do něj, samozřejmě omylem, kopnete.
Je prostě všude. Je to miláček, závislák, muchlovací medvídek a mluvící plyšák.
Není možné ho nemilovat.
Kilián potřebuje teplo domova, ale i výběh ven. Jak může sedí u dveří, u okna a nasává čumáčkem vzduch a nešťastně mňouká.
Bezpečná zahrádka či voliera by byla pro Kiliánka nebe na zemi.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.2.2020
  • 10 zobrazení
brttnik
Někdy kolem roku 1720 nechala Anna Marie Toskánská z rodu Sasko-lauenburského, manželka toskánského vévody Gastona III. posledního z rodu Medici, v Ploskovicích postavit nádhernou letní rezidenci. Stavitel byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2019
  • 25 zobrazení
stenuard1
Martina & Dominik - Vsetín
více  Zavřít popis alba 
  • 1.11.2019
  • 95 zobrazení
stenuard1
14.09.2019
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2019
  • 435 zobrazení
zuypompi
Foto: Jiří Pojar
12.kolo ČFL A
Branky: 68. a 72. Mužík - 5. Adetunji, 48. Antwi, 87. Polák.

Rozhodčí: Michal Urban - Ladislav Benedikt, Petr Tupý. Delegát FAČR: Ladislav Mareška. ŽK: 1:2 (85. Vůch - 41. Jelínek, 84. Vilotič). Diváků: 386.

Jiskra Domažlice: Brych - Ruml (55. Pek), Matas (55. Hrubý), Teršl, Kadar (64. Kraml) - Vůch, Mužík, Pavlík (46. Brabec), Uzlík, Došlý (55. Kulhavý) - Dvořák. TrenéŘI: Pavel Vaigl,Petr Dobrý a Karel Míčka.

1. FK Příbram B: Melichar - Jelínek, Puchmertl, Mezera, Vilotič - Janota (72. Belej), Vlček, Kilián (77. Šíma), Petrák, Antwi (89. Rohlík) - Adetunji (77. Polák). Trenér: Petr Janota.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 21.10.2019
  • 186 zobrazení
colorswind
  • 30.9.2019
  • 1 140 zobrazení
Reklama