Hledání

4 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

beerkopf
  • zima 2016/2017
  • 484 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Drahenice - První zmínky o Drahenicích se v písemných pramenech objevují již v první polovině 13. století, kdy byly majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vznikl zemanský statek, jehož držitelem byl r. 1365 Jan Brus z Kovářova a poté na konci století Šicové z Drahenic. Někdy kolem roku 1536 koupil ves s dvorem Kerunk Vrábský z Vrabí, jehož synovec Vilém nechal někdy na počátku 17. století postavit novou tvrz. Ta je písemně doložena poprvé r. 1638, kdy duchovní úřad udělil Vilémovu synu Adamu Hynkovi Vrábskému povolení ke zřízení kaple při tvrzi. Na konci 17. století patřil statek Valdštejnům a v 18. století následně Nosticům, kteří nechali staré sídlo zřejmě přestavět. V r. 1796 prodala hraběnka Alžběta Nosticová statek Hartmanům z Klarsteina, kteří provedli další úpravy zámku. Od nich získali drahenické panství r. 1870 Lobkovicové, do jejichž držení se také zámek po restituci v 90. letech 20. století navrátil a byl posléze díky tomu opraven a není přístupný. Dvoukřídlá patrová budova zámku s mansardovou střechou je doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.2.2019
  • 43 zobrazení
  • 1
lotusesprit
Statenice - Tvrz se poprvé uvádí roku 1466. 1575 získali Statenice páni ze Sezimova Ústí. Prodali je hned Janu Kalendovi, který se ve smlouvě jmenuje robotným člověkem, ale byl osvobozen z poddanství. Ten je brzy prodal Zikmundu Služskému z Chlumu a na Tuchoměřicích. Až do r. 1625 přecházely Statenice z ruky do ruky, poslednímu držiteli Davidu Boryňovi ze Lhoty byly r. 1625 zkonfiskovány a staly se pak majetkem katolíka Fridricha z Talmberka na Vlašimi. Za třicetileté války byla celá ves i s vrchnostenským dvorem vypálena a zpustla. Dědicové Fridricha z Talmberka začali tvrz znovu budovat jako zámek. R. 1665 se nedostavěný zámek stal majetkem biskupství hradeckého, r. 1674 koupil Statenice znovu svatojiřský klášter. Po r. 1782, kdy byl klášter zrušen, staly se Statenice součástí majetku náboženského fondu. Od r. 1790 se jako jejich majitelé vystřídali Rudolf hrabě Špork, pak staroměstský měšťan František Fügner, Jan Canel z Ehrenbergu, Jan Prokop Hartman z Klarsteinu, dále majitel roztockého statku Josef Löhner, Barbora hraběnka Küenburgová, Josef z Hochu a v r. 1850 Bedřich Dlouhoveský z Dlohé Vsi. Zámek je jednoduchá čtyřkřídlá patrová budova, postavená kolem obdélníkového dvora, po dvou stranách má klenutý pilířový ochoz. V zámku je domácí kaple sv. Ludmily.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2016
  • 217 zobrazení
  • 2
wintermans
Obec Snědovice se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký. O vsi Snědovicích máme první zprávu z r. 1350, kdy se připomíná Pavel z Čakovic, zvaný též ze Snědovic, který pocházel z nedalekých Čakovic a pravděpodobně vybudoval ve Snědovicích tvrz. Když r. 1385 zemřel Jan z Čakovic, který sídlil na Snědovicích, dosáhl Jan z Doks toho, že mu byl po předložení dlužních zápisů zastaven za 200 kop grošů českých celý majetek ve Snědovicích a Čakovicích. V r. 1392 se však opět ujal rodového majetku Petr ze Snědovic a tehdy se poprvé připomíná zdejší tvrz. Zdá se, že v držení tohoto rodu zůstaly Snědovice přes husitské války až do počátku 16. století.

Tehdy si v této krajině začali budovat svou majetkovou základnu Vlkové z Kvítkova, Kolem r. 1470 se objevuje Jan Vlk z Kvítkova na Čakovicích, jejichž osudy vždy se Snědovicemi úzce souvisely. Jeho dva synové se o majetek rozdělili tak, že Adam sídlil na Čakovicích a Jan na Snědovicích (v letech 1519 až 1544). Po r. 1544 získal Snědovice Janův syn Václav Vlk a postavil tam v r. 1555 brzy po svém sňatku s Mandalenou z Hrušova renesanční mlýn, na němž se zachovala dodnes uměleckohistoricky cenná pamětní deska se znakem (vlk vybíhající z lesa) a českým nápisem "Waclaw z Quitkowa, Mandalena z Hrussova 1555". Václav Vlk z Kvítkova zemřel r. 1568. Z jeho synů nakonec držel Snědovice Jan (doložen r. 1581), který rodinné zboží značně rozmnožil. V r. 1598 Jan zemřel a celý majatek zdědil Jan Albrecht Vlk z Kvítkova, jenž r. 1608 prodal část panství Abrahamu ze Salhausenu.

Vlkové z Kvítkova přestavěli původní snědovickou gotickou tvrz v renesančním slohu (při rekonstrukci objektu v letech 1970 až 1976 se našla část renesančního malovaného stropního trámu). Naposledy se tvrz uvádí v r. 1668, kdy ji koupili jezuité.

Protože se Jan Albrecht účastnil aktivně protihabsburského povstání z let 1618-1620, byl r. 1623 odsouzen k manství, které se vztahovalo na statek Snědovice s tvrzí, poplužním dvorem, pivovarem a mlýnem a statek Čakovice s tvrzí. Později Jan Albrecht Vlk z Kvítkova i se svým synem Janem Mikulášem emigrovali do ciziny. Majetek ve Snědovicích odevzdal svým švagrům Janu Vilémovi a Volfu Bernardovi z Gerštorfu, kteří r. 1628 dosáhli zrušení manství. Po jejich smrti byly Snědovice nějaký čas rozděleny, až r. 1677 koupil všechny díly Jan Baltazar Clary ze Sperbersbachu. Ten získal r. 1675 v Čechách ikolát a r. 1694 byl povýšen do hraběcího stavu. Od r. 1681 až do své smrti v r. 1712 byl krajským hejtmanem za stav panský v Litoměřickém kraji.

Místo zchátralé tvrze dal Jan Baltazar Clary ze Sperberbachu postavit nový barokní zámek, dokončený okolo roku 1688. Byla to budova o půdorysu zalomeného písmene ??? vedoucí od jihu k západu s kratším severním křídlem.

Jediný syn Jana Baltazara Jan Vratislav Desiderius Clary pochoval otce v kryptě chcebuzského kostela a ujal se panství.Snědovičtí poddaní, ale hlavně zámecké služebnictvo, ho však pro jeho krutost brzy tak nenáviděli, že se rozhodli k vraždě. V čele spiklenců stál zámecký kuchař a mezi 15 hlavními viníky byli i další panští služebníci, sládek, zahradník a sluha. Když se Jan Vratislav Clary vracel se svým švagrem, mladým hrabětem z Kokořova, kočárem z Prahy do Snědovic, byl v noci 17. ledna 1720 v lese jižně od Chcebuze přepaden, zastřelen a oloupen. Mladému Kokořovcovi se nestalo nic a byl propuštěn. Vrahové však byli brzy vypátráni, zatčeni a uvězněni v Litoměřicích a v Praze. Dne 14. června byl v Praze vynesen tvrdý rozsudek: osm účastníků spiknutí bylo vpleteno do kol, tři byli sťati a čtyři vymrskáni a vypovězeni ze země. Kuchaři vůdci spiknutí, se však podle tradice podařilo včas uprchnout do Saska. Hrabě byl pochován v rodinné hrobce v Chcebuzi. Jeho jediná dcera Marie Eleonora se provdala za Jana Václava z Oprštorfu, kterému přinesla snědovické panství věnem. Na místě vraždy v lese dala postavit tzv. hraběcí kapli.

V držení Oprštorfů zůstalo panství do r. 1784, kdy je syn Jana Václava z Oprštorfu, Josef Václav, prodal držiteli sousedního sukoradského panství hraběti Prokopu Hartmannu z Klarsteinu. Ten však prodal r. 1802 obě panství liběchovskému Jakubu Veithovi. Tehdy byly přistavěny dvě nárožní věže, rozšířeno západní křídlo a sjednocena omítka. Veithové se však dostali do finanční tísně a prodali Snědovice v r.1850 za 95 000 zlatých Augustinu Müllerovi. Nový držitel dal snědovický zámek zmodernizovat, založil u něho park a postavil i některé hospodářské budovy. Tehdy s zvýšilo o nižší patro západní křídlo a objekt byl půdorysně uzavřen jednoposchoďovým traktem vedoucím od severu, jehož východní část navazuje na budovu bývalého špýcharu. Müllerové drželi Snědovice do konce 30. let 20. století, kdy je získala baronka Gabriela Neubauerová. Po r. 1945 byl její majetek zkonfiskován a zámek se stal majetkem státu. Dnes je v něm umístěn Ústav sociální péče.

V i 1970 - 1976 došlo k rozsáhlé rekonstrukci objektu. Dnes je zámek jednopatrová a dvoupatrová budova s nádvořím uprostřed.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2016
  • 117 zobrazení
  • 2
reklama