Kolem kostela to divoce i upraveně kvete. Příroda je čardějka. Od kostela je i jiný pohled na mé Doma...

KVĚTEN / SRPEN 2020

Na sklonku doby koronavirové je jaro jako každé jiné. Tentokrát jsme na Andělce sázeli meruňku a (kromě každodenních procházek po okolí) výlet byl do zatím "mladinkého arboreta" (zal. 2014) v obci Bulovka a starobylého kostela v Horní Oldříši na samých hranicích s Polskem...

Klášterní zahrady v Litomyšli leží u bývalého piaristického kláštera, mezi dvěma litomyšlskými chrámy a ve strategicky položeném místě v centru městské památkové rezervace. Prostory současných Klášterních zahrad patří historicky k proboštskému chrámu Povýšení sv. Kříže, k Augustově tiskárně a k piaristickému klášteru s kostelem Nalezení sv. Kříže. Klášterní zahrada měla vždy užitkovou a okrasnou funkci. V době před vystavěním barokního piaristického chrámu měla renesanční úpravu. Pozdější úpravy byly barokní, i tehdy tu byla zelinářská i ovocná zahrada, v části byla štěpnice. V části zahrad u proboštského kostela se nacházel jak katolický, tak protestantský hřbitov. Dnes jsou zahrady uzavřeny starými i nově postavenými opukovými zdmi, které částečně probíhají v místě původního Městského opevnění. Ještě ve 30. letech 20. století byly zahrady používány a udržovány. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zcela zpustly a nebyly od té doby používané ani přístupné.
Zahrady se nacházejí v těsném sousedství významných dominant města Také proto se město rozhodlo uvést je do důstojného stavu. V říjnu roku 1997 vyhlásilo veřejnou soutěž, jejímž předmětem bylo "architektonické řešení prostoru Klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady". Cílem bylo vytvořit odpočinkové místo pro obyvatele i návštěvníky města v centru zámeckého návrší. Soutěže se zúčastnily přes dvě desítky architektonických kanceláří; vítězem se stal ing. Zdeněk Sendler z Brna.

V sobotu 30. května, v den svátku sv. Zdislavy, jsme se vypravili na pouť do Křižanova, kde se sv. Zdislava narodila. V místním kostele sv. Václava jsme měli mši svatou a pak jsme ještě jeli do Žďáru nad Sázavou, kde jsme si prohlédli kostel klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Pouť jsme pak zakončili v cukrárně.

ptáci, krajina, pole , louky , jarní , jaro , květnová krajina ,květiny , alej stromy les jarní květnový kaple kříže ,kříž v krajině,Bolaticko, zemědělské družstvo Moravec u Bolatic - budova ,kostel Dolní Benešov, sakrální křížky Prajzsko
na kole

29. května 2020 bylo vyzdviženo všech 16 zvonů na věž kostela blahoslavené Restituty. Elektronicky řízená zvonohra bude vyzvánět melodie náboženských písní. Na věž vede 150 schodů. Zvony a vyhlídková terasa na věži jsou chráněny bezpečnostními sítěmi. U hlavního vchodu do kostela je umístěn základní kámen a několik historických artefaktů.
Foto Karel Pažourek

Chroboly - kostel Narození Panny Marie
9. května 2020

Při slavnostní mši svaté byl celý prachatický vikariát, společně s celou českobudějovickou diecézí zasvěcen Neposkvrněnému srdci Panny Marie.

Záznam je ke shlédnutí na kanále Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=fOILB0LHp2s

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů se nachází v městské části Brno-Žabovřesky na Foerstrově ulici č. 2. Stavba tohoto moderního salesiánského kostela začala roku 1994 a dokončena byla 27. května 1995, kdy byl vysvěcen brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem.
#brno#žabovřesky#jiznimorava#church#kostel#výlet#cestovanie#cestovani#traveling

Obec Ladná leží na jihu Moravy severně od okresního města Břeclavi. Administrativně náleží do okresu Břeclav v Jihomoravském kraji. Vznikla 1. července 2006 osamostatněním se od Břeclavi, k níž náležela od 1. srpna 1976. Katastrální území obce má výměru 1005,88 ha. Je zde evidováno 13 ulic a 481 adres. Žije zde přibližně 1 200 obyvatel.

Historie
První zmínka o obci, která až do roku 1950 nesla český název Lanštorf, je z roku 1270. Současný název získala obec k 4. květnu 1950. Ze srovnání historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná část moderního katastru Ladné (území na pravém břehu Dyje) náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastru Charvátské Nové Vsi, přičemž k Ladné byly dotyčné pozemky připojeny až někdy během druhé poloviny 20. století. Od 1. července 1976[4] do 30. června 2006 byla obec připojena k Břeclavi jako její místní část. Poté se opět osamostatnila.

Doprava
Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. Třídy :
• III/00221 ze silnice II/425 na Břeclav
• III/00222 do obce

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Michaela archanděla – chrám v novorománském stylu z roku 1912, vystavěný dle návrhu architekta Karla Weinbrennera
• Kaple svatého Michala – obdélná stavba se zvonicí z roku 1849
• Poklona svatého Vendelína z 2. poloviny 18. Století
• Boží muka u nádraží z přelomu 18. a 19. Století

Osobnosti
• Ondřej Michlovský (1868–1936), obecní starosta, zemský poslanec za agrární stranu

Společenský život
Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.

KAPLIČKA SVATÉHO VENDELÍNA
Pozdně barokní kaplička pochází z 2. poloviny 18. století. Byla postavena jako poděkování za konec dobytčího moru.
GPS : 48.8049433N, 16.8749536E

KOSTEL SVATÉHO MICHAELA
Kostel představuje ojedinělé a nezaměnitelné dílo charakteristické pro dobu panování Jana II. z Lichtenštejna. V r. 1910 měla vypršet její nájemní doba a místní občané se shodli, že obecní honitbu pronajmou na dalších dvanáct let opět Janu II., knížeti z Lichtenštejna. Současně chtěli knížete požádat, aby v obci vystavěl na vlastní náklady větší kapli, neboť dosavadní již nestačila. Jednání byla úspěšná a kníže přislíbil vystavět na obecním pozemku kostel i s vnitřním vybavením. 24. září 1911 byl položen základní kámen. Posvětil jej podivínský farář František Špička a správce lanštorfské školy Josef Dostál sepsal pamětní list o celém postupu jednání mezi obecním zastupitelstvem a knížecí správou. Tento list byl společně s tehdejšími mincemi uložen do základního kamene. Kostel byl vysvěcen 13. října 1912.
GPS : 48.8055094N, 16.8731586E

KŘÍŽ
Kříž pochází z roku 1874. Nechala ho postavit Marianna, vdova po Jakubu Luckým.
GPS : 48.8054922N, 16.8722822E

KAPLE SVATÉHO MICHALA
Klasicistní kaple byla postavená roku 1849 jako poděkování za zrušení roboty, které proběhlo v předchozím roce.
GPS : 48.8043683N, 16.8691964E

RYBNÍK ONTARIO
GPS : 48.7937556N, 16.8689558E

RYBNÍK JAZÉRKO
GPS : 48.8015719N, 16.8748783E

Obec Rakvice se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 2 200 obyvatel.
Rakvice jsou významným vinařským centrem spadající do Velkopavlovické vinařské podoblasti. V obci se nachází řada vinařských závodů i menších rodinných vinařství.

Název
Název se vyvíjel od varianty Raekwitz (1248), Rakuuiz (1292), Vrakbicz, Vkrawicz (1354), Oerakwicz (1357), Verekwicz (1358), Vrkwicz (1414), Rakwicz (1447, 1558), Rakwicze (1609), Rakwitz (1633, 1673, 1718, 1751), Rakwitz a Rakwice (1846), Rakwitz a Rakvice (1872) až ke tvaru Rakvice v letech 1881 a 1924. Místní jméno původně znělo Rakovice a znamenalo ves lidí Rakových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Rakvic.

Historie
Přibližně v místech, kde dnes leží obec Rakvice, ale spíše blíže k toku Dyje, existovalo asi až do 13. století slovanské sídliště. To dokazuje několik nálezů slovanské keramiky.
První písemná zmínka o obci Rakvice pochází ze dne 6. listopadu 1248, kdy kníže Oldřich III. Korutanský daroval čtyři statky v Rakvicích čejkovickým templářům.[4] V letech 1430 až 1434 byla v Rakvicích postavena kaple sv. Ondřeje. Roku 1498 byl u kaple zřízen hřbitov.
V roce 1540 se v Rakvicích usadili habáni. Roku 1582 z Rakvic odešel katolický farář Albrecht a nahradil ho českobratrský farář Jan Černovín. Roku 1605 byly Rakvice vydrancovány vojskem, které vedl Štěpán Bočkaj. Na konci třicetileté války v roce 1648 měly Rakvice jen 180 obyvatel oproti 510 před válkou. Koncem 17. století se však začaly Rakvice znovu osídlovat. Podle kupní smlouvy (prodej hodonínského panství) ze dne 29. září 1692 byl v Rakvicích obnovený kostel a škola. Ve věži kostela byl zvon ulitý v roce 1668.
Roku 1762 koupil hodonínské panství včetně obce Rakvice císař František I. V roce 1777 bylo v Rakvicích provedeno očíslování domů. Dne 24. května 1788 byl představenými obce, v čele s rychtářem Janem Cabalem, potvrzen josefínský katastr obce Rakvice. V roce 1793 žilo v Rakvicích 928 obyvatel a v roce 1840 pak 1172 obyvatel.[4] V roce 1866 byla v Rakvicích usazena pruská posádka vojáků, která přinesla do Rakvic choleru. Od 1. srpna do 20. září 1866 zemřelo na choleru 146 občanů Rakvic. Rakvický hřbitov nestačil, a tak se pohřbívalo na odlehlém pohřebišti za panským dvorem.
I když železniční trať Břeclav - Brno byl uvedena do provozu už v červenci roku 1839, tak obec Rakvice se své železniční zastávky dočkala až v roce 1886, kdy na ni obec uvolnila z rozpočtu 600 zlatých. Roku 1932 byla v Rakvicích postavena měšťanská škola. Dne 26. května 1936 se vydali žáci základní školy v Rakvicích na výlet na Pálavu. Cestou musely být děti s vozy převezeny pramicí přes řeku Dyji. První dva vozy byly převezeny v pořádku, při převozu třetího vozu se pramice potopila. Při této tragédii se utopilo 31 dětí.
V neděli 15. dubna 1945 byla obec Rakvice osvobozena Rudou armádou.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jana Křtitele – Původně kaple sv. Ondřeje postavená někdy mezi lety 1310 a 1346. V roce 1503 byla kaple povýšena na farní kostel. Roku 1605 byl kostel Bočkajovci vypálen, zůstala jen věž a holé zdi. Kostel byl v druhé polovině 17. století obnoven (v kupní smlouvě o prodeji hodonínského panství z roku 1692 je zmínka, že kostel je již obnoven) a následně byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Pro malou kapacitu byl kostel v roce 1875 rozšířen. Výška věže včetně báně činí 33,66 m.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – Dílo sochaře Tomáše Schweigla z roku 1775, pořízeno nákladem obce 40 zlatých a Jana Březiny 45 zlatých.
• Barokní kříž – Misijní kříž z roku 1803 s kryptogramem.

Doprava
Územím obce prochází dálnice D2 a silnice II/425 v úseku Hustopeče - Břeclav. Dále tudy vedou silnice III. Třídy :
• III/42113 Velké Pavlovice - Velké Bílovice
• III/42115 ze silnice III/42113 přes Rakvice na Přítluky
• III/42116 (Náměstí)
• III/42226 Podivín – Rakvice

Samospráva
Od počátku devadesátých let 20. století vykonával funkci starosty Petr Vajbar. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Radek Průdek (Sdružení pro Rakvice).

Osobnosti
• Josef Eduard Kornyšl (1824–1873), politik, obecní starosta a zemský poslanec
• Josef Krčka (1853–1934), politik, obecní starosta a zemský poslanec
• Ctibor Nečas (1933–2017), český historik, pedagog a profesor obecných dějin
• Miloš Mlha Uhrin (1962–2016), malíř, grafik a fotograf

KŘÍŽ
GPS : 48.8580078N, 16.8056292E

KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE
Původně prý kaple sv. Ondřeje, kterou si rakvičtí vystavěli r. 1487 „protože pro vodu nemohli do podivínského kostela“. Tam byly totiž Rakvice přifařeny až do r. 1503, kdy podle Gr. Wolného byla kaple povýšena na farní kostel. (Je však pozoruhodné, že sev. zeď lodi v rozsahu dvou záp. klenebních polí je uvnitř od podlahy směrem vzhůru pozvolna zeslabena; tento způsob stavby zpravidla prozrazuje existenci plochostropé lodi z 13. stol. Odkaz Gr. Wolného na pobořenou kapli, z níž prý zůstaly pouze boční zdi a věž, nelze na stavbě ověřit.) Asi po pol. 17. stol. kostel zvětšen rozšířením lodi, obnovena nebo přistavěna byla věž (byl na ní zvon z r. 1668) R. 1875 zbořeno kněžiště neznámého tvaru (na mapě stabilního katastru z r. 1827 má kněžiště amorfní tvar) a loď prodloužena vých. směrem; vybudováno nové kněžiště s přilehlou sakristií a v celé délce lodi prolomena okna jednotného tvaru, vestavěna hud. kruchta. Kostel tak v podstatě získal stávající podobu. Asi v 1. pol. 20. stol. přistavěn depozitář. –– Orientovaná podélná jednolodní stavba s odsazeným čtyřbokým kněžištěm, k němuž na sev. straně přiléhá sakristie, na již. straně depozitář. K lodi obdél. půdorysu se v ose záp. průčelí přimyká mohutná hranol. věž. Stavba má hladké fasády, pouze věž člení rámující lizény. V kněžišti a lodi hladké okenní otvory s půlkruh. záklenkem, pouze okno v 1. patře má lištovou šambránu a klenák; v druhém patře dvě okénka se špaletami rozevřenými dovnitř. Hl. vstup do kostela křížově zaklenutým podvěžím, boč. portál v již. zdi lodi. Kněžiště zaklenuto valeně se styčnými výsečemi, sakristie má křížovou klenbu mezi pasy, depozitář je plochostropý. Loď zaklenuta valeně se styčnými výsečemi. V kněžišti i v lodi dosedají klenební patky na přízední polopilíře završené úseky římsového kladí. V záp. části lodi hud. kruchta s rovným podhledem; její dřevěný, uprostřed segmentově do lodi vyložený parapet s novogot. výplněmi podpírá dvojice litinových sloupů.
GPS : 48°51'30.81"N 16°48'46.37"E

OBECNÍ RYBNÍK
GPS : 48.8526553N, 16.8087906E

RYBNÍK KAMENSKÝ ŠUTRÁK
GPS : 48.8469628N, 16.8095211E

RYBNÍK JEZERA
GPS : 48.8429950N, 16.8149342E

RYBNÍK ŠUTRÁK
GPS : 48.8525028N, 16.8236683E