Na přání farníků zveřejňuji fotky interiéru kostela po vymalování. Autorem fotek je Tomáš Sládeček (koliby@seznam.cz)

Zajeli jsme zapálit svíčky pod hory a při te příležitosti jsme se podívali na nově postavený kostel v Gutech.Nyní se dělá interiér a v květnu by měl býti vysvěcen a zprovozněn.Ten kříž před kostelem při požáru vydržel ten žár a zůstal jako památka.J.

Křížová cesta vede z okraje Zlatých Hor /Bohemaland Zlaté Hory/ k poutnímu místu, kostelu Panny Marie Pomocné. Délka křížové cesty je 2.5 km. Nad kostelem v bukovém lese se nachází další křížová cesta.

V neděli 24. května 2020 kázal v kostele ČCE ve Dvakačovicích senátor
PETR ŠILAR.

Fulnek květen-říjen 2019

Přibice jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nacházejí se v Dyjsko-svrateckém úvalu. Žije zde přibližně 1 000 obyvatel.
Obec Přibice leží ve staré sídelní oblasti na svahu nad levým břehem řeky Jihlavy.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy se ve vsi Briwiz připomíná kostel sv. Jana Křtitele. Ten byl pravděpodobně za tatarského vpádu zničen, takže jej olomoucký biskup Bruno musel v roce 1257 znovu vysvětit. V roce 1322 daroval král Jan Lucemburský vesnici brněnským johanitům, kteří zde měli od roku 1332 svoji komendu - sídlo komtura rytířského řádu. Johanité drželi Přibice až do roku 1520, kdy je získal Vilém z Pernštejna a spojil je natrvalo se statkem židlochovickým. Jeho součástí zůstaly až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 až do roku 1960 byly součástí okresu Židlochovice, v roce 1960 byly připojeny k okresu Břeclav.
Obec byla často poničena válečnými událostmi. Zmiňovali jsme již vpád Tatarů ve čtyřicátých letech 13. století. Pravděpodobně tudy protáhla i vojska husitská, která snad měla poblíž svůj tábor, neboť ves bývala v minulosti jmenována také Přibice nad Táborem. Velmi těžce byla obec postižena událostmi třicetileté války, kdy byla poničena nejvíce z celého židlochovického panství.
Z důvodu německé východní kolonizace na Moravě byla obec až do roku 1945 se sousedními Vranovicemi a Ivaní českým etnickým poloostrovem obklopeným německy mluvícími obcemi Pohořelicka, Mikulovska a Hustopečska. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 až do osvobození obce, ke kterému došlo 17. dubna 1945 Rudou armádou, ležela obec přímo na hranici s Velkoněmeckou říší, od 15. března 1939 jako součást Protektorátu Čechy a Morava.
V roce 1895 byla přes obec zřízena železniční trať Vranovice - Pohořelice, která umožnila vlakové spojení s Brnem a Vídní s přestupem v sousedních Vranovicích. Trať, které se v tomto kraji lidově říkalo „lokálka“, fungovala až do 12. prosince 2008.
V obci je v současnosti mateřská a základní škola (1. stupeň). Obec má vlastní poštu a jsou zde 4 restaurační zařízení a několik obchodů s potravinami. Dále zde funguje oddíl kopané. V objektu bývalých kasáren se jezdí závody „bugatek“. Každý víkend po svátku sv. Jana Křtitele (24. 6.) se v obci konají tradiční krojované hody s tradičním pochodem stárků a stárek v severokyjovských krojích. Jednou za rok v sobotu, většinou v druhé polovině března, pořádá pravidelně přibická organizace Českého zahrádkářského svazu v obecním hostinci Výstavu vín (tzv. košt) se vzorky místních a okolních vinařů, které je možné ochutnat za doprovodu tradiční cimbálové muziky a typickým působivým zpěvem místních obyvatel, kteří jsou tím vyhlášeni po celém okolí.
Téměř symbolem obce je řeka Jihlava, která se vyznačuje přirozeným meandrováním s písčitými břehy. Je vyhledávaná především rybáři. V této lokalitě často opouští své koryto a zalévá přilehlé louky, pole a lužní lesy. Poslední významné povodně zasáhly obec v květnu roku 1985 a na přelomu března a dubna roku 2006. Voda z řeky Jihlavy tehdy z důvodu vyššího položení obce zatopila jen přilehlé zahrady a sklepy některých domů.

1. den (trek) - Horní Maršov - Emina cesta - Cestník - U Kostela - Pomezní boudy - Lysečinská hora - Roh hranic - Rýchory - Horní Maršov
2. den (kolo) - Trutnov - Horní Maršov - Pec pod Sněžkou - Výrovka - památníček - Luční bouda - Výrovka - Pec pod Sněžkou - Husova bouda - Lučiny - Černá hora - Hofmanky - Trutnov
3. den (trek) - Svoboda na Úpou - Lesní dům - sáňkařská - Pardubické boudy - Černohorské rašeliniště - okolo Černé - Vendlovka - Hofmanky - Janská hora - Svoboda nad Úpou

Klasický vandr, tentokrát plánovaný do Zlatých hor. Jeli jsme auty do Heřmanovic, ale předtím jsme se stavili na Hraniční rozhlednu u Albrechtic, která opravdu stojí za návštěvu.
Z Heřmanovic už makáme na poutní kostel Marie pomocné, Měděnou štolu, Zlaté Hory a pátek končíme ve zlatokopeckém skanzenu, kde spíme.
V sobotu vyrážíme na Černé jezero, Edelštejn, a do Dolního údolí, Květinka, Vega a Šárka jdou ještě přes Táborské skály. Setkáváme se u kaple sv. Anny, která se pěkně opravuje, tam taky končíme.
V neděli pokračujeme po Udolské N.S. na Velké pinky (opravdu pěkné) na hřeben a přes Hornické skály jdeme zpět k autům.
Jinak velké dík patří Flexovi a Randymu z T.O. Vlčák, kteří nám každý večer zpříjemňovali pěknými písněmi.
Bylo nás šestnáct a tři psy a nebyl problém dodržovat hygienické opatření.

Svátost biřmování udělil pražský biskup Mons. Václav Malý deseti biřmovaným v kostele sv. Matěje, Praha 6 - Dejvice v neděli 24. května 2020.
Fotografie pořídil Jaroslav Novák.