Hledání: Kostely, kaple a modlitebny - Veliká Ves 2019

Pro dotaz Kostely, kaple a modlitebny - Veliká Ves 2019 jsme našli 20 001 výsledků.

Náš tip

Diskutujte na Rajčeti!
Podělte se o své fototipy
a navzájem se inspirujte.

jam53
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 6.4.2019
  • 78 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mira18
pochází nejméně ze 14. století, z gotické podoby upraven barokně (většina oken lodi i presbytáře). Po roce 1945 opuštěn a vyrabován, zkázu dokončil úder blesku a následný požár. Počátkem 90. let byly stěny presbytáře nadstavěny, aby se zjednodušila krovová konstrukce, s jejímž osazením se uvažovalo. Kromě tohoto podivuhodného zásahu není kostelu věnována žádná pozornost, ačkoli ho obklopuje funkční hřbitov. Objekt je v majetku římskokatolické církve.
#urbex#kostel#zřícenina#gotika#baroko#cestazměsta
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2020
  • 24 zobrazení
kamera-lbc
Cestou jsme se zastavili na bývalém hřbitově (první 4 fotky). Pak start v Jetřichovicích se zimní výbavou, kterou jsme hned na parkovišti sundali, bylo tam větší teplo, než u nás. Připravte si stovku na parkovné. Trasa přes Mariinu skálu, kde je "budka" uzavřena, přes Balzerův tábor na Vilemíninu stěnu. Dále Purkartický les, Rudolfův kámen, Ostroh, Purkartická silnice, kolem Koliště k výklenkové kapli Posledního soudu. Kaple leží ukrytá mezi mladými jedlemi u jetřichovické odbočky České silnice poblíž rozcestí turistických cest na Pohovce. Při historické obchodní trase - České silnici, nechala roku 1740 Marie Anna Knyová vytesat kapli Posledního soudu. Sto let po vybudování kaple nechal potomek paní Knyové, vdovy po hostinském a rychtáři z Jetřichovic, kapli opravit a vybavit obrazem s motivem Posledního soudu. K poznání jsou ještě iniciály M. A. Kny a J. Kny (v minulosti i v současnosti poměrně rozšířené jméno jedné z jetřichovických rodin). Autorem současného obrazu z roku 2008 je Miroslav Hejný. Dále se při České silnici cosi chystá (dřevořezby, pec?), ale info panely nejsou ještě osazené. Tak příště... Odbočka na Šaunštejn je uzavřená kvůli těžbě dřeva, jde se lesem. Tak prudké schody jsem asi ještě neviděl. Opět 2/3 vyhlídky zavřené, ale bez udání důvodu...:-) Ta "díra" je bývalá sýpka na obilí. Pak Malá Pravčická brána, kde bych nejradši uřízl žebřík. Nešlo to fotit, aby na snímku nebyl. Pak stejná cesta zpět na křižovatku pod Šaunštejnem. Ve Vysoké lípě káva a pivo na předzahrádce, pak polňačkou a lesem směr Jetřichovice. Tam krásný kostel sv. Jana Nepomuckého, bohužel zavřený... Ještě je toho tady dost ke koukání a návštěvě. Určitě se vrátím. Šťastnou cestu! M. Porš
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2020
  • 31 zobrazení
mira18
masivní barokní kamenný most s jediným obloukem o rozpětí 3,25 metru, délce 9,75 metru a celkové šířce 4,6 metru. Most byl postaven v roce 1724 při rozšiřování hřbitova.
Poté, co zdejší evangelický kostel vyhořel (1960) a následně byl zbořen a hřbitov zrušen, přestal být most funkční.
#barokní#kamenný#most#baroko#kámen#Aš#cestazměsta
více  Zavřít popis alba 
  • 14.5.2020
  • 15 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
hanakzhor
Vzpomínkové toulání jedním z nejkrásnějších měst Moravy. Podle tradice založení města souviselo s vítězstvím moravského knížete Otty II. nad Břetislavem v r. 1099. Otta podle pověsti dal na památku svého vítězství postavit osadu s dvorcem a kostelem v místech dnešního Starého Města. Z kostela se dochovala pozdně romanská věž, která zároveň sloužila jako útočistná věž zeměpanského hradu, spojená s pozdější gotickou kaplí sv. Ducha. Telč se uvádí ve falzu z r. 1180 jako osada na moravsko-českém pomezí, na křižovatce dvou starobylých cest spojujících Brněnsko s jižními Čechami. Král Jan Lucemburský prodal r. 1315 hrad i město pánům z Vartemberka, později patřil pánům z Bergova. Pak opět přešly do královského majetku. Z r. 1335 je zpráva ve které se zmiňuje zeměpanský dvorec, sídlo královského správce. Po požáru r. 1387 byl hrad opuštěn. Z královského majetku přešla Telč r. 1339 do rukou jihočeských Vítkovců, pozdějších pánů z Růže a jejich větve pánů z Hradce u kterých byla až do počátku 17. stol. Nový majitelé rozšířili původní osadu na město. Nová Telč se vyznačovala velkým trojúhelníkovým náměstím a novým farním kostel sv. Jakuba Staršího, v jehož těsném sousedství byl v pol. 14. stol. vybudován gotický hrad a kolem města hradby se dvěma branami, Horní (Velkou) na jižní straně a Dolní (Malou) na severní straně. U Velké brány byla později zbořena její zadní část za přemostěným vodním příkopem směrem k městu. Do obranného systému města byly zapojeny i dva rybníky, Štěpnický a Ulický a Telečský potok spojený pod hradem kanálem. Hradební pás se z větší části zachoval dodnes. Hospodářský vzestup města, založený na rybnikářství, se odrazil v rozvoji města i hradu. Město i hrad prodělaly několik gotických, renesančních i barokních přestaveb, které vznikaly většinou po velkých požárech. Ve 2. pol. 15. stol. byly k hradnímu paláci přistavěny dvě hranolové věže a přistavěno krátké jižní křídlo se zbrojnicí. Příbyla budova nové kuchyně, věžovitá brána a pivovar s vysunutou hranolovou věží, vše bylo opevněno vlastní hradbou. K další rensesanční přestavbě došlo Zachariášem z Hradce za účasti italských architektů v letech l. 1546-80. K novým vnitřním přestavbám, klenotnice, hodovní síň, zbrojnice, Zlatý a Modrý sál i novým palácům, přibylo na bývalém předhradí nové arkádové nádvoří, italsky pojatá okrasná zahrada lemovaná přízemním arkádovým ochozem a později byl vybudován i anglický park. Dvoulodní kostel sv. Jakuba ze 14. stol. byl po vyhoření opraven novogoticky koncem 15. stol. R. 1602 přešlo panství v Telči do vlastnictví Slavatů z Chlumu a Košumberka, oblíbence císaře Rudolfa II., který utrpěl pokoření při pražské defenestraci v r. 1618. Byl za to poctěn v r. 1628 mnoha výsadami a stal se nejvyšším kancléřem království českého. Po smrti Slavaty panství přešlo na Františka Antonína z Lichtenstejna- Kastelkorna, který je odkázal Aloisu Podstátskému z Prusínovic, kterému zůstal zámek a statek až do r. 1945. V l. 1663-67 byla vybudována jezuitská kolej s kostelem Nejsvětějšího Jména Ježíš s konviktem Andělů. Na břehu Štěpnického rybníka je hřbitov s barokním kostelem sv. Anny z let 1695-98. Poblíž Štěpnického rybníka je kaple P. Marie z r. 1719. U Staroměstského rybníka je kostel Matky Boží, údajně nejstarší stavba ve městě z r. 1099. Před ní stojí mariánský sloup z r. 1673, na břehu je galerie šesti soch světců. U hráze Ulického rybníka jsou kamenná boží muka z r. 1480. Na styku Špitální a Zachariášovy ulice stojí bývalý poutní kostel Matky Boží z 2. pol. 14. stol. Hlavní atrakcí Telče jsou dlouhé řady průčelí městských domů na delších stranách náměstí s renesančními i barokními štíty a podloubími, mariánský sloup z let 1716-20 a dvojice kašen, původně dřevěných. Dolní kašna vznikla před r. 1536 a zdobila ji plastika patronky města sv. Markéty. Socha byla na popud místních obyvatel roku 1717 přetvořena sochařem Davidem Lipartem z Brtnice. Horní kašna vznikla až v r. 1817 a úpravou do současné podoby prošla v r. 1827. Jejím ústředním tématem je socha Siléna s malým Dionýsem v náručí, dílo kameníka z Olší. Zděné patrové domy byly stavěné postupně po požáru v r. 1386. Domy s gotickými jádry mají v přízemí mázhausy, většinou sklenuté na střední podpěru, do kterých se vstupovalo z podloubí. Po požáru v r. 1530 vznikla v Telči řada renesančních domů, které se vyznačují bohatými sgrafitovými průčelými s arkýřem. Dvoupatrová radnice byla postavena na dvou parcelách, dokončena r. 1574. Radnice několikrát vyhořela a byla v r. 1499 také zdevastována výbuchem střelného prachu ve sklepě. Ojedinělé průčelí má vysoký architektonický řád, pilastry vedou od sloupů celou výškou až k římsové hlavici. Do dnešních dnů zůstaly domy na náměstí ve svém malebném celistvém souladu téměř nedotčeny. Na náměstí je Muzeum Vysočiny s pohyblivým betlémem a řadou galerií. V r. 1852 byla založena jako první na Moravě-nižší reálka. Město bylo v r. 1970 prohlášeno za MPR a v r. 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V areálu zámku je Muzeum Vysočiny a Expozice Jana Zrzavého. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu jednoho století.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.5.2020
  • 19 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání bývalým hlavním husitským městem na jihu Čech. Na vysoké skalnaté ostrožně mezi řekou Lužnicí a Tismenickým potokem, stávalo v minulosti keltské hradiště, pod kterým procházela stará cesta do Sezimova Ústí. V průběhu let bylo místo řídce a nesoustavně osídleno. První zmínka o malém sídlišti nazývaném Hradiště je z 1. pol. 13. století. Kolem r. 1268 se zmocnil této lokality král Přemysl Otakar II. a založil zde poměrně rozlehlé město s hradem pod stejným jménem. Rozvoj města byl přerušen r. 1276 Vítkovci. Ve 14. stol. tu založili Sezimové z Ústí hrad, později nazývaný Kotnov. Hrad je připomínaný ješte v r. 1370, sídliště však bylo opuštěno. V únoru 1420 sem z obranných důvodů přenesla své sídlo husitská obec z blízkého Sezimova Ústí. Během několika málo týdnů se v pevnosti s biblickým názvem Hradiště hory Tábor (později jen Tábor) shromáždily 3 až 4 tisíce stoupenců husitského hnutí z blízkého i vzdáleného okolí. Půdorys města s velkým náměstím byl přizpůsoben vojenským účelům. Táborské bratrstvo se pod vedením Jana Žižky a Prokopa Holého stalo dočasně rozhodující silou v zemi. Obec města ovládla i přilehlé okolí a stala se vůdčí silou radikálního husitského hnutí, jehož polní vojsko mělo posádky v řadě významných měst a operovalo ve všech zemích České koruny. Po skončení husitských válek Tábor uzavřel výhodnou dohodu s císařem Zikmundem, který Táboru r. 1437 udělil privilegia královského města, určil městský znak a daroval rozsáhlý pozemkový majetek. V r. 1452 za Jiřího z Poděbrad ztratil Tábor politickou i náboženskou nezávislost a přiřadil se k ostatním královským městům kališnického vyznání. Z té doby pochází kamenná zástavba města s řadou významných památek. R. 1493 byla pro zásobování vodou založena 50 ha nádrž Jordán, nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě. V r. 1559 byla postavena renesanční vodárenská věž, začleněná do městských hradeb, rekonstruována v r. 1992. Po Bílé hoře město upadalo a rozvoj města začal až od 18. stol., kdy se stal Tábor v letech 1751-1862, s přestávkou v letech 1849-55, krajským městem. Většími závody byl pivovar na hradě Kotnově a tabáková továrna. V letech 1902-03 byla z Tábora do Bechyně postavena Fr. Křižíkem první elektrická dráha v Rakousko-Uhersku. Na Žižkově náměstí je gotická radnice z let 1440-1516 s mohutnou vysokou věží a empírovým průčelím z r. 1839 a novogoticky upravena v r. 1878. Na radnici je Husitské muzeum s nejstaršími podobami J. Žižky a Táborské středověké podzemí-patrové sklepy tesané ve skále. Děkanský gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z let 1440-1512, regotizovaný v letech 1896-97. Renesanční kašna z r. 1567 se sochou rytíře s městským znakem a dva kamenné stoly patrně sloužily husitům při bohoslužbě. Hrad Kotnov, který byl od r. 1420 s gotickou Bechyňskou bránou součástí městského opevnění. Z původního hradu je zachována mohutná válcová věž s přístupným vyhlídkovým ochozem. Pod hradem je starý hřbitov s gotickým, barokně přestavěným kostelem sv. Jakuba Většího z r. 1388 a zbytek židovského hřbitova z r. 1634. Na hřbitově je hrob Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Na náměstí Mikuláše z Husi je Okresní soud, původně barokní klášter augustiniánů a barokní kostel Narození P. Marie z let 1642-66. Husův sbor z r. 1939 a českobratrská modlitebna z r. 1932. Ve městě je množství gotických, renesančních a barokních domů. Bývalý špitál z r. 1503 byl v r. 1838 přestavěn. Při něm stojí barokní kostelík sv. Alžběty z r. 1690, přestavěný r. 1718, dnes kaple pravoslavné církve. Městské divadlo je z let 1886-87. Botanická zahrada založena r. 1866. Přes údolí Lužnice je železobetonový Švehlův most z r. 1935 a přes horní část Jordánu zavěšený most z r. 1991. Z dalších památek je na Žižkově náměstí barokní sousoší Piety z doby kolem r. 1770, Žižkova socha z r. 1884 od J. Strachovského. V Husových sadech pomník Jana Husa z r. 1928 od Fr. Bílka. Na tř. kpt. Jaroše v místech nacistického popraviště je od r. 1946 památník. Jižně od města v místní části Větrovy na návrší Hýlačka (525 m n. m.) stojí dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky na podezdívce, vybudovaná v r. 1920 jako rozhledna Svobody. Místní části Tábora je také obec Klokoty, původně ves s tvrzí Vítkovců připomínaná v r. 1220. Na místě tvrze zničené za husitských válek byl v letech 1701-04 vystavěn barokní poutní kostel Panny Marie s ambity, branami, kaplemi s komendou premonstrátského řádu. Nad pramenem Dobrá Voda je barokní kaple z doby kolem r. 1730 a u ní křížová cesta z pol. 19. stol. s lipovou alejí od Holečkových sadů. Žižka dal v Klokotech upálit Petra Kániše a na 50 jeho přívrženců ze sekty adamitů. V Táboře se narodil mimo jiné literární historik Václav Tille (1867-1930), sociolok Emanuel Chalupný (1879-1958) a hudební skladatel Oskar Nedbal (1874-1930) a také herec Jiří Hrzán (1939-1980). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 47 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání městem a pevností se slavnou i chmurnou pověstí. Pro obranu Čech od severozápadu se rozhodl r. 1776 následník trůnu Josef (II.) vybudovat v otevřené rovinnaté krajině pevnost. Po přeložení dvou vesnic, Travčic a Nových Kopist a zavezení bažinaté půdy, položil císař 10. 10. 1780 základní kámen pevnostního města, které dostalo jméno po jeho matce, císařovně Marii Terezii. Pevnost patřila od r. 1782 mezi královská a svobodná města. Magistrátu města předsedal starosta nedalekých Litoměřic. Vlastního starostu měl Terezín až od r. 1835. Terezín byl založen na pravidelném šachovnicovém půdorysu obklopeném fortifikačním systémem. Hlavní pevnost se rozkládala na levém břehu Nové Ohře a tzv. Malá pevnost na na pravém břehu Staré Ohře. Vedle vojenských objektů a barokního velitelství s důstojnickým kasínem, vznikla v r. 1839 dvoupatrová empírová radnice, klasicistní budova německé školy, posádkový kostel Vzkříšení Páně, dokončený v r. 1810 a řada měšťanských domů. Východně od Ohře sloužila Malá pevnost jako státní věznice, v níž byl mimo jiné internován
do r. 1828 představitel řeckého národně osvobozeneckého hnutí hrabě Alexandr Ypsilanti a od r. 1914 sarajevský atentátník Gavrilo Princip. Pevnost nikdy svému účelu nesloužila, přesto je to význačná památka svého druhu ve střední Evropě, pozoruhodné dílo fortifikační školy, zvané meziérské, se složitým systémem příkopů, náspů, bastionů, ravelínů, kavalírů a jiných objektů a se dvěma kotlinami, které bylo možno v případě potřeby zatopit. V důsledku zdokonalení těžkých palebných zbraní význam pevnosti ztratil smysl a po zrušení pevnosti r. 1882 se Terezín stal posádkovým městem. V r. 1898 byly zbourány brány a postupně byly zastavěny i plochy před šancemi. Pro nové české obyvatele byla zřízena v r. 1882 česká škola. V říjnu 1941 se německá říšská kancelář rozhodla město proměnit v uzavřené židovské ghetto. Obyvatelé nežidovského původu museli město opustit. Do města nejdříve směřovaly transporty českých a moravských židů a později prominentní Źidé z Německa a Rakouska. Terezín dočasně sloužil nacistům k propagaci německých přesídlovacích plánů, na rozptýlení kritiky světové veřejnosti. Do Terezína bylo odvlečeno více než 150 000 Źidů z celé Evropy. Malá pevnost zpočátku sloužila pražskému gestapu a potom byla rozšířena pro potřeby koncentračního tábora, ve kterém prošlo 90 tisíc vězňů a tisíce jich zahynulo. Na pietním hřbitově před vstupní branou leží přibližně 26 000 obětí. Památník ve tvaru sedmiramenného svícnu užívaného v židovské liturgii stojí na místě, kde byl rozmetán popel více jak 20 000 židovských obětí. Po válce byli v pevnosti drženi funkcionáři NSDAP. Malá pevnost s Národním hřbitovem byla v r. 1962 vyhlášena NKP. Město bylo těžce poškozeno povodní v r. 2002. Na pohlednicích si můžeme prohlédnou město a pevnost v průběnu jednoho století.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 36 zobrazení
draci
Tři schůzky na přelomu listopadu a prosince jsme se věnovali vyrábění budek pro ptáčky, které jsme pak 14. prosince byli pověsit do lesa za kostelem. Snad se naše výtvory budou nějakému ptáčkovi zamlouvat. :)
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 62 zobrazení
sdhzaborinl
V pátek 8.5.2020 uskutečnili zábořští dobrovolní hasiči po dohodě se starostou obce brigádu zaměřenou nejprve na úklid obecního pozemku za farou u kostela, kde došlo k vykácení několika starých a poškozených stromů a kde by mohlo být v budoucnu i hasičské hřiště. Poté došlo ke spálení hromady roští u ČOV, která nebyla v letošním roce využita při jinak tradičním pálení čarodějnic. Pro zúčasněné bylo k dispozici menší občerstvení.
Kategorie: koníčkyvesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 12.5.2020
  • 113 zobrazení
silvestra
Klášterní zahrady v Litomyšli leží u bývalého piaristického kláštera, mezi dvěma litomyšlskými chrámy a ve strategicky položeném místě v centru městské památkové rezervace. Prostory současných Klášterních zahrad patří historicky k proboštskému chrámu Povýšení sv. Kříže, k Augustově tiskárně a k piaristickému klášteru s kostelem Nalezení sv. Kříže. Klášterní zahrada měla vždy užitkovou a okrasnou funkci. V době před vystavěním barokního piaristického chrámu měla renesanční úpravu. Pozdější úpravy byly barokní, i tehdy tu byla zelinářská i ovocná zahrada, v části byla štěpnice. V části zahrad u proboštského kostela se nacházel jak katolický, tak protestantský hřbitov. Dnes jsou zahrady uzavřeny starými i nově postavenými opukovými zdmi, které částečně probíhají v místě původního Městského opevnění. Ještě ve 30. letech 20. století byly zahrady používány a udržovány. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zcela zpustly a nebyly od té doby používané ani přístupné.
Zahrady se nacházejí v těsném sousedství významných dominant města Také proto se město rozhodlo uvést je do důstojného stavu. V říjnu roku 1997 vyhlásilo veřejnou soutěž, jejímž předmětem bylo "architektonické řešení prostoru Klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady". Cílem bylo vytvořit odpočinkové místo pro obyvatele i návštěvníky města v centru zámeckého návrší. Soutěže se zúčastnily přes dvě desítky architektonických kanceláří; vítězem se stal ing. Zdeněk Sendler z Brna.
více  Zavřít popis alba 
97 komentářů
  • 12.5.2020
  • 108 zobrazení
mira18
jednoduchá empírová stavba s obdélnou lodí, odsazená polygonálním presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí, vybudována na troskách starého kostela v roce 1835. K jižní stěně presbytáře je připojena obdélná sakristie. Nečleněné stěny jsou prolomeny nízkými, půlkruhově zaklenutými okny. Kaple zchátrala poté, co jí komunisté po roce 1945 sňali krytinu, kterou použili pro kravín JZD. Pozemek s kaplí je v soukromém vlastnictví.
#urbex#kaple#stavba#empír#presbytář#sakristie#věž#Václav
více  Zavřít popis alba 
  • 12.5.2020
  • 22 zobrazení
martina6356
Na sklonku doby koronavirové je jaro jako každé jiné. Tentokrát jsme na Andělce sázeli meruňku a (kromě každodenních procházek po okolí) výlet byl do zatím "mladinkého arboreta" (zal. 2014) v obci Bulovka a starobylého kostela v Horní Oldříši na samých hranicích s Polskem...
více  Zavřít popis alba 
  • 12.5.2020
  • 41 zobrazení
jarda0
Kostel kde se nachazeji největši varhany v evropě a hlava Pasowskeho TROTLA
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 10 zobrazení
farnost-paskov
Na přání farníků zveřejňuji fotky interiéru kostela po vymalování. Autorem fotek je Tomáš Sládeček (koliby@seznam.cz)
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 33 zobrazení
kristy77
  • 11.5.2020
  • 51 zobrazení
coloraaa
Během vojenských manévrů ve středním Povltaví, došlo k tragické srážce stíhací Avie B- 21 s pozorovacím letounem Aero A- 11. Pilot stíhačky, četař Josef Pekárek, příslušník 34. stíhací letky, zahynul v troskách stroje stejně jako osádka A- 11, pilot četař Boll a pozorovatel nadporučík Selnár. Tragickou událost dodnes připomínají dva monumentální pomníky na místech dopadu letadel a třetí pomník, který stojí ve městě Krásná Hora, pod kostelem.
Celý tento příběh je zde:
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/2/
Počasí: +22°C, Skoro jasno až polojasno, slabý proměnlivý vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 179 zobrazení
lajp
Bystřicý park Miniatur (Hrad Čepička, Klátet PORTA COELI Předklášteří, Hrad Lomnice, Černvír-hrad/kostel, Hrad Loučky a neoznačeno). Klášter PORTA COELI
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 32 zobrazení
jirkacek1
Bozkov se nachází asi 8 kilometrů od Semil. V blízkosti obce jsou unikátní dolomitové jeskyně ale také historický klenot kostel Navštívení Panny Marie.
#kostel#bozkov#vyhlídka#church#českýráj#cestovanie#výlet#cestování#traveling
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 10.5.2020
  • 19 zobrazení
biblos
Matějskou pouť v Praze více či méně máme v povědomí asi všichni. Kdo z nás však ví, co jí předcházelo?

První záznam o konání poutí ke kostelu sv. Matěje je z roku 1595, kdy papež Klement VIII. vyhlásil na žádost tehdejšího pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela.

Od té doby se – s výjimkou krátkého období po bitvě na Bílé hoře – rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K proslulosti této pouti významně přispěla skutečnost, že se jedná o první jarní pouť v Praze (sv. Matěj míval svátek 24. února). Poutní křížová cesta ke kostelu s dvanácti kapličkami začínala poblíž nynější stanice metra Hradčanská.

V letošním roce je Matějská pouť zrušena, kostelík, ke kterému se původně chodilo, však stále stojí na svém místě a tvoří dominantu dolní Šárky. Prohlédnou si ho i zevnitř však nyní také není možné.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 10.5.2020
  • 20 zobrazení
bambini
Čertovy hlavy, Harfenice, Klácelka, Had, Kaple sv.Máří Magdaleny… Všechny tyto pískovcové sochy vytesal v období romantismu jediný člověk – Václav Levý (1820–1870), někdejší kuchař ze zámku v Liběchově, který se sochařině zpočátku věnoval ve volném čase a pro potěšení. Používal běžné domácí náčiní jako sekyra a malý krumpáček. Majitel liběchovského panství Antonín Veith se rozhodl talent geniálního samouka podporovat a poslal ho na studia nejprve do Prahy a do Mnichova, později Levý pracoval v Římě. Stal se jedním z nejvýznamnějších českých sochařů 19. století, jeho pozdější díla naleznete v kostele svatého Karla Boromejského i v chrámu svatého Víta v Praze. K jeho žákům patřil i Václav Myslbek. Předčasně zemřel 29. dubna 1870. O tři dny později byl pochován na Vyšehradě do hrobu, kde již tři léta odpočíval jeho celoživotní přítel malíř Karel Purkyně.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2020
  • 43 zobrazení
Reklama