Hledání

7 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
loboso
Malé zastavení u sochy Přemysla Otakara II. poblíž Pražské brány ve Vysokém Mýtě. Autorem sochy z r. 2012 je uznávaný umělecký kovář Karel Bureš.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2016 až červenec 2019
  • 51 zobrazení
  • 1
jitulll
Počátky historie hradu Svojanova spadají do období kolonizace odlehlých koutů zemí koruny české. K takovým místům patřila i zdejší členitá část českomoravského pomezí, kudy od nepaměti procházela obchodní stezka. Až do poloviny třináctého století tu osidlování řídili premonstráti z Litomyšle, pod jejichž správu patřila i osada Svojanov. Král železný a zlatý potřeboval zisky z obchodu a řemesel pro svou koncepci centrálně řízeného státu. Tak jako v celých Čechách, i na této zemské cestě, zvané později Trstenická, zřizoval osady a pevnosti. Od roku 1265 k nim patřilo i město Polička a nedaleko od něj v sousedství Svojanova nově založený hrad, pojmenovaný Fürstenberg. Když král padl na Moravském poli, jeho vdova Kunhuta užívala obě tato sídla jako věnný majetek. Brzy se ale provdala za Vítkovského velmože Záviše z Falkenštejna, a ten svojanovskou pevnost přestavěl, aby ho dobře reprezentovala. Po Kunhutině smrti si sem v roce 1278 přivedl uherskou princeznu Alžbětu. Autor Zbraslavské kroniky píše, že spolu žili na hradě v královském přepychu. Záviš si představoval, že právě zde král český s králem uherským uzavřou spojenectví proti Habsburkům, a on sám z toho vytěží významné postavení. Pro ostatní šlechtu je však další růst Závišova vlivu nepřijatelný, v roce 1289 je s mlčenlivým souhlasem Kunhutina syna Václava II. zajat pro údajné spiknutí a později sťat. Karel IV. v návrhu zákoníku Majestas Carolina zahrnul Fürstenberg mezi jedenáct hradů, které nesmí být vyjmuty z majetku koruny, ale už jeho syn Zikmund za husitských válek zastavil hrad pánům z Boskovic.
V roce 1910 se panství i s hradem stává majetkem města Poličky, v padesátých letech přechází do vlastnictví státu a v 70. letech probíhá v režii Krajského ústavu památkové péče v Pardubicích rozsáhlá rekonstrukce, které Svojanov vděčí za svou dnešní podobu. V roce 1992 připadlo panství v restituci opět městu Poličce, které hrad provozuje prostřednictvím své příspěvkové organizace.

Návštěvní doba V dubnu a v říjnu otevřeno o sobotách a nedělích od 9 - 17 hod.
Od května do září otevřeno denně kromě pondělí od 9 - 17 hod.
čerpáno z :http://www.svojanov.cz/
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 7.5.2011
  • 132 zobrazení
  • 0
mahony63
III. křížová výprava českých pánů do severovýchodních zemí
V roce 70. výročí ukončení druhé světové války se vydáme na sever, po stopách křížové výpravy krále železného a zlatého – Přemysla Otakara II. Vyrazil na sever proti východním prusům a zde v roce 1255 založil město Královec, oslavíme tedy na naší pouti kulaté výročí 760 let založení nejsevernějšího města s českou stopou. Než český král doputoval do Pruska a Litvy musel projít územím Polska a tady také začne i naše putování.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2015
  • 165 zobrazení
  • 0
campanulaopava
Mladý Přemysl poprvé povstal proti svému otci v bitvě u Mostu, pomozte Václavovi potřít vzporu, ale pozooor- Přemysl Otakar II. musí přežít bez zranění. Po smrti Václava se přidáme k družině krále železného a zlatého a půjdeme bojovat proti Uhrům- úkol je jasný, zahnat je za řeku Dunaj k Prešpurku. No a potom se vydáme drancovat Polsko- křížová výprava se vždy vyplatí...Přemysl Otakar II. neunesl svoji jedinou prohru- nestal se císařem a trochu trucoval, vydal se bojovat do bitvy na Moravském poli, ve které zahynul- do Čech vtrhli Braniboři!
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2018
  • 60 zobrazení
  • 0
franta123
Dolním Pomoravím, které se nachází na hranici Slovenska a Rakouska, jsme vyrazili severním směrem proti proudu řeky Moravy od jejího soutoku s Dunajem pod zříceninou hradu Děvín. Vydrželi jsme to však pouhé tři dny, protože 35 st. C ve stínu, který zde navíc nikde není, je vražedná porce i pro otužilé a výkonné zálesáky, kterými už dávno nejsme.
Hlavním naším cílem byla návštěva pomníku bitvy na Moravském poli u rakouského městečka Dürnkrut, kde jsme v r. 1278 utrpěli jednu z nejtragičtějších historických porážek a přišli o valnou část velké říše a navíc ii o Přemysla Otakara II., krále železného a zlatého. Škoda přeškoda, neb místo toho, abychom se stali vládci Evropy, je nám dnes zhoubné činnosti vládců současných jen trpně přihlížeti. Pomník jsme zřeli a pak už se věnovali jen městské a příměstské kultuře Záhorácka a později i Podluží, jihozápadní výspy Moravského Slovácka. .
Útěchou nám budiž krása tamních lužních porostů a niv, pohodovost a přátelství tamního (zejména záhoráckého) lidu, krása městeček, zámků i kostelů a přívětivost chladných šenků. Toho všeho jsme na svém týdenním putování plnou měrou užili. Snad to obstojí i jako omluva za tentokráte výrazně nižší porci turistických kilometrů, které nás vždy dříve zdobily a laiky uváděly v úžas. Po sedmdesátce to, holt, už tak zčerstva nejde...
více  Zavřít popis alba 
  • léto
  • 41 zobrazení
  • 0
vladko00
Dejiny hradu sa začínajú v 11. storočí, spočiatku ako kráľovskej dŕžavy, neskôr prešiel do rúk rodu Babenbergovcov. Vďaka jednej z posledných príslušníčok mocného rodu, Margaréte Rakúskej sa však hainburský hrad stal majetkom Přemysla Otakara II. Stalo sa to v roku 1252, keď v studený jedenásty deň februára budúci český kráľ železný a zlatý pojal Margarétu v hradnej kaplnke za manželku. Aké boli jeho úmysly, naznačuje veľavýznamne skutočnosť, že Margaréta bola vtedy od neho o tridsať rokov staršia.
České mocenské záujmy utrpeli čoskoro nato ujmu, lebo Přemysl Otakar II. v auguste 1278 našiel smrť na neďalekom bojisku na Moravskom Poli a začala sa dlhá éra panovania Habsburgovcov. Smutné príbehy sa odohrali medzi hradnými múrmi v 16. storočí, keď tu súdili bosorky. Na hrade nad nimi vyriekli ortieľ a potom nešťastné ženy odviezli na protiľahlý kopec, kde ich upálili. Dozviete sa to z tabuľky na jednom z múrov, ktorú tu osadili na pamiatku nespravodlivo odsúdených bosoriek len celkom nedávno.
Sláva hradu začala upadať v 17. storočí po tragickom tureckom vpáde. Turci ho vyplienilil a zničili. A potom už nastúpila zbraň ešte mocnejšia - zub času.
PS: ospravedlnujem sa za zníženú kvalitu obrázkov. Spravil som jednu chybu pri fotení, ved človek sa stále učí :-)))
více  Zavřít popis alba 
126 komentářů
  • 20.1.2013
  • 185 zobrazení
  • 1
reklama