alena1962
8.11.2020
NS Betonová hranice z Mladkova , podél Tiché Orlice zpátky.
Zastávka u bunkru Lichkov.
České Petrovice - Scholzův mlýn , rozhledna Amálka
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 9.11.2020
  • 75 zobrazení
podhola
Adam je kopec nad Mladkovem u Českých Petrovic, kde byl vybudován před 2. světovou válkou pevnostní obranný systém, dnes zde zaujme spíše krásná příroda a výhledy na Kralický Sněžník, Jeseníky a za hranicí oblast polského Kladska
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 11.7.2019
  • 39 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
radekgre
Ve Ski areálu Kraličák ve Stříbrnicích u Starého Města na Šumpersku se v listopadu 2018 otevřela nová rozhledna, která dostala jméno Stříbrná Twiggy. Z jejího vrcholu si vychutnáte panorama Jeseníků a Králického Sněžníku.
Pomyslný střed areálu na kopci v lese, mezi sjezdovkami. Okolo nádherná, dramatická, rozlehlá krajina. Staré město, výhled na celé Jeseníky, na druhé straně hustě zalesněné úbočí Králického Sněžníku, kde pramení řeka Morava.
Rozhledna je vysoká 35 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve výšce 28,6 metru. Konstrukce rozhledny byla vybudována z modřínového dřeva, skla a ocelových lan. Stavba pochází z dílny Davida Kubíka z Hutě architektury Martina Rajniše.
Věž zde stojí jako sebevědomý štíhlý kulatý obelisk. Bod uprostřed. Ve středu věže visí kulaté dřevěné schodiště o 152 schodech, jako kyvadlo vyrovnává nápory větru. Kdo po nich vyjde na vyhlídkovou plošinu, má jako na dlani široké okolí. Nad vámi už budou jen signální červená světla a větrná korouhev.
Zastřešené odpočinkové místo s lavičkami na posezení a dřevěnými stoly, které leží v těsné blízkosti vyhlídkové věže. Nabízí zázemí pro svačinovou či odpočinkovou přestávku až pro 30 lidí najednou. Je doplněno herními a oddechovými prvky pro různé věkové skupiny. Zároveň může sloužit jako zázemí před nepříznivými vlivy počasí.
Vyhlídková věž a odpočívadlo se nacházejí na vrcholu kopce Štvanice, který leží v srdci Staroměstska v oblasti pod Králickým Sněžníkem. Ideálním výchozím bodem pro návštěvu vyhlídkové věže a přilehlého odpočívadla je obec Stříbrnice, na jejímž horním konci je vybudováno rozlehlé parkoviště. Od něj vede na vrch Štvanice lanovka, která je uzpůsobena rovněž pro přepravu kol a handicapovaných turistům. K vyhlídkové věži Stříbrná Twiggy a odpočívadlu vede zelená turistická trasa, v zimě potom modrá běžkařská trasa.
Rozhledna je otevřená celoročně a vstup je zdarma. Odpočinkové místo je přístupné nonstop a poskytuje zázemí k načerpání nových sil v průběhu celého roku.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 24 zobrazení
mszator
  • minulý čtvrtek
  • 31 zobrazení
martin3098
Zřícenina Nový Hrad u Kopřivné
Žlebský vodopád
Dělostřelecká tvrz Hůrka
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 11.4.2021
  • 17 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
verastrnadkova
adonín je malá vesnice, část okresního města Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 2 km na jih od Žďáru nad Sázavou. Prochází zde silnice II/353.
Radonín leží v katastrálním území Město Žďár o výměře 19,84 km2.

Historie
První písemné zmínky o Radoníně máme z r. 1353, ale název se vztahoval k lesu, patřícímu žďárskému cisterciáckému klášteru. V roce 1521 stál v tomto území grunt a stavěl se rybník. V 18. stol. zde vznikl klášterský panský dvůr, tzv. Hamrmýlský dvůr a ten byl postupně prodáván soukromým majitelům. Nejdříve v r. 1771 mlýn a po zrušení kláštera další části jako lázeň, hostinec, administrativní budova, koželužna, palírna aj. Samotný vrchnostenský dvůr byl rozdělen v r. 1788 a vzniklo tak 12 samostatných jednotek. Obec byla nazvána původně jménem Hamrmýl, ale zakrátko byla už oficiálně jmenována jako Radonín.

Současnost
Radonín je osadou města Žďár nad Sázavou. Zástavba je tvořena dvěma řadami souvisle uspořádaných usedlostí, které obklopují malou podlouhlou náves s kaplí uprostřed. Několik novějších rodinných domků stojí kolem spojovací cesty směrem k silnici II/353.
Pouť se slaví na svátek Narození Panny Marie na začátku září.
V r. 1930 zde bylo 16 domů a 23 bytových jednotek, žilo zde 98 obyvatel. V roce 2009 zde bylo evidováno 23 adres.V roce 2001 zde trvale žilo 71 obyvatel.
Služby jsou dostupné v nedalekém Žďáře nad Sázavou. Autobusové spojení se Žďárem nad Sázavou, Jihlavou, Měřínem.

KŘÍŽ
GPS : 49.5493306N, 15.9305483E

RADONÍNSKÝ RYBNÍK
GPS : 49.5472747N, 15.9327672E

KŘÍŽ
GPS : 49.5445589N, 15.9322944E

KAPLE
GPS : 49.5447064N, 15.9327367E

ČERNÝ RYBNÍK (ČERNÁ VETLA)
GPS : 49.5384061N, 15.9471839E

Budeč je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 186 obyvatel.

Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1377.
Ve druhé polovině 19. století byla u obce těžena železná ruda magnetit. V 50. letech 20. století zde probíhal průzkum ložiska, ukončený roku 1961 výpočtem zásob, těžba nebyla zahájena. Zbytky byly zcela zahlazeny do roku 1970.
V letech 1997–2010 působil jako starosta František Fabík, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Jiří Chalupa.

Pamětihodnosti
• Boží muka
• Kaple P. Marie Sněžné z roku 2008 (původní stavba z 19. století byla zbořena) na návsi obce

Kaple Panny Marie Sněžné
Kaple leží na volném prostranství v centrální části návsi. V roce 2004 a 2005 probíhalo projektovaní její stavby, na jejíž realizaci se začalo pracovat v roce 2006. Stavba byla ukončena v srpnu roku 2008. Kaple byla navržena architektem Karlem Roseckým a o její výstavbu se postaral projektant Milan Pelikán. Kaple se stala stavbou roku kraje Vysočina 2008 v kategorii "Stavby občanské vybavenost".

Osobnosti
• Josef Sobotka (1836–1906), advokát a politik, starosta Telče, zemský poslanec

KŘÍŽ (BUDEČ, OKRES ŽĎÁR NAD SÁZAVOU)
GPS : 49.5407200N, 15.9221669E

RYBNÍK PLAČEK
GPS : 49.5410947N, 15.9073469E

Vatín je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 322 obyvatel.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353.
Při rekatolizaci (doba temna) obyvatel Vatína byl vězněn a později pranýřován před katolickým kostelem mlynář Štěpán (nar. 1651). V rukou muset držet kacířské knihy, jež u něj byly nalezeny, protože číst nebo vlastnit mj. bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu, bylo trestné. Mlynář Štěpán byl z obce jenom vyhnán a jeho mlýn ve Vatíně spálen. Štěpán dál tajně působil v kraji jako neordinovaný kazatel, ale ve svých sedmdesáti letech byl znovu zatčen ve včelíně mlynáře Jakuba Špinara ze vsi Sázava. Jeho první výslech proběhl dne 21. dubna 1721. Po měsíci krutých výslechů byl starý muž zlomen a evangelickou víru uznal za bludnou.
Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 byla obec součástí města Žďár nad Sázavou.

Školství
• Mateřská škola Vatín

Pamětihodnosti
• Kaple Panny Marie Bolestné
• Kaplička za vesnicí
• Boží muka

RYBNÍK NÁVESNÍK
GPS : 49.5242817N, 15.9667778E

KAPLE PANNY MARIE SEDMIBOLESTNÉ
Kaple byla postavena v letech 1888-91 Tomášem Polachem z Velkého Meziříčí. Jedná se o jednolodní stavbu v průčelí s představenou užší věží s vysokou jehlancovou střechou.
GPS : 49.5239936N, 15.9670158E

RYBNÍK KŘÍBEK
GPS : 49.5271972N, 15.9665033E

Matějov je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Žije zde 202 obyvatel. Leží v CHKO Žďárské vrchy, 800 metrů od historické česko-moravské hranice, na moravské straně.

Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1366. V roce 1892 místní založili sbor dobrovolných hasičů.
Obec Matějov v roce 2008 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrý diplom, tj. diplom za vzorné vedení obecní knihovny.

Pamětihodnosti
• Matějovský rybník – čítá 68,9 ha, je významnou přírodní rezervací, vede okolo něj naučná stezka Babín
• Boží muka z roku 1759 stojí při silnici na Nové Veselí.
• Nachází se zde několik křížů – Chlubnů (1819), Flesarů kříž (1820), Blažíčků (1828), Řezníků (1887), Pavlíčků (1895),
• Polákova lípa
• Pomník padlým z roku 1924 stojí u kaple Navštívení Panny Marie.
• Původně dřevěná bývalá rychta v roce 1891 vyhořela.
• Kaple Navštívení Panny Marie byla postavena v letech1907–1908 v novobarokním styl s barokními vitrážemi, vysvěcení proběhlo v roce 1910

MATĚJOVSKÝ RYBNÍK
Krásný rybník se nachází v CHKO Žďárské vrchy. Je napájen řekou Oslavou. Hnízdí zde mnoho druhů vodního ptactva. Do roku 1970 se zde těžila rašelina.
GPS : 49.5378047N, 15.8831067E

TURISTICKÝ PRAMEN ŘEKY OSLAVY
Pěkně upravený pramen s lavičkou se nachází u rybníka Velký Babín, kousek od naučné stezky Babín. Jedná se pouze o turistický pramen řeky Oslavy, ten skutečný se nachází v lese severozápadním směrem.
GPS : 49.5447022N, 15.9008794E

RAŠELINIŠTĚ BABÍNSKÝ RYBNÍK
Oblast je díky fragmentům rašeliniště evropsky významnou lokalitou, jedná se o jedno ze dvou míst výskytu vážky jasnoskvrnné v CHKO Žďárské vrchy. Rašelina pod hrází rybníka Babín byla vytěžena v letech 1958-70. Mezi nejvýznamnější rostliny patří puchýřka útlá, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a vrbina kytkokvětá. Z živočichů se zde vyskytují např. skokan krátkonohý, rosnička zelená, užovka obojková nebo čolek obecný.
GPS : 49.5447811N, 15.8989889E

RYBNÍK VELKÝ BABÍN
Rybník o rozloze 11,7 ha je součástí Babínské přírodní rezervace. V rašeliništích v jeho blízkém okolí pramení řeka Oslava. Pro výskyt velkého počtu vodních ptáků a dalších živočišných a rostlinných druhů, patří mezi vzácné přírodní lokality.
Je zařazen do seznamu NATURA 2000.
GPS : 49.5434342N, 15.8977136E

Česká Mez, historicky též Čechomez nebo Čehomez, je malá vesnice, katastrální území o rozloze 0,37 km2 a část obce Sázava v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se na moravské straně historické zemské hranice Čech a Moravy asi 1 km na jihovýchod od Sázavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 40 obyvatel. Česká Mez byla původně částí obce Matějova.

Historický přehled
Česká Mez, dříve zvaná též Čechomez, lidově označovaná jako Babín, vznikla roku 1616 a až do roku 1980 náležela vždy k Matějovu. Na mapách císařských otisků stabilního katastru má samostatný katastr, který však zahrnoval pouze část současného katastru; zbytek náležel ke katastru Matějova. Později byly oba katastry sloučeny do nového k. ú. Matějov-Česká Mez. K obnovení samostatného katastru došlo rozhodnutím ONV Žďár nad Sázavou č.j. 293/60 k 1. červenci 1960. K obci Sázava byla Česká Mez připojena k 1. červenci 1980.

KŘÍŽ
GPS : 49.5462864N, 15.8682161E

KŘÍŽ
GPS : 49.5488753N, 15.8739311E

KAPLE NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
GPS : 49.5488972N, 15.8738408E
více  Zavřít popis alba 
  • 11.4.2021
  • 4 zobrazení
palko1963
Toto byl jeden hezký jarní den na jedné ještě hezčí hoře. V kalendáři je zelený čtvrtek a naše vláda nám přikazuje zůstat doma. A jak se zpívá v naší národní hymně " země česká, domov můj..." byl jsem vlastně doma.
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 6.4.2021
  • 206 zobrazení
dvepir
více  Zavřít popis alba 
  • 3.4.2021
  • 19 zobrazení
joripce
8 komentářů
  • 30.3.2021
  • 24 zobrazení
taliaart
Zde naleznete králíčky z útulku tibet.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 21.3.2021
  • 21 zobrazení
haanys
Malí bumbrlíci budou mít 3 týdny :-)
Honory Barnero x Cassius z Kralické tiskárny
více  Zavřít popis alba 
  • 13.3.2021
  • 182 zobrazení
pamir70
V mlze přijíždíme do Horní Moravy.Po jarní vychřici ještě nevíme co nás čeká. Naštěstí začátek stoupání na Klepáč už stačili lesáci trochu uklidit - stoupáme mimo chodník opáskovanou trasou. Od Klepáče jsou další úseky kde jsou vývraty. Následuje občerstvení na polské chatě a výstup za pěkného vedra - naštěstí dost fouká - na Kraličák. Potom už jen sestup kolem pramene Moravy k chatě Návrší a do Stříbrnic kde čeká autobus.Délka asi 19 km - nastoupáno 1100 m - sestup 1100 m.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.3.2021
  • 88 zobrazení
jura1972
Poslední únorový den 28. v neděli před téměř úplným omezením pohybu jsme chtěli využít k výjezdu do Rychlebských hor a přechodu hraničního hřebene od paprsku přes Travnou horu a Brousek na Smrk, ovšem kvůli komplikacím s Českými dráhami při přepravě, kdy rychlík Bouzov od Brna nabral do Olomouce 50 minut zpoždění a navíc souprava končila už v Zábřehu a musela se vrátit zpět do Brna s odůvodněním, že jiná k dispozici není, a na další vlak na Ramzovou bychom čekali další hodinu a vyrážet kolem jedné na tento okruh už bylo skutečně pozdě, operativně jsme se rozhodli projít si zvlněnou krajinu Hanušovické vrchoviny s pěknými pohledy k hřebenu Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku.
A tak jsme v Zábřehu přestoupili na osobák do Šumperku, kam jsme dorazili 15 minut před jedenáctou. Vzhledem k tomu, že vlak na Velké Losiny jel až za 45 minut, vyrazili jsme všichni společně proti proudu Desné okolo splavu do Vikýřovic k dřevěné kryté lávce, kde 12 účastníků naskočilo na motorák do Velkých Losin a zbývající sedmičlenná skupina tam přešla pěšky přes Rapotín s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a kolem losinského zámku, staré papírny, lázní a kostela sv. Jana Křtitele. Další naše kroky se ubírali lesní cestou po zelené TZ pozvolným stoupáním pod Křížovým a Chmelným vrchem a Chlumem na usedlost na Studenci (720 m), kde jsme si udělali skupinovou fotografii s krásným pozadím Mravenečníku, Dlouhých Strání a hlavního hřebene Jeseníků od Vysoké hole po Ztracené kameny. Na Studenci jsme přešli na červenou TZ, po které jsme pokračovali hore dole po cestách občas se sněhovou pokrývkou, kterou tvořil místy až nepříjemný zmrzlý firn, do cíle do Hanušovic. Nejdříve jsme klesli na Pekařov s kaplí Nanebevzetí panny Marie, penzion a dalšími pěknými rekreačními staveními a následně přešli okolo Žárovce (793 m) s krásnými pohledy na hřeben od Slamníku přes Podbělku, Sušinu a Stříbrnickou ke Králickému Sněžníku (1423 m) na Horní Bohdíkov s kaplí svaté Anny z roku 1891, když zde již od roku 1740 stávala kaple dřevěná. Poté jsme se přes kopec s dalšími krásnými pohledy ke Králickému Sněžníku přehoupli do Potůčníku, opět osady dříve ryze s německým obyvatelstvem, kde jsme se zastavili u malého hřbitůvku u kaple svatých mučedníků Jana a Pavla z roku 1839, která po odsunu Němců začala chátrat, ovšem roku 1991 započaly její opravy a roku 1997 byla kaple opět vysvěcena. osud si s ní však znovu zahrál o 10 let později, kdy po zásahu blesku vyhořela celá střecha včetně krovů, ovšem poté byla kaple opět opravena. Poslední stoupání jsme podstoupili na Pršnou (642 m), z jejíhož holého vrcholu jsme mohli spatřit dvě větrné elektrárny nad Kopřivnou. Na závěr jsme již po silničce prudce klesli do Hynčic nad Moravou a do Hanušovic, kde jsme náš přechod po 32 kilometrech zakončili, kolegové z Velkých Losin měli ušlapanou dvacítku. Zpáteční cesta v natřískaném spěšném vlaku se dvěma vagóny od Jeseníku byla dalším hororem včetně chování některých cestujících, a tak jsme z nedělního cestování určitě neměli pěkný dojem, naštěstí nám ho vylepšil požitek z krásné krajiny v okolí Hanušovic a Šumperka.
Mapa: https://mapy.cz/s/besejetezu
více  Zavřít popis alba 
  • 8.3.2021
  • 225 zobrazení
ok2jko
  • 7.3.2021
  • 14 zobrazení
horhod
Možná náš závěr této skitouringové jesenické sezóny nás s Jirkou přivedl na Kralický Sněžník a ještě jednou i na Mravenečník a Dlouhé Stráně. Po výrazném oteplení, které se projevilo i na horách, jsme ani nečekali takové podmínky. Zvláště v horních partiích to byla jarní firnová lyžovačka, škoda jen, že jesenické stráně s volným prostorem jsou tak krátké a dolů musí člověk vyuzít sjezdovek. I tak to rozhodně stálo za to. K.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.3.2021
  • 29 zobrazení
londaokolobrna
S potěšením sleduji návrat holubů hřivnáčů a pro ptákomilce uvádím hru králíčků na schovávanou, či obtížnou fotosledovanou ztřeštených nečekaných králíččích vývrtek v borovici...:-)
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 2.3.2021
  • 44 zobrazení
radimderolezec
Na poslední chvíli vyrážíme na lyže. V sobotu vyrážíme na Kralický Sněžník. Počasí nic moc, přes kopec se valí mrak. Podmínka je nahoře trošku čerstvého, jinak přemrzlá krusta, pod tím mokrý. Sjíždíme žlab od pramene Moravy, řidký les, dole houstne, poslední lavina zde spadla v roce 1999. Vracíme se na vrchol a jedeme do Polska na severovýchodní svah. Svah je pěkný, sklon přes 30° a končí v lese. Odtud se naposledy vracíme nahoru a sjíždíme lesem podél státní hranice. Poté ze Stříbrného dál až dolů do vesnice. Sníh měkně, dole už je to jen kaše. Po 20km jsme u auta.
Chvíli licitujeme, co dál. Startujem a o pár hodin později vaříme večeři na parkovišti na Dolních Mísečkách.
Brzo ráno stoupáme lesem a doufáme v sílu slunce. Mrzne, sníh je led... Dole potkává dva, co sjeli ze shora, povídáme o podmínce... Že zatím led, ale slunce se opírá do sněhu a našich zad. Nahoře je cítit odměk, takže se upravíme a šup dolů. Sníh je super, podmínka klapla. Po chvíli sedíme na cestě, svačíme, diskutujeme s kolemjdoucími. Sbíráme se a po lesní cestě pelášíme dolů. Je půl jedenácté a my na parkovišti sušíme věci. Do hor se valí dav turistů, běžkařů a skialpinistů. Je to pro mnoho lidí poslední slunečný den se sněhem...
více  Zavřít popis alba 
  • 28.2.2021
  • 41 zobrazení
tlachal
Výlet s KČT Slovan Pardubice. Trasa: https://mapy.cz/s/jasumahova
více  Zavřít popis alba 
  • 21.2.2021
  • 36 zobrazení
tomfo
Trasa: Rajnochovice - Rosošné (žlutá značka) - rozcestí Pod Černou bařinou (zelená značka) - Kelčský javorník (865 m) a zpět, necelých 9 km a 500 m převýšení.
Kelčský Javorník je nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů. Od roku 2015 zde stojí nová rozhledna (35 m vysoká), která při krásném počasí nabízí parádní kruhový výhled na okolní moravské a slovenské pohoří. Z vyhlídkové plošiny lze spatřit Hostýnské vrchy, Jeseníky s Pradědem, Králický Sněžník, Beskydy, Javorníky, Vsetínské vrchy, Chřiby, Vizovické vrchy, Oderské vrchy, Bílé Karpaty, ale i Malou Fatru, Strážovské vrchy a Povážský Inovec.
více  Zavřít popis alba 
76 komentářů
  • 17.2.2021
  • 571 zobrazení
samasva
mrazivý fučivý
více  Zavřít popis alba 
  • 16.2.2021
  • 42 zobrazení
samasva
s Lukáškem 3,5
více  Zavřít popis alba 
  • 16.2.2021
  • 106 zobrazení
samasva
  • 16.2.2021
  • 19 zobrazení
Reklama