Vyhledávání

Hledat v

Alba

Přibližně 1 075 výsledků (0,0855 sekund)

reklama
60 fotek, 9.9.2011, 310 zobrazení
10.9.2011 Rallye Sudety

Muži 115 km:

1. Jiří Friedl - Rubena Birell Specialized
2. Jan Jobánek - Merida Biking
3. Ondřej Fojtík - Nissan Dolák
4. MICHAL BUBÍLEK
5. Martin Splítek - Rock Machine Cyklomax
6. Jan Fojtík - Nissan Dolak
7. Jakub Šilar - JS Sport - GIANT
8. PETR TATÍČEK
9. (2.) KAREL HARTL
10. Petr Sulzbacher - GIANT Pítrs bikes

Ženy 115 km:

1. Pavla Nováková - Merida Biking Team
2. (1.) LUCIE VLÁŠKOVÁ
3. Lucia Vežníková - VEUS KLUB Vyškov
4. Klára Hejnová - BeManiax
5. Michaela Picková - Sodafresh Cannondale

Teamy 115 km:

1. KELLYS BIKE RANCH TEAM
2. Rubena Birell Specialized
3. MERIDA BIKING TEAM

Ženy 55 km:

1. Alžběta Havlasová - menX - HAIBIKE.CZ
2. Zuzana Neckářová - T.J.Sokol Kraslice
3. Jana Martínková - CYKLOTRENINK.com
4. Lucie Bukovská - Body Color-Amix
5. (3.) BARBORA HANUŠOVÁ

Velký Sudetoman Ženy:

1. Pavla Nováková - Merida Biking Team
2. LENKA HARTLOVÁ
43 fotek, 23.3.2016, 161 zobrazení
Tak tuto písničku ráda zpívá Štěpánka Králíková z naší třídy. A jak to vypadá ve vsetínském zámku ve skutečnosti jsme jeli zjistit ve středu 23. března 2016.
Objednali jsme si krásné slunečné počasí, nasedli do vlaku a jeli. V zámku jsme si prohlédli vše, co bylo k vidění. Nejdříve nás čekala cesta na zámeckou věž. V každém patře jsme viděli typické zástupce zdejší fauny a flóry. Z věže se nám pak naskytl krásný výhled na Vsetín a jeho okolí. Pak následovala prohlídka jednotlivých expozic:
1. Expozice ohýbaného nábytku ( připomínka místní výroby nábytku, který se ve Vsetíně vyráběl více než 60 let).
2. Výroční a rodinné zvyky na Valašsku ( Od jara do zimy, Od kolébky po rakev).
3. Pásli ovce Valaši (salašnický způsob chovu ovcí).
4. Neklidné časy (o valašských rebeliích a zbojnících).
5. Vsetínské století páry (nejdůležitější průmyslové podniky ve Vsetíně v 19 století).
6. V partyzánských horách (historie odboje za 2. světové války na území Vsetínska).
7. Galerie majitelů vsetínského panství (obrazy na schodišti).
8. Bankovky z celého světa.
9. Krása kraslic (výstava různých druhů zdobených velikonočních kraslic).
10. Pravěk (nálezy z dob dávno minulých).
Po prohlídce všech těchto expozic jsme se posilnili, nakoupili různé upomínkové předměty a vyrazili zpátky do Karolinky.

žáci 3. třídy
15 fotek, 10.6.2018, 40 zobrazení
V Ostrovské pivnici Kolečko se v sobotu 9.června pořádal již pátý ročník Májové šipky. Tentokrát se vše vrátilo ke starým kořenům turnaje. Z určitých důvodů a na dobu neurčitou se opustilo od názvu " O putovní pohár starosty města Ostrov ". Tento velmi prestižní a speciální šipkový turnaj se z důvodu obsazených a nabitých termínů bohužel musel odehrát až druhý víkend v červnu. Turnaj je sice všem veřejně přístupný, ale kvůli svým důvodům zase není tolik medializován :-) Májová šipka je prostě jedna z nejoblíbenějších, na kterém se schází takřka jen domácí ligový hráči a nebo ti co mají s našim městem něco společného. Proto je vždy počet účastníků oproti jiným turnajům nižší, ale zase taková pohodovová, přátelská a hlavně uvolněná atmosféra se nedá srovnat z žádným jiným turnajem v širokém okolí! Prohry bral každý velice sportovně a s úsměvem. Tentokrát byli pro ty nejlepší připraveny uzeniny, lahvinky, knížky o našem krásném městě a spousta pohárů po ty nejlepší - včetně toho putovního. Letos se stejně jako vloni přihlásilo do turnaje 22 šipkařů a šipkařek. Přesnějí 16 můžů a 6 žen. Na Májové šipce jsou závěrečné hry díky systému 3 vítězné legy náročnější a celkový vítěz tak musí opravdu projevit své herní kvality. Před zahájením turnaje byl ještě vylosováni Michal Peterka, Klára Ogorková a Pepa Boček. Všichni tři jmenovaní obdrželi zdarma místní skvělé jídlo. Jelikož se tentokrát do turnaje nepřihlásil žádný amatér, tak cena padla na prvního odpalíka. Tím se stala Domáčková Karolína. Nejlepší ženou v turnaji naopak byla Peterková Petra hrající za ženský tým Šikovnej Úlet Ostrov. Hned za ní skončila druhá Jana Krásová. Třetí příčku obsadia Ogoroková Klára. Na celkovém a společném 5.-6. místě skončili oba týmový Škodíci Mrenica Jan a Spruzsanský Tomáš. Pro bramboru si došel další domácí hráč Ondra Rom, který turnaje hraje opravdu jen svátečně. Když se však někde objeví, tak jeho výkonost je vždy na vysoké úrovni. Štěpán Tunkiv ve finálovém zápase levé strany hrané na tři vítězné legy nestačil na ten den nejlepšího Škodíka Rendu Loučima. Za bronz byl ale určtě nesmírně spokojen. Oproti loňsku si totiž polepšil o 17.míst :-D Letos tak byla finálová dvojice stejná jako vloni. Obhájce Petr Fiala a René Loučim. Jediná změna oproti loňsku byla ta, že Ostrovský šipkař Pedro přestoupil do superligového týmu Nikola Kraslice a pro změnu Jáchymovský šipkař Renda, který ještě minulý ročník hrál za konkurenčí DOMINO, letos hájil zelenobílé barvy Škodíků. Finálové utkání bylo přehlídkou skvělých náhozů a pevné mušky při zavírání. Oba borci tak zcela po právu sklízeli mohutný aplaus snad po každém odhozeném hodu. Konečné skóre však nakonec přece jen dopadlo pro favorita a loňského vítěze Petra Fialy poměrem 3:2. Mohl tak zcela po právu zvednout nad hlavu putovní pohár, který mu druhý rok po sobě náležité patří. Všichni však doufají, že mu ten hattrick za rok přece jen nevyjde :-D Předával se i pohár a cena za nejvyšší zavření a bingové krále. Cenu za nejvyšší zavření a to s krásným číslem 142 si domů odnesl René Loučim. Bingový král pro změnu putoval k Pedrovi.
Všichni zúčastnění byli s podařenou akcí velmi spokojeni a náramně se bavili až do pozdních nočních hodin. Pivnici Kolečku, jejímu skvělému personálu a hlavně všem sponzorům děkujeme za pěkné ceny! Kdo z místních šipkařů nedorazil, může opravdu a pouze jen litovat! Už teď se všichni zúčastnění těší na další ročník, na který Vás všechny srdečně zveme.

Výsledková listina
1. Pedro Coudy - Nikola Krasic
2. René Loučim - Škodíci Ostrov
3. Štěpán Tunkiv - DT R.U.M. Mariánské Lázně
4. Rom Ondra - Škodíci Ostrov
5. Jan Mrenica - Škodíci Ostrov
6. Tomas Spruzsansky - Škodíci Ostrov
7. Peťulka Peterkova - Šikovnej Úlet Ostrov
8. Krásová Jana - Bacardi Karlovy Vary
9. Klára Calimë Ogorková - Šikovnej Úlet Ostrov
10. Robert Hlůžek - Škodíci Ostrov
11. Miroslav Ogorek - Škodíci Ostrov
12. Vaněk Petr - DC Gorily Sadov
13. Jirka Budík - Škodíci Ostrov
14. Petra Vrtilová - Škodíci Ostrov
15. Zdeněk Štěpánek - DOMINO Ostrov
16. Tomek Hrůša - Škodíci Ostrov
17. Michal Zelenka - Škodíci Ostrov
18. Kateřina Ogorková - Šikovnej Úlet Ostrov
19. Mesar Milan - Bacardi Karlovy Vary
20. Boček Pepa - Gepardi Březová
21. Michal Peterka - Škodíci Ostrov
22. Divoký Anděl - Škodíci Ostrov
168 fotek, září 2016, 238 zobrazení | příroda
Když se řekne Krušné hory, tak 49% lidí ze sta odradí už název. Dalších 48% lidí má podvědomě zažité, že tam jsou jen nějaké hnusné povrchové doly a smrad z komínů. No a pak zbývají 3% statečných, kteří to jeli prozkoumat osobně… Vyhlídky vypadají optimisticky – už týden před odjezdem mi volal Milštejn, že má dobrou zprávu: „počasí hlásí tak hnusný, že už to můžou leda vylepšovat“. A to se taky stalo, za celý týden nám ani nekáplo (tedy téměř).

1.den
Vyrážet na vandr v pondělí, a ještě k tomu prvním ranním vlakem v 5.57h, tak to se nám ještě nestalo. Nicméně jiná možnost nebyla, neb já jsem se v neděli v noci vrátil z Nízkých Tater. Pan Oválný už od rána bručel, že do hor jede naposledy, že to nemá, ve svým věku, zapotřebí. V Liberci se k nám přidal Milštejn a parta byla kompletní. Je konec září a celý týden se budeme pohybovat cca 1.000 m.n.m., takže batohy váží víc než obvykle. Odpoledne vystupujeme v Kraslicích, v marketu nakupujeme jídlo a Bedy si kupuje pro jistotu i pivo, nic nedbaje na moje upozornění, že je to zbytečný, páč večer spíme u chaty s rozhlednou, kde je celoroční provoz. Obídek v restauraci a vzhůru do hor. Příroda nás už od začátku nadchla. Stopy po těžbě olova, cínu, žel. rudy a mědi tu sice jsou, ale jedná se o středověkou těžbu. Takže patrné jsou pouze hromady kamení a vstupy do bývalých štol. Vlastní těžbu už připomínají spíše jen místní názvy obcí – Měděnec, Cínovec, Oloví… Již za soumraku jsme dorazili na Bleiberg, kde byla avizovaná chata s nonstop provozem. To nějak neklaplo. Na betonovém place za chatou rozděláváme oheň, pečeme buřty a pijeme to jedno pivo, co si prozřetelně koupil Oválňák. Za svitu čelovek hledáme horko těžko rovný plac v lese, ale povedlo se, dobrou noc.

2.den
Pro jednou se to nechá bez hospody vydržet, alespoň nám je ráno dobře – brumlá si ještě ve spacáku Bedynka a rukou šmátrá po placatce. To ještě nevěděl, že celé Krušné hory budou ve znamení bývalých vesnic, bývalých kostelů, hotelů, kiosků, ale žel i ve znamení bývalých hospod. Krajina je ovšem o to nádhernější a počasí nám přeje jako málokdy. Absence restaurací má i svoji světlou stránku a tou je minimum turistů. V podstatě za celý týden nepotkáme nikoho.
Úterní ráno bylo nádherné a nás čekal sestup do Bublavy, kde jsme v konzumu posnídali a doplnili zásoby vody a jídla. Odpoledne už kráčíme po prosluněných horských loukách, pláních a rašeliništích. Raději nebudu zmiňovat osadu Jelení, kde byla avizována hospůdka a kam Oválňák skoro běžel. Doběhl tam právě, když odjížděl majitel. Tato krčma zavírá již v 15h! Ale chleba se salámem a trocha vody na louce za hospodou Láďu opět postavili na nohy. Nebo, že by mu novou sílu do žil dodalo moje tvrzení, že pokud si krapet mákneme, tak večer dojdeme do Horní Blatné, kde je hospod několik? Nevím, každopádně jsme tam večer fakt došli a krokoměr ukazoval 31km. Mělo tu být asi 5 hospod, což by sedělo, ale tři byly zavřený, ve čtvrtý smrděl friťák kilometr okolo a do pátý jsme konečně vlezli. Na naši otázku, zda točí Plzeň, nám výčepák suše odvětil, že má na čepu 6 druhů piv. No jo, někdy bývá lepší mít jedno pivo, ale umět ho řádně načepovat. Tady to platilo dvojnásob. Takovýho blba jsme v hospodě snad ještě nezažili. Už za tmy vylejzáme na Blatenský vrch a spíme kousek od rozhledny.

3.den
Prohlídka rozhledny a okolí a pak už kráčíme podél 17km kilometrů dlouhého středověkého kanálu, který přiváděl vodu do rýžovišť. Úžasné dílo našich předků. No a kam nás asi mohl tento kanál přivést? No přeci do osady Rýžovna, kde byla bývalá škola a FUNGUJÍCÍ hospoda. Na konci světa, uprostřed mokřad a lesů, téměř neuvěřitelné. Česnečka, jehněčí čevabčiči a pivko. Ráj na zemi. Odpoledne pokračujeme přes bývalou obec Myslivna, kterou zaplavila vodní nádrž určená výhradně na pitnou vodu. Jak může být ta voda na konci září a v tisíci metrech vysoko asi teplá?? To víme naprosto přesně. Do vody vlezli tři borci a za 5 minut se na břehu klepaly tři obtloustlý holčičky. Ale ulevilo se. V pozdním odpoledni nás přivítala horská obec Boží Dar, kam jsme se celkem těšili. Jak to tak bývá, tak nastalo pouze zklamání. Samej cizák, v hospodě nám v 16.30 řekli, že mají do 17h a už nám nedají ani pivko. Ve vedlejší restauraci jsme si nakonec pivo dali, ale raději jsme se tu déle nezdržovali. Vždyť je to už jen pár kilometrů na Klínovec, kde jsou min. tři chaty. Na nejvyšší vrchol Krušných hor (1244m) jsme se vydali po sjezdovce a zažili jsme zde něco jako polární záři. Západ slunce vše zbarvil do ruda, nádhera. Klínovec nás přivítal již téměř za tmy. Než jsme obešli všechny zavřený chaty, tak byla tma úplná a ještě k tomu se citelně ochladilo a začal foukat silný vítr. Najít zde rovný plac v lese – nesmysl. Milštejn naštěstí natrefil na jakousi nedodělanou asi lyžárnu, kde bylo krásné závětří. V 8 večer už jsme zalezli do spacáků a popíjeli pivko, které nám Bedy nařídil na Božím Daru koupit.

4.den
Přivítalo nás chladné ráno a z německého údolí se na nás valil mrak mlhy, připomínající tsunami. Konečně jsme si za světla prohlédli totálně zdevastovanou chatu Klínovec. Opravená je pouze rozhledna, kterou, s přispěním dotací EU, rozebrali do posledního kamene a zase znovu složili podle původních plánů. Tohle je asi jedna z mála věcí, kde mi dotace dávají smysl. V 10h otevírali chatu u lanovky - čajíček s rumíčkem a horká polívka byla dobrá vzpruha. Počasí se umoudřilo a nás čeká opět dlouhá tůra cca 25km. Přestávky už dáváme častěji, neb puchýře si to žádají. Nicméně v podvečer už vidíme nad cestou kapličku, kterou jistě poznáte z úvodní znělky majora Zemana. V kdysi velké a prosperující horské obci Měděnec už nyní žije pár posledních starousedlíků, ale naštěstí tu je hospoda a dokonce otevřená. Milštejn do sebe narval segedguláš se sedmi a pak si nechal ještě 5 knedlíků přidat. Když mu hospodská s údivem odnášela vylízaný talíř, tak se ho ze srandy zeptala, jestli by si navrch nedal ještě palačinku. Odpověď ji málem srazila do kolen – Palačinku ani né, ale kdybyste měla tlačenku… Po vydatné večeři se mladší část party vydala na prohlídku vrchu Mědník s kapličkou. Odsud jsem vyzkoušel postupné nazoomování naší hospůdky na návsi. I z takto vzdáleného vrchu nelze na fotce přehlédnout pana Oválného, sedícího před krčmou. V této příjemné hospůdce jsme nakonec strávili celý zbytek dne a romantický bivak na Mědníku završil tento večer.

5.den
Na devátou hodinu ranní byla domluvena snídaně dole v šenku a naše další kroky vedli na nádraží v Měděnci. Napadlo nás, že bychom dvě zastávky popojeli vláčkem. Celkem zajímavá nádražní budova potvrdila naši obavu, že tu vlaky jezdí jen o prázdninách. Pokračujeme tedy opět po svých. Cílem dnešní cesty je, asi 20km vzdálený, hrad Hasištejn. Pod hradem zurčela krásná horská říčka, která nám posloužila jako bazén. Termální prameny tady rozhodně netečou. Prohlídka malebné zříceniny v podstatě zakončuje naše putování. Na nádvoří ještě mastíme mariáš a večer se přesouváme do nedalekého hotelu na zaslouženou večeři. V noci se ještě přesouváme blíže k nádraží a pak znaveni uleháme v lese.

6.den
Tma jako v pytli, někdo se mnou klepe, ale nevydává ze sebe ani hlásku. Asi zlý sen. V tom okamžiku mi dochází, že mám v uších protioválňácký špunty, takže jsem neslyšel, jak mi do spacáku bubnuje déšť. Celý týden pod širákem a poslední noc se to musí pokazit. Milštejn navrhuje okamžitý přesun na nádraží. Balíme tedy při čelovkách a pak nás čeká několikakilometrová běhochůze do Málkova. Milštejn je sice člověk mnoha přezdívek, ale takové, které jsem mu udělil tuto noc, takové ještě neznal. S odstupem musím uznat, že jsme alespoň stihli první ranní vlak a byli jsme o to dřív doma, takže jsem ještě večer stihl lahodnou plzínku u Hágena.
Tak jo, Krušné hory máme z půlky přejitý a rozhodně to stálo za to. Krokoměr ukazuje 130km a už nyní máme domluveno, že příští rok pokračujeme z Málkova až do Děčína. Už aby to bylo.
122 fotek, srpen 2018, 35 zobrazení
42 fotek a 1 video, leden až květen 2011, 83 zobrazení
72 fotek, červenec 1970 až květen 2009, 199 zobrazení | sport
Prodloužený víkend u Milánka 1. - 3.5.09
6 fotek, 22.3.2013, 74 zobrazení
19 fotek, 14.3.2018, 43 zobrazení
45 fotek, leden 2017 až březen 2019, 49 zobrazení
27 fotek, únor až červen 2017, 48 zobrazení
7 fotek, 16.4.2017, 31 zobrazení
17 fotek, 18.3.2016, 26 zobrazení
56 fotek, únor 2015 až únor 2016, 133 zobrazení
28 fotek, 13.6.2015, 43 zobrazení
7 fotek, 2.8.2014, 46 zobrazení
12 fotek, březen 2012 až březen 2015, 67 zobrazení
Kraslice  0 | agca
23 fotek, březen 2008 až duben 2015, 330 zobrazení | koníčky
Voskové a madeirové kraslice + jiné

Něco by se našlo i mezi uživateli...

kraslice

712 zobrazení, 1 album

sokol-kraslice

499 zobrazení, 9 alb

kraslice-madeira

2 706 zobrazení, 3 alba

kraslice-velikonoce

489 zobrazení, 2 alba

obrazky-kraslice

3 535 zobrazení, 10 alb

Zobrazit další výsledky mezi uživateli.

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron