Hledání: Kultura - Hasičský ples 2015

Pro dotaz Kultura - Hasičský ples 2015 jsme našli 4 557 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
Darujte
pod 🎄 fotodárky!

S výběrem toho pravého vám poradíme…
Kód: Vanoce2020
Vánoce 2020
sdhmirovice
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 21.2.2015
  • 50 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
sdhmirovice
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • 15.2.2014
  • 30 zobrazení
sdhmirovice
SDH Mirovice uspořádal tradiční Hasičský ples v kulturním domě v Mirovicích. O zábavu bylo postaráno
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 16.2.2013
  • 102 zobrazení
brestaci
Vokšice je malá vesnička nedaleko Jičína.My jsme se tam vydaly na malé putování po kapličkách Františka a Anny Schlikových. Ale také pro galerii pod širým nebem překvapivě umístěnou v místním Kovošrotu Vokšice s.r.o. Plastiky zde vytvořil jeden zaměstnanec firmy a jsou vyrobeny z vykoupených materiálů kovošrotu. A dílka jsou to velmi vydařená, osobitá, humorná i nápaditá. Hned ve vstupu do sběrny například vévodí třímetrová těhotná saň. Pár záběrů je jenom zlomek skulptur rozmístěných po dvoře Kovošrotu a my jsme měly to štěstí tuto galerii navštívit. Však už nám ta kultura chybí.
Kategorie: kulturaumělecké
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • minulou sobotu
  • 30 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
krusnohorka
Je to vedené coby klub vojenské historie,ale nemá to stránky,takže o tom ví málo lidí a ti radši neříkají,kde to je.Protože tolik luxusních vozítek,co tu je fakt stojí za to.Nikde žádná cedule se zákazem vstupu,nikde cedule private a jiné nesmysly..tak jsme šli.Když na nás z pergoly domu koukali jak na zjevení,chtěl k nim Mila dojít a zeptat se,leč oni řvali jak tuři,takže jsme se otočili,ještě něco dofotili a jeli pryč.Týpek prý žádný exponát neprodává,přitom že by to udržoval ...se nám nějak nepozdávalo,ale můžeme se plést.Ale nebyli to jediní divní lidi v té dědině,už jednou jsme tu měli čest poznat zdejší "kulturu" -ale třeba jsme jen narazili na podivíny,i když ani v Podivíně tací nejsou.
Kategorie: dokumentykoníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 161 zobrazení
cusima
Dnes po dlouhé době za kulturou. Výstava v Penzionu u zámku, kde jsme si mohli prohlédnout olejomalbu autorky paní Jany Trnkové. Jak nám sama autorka prozradila, olejomalbě se věnuje teprve pět let, a malování je pro ni především útěk od běžných starostí a relaxační technika. Mě jako laikovi se její obrazy velmi líbí a vidím v nich talent autorky i velký potenciál do budoucna. Působí na mě uklidňujícím dojmem, jsou krásné a vypadají, jakoby je maloval některý ze starých mistrů...
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2020
  • 44 zobrazení
marcsebastian
lidé, kultura, životní styl
více  Zavřít popis alba 
  • 5.10.2020
  • 103 zobrazení
monikash
Procházka se Zdeňkem Fránkem
V rámci 10. ročníku Dne architektoniky se v neděli 4. října 2020 v 16 hodin konala Procházka se Zdeňkem Fránkem, architektem města, kterou iniciovala senátorka Jaromíra Vítková, která se procházky i zúčastnila. Jelikož je cílem těchto akcí diskuze o kvalitách architektury, ujal se slova pan Fránek, který v úvodu zavzpomínal o svém vztahu k Boskovicích, jak se sem vůbec před několika lety vrátil a že by chtěl uskutečnit 3 stavby, aby tak zvýšil architektonickou hodnotu města. Tou první je sportovní hala, chystá se architektonická soutěž a vítězný model bude vystaven pro veřejnost. Dále je to knihovna neboli komunitní centrum. Při jeho vzniku jej inspiroval obraz starých Boskovic pověšená v kanceláři starosty a znak města sedmizubý hřeben. Na konci náměstí by chtěl umístit sochu Čtenáře, která by ukazovala směrem k průchodu vedoucímu k novému komunitnímu centru, který by byl upraven a pozměněn. A jako třetí stavbu by chtěl zrealizovat centrum, které navrhl jeho kolega Smiljan Radić. Jeho model jste mohli vidět loni na prezentaci v Zámeckém skleníku (více https://www.boskovice.cz/smiljan%2Dradic%2Dpredstavil%2Dve%2Dskleniku%2Dsvou%2Dstudii%2Du%2Dkoupadel/d-36029 ).
Pan Fránek pochválil jednání na místní radnici, kterou na procházce zastupovali oba místostarostové Lukáš Holík a Radek Mazač. Že jsou města, kde si neváží práce architektů a vybudovat v nich něco je nadlidský výkon. V rámci diskuze byl pan architekt dotázán na rychlost realizace nového komunitního centra. Na tento dotaz odpověděl pan Holík, že se čeká na dotaci a pan Fránek jej doplnil, že pak už nebude problém stavbu zrealizovat. Lidé se také ptali na možnost umístit knihovnu do Panského dvora. Bohužel tato historická stavba již nesplňuje podmínky pro umístění knihovny a není ani v dobrém stavu. Pan Fránek oživil myšlenku spojit sport s kulturou, o které se uvažovalo před několika roky koupí tělocvičny u Jízdárny, kde by se umístila sportovní hala a došlo by tak ke spojení se skleníkem a letním kinem. Ale od této možnosti zastupitelé města upustili, nehledě na fakt, že tělocvičnu již majitel prodal novému vlastníkovi. Paní senátorka Vítková se zajímala o rekonstrukci v zámeckém parku. Bohužel se musí financovat důležitější akce ve městě, ale studie je vytvořená, takže když se finanční situace zlepší není problém realizovat nejen tuto akci ale i další, na které jsou zpracované studie z dob předchozích, které se vytvářeli do budoucna. Dále padl dotaz na jednotný nebo dobový vzhled výloh a štítu obchodů na náměstí. Pan Fránek odpověděl, že majitelé konzultují návrhy s městem, ale město většinou jen doporučí jejich vzhled, protože budovy na náměstí nejsou v jednotném stylu a slohu jako tomu bývá v jiných městech. Další účastníci procházky se dotazovali, jak můžou vznikat stavby jako třeba na Výsluní nebo bytové domy na ulici Legionářské, jedna v traktu bývalého Vkusu a na místě bývalého starého hřbitova. Bylo jim odpovězeno, že město nemá moc pravomocí dané stavby nepovolit.
Po dotazech představil pan Fránek lidem model Radićova centra, které by mělo vyrůst v proluce mezi Koupadly a Obecním židovským domem, kam pak směřoval procházku. Zde vysvětlil přítomným, co Chislkého architekta inspirovalo ke stavbě a její vybudování by pozvedlo hodnotu Boskovic v očích světových architektů. Nastínil, ve kterých místech by měla stát a co by v ní mělo být umístěno. Zde procházku ukončil. Byl odměněn zaslouženým potleskem a návštěvníci se rozešli do svých domovů.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2020
  • 52 zobrazení
jiriskrivanekdecin
Fotografie z pohádkového lesa, který uspořádal spolek Kultura pro Děčín ve spolupráci s místní ODS a KDU-ČSL v Děčíně 19.9.2020
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2020
  • 251 zobrazení
petulac
Z autokarového poznávacího zájezdu SAJ 19/9 2020 #cestování#kultura#památky
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2020
  • 23 zobrazení
enigma3
Byla to nejspíš poslední příležitost, tak jsem také na to přišel. Z 21 fotek z digitálu publikováno 9 snímků, pár kousků z filmu ještě přibude. Zkrátka nejistá sezóna naši kulturu čeká, jestli to ovšem přežije. A kdo chce víc fotek viděti, album profesionála je zde https://spkf.rajce.idnes.cz/Gwalarn_a_Deloraine_v_Zahrade_u_Sosny_18.9.2020/ , tedy též tu na Rajčeti.
Stala se mi jedna taková věc, když jsem si na zastávce chystal roušku do autobusu, praskla mi na ni gumka, jestli to není nějaké znamení. Ono se takhle moc nestalo, nasadil jsem zkrátka jinou.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.9.2020
  • 18 zobrazení
elenkas
Uherský Brod, Dům kultury
čtvrtek 17. září 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 17.9.2020
  • 302 zobrazení
vratadrak
"Ládíkův kapřík" Županovice,
sobota 12. září 2020 , 5. roč.,
zábava, sport, kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2020
  • 69 zobrazení
motomisiek
Zbigniew Jan Czendlik, řečený Zibi, je římskokatolický kněz polské národnosti, působící od roku 1992 v České republice, a děkan lanškrounský. Je mediálně známý zejména díky přátelským vztahům s řadou osobností z oblasti kultury, šoubyznysu a sportu. Působí rovněž jako moderátor, například v Českém rozhlasu má relaci Jak to vidí (od 2015) a v České televizi pořad Uchem jehly (od 2011). Aktivně se podílí na charitativních a sociálních projektech různého typu, za účelem podpory seniorů či dětí s hendikepem.
https://mapy.cz/zakladni?x=15.5785891&y=49.6063925&z=19&source=base&id=2102976
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2020
  • 72 zobrazení
jam53
více  Zavřít popis alba 
50 komentářů
  • 5.9.2020
  • 70 zobrazení
verastrnadkova
Podivín je malé město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 8 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 000 obyvatel.

Geografie
Podivín leží v Dolnomoravském úvalu, na mírném návrší nad dyjskou nivou, asi 1,5 km severovýchodně od ústí Trkmanky do Dyje. Město se rozkládá v nadmořské výšce 160–175 m n.m. a protéká jím Ladenská strouha (staré rameno Trkmanky).
Katastrální území tvoří většinou plochá polní krajina, na východě zvolna stoupající až do výšky 210 m n.m., pouze na jihozápad zasahuje lužní les okolo Dyje, který je součástí Přírodního parku Niva Dyje a Lednicko-valtického areálu.

Historie
Území Podivína bylo pro strategicky výhodnou polohu osídleno již od pravěku.
Kosmova kronika česká zmiňuje Podivu, pokřtěného žida a zakladatele podivínského hradu (Podiuin, dictum a conditore suo Podiua, Iudeo sed postea catholico.). Již někdy během 13. století byl Podivín povýšen na město, což z něj činí nejstarší město v okrese Břeclav. Od 20. let 16. století se zde usazovali novokřtěnci (habáni), kteří tu žili až do svého vyhnání ze země roku 1622. Z této doby pochází nejstarší údaje o velikosti zdejší židovské obce (140 osob). Židé v Podivíně žili ve dvou čtvrtích (Horní a Dolní), přičemž po Dolní židovské čtvrti je dosud zachován křivolaký uliční rastr jihozápadně od náměstí.
Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.
Roku 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.

Pamětihodnosti
• Kostel sv. Petra a Pavla z první poloviny 13. století
• Kaple sv. Cyrila a Metoděje
• Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694
• Chodby a sklepení – památka stoleté přítomnosti novokřtěnců
• Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města)

Doprava a turistika
Severovýchodním okrajem Podivína vede paralelně železniční koridor Brno–Břeclav (se stanicí Podivín), silnice II/425 a dálnice D2 (s nájezdem na 41. km), které zde mimoúrovňově kříží silnice II/422 procházející skrz město. Dále odsud vede silnice III. třídy č. 42226 (Podivín – Rakvice), spojená s II/425 krátkou spojkou III/42227.
Od roku 2008 je Podivín začleněn do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (zóna 565), v jehož rámci je významným přestupním uzlem. Zastavují zde nejen osobní vlaky linky S3, ale také rychlíky a spěšné vlaky linky R13, z nichž tu lze přestoupit na autobusové linky 555 (směr Rakvice nebo Lednice, Valtice), 556 (směr Velké Bílovice a Hodonín) a 574 (směr Ladná a Břeclav).
Podivín je důležitým východiskem pro cykloturistiku. Od nádraží vedou cyklotrasy jak do Lednicko-valtického areálu, tak do různých vinařských lokalit (Velkopavlovická vinařská podoblast). Od nádraží také vede žlutá turistická značka směr Janův hrad a Lednice.

Osobnosti
• Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz
• Jan Klak (* 1942), ekonom a politik
• Jan Kostrhun (* 1942), spisovatel a politik
• František Weber (1908–1991), letec RAF

Samospráva
V letech 2010 až 2014 byl starostou Stanislav Machovský (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Prioritou vedení města bude modernizace základní školy a výraznější propojení města s Lednicko-valtickým areálem. Od roku 2018 je starostou Martin Důbrava (ODS+NK), zatímco Machovský je místostarostou.

JANŮV HRAD (JANOHRAD)
Janův hrad byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.
Stavba, podle projektu Josepha Hardtmutha, započala v roce 1801 na přání Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a o dokončení v roce 1808 se stará jeho o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.
Hardtmuth původně navrhl hrad daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. I přes to se jedná o ojedinělou stavbu v ČR, která je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich má jiný půdorys. Ty jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, na jejichž venkovní straně je propojují ochozy prvního patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku.
V 1. patře se nachází tři reprezentační místnosti a dva odpočinkové salónky. Hlavní Rytířský sál, ve kterém se konaly hostiny a lovecké slavnosti, byl určen pouze pánům, dámy využívaly dva reprezentační salónky v přilehlých věžích. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.
Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z Pálavy a nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například pravotočivé schodiště, prevéty a střílny.
Od roku 1945 je Janův hrad majetkem státu, je spravován Ministerstvem kultury ČR prostřednictvím Národního památkového ústavu Praha, územní odborné pracoviště v Kroměříži.
Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.
Více na : www.januv-hrad.cz
GPS : 48.8046161N, 16.8323422E

PLATAN JAVOROLISTÝ U JANOVA HRADU
Díky své výjimečnosti patří tento strom mezi chráněné památné stromy České republiky.
Druh stromu : platan javorolistý
Obvod kmene : 372 cm
Výška stromu : 30 m
GPS : 48.8044564N, 16.8322314E

ZROD A ZÁROVEŇ ZATRACENÍ KOULE
Autorem keramické sochy v kapličce je umělec Lubo Kristek. Socha je součástí Kristkovy podyjské glyptotéky - výtvarně-filozofické trasy poutních míst od pramene Moravské Dyje po soutok Dyje a Moravy. Glyptotéka představuje celkem 11 soch rozmístěných kolem řeky Dyje. Zrod a zároveň zatracení koule je osmým zastavením, bylo slavnostně otevřeno 8. 7. 2006. Kristek sochu připodobňuje k pomníku časů nacházejícího se na křížení dvou energetických cest, z nichž jednou je Černá Dyje a druhou přerušená spojnice přes řeku.
GPS : 48.8055372N, 16.8350744E

RYBNÍK ŠUTRÁKY
GPS : 48.8372658N, 16.8403517E

OLBRAMŮV KŘÍŽ
Kříž si nechal vystavět místní sedlák jako památku na svou dceru.
GPS : 48.8346547N, 16.8348133E

DĚTSKÝ PARK
GPS : 48.8334997N, 16.8482731E

PŘÍRODNÍ BLUDIŠTĚ
GPS : 48.8334492N, 16.8485903E

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
U vstupu na hřbitov se nachází orientálně romantická obřadní síň z druhé poloviny 19. století s malým muzeem. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z roku 1694.
GPS : 48°49'51.37"N 16°50'51.32"E

SOKOLOVNA
Sokolovna byla postavena ve 20. letech 20. století.
GPS : 48.8297775N, 16.8474864E

KAPLIČKA
GPS : 48.8290992N, 16.8473606E

KAPLIČKA
GPS : 48.8281686N, 16.8449228E

SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
Rokoková socha pochází z třetí čtvrtiny 18. století.
GPS : 48.8281686N, 16.8475236E

FARA
Barokní budova fary pochází z roku 1746.
GPS : 48.8267089N, 16.8462200E

PRAMEN V KAPLI CYRILA A METODĚJE
Kapli najdete v Podivíně přímo u kostela sv. Petra a Pavla. Pochází z 1. pol. 13. století. O původu kaple existují tři verze, a to že sloužila buď jako kostnice, jako cisterna na vodu anebo jako baptisterium s pramenem. Vzhledem k poloze a prameni je nejpravděpodobnější poslední verze, což dokládá i pověst, že zde křtili sv. Cyril s Metodějem. Pramen se nachází uvnitř kaple.
GPS : 48.8264850N, 16.8457764E

KOSTEL SVATÉHO PETRA A PAVLA
Historie dnešního farního kostela sv. Petra a Pavla sahá až do 13. století. Ke kostelu byly později postpupně přistavěny dvě kaple – kaple sv. Jana Nepomuckého (v 1. pol. 18. stol.) a kaple sv. Anny (v roce 1850). Kostel byl také několikrát přestavován, poslední zásadnější přestavba pochází z 1. pol. 19. stol. K nejcennějším a nejstarším stavebním článkům kostela patří pozdně románský, již mírně lomený ústupkový portál v severní zdi lodi kostela (z 1. pol. 13. století).
K západnímu průčelí kostela přiléhá mohutná hranolová věž, která byla těžce poškozena válečnými událostmi v 17. stol. Její dnešní neogotická podoba se zajímavým a netradičním zastřešením pochází z roku 1829.
GPS : 48°49'35.33"N 16°50'44.9"E

KŘÍŽ
GPS : 48.8265317N, 16.8460444E

SOCHA SVATÉHO TEKLY
Barokní kamenná socha pochází z roku 1751.
GPS : 48.8263728N, 16.8457681E

KAPLE SVATÉHO CYRILA A METODĚJE
Historizující stavba z r. 1845, zbudovaná na románských základech. Původně se jednalo o tzv. křtící kapli, chránící zdejší pramen. Za vstupní částí se nachází krypta s nástěnnými malbami s cyrilometodějskou tématikou.
GPS : 48°49'34.1"N 16°50'45.1"E

SMÍRČÍ KÁMEN
GPS : 48.8264936N, 16.8454878E

BÝVALÁ RADNICE
Klasicistní budova radnice pochází z roku 1846.
GPS : 48.8260319N, 16.8456442E

SOUSOŠÍ PAMMY MARIE IMMACULATY SE SVATÝM FLORIÁNEM A VENDELÍNEM
Barokní kamenné sousoší, jehož autorem je Ignác Lengelacher, pochází z poloviny 18. století.
GPS : 48.8256211N, 16.8459386E

BOŽÍ MUKA
Boží muka pochází z roku 1851.
GPS : 48.8293636N, 16.8570925E
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2020
  • 23 zobrazení
verastrnadkova
Moravský Žižkov je hanáckoslovácká obec ležící v severní části okresu Břeclav mezi městem Velké Bílovice a obcí Prušánkami. Je jednou z nejmladších obcí okresu Břeclav. Do jejího katastru patří velké množství orné půdy, sadů a vinic. Žije zde přibližně 1 500 obyvatel.

Historie
Historie před založením
Na území obce byly objeveny důkazy o neolitickém osídlení, sídliště i hroby únětické kultury, žárové hroby kultury lužické, sídliště kultury mohylové, sídliště z doby římské a roku 1945 bylo nalezeno dokonce slovanské sídliště i s pohřebištěm. Jižně od nynější vsi byla v minulosti situována slovanská středověká ves Želetice, která byla roku 1370 nahrazena osadou Prechov, jež byla pojmenována po svém lokátorovi Přechu z Trčmačova.
Události vedoucí k založení Žižkova
Břeclavské panství se po vymření hlavní rodové linie Lichtenštejnů dostalo na počátku 18. století do vlastnictví knížete Josefa Václava z Lichtenštejna. Ten svěřil správu břeclavského panství Janu Maxmiliánu Žižkovi, podle kterého dostal Žižkov své jméno. Založení Žižkova bylo řešením přelidnění a také mělo zajistit využívání panské půdy.
Od francouzských válek po současnost
Francouzské války, zpočátku vedené mimo moravské území, díky jejich nákladnosti postihovaly poddaný lid hlavně zvýšenými daněmi. V letech 1805 a 1809 byly poddaní zatíženi daněmi, dodávkami potravin a píce a jejich dopravou, měli také povinnost dopravovat jiné náklady pro potřeby armády (např. střelivo) těmto cestám se říkalo daleké fůry. V roce 1848 v důsledku rozpadu patrimoniální správy se Žižkov stal součástí soudního okresu Břeclav. V době nacistické okupace byl Moravský Žižkov připojen k okresu Hodonín. Osvobození se Moravský Žižkov dočkal 15. dubna 1945, v průběhu osvobozovacích bojů bylo zabito přes 80 sovětských vojáků.

Moravský Žižkov v datech
• 1732 první písemná zmínka
• 1792 osamostatnění Žižkova
• 1880 zřízen obecní hřbitov
• 1899 byl založen Spolek dobrovolných hasičů
• 1901 zřízení poštovního úřadu
• 1906 vystavěna obecní nemocnice
• 1911 obnova vinic, začalo se s pěstováním na amerických podložkách
• 1912 byla zřízena první obecní knihovna
• 1913 byl Žižkov přejmenován na Moravský Žižkov
• 1921 byla založena tělovýchovná jednota Sokol
• 1927 byla zavedena do Žižkova první telefonní linka

Méně šťastné roky
• 1817 shořela značná část prechovského dvora
• 1839 vyhořelo (pravděpodobně přičiněním žháře) 49 domů, kovárna a 17 stodol
• 1866 příchod pruských vojsk na Moravu
• 1866 epidemie cholery
• 1886 v druhé polovině května přišly mrazivé noci, které zničily mladou révu
• 1890 vichřice – polámané stromy, zničená úroda, odnesené střechy
• 1893 vichřice s průtrží mračen, jež způsobila protržení rybníka a zaplavení několika domů
• 1914 (31. července) kvůli všeobecné mobilizaci bylo povoláno kolem osmdesáti žižkovských mužů ke svým útvarům
• 1914 (17. listopadu) rekvizice obilí; obec musela odevzdat 100 q pšenice
• 1917 epidemie španělské chřipky

Pamětihodnosti
• Kostel Panny Marie Vítězné
• Kaple svatého Floriána

ŽIŽKOVSKÝ RYBNÍK
GPS : 48.8375589N, 16.9321303E

KAPLIČKA
GPS : 48.8342936N, 16.9303703E

KOSTEL PANNY MARIE VÍTĚZNÉ
Moderní kostel byl vystavěn v letech 2000-2002, vysvěcen 17. srpna 2002.
GPS : 48°49'52.69"N 16°55'54.05"E

KAPLIČKA
GPS : 48.8291839N, 16.9262714E

STUDÁNKA U STUDÝNKY
Původně byla studánka v zarostlém úvoze, kolem bylo křoví a stromy (vrby). Když se stavěla nová silnice tak byla všechna vegetace bez milosti odstraněna. Alespoň jeden vzrostlý strom který by poskytoval stín tam mohl zůstat. V současnosti: na těch dvou kamenech bylo dřevěné prkno jako lavička, asi nemá smysl ho tam znovu lepit protože ho hned nějaký "dobrák" zcizil. Vysadili jsme malý doubek a vrbu, tak snad přežijí. Studánka je hned vedle vinařské stezky, takže je kolem ní dost čilý cyklo-provoz. Je to hezké místo na odpočinek s výhledem na Pálavu.
GPS : 48°50'58"N 16°56'35"E

STUDÁNKA
GPS : 48.8332814N, 16.9333889E
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2020
  • 11 zobrazení
babysek
Okresní organizace pro členy výborů ZO SPCCH zorganitovala výlet. Jedeme na Červený hrádek, který často vídáme z vlaku, který je velice pěkný. Šikovná průvodkyně nás provede zámkem s bohatou historií. Na oběd jedeme do Globusu a pokračujeme dál do Mostu. Zajíždíme ke kostelu, který byl v sedmdesátých létech převezen o necelých 850 metrů dál, protože se pod ním nacházelo uhlí. Pěkný film o ohromné práci a šikovnosti lidí. Kostel slouží jak církvi tak kultuře.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 60 zobrazení
verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 65 zobrazení
Reklama