Hledání: Kus žvance - právě otevřeno

Pro dotaz Kus žvance - právě otevřeno jsme našli 27 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
janaariel
Nový podnik v "bývalé Jizeře " s názvem " Kus žvance " je ode dneška otevřen..

11.11.2019 - v Jablonci nad Nisou ...

Nostalgie místa v centru města přilákala mnohé Jablonecké a přilákala i mě osobně..
Jako malá jsem chodila do "Jizery " na dortíčky a kakavíčko , tedy jsem byla zvědavá i na to dnešní..
Prostor je velice pěkný, moderní, dynamický, obsluha usměvavá , výběr z jídel a dalších dobrot veliký..
Osobně si myslím, že tato prodejna si své zákazníky najde velice rychle..
přejme jim všem hodně štěstí do dalšího rozvoje :-)
http://www.kus-zvance.cz/
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 11.11.2019
  • 831 zobrazení
janca-ganja
Ondra + já, Melmen + Glorie a Pan the Fráčko jsme se vydali směr Jížní Čechy.
Plán byl vyrazit na hrady, zámky a zříceniny. Tak jsem si sedla k počítači (zatímco Ondra připrapravoval the Fráčko k odjezdu) zadala do googlu region Jižní Čechy, a na papír vypsala asi 40 míst co musíme navštívit. Ondra, když se vrátil z garáže a já mu nadchnutě ukazovala náš plán, tak mě pěkně vysmál :-) Nezbylo nic jiného, než si společně sednou ke kafíčku a probrat to trochu rozuměji:-) Celková výprava trvala jeden den a půl, a tedy jsme vyrazli 28.7.2010. Nasedli jsme do the Fráčka a dali se směrem na Tábor. Domluvila jsem se ještě s mojí kamarádkou Kafčou (děkujeme 332krát za svíčkovou,mňam :-P) která bydlí před Táborem, že se k ní zastavíme, protože nedaleko od ní je zřícenina Choustník. Kafča nám poradila, ať se určitě zastavíme v Chýnovských jeskyních, který jsou kousek před Táborem. Ale my jsme ještě před tím navštívili Kozí hrádek kde jsme strávili naší první noc. Ráno jsme se vydali na prohlídku Kozího hrádku a poté jsme navštívili Chýnovské jeskyně. Od nich cestou nám přelítla přes nos značka se zříceninou Šelmberk. Zrovna tam byl dětskej tábor, takže to mělo své kouzlo, a moc se nám to tam líbilo. To už se docela stmívalo a tak jsme jeli dál. Další naše zastavávka byla na zřícenině Borotín, kde se dalo i přespat a dokonce se tam dalo zajet autem přímo do paláce té zříceniny. (Což se tak často nevidí:-D) Jelikož na Borotíně celou noc nikdo nebyl, tak se nám to tam moc líbilo. Parádně jsme se tam zabydleli, a večer pěkně upravili :-) Druhý den se nám ani nechtělo dál, ale hrad Zvíkov nás netrpělivě očekával. Počasí nám tam moc nepřálo tak jsme se museli pořádně obléct, ale přesto jsme si ho i tak řádně užili. Dále naše cesta pokračovala do města Strakonice kde jsme klasicky navštívil místní hrad. Na věži jsme zapozovali fotografovi do místních novin. (Viz poslední foto.) Následoval hlavní bod našeho programu, a to zdolat největší a hlavně nejrozšířenější zříceninu v ČR hrad Rabí. Prohlídka byla trochu uspěchaná zato Včelí divadlo nás náramně pobavilo :-) Největším překvapením byl následující hrad Kašperk, který nás přivítal nejen osvěžujícím občerstvením v horkém dni, ale i jeho luxusní prohlídkou s ještě luxusnější vyhlídkou :-) Jelikož nám přálo krásné počasí odskočili jsme si také na přehradu Lipno. Kemp byl sice drahý, ale teplá sprcha a písčitá pláž za to stály. Udělali jsme si dobré Kung - pao, i když to možná tak nevypadalo :-D a potom hurááááá blbnout do vody jak malý Jaudové :-) Druhý den nám déšť nedovolil dál užívat vodního ráje, a tak jsme zbalili mokré kufry, nastartovaly Pane the Fráčka a přifrčeli si to do Českého Krumlova. Přijeli jsme tam v odpoledních hodinách tak jsme si řekli, že si tam musíme dát nějakou dobrou baštu. Našli jsme tedy dosti drahou hospodu, ale když nám přinesli jídelní lístek a spatřili jsme ty ceny, tak jsme braly nohy na ramena, ale bohužel ještě dražší hospody :-D Tak jsme si tedy moc nepomohly...Když mě donesli hamburger s hranolkama, vypadalo to važně skvěle, ale jak jsem ochutnala to maso smrdělo to po psovi :-! Tak jsem snědla jenom hranolky a Ondra měl dva obědy. Nechali jsme tam 550 Kč a Ondra byl nažranej jako bagoun a já jak hladová husa :-D Jelikož byla prohlídka na Krumlovský zámek vyprodaná, spáchali jsme procházku po zahradě a historickém centrum. Naším dalším bodem byla zřícenina hradu Dívčí Kámen. Přespali jsme nedaleko od něj, a hned ráno se na zříceninu vydali. Její kouzlo nás na ní a jejím malebném okolí zdrželo skoro celý den. Ten den, jsme byla celou dobu šofér a můj Pán poctivě nasával. K večeru jsme se vydali najít nějakej kemp poblíž zámku Hluboká. Našli jsme tedy krásný kemp s ohromným rybníkem. Tak jsme zaparkovali před recepcí a šli jsme si ho dovnitř očíhnout a najít si nějaké libové místečko. Našli jsme uplně v zádu na konci kempu nádherný flíček, kterej na nás působil romanticky. Řekli jsme tedy ano, tady dnes zůstaneme. Vrátili jsme se zpět k autu a můj milý Ondra řekl, že tam zajede on sám. (Věřil si, i když měl pár kousků v sobě) já jsem jen odpověděla OK :-) tak jedem, jedem, už jsme skoro na tom našem krásném místečku co jsme si vyhlídli. Ondra že tam zacouve a tak couve, couve a najednou ooougržt, a už jsme se nehli...zůstali jsme sedět nádrží u auta na pařezu, jak zaseklá prdel v kastrolu...a to byl konec...marně jsme se snažili auto z něj nějak sundat, ale čím víc jsme se snažili, tím to bylo horší a najeli jsme na druhej pařez.... to už bylo totální fiasko. Už jsme z toho byli totálně vyčerpaní, ale najednou se stal zázrak, Ondra na to dup, a já zatlačila a auto bylo osvobozeno :-) Byli jsme hafo unavený, tak jsme si šli brzy lehnout. Ráno jsme se probudili, chtěli si dát ranní kafíčko, ale bylo to spíše smrtelné kafíčko, protože tam bylo hejno vos, který na nás furt útočili.Tak jsme jim vyhlásili válku :-D Poté co jsme si zabalili, prchali jsme z toho místa na zámek Hluboká. Ten byl opravdu nádherný, celý bílý a nejvíc romantický. Náš poslední lup byl zámek Červená Lhota.A to už jsme se stáčeli zase zpátky na Vysočinu, celý natěšený na pořádnej kus žvance a horkou koupel. Tak jsme zakončili naší dovolenou Č.2 dnem 6.8.2010. Těšíme se na náš další společný ročník :-)

P.S. : Koho nebude bavit těch 1000 fotek, to cháááápu :-) ale nikomu jsme je nenutili :-)
Janďulák a Onďulák
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2010
  • 1 811 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
hugi
Podmračené ráno s ukázkovým oparem se v Beskydech překulilo v nádherný den..
Po asfaltce z parkoviště u Ráztoky s kočárem až na Pustevny.. Cesta bez komplikací, pouze posledních 400 metrů docela výživných - hezky v hlubokém, rozbředlém sněhu... :)
Naplnit břuška, přebalit jednu malou prdelku, projít se po Pustevnách a hezky z kopce zpátky k autu a domů - ještě za prababičkou na kus žvance :)
Prima Velikonoce!
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2009
  • 374 zobrazení
skrivany
Zorka je zhruba roční fenka nejasného původu. Původně jsme si ji chtěli ponechat coby parťačku a hlídačku Azylu, ale vidíme, že by jí s aktivnějšími lidmi bylo lépe. Zorinka je moc vděčná a nekonfliktní fena, miluje lidi a ráda si hraje s ostatními psy. O pozornost člověka si dovede jasně říci, její dlouhý sosák si o pohlazení sám říká. Ráda se mazlí a pro kus žvance šla by světa kraj. Hledáme pro ni aktivní rodinu či majitele, kteří jí dostatečně zaměstnají a vyhoví jejím nárokům na pohyb. Zorka bude vhodná i pro psí sporty typu agility, dog dancing, dlouhé výlety a další aktivity, miluje kromě jiného i aportování. Bude spokojená jak v bytě, tak v domku na zahradě, podmínkou však je stálý kontakt s majiteli a žádné kotcové umístění. Psího či kočičího kamaráda Zorka uvítá.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.4.2015
  • 284 zobrazení
pastickar
Podzimní vandry bývají ty nejlepší, ale letos to už vypadalo, že se z časových důvodů nepojede nikam. Jenže jednou takhle v pátek jsme se sešli u táboráku, abychom společně zapili, že Milštejn už jede čtvrtý gumy. No a jak si tak sedíme u ohýnku a popíjíme, tak padlo rozhodnutí, že v pondělí ráno jedeme na pár dní do Jizerek. Pravda, s pivkem v ruce a rumem v žaludku se to plánuje líp než druhý den ráno… No, nakonec se Bobeš z práce neurval a Milhaus dorazil až v pondělí večer, ale jinak vše klaplo podle plánu a zařadil bych tento výlet mezi nejkrásnější vandry posledních let.
V pondělí 15. Října jsme se ještě za tmy sešli na roztockém nádraží. Bedy nařídil batohy naplnit Plzní, jelikož jedeme v totální mimosezonu a ještě začátkem týdne, takže bude všude všechno zavřený, to je přeci jasný. Ve Starém Městě pod Smrkem, kde jsme vystoupili z vlaku, nás hned pár kiláčků za městem čekala první hospůdka, kterou teda nečekal fakt nikdo. Na kraji lesa na nás vykouklo útulné posezení, které mělo otevřeno v pondělí v 10 ráno a příjemná servírečka nám ohřála polívku a měla i lahvovou Plzeň. To jsme pěkně posnídali. Čas letí a před námi, či spíše nad námi, je hora Smrk. Pan pomocný učitel ve výslužbě, řečený též Drdle (mimochodem tohle přízvisko jsem mu před drahně lety přidělil já) si musel na pomoc vzít berličku z klacku vyrobenou, jelikož to už také není žádný mladík, ale spíše fotbalista ve výslužbě, což mu zkušený Bedy věštil již před lety. Krásnou přírodou stoupáme výš a výš a pod námi se začínají rozprostírat úžasná panorámata. Lehce po poledni dobýváme nejvyšší vrchol tohoto pohoří. Pleškové z batohu přišlo vhod, ale ukrutná vichřice nás nenechala dlouho vysedávat. Odpoledne nás čekalo ještě pár skalních vyhlídek a pak už jsme podél potůčku slezli až do Hejnic, kde na nás čekal čerstvý čtyřicátník. V sedm večer jsme konečně otevřeli dveře hospody a dali si kus žvance a pivo. V nohách 30km a v hlavě spousta krásných zážitků. Kolem půlnoci jsme už chrněli nad městem u lesíka. Byla krásná a teplá letní noc.
Ráno jsme vstali ještě před východem slunce, čeká nás dlouhý pochod. Připadám si jako nejmladší z celé party, konečně. Není mi nic a mám sbaleno jako první. Bedna si ošetřuje do krve rozedřená třísla, bývalý fotbalista do sebe láduje dvojitou dávku brufenu a Milštejn je starej sám o sobě, tím jsem vlastně začínal tento elaborát. V ranním oparu se vysoko nad námi z mlhy vynořuje Frýdlantské cimbuří, skalní hřeben, který je naším dnešním cílem. Kolem vodopádu Černého potoka stoupáme a stoupáme, chvílema spíš lezeme, ale nakonec tam dolezeme. Vítr je stále dost silný, ale rozhledy do kraje jsou úchvatné. Vůbec jsem netušil, že mají Jizerky takhle krásné vrcholy a skály. Přes polední kameny pokračujeme dál po hřebínku a kocháme se podzimní přírodou a hlavně neuvěřitelným počasím. V druhé půlce října, tisíc metrů nad mořem a my se potíme v tričku a kraťasech. Odpoledne nám přišla vhod restaurace na Smědavě, gulášek a nějaké to pivko. Během poobědního karbanu jsme zaslechli servírku, kterážto povídala, že večer na Jizerce hraje živá muzika. Bylo nám do divný, takhle při úterku, ale šli jsme tam. Když jsme přicházeli k naší staré známé Pešákovně, tak si zrovna nějaký muzikantík vybaloval z auta kytaru. Dali jsme se do řeči, a ačkoliv se jednalo o soukromou akci, tak nás dovnitř pustili a opět jsme tu strávili krásný večer, stejně jako před lety. Z kamen vonělo dřevo a moc příjemný pan domácí nám nosil jednu Plzeň za druhou, tedy když zrovna nehrál na basu. Dovolil nám přespat hned za chatou a ráno nám ještě slíbil snídani.
Tak dnes tedy rozhodně teplá noc nebyla. Jizerka je zimou vyhlášená, takže nás ranní přímrazek ani nepřekvapil, dalo se to vydržet, zvláště když hned po probuzení stačilo dojít zpátky do hospůdky na míchaná vajíčka, čajíček a rumíček. To by se Bobešoj líbilo. Po snídani už špacírujeme k Protržené přehradě, jejíž tragédie se odehrála před více než sto lety. Světe div se, tady, uprostřed divočiny je kiosek, který je v mimosezoně sice bez obsluhy, ale přesto si tu můžete zakoupit veškeré občerstvení a peníze hodit do pokladničky, která není ani přidělaná a dokonce je i volně otevíratelná, aby si mohl unavený pocestný rozměnit peníze. Dobrý kraj, dobří lidé. Se skoro 70ti km v nohách slejzáme do Josefova Dolu, kde si dáváme jen rychlé pivko a polívku v bufetu u nádraží a pak už nás vláček veze domů. Letos nás čeká už jen vánoční vandřík do Drhlen a na únor Milča plánuje expedici na běžkách do Orlických hor, na což Ovál i Drdle odpověděli, že pokud nebude sníh, tak pojedou. To je partička…
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 271 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
malickasu
Hněvčeves
více  Zavřít popis alba 
  • 2.8.2014
  • 256 zobrazení
ayam
FUNatic Runners (Fleur, Mája, Africana, Sandy a Baileys)
6. místo v 3. divizi
FUNatic Jumpers (Pepina, Blažena, Bowie, Noisy, Brandy a Abby)
3. místo v 5. divizi
Třetí závod v sezóně přinesl Jumperům krásné třetí místo. Opět se experimentovalo - nejvtipnější experiment (u kterého jsme se i my náramně nasmáli) byla sestava s dvěma snižovači (Brandy a Abby), aby si Pepina a Blaženka odpočinuly, protože krásný čas už jsme měli zaběhnutý, a to dokonce nový TÝMOVÝ REKORD 19,02 s!!!
Runnerům se tuto sezónu zatím lepí smůla na paty (tedy spíš na ruce páníčkům). Opět s námi nemohl běhat Jeromek, takže zaskočila Mája s paničkou Zuzkou. Fleurka se turnaj od turnaje s vyhýbáním zlepšuje (ale stejně si to neodpustí - snad se jednou dočkáme). Všichni runnerští pejskové byli dokonalí, ale selhává nám tu lidský faktor ve střídačkách..., ale my se to jednou naučíme a pak všem ukážeme :-D
Turnaj proběhl v báječné atmosféře, kromě týmového rekordu Jumperů se objevilo hned několik osobáčků (Pepina 3,90, Noisy 4,39, Abby 5,57, Fleur 4,19, Sandy 4,08 a Baileys 4,62)!!! Jen tak dál. Děkujeme moc všem pomocníkům, bleskurychlým nabíječům, Zuzce s Májou za zastoupení Jeromka a organizátorům za skvělé závody, rychlé vyhlášení i za trpělivost. ;)
Kromě gratulace Jumperům jsme pogratulovali i jedné novopečené paní - naší milé trenérce a kapitánce k svatbě a navíc ještě k narozeninám (a co jiného od nás mohla dostat než kus žvance a tenisák :-D). Tak ještě jednou hodně štěstí!
PS: a tentokrát možná i nějaká videa budou. :-D
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2016
  • 189 zobrazení
adulaa
aneb rozloučení s profesory nad kusem žvance
více  Zavřít popis alba 
  • 177 zobrazení
kukacka
Burčák,pivo,kolo,hřiby,kus žvance a hlavně sladké... a pak mi bylo zle...ale stálo to za to...
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2007
  • 151 zobrazení
marcelzvon
Život ve Fist World Hurghády je o těch základních potřebách Lidí a Zvířat, je To Symbioza, jde Tu o kus žvance, čím to zapít a kde si Ustlat...
více  Zavřít popis alba 
82 komentářů
  • zima 2015/2016
  • 141 zobrazení
iveso
Po delší době proběhl záchranářský výcvik Psí školy Bobík www.bobik.xf.cz opět v chodbách terezínské pevnosti a okolí. Mám ráda, když je sestava účastníků pestrá, z hediska plemen i psích povah. Tentokrát byl opravdu "každý pes jiná ves". Pokročilá australačka Angee se moc snažila vše samostatně vyřešit a hledala spolehlivě. Kříženka Tara byla v temných chodbách poprvé, proto jsme se zaměřili především na to, aby si byla při hledání jistá. Hovawartka Etynka je začátečnice, zatím proto stále upevňujeme kontakt s figurantem a jeho označení napřímo. Úplného nováčka německého boxera Alexe byl zatím problém rozštěkat, ale jsem si jistá, že to půjde. Nicméně v druhé části tréninku si několikrát vyhledal paničku. Téměř od počátku začal používat nos, opravdu moc pěkně pracoval s pachem a paničku si v temných chodbách dohledal jako starý mazák, bez světla i v úplné tmě. Labrador Brix je velmi neposedný puberťák, takový divoch, kterého jsme za "kus žvance" (prostě typický retrívr :-) ) rozštěkali a napoprvé zvládnul i kratičkou odbíhačku. Chodský pes Apolo je také úplný začátečník, ale na rozdíl od ostatních už uměl štěkat na povel, proto vše rychleji pochopil a mohli jsme zařadit i o trochu delší odbíhačky. Po speciálech byla na programu poslušnost (kdo chtěl) a nechyběla ani volná psí zábava :-).
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.11.2014
  • 113 zobrazení
davkli
V polovině srpna 2010 jsme s Míšou Baumrukovou navštívili království Míry a Vlastinky v Radkově u Telče, kde jsme šli sehnat kus žvance a projít se do lesů a luk. Výhoda je, že Míra se vyzná a orientuje, proto sesbíral houby. Vzpomínky báječné a pro připomenutí zde pár snímků.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 2.1.2000
  • 107 zobrazení
nico0o0o0o0o0ola
Naše nazapomenutelné oslavování narozenin mých a od Dáji.. Bravůrně sme se měli.. Dárečků bylo mnoho a ani nějaký ten kus žvance nechyběl =D
více  Zavřít popis alba 
  • 22.12.2007
  • 106 zobrazení
ccatinka
Třebestovice pohledem Nikonu, na fotkách samozřejmě Filípkoic a Babynka, dál pak hříbě s Debie a na závěr pár fotek, co je schopná udělat moje kobyla pro kus žvance :D
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2011
  • 91 zobrazení
arny-g
A tentokrát to stálo opravdu za to, člověku by nejraději pro ten kus žvance prošmejdili i kapsy, až tak byli dotěrný. Plachost byla ta tam....
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 27.6.2019
  • 83 zobrazení
koz-nasli-domov
2.2.2012
Dobrý den,

posíláme další zprávičku o Barušce.
Myslím si, že s klidným svědomím můžu říct, že se jí u nás líbí. I když zrovna teď nám všem otravují život tyhle mrazy co přišly ... Už se nemůžeme dočkat, až se udělá alespoň trochu teplíčko a budeme zase moct vyrazit na nějakou delší procházku. Takhle jsme venku ani ne hodinu a první co se stane, když přijdeme domů, že všichni skončíme pod dekou a nažíme se co nejrychleji rozmrznout. Takže zatím se naši hafíci omezují tak na desetimunutové vyčůrání na zahradě a zase honem domů.
Zrovna teď si tu oba (Baruška a náš první hafan Sinkýsek) vyvalují bříško vedle mně na gauči a vypadá to, že jim je to hrozně nepohodlné ... prý zabírám moc místa . Ba ne. Oni se oba hrozně rádi tulí. Sinkýsek má dost teplý kožíšek, tak většinou leží někde v chladném koutě ... Ale Baruška ... Vždycky večer přešlapuje, dokud jí neřeknu ,,No tak pojď. ... To jsou pak fofry, jak rychle je v posteli. A samozřejmě se vrtí tak dlouho, dokud se neposunu tak, že má místo za mými zády a nebo alespoň vedle mně. To se pak přitulí, že mám buď její čumáček u ucha (věřte mi že hrozně funí ... no a vzhledem k tomu, že je to stafík, tak chrápání ani nekomentuju ) a nebo mi rovnou zalehne celou hlavu. A nakonec se prostě přitulí jako miminko, vyžaduje hlazení a zcela spokojeně usne .
No a jinak ... hodně si nás hlídá (mne a Sinkýska). Je až neuvěřitelné, jak se mají rádi. Ani jeden není vůči jiným pejskům konfliktní, ale spolu jsou opravdu spokojení ... Hodně to Barušce pomáhá, když někam jdeme, nebo někdo přijde k nám, když vidí, že Sinkýsek je v pohodě, sama se mnohem rychleji uvolní. A když se i přes to cítí nesvá, většinou jí mám hned u nohou s výrazem maximální důvěry ... Sama skoro nemůžu uvěřit, jak rychle si zvyká ...

Už máme celkem slušné přivolání ... Naštěstní dlabanec je přednější, než snad cokoliv, takže neni problém jí přivolat téměř kdykoliv. Je to opravdu hroznej žrout ... Umí dát pac, sednout, lehnout, zůstat a celkem slušně chodí u nohy s očním kontaktem (samozřejmě, hlavně když má panička něco dobrého) ... A včera jsme zkoušeli první skoky přes překážku. Barušce je očividně úplně jedno, co se po ní chce, hlavně, když za to dostane kus žvance .

Prostě shrnuto podtrženo, je to úžasný aktivní pejsek, občas komik, často tuleň a pro nás už člen smečky a my jí máme moc rádi

A to by bylo asi tak zase zhruba vše ...

Takže znovu za Barušku děkujeme a pozdravujeme ze Severních Čech!
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2011
  • 78 zobrazení
psonda
11.2.2011...Páteční válení se na sluníčku v parčíku...to je tak, když člověk celý dopoledne odpočítává hodiny do oběda a odpoledne počítá hodiny do večeře...aneb naše celodenní páteční starost: kus žvance... ; )
více  Zavřít popis alba 
  • 10.2.2011
  • 77 zobrazení
snow
11.04.2007 To si tak čas od času zajdeme s Martou na kus žvance, řeci a dobrého bílého či červeného Lambruska do Brusky na Hradčanské ... no pití, jídlo, obsluha unikátní :)
více  Zavřít popis alba 
  • 11.4.2007
  • 75 zobrazení
paketka
Gorily byly dnes statické, až na Kijivu, která občas někoho provokovala, jednou za to dostala od Biki pěknou herdu., Pro kouli si Bikira došla po chvilce váhání, ale obtěžoval ji trochu Kiburek, tak - s ním v patách - vylezla na schody, on se usadil na parkos před ní a žádostivě hleděl. Najednou Biki kouli (skoro celou) pustila ze schodů dolů. Zjistili jsme, že se na ní chystala Shinda a ona, než by vyvolala nějakou rvačku o kus žvance, se ho radši vzdala. Po chviličce upustila i zbytek - to kvůli Richardovi, který se tam rozběhl dělat pořádek - a hlavně se podívat, co by mohl sníst sám. Takže Biki utřela nos, ale netvářila se nijak ublíženě. Flegmaticky olízala prsty, počkala, až Shinda opustí hromadu nasyslovaných větví a došla si pro ně. Všichni byli v obýváčku, ven se jim moc nechtělo. jen Richard a kluci na chvilku vyběhli. Pak jsem je opustila, protože tam bylo strašně moc lidí, skla byla úděsně zamatlaná - dole prstíčkama řvucích dětiček, nahoře zřejme nosy návštěvníků :-))
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • červen až srpen 2015
  • 73 zobrazení
zdem
2 komentáře
  • 27.1.2013
  • 60 zobrazení
lioneska11
Proháněly se dnes Staromákem sem tam, hlavně proto, aby si uzobly kus žvance - pečiva, které házeli turisté holubům.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 30.12.2014
  • 59 zobrazení
Reklama