Hledání

28 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vesli76
  • únor až červenec 2013
  • 597 zobrazení
  • 0
petula
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • léto 2013
  • 523 zobrazení
  • 1
hhanika
  • léto 2013
  • 209 zobrazení
  • 0
adelakusova
  • červenec 2013 až leden 2014
  • 513 zobrazení
  • 1
mademoiselle11
  • 27.7.2013
  • 21 zobrazení
  • 0
ldtlubenec
  • 25.7.2014
  • 642 zobrazení
  • 0
tomik001
  • srpen 2013
  • 59 zobrazení
  • 0
fporuba
Puťák středních z léta 2013, Budišov n. B. - Hranice
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2013
  • 176 zobrazení
  • 0
nicolettemeyerova
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 14.9.2014
  • 103 zobrazení
  • 0
mogulrock
V pátek jsme hráli v Kameničkách. Pozdní slunečné léto bylo již v Kameničkách poněkud chladné, ale na rekordních -1,5°C jako při pouťové jsme se nedostali. Zato návštěva byla podobná, i když poněkud ucouranější, bylo plno. Soubor hrál hodně vesele a dobrou náladu pokazil jen jeden ožrala junior, jenž se neustále dobýval na jeviště. Po třetím důrazném upozornění došlo i na kontaktní sport a frontmen Pavel se ztratil v mele na parketu. Po nezbytné pauze na vychladnutí jsme pokračovali v přerušené zábavě. Vynikající tancovačku jsme zakončili ve dvě, kdy noční chlad již notně vytřidil řady účastníků.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2013
  • 88 zobrazení
  • 0
mogulrock
V pátek jsme hráli v Sezemicích. Nadšení z krásného dne vystřídaly vzpomínky na loňské léto a avii v improvizovaném režimu. Zdechla v Popkovicích a po třistametrovém posunu jsme opět přešli na improvizovaný režim s nádrží v obytném prostoru. Nabrali jsme asi dvouhodinové zpoždění, ale jelikož jsme měli jiného zvukaře, aparatura již stále. Náš zvukař je dva týdny out. Normálním čechům stačí povodně a jdou pomáhat do Zálezlic a do Lahovic, ale náš zvukař uslyšel o tornádech a vyrazil pomáhat do Ameriky. V Sezemicích ho nahradil Milan Chramosta. Návštěva byla průměrná a vytrvalá, lidi se trousili neustále. Soubor hrál v pohodě, s drobným zpožděním, místy trochu vzpomínkově, a mapoval zvukové novinky a novým zvukařem. Bylo to opravdu trochu jiné. Pěknou tancovačku jsme zakončili kousek po půl druhé, neb městská policie má jasná pravidla.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013 až listopad 2014
  • 86 zobrazení
  • 0
mogulrock
V pátek jsme hráli v Bylanech. Podzimní sezóna tohoto vyhlášeného stánku začala před čtrnácti dny diskotékou a pokračuje pravidelně každý týden. Drobnou změnou, stejně tak jako v létě v Bítovanech, neb obě místa mají stejného pořadatele, je ústup od pravidelných pátků, kdy všichni věděli, že v Bylanech něco je, k systému nepravidelnému. My jsme byli třetí bodem v programu. Návštevníci se začali trousit hodně brzy, leč zpočátku hodně drobně. Jako v pátek. Už celé rozlité pivo v osm hodin před hlavním vchodem signalizovalo, že to bude divoké. Lidí přibývalo a díky příjemnému počasí pumpovali stále ven a zase dovnitř. Soubor hrál po volném víkendu místy pátravě a představil staronovou novinku "Hraju si s princem" a jednu fungl novou "Lehnem spolu do peřin" pojednávající o mandlování ložního prádla partnerskou technikou. Další novinkou, pátkem počínaje, je akce "MOGUL hledá Superstar". Po vzoru televizní estrády nabízíme odvážlivcům možnost naživo si zazpívat s kapelou Mogul. Prvního dějství se zúčastnili dva odvážlivci. Zbyněk s písní "Jsem zoufalej" a Barvič s písní "Sráč". Oba aktéři skvěle pobavili rozjásaný sál a sklidili mohutný aplaus. Ve stálé soutěži "Sundáme to prádlo" tentokrát zabodovala Šárka, která měla zjevně nejvíc promile a pěknou kytičkouvou vázanku na kůzlata. Skvěle rozjetou zábavu jsme zakončili kousek po druhé. Při balení se nám ještě stala nemilá věc, když zakopnutím o kabel letěl celý stůl s pracovištěm osvětlovače a bodovým reflektorem ze supínku do přízemí. Ovládací počítač na sračku, světlomet taky a jen digitální foťák let přežil bez úhony, takže fotky jsou. Úvodní předpoklad, že to bude divoké, se naplnil. Takový bordel a koupaliště piva na parketách se pomalu blíží vyhlášené Krouně a jestli se zadaří, dotáhnou Bylany i bezkonkurenční Sopotnici.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.5.2011
  • 110 zobrazení
  • 0
jackousek
Dnes tedy znovu fotohoubaření, ale ve dvou oblastech.
Ráno v lesích SV od Náměště nad Oslavou, následně potom
v oblasti Bližné a Vlčího kopce.

Zde několik zajímavých odkazů na uvedenou lokalitu:

http://www.mapy.cz/turisticka?x=16.1503580&y=49.1537438&z=13

http://search.seznam.cz/?q=loveck%C3%BD+z%C3%A1mek+vl%C4%8D%C3%AD+kopec&sourceid=szn-HP&sgId=h09T6AP0k-9lXAxO_n4fROwokSwaTSwbTnzNYGw7kq%3D%3D&oq=Vl%C4%8D%C3%AD+kopec&aq=0&thru=sug&su=c

Přírodních krás přehršel, tak se tímto dvojalbem
chci o ně podělit i s ostatními.
Hezké koukání na moje výtvory přeje ..... Jack, autor :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2014
  • 85 zobrazení
  • 0
dailea
Pražská zoo (květen 2013), léto 2013, zima 2013, hon na burgry 2013, pár věcí z mobilu 2012-13, Jirka s Bellou zima 2013, Korsika 2013, Poli a Naty - cowgirls 2013, ples 2013, šílenej Pub a Roura (22. 12. 2013?), Belly dort, nějaký mix opravdu hodně starých fotek (prvák, druhák), Morava a Nebozízek z mobilu, oříšková brigáda 2013, Budwarka + Letná + U Vejvodů 2013, Ondrova oslava narozenin (léto 2013), další Letná, Machův mlýn, začátek třídního focení (je i v dalším albu)
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2010 až duben 2014
  • 15 zobrazení
  • 0
jbrulda
pro pořádek - nefotil jsem 21.1.2014, ale ukládal na RAJČE, proto jsem se také na téměř rok nebyl schopen dostat na moji adresu už i proto, že mne má někdo rád a zavirovává mi PC. Měl jsem AVG 2012-13 komerční verzi a stejně na konci respirace mi PC "dobrák" obohatil obsah počítače...
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • duben 2012 až leden 2014
  • 46 zobrazení
  • 1
valasanka
Z Telínského mlýna, kterému místní neřeknou jinak než Spáleňák, zbyla dnes již jen torza. Podlehl ničivému požáru. V řece lze vidět zbytky provaleného jezu. V současné době se o památku starají místní pionýři, kteří zde především v létě pořádají táboráky i soustředění. GPS: N 49° 48' 51.20" E 13° 31' 07.70" Na místo se dostanete přes vilovou oblast Richardov. Ta byla místem odpočinku a dovolených řady významných plzeňských prvorepublikových osobností (dr. Richard Svátek, prof. dr. Richard Krofta - odtud název).
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2014
  • 376 zobrazení
  • 1
reporterztylovic
Návštěvníkům městského parku se v neděli 13. července 2014 naskytla nevšední podívaná. Mladí provazolezci si natáhli lana přes jezírko a snažili se ho přejít suchou nohou. Soustředili se na každičký krok a vyrovnávali balanc. Jejich rozjímání jim narušovalo občasné šuškání obecenstva "Pozor, už tam spadne!?" První pokus o chůzi na laně vyzkoušeli před pár lety, lana si sehnali na internetu a nejčastěji trénují v lese. V parném dni je však zlákalo vykoupání ve vodě a tak z lana občas spadli i schválně pro pobavení obecenstva a skvělou momentku pro fotografa. Jak sami říkali "Stylový skok do vody a super osvěžení v parném létě!".
více  Zavřít popis alba 
  • 13.7.2014
  • 219 zobrazení
  • 0
svechac
Bývalá skalní pevnost Drábské světničky se vypínala na okraji plošiny skalního masivu u čedičového vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Drábské světničky patří mezi nejvyhledávanější místa Českého ráje, a to především kvůli dalekému výhledu do okolní krajiny.
Na sedmi pískovcových blocích tyčících se 86 –141 metrů nad údolím byl před několika sty let vybudován skalní hrad, který do bitvy u Lipan obývali husité. Pevnostní soustava byla vybudována už ve 13. století na sedmi pískovcových blocích, které jsou od sebe odděleny úzkými průrvami. Přestože od konce 15. století stavba chátrala, dodnes se dochovaly zbytky osmnácti světniček, které byly zcela nebo částečně vytesány do pískovce a sloužily především jako zásobárny. Na skalách jsou rovněž patrné stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích, které spojovaly jednotlivé bloky. Skvělá poloha a mistrovské využití skalních útvarů, tvořících podstatnou část opevnění, zaručovala Drábským světničkám dlouhá léta nedobytnost.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.8.2014
  • 88 zobrazení
  • 0
thomas211
ZŘÍCENINA HRADU GUTŠTEJN JE ROMANTICKÉ MÍSTO K ZÁPADOČESKÉM KONSTANTINOLÁZEŇSKU. ANI V ZIMNÍM, ZASNĚŽENÉM OBDOBÍ VŠAK NENÍ ZŘÍCENINA OMÉNĚ ROMANTICKÁ NEŽ V LÉTĚ....
Romantická zřícenina gotického hradu Gutštejna leží na skále nad potokem Hadovkou asi 5 km jihovýchodně od Konstantinových Lázní v zalesněném údolí nad levým břehem potoka Hadovky. Hradu dominuje 20 m vysoká věž se zaoblenými rohy. Vstupní portál v patře věže umožňoval přímý vstup z přilehlého paláce, další palác byl na protilehlé straně. Dochovaly se zbytky obou paláců i zříceniny obvodové hradby.
Hrad byl postaven počátkem 13. stol. jako sídelní hrad pánů z Gutštejna, kteří se vychloubali, že patří k nejstaršímu šlechtickému rodu, což vzhledem k erbu (tři zlaté parohy) je možné, neboť ty měl v erbu i blahoslavený Hroznatá, zakladatel kláštera v Teplé. Jako prapředek pánů z Gutštejna, který pravděpodobně hrad vystavěl, je uváděn Dětřich I. z Krasovic. Kjeho majetku patřilo i několik okolních obcí, jako jsou Okrouhlé a Dlouhé Hradiště, Břetislav apod.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.1.2014
  • 53 zobrazení
  • 0
kockoslon
Sice začalo lehce sněžit a zima asi teprve začíná, ale místo lyží jsme zabalili plavky a jelo se do lázní na wellness víkend. První zmínka o výskytu minerální vody na území dnešních Konstantinových Lázní je ze začátku 16. století. Svoje jméno jim dal majitel okolního panství kníže Konstantin z Löwensteinu, který lázně roku 1837 zakoupil.
Sobotní ráno začínáme vycházkou na nedaleký gotický hrad Gudštejn. Na to, že tu pustne od roku 1566, to s ním ještě nevypadá tak nejhůř. Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století, zakladatelům patřil po celou dobu, nedobyli ho ani roku 1422 husité. Stal se kulisou k pohádkám i k romantickým výletům. Od hradu šlapeme po červené turistické značce stále podél potoka Habovka a podél tratě až ke Studánce lásky. Ochutnáme železitou vodu, trochu smrděla a hrneček měl díry. Po naučné stezce se vracíme zpět do Konstatntinových Lázní. Krásný 13 km okruh a den zakončujeme ve wellness centru, dopřejeme si masáž, vyhříváme se v sauně i v bazénu.
V blízkosti Konstantinových Lázní, se rozprostírá druhé největší hradiště v západních Čechách. Jeho stáří sahá do pozdní doby bronzové, což dokládají rozsáhlé nálezy. Stáří hradiska je kladeno do pozdní doby bronzové, kterou lze na našem území datovat do 9. století před n.l. V prostoru fortifikace se sporadicky vyskytují archeologické artefakty z doby kamenné stejně jako nálezy z doby hradištní. Od roku 1998 je zde zpřístupněna naučná stezka Hradišťský vrch.

Bohužel hradiště dost poznamenal lom a hlavně těžba kamene, která v něm byla započata už v roce 1881, kdy zaměstnával lom 100 dělníků. V roce 1909 nastal rychlý rozvoj těžby a výroby. Lom spojovala se železniční zastávkou v Břetislavi lanovka, která za dobu své existence přepravila do vagónů tisíce tun hradišťského čediče. V roce 1997 byla těžba v lomu zastavena. V současné době se v létě dá v lomu koupat, je zde stánek s občerstvením a platí se symbolické vstupné 30 Kč. Opět po naučné stezce scházíme zpět do lázní, ještě zastávka u Panenky Marie ve skále a víkend končí.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 25.1.2014
  • 94 zobrazení
  • 0
zvanecek
Načeradec se v roce 2012 stal městysem. Celá léta jsem jezdil přes načeradskou náves. Přemýšlím, přes co vlastně jezdím teď? Náměstí to ještě není a náves už také ne. Ať je to, co je to, je to moc pěkné! Načeradec leží v kopci a náměves je na jeho vrcholku. Je to prastará osada, zmiňovaná už ve 12. století. Patřila Vítkovi z Načeradce, tudíž Vítkovcům. V době stavovského povstání ji vlastnil jakýsi Vilém Dvořecký. Naštěstí zemřel, takže nedošlo ke konfiskaci majetku, jako u mnoha jiných českých panství v té době. Vdova pouze zaplatila pokutu a v roce 1667 Načeradec prodala.
V horní části náměsvsi jsou tři pěkné budovy - tvrz, kostel a zámek.
Fakta o tvrzi jsou velmi děravá. Ví se, že v roce 1600 už stála a v roce 1661 lehla popelem. Na původním korpusu byla později postavena nástavba a z boku přilepena další budova, dnes obecní úřad.
V sousedství stojí kostel sv. Petra a Pavla. Koncem 13. století se tu o vliv tahali páni ze Šelmberka a páni z Vlašimě. Dokonce tu byly 2 fary. Možným důsledkem těchto tahanic byl nejenom požár v roce 1278, ale naštěstí i následné rozšíření kostela.
Třetí zmíněná stavba mi dlouho naháněla strach. "Jestli mě budeš zlobit, tak tě pošlu do načeradské polepšovny!" hartusila maminka, když jsem se nechoval dle jejích představ.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 5.7.2014
  • 129 zobrazení
  • 2
ghb
Pozůstatky muniční továrny v Holýšově + dva vojenské řopíky v areálu bývalých kasáren + pozůstatky budov kasáren v Holýšově.
Foto pořízeno 26.04.2014

INFO:

Kasárna VÚ Holýšov

Tanková kasárna VÚ (?) se nachází na sever od města Holýšov na kótě 417.
Přes kasárna prochází linie lehkého obranného opevnění z 1. republiky. Mají se také nacházet v prostoru jednoho ze 3 zdejších závodů podzemní továrny z 2. sv. války, kde se vyrábělo 50-70 tis. palubních nábojů denně a kde pracovalo na 10. tis. dělníků, z toho polovina vězňů. Na konci války vybombardováno. Po válce podzemní továrna používána jako sklad trofejní munice a střelného prachu. Při vstupu do podzemí v r.1968 zahynuli 2 vojáci armády SSSR.

V posádce Holýšov byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- 12. (47.) dělostřelecký pluk 1954-1960
- 23. tankový pluk 1960-1991
- 2. školní tankový prapor 1961-1969
- 2. samostatný dělostřelecký (raketometný) oddíl 1963 (1981)-1989
- 1. radiotechnický prapor 1969-1992
- 1. průzkumný dělostřelecký oddíl (pluk) 1989 (1990)-1991

23. tankový pluk vznikl na přelomu listopadu a prosince 1950 jako 2. tankosamohybný prapor v posádce Obytce. Nově vytvořený útvar se skládal ze dvou tankových rot a jedné samohybné roty. Jeho výzbroj tvořily tanky T-34/85 a samohybná děla ST-I, tj. původní německé stíhače tanků s kanonem ráže 75 mm.. K 1.12.1951 došlo k rozšíření praporu na 2. tankosamohybný pluk. Útvar byl tvořen pěti tankovými rotami a dvěmi rotami samohybných děl. Výzbroj útvaru tvořily tanky T-34/85 a samohybná děla SU-100. Na podzim 1955 se útvar přemístil do posádky Janovice. Zde k 1.10.1958 prodělal reorganizaci na 23. tankový pluk složený ze tří tankových praporů. V roce 1959 byla z jeho výzbroje vyřazena samohybná děla SU-100 a vybavení útvaru nadále tvořily výhradně tanky T-34/85. Koncem léta 1960 došlo k přestěhování útvaru do Holýšova. V letech 1961 až 1962 se uskutečnilo jeho přezbrojení na nové střední tanky T-54. V Holýšově pluk dnem 31.10.1991 zanikl. Po celou dobu své existence náležel do složení 2. pěší (střelecké/motostřelecké) divize. (zdroj: vojenstvi.cz)
Okres: Domažlice
GPS: 49°36'40.707"N, 13°5'5.484"E
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.4.2014
  • 1 225 zobrazení
  • 1
rodinapavlu
V letech 1993 až 1996 byl prováděn průzkum a čištění hradní studny za pomoci speleoalpinistické a potápěčské techniky. Odborné potápěčské práce zajišťoval Ing. Jan Šimeček (vedoucí potápěč) a Jaroslav Šimeček (potápěč). Pomocné práce na povrchu zajišťovali brigádnicky studenti, organizováni vedoucím akce Ing. Romanem Váňou.

S průzkumem hradní studny bylo započato vlastně už v roce 1993. Tehdy Jan Šimeček podnikl první průzkumné ponory na její dno, zmapoval hloubku, tvar stěn, nalezl a vytáhl také první předměty - rubínové poháry z českého skla, anglický kameninový talíř asi 150 let starý nebo míšeňské zlacené talíře. Při dalších ponorech v průběhu dalších let bylo stále jasnější, že dno hradní studny skrývá ještě tajemství.
Po průzkumných pracích v roce 1994 započaly hlavní práce v červenci 1995. Na hladinu vody ve studni byla spuštěna plovoucí pracovní plošina, do studny byl nainstalován výkonný ejektor na odčerpávání bahna a rozrušených sedimentů. Bylo postaveno lešení jako závěsná konstrukce na spouštění těžkého materiálu a vytahování košů (pro tento účel zvlášť zkonstruovaných a vyrobených) s odtěženým materiálem.

Po započetí prací se zjistilo, že pod tenkou vrstvou jemného sedimentu byl sediment velmi hrubý, který nebylo možné odsávat ejektorem. Veškeré nabírání materiálu ze dna studny bylo tedy nadále prováděno pouze ručně. Materiál byl nabírán do košů, které byly vrátkem dopravovány na povrch, kde byl materiál ihned tříděn.

Během dvou dnů byl zarovnán osypový kužel dna. Poté bylo započato s odkrýváním první vrstvy. Třídění materiálu i jeho odkrývání probíhalo dle instrukcí Dr. Josefa Bláhy, vedoucího úseku archeologických památek Památkového ústavu v Olomouci, který je odborným garantem celého výzkumu.
Hloubka ponorů činila 25,7m a délka hyperbarické expozice byla na hranici efektivity. Proto bylo přistoupeno ke snížení hladiny vody ve studni pomocí ejektoru o 4 m. Nová hloubka 21 m umožňovala lepší využití času k práci na dně. 13. 7. byly ukončeny práce na 1. vrstvě.

Následující den začaly práce na vrstvě druhé. S postupujícími pracemi se stále zvětšovala hloubka a tak 21. 7. byla znovu snížena hladina, tentokrát o 3 m. Z povrchu tedy bylo k hladině asi 20 m, ke dnu pak dalších 19 m. Týž den byly dokončeny práce na druhé vrstvě.
Odkrývka třetí vrstvy byla odstartována 26. 7. a pracovalo se na ní do 4. 8.
Na čtvrté vrstvě se pracovalo od 5. 8. až do ukončení potápěčských prací 10. 8.
V následujících dnech byla demontována všechna technická zařízení a vyzdvižena na povrch, plovoucí plošina byla zavěšena na zeď studny, kde byla připravena pro další použití. Práce byly zcela ukončeny 18. 8. 1995.

Stav studny k 18. 8. 1995: hladina byla v hloubce 21 m, zasedimentované dno ve 41 m. Výška vodního sloupce 20 m. Na dně se nachází blátivý rosol o vysoké specifické hmotnosti, který potápěče nadlehčuje velkou vztlakovou silou. Po usazení bude vhodné toto bahno odstranit a pokračovat v odhalování dna.

V průběhu prací bylo uskutečněno celkem 48 ponorů V. stupně náročnosti.

Celkem se v létě roku 1995 potápěčům Janovi a Jaroslavovi Šimečkům podařilo dostat se zhruba 4m pod původní dno.
Bylo vytaženo cca 100kg převážně soudobých mincí, stovky střepů skleněných i porcelánových, mnoho kusů celých (džbánky, konvičky, šálky a podšálky, talíře, mísy, vázy, poháry).
Bylo nalezeno mnoho předmětů současných (brýle, knoflíky, odznaky, fotoaparáty apod.). Byly vytaženy kamenické prvky - části gotického portálu apod., řetěz, vědra, nejstarším nalezeným kusem je část nádoby (zásobnice) ze třináctého století, byly nalezeny předměty ze všech století poté.
Celkem bylo vytaženo asi 20 metrů krychlových materiálu. Toto vše se do studny dostalo ale až po roce asi 1890.

Dne 13. 9. 1995 Jan Šimeček tragicky zahynul při objevení nových jeskynních prostor potoka Lopače v Moravském krasu. Dokončení prací na Bouzově provedl jeho bratr a spolupracovník Jaroslav Šimeček. Spolu s dalším potápěčem Fraňo Travěncem sestoupil v roce 1996 zhruba třicetkrát na dno studny, aby mohl být průzkum ukončen. Nepotvrdily se tedy údaje z některých pramenů, že dno studny je v 52 metrech pod povrchem, ale dno studny se nachází 43 m pod povrchem. Práce již nepřinesly žádné další mimořádné nálezy. Bylo vyčištěno dno studny od bahnitého nánosu a bude na něj umístěna tabulka z nerezového plechu, do které bude vyražena stručná zpráva o celém průzkumu.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2003 až prosinec 2014
  • 96 zobrazení
  • 0
reklama