Hledání

19 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

oupnovice
26. března 2019

foto: Pavel Čunderle
více  Zavřít popis alba 
  • loni na jaře
  • 53 zobrazení
vejsky
  • 28.3.2011
  • 78 zobrazení
dudowi
Památný strom, který se zřítil při bouřce v noci z 22. na 23. června 2017
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 24.6.2017
  • 42 zobrazení
jservis
  • březen 2013
  • 31 zobrazení
voset
  • 11.11.2013
  • 14 zobrazení
1m-m
více  Zavřít popis alba 
100 komentářů
  • červenec 2010 až únor 2013
  • 77 zobrazení
1m-m
více  Zavřít popis alba 
117 komentářů
  • červen 2010 až únor 2013
  • 116 zobrazení
druzinazscechova
Pozorovali jsme lípy, určovali jejich stáří a zkoumali, která asi bude poražena. Sloupová
více  Zavřít popis alba 
  • 5.3.2013
  • 75 zobrazení
1m-m
více  Zavřít popis alba 
57 komentářů
  • 19.7.2013
  • 103 zobrazení
biblos
Neminout odbočku na Panenský Týnec, zůstala by tato malebná vesnička neobjevena ...

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1337. Smolnice je památná tím, že v květnu roku 1420 se zde sešel lid z Lounska, Žatecka, Rakovnicka a Slánska v místě, které se dosud nazývá Táborcem, aby se postavil do boje za husitské ideály. Vesnici a celému okolí dominuje kostelík s románskou věží, stavěný původně jako pevnost. Spolu s farou, postavenou v druhé polovině 17. století, a starou lípou u vjezdu do fary tvoří působivý harmonický celek.

My jsme se zastavili u těchto památek:

Kaplička na návsi

Venkovská usedlost čp. 54 - pohled na památkově chráněný kravín (foto č. 4 a 6)

Lípa u kostela sv. Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 24.8.2017
  • 39 zobrazení
hasici-svojkov
Náš odkaz yl součastně s dokumenty, které dodal obecní úřad, Sportovní klub a svojkovské děti, umístěn do kovové schránky, kterou vyrobil p.Šorf starší. Ta byla umístěna pod kořeny nově zasazené lípy u kostela !!!
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2018
  • 61 zobrazení
farnostkounice
Poryvem silného větru se 26.5.2012 ulomila velká větev vzrostlé lípy u kostela a spadla na kostelní střechu. Hmota spadlého kusu byla odklizena přivolanou jeřábní technikou.Naštěstí nedošlo k vážnějšímu poškození nové střechy.
více  Zavřít popis alba 
  • 27.5.2012
  • 90 zobrazení
lotranda
Bydlíme v malé vesničce střediskové jménem Sobčice.která leží 8,5 km od Hořic v úrodné planině na pravém břehu řeky Javorky, 5km jihozápadně od hřebenu Chlumu. Obcí vede silnice vedoucí z Podhorního Újezdu do Chomutic.
Obec leží v nadmořské výšce 252 m na výměře 365 ha. Žije v ní 282 trvale přihlášených obyvatel. Stojí v ní 128 domů, trvale obydlených je 79, dalších asi 45 domů slouží k rekreaci. Jen několik domků je neobydlených. Díky chalupářům jsou zachovány původní roubené chalupy se zdobenými lomenicemi a upravenými zahrádkami.

V obci je obecí úřad, mateřská škola (ředitelkou je paní Blanka Horníková tel. 493 691 461), obchod s potravinami a pohostinství. Obec má plynofikaci a kanalizaci bez čističky odpadních vod.

V obci není pošta ani zdravotní středisko. Obec nemá veřejný vodovod.

Školou povinní žáci dojíždějí do ZŠ v Chomuticích nebo v Ostroměři.

Sobčický zámek stojí v blízkosti kostela. Na stejném místě kdysi stávala tvrz. Z roku 1373 známe jméno zemana – Vaňek ze Sobčic. Z roku 1408 – Martin ze Sobčic, jinak z Popovic. Václav ze Sobčic ten zpečetil roku 1415 Stížní list českých pánů do Kostnice.

Zámek je vystavěn v raně barokním stylu. Jednotlivé přestavby a úpravy probíhaly v letech

1572 – z tvrze se stává kamenný dům
1584 – opravy po požáru
1611 – další stavební úpravy
1630 až 1634 – upraven pro potřeby Kartuziánů

Zámek před rekontrukcí Majitelé se střídali – rodina Dohalských vlastnila Sobčice od roku 1585 až do roku 1624, kdy zámek odkoupil Albrecht z Valdštejna. Statek Sobčice ale nadále nechal „lénem“ Dohalským. Po Valdštejnově smrti odkoupil roku 1665 statky Sobčice a Podhorní Újezd Aledius Mikšič, převor Kartuziánského kláštera ve Valdicích.

Zámek byl v letech 1737 až 1739 znovu stavebně upravován pro potřeby mnichů. Ti pobývali na zámečku od roku 1665 až do zrušení klášterů v lednu 1781.

Sobčice - zámek Po zrušení kláštera ve Valdicích byl sobčický statek roku 1782 předán náboženskému fondu a spolu se statkem v Chotči spravován správcem, přičemž dvůr poplužní Sobčice byl roku 1784 enfitentisován (rozparcelován). Od toho času již rolníci byli za určitý roční plat z roboty propuštěni.

Roku 1824 byl statek prodán Ferdinandovi knížeti z Trauttmansdorfu. Ten ho připojil k panství kumburskému a tak vše zůstalo až do roku 1945.

V dalších letech přešel majetek do majetku Národního pozemkového fondu a od 16.11.1950 budovu zámečku spravovala obec, respektive MNV Sobčice. Budova byla využívána k bydlení nájemníků. V letech 1980 až 1990 byla budova využívána jako galerie. Stálou expozici zde měl malíř pan Karel Šlengr. Budova potřebovala velkou opravu a proto bylo v devadesátých letech zastupiteli OÚ rozhodnuto objekt prodat. Prodej se uskutečnil a nový majitel pan Jan Tomášek do konce století budovu generálně opravil a využíval k rekreaci. Od roku 2004 je zámeček v majetku firmy „Zámeček
Další památkou je Kostel sv. Prokopa

Nejstarší zpráva o kostele v Sobčicích je z roku 1369 v rejstříku papežských desátků, kdy se ze zdejšího kostela platilo každé pololetí 12 grošů. Kostel patřil k Bydžovskému děkanátu (Nový Bydžov). Podací právo – schvalovat nové faráře(plebány), měl hradecký arcijáhen. Kostel sv. Prokopa – stavba vznikla na místě starého kostela v letech 1761-1777. Za působení kartuziánského prebáta Červinky a chomutického faráře Jana Chmelíka. Nejdříve bylo vystavěno kněžiště a hlavní loď, v dalších letech pak klenutí a celá stavba byla zastřešena a omítnuta. Vnitřní výzdoba byla dokončena a 2.září 1770 byl kostel vysvěcen. Teprve potom byla přistavěna dvoupatrová věž vysoká 19m. V prvním patře jsou varhany a ve druhém patře je zvonice. Kdysi se zvonilo čtyřmi zvony, dnes máme ve věži zvony dva. Zdivo je z lomového kamene omítnuté hladkou omítkou. Stavba celého kostela trvala 16 let.

Kostel sv. Prokopa v zimě Kolem kostela býval hřbitov. Dnes je zde jen několik náhrobních kamenů zazděných do obvodové zdi. Jeden z nich nese zbytek nápisu „Letha Panie 1628…“, na druhé desce je zobrazen rytíř v brnění, který klečí před křížem. „…unrzel urozený Pan Jan starssy z Rokytníka…“. Reliéf třetí desky zpodobňuje ženskou postavu před křížem s nápisem „…Barbora z Wostromierze…“. Kostel v Sobčicích byl filiálním již ve 14. století. Z dalšího dokumentu je zřejmé, že roce 1675 byl pod správou hořického a potom chomutického faráře. Dnes patří do hořické farnosti. Bohoslužby se v něm nekonají.

Požár kostela sv. Prokopa Kostel byl několikrát opravován. Při poslední opravě v roce 1994 se při sváření ručiček na ciferníku vzňala střecha kostela a během jednoho odpoledne byla několikaletá práce znehodnocena. Prohořelo veškeré zařízení ve věži. Zvony žárem pukly. Byla to nepěkná podívaná. Dalších deset roků trvalo, než OÚ za pomoci církve a dotací z kraje dokázal novou opravu kostela uzavřít žehnáním nových zvonů. Zvony vysvětil pan biskup Josef Kajnek z Hradce Králové.

Od roku 2009 je kostel sv. Prokopa a hřbitov majetkem obce Sobčice.
Sochy a sousoší

Jsou pozůstatkem prací našich předků. Mnozí z našich dědů a pradědů byli významní kameníci a sochaři. Práce v lomech v Podhorním Újezdě a Vojicích zajišťovala obživu mnoha rodinám. Sochy rozmístěné při cestách z obce jsou situovány tak, že tvoří symbolický kříž a svým pohledem směřují ke kostelu.

Sousoší Rafaela Sousoší Rafaela, anděla strážce s malým Tobiáškem pochází z poloviny 18. století a je nejvzácnějším sousoším u nás. Pomáhá pocestným v nouzi a drží nad nimi stráž. Nedávno opravený sv. Jan Nepomucký, patron mlynářů, lodníků a zpovědníků, byl vytvořen kolem roku 1714. Je umístěn u památní lípy blízko kostela. Obě sochy jsou s největší pravděpodobností z dílen sochařů okolo Matyáše Bernarda Brauna.

Panna Marie, ochránkyně všech lidí, stojí u dnes již neexistující cesty, tzv. „umrlčí cesty“, kterou využívali ostroměřští občané, když vyprovázeli své mrtvé na hřbitov do Sobčic.

Další rozcestí polních cest zdobí sousoší sv. Judy Tadeáše s andílkem. Socha byla vytvořena kolem roku 1761.

Svatého Vojtěcha, biskupa a zemského patrona, najdeme u cesty do Podhorního Újezdu. Jde o mohutnou sochu, která byla zhotovena v pozdně barokním období kolem roku 1760.

Svatý Linhart je umístěn u cesty směrem na Kabáty. Jde o svatého, který ochraňuje zajatce, zámečníky, sedláky,čeledíny a dobytek.

Boží muka jsou dnes v polích. Byla postavena nákladem místního sedláka Václava Maťátky. Kříž je také v polích a je v místech, kam byli pohřbíváni nebožtíci při morové epidemii.

Na památku všem 26 padlým vojínům z I. světové války je sousoší z roku 1920.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2005 až září 2011
  • 322 zobrazení