kadeckovic
  • červen až prosinec 2010
  • 10 803 zobrazení
coloraaa
Dnešní výprava Druhé roty TO. Rosomák byla na bývalou nejstřeženější a největší raketovou základnu v ČR na hřebeni Brd zvanou Klondajk. Délka 1,7 km a šířka 0,9 km. Kontrolovala vzdušný prostor v okruhu 400 km. Dnes je tato dříve chlouba naší armády prakticky rozkradena a za rok tam zůstane již jen samý nepoužitelný beton. ( ve kterém komanči utopili desítky milionů našich korun - i těch tvých !!! ) Na základně mě překvapil neuvěřitelný klid a mír jen občas přerušený zpěvem ptáčků. Občas tiše projdou trempi nebo projede někdo na kole. Takový klid jsem v žádném jiném lese nezažil. Člověk by ani nevěřil že zde byly zbraně hromadného ničení !!! Základna mě překvapila svojí rozlehlostí a nemít mapu ve foťáku tak bych tam bloudil a stejně jsem neprošel všechny objekty. V současné době je střežena jen přední část kde je zřejmě ještě co ukrást. Ale jak znám malého českého človíčka tak ten ukradne vše. Např. zábradlí u jedné z ramp. To nevzali naši tmavší spoluobčané! Tam někdo musel přivést autogen odřezat a odvést hodně materiálu. Stopy traktoru tomu nasvědčují. A kdo má sem přístup? Ahaaaaaaaaaaaaa. To si zase někdo namastil kapsu. Čerstvě rozebraný kompresor vzduchotechniky ještě nemá orezlou klikovou hřídel. Bližší informace zde: http://jackal003.wbs.cz/Raketova-zakladna-Klondajk.html nebo zde: http://www.brdy.org/content/view/109/102/ a ještě tady: http://www.fortifikace.net/pov_pvos_skupina_vega.html a asi nejzajímavější: http://ruzhany.narod.ru/rvsn/SS_20.html
Další zajímavý odkaz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2009/03/18/rakety-a-radary-v-brdech-to-uz-tu-jednou-bylo/
a další: http://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99ebeny#Vojensk.C3.A1_z.C3.A1kladna
http://cs.wikipedia.org/wiki/Protiletadlov%C3%A1_raketov%C3%A1_z%C3%A1kladna_Dob%C5%99%C3%AD%C5%A1
http://www.vhsb.cz/clanky/strelecka-revue-8-2010-protiletadlove-rakety-na-brdech.xhtml
http://www.brdy.org/content/view/110/102/
http://www.brdy.org/content/view/109/102/http://www.brdy.org/content/view/108/102/
http://www.brdy.org/content/view/111/102/http://www.brdy.org/content/view/107/102/
http://druidova.mysteria.cz/HISTORIE/KLONDAJK_BRDY.htm
http://gearth.ic.cz/2009/08/26/vojenske-zakladny/
http://www.profit.cz/clanek/les-misto-radaru-a-raket.aspx
https://www.youtube.com/watch?time_continue=18&v=i3hJInFyhCQ
Vloženo 19.9.2010. Stalo se v minulém týdnu: V areálu bývalé raketové základny ukradli patnáct šestitunových pancéřových vrat, která pak prodali do sběrny. Údajně mělo jít o jeřáb a dvě nákladní auta. Se vším si pohodlně zajeli až k bunkrům. http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/zlodeji-ukradli-patnact-pancerovych-vrat-pred-ocima-ochranky.html
Rodina Mansfeldů se rozhodla celý raketový areál zbourat a celé území zalesnit. Vše se vrátí do původního stavu, přírodě.

http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Brdy_-_Vandr_na_Klondajk_II
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Klondajk_IV
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Nudiste_na_Brdech_a_10m_od_smrti
http://zajimavostinabrdech.rajce.idnes.cz/Byvala_raketova_zakladna_KLONDAJK
http://coloraaa.rajce.idnes.cz/Zapomenuta_raketova_zakladna_-_URBEX
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • květen 2010
  • 5 094 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
michalka
V sobotu jsme vyrazili na pohádkový les do Halenkovic. Bylo to krásné...
více  Zavřít popis alba 
  • 12.6.2010
  • 4 065 zobrazení
lukasw
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 15.6.2010
  • 3 661 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
klarkaj1
Letos se zdá, že je konečně pořádná zima. Sníh napadl i kolem Prahy, drží zatím celý leden, a tak chodím často v Žehrovicích bobovat a sáňkovat, s mámou, babičkou, s dětmi, s Majdou a Jakoubkem, i v Praze na Hájích se mnou babička Maruška vyrazila. Když je tolik sněhu, musí se prostě sáňkovat co to dá. Jednou jsme dokonce i s tetou Ilčou vyrazili na velký kopec u Milíčovského lesa a moc jsme si to užili.

Na zahradě jsem postavila sněhuláka, učím se kolem něj běhat na lyžičkách, kouluju se, chodím na procházky a máma mě vleče na bobech. Prostě zima jak má být. A taky vyrážíme dost často na hory. S tátou na akci "tatínci s dětmi" do Jizerek, společně do Krušných hor, Krkonoš a já se mimojiné učím lyžovat. Jde to pomalu, ale nebojím se a lyžuji ráda.

Krom toho jezdím s maminkou nebo tatínkem pravidelně do bazénu na plavání, umím šipku, skákat do vody, udržím se sama na vodě pokud se přidržuji pomůcek. A ani divadelní sezona v zimě nezaostává. Nejlepší byla pohádka o ptáku Ohniváku.
více  Zavřít popis alba 
  • leden až duben 2010
  • 3 707 zobrazení
fotovranik
Tak už vím že pořekadlo "nadřený jako kůň" není jen prázdná fráze. Platí do do posledního detailu!!! A to bylo ideální počasí a sucho! Nedovedu si to představit za deště a zimy v blátě Díky panu Rektoříkovi a jeho koníkům SENDIK a BORIS se mi podařilo uskutečnit focení které jsem měl už dlouhou dobu v plánu.Ale až nyní jsem našel toho správného člověka a koně. Za což mu patří dík.
více  Zavřít popis alba 
  • 2 767 zobrazení
fraukubsch
více  Zavřít popis alba 
  • 26.7.2010
  • 2 682 zobrazení
elis-valis
červen 2010
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2010
  • 2 354 zobrazení
barborawinklerova
Školní prázdniny a s nimi čas letních radovánek, dovolených a dětských táborů je u konce, ale ještě dříve než se tak stalo, tak jsem jedno čtvrteční odpoledne v mých oblíbených batikovaných šatech z viskózy a béžových nazouváčcích nabrala směr Rajnochovice. Mínila jsem nějaký ten tábor se spokojenými dětmi nejen nafotit, ale hlavně holky, kluky a jejich vedoucí trochu vyzpovídat. Zajímalo mne, jestli dnešní děti, které tráví spoustu času u počítače a jsou obklopeni samými technickými vymoženostmi, ještě jeví zájem o táborové pobyty, dokáží si jich náležitě užít a neberou je pouze jako nutné zlo. Záměrně jsem si vybrala Rajnochovice, ráj dětských táborů, který je vzdálen od mého bydliště necelých pětadvacet kilometrů a doufala, že budu při svém „lovu“ úspěšná.
Mnohým z rodičů a ročníků ještě starších vyvolá slovo letní tábor romantickou představu stanového kempu na louce, vlastnoručně vykopaných latrín v lese, polní kuchyně a rachtajících ešusů, čištění zubů v potoce a souboje táborů o vlajky. Mnozí z nás takové tábory zažívali jako děti a odnesli jsme si z nich zážitky na celý život. Je však současná realita letních táborů skutečně taková?
Jak se říká, proti gustu žádný dišputát. Táborů je nespočet tipů. Vývoj nikdo nezastaví a jak je vidět, nevyhýbá se žádné oblasti lidské činnosti. Ne všichni pořadatelé táborů jsou ochotni se přizpůsobit současné dětské pohodlnosti, a ne zcela všechny děti vyžadují komfort. Nicméně je ale spousta takových, které chatky s hmyzem, kadibudky a studená voda opravdu neláká. A proto je nepochybně správné, že existuje výběr a je pouze na každém, aby si vybral tu alternativu, která mu nejvíce vyhovuje.

Komfort v hotelu
První mou štací byla návštěva tábora pořádaného nejstarší základní školou v Holešově. V krásném areálu hotelu Zubříč na mne čekalo přes osmdesát dětí i se svými vedoucími. Děti právě dovařily kotlíkový guláš a s velkou chutí pověčeřely. „Naše škola pořádá tábory pravidelně. Jezdíme pokaždé na jiné místo. Levnější tábory v tak luxusním prostředí nikdo ve Zlínském kraji nepořádá, za tím si stojím,“ vysvětlila Dagmar Imramovská, družinářka 1. ZŠ a hlavní vedoucí tohoto tábora. Pobytu na Zubříči v Podhradní Lhotě se neúčastnily pouze děti z pořádající školy, ale i jejich kamarádi. Děti mimo spousty táborových her a výletů se tady navíc věnovaly i rozvoji svých výtvarných dovedností.
Letní pobytový tábor z holešovských škol toto léto neuspořádala pouze 1. Základní škola. Letošní premiéru si již v červenci odbyla i nejmladší holešovská základní škola na ulici Družby. A rovněž v Rajnochovicích, ovšem ne v hotelu, ale ve stanech. „Bylo to bezva, příští rok pojedeme určitě znovu,“ ujistila Ivona Vávrová, učitelka z 3. ZŠ a jedna z obětavých vedoucích na onom táboře.

Tématické letní tábory jsou v módě
Velkým hitem posledních let jsou tématické tábory. Ať už je to výuka jazyků, taneční školička, sportovní tábory, pobyty u koní či letní tábory ve znamení oblíbených dětských filmů. Ty všechny se setkávají s velkým úspěchem. „Děti velmi táhnou jejich oblíbení hrdinové ve spojení s letním pobytem a rodičům se zase líbí tábory spojené s nějakou výukou, takže my se už několik let tímto trendem řídíme a servírujeme rodičům i dětem takovou nabídku, aby si vybrali,“ potvrzuje, že i tábory podléhají módě, Jarmila Vaclachová, vedoucí holešovského volnočasového střediska.
Já jsem v tomto směru měla štěstí, protože v hotelovém komplexu Ve dvoře v Rajnochovicích právě probíhal letní dětský pobyt u koní pod vedením manželů Novosadových. Přes třicet dětí nejenže trávilo čas ježděním na konících a koňských bryčkách, ale také se učily starosti o tyto čtyřnohé krasavce a dozvěděly se spoustu užitečných rad spojených s chovatelstvím. „Já jsem tu už podruhé a tento tábor se mi velmi líbí. Příští rok pojedu určitě zase,“ chrlila ze sebe osmiletá Lucka Hejmalová ze Zlína.
Velmi oblíbené, jak ostatně potvrdila Jarmila Vaclachová, jsou tábory spojené s nějakým oblíbeným filmem. Já jsem v rekreačním středisku Ondráš narazila na letní tábor s Asterixem a Obelixem. Ten uspořádalo Centrum volného času Hustopeče Pavučina a zúčastnilo se ho přes sedmdesát dětí. „Naše tábory mají tradici a každý rok si vybíráme jinou lokalitu, aby to bylo pestré a pro děti zajímavé,“ vysvětlila Ingrid Florusová, pedagožka z pořádající organizace a hlavní vedoucí na tomto táboře. „Je to tady super a strašně dobře nám vaří,“ sklonila poklonu vedoucím Barunka Štýblová.

Latrína a chatky - pionýrská klasika
Oblíbený pionýrský tábor Vojtková směrem z Rajnochovic na Tesák je jako vystřižený z knížky Jaroslava Foglara. Stany, kadibudky, umyvadla i sprchy venku v přírodě a neodmyslitelný stožár s českou vlajkou uprostřed. Této lokality využilo během letošního léta spousta organizací, včetně již zmíněných dětí z 3. Základní školy v Holešově, které zde pod vedením družinářky Ivety Dvořákové a jejích pomocníků strávily deset dní.
Na mne v tomto areálu čtvrteční podvečer čekali pionýři ze zlínské pionýrské skupiny Klubovna Čtrnáctka. „Každý rok máme nějaké téma a letos jsme zvolili Kocourkov,“ usmál se hlavní vedoucí Radek Pobuda. Na tomto klasickém stanovém táboře samozřejmě nemohla chybět celotáborová hra a stejnokroj v podobě vlastnoručně batikovaných triček. Třiadvacet spokojených dětí mi sdělovalo jedno přes druhé své zážitky z pobytu a přidávaly k lepšímu své boje s mravenci a pavouky. No prostě tábor, jak se patří.

Závěrečné resumé
Prošla jsem čtyři tábory a každý byl úplně jiný. Ale jedno měly všechny společné, a to spokojené děti a obětavé vedoucí, kteří na úkor svého volna a za minimální peníz – a někteří úplně zadarmo - se snažili udělat možné i nemožné, jenom aby jejich svěřenci byli spokojení a plni zážitků. Vždyť holky a kluci na „svůj“ tábor budou vzpomínat následujících deset školních měsíců.
A co jsem si z té mé „táborové tour“ odnesla já? Jedno včelí žihadlo, několik komářích kousnutí a úplně odrovnané béžové pantoflíčky. A také skvělý pocit z toho, že táborům hrana nezvoní a dětem k životu pouze počítačové hry, internet a DVD nestačí a snad ani nikdy stačit nebudou, jak se nám snaží ze všech stran vsugerovat.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2010
  • 2 322 zobrazení
anetahnykova
Krásný letní den jsem trávila ve Velké Turné s Anežkou Turkovou, která má doma tři appaloosy. Klisnu Kim, která se před měsícem ohřebila a má krásnou osvalenou klisničku, které říkají Dáda :) a ještě se fotil fešný valášek Rudík společně s Anežkou při parádním plavení na Milavách. Rudík pak ještě krásně postál bez veškerých postrojů na kraji lesa a tak jsme mu udělali i pár sólo fotografií. Fotografie jsou chráněny autorským zákonem. kontakt na autorku a více informací najdete na www.hnykovaaneta.webnode.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 12.7.2010
  • 2 114 zobrazení
skorepici
8.5. oslavujeme 15 let Štěpánka a 40let tety Lenky, 18.5. mi maminka kupuje hopsadlo, 19.5. jsme na návštěvě u Katky a je tam i Nina , 21.5. přišla teta Lenka na návštěvu i s Matyášem, 28.5.se potkáváme venku s Katkou a dětmi, 29.5. jdeme plnit úkoly do Pohádkového lesa.
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010
  • 2 115 zobrazení
mysticsmile
Dnes se chci věnovat současnému žhavému tématu a tím je digitalizace televizního vysílání, dále jen DVB-T. Lépe řečeno nejčastějším chybám, kterých se diváci dopouštějí při stavbě individuálních přijímacích antén.
Úvodem jen krátce o výhodách, jež DVB-T přináší. Především je to vysoká kvalita obrazu bez duchů. Přibližuje se satelitnímu příjmu. Vzhledem k menšímu datovému toku je obraz nepatrně horší, ovšem běžný divák to nepozná. Další podstatnou výhodou je, že do jednoho televizního kanálu se vejde až pět digitálních programů + několik rozhlasových, zatímco ve starém systému byl jen jediný televizní. Digitální kanál se nazývá multiplex, protože obsahuje více programů. Lidé se obávají, že DVB-T si vynutí složitý anténní systém s množstvím drahých součástek. Je to přesně naopak. Na jedinou anténu lze dnes zachytit v některých lokalitách i jedenáct programů ze tří multiplexů bez nákladných laděných slučovačů. Samotné antény jsou též dosti drahé a když dříve musely být většinou tři pro zachycení čtyř základních programů ČT1, ČT2, Nova a Prima, cena takového systému byla i několik tisíc korun bez montáže. Navíc Prima ze slabých místních vykrývačů bývala často obtížně chytitelná nebo nešla vůbec. Takový les antén na střeše nebyl vzhledný ani bezpečný. Z výše uvedeného je DVB-T mnohem jednodušší a levnější. Oproti klasickému příjmu má dvě nevýhody. První je, že když byl signál analogu slabý, byl vidět se šumem ale šel. U digitálu není v takovém případě nic. Buď jede perfektně, nebo vůbec. Zrnitý obraz zde neexistuje. Někdy se může objevit kostkování a zadrhávání zvuku „cliff“ efekt. Je známkou slabého příjmu nebo špatně namontované antény, o čemž si povíme za chvíli. Druhou nevýhodou je malá odolnost proti rušení. Byl-li starý analogový signál znehodnocený třeba jiskřením od neodrušeného mixéru souseda, běhaly přes obraz čáry a zvuk praskal. Ale dívat se dalo. U DVB-T v takovém momentu obraz i zvuk zmizí úplně. Objeví se znovu, až rušení ustane.
Teď k nejčastějším prohřeškům uživatelů. Proč sousedovi DVB-T běží a mně ne? Většina diváků používá stávající anténu co měli dříve na analog. Jenže ta už má několik let na střeše za sebou a povětrnostní vlivy udělaly své. Jestliže takovou anténu, většinou levné polské síto chci používat i pro DVB-T, pak je třeba zachovat několik pravidel. Anténu musím v první řadě pečlivě prohlédnout, dotáhnout šrouby, které stlačují prvky „véčka“ ke svislým sběrnicím. Pak je bezpodmínečně nutné zkontrolovat šrouby, které od svislých sběrnic procházejí do anténní krabičky. Zkorodované ihned vyměnit. Původní tištěný zesilovač je zcela nevhodný pro digitální příjem. Má příliš velký zisk a snadno se zahltí. Je třeba jej nahradit jakostním UHF jednostupňovým zesilovačem české výroby. Ten musí být vždy celý uzavřen v kovové krabičce, aby se omezil průnik nežádoucích silných signálů místních vysilačů k aktivním součástkám. Nejlépe, má li výstup v provedení „F“ konektoru, který je velmi spolehlivý a celý stíněný. Dnes je na trhu celá řada kvalitních zesilovačů různých výrobců a téměř se neliší. Spíše je třeba věnovat pozornost mechanickému provedení. V případě velmi silného signálu se vkládá pouze pasivní symetrizační člen. Intenzitu signálového pole nejlépe určit měřením. Ovšem jednostupňovým předzesilovačem se i bez toho většinou nic nezkazí. Po montáži zesilovače nebo symetrizačního členu do anténní krabičky je nutné vyzkoušet, zda prvky „véčka“ jsou všechny spojeny. Lze ohmmetrem, pokud jej nemáte, stačí obyčejná žárovková zkoušečka. Svodový koaxiál musí být kvalitní. Nejlépe s dvojitým stíněním. V prodejnách elekro bývá nejčastěji CB100F nebo RG6U. Je možné použít oba. Potřebujete-li slabší, třeba kvůli protaženi, pak je nejlepší H121. Kabelu 3C2V je třeba se zdaleka vyhnout, je vhodný pouze na krátké propojovací účastnické šňůry od zásuvky na zdi k přijímači ve společných anténách velkých bytových domů. Na UHF, kde všechny naše vysilače pracují, má velké ztráty. Řádně ošetřenou anténu je nejlépe umístit na přivrácenou stranu střechy k vysilači a nikdy ne nad hřeben.. Stačí tak půl až metr nad krytinou. Nutno zkusit. Nejlepší signál obecně bývá na balkóně orientovaném směrem na vysilač Vysoko umístěné antény dávají horší signál a navíc jsou nebezpečné mechanicky i z hlediska statické elektřiny (bouřky). V blízkosti silného vysilače může být anténa i na půdě. Některé vysilače pracují s vertikální polarizací, pak je třeba anténu „položit“. Parametry příslušného vysilače lze zjistit na internetu nebo v místní prodejně s televizory. Velkou pozornost je třeba věnovat i napájecímu zdroji 12V. Pokud je v provozu již několik let, je třeba vyměnit uvnitř filtrační kondenzátor. Ve starších býval 100 mikrofaradů. Vždy dát nový 470 mikrofaradů kvůli dokonalé filtraci, kterou DVB-T vyžaduje. Pak se vyhnete nepříjemnému hledání poruchy, kdy přijímač ukazuje dostatečný signál a kvalitu nula. Tuto práci je ovšem nutné svěřit zkušenému televiznímu opraváři, aby nedošlo k úrazu. V žádném případě se o to nepokoušejte sami a zdroj ani neotvírejte. DVB-T přijímače mívají možnost napájení antény 5V. Takové zesilovače se vyrábí. Ale jejich parametry jsou horší, zejména odolnost proti nežádoucím silným signálům starého analogu, který stále ještě běží. Doporučuji zesilovače se zdrojem 12V a na přijímači vlastní napájení 5V vypnout. Zdroj 12 V byl vždy v příslušenství polské antény a lze jej po výměně kondenzátoru - viz výše - znovu použít. Koaxiál do výhybky (vajíčka) zapojte velmi pečlivě a práci je nejlépe zkontrolovat pod lupou, aby vlásenky stínění nezpůsobily zkraty a tím nepříjemným poruchám příjmu. Navíc se zkratem může zdroj zničit.
Kupujete-li novou anténu a prodejce Vám tvrdí, že je digitální, pak to není pravda. Pouze digitální anténa neexistuje. Pro příjem DVB-T se používají běžné antény, jako byly na analog. Ještě pozor na pokojové antény. Ty uspokojivě pracují pouze v místě ideálního signálu. Tedy pokud vidím přímo na vysilací věž. Příjem na větší vzdálenosti a v husté městské zástavbě na pokojovou anténu je spíše výjimkou.
Při zachování výše uvedených pravidel by měl být v místě dobrého signálu příjem DVB-T bez potíží možný. Chcete-li rozvod na více televizorů, pak je nutno použít jakostních kovových rozbočovačů či odbočovačů nejlépe s „F“ konektory a někdy i lineární průběžný zesilovač. Návrh takového rozvodu již vyžaduje měření a je lépe jej svěřit odborníkovi, jenž má k dispozici potřebné vybavení.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.8.2010
  • 1 631 zobrazení
niedy
Velký pomocník a miláček rodiny - Sami. R.V. 1988.
Tahá dříví na korbě i na vozíku, v lese na řetězu celé kmeny. V zimě bude vozit děti do školky v horské sněhem zapadlé vísce. Slouží také k poznávacím výletům po kraji, kam bychom se jinak nikdy nepodívali - pneu Vraník Truck 2000.
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • červen až říjen 2010
  • 1 633 zobrazení
kastanci
Ahoj kamarádi! Tak se konečně ozýváme z toho Zelíí. Je to až teď, páč jsme měli spousty starostí s různejma bankovníma účtama, povoleníma, pojištěníma a jinejma hloupostma co tu po nás všude chtěji blázni!Ale jinak jsou to docela hodný lidi a najdou se některý hodný i mezi těma kurvama maorskejma. Chtěli jsme hned začít pracovat, ale protože musíme čekat na jedno pracovní povolení, tak jsme nelenili a opustili to hrozně obrovský a ošklivý město, ostatně jako každý jiný město Auckland. Jen pro zajímavost má 1,3 mil obyvatel a celej Zelííand okolo 4 mil. Tak si asi umíte představit, jaký je to tam mraveniště a obzvlášť funny je učit se tam řídit na tý druhý straně ! I ty pravidla toho řizení tu mají prapodivný, třebas na těch kruháčích se točí na druhou stranu, rychlý pruhy na dálnici na pravý straně a spousta dalších vychytávej, kterejm stejně nerozumim a mam takovej pocit, že ani ty Zelňáci nemaj tuchu. Nicméně, když jsem vyjel z Aucklandu tak jsem si myslil, že už jsem pánem silnic a nic mě tu při řízení nemůže potkat. O to byl větší šok, když si to štrádujeme po těch cestičkách a najednou se proti nám v zatáčce řítí v evropským protisměru auto. Ten chudák ani nestačil zatroubit jak mu málem vypadli očička, když viděl, že se s ním za 2 sekundy budeme přetlačovat. Nakonec jsem se rozhodl ustoupit, páč jsem letmým odhadem spočetl cca dvou tunovou převahu. Abychom nezapomněli zmínit naše autí, tak to jsme sháněli celý den ještě v Aucklandu, což se nakonec vyplatilo a máme ho moc rádi a doufáme, že nás Whiterider nezklame. No ale zpátky k našemu putování, jako první jsme samozřejmě jeli zkontrolovat místní pláže jestli náhodou ta voda tu taky nezamrzla jako tam u nás no a můžete juknout, že ne. Ty pláže jsou tu strašně dlouhý a tvrdý takže se na nich dá krásně drandit s autí a sem a tam zkusit projet nějakou tou vlnou, ale běda tomu kdo to přežene tomu pak voda autí navždy sebere a musí si dojít koupit nový. Na jedné z těch pláži jsme si dovolili strávit noc pod šírem s tím že při tom budeme pozorovat tu jejich jinou hvězdnou oblohu. Co čert nechtěl tak Čert usnul dřív než vykoukla první hvězdička a mě to samotného nebavilo tak jsem šel taky dadat, ale ještě jsem stihnul namalovat pár obrázků foťákem na některý z nich můžeš juknout. Dalšího dne jsme vyrazili o kousek dál navštívit asi nejznámější prales tady na severním ostrově, kde rostou ty největší kauri na světě. Kauri jsou takový vohromný obludný stromy, který tady ty Zelňáci skoro všechny zlikvidovali a zbylo už jich tu jen pár. No ono se jim není čemu divit, když ty lepší kousky mají 200 kubíků, to to pak rychle přibejvá, když se jede pro dřevo do kamen na zimu. Ten co je na obrázku je tedy konkrétně druhej největší a ten první se nám zatím nepodařilo vypátrat, ale už si na něj brousíme pilu! A že ta pila bude muset bejt pořádně velká můžeš juknout na obrázku Čert vs. kauri, kde je vidět průměr cca šest Čertů. Jinak ten prales je opravdu nevídanej, to se musí prostě zažít a nejde to slovy ani popsat. No a když nás les omrzel tak jsme popojeli zase pár kilometrů a byli na další úžasnej pláži. To je ti tady na tom Zelíí strašně pěkný, že je tu na každým rohu jiná krajina a jiný vyžití a nemusí se člověk za tím nijak moc daleko trmácet. No a na závěr dne jsme se ještě stihli proběhnout v jednom místním parku plným nějakejch šutrů co jsou ze sopky, která kdysi bejvávala v okolí a pak řachla a zbyly z ní jen ty kameny rozházený po okolí. Tady jsme potkali dva nový kamarády z Izraele, který sem přiletěli taky cca před týdnem, ale z Pákistánu, kde zdolávali ty veliký kopce. Oni jsou tu ty cestovatelé opravdu z celého světa no a to už něco napovídá. Tak snad se máme na co těšit i nadále!
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.12.2010
  • 1 563 zobrazení
pavelstejskal
Pá30.7.-út3.8. PÁ:Děčín-Jílové SO: Sněžník 723m,Tiské skály,Krušné Hory,Krásný Les NE:SRN,Zwiesel,Gottleuba,Pirna,Dresden PO:Polabská cyklostezka,Königstein,Hřensko,Mezní Louka ÚT: Č.Švýcarsko,Jetřichovice,Srbská Kamenice,Děčín 230 km
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2010
  • 1 500 zobrazení
trempoviny
Nevypravil jsem se tentokrát na horu Prahu v Brdech, nýbrž na Brdy v Praze. Přesněji, do Brd těsně za a před okrajem velkoměsta. Bob Hurikán napsal: "Nad Kazínem u Mokropes postavili Ptáček, Vohnout a Horálek chatu, jež se stala základem početné osady ÚDOLÍ HVĚZD, spolu s osadou MARION, ve které vládl písničkář Voldán a jeho parta. Z původních dvou chat vzrostla na pravou kanadskou vesnici." Údolí Hvězd vznikem koncem dvacátých let navázalo na nedalekou osadu BLACK-WHITE vzniklou již v roce 1924. Další boudy si říkají Tornádo i osada Kazín. Kromě zmíněného trempa Jiřího Voldána (1901-1985), proslavili zdejší místo také další písničkáři a hudebníci, zejména Sláva Kunst (1928-1991) a Michal Bukovič (1943-2008). Ve zdejší hospodě však nezáleží na tom kdo a odkud jsi, ale co umíš zahrát. Doufejme, že trempské písně budou znít i nadále v romantické pobřežní hospodě zvané "Tornádo u Pumpahomy", na břehu Staré řeky a pod stromy zdejších brdských lesů.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.1.2010
  • 1 489 zobrazení
osjaka
  • 25.9.2010
  • 1 488 zobrazení
fesak
Účastníci: Fešák, Dan, Lůca, Martina, KIlára
Foto: Všichni
(Slightly censored)
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2010
  • 1 408 zobrazení
dita75
  • 5.6.2010
  • 1 381 zobrazení
tjemelka
Cyklistiská dovolená přes Julské Alpy na jadranské pláže.

plán cesty :
1. - 2. Odjezd ve 21:00hod z Brna přes Rakousko do Slovinska. Na rozježdění si nedáme nic menšího než přejezd Bohinjského sedla (1.307 m). Po asfaltkách či šotolině dojedeme hlubokými lesy k překrásnému BOHINJSKÉMU JEZERU sevřenému v klínu vápencových štítů. Zůstaneme zde po dvě noci, a tak lze vyjet lanovkou na okolní horský hřeben, pěšky si udělat výlet k vodopádu SAVICA, projít se kaňonem říčky Mostnice, vyjet na kole vysoko do hor ke skanzenu ZAJAMNIKY nebo se jen tak koupat a relaxovat. Pro tento den lze také doporučit výlet lanovkou na VOGEL, odkud je krásný rozhled na celé údolí Bohinjského jezera a případně až na samotný Triglav.
3. - 5. Na kole malebnou romantickou krajinou k BLEDSKÉMU JEZERU s hradem vysoko na skále, soutěsky VINTGARSKÁ a POKLJUKA, fakultativně výjezd až pod nejvyšší horu Julek – TRIGLAV (2.864 m). Cyklostezka zbudovaná na náspu bývalé úzkokolejky nás provede podél Sávy Dolinky až pod Fusinská jezera u Itálie. Další metou bude nejvyšší slovinské silniční sedlo VRŠIČ (1.611 m). Desítky serpentin jsou postrachem pro řidiče autobusu, ale cyklisté tuto trasu milují. Je totiž na co koukat. Na mnohakilometrový sjezd k pramenům řeky SOČI také nezapomenete.
6. - 8. SLOVINSKÝ KRAS je kraj lesnatých kopců protkaný množstvím silniček a provrtaný
jeskyněmi. Jedny z nejhezčích jsou propasťovité ŠKOCJANSKE JAME a světoznámá POSTOJNA JAMA. Nejednu fotku vás bude stát Predjamský Grad postavený v obřím převisu, milovníci ušlechtilých zvířat neopomenou navštívit světoznámý hřebčín v Lipici. V pátek večer příjezd k moři.
9. - 10. Celodenní koupání u moře nebo závěrečné poježdění na chorvatské ISTRII a pak už jen cesta přes Rakousko domů.

celkem jsme najeli cca 430km z plánovaných 600km, víc jsme prostě nedali :-)
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2010
  • 1 370 zobrazení
Reklama