Hledání

41 757 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

jaroslavburda
Střevlíček z rodu kvapníků (Amara sp.) - Střevlíčků existuje nepřeberné množství a jejich určování je skutečně velmi složité. Většinou je nutné přistoupit ke studiu kopulačních orgánů pod mikroskopem. Čili zda je na snímcích kvapník hladký (Amara familiaris), kvapník široký (Amara similata), kvapník kovový (Amara aenea) nebo zcela jiný střevlíček, není možné z fotografií určit. Jisté je jen to, že jde o čeleď Carabidae čili střevlíkovití.

O kvapnících v knize Brouci České a Slovenské republiky (2017) profesor Karel Hůrka píše: "Jeden z druhově nejpočetnějších a taxonomicky nejobtížnějších rodů čeledi, dělený do několika desítek podrodů. V rámci podrodů jsou si druhy velmi podobné a těžko odlišitelné. Mnoho druhů je všežravých s vysokým podílem býložravosti, některé jsou převážně semenožravé. V ČR a SR bylo nalezeno více než 50 druhů."

Nejstarší literatura uvádí: "Pod kamením, někdy též na květech rostlin okoličnatých, kdež na lup čekají." (Brouci, prof. Josef Klika, 1873). V 19. století se kvapníci dělili na pouhé dva rody, jak se zmiňuje profesor Klika: "V nejnovější době rozdělen rod ten ve dvou a sice Ophonus a Harpalus."
Kvapníci patří spíše mezi menší brouky (na snímku cca 6 mm dospělec), které můžeme často spatřit v lesích pod kamením, v zahradách, na suchých písčitých místech na lukách a rolích. Létají v noci, avšak v knize Čeští brouci profesor Kliment uvádí, že se s některými kvapníky můžeme setkat za denního světla, s jinými druhy za soumraku a ve večerních hodinách.

Zajímavost: Střevlíček - kvapník se stal předlohou pro věčně uspěchaného kamaráda včelích medvídků, ze stejnojmenného večerníčku. Kvapník si v pohádce notuje známou píseň "Chvátám, chvátám, nemám chvíli klid, já tam já tam, dávno už měl být…" v podání Josefa Dvořáka.

Jablonec nad Nisou, zahrada
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • dnes
  • 8 zobrazení
jaroslavburda
Křivonožec polokřídlý (Valgus hemipterus) - Během letmé kontroly oblíbených stanovišť u jablonecké přehrady, jsem v červnu minulého roku objevil křivonožce polokřídlého. Brouka, kterého si nelze pro jeho typicky geometrickou stavbu těla splést. Dalšími jednoznačnými znaky jsou krovky končící v polovině těla (nezakrývají celý zadeček), dvě světlé skvrnky přibližně ve středu krovek, dvě výrazné linie vystupující na štítu hned za hlavičkou a velice hojné šupinky pokrývající celé tělo včetně nohou. Přední holeně mají na vnější straně 5 výrazných zoubků. Velikost pouhých 6-10 mm, zbarvení černo-žlutohnědý.

S dospělci křivonožce se setkáváme od přelomu dubna a května do konce června. Vyhledává teplejší stanoviště především s bohatým rostlinným zastoupením: růže, svídy, hlohy, ovocné stromy apod. Na snímcích jsou dva samci křivonožce (oba nálezy v červnu 2019), kteří hodovali na miříkovitých rostlinách (Apiaceae) poblíž kvetoucích divokých maliníků.
Při vyrušení brouci upadnou do strnulého stavu, zatahují hlavu a někdy současně zvedají zadní pár nohou v pravém úhlu nad krovky.

Nahlédneme-li do historické entomologické literatury, v roce 1873 profesor Josef Klika o křivonožci napsal: "3 1 - 4"; černý, bílými a žlutohnědými šupinkami posetý; poslední kroužek břišní jest zcela, pouze 2 černé ťupky vyjímaje, hustě šupinami posázen; na štítu jsou 2 vypuklé proužky podélné; na starém dříví všude, mnohdy hojný."

Jablonec nad Nisou, okraj lesa, květy miříkovitých
Mapovací čtverec: 5257
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
  • dnes
  • 8 zobrazení
jaroslavburda
Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) - Po delší odmlce se opět dostávám ke třídění a zpracovávání fotografií z loňské sezóny. Už je nejvyšší čas, neboť jaro se blíží. Začínám barevně nepřehlédnutelným střevlíkem zlatolesklým, kterého jsem potkal z kraje června v Dolním Kořenově, kde v podvečer přebíhal lesní cestu. Až 30 mm brouka jsem opatrně odchytil, abych svůj prvonález tohoto druhu zevrubně prozkoumal, během čehož mě na oplátku pokousal svými kusadly. A že tito noční lovci mají kousací ústrojí opravdu výkonné, jsem se přesvědčil jen o pár metrů dál, kde střevlík zrnitý (Carabus granulatus) doslova vykusoval kusy ze zadní části těla jakéhosi obřího plzákovitého plže, který se snažil svým typicky měkkýším tempem uniknout. Prakticky byl požírán za pochodu, respektive "zapolezu".

Střevlík zlatolesklý je typicky lesní druh pahorkatin a pohoří, kde stoupá až do výšek nad pásmem lesa. Tak se s ním můžeme setkat třeba i na hřebenech Krkonoš. Přes den se ukrývá pod kameny, v mechu či pod kůrou, ve zpráchnivělých kmenech. Je však možné jej spatřit za teplého a deštivého počasí. Jako většina střevlíků, vyráží na lov především v noci.
Jako vždy jsem zapátral v mé oblíbené historické entomologické literatuře. O střevlíkovi zlatolesklém píše profesor Josef Klika ve své knize Brouci (1873). "Střevlec zlatolesklý, 10-12"; dole černý, nahoře leskle zlatově zelený; šíjový štít na příč svráštělý; krovky podlouhle vejčité s 3 vypuklými podélnými žebry černými, mezi nimiž jsou tečky; nohy a první článek tykadel barvyhnědo-červené. Ve větších lesích pod kamením." Dále profesor Klika uvádí obecný text o rodu carabus (zde ještě pod názvem střevlec, nikoliv střevlík): "Brouci toho rodu běhají velmi rychle, zůstávají ve dne pod kamením ukryti a vycházejí v noci na lup, požírajíce hmyzy, larvy, housenky, červy a jiné škodné živočichy, proto jsou užiteční. Dotkneme-li se jich, vyprskují z úst žíravou smrdutou šťávu, pročež musíme, chtíce je polapiti, zachytiti je prsty s obou stran štítku šíjového."

V roce 1898 popsal střevlíka zlatolesklého taktéž profesor František Dlouhý ve své knize Brouci, ale strohý text nedoplnil ničím navíc.

V 800stránkové entomologické bibli z roku 1899, kterou sestavil Josef Kliment (s nádhernými kresbami profesora Vladimíra Zoufala) se o střevlíkovi zlatolesklém píše: "20-27 mm, zelený, červenavě zlatolesklý, sameček kovově modravý a zelenavě lesklý. Tykadla, šev a tři podélná patrná žebra na krovkách jakož i spodní část těla černé. Mezi žebry jemně svraštělý a zrnitý. Prvý článek tykadel, makadla, kusadla a nohy obyčejně hnědé (zřídka černé), u samečků tmavší. Někdy bývají celá tykadla červenavá. V lesích v strouchnivělých kmenech i pod kameny, zejména v dubnu dosti hojný. V Krkonoších, v Šumavě, na vysočině Českomoravské i jinde."

Dolní Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, lesní cesta
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • včera
  • 10 zobrazení
sdzajecov
V lednu jsme v družině pozorovali zimní přírodu. Vypravili jsme se na vycházku do lesa. V ŠD III jsme si užívali maďarský týden, kdy jsme se dozvěděli něco o historii státu a jeho zajímavostech. Moc děkujeme Filipovi, který nám ukázal, jak se skládají Rubikovy kostky. V závěru týdne jsme si zkusili usmažit maďarské langoše. Všem moc chutnaly.
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 5 zobrazení
duj-druzina
  • v úterý
  • 23 zobrazení
plazik
Malá procházka s malým foťáčkem pod Makala. Hezké, ale v únoru smutné. Kde je sníh?
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 20 zobrazení
zschudenin
  • v pondělí
  • 17 zobrazení
activerelax
Tak na závěr jsme si zase trošku zařádili ...:-)
Kategorie: sportzábava
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 53 zobrazení
321919
Pro cestu jsem využil část 4. Moravské cyklostezky, která spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na česko-polských hranicích a je vedena nádhernými partiemi Jeseníků. Od Hanušovic potom podél toku řeky Moravy, přes lužní lesy Litovelského Pomoraví do Olomouce. Dále vede přes Hanácké Athény – Kroměříž, a podél Baťova kanálu až do vinařské oblasti jižní Moravy a Lednicko – valtického areálu.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • minulou neděli
  • 10 zobrazení
dusan-holas
Vodní dílo Les Království (Tešnovská přehrada) - 16.2.2020

V roce 1910, kdy byla realizace díla zahájena, pracovaly na stavbě více než tři stovky zaměstnanců. Přestože v roce 1914 byla většina stavebních prací již hotova, dokončení nádrže se protáhlo až do roku 1919. Přehrada se nachází v Tešnově nedaleko Dvora Králové nad Labem.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 12 zobrazení
novomestak
Nafoceno při běhání na hoře Hřebenáč (560m) nad Novým Městěm pod Smrkem. Vítr vyvracel a lámal stromy jako sirky. Video: https://www.youtube.com/watch?v=I5iuJnGqRjY.
Foceno asi na 15 místech na 5 kilometrech.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 14 zobrazení
misakan
fotografuji ptáci druh červenka obecná spívá na stromech keřích v lese parku nebo někde jinde se ukáže často na šera někdy zahradách a hnízdí od roku 1950 letech a pořád vykytuje když máte štěstí máte nádhernou fotografie na památku.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 2 zobrazení
bazger
Nikon D80 mi sedl. Není ani příliš velký, ani těžký. Začal jsem ho tahat všude sebou. Například novopacko navštěvuji rád dodnes. Příjemně zvlněná krajina, spousta luk, polí, zahrad, lesů. Tam je chata na kterou jezdívám a odkud je i tento soubor fotografií. Skutečně víc než patnáct roků jezdím do těch končin a ještě jsem nebyl navštívit zříceninu hradu Kumburk. Musím to napravit. Těch zajímavých a krásných lokalit je samozřejmě mnohem víc.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 27 zobrazení
bazger
Jednoho rána mě to opět táhlo ven. Bez ohledu na cokoliv vzal jsem foťák a vyrazil cestou mezi chalupami směrem k lesu. Tedy nejdřív k jezírku za vodníkem. Procházka chladnou krajinou kolem Vlkova nad Lesy. Zmrzlá hlína křupala pod těžkou botou. Slunce neochotně zahřívalo ledovou krustu kaluží. Jinak živá krajina plná zajíců, srnčí i černé zvěře tentokrát tiše podtrhla roční období sevřené mrazem. Přesto ta atmosféra byla úžasná.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 7 zobrazení
bazger
Naplno jsem se začal věnovat fotografování a to i komerčně v roce 2016. Album „Story“ vzniklo převážně v okolí Vlkova nad Lesy. Původně šlo o test fotoaparátu Nikon D80, který jsem pořídil takzvaně z druhé ruky a učil se pracovat se zrcadlovkou. Zájem o focení mě přinutil ke studiu zákonitostí proudu světla i času. Nejvíc dá člověku samozřejmě praxe. Inu, začátky jsou vždy těžké. Ve všech oborech lidské činnosti.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 10 zobrazení
wendyandhorses
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 4 zobrazení
jirca6
Obávám se, že moc nehumpoleckých obyvatel neví, jaký má toto město zajímavý a velký lesopark. S rybníkem Dvořák, léčivou studánkou, židovským hřbitovem a velkým diskgolfem. Je východištěm ke skoro 10-ti kilometrové stezce kolem hradu Orlík a pojímá mnoho zajímavého. A jelikož nám páteční klubový večer T.O. Samotáři a nedělní pracovní povinnosti zkrátily druhý únorový víkend na polovic, byla to výborná volba, pobýt v přírodě alespoň na sobotu. Zvláště, když panovalo skoro jarní bezmračné počasí.
Ten park je opravdu parádní, a co teprve až vše vykvete a ozelení se. Na kraji u rybníka je zajímavý dendrofon, kde jsme si vyzkoušeli, jak zní různé druhy dřeva. Kousek dál s obrovskou vervou hledal skulinu do chaty bělostný hranostaj. Stoupákem jsme zamířili do smíšeného lesa. Brzy jsme stanuli na místech, kde ve středověku probíhalo kutání zlata. Poměrně zvláštní forma povrchové těžby, které se říká dobývka, zanechala dlouhé hluboké jizvy v povrchu přírody. I další stanoviště naučné stezky vypráví, jak těžké a klopotné to tenkrát bylo a jak byli obyčejní lidé vynalézaví. Odbočka nás zavedla do mokřin na okraji lesa. Zákonitě pak následoval výstup zpět pod vrchol, na kterém jsme tušili zříceninu hradu Orlík. Je to už dost let, co jsme tu byli ještě s dětmi. Dlouho jdeme po stopách koňských kopyt a srnčích spárek. Kousek nad úbočím probíhá velká těžba a my ztrácíme značenou cestou. A tak si dvakrát prodlužujeme a jednou zkracujeme domnělou cestu, abychom tak nějak na bushmanna vystoupali na kameniště. Tady jsme vyrušili lišku, ale fotit se nechtěla a okamžitě zdrhla. Vpravo se tyčí věž zříceniny, a tak máme směr. Bohužel tím ale opouštíme stezku, která by nás zavedla k pěkným jezírkům. Hradní brána je zavřená, tedy jen okolo a kamenným mořem pomalu zpět k městu Humpolec. Byl to dobrej nápad a pěknej vejšlap.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 100 zobrazení
lotusesprit
Zinzendorfschloss Berthelsdorf (D) - V roce 1687 zde byl částečně vyhořelý zámek, který prodala v letech 1721/1722 Henriette Katharina von Gersdorf svému velmi pobožnému vnukovi hraběti von Zinzendorf. Ten nechal původní budovu zbořit a jejím místě roku postavit novou. Berthelsdorf zůstal nějakou dobu v rodinném vlastnictví a poté byl převeden do bratrské jednotky. Od roku 1793 byl zámek a přilehlý statek využíván jako sídlo správy církve a od roku 1913 jako správa lesa. Od roku 1937 byl zámek a statek využíván NSDAP pro chov a výcvik koní pro jezdectvo. Po skončení druhé světové války obdržela bratrská jednotka panský statek a zámek jako náhradu za převzetí nacisty. Ztratila ho znovu v roce 1949, kdy byl vyvlastněn jako součást pozemkové reformy. Majetek byl až do roku 1992 stále používán státem. Některé budovy sloužily jako obytné a kancelářské prostory. V roce 2001 sdružení získalo zchátralý majetek poté, co byla zamítnuta žádost o převedení církvi. Nyní je zámek po rekostrukci hrad je používán ve smyslu Zinzendorfu a nabízí duchovní koncerty a místo setkání. Část hospodářských budov a přilehlá zahrada stále potřebuje renovaci.
více  Zavřít popis alba 
  • tento týden
  • 12 zobrazení
lotusesprit
Hainewalde starý zámek (Alte Schloss) (D) - Vesnice byla založena během feudální kolonizace východních částí Německa ve 13. století. Pojmenována byla zřejmě podle svého lokátora Heinricha a písemně je poprvé zmiňována jako „Heyninwalde“ roku 1326, kdy zde již byl kostel. Zpočátku to byla jen zemědělská ves, ale už někdy ve 14. století tu byl vystavěn gotický vodní hrádek, který měl být roku 1392 ve vlastnictví Mikuláše z Varnsdorfu. V roce 1387 se odtud uvádí také Konrád Kyaw z Hainiwaldu, který byl na počátku 15. století hejtmanem Hynka Hlaváče z Dubé. Po roce 1420 Husité často napadali vesnice v okolí Žitavy a při jednom svém návratu do Čech s bohatou kořistí byli 18. listopadu 1467 pod Breitebergem napadeni v lese ukrytými Žitavany a o život přitom přišlo 150 mužů. V září 1546 získal Hainewalde jako léno Ulrich von Nostitz a po jeho smrti roku 1552 ves převzal syn Christoph, který tu roku 1564 vybudoval renesanční Starý zámek (Alte Schloss) a o 10 let později založil pivovar. V roce 1622 ves držel Hans Ulrich von Nostitz, který ale při hádce zranil Hanse Bernharda z Gersdorfu tak těžce, že zemřel, a za trest pak musel Hainewalde odstoupit jeho rodině. Roku 1625 už byl proto lenním pánem v Hainewalde Christoph z Gersdorfu. Čtyřkřídlá stavba s vnitřním nádvořím byla tehdy ze všech stran obklopená vodním příkopem. Po výstavbě Nového zámku ale pozvolna chátrala a roku 1780 byla z větší části zbořena. Dochovala se jen dvoupatrová budova vstupní brány s krásným renesančním portálem, zdobeným erbem Nosticů, a přilehlá část vodního příkopu s kamenným mostem. Do roku 1857 byl v budově soud a vězení, od roku 1998 je v soukromém majetku a slouží k bydlení.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 27 zobrazení
slapetak
Tentokrát se nás vypravilo šest na pochod ne do lesů, ale do města. I tady jsme našli spoustu zajímavého a prošli si v téměř jarním počasí kousek hlavního města.
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • minulou sobotu
  • 30 zobrazení