Hledání

15 vyhledaných výsledků

Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
limt
  • srpen 2014
  • 746 zobrazení
  • 1
ludmila0
více  Zavřít popis alba 
  • duben až září 2017
  • 87 zobrazení
  • 0
luckap
Leto na chalupe s kocourem, par podzimnich zaberu, uzivani si houbarskeho raje s tetou Ivou... (opet ruzne fotaky a mobily)
více  Zavřít popis alba 
  • červen až listopad 2012
  • 107 zobrazení
  • 0
zuzanabilkova
  • červenec až říjen 2008
  • 59 zobrazení
  • 0
lenkavm
Kategorie: doma
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2004
  • 232 zobrazení
  • 0
jitkasvecova
po rozpadu Grošáků část skupin se přejmenovala na PRAŘEV (Praha-Řevnice), krásný večer
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2018
  • 31 zobrazení
  • 0
lioneska11
Parádní ubytování v letos zrekonstruované chalupě ve Ferdinandově (Hejnice, Jizerské hory).
http://www.chalupapodoresnikem.cz/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • říjen 2016
  • 92 zobrazení
  • 1
banjiho
Prodloužený víkend v roubence na Mariánskohorských boudách dokáže řádně dobýt baterky. Chalupu vlastní Čmelák-společnost přátel přírody. Slouží převážně pro ekologickou výchovu, ale půjčit si ji může i široká veřejnost.
300 let stará chalupa bez rozvodů elektřiny a vody vás uvede do časů, kdy zde lidé živil les, pasení dobytka a pálení milířů.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září 2011
  • 311 zobrazení
  • 0
igorhlavinka
1.Z kursu kontemplativní modlitby v býv. klášteře na Hoře Matky Boží u Králik, Kralicky Sněžnik, který vedl Jan Šedivý 2011/08.
2. Z kursu kontemplativní modlitby na býv.faře ve Starém Sedlišti, kterými nás provázel Elva Frouz a s.Irena2017 /1
3. šumavavtichu u Dešenic 8/2017 s Elva Frouzem a Katkou Slabovou
4. Alpyvtichu - St.Gervais les Bains - Haute Savoie IX.2017s Elva Frouzem a Katkou Slabovou

2. Kurs kontemplativní modlitby leden 2017 na býv.faře ve Starém Sedlišti, kterými nás provázel Elva Frouz a s.Irena. Napsal
jsem si pár slov k fotografii západní oblohy, kterou jsem pořídil na sklonku dne, předtím než začal náš kurs.
,,Další den končí. Slunce zapadlo za kopce Českého lesa na západě. Na rozloučenou se na nebi i po celé krajině koná tichá slavnost. Hory v dáli, přes den modré, postupně fialoví. Jaká veliká krása se zjevuje, když se světlo láme v atmosféře! A jaké štěstí, že já u toho můžu být, že můžu být teď a tady! Ticho, pokoj a radost vládne všude kolem, i v mém srdci. Zářivé barvy na nebi po chvíli šediví, teď už je vidím jen v mém nitru. Pořádně mrzne, cítím to i v nosních dírkách, když nasaju mrazivý vzduch, ptáčci jsou zalezlí, neslyšel jsem jediného, nebe je jasné, takže v noci bude mráz ještě větší. Pomalu se vydávám polní cestou do vsi k faře, kde mne, jak doufám, čeká mé první setkání s Elvou i s účastníky kursu, milovníky kontemplace. Po večeři, na kterou už se těším, začne naše první hodina cvičení. Veliké ticho trvá, jen sníh vrže pod mýma nohama. "
19.1.2017 Staré Sedliště

3.ŠUMAVAVTICHU srpen2017
Týden sezení a chození v mlčení , bdělé pozornosti a ztišení. Týden meditace/ kontemplace na 200 let staré chalupě na samotě u lesa blízko Dešenic, který vedl Elva Frouz a Katka Slabová. Skvěle se doplnovali. Bylo nás i s nimi jen osm, což bylo moc fajn. Elva s Katkou se střídali v tom, kdo povede meditaci a kdo má na starost vaření a ohřátí vody v lázni. Chalupa po Němcích, Elvův táta s přáteli trempy ji koupili snad uz v 60.letech a moc to nemodernizovali, jen tam udělali spoustu paland aby se tam vešly všechny jejich rodiny. Nevede tam elektřina, solarni panel stačí jen na takove slabé osvetleni. Nádherná stará cihlová podlaha v kuchyni, ze které jsme vystěhovali stůl a židle a stala se z ní meditačni mistnost. Bylo pěkné počasi, tak jsme mohli snídat a večeřet venku za domem , pod pergolou porostlou révou. Většinu dne jsme chodili po horách. Ráno a večer se pár hodin meditovalo vsedě, resp. vpolosedě na klekačkách. Nádherné ticho, přes den jsme slyšeli jen cvrčky na louce a v noci potok, protože nejbližší vesnice i silnice je několik kilometrů daleko.

Chodit po louce naboso v rose
hřát se v prvních paprscích slunce
jen dýchat
sedět
kráčet
jíst
usínat
a probouzet se v tichu
naslouchat svému dechu
slyšet cvrčky
občas plaché šramocení myšky v koutě kuchyně
učit se být teď a tady
nemuset nic
občas ochutnat kapku věčné radosti .

4. ALPYVTICHU - St.Gervais les Bains - Haute Savoie IX.2017

...a zde několik textů o bdělé pozornosti, ztišení a kontemplaci z webu Jana Šedivého (www.kontemplace.org)

Přítomný okamžik buď vaším příbytkem
Na své pouti usilujte stále více,
bez rozvažování,
prostě a nevinně,
jako němé dítě obrátit se do sebe.
Nemyslete na budoucnost a neohlížejte se zpět;
obojí přináší neklid
a odporuje vašemu nynějšímu stavu.
Přítomný okamžik buď vaším příbytkem;
v něm nalézáme Boha a jeho vůli.
(Gerhard Tersteegen)

,, (Křesťanská) kontemplace je cesta do nitra ve stopách křesťanských mystiků. Pojem sám pochází z řeckého theoria, což znamená dívat se, nazírat. Pro Řeky byla kontemplace původně cestou k hlubšímu poznání. Cvičení spočívalo v tom, že se soustředili na něco nepředmětného a setrvali u toho, aby pronikli do hloubky bytí. Pro křesťany hlubší poznání vždy znamenalo hlubší poznání Boha. Contemplatio je latinským překladem slova theoria. Kontemplace se křesťanům stala cestou modlitby, která vede k hlubšímu poznání Boží skutečnosti ve vlastním nitru. Jejím vrcholem je sjednocení s Bohem (unio mystica).
Dnes je kontemplace praktikována také jako cesta rozvoje lidské osobnosti. Ve svém nitru se setkáváme s duchovní silou, která nás uzdravuje, proměňuje a vede k plné pravdě našeho života.
Plodnost kontemplace máme zakoušet v praxi našeho všedního života. Na něm se ukazuje, nakolik hloubka modlitby, vnitřní uvolnění a osvobození, radost, uzdravování ran minulosti a Boží přítomnost pronikají do každodenní reality."
Jan Šedivý (www.kontemplace.org)

Nejvýznamnější křesťanští myslitelé pojednávající o kontemplaci: Pseudo-Dionysius Areopagita (O mystické teologii), Řehoř z Nyssy (Život Mojžíšův), Tomáš Akvinský, mystici z Porýní (Mistr Eckhart ad.) a od sv. Viktora (Richard ze Svatého Viktora), mystici karmelitánští jako sv. Jan od Kříže (Temná noc , Výstup na horu Karmel, Živý plamen lásky) a sv. Terezie z Avily ad.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2010 až říjen 2017
  • 215 zobrazení
  • 0
igorhlavinka
(keltské slovo Gabréta neboli Pohoří kozorožců je nejstarší jméno Šumavy )

ŠUMAVAVTICHU srpen2017
Týden sezení a chození v mlčení , bdělé pozornosti a ztišení. Týden meditace/ kontemplace na 200 let staré chalupě na samotě u lesa blízko Dešenic, který vedl Elva Frouz a Katka Slabová. Skvěle se doplnovali. Bylo nás i s nimi jen osm, což bylo moc fajn. Elva s Katkou se střídali v tom, kdo povede meditaci a kdo má na starost vaření a ohřátí vody v lázni. Chalupa po Němcích, Elvův táta s přáteli trempy ji koupili snad uz v 60.letech a moc to nemodernizovali, jen tam udělali spoustu paland aby se tam vešly všechny jejich rodiny. Nevede tam elektřina, solarni panel stačí jen na takove slabé osvetleni. Nádherná stará cihlová podlaha v kuchyni, ze které jsme vystěhovali stůl a židle a stala se z ní meditačni mistnost. Bylo pěkné počasi, tak jsme mohli snídat a večeřet venku za domem , pod pergolou porostlou révou. Většinu dne jsme chodili po horách. Ráno a večer se pár hodin meditovalo vsedě, resp. vpolosedě na klekačkách. Nádherné ticho, přes den jsme slyšeli jen cvrčky na louce a v noci potok, protože nejbližší vesnice i silnice je několik kilometrů daleko.

Chodit po louce naboso v rose
hřát se v prvních paprscích slunce
jen dýchat
sedět
kráčet
jíst
usínat
a probouzet se v tichu
naslouchat svému dechu
slyšet cvrčky
občas plaché šramocení myšky v koutě kuchyně
učit se být teď a tady
nemuset nic
občas ochutnat kapku věčné radosti .

PRÁŠILY srpen2017
Pak jsme v chození v tichu pokračovali jen ve dvou s Alenkou další týden individuálně. Bydleli jsme v roubeném panském domě ,,doktorhausu" z r.1777, nejstarším zachovalém domě v Prášilech . A protože jsme s Alenkou bydleli v Prášilech a chodili po stejných místech jako kdysi v 30.letech Josef Váchal, přidávám několik nádherných úryvků z Váchalovy podivuhodné knihy Šumava umírající a romantická : ,,V těchto končinách bloudil jsem se svojí přítelkyní malířkou M. Bylo 8. září, pouť v hauswalderské kapli: mimo bud s perníkem stály tam dva vozy s hlávkovým Zelím, stůl se svatými obrázky a dost. Lidí hodně a stále ještě přicházeli ze všech stran lesními pěšinami, lidé hodlerovského typu, bez volat sic, avšak s maultuchy na ústech. Dali jsme se černou bahnitou stezkou, po níž nejvíce lidí přicházelo. Cesta vedla kol bahnitých lokáčů, poloslatí a mrtvých kalužin, s oázami Černých jalovců uprostřed plavuní a kapradě stojících, později obcházeli již četnými svými odbočkami a rameny lučiny a plesa vznikajícího tam potoka Stillseifenského. Po nějaké době stezka se ztratila nadobro: sem tam jen jakýs v houstnoucím hvozdu průsek jsme znamenali co cestu, po tlejícím mechu a hnijící trávě houpavou, s dnem slizké černé rašeliny, zabloudili jsme tu během dvou hodin dokonale..."

,,Jinak voní slať, jinak prales a stráně kolem vod.
Ti, kteří cítí ustavičnou potřebu přijímati do svého těla žár slunečních paprsků a spěchati z míst vlhkem zamořených, nikdy neucítí ničeho a vůní nerozlišují, takovým pouze vlhkost na plíce sedá a shnilinu cítí. A přec, bez nadsázky, i tento svět mokra má své typické vůně. Jasmínem voní celý tok Vydry, je-li aspoň čtvrt míle lidské stavení vzdáleno, Křemelná voní silnou kávou, na pohraničních potocích vyluzuje kapradí a tlení nikdy nesklizené trávy hru pachů jako z lihovarů se linoucí, na horách Spálená a Martina Luthera medovou vůni prhy cítíš a na hoře Ždánovské šeřík. Cestou kol potoka roklanského pronásleduje mne vždy v podmračných vlhkých dnech vůně fialek. Na Luzném měděnku cítím, a jinde jiné čistě subjektivní vůně. Za dnů slunečných čichové požitky jsou suchopárnější: cítíš jen pryskyřici, lesní ozón, borůvčí a dosychající vřes. Kde palouk lesní k jihozápadu obrácen, k slunci, obyčejně pln zmijí v létě, balvany rozpálené kvečeru voní stiraxem, žádná z květin kol kvetoucích nevoní tak sladce a mdle. K dojmům zrakovým velkolepých scenérií krajinářských na Šumavě, a krom sluchových za činnosti živlů, čichové náležejí nikoliv k požitkům nejmenším."

,,..Slunce ještě opíjí se vlastním vedrem, nahrazujíc tak úbytek teploty pohlcený časnými ranními mrazy: když však tvář svou schová, tím žalostněji kraj předtuchu nastávající zimy vyvolává. Přibývá barvitosti zemi. Je tklivá příroda stále více, řekl bych však, že čistší, a jako křesťan po zpovědi. Příroda chová se jako zbožný před smrtí, cítíc zimu v zátylí. Zdá se ve vzpomínkách již jen tráviti zbytek zbývajících jí krásných dnů, ve vzpomínkách, jimiž jsou nesčetné závoje a jednotlivé niti pavučin, natažených mezi stonky vysokých trav a spojujících černající se natě jahodin. Běl a hebkost těchto přeumných sítin vyplní kdejaký prostor, a prosáknuta démanty rosných krůpějí, purpur tlumí i červeň plavuní, osladičů i malinišť. 0živí matně se rdící vřes, plný duh pozdního babího léta.
Mnoho však je ještě překrásných zářijových dnů! Obloha vždy vyrovnána, s kopulí svojí modrosti přímo bezednou. Jaké barvy hrají po vysokých trávách, od světlých bohatých škál až k lomenostem jívy a kleče, tratících se v dálce do sytých a těžkých úderů slatí, černých bříz, bobulí lesního bezu - až k ostrosti hýřícího, podzimem zbarveného listí, v hroznech jeřábů plá růžové, ladné světlo do stínů sytě bronzových.
Počasí však když se změní a hustá masa ohromných šedých mraků zakryje úsměv slunce, tomuto kraji vydere se z útrob první táhlý sten. Vichr..." O knize a jejich nádherných barevných dřevorytech http://www.vachal.cz/sumava.html
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 82 zobrazení
  • 0
reklama