Hledání: Lipov - divadlo

Pro dotaz Lipov - divadlo jsme našli 2 837 výsledků.
AKCE -25 % s kódem
25% sleva na fotodárky
Oslavte Den žen originálním dárkem
Kód: MDZ-2021
MDZ-2021
raskova
Dívčí válka
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2008
  • 406 zobrazení
vrtulea
12.4. cyklovýprava, 13.4. divadlová pohádka s kamarády, 14.4. běh lipovou alejí & Jeseník, 20.4. nocležnice Adélka
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2013
  • 856 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
reneslezak
FOTKY ZE ZKOUŠENÍ "S TVOJÍ DCEROU NE!"
více  Zavřít popis alba 
  • 19.1.2009
  • 231 zobrazení
dig
18. října, sobota- konečně se rozjasnilo, vysvitlo slunce a nepršelo. Na Jižní Moravě s nízkou inverzní oblačností, trvající bezmála tři týdny - hotový zázrak. Každopádně jsem byla domluvená s Dagmarou, že jedeme na výlet, to počasí, které se brzy po ránu vylouplo, byl bonus navíc :-). K mé velké radosti přijela i Zuzka a tak jsme podnikly dámský výlet. Původně jsem zamýšlela jet se podívat na Rudické propadání. Byla jsme v Rudicích v posledních letech asi 2x, ale protože byly suché roky, tak to nebylo propadání, ale takový záchodový odtok. Jenomže, když jsme vjely do hlubokých zaříznutých údolí před Blanskem, bylo jasné, že musíme někam nahoru, na kopce, protože v údolích se válela mlha nebo byl silný opar a skoro nic moc nevidět. Napadla mě Novodvorská lipová alej s příslibem, že lípy mohou být už zlaté. Nu a na zříceninu hradu Blansek je už skok a i když už jsem tam byla vloni přesně touto dobou už s Ajvinkou není na škodu si návštěvu působivé zříceniny zopakovat. Cestou do Rudic jsme minuly už uzavřený lom Seč, kde jsem už také drahně let nebyla a když jsem zjistila, že další tři spolucestující ani neví, že existuje, tak jsme se také zastavily. A potom došlo i na Rudice :-). Letošní druhá polovina léta se svými přívaláky nezklamala. Jedovnický potok se valil údolím (tio jsem ještě neviděla :-O ), a propadání řvalo jako smečka nějakých hrozivých bájných zvířat. Kvůli zvuku jsem natočila i video. Ten taťka, co vášnivě nutí malou holčičku obdivovat mocné přírodní divadlo, nepatří k nám! Chybí mi smejlík ťukající si na čelo.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
45 komentářů
  • říjen 2014
  • 162 zobrazení
reneslezak
1 komentář
  • 10.1.2010
  • 142 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání bývalým hlavním husitským městem na jihu Čech. Na vysoké skalnaté ostrožně mezi řekou Lužnicí a Tismenickým potokem, stávalo v minulosti keltské hradiště, pod kterým procházela stará cesta do Sezimova Ústí. V průběhu let bylo místo řídce a nesoustavně osídleno. První zmínka o malém sídlišti nazývaném Hradiště je z 1. pol. 13. století. Kolem r. 1268 se zmocnil této lokality král Přemysl Otakar II. a založil zde poměrně rozlehlé město s hradem pod stejným jménem. Rozvoj města byl přerušen r. 1276 Vítkovci. Ve 14. stol. tu založili Sezimové z Ústí hrad, později nazývaný Kotnov. Hrad je připomínaný ješte v r. 1370, sídliště však bylo opuštěno. V únoru 1420 sem z obranných důvodů přenesla své sídlo husitská obec z blízkého Sezimova Ústí. Během několika málo týdnů se v pevnosti s biblickým názvem Hradiště hory Tábor (později jen Tábor) shromáždily 3 až 4 tisíce stoupenců husitského hnutí z blízkého i vzdáleného okolí. Půdorys města s velkým náměstím byl přizpůsoben vojenským účelům. Táborské bratrstvo se pod vedením Jana Žižky a Prokopa Holého stalo dočasně rozhodující silou v zemi. Obec města ovládla i přilehlé okolí a stala se vůdčí silou radikálního husitského hnutí, jehož polní vojsko mělo posádky v řadě významných měst a operovalo ve všech zemích České koruny. Po skončení husitských válek Tábor uzavřel výhodnou dohodu s císařem Zikmundem, který Táboru r. 1437 udělil privilegia královského města, určil městský znak a daroval rozsáhlý pozemkový majetek. V r. 1452 za Jiřího z Poděbrad ztratil Tábor politickou i náboženskou nezávislost a přiřadil se k ostatním královským městům kališnického vyznání. Z té doby pochází kamenná zástavba města s řadou významných památek. R. 1493 byla pro zásobování vodou založena 50 ha nádrž Jordán, nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě. V r. 1559 byla postavena renesanční vodárenská věž, začleněná do městských hradeb, rekonstruována v r. 1992. Po Bílé hoře město upadalo a rozvoj města začal až od 18. stol., kdy se stal Tábor v letech 1751-1862, s přestávkou v letech 1849-55, krajským městem. Většími závody byl pivovar na hradě Kotnově a tabáková továrna. V letech 1902-03 byla z Tábora do Bechyně postavena Fr. Křižíkem první elektrická dráha v Rakousko-Uhersku. Na Žižkově náměstí je gotická radnice z let 1440-1516 s mohutnou vysokou věží a empírovým průčelím z r. 1839 a novogoticky upravena v r. 1878. Na radnici je Husitské muzeum s nejstaršími podobami J. Žižky a Táborské středověké podzemí-patrové sklepy tesané ve skále. Děkanský gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z let 1440-1512, regotizovaný v letech 1896-97. Renesanční kašna z r. 1567 se sochou rytíře s městským znakem a dva kamenné stoly patrně sloužily husitům při bohoslužbě. Hrad Kotnov, který byl od r. 1420 s gotickou Bechyňskou bránou součástí městského opevnění. Z původního hradu je zachována mohutná válcová věž s přístupným vyhlídkovým ochozem. Pod hradem je starý hřbitov s gotickým, barokně přestavěným kostelem sv. Jakuba Většího z r. 1388 a zbytek židovského hřbitova z r. 1634. Na hřbitově je hrob Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Na náměstí Mikuláše z Husi je Okresní soud, původně barokní klášter augustiniánů a barokní kostel Narození P. Marie z let 1642-66. Husův sbor z r. 1939 a českobratrská modlitebna z r. 1932. Ve městě je množství gotických, renesančních a barokních domů. Bývalý špitál z r. 1503 byl v r. 1838 přestavěn. Při něm stojí barokní kostelík sv. Alžběty z r. 1690, přestavěný r. 1718, dnes kaple pravoslavné církve. Městské divadlo je z let 1886-87. Botanická zahrada založena r. 1866. Přes údolí Lužnice je železobetonový Švehlův most z r. 1935 a přes horní část Jordánu zavěšený most z r. 1991. Z dalších památek je na Žižkově náměstí barokní sousoší Piety z doby kolem r. 1770, Žižkova socha z r. 1884 od J. Strachovského. V Husových sadech pomník Jana Husa z r. 1928 od Fr. Bílka. Na tř. kpt. Jaroše v místech nacistického popraviště je od r. 1946 památník. Jižně od města v místní části Větrovy na návrší Hýlačka (525 m n. m.) stojí dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky na podezdívce, vybudovaná v r. 1920 jako rozhledna Svobody. Místní části Tábora je také obec Klokoty, původně ves s tvrzí Vítkovců připomínaná v r. 1220. Na místě tvrze zničené za husitských válek byl v letech 1701-04 vystavěn barokní poutní kostel Panny Marie s ambity, branami, kaplemi s komendou premonstrátského řádu. Nad pramenem Dobrá Voda je barokní kaple z doby kolem r. 1730 a u ní křížová cesta z pol. 19. stol. s lipovou alejí od Holečkových sadů. Žižka dal v Klokotech upálit Petra Kániše a na 50 jeho přívrženců ze sekty adamitů. V Táboře se narodil mimo jiné literární historik Václav Tille (1867-1930), sociolok Emanuel Chalupný (1879-1958) a hudební skladatel Oskar Nedbal (1874-1930) a také herec Jiří Hrzán (1939-1980). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2014 až květen 2020
  • 119 zobrazení
fotkyweb
Divovánoce zkrápěl déšť. I tak bylo plno. Lodžie, sobota odpoledne. A leje a leje a leje. Naděje, že přestane, jak pravil Aladin (předpověď ČHMÚ) padá.
Tradičně netradiční podobu měla oslava adventu v Lodžii. Divovánoce se i přes nepřízeň počasí vydařily.
Ještě k tomu v důsledku přestavby severního rohu na divadlo nám stavbaři ukrojili velký kus dvora. Přes to nabito. Ironická kastelánova věta, že musíme zhoršit propagaci, že se sem ti lidé nevejdou, se nenaplnila. Přišli. I s kočárky. Trpělivě se brodili trávou dvora, která se změnila v blátivou trávu, posléze už jen bláto. Stížnost ke svatému Petrovi, který tam nahoře ty kohoutky ovládá, podána nebyla. Kultura přemohla všechna protivenství. Jo, ještě do toho marodka, takže v dílnách improvizováno ve sníženém počtu. Stromy z borových šišek, taky ze šišek panenky, v linorytové dílně tiskly se vlastnoruční domečky. U Lenky peklo se cukroví. Naproti u Renaty vyráběly se betlémy, u Roberta figurky ze zvláštního materiálu. Směs sádry a vařených brambor vytvoří hmotu, která se vtlačí do formy z lipového dřeva. Vlastnoruční formy. Pak se figurky pestře pomalují. Jihoamerický recept. Od Indiánů bychom se měli moc učit. Už ve dvě pokřtila produkční Lucka novinku. Divadlo na káře. Nákladový prostor invalidní trojkolky se pomocí rozebrané berle změní na jeviště. Když se otevřela opona, byl tam stromeček, každá ozdoba znamenala hádanku. Děti vybíraly. O Vánocích, o Adventu, o koledách, či zvycích. Ale i o Betlému, nebo o Slunovratu. Spolu s herci divadla pak dali dohromady jednotlivá vánoční jídla, či zvyky. Z Jičína do Betléma je 3 600 kilometrů. Stánky zakrývaly ohradu staveniště a nebyly to stánky jarmareční. Regionální umělci přivezli ukázat, a prodat svá díla. Obrazy, grafiky, drobné plastiky, keramiku a další. Vlastně přehlídka tvorby. Kvůli omezenému prostoru konalo se hlavní divadlo během odpoledne třikrát. Část na terase, část ve sklepě, kde bylo finále s živým Ježíškem. Diváci po schodech následovali. Scénárista a režisér Jiří Vydra, taky ale bedňák a uklízečka, ztvárnil příběh o Josefovi a Marii opět jinak. Začal bujnou pitkou s ryčnou kapelou a to se rázem mění v ticho, a tklivý příběh, ale ne podle červené knihovny. Boj Dobra se Zlem zpracován citlivě. Muzika závažnou součástí dramaturgie. Divadla a kapely podle výběru. Podle vkusu. Ten v poslední době směřuje ke komorním představení. V tichu, sporém osvětlení, spíš s miniaturními figurami a pro nemnoho diváků. Že by trend? Název poslední kapely byl příznačný, jako z předpovědi. Jmenovala se Holinky.

Bohumír Procházka
Zdroj: https://jicinsky.denik.cz/zpravy_region/jicin-valdstejnska-lodzie-divovanoce-advent-oslava101219-jc.html
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2019
  • 113 zobrazení
skolkaklecany
Dnešní výlet na památnou horu Říp byl téměř dokonalý. Smutní jsme byli jen z toho, že nám onemocnělo 10 Berušek včetně paní učitelky Štěpánky, a tak s námi nemohly na výpravu po stopách Praotce Čecha odjet. Ráno jsme se autobusem přepravili pod horu Říp. Lipovou alejí jsme se dostali až k samotnému výstupu na vrchol, který byl pro některé z nás trošku obtížnější, ale nakonec jsme to všichni zvládli. Cestou na vrchol Řípu jsme se mohli rozhlédnout ze dvou vyhlídek, došli jsme k rotundě sv. Jiří, dali jsme si oběd u restaurace a ještě jsme prozkoumali další okolí. Došli jsme na Roudnickou vyhlídku, odkud se podíval Praotec Čech, když vybíral místo, kde se se svou družinou usadí. Po cestě jsme ještě objevili místo, odkud byl odvezen základní kámen pro stavbu Národního divadla v r. 1868. Udělali jsme si pohodový den a děti byly skvělé. Měli jsme i štěstí, protože byla vynikající viditelnost, a tak jsme mohli vidět hrad Házmburk, Milešovku, Lovoš, Ještěd, hrad Bezděz, také pár čmoudících komínů a spoustu dalších věcí.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2019
  • 78 zobrazení
hory200
Začátkem ledna byl před vstupem do vrchlabského zámku zprovozněn velký mechanický betlém, který má rozměr 2x5 metrů a obsahuje 254 figurek, z toho 93 v pohybu. Figurky vyřezal před více jak 20 lety z lipového dřeva chomutovský řezbář Josef Fiala. Vyřezané figurky představují svět první republiky. Najdete zde výjevy ze života ve městě i na vesnici, kde prezentuje převážně stará a v některých případech již neexistující řemesla a domácí práce. Vidět zde mužete například kuchařku, jak válí těsto, kominíka, hasiče a různé řemeslniky a jejich nářadí, i otvírací kadibudku. Najdete zde i významné budovy, jako například městské divadlo, ale i místní postavy, například akademického malíře Kamila Sopka. Určitě zaujmou scény z filmu Na samotě u lesa, jak děda Komárek řeže dříví, či postava herce Jana Třísky a Ladislava Smoljaka. Součásti betlému je také hřbitov. Celá scenérie vznikla na podkladě betlému a následně opustila klasické ztvárnění, čímž vzniklo toto unikátní dílo, které je proto aktuální po celý rok.
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 4.1.2021
  • 314 zobrazení
houserik
  • léto 2012
  • 12 905 zobrazení
mivi
  • květen 2011
  • 7 995 zobrazení
vrtulea
6.4. Běh lipovou alejí & odpoledne na Vesláku, 10.4. Kubíček nocležníček, 11.4. Velikonoční plavecké závody,
12.4. se Šimonem a Radkou na hřišti, 13.4. pohádkový les Pody
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2014
  • 7 110 zobrazení
fotkyznetu
1 komentář
  • 3.12.2014
  • 6 213 zobrazení
gaba2
  • 31.12.2012
  • 4 903 zobrazení
zednikt
  • únor 2013
  • 4 404 zobrazení
bumbrlicci
  • červenec 2010
  • 3 952 zobrazení
lusika
zámek Častolovice, Lesní bar, Priessnitzovy Lázně (Balneopark), Bobová dráha Petříkov, Praděd, zoopark Rapotín, jeskyně Na Pomezí, Faunapark Lipová, Rejvíz
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 3 235 zobrazení
aledo
  • červen 2009
  • 3 015 zobrazení
gaba2
  • březen 2010
  • 3 175 zobrazení
bumbrlicci
  • říjen 2009
  • 2 821 zobrazení
fabrinka
  • 5.8.2012
  • 2 463 zobrazení
martik2909
*NABÍDKA - HOLKY*
Nabízíme 1 místo do neprůchozího pokoje pro 4, v bytě 2+1. Byt se nachází v klidné lokalitě na ulici Vinařská v Pisárkách, asi 1 min od ESF, 5 min na zastávku MHD Lipová, Pavlíkova. Byt je plně vybaven (nábytek, pračka, myčka, mikrovlnka, lednička s mrazákem, televize, ...), WC je zvlášť, Wifi v ceně. Cena za osobu je 2.500 Kč se vším všudy. Klidně si piště pro více informací, lze domluvit osobní prohlídku. Volné - IHNED!
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2011 až duben 2014
  • 2 331 zobrazení
haspa
  • červenec 2013
  • 2 460 zobrazení
klobucan
Zpěváčci Valašskoklobucka 2015

V sobotu 28.března 2015 se ve Val.Kloboukách uskutečnil již 15.ročník soutěže „Zpěváčci Valašskoklobucka“. Do soutěže bylo přihlášeno 48 dětí ze ZŠ Valašské Klobouky, Slavičín, Brumov-Bylnice, Štítná n.Vláří, Vlachovice, Nedašov, ZUŠ Val.Klobouky, Horní Lideč a z folklorních souborů a CM Klobučánek, Javorníček ze Štítné n.Vláří, Valášek Horní Lideč, Dokopyjánek Vlachovice a nedašovský Valášek Nedašova Lhota. Pořadatelem soutěže je soubor Klobučan ve spolupráci s DDM Val.Klobouky, za podpory Města Val.Klobouk ve spolupráci s Valašským folklorním sdružením.
Děti zpívaly jednu píseň s doprovodem cimbálové muziky Klobučan nebo Lidčan a jednu píseň bez doprovodu. V porotě zasedli David Polách (Val.Klobouky), Luboš Frajt (Lipová), Petra Slováková (Lačnov), Zdeněk Polách (Val.Klobouky), Martin Polách (Brumov-Bylnice).

A jak to dopadlo ?

I. kategorie (6-9 let)
1. místo s postupem Burdová Michaela Dokopyjánek Vlachovice
2. místo s postupem Janošíková Zuzana Klobučánek

náhradník Lysáková Sára ZŠ Brumov – Bylnice
Manová Terezie Klobučánek

II. kategorie (10-15)
1.místo Martina Petrůjová ZŠ Brumov – Bylnice
2. místo Solařová Johana ZŠ Brumov – Bylnice
Kořenková Marie Klobučánek
3. místo Šerý Dušan ZŠ Štítná n.Vláří
Zuzana Havlíková ZŠ Vlachovice
Šenkeříková Sabina Klobučánek

1.náhradník Ptáčková Karolína ZŠ Brumov-Bylnice
2.náhradník Holbová Veronika ZŠ Nedašov

III.kategorie (vícehlasy)
1. místo, postup trio - Martina Petrůjová, Barbota Solařová, Barbora Bojková
ZŠ Brumov – Bylnice
2. místo, postup Ptáčková Karolina a Solařová Johana ZŠ Brumov – Bylnice
3. místo, náhradník Fritschková Marie a Ptáčková Karolina ZŠ Brumov-Bylnic

Do soutěže Region Valašska, která proběhne 12.dubna 2015 ve Valašských Kloboukách s doprovodem cimbálové muziky, postupují dvě děti z první kategorie, šest dětí ze druhé kategorie a oceněné vícehlasy. Vítězům blahopřejeme a přejeme jim hodně úspěchů v další soutěži.
Soutěže zpěváčků pořádá Národopisný spolek Klobučan a probíhají za podpory města Valašské Klobouky, Kraje Zlín a Valašského folklorního spolku.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2015
  • 2 048 zobrazení
zsvelka
fotografie z horňáckých obcí - Lipova, Javorníka a většina je z Velká nad Veličkou
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2007 až listopad 2014
  • 2 547 zobrazení
kyzo
4.,5.8.2017, Branná-Vozka-Keprník-Šerák-Lipová
více  Zavřít popis alba 
  • 4.8.2017
  • 1 925 zobrazení
statnirentier
Ve dnech 9.9.2012 - 14.9.2012 (Ne-Pá) jsme si objednali lázně ve Velkých Losinách na Šumpersku. Hotel Diana 4 hvězdičkový, kam jezdí pravidelně i náš nejvyšší Václav. Také tam měl rezervovaný celý hotel hned po nás na víkend. Takže naše volba aniž bychom tušili nejvyššího velitele, jak jistě se dá uznat, byla správná, jen nemusela odpovídat možnostem našim a nejvyššího velitele. No, my jsme si platili také jenom jednu cimérku a ne celý hotel...To, že jsem vybral lázně Velké Losiny bylo dáno tím, že jsou to nejbližší termální lázně od nás, se sirnou vodou jedinou v Česku, ale hlavně to, že jsme si objednali pobyt Wellness energy, kde jsme si mohli sami předepsat procedury bez lékaře. Zvolili jsme kredit 500,- za procedury denně na osobu. Takže masáže částečné i celé, perličkové koupele, částečné zábaly v rašelině a reflexologie nohou. Whirpool, vnitřní bazén, venkovní termální bazén, fitness, stolní tenis, squash nebo tenis bylo součástí pobytu a většinou zdarma. Také jsme této nabídky bohatě využili. Protože počasí bylo první dny vynikající, t.j. pozdní léto nebo jinak řečeno babí léto, měl jsem cíl vyjet na kole na Dlouhé stráně. Kola jsme měli s sebou. Časování procedur bylo na večerní hodiny, takže po celodenním sportu jsme se ponořili do lázeňských procedur a pak již jen na večeři a do hajan. Únava byla celkem značná po takto stráveném každém dni. Žádná lázeňská promenáda, ale tvrdý sport s relaxací. Stravování bylo na úrovni. Snídaně formou samoobslužného bufetu, večeře vždy na objednávku výběrem ze 4 jídel. No, neberte to. Snídaně 4 druhy sýra, 4 druhy salámu nebo šunky, míchaná vajíčka na špíčku, klobásky nebo párky, jogurty a vločky, kávička a čaje, džusy, spousta zeleniny. Od každého něco, já tedy ta míchaná vajíčka proložená sýry a klobáskou nebo salámkem. Oběd jsme vynechávali nebo jen houstička s sebou, jak jsme byli vždy od snídaně nacpaní. K večeři byla v nabídce vždy nějaká ryba, takže jsme ji objednávali takto následovně: Ne-pangácius, Po-pstruh, Út-treska, St-mořská štika, Čt-losos. No, neberte to. Hotel je vyhlášen gurmánskými specialitami. K večeři zelenina dle vlastního výběru a množství. Navíc jsme platili pouze pívo. Teď k vlastnímu programu. Neděle: příjezd, ubytování. Poté jsme navštívili venkovní termální bazén, který byl pro nás v ceně pobytu. Teplota pramene 36,7 Celsia, u vtoku do bazénu 32. Šlo to. U whirpoolky uvnitř hotelu 36 Celsia. Venkovní termální bazén je údajně léčivý, protože obsahuje hydrouhličitan sírový. Trošku to tam vonělo po sirovodíku, ale jen trošku. Večer první procedura. Pondělí: cyklovýjezd na Dlouhé stráně, kde je přečerpávací elektrárna, vedená pod UNESCO. Převýšení téměř 1000 m. Ujeto 53 km. Od hotelu jsme to měli aci 14 km do Loučné nad Desnou, odkud jsme nastoupili nahoru dalších 12 km. Jel jsme nejprve s převody 2,2, pak 1,3, ale i 1,2. Šlo to, ale bylo to dlouhé. Moje nebožka to zvládla tak, že jsem ji nejprve viděl záda, pak už ani to ne. Bodejť by ne, když si nechala přidělat na kolo elektromotorek...Na Dlouhé stráně se dá vyjet pod vrchol taktéž lanovkou, ale to jsem hned v začátku odmítl (když má nebožka ten motór). Vrcholová nádrž je něco úžasného. Po prohlídce jsme sjeli kolem Divoké Desné ke spodní nádrži a přes Kouty nad Desnou a Loučnou nad Desnou zpět na hotel ve Velkých Losinách. Před hotelem samozřejmě bylo ještě koupání v termálním koupališti. Na hotelu procedury, pak večeře s pívečkem a hajdy do hajan. Měl jsem toho dost. Úterý: protože jsme z předešlého dne měli kola dost, vyjeli jsme autem do Červenohorského sedla a pěším výšlapem absolvovali po vrcholovce Praděd a zpět. 18 km pěšo s převýšením 500 m za nádherného slunného počasí jen v tričku a kraťasech. Příští den ve středu na Pradědu napadl sníh...Večer procedury, večeře, pívečko a do hajan. Žádný lázeňský švihák se nekonal. Samozřejmě před procedurami máchání v termálním venkovním bazenu cestou nazpět z Losin na hotel. Žádná pauza na vydechnutí...Středa: protože předpověď počasí hlásila již na odpoledne přechod fronty, vyjeli jsme ráno na kole něco kratšího. No, jen 30 km s převýšením 500 m. Cílem bylo dle doporučení mapy trasa z Velkých Losin na Tři kameny, takový okruh a vyhlídkový to bod na oblast Králického Sněžníku. Po úterním výšlapu na Praděd se nám totiž zdálo, že jízda na kole oproti pěšárně bude možná lehčí (s motórem určitě). Vidět bylo prt, neboť nahoře byly mraky nebo mlha nebo či co. Ale dopoledne nepršelo. Tři kameny jsme minuli, zřejmě proto, že jsem měl staré mapy. Jeli jsme po jakýchsi nejprve označených cyklostezkách, pak už ne, ale po lesáckých cestách také kdesi končících a plných balvanů. To jsem to schytal.....Návrat tedy po poledni. Dle nebožky nejprve whirpool na hotelu, pak prý termální venkovní bazén. Jen jsme lehli do whirpoolky, spustil se nejapný liják, který už ten den neskončil. To jsme měli kliku. Místo venkovního termálu jsme šli do spřízněného hotelu Eliška, v němž nám naše recepční objednala vnitřní sirnatý termální bazén. Sqvělé, teplé, jen na válení. A honem zpět na procedury, rybu k večeři, pívečko a do hajan. Nebožka ty šutry na cestách přežila, ale říkala, že příště mne s plánováním trasy zkontroluje...Také s sebou určitě 1x nebo 2x švihla do lesa. Čtvrtek: protože počasí nebylo nic moc po přechodu fronty, udělali jsme si poznávací procházku do Velkých Losin (hotel Diana je nad Losinami asi 1 km). Tam jsme si prohlédli dosud fungující ruční papírnu, unikát to světový, kde se vyrábí propagační papír na zakázku ručním způsobem tak, jak se vyráběl již v 16. století...Muzem s prohlídkou výrobního provozu. Pak další prohlídka státního zámku Velké Losiny. Nakonec prohlídka lázeňského parku, kávička v lázeňské kavárně, termální venkovní bazén byl ve čtvrtek zavřený, tak na hotel a do perličkové koupele v rámci procedur, večeře, pívečko a kutě. Pátek: den odjezdu. Sbalili jsme si fidlátka, vykoupali se naposledy ve venkovním termálu a poodjeli směrem na Staré Město pod Sněžníkem, tam dali venku kávičku a domácí klobásku přímo z udírny a poodjeli ještě kousek nahoru do Branné. Převlékli jsme se do cyklistického, počasí bylo na kolo a naším cílem se stala Ramzová a Lipová Lázně. Tam jsme dojeli po značené cyklostezce přes Ostružnou. V těchto dnech v Ramzové chcípl pes. Ramzová žije v zimě. Vrátili jsme se do Branné, přestrojili se a odjeli směrem domoj. Foto dokumentuje náš lázeňský aktivní "odpočinek". Je třeba na závěr říci, že kolo nebožky s motórem nemá chybu, což bylo naším také cílem v Jeseníkách otestovat. Mohu jet svým tempem a když se za mnou ozve podezřelý zvuk, již vím, že nebožka zapla motór i s forsáží a uvidím ji opět jen záda a pak už na mne jen počká na nejbližší křižovatce. A já se štvu. Ale dobře to je. Já nečekám. Tož tak....
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 1 894 zobrazení
ellakonecna
  • 11.7.2014
  • 1 762 zobrazení
alku
více  Zavřít popis alba 
  • únor až březen 2011
  • 1 680 zobrazení
Reklama