Hledání: Má Vlast (A - N)

Pro dotaz Má Vlast (A - N) jsme našli 1 700 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
Užijte si léto
s fotodárky na Rajčeti!
Kód: Leto2020
-30 % na vše
rehaak
Historické pohlednice měst a obcí v Čechách a na Moravě v abecedním pořádku. Albrechtice,Bakov nad Jizerou,Barchov,Bartošovice v O.h.,Bělečko,Běstvina,Bezděz,Bílina,Bítov,Bítovany,Blatná,Blato,Bohdaneč,Bojanov,Bor u S.,Borohrádek,Borová,Boskovice,Bouzov,Brada,Bradlec,Bradlo,Brandýs n.O.,Brno,Bruntál,Břehy,Buchlov,Bylany,Bystřice p.H.,Býšť,Čachnov,Čankovice,Čáslav,Čepí,Černá Studnice,České Budějovice,Č.Švýcarsko,Č.Krumlov,Č.Šternberk,Darkov,Dašice v Č.,Děčín,Dobrošov,Dobruška,Dobříš,Doksy,Dolany,Dol.Benešov,D.Bradlo,D.Mokropsy,Dol.Roveň,Domažlice,Domousnice,Dřenice,Dřevěnice,Dřevíkov,Duchcov,Dvakačovice,Frýdek-Místek,Frýdštejn,Hamry,Herálec,Heřmanův Městec,Hlinsko v Č,Hluboká,Holetín,Holice v Č,Holovousy,Horažďovice,Horka u Bohdanče,Horka u Chrudimi,Horní Hanychov,Horní Jelení,H.Malá Úpa,H.Nová Ves,Hor.Roveň,Horšovský Týn,Hořice,Hostýn,Hradec Králové,Hradiště n.J,Hrbokov,Hrob,Hrochův Týnec,Hronov,Hroubovice,Hrubý Rohozec,Humprecht,Cheb,Chlumec n.C,Choceň,Choltice,Chrast,Chroustov,Chroustovice,Chrudim,Chvaletice,Janské Lázně,Jánský Vrch,Jeníkovice,Jeníčovice,Jeseník,Ještěd,Jičín,Jičíněves,Jihlava,Kacanovy,Kamenice,Kamenický Šenov,Kameničky,Karlova Studánka,Karlovy Vary,Karlštejn,Kladno u Hlinska,Klatovy,Klešice,Kleť,Kočí,Kokešov,Kolín,Konecchlumí,Konopiště,Kost,Kostelec u H.M,Košťálov,Košumberk,Kovářov,Kozlov u Turnova,Kraskov,Krkonoše,Krouna,Křivoklát,Kumburk,Kunčí,Kunětice,Kunětická hora,Kundratice,Kutná Hora,Kvasín,Kynžvart,Lanškroun,Lázně Bělohrad,L.Bohdaneč,L.Kořenov,L.Sedmihorky,Levínská Olešnice,Libáň,Liberec,Libštát,Licibořice,Lichnice,Litětiny,Litice,Litoměřice,Litomyšl,Litvínov,Lohenice,Loket,Lomnice n.P,Ludgeřovice,Lukavice,Luže,Macocha,Malá Skála,M.Svatoňovice,M.Rohozec,Mariánské Lázně,Medlešice,Michalovice,Miletín,Milíčeves,Miřetice,Mladá Boleslav,
Mladějov,Mlázovovice,Mnětice,Mnichovo Hradiště,Monaco,Morašice,Moravany,Moravský Krumlov,Možděnice,Náchod,Nalžovské Hory,Nasavrky,Neratov v O.h,Nová Paka,Nové Hrady,Nymburk.
Kategorie: městavesnice
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • květen 2005 až listopad 2015
  • 2 056 zobrazení
rehaak
Historické pohlednice měst a obcí v Čechách a na Moravě v abecedním pořádku. Bílina, Bílý Kostelec, Bílý Kříž, Bramberk, Bukovina, Čáslav, Český Krumlov, České Budějovice, Český Dub, Č.Krumlov, Český Ráj, Černá Studnice, Černilov, Doudleby, Dvůr Král n.L., Ervěnice, Filipov, Františkovy Lázně, Frýdštejn, Frýdlantská Výšina, Habřina, Handlová, Hejnice, Hlohovec, Hluboká, Hodonín, Holohlavy, Horní Polubný, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek nad Nisou, Hrubá Skála, Hvozd, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jáchymov, Jamné, Jaroměř, Jasenná, Jičín, Josefov, Josefův Důl, Kadaň, Karlovy Vary, Karlštejn, Konstantinovy L., Královka, Krkonoše, Kryštofovo Údolí, Křivoklát, Kuks, Kunětická hora, Kutná Hora, Kleť, Kopanina, Kořenov,Kost, Květnov, Krásněves, Lanšperk, Lázně Kundratice, Lázně Libverda, Ledeč n.S., Letohrad, Lhota, Liberec, Libochovice, Libřice, Lichnice, Litice, Litoměřice, Litomyšl, Litovel, Loket, Lomnice n.P., Malá Skála, Mariánské Lázně, Malšovice, Mikulovice, Mníšek, Mostek, Nové Kocbeře, Josefov, Nymburk, Ořešník, Valdštejn
více  Zavřít popis alba 
58 komentářů
  • únor 1991 až červenec 2020
  • 183 zobrazení
rehaak
Historické pohlednice měst a obcí v Čechách a na Moravě v abecedním pořádku. Albrechtice, Arnoltice, Babiččino údolí, Bělohrad, Benešov u SM, Bezděkov, Bílý Potok,Bítovany, Blansko, Blato, Bojanov, Borka, Borová, Boskovice, Brandýs n.Orl., Brno, Bříza,Budislav, Bylany, Cerekvice, Cvikov, Česká Lípa, Česká Třebová, Český Dub, Český Krumlov, Desná, Dlouhý Most, Doksy, Dolní Maxov, Dolní Pertoltice, Dolní Suchá, Doubí, Dvakačovice, Dvůr Králové n.L., Filipov, Františkovy Lázně, Frýdlant, Grabštejn, Habry, Hamr na Jezeře, Harcov, Hejnice, Heřmanice, Hlinsko, Hodkovice, Horní Bradlo, Horní Hanychov, Horní Růžodol, Hostinné, Hraběšín, Hradec Králové, Hrádek n.N., Hrochův Týnec, Hrubá Skála, Humpolec, Chlumec n.C., Chotoviny, Chrastava, Chrudim, Jablonec n.N., Jablonné, Javorník, Jeřice, Ještěd, Jičín, Jihlava, Jílové, Jindřichův Hradec, Josefov, Karlovy Vary, Kateřinky, Klatovy, Kokořín, Kolín, Kost, Kralupy n.V., Krásná Studánka, Krkonoše, Kundratice, Kunětická hora, Labský pramen a vodopád, Lázně Bohdaneč, Lázně Kundratice, Lednice, Libiš, Libná, Lipnice, Lemberk, Liberec, Libverda, Lipany, Litice, Lomnice n.Popelkou, Lysá n.L., Machnín, Machov, Malá Skála, Malý Rohozec, Mladá, Mladá Boleslav, Mníšek, Náchod, Nasavrky, Nemyšl, Nepasice, Nová Ves u Mníšku, Nové Město n.M., Nový Bor.
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • listopad 2004 až červenec 2020
  • 586 zobrazení
stenly1
konal se 28. - 30.8. 2009 , již po třetí a vždy dobře zorganozivaný sraz , který pořádá z clubu www.AutoMotoHradek.cz , Díky Vlastovi , Jeřábovi a Aronovi , za pěkný víkend , který jsem si moc užily .
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2007
  • 122 zobrazení
polinkova
3 díl : zejm. 2. návštěva u lidoopů: oranží máma ukázkově předvedla oranžíčka Ombaku (* 4/3 017), a předvečerní rituály u gorilek korunoval sérií póz a grimas silverback N Tongé.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 14.8.2017
  • 74 zobrazení
polinkova
Pavilon lidoopů je ve starší horní části, prý se také bude modernizovat, ale i tak tam rodinky prospívají. Gorilkových je celkem sedm, táta N ´Gola (* 1977, ostrov Jersey) je „kus chĺapa“, vládne tam pohoda, oživená dorostem (t.č. jsou bez mimika) - a „pastvou“: po ofic. krmení pro návštěvníky (shora přes síťový strop) následovala v zastrčeném venkovním výběhu - také shora - hlavní nadílka větví vč. efektního rakytníku. Oranžíků je celkem devět, mají zrovna miminko, žel pro fotoaparát jsou to spíš jen zrzavé šmouhy s odlesky za sklem nebo fleky za hustou venkovní mříží... Ještě težší je lapit gibony! Jedna paní gibonová se baví tím, že na fotografy vystrkuje prdelku, což předvedla :-).

Z dalších pavilonů je dosti efektní Exotarium, velké přírodní výběhy mají lvi, irbisové, brýlatí medvědi, vlci ad. ad.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 5.8.2017
  • 90 zobrazení
hanousci
V sobotu 4. října jsme se vypravili do Dvora Králové n. L. na soutěž než vypustíme vodu z chladiče. Abychom nemuseli vypouštět vodu, vybrali jsme si klubovou Tatru 43 a s Vlastou za volantem jsme v skoro mrazivém ránu vyrazili.
Kategorie: autakoníčky
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 4.10.2014
  • 191 zobrazení
polinkova
ZOO v Basileji patří k nejstarším v Evropě - má základy už v roce 1878 !! a velmi oblíbená - něžně se jí říká "Zolli".
Rozkládá se na okraji centra města - kousek od hlavního nádraží a jedna její část se nachází "za tratí" (jde se tam podchodem), je plná vzrostlých stromů a křovin a příjemných zákoutí, a přitom se stále neokázale a citlivě modernizuje, což dokládá nový, v březnu otevřený pavilón a výběh afrických slonů. Zvířátkům se zde zjevně daří a zdárně přibývají: t.č. jsou hlavními přírůstky zejm. nosorožátko, oranžátko, 2 lvíčata, 2 žirafátka (1 úplně čerstvé), ad. ad.
Ve velkém a přehledném pavilonu lidoopů v poho koexistují skupiny šimpanzů (11 členů), orangutanů (8 členů) a goril (8 členů) = na fotkách jsou všechna jména a data :-). Ač bylo pěkné počasí, ve venkovním výběhu jsem při 2 návštěvách nikoho nezastihla; zato uvnitř jsem při té první narazila na trojici zasvěcených fanynek, ke kterým jsem se nakonec přihlásila -a ukázalo se, že ta nejzasvěcenější má zmáknuté gorily po celé Evropě a obzvlášť miluje pražskou ZOO - na lýtku má vytetovaného Richarda!! A na paži si prý dá ještě vytetovat svoji favoritku Kambu :-)!! = zná Marka Ž. a vy ji určitě také někdo znáte? - bohužel jsem se nezeptala na jméno...

1 díl : na úvod velká lenošivá parta klokanů a 1.návštěva u lidoopů: dynamická skupina šimpíků (11 členů), zatímco oranžíci (8 členů) jako po flámu,, a zejm. Gorilkovi - 8 členů: táta N Tongé (* 1999) + 5 bab (nejstarší - Goma * 1959) + skvělá dvojka prcků: kluk Motali a holčička Makala (* oba jaro 2015).
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 14.8.2017
  • 116 zobrazení
tuzr
30.7.2011 sobota - 9.den 23.ročníku Putování ZA POZNÁNÍM VLASTI s KČT Frenštát pod Radhoštěm - cyklo: Přerov, Předmostí, Čekyně, Penčice, Tršice, Zákřov, Lazničky, Pančava, Svrčov, Výkleky, Kozlov, Pramen Odry, Kozlov, Boškov, Potštát, Olšovec, Velká, Hrabůvka, Klokočí, Drahotuše, Rybáře, Týn n.B., Lipník n.B., Osek n. B., Přerov - 87 km + 2 km pěší.
V neděli ráno 31.7.2011 jsme po sbalení zavazadel a úklidu odjížděli z Přerova vlakem domů. Z Ostravy-Svinova mě čekal ještě výjezd k nám na kopec a 10-denní Putování skončilo po 755 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.7.2011
  • 328 zobrazení
k235
Protivín - Prachatice
17. - 19.11.2016
Trasa:
Protivín 49°12'44.532"N, 14°12'44.238"E >> Milenovice, Vodňany, zámek Libějovice >> Lomec 552 m n.m.
S1 49°5'38.219"N, 14°10'13.450"E >> Krtely, zámek Kratochvíle >> Petrův Dvůr, Netolice, Lysek >> Lužice, Brusný
S2 49°0'41.555"N, 14°11'12.931"E >> Lhenice, Mičovice, Klenovice >> Frantoly, Jelemek >> Prachatice 49°0'53.613"N, 14°0'30.540"E

Poznámky:
Podzimní akce se posunula na pozdější termín, kvůli jedincům co nakonec nejeli.
Po nadějném plánování kdy to vypadalo na vysoku účast, nakonec odpadli Vlasta, Ondra, Keson a i můj nocležník Petr V.. Pavel P. a Petr L. jako tradičně nedošli do konce. Naštěstí nás doplnili hosté v podobě 2 slečen Tereza Š. a Lucka N.
Z Protivína jsme se vydali podél Blanice proti proudu do Vodňan. Jedna z mála akcí kdy jsme nešli z nádraží hned do krpálu. Po obědě jsme cestou potkali zdevastovaný libějovický zámek. Prohlídka. Druhý den se po obědě vydal Pavel P. pro auto a načas jsme se rozdělili. Opět jsme se potkali u Brusného a odebrali se k noclehu nedaleko
povrchového dolu na Vltavíny. V sobotu ráno proběhl budíček výbuchem a kolínská klaka se odebrala k autu a domů. My věrní jsme za deště a zhoršujícího se počasí dodrželi plán a došli jsme nejdelší štrekou tohoto čundru do Prachatic.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.11.2016
  • 82 zobrazení
jura1972
Trasa: Hodonín - ZOO - Za Červenými domky - Černé bláto - Desková alej - Pánov - Zavřená alej - Ratíškovice - Vlasta - Náklo (265 m. n. m.) - Přírodní rezervace Horky - Milotice - Malá Strana - Vacenovice - Rúdník - Soboňky - Rohatec-kolonie - Rohatec - Perunské - přístaviště U Jezu - Hodonín; 42 km; celkem 20 účastníků (od Milotic jsem na trase osiřel)
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=174220
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2015
  • 267 zobrazení
jcenda
Druhy den nás autobus vyvezl na Horu sv.Otýlie - Mont Sainte-Odile - 760 m n m - vrchol na okraji Vogéz. Po prohlídce kláštera klesáme kolem studánky se zázračnou léčivou vodou do městečka Obernai, zde se koná na náměstí bleší trh, mezi exponáty je i česká stará stokoruna - 8 Euro, padesátikoruna - 15 Euro a dvacetikoruna - 5 Euro. Z Obernai pokračujeme přes Bichoffsheim, Rosheim, Rosenwiller - zde navštěvujeme mohutný židovský hřbitov - vice než 3000 hrobů. Po prohlídce krásnou silničkou do městečka Gresswiller, po cestě obdivujeme na loukách nejen záplavu kvetoucích ocúnů, ale i krásné motýli. Přes Mutzig, Molsheim s "čapím parkem - Parc a cigognes končíme svoje putování v továrně na víno s názvem Cave du Roi Dagobert, kde nás čeká i ochutnávka a nákup těchto skvělých vín, nejen pro okamžitou konzumaci, ale i do dovoz do naší vlasti
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2015
  • 50 zobrazení
balujarda
V sobotu ráno,cca kolem desáté,jsem se sešel s kamarádem Karlem,nasedli na mašiny,počkali až usednou naše drahé polovičky a vyrazili na výlet po krásách naší vlasti :-). Jeli jsme na Mělník,Štětí,Snědovice,Tuháň,,Blíževedly,Kravaře .Tady jsme se zastavili v příjemné restauraci s domácí kuchyní ....VÝBORNOU.... Je to restaurace U DOUŠŮ "Opravdu MŇAMKA " :-) !!! Pak jsme pokračovali směrem na Žandov,ale odbočili jsme na Verneřice,Příbram,Rychnov a dolů k Labi u Děčína. Pokračovali jsme podél řeky na Malé Březno,Svádov,Ústí n/L.,Církvice,Libochovany,Litoměřice.Tady jsme se zastavili na zmrzku v cukrárně a potkali jsme se s kamarády z Vinoře " FO3 " .Po kávě jsme se všichni sebrali a jeli nocovat do kempu na Úštěk. V neděli dopoledne jsme vyrazili směrem k domovu.Jelo se na Tuháň,Dubá,Doksy,Obora,Okna,Nosálov.Zde byla zastávka na oběd ve stylové hospůdce "U NÁS". Příjemné prostředí a dobré papů tu mají :-) !!!Pokračovalo se na Mšeno,Bezno,Konětopy a Veleň. Celkem ujeto 283 km.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.8.2009
  • 653 zobrazení
polinkova
Olá gorilí parto!

K fotkám od Moji z 2.dne ještě doplním pár info: Jak uvidíte, ve všední dny před sezónou je tam návštěvnost velmi kolísavá – párkrát jsem byla úplně sama (anebo jen s oškami a Miriam) v pavilonu i na terase, ale stává se, že se u goril (a u tygrů, kteří mají také výběh u parkoviště) potkají naráz i 4 autobusy s turisty (časti seniory), kteří zmáknou park „letem světem“ podle přísného „timeingu“ průvodců, takže na gorily mají max. 10 minut – „padni komu padni“ :-): v těchto okamžicích zpravidla Moja zavelí k odchodu do zázemí a své „sólo“ si vysloveně užívá komunikativní Nadia, která zůstane v pavilonu jediná a je za hvězdu :-).

Také spatříte, jak „holky“ soutežily, která utrhne pěknější květ kaštanu :-) = byla to další úžasná situace (jako 1.den ta konfronatce Gwet napřed s Chelewou, poté s Mojou :-).

No a nakonec dojemná „klíšťátka! - prckové Duni a N´Guvík, která se po celodenním dovádění před spánkem uchylují ke svým maminkám a moc stojí o jejich péči (a mlíčko).

Tak si tu radost užijte! - a pokud byste se chtěly vydat za Mojou (=vřele doporučuji!) - ráda poskytnu veškeré praktické info! „Vždyť přece létat je snadné!“

Vlasta
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 25.5.2016
  • 190 zobrazení
rybicka30
Využili jsme nabídky Páji a Vény a na sraz Rajčat jsme to vzali "nábližkou" přes Roudnici :-) Díky, lidi, byla jsem tím pádem poprvé na této hoře a bylo to moc fajn.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.
Čedicová kupa hory Říp (456 m n. m.), památné místo české historie, je zdaleka viditelná hora cca 5 km od Roudnice nad Labem. Kronikář Dalimil počátkem 14. století uvedl právě horu Říp a její okolí jako místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti. Nová země dostala jméno po vůdci těchto Slovanů Čechovi.

Na vrcholu Řípu leží asi nejznámější románská památka v Čechách rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, původně zasvěcená sv. Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.
více  Zavřít popis alba 
153 komentářů
  • 13.5.2016
  • 130 zobrazení
zbavitelovi
Letošní kolovaná se moc (ne)vydařila - počasí nám vyšlo úžasně (pouze 1. den bylo chladněji). Cyklostezky super (až na pár "spojovacích" nebezpečných míst). Parta byla fajn, ubytování dobré, jídlo chutné, vínko osvěžující a nakonec byly i kávičky a zákusky.Vyjeli jsme (Danka, Hanka, Blanka, Vlasta Lumír a Galina) ve čtvrtek od rozvodny z Prosenice. Danka měla špatně nasazeny brašny a tak jsme je chtěli posunout - když si Danka sundala z kola batoh, tak jí spadl se všemi doklady, mobilem a penězi do hnusně kalné vody - tak měla o zábavu při sušení postaráno. Projeli jsme pěknou cyklostezkou kolem Přerova kolem řeky Bečvy do Tovačova a pak v lese Danka píchlo kolo. Ještě, že jsme měli s sebou "technický doprovod" Lumíra.Když jsme se zastavili na pozorovatelně ptáků, tak se tam podařilo uklouznout Blance - měla z toho nateklý kotník - večer jí nebylo dobře - naštestí se vše přes noc "upravilo". Při dojezdu do Kroměříže jsme měli na tachometru cca 52 km. Večer jsme se prošli po Zámecké zahradě, zašli jsme si na večeři a na pokoji vypili vínko. Druhý den dopol. jsme navštívili Květnou zahradu. Při odjezdu z Kroměříže Danka zavadila o Hanku a spadla - rozbila si koleno. Jeli jsme podél Moravy a pak kolem Baťova kanálu až do Strážnice - cca 70 km. V kempu nás uvítala country hudba (partička 60-70sátníků od Olomouce). V sobotu si Danka udělala odpočinkový den. Hanka, Blanka, Vlasta a já jsme si vyjeli na rozhlednu Travičná. V Radějově jsme se setkali s Lumírem, projeli jsme vinicemi a na Výklopníku jsme se potom setkali i s Dankou - ta měla chuděrky úplně nateklé lýtko.Ujeli jsme cca 47 km - dne jsme zakončili ve sklípku v Petrově. V neděli jsme zvolili kratší variantu a pomalu jsme se vydali na vlak do Starého Města u Uh. Hradiště - cca 30 km se zastávkou ve Veselí n. Moravě na kávičku a zákusek a v Přístavu ve st. Městě u Baťova kanálu na oběd. Vlakem jsme se vrátili do Přerova a odtud jsme po zasloužené kávičce ujeli posledních 10 km zpátky k rozvodně do Prosenice k autům.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2019
  • 95 zobrazení
janablah
29.6.-1.7.2018 Jelikož jsme na konci našeho putování, tak bych se měla zmínit i o historii Bretaně. Bretaň pod názvem Armorica patřila do římské provincie Lugdunensis, po příchodu Keltů do oblasti v 5. - 6. století nese dnešní název. Bretaň byla a zůstala keltská. Přítomnost tohoto původního evropského národa je prokázána už v 6. století př. n. l. Římané jej sice později zatlačili až na Britské ostrovy, ale v 5. a 6. století přišlo právě odtud, z oblasti Walesu a Cornwallu, několik přistěhovaleckých vln keltských přesídlenců. Místní Galové však ochotně přijali jejich jazyk i prapůvodní zvyky, a znovu tak budovali svou staronovou vlast. Někdy v té době dostala Bretaň i své jméno. Přistěhovalci nazývali poloostrov Breiz Izel (Malá Británie), později jen Brittany a z toho vzniklo Bretagne, česky Bretaň. Od 10. století byla Bretaň vévodstvím. Roku 1166 připadla sňatkem Anglii a v roce 1213 kapetovským hrabatům z Dreux. V roce 1379 získali vládu Montfortové. Dědička Bretaně Anna de Montfort byla nucena po vpádu francouzských vojsk zrušit sňatek z roku 1490 s Maxmiliánem I. Habsburským. Roku 1491 se provdala za Karla VIII. a roku 1499 za Ludvíka XII. Sňatkem dcery Claudie s francouzským králem Františkem I. v roce 1514 byla fakticky Bretaň připojena k Francii. V roce 1532 byla vyhlášena trvalá unie Bretaně a francouzské koruny. Její obyvatelé jsou tradičně v opozici k centrální vládě a mají pro to své důvody, neboť Bretaň je po Korsice druhou nejchudší oblastí Francie. Po Velké francouzské revoluci byla Bretaň rozdělena do čtyř departementů. Bretonci si stále uchovávají vlastní jazyk, bretonštinu, a dokonce se vyučuje i na školách. více na: http://bretan.poznavaci-zajezdy.cz/bretan-informace.html
#Francie
více  Zavřít popis alba 
277 komentářů
  • červen 2018
  • 256 zobrazení
polinkova
Olá gorilí parto!

Konečně vás (díky sv.Helče) zahltím 2 rajčaty z 1.dne u Moji :-): omlouvám se, že jsem nedokázala foto víc zredukovat – snad si alespoň uděláte názorný obrázek, jak skvěle Mojina rodinka funguje a jak dalece to má ta naše chytrá a nádherná princezna v Cabarcenu „na háku“. Měla jsem to štěstí, že jsem hned při příchodu v 11 hodin potkala u vchodu obě ošky (uvidíte je na foto) a při prvním rozhozu – ve 12 hodin se tam objevila s „dělem“ i Miriam Rodriguez!! (=dává nejlepší fotky na FB z Cabarcena), takže jsem měla kromě vlastního pozorování i výklad z první ruky (tedy až na to, že mluvená španělština se hodně liší od italštiny, takže jsem rozuměla slabou 1/3..) a je to komplet čirá radost :-): Moja je jasná jednička a Duni je prý celá po ní :-), babička Nadia Duninku miluje (viz série foto hned v úvodu), s Chelewou a N´Guvíkem jsou velké kámošky a nejmaldší Gwet (přišla z Madridu a je jí 8 let) je prý mimořádně hodná gorila, v hierarchii je samozřejmě na posledním místě ve 2.rajčeti uvidíte, jak vytrvale a oddaně se snaží získat si přízeň Chelewy a Moji. No a Nicky je - jak píší ve spec. novinách k 25.výročí Cabarcena: „El gigante tranquilo“ (= klidný gigant), který má rodinku tak srovnanou, že nemusel ani jednou zasahovat, takže se z něj stal tak trochu pecivál :-): ven chodí podstatně méně než holky, často zůstává s Nadiou (která se ven bojí) „za pecí“.

Mimochodem – v těch spec.novinách je gorilí rodině věnováno nejvíc pozornosti z celého parku a píší tam hodně o Moje a Praze: jednak že příchod Moji všecko rozproudil a ze spíše „odložené“ gorilí skupiny se stala skvělá a perspektivní rodina (Gwet zatím miminko nečeká, ale rádi by, aby bylo :-), jednak že za Mojou jezdí její fanklub z Prahy, což by mělo být příkladem i pro turisty z Francie, Německa ad. :-) Ale už dosti slov – další info přidám k rajčatům z 2.dne – teď už se koukejte :-) Vlasta
více  Zavřít popis alba 
89 komentářů
  • 23.5.2016
  • 487 zobrazení
skincarlos
Nejvyšší vodopád Krušných hor / někdo udává 8 m někdo 12 m/. Každopádně ostuda obce Výsluní - mnozí zastupitelé obce ani o něm nevědí...co dodat ?

Pozor ! V okolí se mají stavět desítky větrných elektráren, které zcela změní tvář Krušných hor !
Chraňme floru a faunu Krušných hor pro budoucí pokolení , neprodávejme hory podnikavcům , jsou pro všechny ! Podpořte finanční částkou občanské sdružení Krušno , které proti VE bojuje !
Č.ú. 241151651/0300

Psal jsem i na magistrát města, primátor Mareš mi ani neodpověděl .....a to psal při volbách ,že je turista a miluje Krušné hory.

Prunéřovské údolí nenajdete v průvodci , není tak známé a mnoho lidí ani z Chomutova ho nikdy nenavštívilo.Přesto je zajímavé ,krásné a romantické.
Natož se v něm skrývá skvost - tzv. Kýšovický vodopád .Jelikož naše vlast má
jen cca 50 vodopádů tak by si tuto vzácnost neměl nikdo ujít,natož že se jedná o vysoký vodopád - celkové výšky 25m,3 kaskády,nejvyšší kaskáda 9 m.Průtok
průměr 5 l/s.Na jaře až 150 l/s.
Jak se sem dostaneme? Z Chomutova sem jezdí sporadicky autobus – na zastávku Celná.Vlak ještě skromněji a to do konečné stanice Křímov u Chomutova.Dojít musíte pak pěšky do Celné.Nástup na značení je od hotelu Celná v údolí ,kudy teče Prunéřovský potok.Jdeme po směru toku.Projdeme chatovou osadou a dostaneme se k mostku přes potok,kde začíná vlastní
procházka Prunéřovským údolím.Po obou stranách máme skalní srázy a ostrohy.
Potok teče přes kameny a vytváří peřeje,v nichž můžeme vidět pstruhy.Postupujeme pozvolně dolů zátočinami.Přejdeme další mostek.
Jsme na levém břehu potoka a dáváme pozor na pravý břeh,kde se snažíme najít přítok do potoka.Takto najdeme vodopád.Není totiž označen a ani k němu nevede lávka přes potok.Což je dobře nebo špatně?Osobně myslím,že dobře,alespoň se zamezí poškození okolí vodopádu.Musíme přejít po padlém stromě,nebo v létě přebrodit,v nejhorším případě jít nazpět a před mostkem pokračovat po pravém břehu – / v zimě lze přejít po ledových krách /
cesta je však místy zarostlá a namáhavá.Problém je vtom,že opravdu funkční vodopád,tedy s dostatkem vody zažijete jen po velkém dešti v létě,nebo na jaře kdy taje sníh.Tudíž čím vizuálně lepší vodopád chcete vidět, tím více budete mít problémy se k němu dostat.V zimě je z vodopádu ledopád po kterém se dá i lézt
a vylézt až nahoru/mačky,lano,cepíny podmínkou – bez této výbavy možnost uklouznutí/.Výstup nahoru v létě i v zimě vyžaduje věk od 10 nahoru a
dobrý fyzický stav bez závratí/ nebezpečí pádu / s využitím kořenů stromů pro úchyty rukou.V okolí vodopádu pozorný návštěvník objeví náznaky těžby a zasypané štoly.Nedaleko je skautská plošina pro chvilku oddychu a občerstvení.Po prohlídce se můžete vrátit zpět na cestu a pokračovat směrem buď po toku Prunéřovského potoka směr Hasištejn,nebo po toku Kýšického potoka, překročit pastvinu a dostat se po silnici do Výsluní,kde je kostel větších rozměru,který prodělává zdařilou rekonstrukci.Pokud budete tišeji tak uvidíte dost stádeček srnčí či černé zvěře.Lze tu vidět i jezevce a ondatry./zvláště v zimě/.Celá trasa je dost vděčně fotogenická,jen zrovna Kýšické vodopády dají fotograficky zabrat/málo světla a kapičky vody a mlhy/.
Lze sem dojet až na kole,ale ta se musí u potoka v místě vodopádu odložit a dál jít pěšky /cca 50m/.Délka tohoto výletu :Celná –vodopád –Celná cca 7km.
GPS : 13°15´29.68´´E 50°28´11.25´´N
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • srpen 2007 až červen 2011
  • 5 380 zobrazení
mysticsmile
Kostel svatého Jakuba Staršího je dominantou spodního konce Masarykova náměstí v Boskovicích. Mohutná gotická stavba je svou čtyřicetimetrovou věží významným orientačním bodem viditelným již z velké dálky. První písemná zmínka je datovaná k roku 1346. Od té doby prošel chrám bohatou mnohdy i pohnutou historií. Několikrát vyhořel. Jeho současná podoba je dílem pozdně gotické přestavby na konci 15. století. Uvnitř se nacházejí vzácné renesanční mramorové náhrobky, je tam původní dlažba z počátku 17. století a starobylé dubové lavice pocházející původně z dominikánského kláštera. Chrám se opravoval v letech 1617, 1839, 1910, 1972 a nyní průběžně od roku 1994.
V nedělní sváteční podvečer 4. prosince sem směřovaly kroky nejen věřících, ale i všech milovníků kvalitního mluveného slova a neméně skvělého přednesu varhaní hudby. Opravdu hodnotný slovní projev dnes zaznívá hodně málo a je čím dál vzácnější. Blíží se konec roku a k němu patří již po dlouhá staletí uctívání svatého Mikuláše, jehož svátek připadá každoročně na šestý prosinec. Kdo to byl svatý Mikuláš? Narodil se v městečku Patara v hornaté Lykii na území dnešního Turecka. Byl jmenován biskupem v nedaleké Myře. Dochoval se jeho podpis na starobylých listinách z Nicejského koncilu v roce 325 n. l. Místem jeho posledního odpočinku se stala katedrála v Myře, později byly jeho ostatky převezeny do italského města Bari, kde se těší velké úctě dodnes. A čím byl tak vyjímečný? Svatý Mikuláš je především ochráncem dětí. Z jeho legendárních skutků se zrodila tradice vánočního obdarovávání. Jeho památka je uznávaná po celém světě. Nejvíce v Rusku, kde je národním světcem. Pak v celé západní Evropě i za oceánem v Americe. U nás je svatému Mikuláši zasvěceno mnoho katedrál, chrámů, kostelů a venkovských kaplí.
Legendu o svatém Mikuláši jsme si mohli vyslechnout na slavnosti slova a varhaní hudby konané v chrámu sv. Jakuba Staršího právě v nedělním podvečeru 4. prosince 2011. Přednesl ji sám autor MgA. Vladimír Matějček. Je absolventem náchodského gymnázia a DAMU v Praze u profesorů Karla Palouše, Vlasty Fabiánové a Leo Spáčila. Herec Divadla Za branou. Má za sebou dlouhou řadu jevištních i filmových postav, recitačních a komorních vystoupení po celém světě. Scénáristicky spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí. V současnosti se věnuje vlastním jevištním a koncertním projektům. Je třeba poznamenat, že měl režii i celého boskovického koncertu.
Jeho slovní projev doprovodil na královský nástroj, jenž byl naposledy zmodernizován světoznámou varhanářskou firmou Rieger – Kloss z Krnova v roce 1966, pan Vladimír Roubal. Studoval konzervatoř v Plzni u profesorů Jitky Chaloupkové, Jana Hory, a Jaroslava Vodrážky. Působil jako varhaník v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje a Benediktínském opatství sv. Markéty v Praze Břevnově. Od roku 1990 je ředitelem chrámové hudby Královské kanonie premonstrátů v Praze Strahově, kde vede pěvecký sbor. Je nositelem několika prvních cen v improvizačních soutěžích. Koncertuje po celé Evropě, v USA i Japonsku. Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí, skládá hudbu k inscenacím. Natočil množství kompaktních disků (CD). Pro koncert v Boskovicích nastudoval a přednesl zde skladby předních mistrů barokní hudby. Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta a dalších.
„Je to třináctý charitativní koncert na počest svatého Mikuláše sestávající z varhaní hudby světových autorů a uměleckého přednesu legendy o svatém Mikuláši,“ zaznělo z úst místostarostky Boskovic Ing. Jaromíry Vítkové, když se mi ji podařilo ještě před koncertem na chvíli vyrušit z jeho příprav. „Koncerty jsem začala organizovat v roce 2003. Vystupují zde různí umělci z Brna, někdy z Prahy. Pamatuji si, že úplně první akce tohoto druhu se konala taktéž zde v kostele a vystoupil na ní Gregoriánský sbor. Další z řady koncertů se odehrávaly na zámku, jeden s moderní hudbou byl v kině Panorama. V rámci Zámeckého hemžení bývají koncerty na vnitřním nádvoří zámku. Každý koncert je organizován vždy s nějakou neziskovou organizací, která je pak i příjemcem peněz ze vstupného. Tentokrát je to zcela jinak, akci organizuji ve spolupráci s Orlem jednotou Boskovice a příjemcem výtěžku bude místní farní úřad, který jej použije na opravy kostela. Minulé koncerty probíhaly například s charitním domem Betany, s Mateřským centrem, Azylovým domem. Získané prostředky pak putovaly pro činnost těchto charitních organizací. Za dobu konání Mikulášských koncertů se vybralo asi 200 tisíc korun, dalším velkým přispivatelem je tradičně společnost Alps Czech s.r.o. Firma sponzoruje pravidelně i Zámecké hemžení. Konkrétně tato akce se uskutečnila zejména díky Ing. Jitce Hurábové ze společnosti LD Seating s.r.o. Dnešní koncert bude doplněn vystoupením farního společenství mladých v rolích Mikuláše a andělů. Ti též připravili zdobené perníčky jako drobné sladké dárečky k svátku svatého Mikuláše. Mám radost, že se podařilo koncert uskutečnit v předvečer slavného dne,“ dodala na závěr místostarostka Ing. Vítková. Byl nejvyšší čas reportáž ukončit, lidé se pomalu začali scházet…
Zbývá vyjádřit velké poděkování místostarostce Boskovic Ing, Jaromíře Vítkové a jejímu manželovi Ing. Jaroslavu Vítkovi starostovi Orla jednoty, že se nejen v předvánočním čase zabývají charitativní činností. Jejich aktivita je významná nejen pro město, ale i pro všechny jeho občany.
Více: www.boskovice.cz
http://rkfboskovice.mtw.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září až prosinec 2011
  • 294 zobrazení
jackal001
Karlova Studánka je lázeňská obec ležící v okrese Bruntál. Má 226 obyvatel, její katastrální území má rozlohu 46 ha, a se svou nadmořskou výškou 800 m n. m. je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu. Jen kousek odsud leží nejvyšší vrchol Moravy - Praděd. Rozlohou je druhou nejmenší obcí v České republice.
Historie
První historická zpráva pochází z roku 1554, jedná se o spisy o soudní při mezi městem Opavou a pány z Vrbna, kteří odváděli vodu z povobí Bílé Opavy do prostoru Suché Rudné kvůli těžbě zlata. Po porážce stavovského povstání roku 1620 připadl celý zdejší kraj řádu německých rytířů. Z doby krátce poté pocházejí první zprávy o využívání zdejších pramenů za účelem léčby. Roku 1778 si bruntálský měšťan K. Riedel, který již delší dobu trpěl bolestmi nohou, zkoušel úspěšně léčit svou chorobu zdejší ohřívanou kyselkou. Díky tomu se tento způsob léčení na radu bruntálského lékaře začal šířit mezi nemocnými.[3] Ve stejné době byly prameny vyčištěny a ohrazeny zídkou. Až v 18. století byly provedeny na popud velmistra řádu Maxmiliána II. Františka profesorem von Welle první rozbory zdejší vody, ve kterých bylo objeveno velké množství minerálních látek. Tehdy byly vývěry vod zachytávány na zdejších rašeliništích. Prameny byly znovu upraveny (Maxmiliánův pramen) a roku 1785 došlo k založení lázní, když byly u pramenů postaveny dřevěné domky s vanami pro léčbu pomocí koupelí. Nově vzniklá obec, založená Maxmiliánem II. Františkem,[4] byla pojmenována Hin und wieder, což v překladu znamená „tam a zase zpět“. První pacienti totiž museli do lázní docházet z nejbližších obcí, protože v místě nebyla možnost ubytování. Hosté se mohli ubytovat v nedalekém Ludvíkově a Malé Morávce. Nejdříve byly využívány ty prameny, které pramení v blízkosti dnešního hotelu Džbán. [3] Postupně však byla zahájena stavba lázeňských domů. V roce 1780 byl objeven Maxmiliánův pramen, který byl pojmenován po velmistru řádu Maxmiliánu II. Františkovi, který byl nejmladším potomkem Marie Terezie. Jeho objev rozpoutal rozsáhlou stavební činnost. V letech 1782 – 1785 byl postaven správní dům, což je v současnosti nejstarší dochovaný objekt známý pod jménem Odra. Další dva domy byly postaveny v letech 1795 – 1800 a jednalo se o Věžový dům a Panský dům, dnešní Praděd.
Pitný pavilon
V roce 1802 byl objeven další pramen, který byl po vnukovi Marie Terezie pojmenován Karlův. V letech 1802 – 1803 byl postaven Starý koupelový dům, kde je dnes pošta, do této budovy byla vedena ohřátá kyselka dřevěným potrubím. Roku 1803 byly lázně pojmenovány Karlova Studánka. Lázně se velmi rychle rozrůstaly a do Karlovy Studánky přijíždělo stále více pacientů. Přispěl k tomu také objev Antonínova pramene roku 1812. Jeho název je odvozen od jména dalšího vnuka Marie Terezie. V 1. polovině 19. století bylo proto zbudováno několik budov. Roku 1824 to byl Hostinský dům, dnešní Bezruč, v letech 1824 – 1825 Pruský dům, kde dnes sídlí obecní úřad a škola, v letech 1832 – 1833 Knížecí dům, který slouží jako vyšetřovací ústav a roku 1834 Hinnewiederhaus, který se stal také sídlem národního výboru. V letech 1836 – 1837 byl postaven Lázeňský salón, který dnes slouží jako hudební hala, v letech 1842 – 1844 Nový koupelový dům, což je dnešní dům Opava, a v roce 1844 také Sloupový dům, ze kterého je nyní hotel Džbán. Lázně byly natolik proslulé, že se zdejší kyselka plnila do lahví a rozesílala do okolí. Původně se láhve plnily z Maxmiliánova pramene a od roku 1862 i z Vilémova pramene. Kvůli vysokému tlaku oxidu uhličitého však lahve praskaly a proto bylo od rozvozu upuštěno. Polovina 19. století znamenala největší rozvoj lázní. Proto byly dále stavěny domy. Budova současné mateřské školky byly postavena roku 1859 pod názvem Švýcarský dům. Rok 1862 přinesl objev Vilémova pramene. Také tento pramen má souvislost s Marií Terezií, protože byl pojmenován podle jejího pravnuka. V letech 1862 – 1863 byl postaven Struskový domek, později nazývaný Skleněný. Od roku 1870 se začalo v lázních užívat koupelí s přísadou odvaru ze smrkových větviček. Roku 1890 byla postavena vila Eugen, což je dnešní Šárka, vila Paula a Terasový dům, který je dnes nazýván Kamzík. V letech 1891 – 1893 byl postaven další lázeňský dům, který v současnosti slouží jako letní lázně. Ten byl ve své době jednou z nejmodernějších lázeňských staveb. Původně v něm bylo 21 kabin pro uhličité a rašelinové koupele, dvě odpočívárny, inholatorium, 2 místnosti pro vodoléčbu, sluneční lázně a bazén. Bazén byl později zrušen a až v roce 2007 obnoven. Na stavbu létníchch lázní navázala v letech 1893 – 1894 stavba vily Wilhelm, dnešní Vlasty. Koncem 19. století byla postavena budova U lesa a také pavilon Wilhelmsquelle, tedy dnešní Pitný pavilon, který je skutečným symbolem Karlovy Studánky. Roku 1905 byla postavena vodní elektrárna s náhonem a umělým vodopádem.
Slezský dům
V letech 1909 – 1913 byl ještě postaven Lotrinský, dnešní Slezský dům. V roce 1914 vyhořela vila Paula. Později bylo objeveno několik pramenů. Roku 1928 to byl pramen Bezejmenný, o rok později Trubačův nebo také Trubkový, který byl nalezen v padlém stromu, a o další rok později Norbert. Ve všech případech se jednalo o prameny z šachet hlubokých 10 – 20 metrů. V letech 1929 – 1931 vznikl Lázeňský hotel dnes nazývaný Libuše, který ukončil výstavbu zdejších budov. Poté co byla Karlova Studánka roku 1938 připojena na základě mnichovských událostí k Německu byl majetek řádu německých rytířů uloupen nacionálními socialisty. Během 2. světové války byly lázně často navštěvovány nacionálně socialistickými představiteli. Konaly se zde konference a porady. Až do konce války bylo území obydleno z velké většiny Němci, kteří byli po válce vystěhováni. 50. a 60. léta přinesla hydrogeologické průzkumy a velmi hluboké vrty. Do současnosti je z těchto vrtů využíván 126 metrů hluboký vrt S2A, ze kterého vyvěrá pramen Petr a také vrt S7 s pramenem Vladimír a hloubkou 117,8 metru. V roce 1987 byl zbořen Skleněný domek. V letech 1995 – 2001 prošly lázeňské budovy rozsáhlými rekonstrukcemi. V současnosti lázně patří státu a specializují se na léčbu onemocnění cest dýchacích a plic. K léčbě hojně napomáhá také zdejší horské klima. Dále se zde léčí pacienti s cévními nemocemi, s kloubními a páteřními obtížemi a pacienti po onkologických nemocech

zdroj:wikipedie
více  Zavřít popis alba 
  • 12.8.2015
  • 147 zobrazení
babi90
Ostravská básniřka Eva Kotarbová, která byla učitelkou, televizní redaktorkou, tiskovou mluvčí a nyní je správkyní webových stránek "Haló! Ostrava",vystoupila se svým osobitým šarmem na Týdnu knihoven v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě a představila se v pořadu Marné levitace Evy Kotarbové
.8.10.2015. pořad v Moravskoslezské vědecké knihovně prezentoval hlavně autorčinu novou sbírku básní, která vyšla v květnu 2015 pod názvem Marné levitace .(Je k dostání v knihkupectví Artforum a Academia v Ostravě)

Pořadem provázela: Mgr Eva Kotarbová

Hosté pořadu : herec NDM Pavel Liška

Hudební produkce :
Jaroslava Balová kytaristka

Foto: Hana Papežová - Kolářová galeristka Galerie G v CHSG , nez.fotografka

Mgr. Eva Kotarbová / z webových stránek Haló Ostrava /

* 24. 12. 1948 v Ostravě-Vítkovicích,

učitelka, knihovnice, básnířka, novinářka, televizní redaktorka, tisková mluvčí a redaktorka zpravodaje Centrum městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz do r. 2007, nyní volná novinářka, žije a pracuje v Ostravě.

Narozena jako dcera Aloise Dluhoše z Polanky n. Odrou a jeho ženy Anny, roz. Zlámalové z Ostravy. Vyrůstala spolu s nevlastní sestrou Jarmilou Dluhošovou. Absolvovala devítiletou a střední všeobecně vzdělávací školu (maturita 1967), vystudovala matematiku a zeměpis na Pedagogické fakultě v Ostravě (1967-1971), později tamtéž externě i obor jazyk český a literatura (1977-1980). V roce 1989 složila státní zkoušku z anglického jazyka na Jazykové škole v Ostravě. Během studia se seznámila se svým budoucím manželem Ing. Josefem Kotarbou, za kterého se v roce 1970 provdala. V roce 1986 se jí narodila dcera Anna. Od roku 1971-1972 učila na základní devítileté škole v Havířově, později v Ostravě-Hrabůvce (1972-1974), působila v ostravském Středisku vrcholového sportu Vítkovice jako pedagogický pracovník a vedoucí ubytovny sportovců. V Knihovně města Ostravy pracovala v letech 1976-1978. Od roku 1978-1980 byla redaktorkou v Ostravském večerníku (specializace kultura), v letech 1980-1992 pracovala v redakci zpravodajství České televize Ostrava a zachycovala kulturní události, od r. 1994 do r. 1997 působila v redakci Programového průvodce Televize Kabel Plus Ostrava. Od února r. 1997 do 31. prosince 2006 byla zodpovědnou redaktorkou a fotografkou zpravodaje Centrum, vydávaného městským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz a také tiskovou mluvčí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Je členkou Syndikátu novinářů Ostrava a Obce spisovatelů Praha. Za svou básnickou tvorbu získala ceny v celostátních literárních soutěžích Generace 79, 80, Literární mládí severní Moravy (1979, 1980) a za novinové články byla oceněna v soutěži Syndikátu novinářů Ostrava v letech 1995, 1996, 1997.

Verše začala psát již ve svých 16 letech ovlivněna učitelem českého jazyka a literatury Miroslavem Etzlerem. V té době na ni zapůsobila především tvorba Rimbauda a Baudelaira. Své básně začala publikovat v Nové Svobodě (1975), otištěny byly v Květech, Vlastě, Ostravském kulturním měsíčníku, Literárním měsíčníku, v Ostravském večerníku a dalších tiskovinách. V roce 1978 přispěla do almanachu mladých tvůrců Oheň (Profil). V uvedených časopisech byla otištěna také řada jejích povídek, které nebyly knižně vydány.

Jejím debutem se stala básnická sbírka křehkých milostných veršů s názvem Podkůvky (Profil 1979), na jejíž výslednou podobu měl nemalý vliv redaktor Lubomír Petr. Vyznačují se opravdovostí zážitku, upřímností a jednoduchostí sdělení, sbírka má promyšlenou kompozici. Ve stejném roce se jako spoluautorka podílela na almanachu poezie a prózy členů literárního klubu při ostravské pobočce Svazu českých spisovatelů Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat (Profil 1979), do něhož byly vybrány verše převážně z její budoucí sbírky Kameny (Profil 1981). Autorčin básnický obzor se rozšířil jednak o uvědomění si rodových souvislostí (postava dědečka, babičky a maminky), dále o silný pocit sounáležitosti, hrdosti a zakotvenosti v rodném městě. Klíčovým obrazem se zde stal motiv kamenů, zahrnujících obavy o vše, co je v životě křehké, ale zároveň i nesmírně pevné a tvrdé. Básně jsou psány většinou volným, úsporným veršem, nepostrádají melodičnost a dynamiku. Úsilím o prostý výraz a rozvíjením konkrétní obraznosti dosahuje silné působivosti a opravdovosti své básnické výpovědi.

V letech 1982, 1983 a 1985 publikovala své básně ve sbornících Jarní Vltava (ukrajinské vydavatelství Moloď), Jasmínová noc (knihovna Blansko) a Po tolika letech (Profil).

V roce 1988 vyšla Větrná pošta (Profil) – výbor z milostných básní dvanácti severomoravských autorů – mezi nimiž jsou zařazeny i básně Evy Kotarbové. Od počátku 80. let vznikala třetí autorčina sbírka. Byla téměř hotova již v roce 1983 a na její obsah i skladbu veršů mělo z části vliv narození její dcery. Pod názvem Zapomenuté věty ji vydalo karvinské nakladatelství Gramma (1992) za redakční spolupráce Niki Otiskové. Ve sbírce se vrací k otázkám lidské existence a k pozici ženy v proměnách života.

Mnohé její básně byly zhudebněny (v několika verzích verše ze sbírky Podkůvky), např. skladateli Janem Grossmannem,Vladimírem Svatošem, Leonem Juřicou, Františkem Hábou aj. Hlavními premiérovými interprety byli operní sólisté Alina Farná, Miloslav Podskalský a pěvkyně a hudební pedagožka Drahomíra Mičková.

V letech 1997 až 2006 se autorka soustředila převážně na novinářskou práci. V březnu 2007 založila webové stránky Haló, Ostrava! (http://www.kotarbova.eu) Důvod jejich založení přibližuje rozhovor Proč vznikly tyto stránky.

Sbírka veršů Evy Kotarbové Siluety vyšla na sklonku roku 2009. V této vyjadřuje pocity pramenící z neustálé potřeby komunikovat s lidmi, často i neznámými. V básnické zkratce postihuje jejich osudy a mimo jiné i střety s technickými vymoženostmi moderní civilizace. Mnohé z veršů vyjadřují touhu nacházet pozitivní city i na troskách mezilidských vztahů. Chce-li být člověk více než beznadějně světem bloudící siluetou, láska mu dává šanci. Myšlenkovou atmosféru sbírky umocňují barevné reprodukce obrazů výtvarníka Antonína Gavlase, z nichž jedna je použita také na obalu.

V roce 2014 byla autorka přizvána k účasti v slovensko-české antologii Spoluhlasom/Spoluhlasem, do níž přispělo celkem 16 autorů z SR a ČR. Kniha vznikla ve spolupráci Krajské knihovny v Žilině a Knihovny města Ostravy.

BIBLIOGRAFIE:

Almanach mladých tvůrců Oheň (BB). Ostrava 1978.

Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat (BB). Ostrava 1979.

Podkůvky (BB). Ostrava 1979.

Kameny (BB). Ostrava 1981.

Jarní Vltava (BB). Kyjev 1982.

Jasmínová noc (BB). Blansko 1983.

Po tolika letech (BB). Ostrava 1985.

Větrná pošta – kniha milostné poezie (BB). Ostrava 1988.

Zapomenuté věty (BB). Karviná 1992.

Siluety. Ostrava 2009.

Spoluhlasom/Spoluhlasem (česko-slovenská antologie). Žilina 2014.

Marné levitace. Ostrava 2009

.

V roce 1979 vyšla první básnická sbírka Evy Kotarbové Podkůvky, vydaná v nakladatelství Profil stejně jako druhá knížka veršů, nazvaná Kameny (1981). V prvotině usilovala o postižení citového dozrávání dívky v mladou ženu a matku. Vyrovnávala se i s neustále přítomným opomíjením okamžiků naplněných láskou. V druhé knize podala osobitý obraz Ostravy, vyjádřila pocit sounáležitosti s ní a nastínila život předků, jejichž osudy město poznamenalo.

Eva Kotarbová má na svém autorském kontě mimo jiné i knížku Zapomenuté věty. V té opět "zaznívá" téma míjení. Tentokrát nejen ve spojitosti s láskou mezi mužem a ženou, ale také s rodiči, jejichž odchod z tohoto světa neznamená jenom ztrátu, nýbrž kupodivu i větší vzájemné pochopení.

Podstatná část veršů básnířky byla zhudebněna. Inspirací pro skladatele se staly především Podkůvky a Kameny. Jejich písně nastudovaly pěvecké sbory nebo se o interpretaci postarali přední profesionální pěvci.

Autorka napsala rovněž řadu povídek, které byly publikovány v denním tisku a časopisech. Realizovány byly desítky jejích televizních scénářů k publicisticko-dokumentárním snímkům postihujícím kulturní dění moravskoslezského regionu. Tvorba Evy Kotarbové byla několikrát oceněna v literárních a novinářských soutěžích.

Skvělý zážitek s úžasnými lidmi v příjemném prostředí vědecké knihovny v Ostravě.

Děkujeme, Evičko, a budeme se těšit na Tvé další nejen básnické sbírky, které dovedou oslovit každou citlivou dušičku, ale i podobný zajímavý pořad,který byl precizně připraven do nejmenšího detailu , s osobitým humorem a myslím, že jsme odcházeli všichni nabiti zvláštní neopakovatelnou " energií".
více  Zavřít popis alba 
  • 7.10.2015
  • 92 zobrazení
haranti1
V Jízdárně Pražského hradu se konala nádherná výstava českých krajinářů Má vlast, fotit se tam ale nesmělo. Také se nesměl nosit kabát nebo bunda přes ruku, aby neskrýval ukradený obraz. Když už jsme byli na Hradě, prošli jsme se tam a navštívili oblíbenou závodní jídelnu - otevřeno denně 11 - 13,30 h, jednotná cena za jídlo 77 Kč, za menu 91 Kč. byl výběr ze 6 jídel + 2 polévky. Před závodní jídelnou byly ceny podstatně vyšší. Nejen jídelna na nás udělala dojem.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 23.10.2015
  • 85 zobrazení
Reklama