Hledání: Míra

Pro dotaz Míra jsme našli 8 785 výsledků.
AKCE -40 % s kódem
Den dětí se
40% slevou

Pořiďte pexeso
jen za 149 Kč.
Kód: 40NaPexeso
Den dětí
skvltava
Od Míry (první po koronavirový závod v ČR)
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 30 zobrazení
skvltava
Něco málo od Míry (první po koronavirový závod v ČR)
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 47 zobrazení
horalskadobrodruzstvi
11 km, Sklenařice a Jabloneček a zpět
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 3 zobrazení
atana
22.5. 2020
Čtvrtý Květnový pátek nás opět přivedl před pátou základní školu. Celkem se nás sešlo třináct dětí a tři vedoucí.
Šest sester z družiny Lišek a sedm bratrů z družiny Bobrů.
Začínáme hlášením družin, pokřikem družin a krátkým slovem co na nás dnes čeká.
Napřed jdeme na oblíbený plácek, kde si opakujeme jak uvázat lodní smyčku na vodorovné tyči, a jak na svislé. Někteří z nás se poprvé dozvídají, slova horizontální – vertikální.
Lodní smyčku vážeme, nenahazujeme jí. Uvázat jí na větvi je složitější, než jí uvázat na kmenu stromu. Říkáme si také, jak vypadá konstrukce lana, provazu, šňůry. Máme k tomu názornou pomůcku, destičku, kde je několik kousků rozpletených lan.
Lano se skládá z nití, z pramenů stočených nebo spletených nití, opletení pramenů, které mohou být opět stočené nebo spletené, z kontrolní nitě a z pásku na kterém jsou informace o lanu.
Už víme co je lano dynamické – pružné a lano statické – nepruží, nelze jej natáhnout jako „gumu“.
Od prolézaček naše kroky míří na Ponorku, což je odval šachty Prokop.
Cestou všude možně a na všem vážeme jen jeden uzel – LODNÍ smyčku.
Na Ponorce napřed hrajeme hru, při které se musí celá družina svázat Lodní smyčkou a to tak, že na levé ruce máte loďák, na pravé ruce loďák a jste takto propojeni s kamarádem. Ten je svázaný podobně. Nakonec zvítězila družina Bobrů.
Povídáme si i o významu První pomoci, to je odpověď do další odborky, kterou se snažíme splnit. Každý víme, že první pomoc je potřeba k ošetření nebo záchraně života, ale už nevíme, co je to Význam té První pomoci.

Význam první pomoci spočívá v záchraně lidského života, dále v poskytnutí ošetření při zraněních, aby poraněný člověk po uzdravení mohl dál normálně žít.

První pomoc (PP) je definována jako soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení života nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení.

Další část schůzky patří už jen jedné skvělé hře, Přesouvání se po papírech.
To jsme Vám zažily spoustu legrace.
Po takovéto náročně-legrační hře, následovalo náročné ztišení a Slovo z Písma. Výklad měl bratr Hop.
Čas na takovéto schůzce běží velmi rychle. Teď je akorát tak čas jít zpět ke škole, pronést naše družinové pokřiky, rozloučit se a jít do svých domovů.

19. přední hlídka Royal Rangers – Příbram
www.rrpribram.cz

22.5.2020
The fourth Friday in May brought us again before the fifth elementary school. A total of thirteen children and three leaders met.
Six sisters from the Lišek party and seven brothers from the Bobrů group.
We start with the announcement of the companies, the shouts of the companies and a short word about what awaits us today.
First we go to the popular plot, where we repeat how to tie a boat loop on a horizontal bar, and how to tie a vertical one. Some of us first learn the words horizontal - vertical.
We tie the ship's loop, we don't throw it. Tying it to a branch is more complicated than tying it to a tree trunk. We also ask ourselves what the construction of a rope, rope, cord looks like. We have a visual aid for this, a plate with several pieces of untied ropes.
The rope consists of threads, of strands of twisted or braided threads, braiding of strands, which may again be twisted or braided, of a control thread and of a tape bearing information about the rope.
We already know what a dynamic rope is - flexible and static rope - does not spring, it cannot be stretched like a "rubber".
From the climbing frames, our steps lead to the Submarine, which is the dump of the Prokop shaft.
On the way everywhere possible and on everything we tie only one knot - the SHIP loop.
On the Submarine, we first play a game in which the whole party must tie up the Ship Loop, with a boat on your left, a boat on your right and you are thus connected to a friend. He is tied similarly. In the end, the Beaver party won.
We are also talking about the importance of First Aid, this is the answer to the next department, which we are trying to meet. We all know that first aid is needed to treat or save a life, but we no longer know what the Meaning of First Aid is.

The importance of first aid lies in saving human life, as well as providing treatment for injuries so that the injured person can continue to live normally after recovery.

First aid (PP) is defined as a set of simple actions and measures that, in the event of a sudden threat to human life or disability, limit the scope and consequences of this threat or disability.

The next part of the meeting belongs to just one great game, Moving on papers.
We had a lot of fun.
Such a challenging-funny game was followed by a difficult silence and the Word of Scripture. Brother Hop had an explanation.
Time for such a meeting runs very fast. Now is just the time to go back to school, make our group shouts, say goodbye and go to your homes.

19th Front Patrol Royal Rangers - Příbram
www.rrpribram.cz
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 142 zobrazení
skanua
  • minulý pátek
  • 20 zobrazení
lukpe
Odpolední výstup na beskydský Radhošť z Rožnova pod Radhoštěm (asi po 35 letech). Sestup neznačenými cestami přes chatu Mír.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • minulý čtvrtek
  • 20 zobrazení
zdenazrepu
Cestou domů z chajdy jsem si udělala zastávku v Litoměřicích s úmyslem navštívit Bílé stráně ( Npp) a zjistit, co zde kvete.
Prstnatec pleťový již odkvétal a v plném květu byla v hojné míře třemdava bílá. Střevíčník pantoflíček jsem bohužel nenašla, možná, že ještě nevyrostl. A tak jsem si to ve slunečním žáru užívala.
Kategorie: ostatnípříroda
více  Zavřít popis alba 
118 komentářů
  • minulou středu
  • 63 zobrazení
horalskadobrodruzstvi
výbeh na Modré kameny ráno, 4km a Herlíkovice - Zadní planina a zpět, 20km
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 13 zobrazení
horalskadobrodruzstvi
Lysečiny - Albeřice, 11km
a přespání ve Sklenářovickém údolí s výběhem na Rýchorskou boudu, 7 km
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 13 zobrazení
lotusesprit
Dělostřelecká tvrz Adam - Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935-1938 na hranicích s Německem. Z 16 plánovaných dělostřeleckých tvrzí byla rozlohou nejmenší. Na tvrzi mělo být umístěno 8 srubů: K-S 39 „Hodek“, K-S 40 „U háječku“, K-S 41 „Pod vrškem“, minometná otočná věž K-S 44 „Za větrem“, vchodový objekt K-S 43a „Na sekyře“, dělostřelecká otočná věž K-S 42 „Trigonometr“, dělostřelecké sruby K-S 43 „Veverka“ a K-S 45 „Jabůrek“.Výstavba byla zahájena 10. srpna 1936. Ve dnech 26. května až 1. června 1937 proběhla betonáž prvního srubu K–S 38, který není přímo součástí tvrze, jako poslední byl vybetonován 6. až 12. srpna 1938 objekt dělostřelecké otočné věže. Po stavební stránce byla tvrz Adam v roce 1938 téměř dokončena. Betonáž všech sedmi zadaných objektů byla kompletně provedena. Objekt K–S 44 určený pro minometnou věž byl projekčně upravován ještě v průběhu září 1938, a proto se nezačalo ani s jeho hrubou betonáží, proběhly pouze zemními práce a došlo k vylamování šachty pro napojení s podzemím. Z plánovaného počtu pancéřových prvků se podařilo osadit pouze zvony do izolovaných pěchotních srubů K–S 37 (3 kusy), K–S 38 (3 kusy) a K–S 46 (2 kusy) a nebýt osudného září 1938 byly by osazeny ještě na podzim téhož roku i dva zvony a jedna kopule do tvrzového pěchotního srubu K-S 39. Tvrzi scházely především ale hlavní dělostřelecké zbraně (kasematní houfnice vz.38), které se z důvodu zpoždění ve vývoji a výrobě se do žádného z dělostřeleckých objektů v československém pohraničí nedostaly. Hlavní zbraň tvrze – dělostřelecká otočná a výsuvná věž také nebyla instalována, čímž se stal objekt nebojeschopný a vzhledem ke svému specifickému poslání nemohl vyzbrojen ani nouzově. Chybějící dělostřelecká výzbroj byla ale provizorně řešena alespoň u dělostřelecký srubů a to pomocí zastaralých horských kanónů vz. 15 ráže 7,5 cm umístěných po třech v dřevěných přístřešcích před sruby. V případě K–S 43 byly situovány hned před ochranný příkop a před nepřátelským pozorováním je chránila dřevěná konstrukce připomínající z dálky stodolu. U druhého dělostřeleckého srubu vzhledem k složité situaci na staveništi před ním nebylo možné umístit nouzovou dělostřeleckou výzbroj přímo k němu, a proto se nalézalo postavení trojice horských kanónů o několik stovek metrů dále v prostoru mezi pevnůstkami č. 235 a 236 druhého sledu lehkého opevnění. Z obdobných důvodů jako u dělostřelecké otočné věže se nepodařilo osadit ani pancéřovou kulometnou věž do objektu K–S 40. Vchodový objekt byl z trojice bezpečnostních vrat zabezpečen pouze vraty mřížovými, scházela ještě padací a zasouvací vrata. Pro výše zmíněné nedostatky ve výzbroji byly všechny objekty vybaveny pouze kulomety vz. 26 a vz. 37 a protitankovými kanóny vz. 36. Dne 30. září 1938 odpoledne obdržela velitelství sborů rozkaz MNO, který předala podřízeným útvarům. Rozkaz zněl: „Zařiďte ihned, aby ženijní skupinový velitelé vašeho úseku zastavili veškeré práce ne těžkém opevnění. Je nutno připraviti pro každý případ oddíly pro odmontování cenného zařízení tj. zbraní, strojů, spojovacích přístrojů, filtrů, optických přístrojů atd. Velitelé hraničářských pluků sestaví ihned oddíly schopného personálu k odmontování tohoto zařízení. Je v zájmu věci, aby v případě potřeby bylo odstraněno co nejvíce materiálu. Demontážní oddíly vašeho pluku sestavte ze schopného personálu a případný nedostatek mechaniků, strojníků, montérů apod. vyžádejte si okamžitě od velitele nejbližšího útvaru. K odbornému dohledu a technickému řízení práce použijte personálu ŽSV... Známost tohoto opatření a jeho účel omezte na nejmenší počet důstojníků. K dopravě vašich rozkazů použijte výhradně kurýrů. Rozkaz k případnému provedení demontáže bude vydán zvlášť.“ Na podzim 1938 začali důstojníci Wehrmachtu na tvrzi zkoumat účinky ostřelování z děl nejtěžších ráží na krátkou vzdálenost. Stopy po těžkém dělostřeleckém bombardování jsou dodnes dobře patrné především na dělostřeleckém srubu K–S 45 nebo K–S 39 a také třeba na K–S 40. Trhání zvonů a kopulí byla tvrz ušetřena neboť se žádný zvon se do září 1938 osadit nepodařilo. Po válce a únoru 1948 byly mohutné dělostřelecké tvrze shledány jako neefektivní a nepočítalo se s nimi ve vojensko – strategických plánech československé lidové armády. Tvrz Adam obsadila čs. armáda pro svoje účely v roce 1956 a její rozlehlé podzemní prostory přeměnila ve vojenská skladiště. Podzemí bylo rekonstruováno a v současnosti se jeho podoba blíží podzemnímu systému tvrze Hanička ( https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tvrz_hanicka_kahan/ ). Podzemí tvrze včetně vstupního objeku se nalézá ve vojenském prostoru a je nepřístupné. Zbylé sruby jsou zvenčí přístupné, leč zcela utopené ve vegetaci.

Tvrzové pěchotní sruby - Pěchotní sruby tvrze Adam tvořily souvislé pokračování linie izolovaných srubů. Byly umístěny v čele tvrze, neboť jejich hlavním úkolem bylo zabránit průniku nepřítele k týlově položeným dělostřeleckým a minometným srubů a samozřejmě též ke vchodovému objektu. Konstrukčně vycházely z izolovaných pěchotních srubů, od kterých se výrazně lišily zvýšenou odolností, nasáváním vzduchu a způsobem řešení vchodu. Posádka do tvrzových pěchotních srubů vstupovala zásadně podzemím a výstup na povrch jí umožňoval pouze malý nouzový výlez ústící do diamantového příkopu. Tato varianta byla použita u K–S 39 a K–S 41, kdežto K–S 40 neměl nouzový východ vůbec. Nasávání čerstvého vzduchu bylo zabezpečeno buď speciálním ventilačním zvonem (K–S 41) nebo zvláštním potrubím v týlové stěně (K–S 39 a K–S 40). Místo pro stěnové nasávání bylo chráněno granátovým skluzem nebo postřelováním ze sousedních srubů. Všechny tři objekty měly interiér rozdělen do dvou pater. Dolní patro obsahovalo ubikace mužstva, filtrovnu, muniční a proviantní sklady a sociální zařízení. V horním patře byla situována v pancéřových prvcích bojová stanoviště a střelecké místnosti hlavních zbraní. Výškové nerovnosti terénu si vyžádaly netradiční zalomení objektu K–S 40, je zalomen stupňovitě ve svahu a K–S 41, který je zalomen stupňovitě vlevo. Jako u každého tvrzového objektu byly stěny, které neměly střílny opatřeny čtyři metry silným obležením z lomového kamene tzv. „kamennou rovnaninou“. Kamenná rovnanina tlumila účinky nepřátelských granátů ještě před dopadem na stěny objektu. Svým přírodním travním maskováním napomáhala k dokonalému splynutí srubu s okolím. Výzbroj objektů obstarávaly kromě lehkých a těžký kulometů také 4,7 cm kanóny umístěné ve střeleckých místnostech – tzv. pod betonem. Srub K-S 40 měl být vybaven nadstandardní zbraní otočnou kulometnou věží Škoda „OR“ vyzbrojenou dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Potřebná věž však nebyla vyrobena a její dodání bylo plánováno až na druhou polovinu roku 1940. Nekrytý otvor ve stropě objektu představoval tak vážné ohrožení jeho odolnosti v případě odstřelování nebo bombardování. Palebný plán linie těžkého opevnění tohoto úseku byl sice tímto nedostatkem narušen, ale nebyl vážněji ohrožen.

Dělostřelecké sruby K–S 43 „Veverka“ a K–S 45 „Jabůrek“ - Dělostřelecké sruby patřily všeobecně k největším a nejmohutnějším objektům budovaným v rámci čs. opevnění. Na délku měřily téměř 50 metrů a na šířku zhruba 16 metrů. V sestavě projektovaných tvrzí býval většinou jeden, ve zvláštních případech dva takovéto objekty. U stavebně dokončených tvrzí má však dvojici těchto objektů pouze tvrz Adam. Hlavním bojovým úkolem dělostřeleckých srubů K–S 43 a K–S 45 bylo vedení dalekých paleb do předpolí linie králického opevnění a do intervalů mezi sousedními tvrzemi Hanička a Bouda. Oba objekty jsou postaveny na svazích odvrácených od nepřítele, čímž se minimalizovala možnost jejich přímého odstřelování protivníkem. Stavební řešení srubu K–S 43 „Veverka“ nevybočuje z běžného konstrukčního standartu typu této stavby. Raritou mezi dělostřeleckými sruby je ale K–S 45 „Jabůrek“. Konstruktéři se v případě projektování této stavby potýkali s velkým terénním převýšením, a proto museli srub rozvrhnou do tří pater a poslední houfnicovou střílnu umístit atypicky pod horizontální úroveň sousedních dvou. Toto netradiční řešení se ukázalo jako nevýhodné jak po stavební stránce tak i při zásobování spodní houfnice střelivem, a proto jej projektanti ŘOP už raději u žádného dělostřeleckého srubu nepoužili.Před týlovou stěnou objektů byl vybetonován hluboký ochranný příkop tzv. diamantový příkop znemožňující nepříteli kontakt se střílnami. Oba dva sruby mají nouzový východ, situovaný v ochranném příkopu, který ústil v případě K–S 43 z horního patra a u lomeného K–S 45 z dolního patra. Diamantový příkop byl chráněn čtveřicí granátových skluzů a lehkým kulometem v pomocné střílně. Srub Jabůrek má tyto střílny dvě, z nichž druhá postřeluje spíše okolí objektu. Blízkou ochranu ale obstarávaly především dva lehké kulomety v pancéřových zvonech na střeše. Hlavní výzbroj objektů tvořily tři 10 cm houfnice vz. 38, zasazené v ocelolitinových střílnách týlové strany srubu. Původně se podobně jako u dělostřelecké otočné věže počítalo s využitím 8 cm kanónů, ale jejich výroba byla po zkouškách v létě 1938 definitivně zastavena. Vzhledem ke zpoždění ve vývoji se do dělostřeleckých srubů nedostaly ani 10 cm houfnice vz. 38. Provizorní výzbroj Adama proto obstarávaly v září 1938 alespoň tři 7,5 cm horské kanóny vz. 15., umístěné v dřevěných přístřešcích před sruby. Po vyhlášení protektorátu 15. března 1939 nechalo velení německé armády dokončit 15 nejvíce rozpracovaných houfnic vz. 38. V roce 1940 v rámci zkoušek nacistického Wehrmachtu byla jedna z nich pokusně osazena do objektu K–S 43 tvrze Adam.

Dělostřelecká otočná věž K–S 42 „Trigonometr“ - Dělostřelecká otočná a výsuvná věž byla považována za hlavní a nejdůležitější složku každé tvrze. S typem této pevnostní stavby se proto setkáváme u všech dvanácti projektovaných a schválených dělostřeleckých tvrzí v úseku Odra – Krkonoše. Při jejím konstrukčním řešení se vycházelo ze vzorů budovaných na Maginotově linii. Úkolem věže bylo vést přehradné palby a prostřelovat nástupní prostory nepřítele v okruhu asi 12 km. V případě potřeby mohla svými zbraněmi rovněž podporovat linii izolovaných pěchotních srubů a likvidovat útoky nepřítele v blízkém okolí přímou palbou. Dělostřelecká věž K–S 42 je situována nedaleko hřebenu kóty Adam a zaujímá místo přímo ve středu tvrzového komplexu, čímž se vyloučila hluchá nepostřelovaná místa. Věž byla instalována v železobetonové části třípatrového srubu, který byl téměř celý zapuštěn v rovině okolního terénu, takže na povrch vystupovala pouze stropnice a pancéřový vrchlík věže. Samotný otočný mechanismus byl zasazen v tzv. předpancíři, což byl ocelolitinový prstenec pokrývající stěny šachty, v níž se věž nalézala. Do této šachty byla umístěna pohyblivá střelecká místnost, výtahy na munici a proti závaží. Instalační provedení celého komplexu bylo velmi náročné, neboť konstrukce věže vážila přibližně 420 tun. Z toho asi 180 tun připadalo na předpancíř a vlastní věž a protizávaží měly po 120 tunách. Věž se mohla otáčet a vysouvat buď pomocí elektromotorů nebo nouzovým ručním pohonem. Původně měla hlavní výzbroj tvořit dvojice 8 cm kanónů. Pro neustále závady a nedostatky však 8 cm kanón v letních praktických zkouškách neobstál, a tak byl jeho vývoj zcela zastaven. V rámci unifikace pevnostního dělostřelectva bylo rozhodnuto vyzbrojit tento objekt zdvojenými houfnicemi vzor 38. ráže 2 x 10 cm. Odvod vystřelených nábojnic byl řešen šroubovitou trubicí do plynotěsné komory v týlovém patře objektu. Houfnice dělostřelecké tvrze Adam měly svým dostřelem zasahovat až do palebných úseků sousedních tvrzí Hanička, Bouda a Hůrka a rovněž mohly vést palby na blízké území nepřítele (dostřel houfnic 11 950 m). Objekt neměl samostatný východ na povrch a výměnu vzduchu zajišťovala dvojice ventilačních zvonů ve střeše. V podzemních patrech se nacházely kromě ovládání a pohonu věže také filtrovna, stanoviště velitele, ubikace pro posádku sklad střeliva a proviantu. Na střeše K–S 42 nebyl umístěn zvon pro lehký kulomet, neboť sousední objekty svými pěchotními zbraněmi celou věž dokonale kryly. Osádku objektu „Trigonometr“ mělo při válečném stavu tvořit 54 mužů.

Vchodový objekt K–S 43a „Na sekyře“ - Na rozdíl od francouzské koncepce kde byly na některých velkých tvrzích Maginotovy linie budovány zvlášť objekty sloužící pro vstup osádky a zvlášť objekty pro zásobování municí, zajišťoval vstup do podzemí československých tvrzí pouze jediný tzv. vchodový objekt. Tento objekt byl postaven jako ostatní tvrzové sruby v nejsilnější IV. třídě odolnosti. Vchodový objekt K–S 43a se nalézá na odvrácené straně svahu Adam, aby tak byl lépe uchráněn před nepřátelským odstřelováním a pozorováním. Díky jeho poloze mohl být Adam bezpečně zásobován municí a proviantem i v průběhu boje v předpolí. Z objektu vyčnívala na povrch pouze jeho přední část s vjezdem do podzemí, vchodem pro pěší, střílnami a dvěma pancéřovými zvony zapuštěnými ve stropnici. Zbraně vchodového srubu sloužily především k jeho bezprostřední ochraně při napadení. K výzbroji proto patřily dva lehké kulomety vz. 26 v kopulích a dva 4,7 cm protitankové kanóny vz. 36 pod betonem. Tyto zbraně chránily především nedaleké okolí a měly zároveň též kontrolovat přístupovou komunikaci. Nedobytnost nitra tvrze dále zabezpečovala trojice bezpečnostních vrat. První z nich čtyři metry široká dvoukřídlá, mřížová vrata znemožňovala přístup do srubu nežádoucím osobám a umožňovala získat čas pro zavření mohutných, šest tun vážících vysouvacích, pancéřových vrat, za kterými následovala ještě plynotěsná vrata. Interiér vchodového objektu tvořil zejména odstavný prostor překladiště o délce 12,2 metru, kde mohla stát za sebou dvě velká nákladní auta. Neboť v případě potřeby musela být veškerá zásoba střeliva doplněna během jednoho dne. Vedle překladiště se nalézalo kolejiště úzkorozchodné dráhy (tzv. nádraží) se speciálními vozíky dopravujícími proviant a střelivo dále do hlubin tvrze. Vchodový objekt tvrze Adam spojovala s podzemím rovná galerie. Pomocí tohoto srubu byl také nasáván vzduch pro centrální filtrovnu, zajišťující přívod čerstvého vzduchu do nitra podzemí. Osádka vchodového objektu měla v případě válečného konfliktu čítat 26 mužů, kterým velel důstojník v hodnosti poručíka pěchoty.

Minometná otočná věž K–S 44 „Za větrem“ - Výkresová dokumentace tohoto objektu byla řešena již od roku 1935 a prošla mnohými změnami, aniž by bylo do září 1938 rozhodnuto o konečné podobě této unikátní stavby. Z původně plánované otočné a výsuvné věže s výzbrojí 2 x 9 cm minometů se ŘOP nakonec rozhodlo pro technicky méně náročnou a levnější variantu bez výsuvného mechanismu se dvěma minomety ráže 12 cm.Zpoždění při projektování a konstrukci otočné věže, bylo jednou z hlavních příčin proč se na žádné tvrzi v československém pohraničí nepodařilo minometný srub stavebně realizovat. Ředitelství opevňovacích prací plánovalo výstavbu minometných srubů u osmi tvrzových komplexů, přičemž tvrz Stachelberg měla mít tyto sruby dva. Přípravné stavební práce na objektu pokročily nejdále právě u tvrze Adam, avšak to pouze v rozsahu zemních terénních úprav a vylámání šachty pro napojení s podzemím. Minometná věž K–S 44 byla oproti zvyklostem projektantů situovat tyto objekty co nejvíce do středu tvrze umístěna spíše v týlu nedaleko od vchodového objektu, což se jevilo z hlediska celkového terénního upořádání bojových srubů jako vhodnější.Hlavním bojovým úkolem věže bylo totiž chránit co nejvíce tvrzových objektů ve svém okolí, postřelovat hluchá místa a až potom posilovat hlavní palebné přehrady v libovolném směru. Půdorysem a konstrukčním řešením se minometná věž podobala nejvíce dělostřelecké otočné věži. Srub měl být vyzbrojen speciální zbraní – dvojicí minometů ráže 12 cm s dostřelem 250 – 7 000 metrů (zbraň měla být vyráběna ve Škodovce pod kódovým označením B-12).Kadence této zbraně byla až 12 ran za minutu a palby mohly být vedeny díky rotační lafetě v úhlu 360°. Objekt se měl skládat ze tří pater. Horní tvořila vlastní pancéřová věž a střelecká místnost. Prostory ve středním patře sloužily jako skladiště munice, nádrže na vodu, ubikace pro pohotovostní obsluhu zbraní a horní stanici výtahu pro dopravu střeliva. Dolní patro bylo výrazně menší a obsahovalo filtrovnu, stanoviště velitele objektu, ubikace a sociální zařízení. Spojení s podzemím zajišťovalo obvodové schodiště nákladní výtah. Ostatní zařízení bylo obdobné jako u dělostřelecké otočné věže, chyběla pouze místnost na odpad vystřelených nábojnic (minometné střelivo nemá nábojnice).Přísun čerstvého vzduchu do nitra stavby obstarávala dvojice střešních ocelolitinových zvonů (jeden pro nasávání čerstvého vzduchu a druhý pro odtah zkaženého vzduchu). Pro obranu blízkého okolí sloužil zvon pro lehký kulomet. Objekt neměl vlastní východ a byl až téměř po střechu zapuštěn do okolního terénu, čímž byla minimalizována možnost jeho odstřelování nepřátelským dělostřelectvem. Osádku minometné věže mělo za války tvořit 42 mužů.

Podzemí tvrze - Všechny objekty tvrze Adam byly napojeny na rozsáhlý podzemní systém, který byl s vchodovým objektem spojen rovnou galerií. Nezranitelnost podzemních chodeb a sálů zajišťovalo jejich umístění nejméně 20 metrů pod povrchem. V hlavní přístupové chodbě tvrze se nalézalo v bočních stěnových kobkách stálé minové zařízení, které mohlo být v případě nepřátelského průniku do vchodového srubu odpáleno. Destrukce by tak zavalila jedinou přístupovou cestu do hlubin tvrze. Za stálým minovým zařízením byly v podzemí zřízeny sály pro filtrovnu a ventilaci, strojovna s dieselagregáty na výrobu elektrické energie a sklady pohonných hmot. Potom následovalo dlouhé překladiště a hlavní muniční sklady pro dělostřeleckou a pěchotní munici. Menší manipulační sklady střeliva byly také vybudovány pod všemi dělostřeleckými objekty a s jejich umístěním se počítalo rovněž pod plánovanou minometnou věž. Přibližně uprostřed tvrzového podzemí bylo v nejhlubším místě kopce vyraženo pět velkých sálů sloužících jako kasárna. V těchto sálech měly být umístěny ubikace mužstva i důstojníků, telefonní ústředna, kanceláře velitelství, sociální zařízení, kuchyně, ošetřovna a další pomocné skladovací prostory. Dopravu střeliva k jednotlivým dělostřeleckým objektům obstarávala úzkorozchodná dráha a přepravu munice k tvrzovým pěchotním srubů zajišťovaly místo kolejové dráhy manipulační vozíky s gumovými koly. Dodávka munice přímo ke zbraním byla potom realizována nákladními výtahy. Odvodnění tvrze bylo řešily její projektanti pomocí přímého drenážního potrubí bez speciální odvodňovací štoly. Pevnostní systém Adama neměl například narozdíl od tvrzí Bouda a Hůrka zvláštní nouzový východ a posádka mohla na povrch vystoupit kupříkladu některým z pomocných východů dělostřeleckých srubů. Celý tvrzový komplex byl koncipován jako naprosto soběstačný, a proto měla pevnost vlastní zdroje pitné vody a elektrické energie. V případě míru byla však zásobována elektřinou z nejbližší veřejné elektrické sítě. Množství munice a proviantu uskladněné v hlubinách tvrze mělo být natolik dostatečné, aby vystačilo posádce Adama i na několik týdnů bojů v obklíčení bez možnosti jakéhokoliv vnějšího způsobu zásobování.

text: http://www.pevnost.web2001.cz/
více  Zavřít popis alba 
  • minulé pondělí
  • 86 zobrazení
jirca6
…určitě ne za velkou louží a ani finančně za vodou. Prostě jsem si na tenhle květnový víkend vybral štreku, kterou budou spojovat potoky, louže a rybníky a možná trochu víc. Je to okolí Uhelné Příbrami, kraj prostý a málo známý, ale přírodně bohatý. A protože většina plánované trasy nevedla ani značených cestách, potkal jsem minimum lidí, bikerů, odpadků, apod…
Dorazil jsem do Borku. Odsud se vydávám na cestu k první soustavě rybníčků a sem se taky vrátím. Krásná luční cesta mně dovedla k plotům hospodářských stavení obce Pukšice. Nikde žádné východisko - tedy první zásek, lezu přes ploty. Nikdo mně neviděl, a tak putuji do údolí Nejepínského potoka. Tok se zde klikatí krásnou lužní nivou k tajemnému polorozpadlému mlýnu a samotě Strakov. Až potud jsem už jednou na vandru byl. Vím tady o jedné staré zálesácké boudě a několika dalších rybníčkách. Ale ouha, samota i okolní pozemky jsou dnes soukromé a paní mne důrazně vypakovala, a fotit mi zakázala. Proti proudu potoka jdu až na vrch Kršinu. Málem jsem zdechnul vedrem a kopcem, tak se kochám výhledem na hřeben Železných hor. Za obcí Tři Dvory je už menší výstup na vrch Kubík a skalní útvar Kobyla. Míjím Uhelnou Příbram, další část cesty bude na buschmana bez cest, snad to dobře trefím. Lesní rybník je vypuštěný a les probral kůrovec, tak Čertovu kazatelnu vidím z dáli. Odpočívám a mířím do mokřad Pod Kazbalem. Je to nevelké území, kde si v hlouby lesa připadám jak na Šumavě. Našlapuji opatrně a pomalu, slyším pohyb a vidím stopy vysoké i černé zvěře. Cítím se tu tak nějak na návštěvě…. Buší jsem vystoupal a vypadl z lesa. Nádherná luka mně vedou do obce Leškovice. Za ní po zelené se jdu podívat k památníkům partyzánského hnutí. A opět cestou necestou kolem Hostačovky na rozcestí Pod výhledem. No žádný tu není, nevím…. ale opakované brodění mi vytvořilo jaro v botách. Na kládách si dávám havaj a scházím do obce Dálčice. Když tady dobře odbočím a zvládnu pak zbytek cesty před les a nějaký ten brod, měl bych stanout na západním skalisku lomu Borek. to by měl být cíl mé dnešní cesty. Už se těším, jak natáhnu šlapky u ohně. Nestalo se, deru se mlázím a obcházím překážky a nevšiml si, že jdu vstříc slunci, které se kloní nad obzor. Úplně jsem ztratil orientaci. Lom nikde, obec Borek taky ne. Zato jsem si dnešní 25km plán vylepšil o další tři navíc. Je tu ale krásně, slunko dělá dlouhé stíny a večeře chutná. Dobrou noc, vy všichni vodní tvoři, z kterými jsem se dnes viděl…..
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.5.2020
  • 223 zobrazení
hory200
V úterý 12.5 byl po vynucené přestávce otevřen pro veřejnost KCEV Krtek Správy KRNAP. Aktuální výstava fotografií z expedice krkonošských dobrodruhú do Peru je prodloužena do 21. října 2020. V úterý 12. 5 byl také obnoven provoz Krkonošského muzea a Infocentra na náměstí Míru ve Vrchlabí.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 71 zobrazení
hance
Další album nasbírané v době nouzového stavu. Doba se nám již začíná "rozvolňovat" a na fotkách přibývá spousta dobrých kamárádů a to je dobře.
A jaro je pořád nádherné. Tak jenom krátce, kam vedly naše cesty. Větrné mlýny v Ruprechtově a Přemyslovicích, Malý Kosíř a Ludéřov, oblíbené Záhoří, zatopené lomy v Hradčanech a Drysicích, Plumlov, mokřad Mokroš a zámek v Mořicích, mohyla Míru u Slavkova a první koupání v Tovačově.
Určitě budeme pokračovat!
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.5.2020
  • 87 zobrazení
josef49
Na okno u podkrovní místnosti jsem chtěl koupit venkovní roletu, rozměr výška 83, šíře 63, ale z oslovených 5 ti firem žádná neměla zájem. Tak jsem se rozhodl si ji udělat sám.Objednal jsem si lamely a postranní lišty vedení lamel. Před 30 léty jsem si dovezl ze Slovenska venkovní rolety.Nádavkem jsem dostal několik náhradních dílů. Mezi tím byla i středová trubku s cívkou, kterou jsem zkrátil na požadovanou míru, stejně tak postranní vodící lišty.Koupil jsem hliníkový plech 1 mm na zhotovení truhlíku.Kluzná ložiska jsem si vytočil. Pak už to stačilo jen dát dohromady a zavěsit na okno.Na https://www.kutilstvi.cz/ si lze objednat věci na rolety a dokonce i plastové lamely, které se už nikde koupit nedají. Všude už prodávají jen hliníkové.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2020
  • 33 zobrazení
defenger
Na nádhernou pahorkatinu za Mikulovem, zvanou Dunajovické kopce, jsem
se po pár týdnech opět vrátil, abych pokračoval v prohlídce lokalitou
a kochání se krásnou krajinou.

Tentokrát jsem průzkum zahájil na Liščím kopci, k němuž vede cesta přes
rozlehlý vinohrad, vedený spíše intuicí než GPS... Na vrcholu kopce (272 m)
cestu poutníka zkříží další oplocení vinice, namísto cesty v mapě značené.
(Při obcházení zleva je rizikem strmý sraz, při obcházení zprava je potřeba
nepřehlédnout úzkou pěšinku, vedoucí na romantickou terasu). Cestou
po travnaté terase opět přicházím k torzu kamenného klasicistního kříže
(z roku 1801), kde jsem již byl. Po prudkém sjezdu okolo moderního
památníku bývalé kaple, jedu kol elektrického ohradníku s ovcemi.

Cesta míří na Růžovou horu, obklopenou ovčím výběhem, s krásným výhledem i památným
topolem. Pokračuji po úzkém hřebenu, Jánská hora, Malá Slunečná, Dunajovický kopec.
Před mnou je Brod n. D., k němu už nesjíždím, ale vracím se. Z vyhlídkového
hřebenu sjíždím na cestu vinoucí se po jeho úbočí, až k "umělé pyramidě",
Velká Slunečná. Zde si jen prohlédnu původní nájezd na šroubovici zarostlé cesty,
vinoucí se až k vrcholu (i tam jsem byl minule, takže kamzičí stezky vynechám).

Jedu dál, k vinným sklípkům, cestou mířící k D. Dunajovicím. Před nimi ovšem
odbočím na úzkou silničku a pak již hlavní silnicí do Březi a cyklostezkou
podél kolejí (neplánovaným zastavením se stává lepení defektu). 73km.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 10.5.2020
  • 48 zobrazení
biblos
je přírodní památka nacházející se na území hlavního města Prahy, v katastrálním území Dejvice. Památka byla vyhlášena 29. dubna 1968 a má rozlohu 1,511 ha. Důvodem ochrany je skalní suk jako význačný geologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin. Hřbet má svahy různě orientované ke světovým stranám a je tak ukázkou vlivu mikroklimatu na vegetaci. Je pojmenovaná po nedalekém zámku Jenerálka.

Oblast přírodní památky patří k nejdříve osídleným oblastem Prahy. Jako důkaz mohou sloužit štípané nástroje z mladého paleolitu a kosti pravěkých zvířat, (například mamut, nosorožec, sob, tur, kůň), které byly nalezené v nedaleké bývalé cihelně F. Baráčka.

Na počátku 20. století byly na území památky lesní porosty spíše vzácností, a to z důvodu potřeby dřeva v Praze. Následně zde započalo zalesňování, k čemu sloužily ve velké míře introdukované dřeviny jako trnovník akát či borovice černá. Na území doznívala ještě do 50. let 20. století pastva, a to zejména koz.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2020
  • 20 zobrazení
hanahgedeon
procházka po prazdné Praze ( Karlův most , Václavské náměstí( kde probíhá archelogický průzkum ), Staroměstské náměstí , Náměstí Mírů) .....
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 7.5.2020
  • 49 zobrazení
skrysovak
14 komentářů
  • 5.5.2020
  • 34 zobrazení
miradv01
Nádherné slunečné dopoledne v pondělí 4.5.2020 a vypravil jsem se s Mírou a Filipem, překontrolovat fotopast umístěnou v lese na Chejlavě. Z palouku u fotopasti jsme vyplašili dvě prasata se selaty, ale překvapení bylo ve fotokameře, kde bylo natočené stádo 6 prasat a 30 selat. Nevím zda tam příště ještě půjdu. Pokračovali jsme cestou na vyhlídku Kámen a zpět na Dubeč.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 5.5.2020
  • 16 zobrazení
horalskadobrodruzstvi
9 km Dolní Rokytnice a na Stráž, převážně lidovka
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2020
  • 15 zobrazení
horalskadobrodruzstvi
procházka v bučinách a návštěva ruiny Kleinertovi vily
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2020
  • 13 zobrazení
Reklama