Hledání

3 007 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vimka
Jízda králů je stará lidová slavnost, která patří k nejznámějším folklorním zvykům v republice.
Pochází již z pohanských dob a je spojována většinou s tradičním křesťanským svátkem.
Slavnost byla pro svou jedinečnost 27. listopadu 2011 zapsána do reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Jízda králů z Vlčnova je z jízd králů nejpopulárnější a má za sebou minimálně dvousetletou tradici. Jezdí z horního konce vsi směrem na dolní konec a je spojena také s lidovým jarmarkem a s možností prohlídky muzea a starých domů.
Koná se každý rok nepřetržitě minimálně od roku 1808 [9] na letnice. Původně se jízda konala pravidelně o svatodušním pondělí, ale od roku 1953 se přesunula na svatodušní neděli a po roce 1964, kdy Vlčnov oslavil sedmisté výročí obce, se termín místo pohyblivé svatodušní neděle stanovil na poslední neděli v květnu.
K její popularitě přispěl také fakt, že byla zachycena v 19. století na impresionistickém plátně malířem Jožou Uprkou. Ten vlastnil ateliér v nedaleké Hroznové Lhotě a maloval žánrové výjevy z místního života, poutě, shromážděn, mše v kostele atd. Obraz Jízdy králů Joža Uprka maloval v roce 1897. O pár let později tento region také navštívil, přesněji v roce 1902, slavný francouzský sochař Auguste Rodin a přirovnal tento kraj k starověké řecké Helladě. Touto cestou, které se účastnil také Alfons Mucha vyvrcholil umělecký zájem té doby o tento region. Inspiraci v něm nalézal také malíř Josef Mánes, v cyklu kalendáře Moravský rok, či portrétu Veruny Čudové.

Ten, kdo má rád folklór a tradice, si přišel na své. Podívaná to byla opravdu nádherná a zážitek nezapomenutelný.:-)
více  Zavřít popis alba 
256 komentářů
  • 31.5.2015
  • 593 zobrazení
  • 23
straansky
Sněžka - 1602 m n.m. - nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Je to vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici a díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny. Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů, na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. K západu klesá skalnatý hřbet na vrcholovou planinu Úpské rašeliniště, povlovnější východní přechází v Obří hřeben. K jihovýchodu vybíhá ze Sněžky rozsocha Růžové hory, Pěnkavčího vrchu a Červeného vrchu. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozeno od pojmenování Sněžná - jako sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka. První historicky zaznamenaný výstup na Sněžku uskutečnil roku 1456 neznámý Benátčan, který v horách hledal drahé kamení. Sněžka v minulosti bývala především poutním místem. Na vrcholu Sněžky je nyní Polská bouda s meteorologickou stanicí, konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou, rotundová kaple sv. Vavřince, základová deska z dnes již zbourané České boudy, Česká poštovna (ta původní byla založena roku 1872) a nedaleko ní stojící kamenný trigonometrický obelisk. Ještě donedávna stála na polské straně dřevěná budova meteorologické stanice z roku 1900, stavba vysoká 18 metrů byla jištěna proti silným poryvům větru ocelovými kotevními lany. V roce 1990 byla rozebrána a snesena do údolí.Nejstarší stavbu na Sněžce je 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince a najdeme ji na polské straně vrcholu. O jeji výstavbu se zasloužil slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch (*1623), kterému patřily pozemky na severních svazích Krkonoš. Rozlehlé rodové panství bylo ale zkonfiskováno poté, co se jeho otec Hans Ulrich postavil císaři a jako vzbouřenec byl v roce 1635 v Řezně sťat. Císař mu majetek zabral, ale jeho syn byl později omilostněn a část panství získal zpět. Kapli na Sněžce začal Kryštof Leopold stavět na popud cisterciáků z Krzeszówa jako výraz díků za to, že mu byly pozemky vráceny. První práce začaly v roce 1653, ale dalšímu pokračování zabránili lesníci hraběte Černína, který si na Sněžku činil nárok. O pozemky na Sněžce se šlechtici dohadovali jedenáct let, než je soud přiřkl Schaffgotschovi. Práce na kapli hrabě obnovil v roce 1664 a trvaly dalších 17 let. Nová kaple byla vysvěcena 10. srpna 1681. Od té doby se na vrcholu Sněžky pětkrát do roka konaly bohoslužby a účastnily se jich stovky poutníků. V josefské době rušení klášterů - po roce 1810 - byla uzavřena i kaple sv. Vavřince, zpustla a až do roku 1850 fungovala jako příležitostná hospoda a přístřešek. Roku 1854 se dočkala nového vysvěcení. V dalších letech ji několikrát poškodil požár, vždy však byla obnovena. Naposledy byla kaple opravena v roce 1999. Objekt byl zpevněn a zateplen, uvnitř byl instalován nový oltář a restaurovány nástěnné malby. V posledních několika letech se na vrcholu Sněžky 10. srpna na svatého Vavřince scházejí polští a čeští duchovní, horalé a poutníci, aby se zúčastnili mše za horské záchranáře a vůdce.

Základy Polské, dříve Slezské boudy byly položeny v roce 1850. Stavitelem byl Bedřich Sommer, hostinský z boudy u Sněžných jam. V roce 1857 bouda vyhořela, obnovena byla o pět let později a její budova sloužila veřejnosti až do výstavby nového horského hotelu, který byl dán do užívání roku 1976. V objektu je i meteorologická stanice.

Nejníže položenou stavbou na české straně Sněžky je horní stanice původní sedačkové lanovky z Pece pod Sněžkou (1590 m n.m.). Lanovka byla postavena jako oběžná dvouúseková s dvoumístnými odpojitelnými sedačkami. Za hodinu přepravila 250 osob při dopravní rychlosti 2,5 m/s. Ze stanice Pec pod Sněžkou (890 m n.m.) byla doba jízdy na Růžovou horu (1354 m n.m.) 11 minut, délka úseku 1560 m. Úsek z Růžové hory dále na Sněžku měřil 1967 m a jízda trvala 13,5 min. Lanovka byla vyrobena firmou Transporta Chrudim v licenci švýcarské firmy Von Roll. Práce byly zahájeny v roce 1946 odlesněním trasy 1. úseku Pec pod Sněžkou - Růžová hora, navážením potřebného materiálu a postavením pomocné dopravní lanovky. Vlastní stavba a montáž lanové dráhy probíhala v letech 1947 a 1948. Provoz na 1. úseku Pec p. Sněžkou - Růžová hora byl zahájen dne 15. ledna 1949 a současně probíhalo dokončování 2. úseku na Sněžku. Zde byl zkušební provoz zahájen 10. listopadu 1949 a trvalý pak 1. července 1950. V letech 1962-63 provedena Transportou Chrudim rekonstrukci tratě, při které byly některé podpěry sníženy, přidány, nebo naopak odstraněny. Od zahájení provozu v roce 1949 do konce roku 1998 bylo ze stanice Pec pod Sněžkou vypraveno celkem 9 677 940 a na Sněžku vyvezeno 6 011 003 cestujících.

Výstavba nové lanové dráhy byla oficiálně zahájena 22. září 2011, náklady byly předpokládány ve výši 300 milionů Kč, z toho dvě třetiny hrazené z evropských fondů. Nová lanovka měla být zprovozněna na jaře 2014. Jedná se o dvouúsekovou osobní visutou jednolanovou dráhu oběžného systému typu GD4 s odpojitelnými čtyřmístnými kabinkami od italské firmy LEITNER A.G.Konečné náklady dosáhly částky 311 milionů korun, z nichž necelých 80 milionů korun zaplatí město Pec pod Sněžkou, zbytek je financován z fondů Evropské unie. Stavitelem byla trutnovská firma BAK.

Po ukončení provozu spodního úseku v září 2012 došlo během následujících týdnů k odstranění původní dolní dráhy a demolici stanice Růžová hora. Do konce roku byly také osazeny nové podpěry. V létě 2013 již byla technologie obou stanic téměř dokončená, do září bylo nataženo dopravní lano. Dne 9. října 2013 proběhly první zkušební jízdy kabinek, v listopadu byly absolvovány zátěžové zkoušky a 20. prosince 2013 byl dolní úsek lanové dráhy slavnostně zprovozněn.

Provoz na původním horním úseku byl ukončen dříve, již v květnu 2012. Během léta byla dráha odstraněna a zdemolována byla i stanice na Sněžce. Na podzim byla zahájena montáž nové horní stanice. V létě 2013 byly osazeny příhradové podpěry (s designem původních podpěr), během října bylo osazeno dopravní lano. První zkušební jízda proběhla 11. listopadu, následovaly zátěžové zkoušky. Celá dráha z Pece na Sněžku byla dokončena ještě v roce 2013, nicméně ke schválení horního úseku Drážním úřadem došlo na začátku roku 2014, zprovozněn byl 22. února toho roku.

Poslední stavbou na české straně Sněžky byla Česká bouda, která byla postavena v roce 1868 a sloužila turistům do května roku 1990. Uzavřená Česká bouda zchátrala a na podzim roku 2004 ji její poslední majitel (Správa Krkonošského národního parku) zlikvidoval.
více  Zavřít popis alba 
31 komentářů
  • červen 2014
  • 178 zobrazení
  • 1
arkazahradka
  • 25.12.2014
  • 31 zobrazení
  • 0
taipabstrakt
  • 1.4.2013
  • 64 zobrazení
  • 0
fortepe
  • 10.6.2012
  • 83 zobrazení
  • 0
muskle
Kostel sv. Jana Křtitele Šumperk 29.5.2011
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 29.5.2011
  • 47 zobrazení
  • 0
komarecek
  • 31.3.2009
  • 165 zobrazení
  • 0
had-had
  • září 2009 až listopad 2010
  • 77 zobrazení
  • 0
mssskadan
Mše
více  Zavřít popis alba 
  • 12.10.2007
  • 122 zobrazení
  • 0
vyskocilovi
  • srpen 2008
  • 246 zobrazení
  • 0
farkob
  • 23.9.2018
  • 52 zobrazení
  • 0
ppropagator
  • 28.9.2017
  • 36 zobrazení
  • 0
zsbruzovice
  • červen 2012
  • 101 zobrazení
  • 0
aicusik
  • 8.10.2011
  • 112 zobrazení
  • 0
hasicikrpole
  • 14.4.2006
  • 128 zobrazení
  • 0
vfmladez
19. prosinec 2008
více  Zavřít popis alba 
  • 19.12.2008
  • 113 zobrazení
  • 0
martyxv
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 18.4.2010
  • 143 zobrazení
  • 0
janvlnas
katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha - 19. prosince 2012
více  Zavřít popis alba 
  • 19.12.2012
  • 82 zobrazení
  • 0
verbumetmusica
Česká mše vánoční zazněla ve Sboru Páně CČSH v provedení komorní části smíšeného pěveckého sboru Rastislav pod vedením dirigenta Jaroslava Martináska, za varhanního doprovodu Jana Krále. Jako sólisté vystoupily Zdeněk Plech a jeho hosté - Zoltán Korda, Michaela Katráková a Kateřina Nováková. V další části večera za klavírního doprovodu a Šárky Králové se pak posluchači mohli nechat unášet pastorelami.

Sbor Páně CČSH, Vážného 6, Brno - Řečkovice
více  Zavřít popis alba 
  • 19.12.2012
  • 15 zobrazení
  • 0
e-liska
  • 19.5.2011
  • 92 zobrazení
  • 0
reklama