koz-mokra
Tetčice v detailu :o)))....jak vidíte, naše zvířátka s námi bydlí doma a mají skutečnou domácí péči. Mnozí z vás si myslí, že jsme útulek...a to doopravdy nejsme .:o)).Na fotkách vidíte kolegyni Katku, jak se sluní s Mufem, Sárinkou, Šeli, Timíkem ..na dalších fotkách se prokmitne Dingo a malé štěně Fido.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2010 až říjen 2011
  • 488 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
pisarik01
Tiské stěny jsou přírodním útvarem pískovcových skal. Spadají do území chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, jedná se o chráněnou přírodní památku. Tiské stěny se dělí na Velké stěny, Malé stěny, Hřebenové stěny, Bürschlické stěny a Stěny za cestou. Procházejí jimi prohlídkové trasy a naučná stezka. Turistický okruh po vrcholu Údolních stěn, nabízí jedinečné výhledy na České středohoří .
více  Zavřít popis alba 
541 komentářů
  • 21.8.2012
  • 402 zobrazení
dcskolka
Jako majitel nového štěněte jsem si domů přivezl malou chlupatou kuličku co vyžadovala notnou dávku pozornosti, péče a lásky. Avšak teď už je štěně větší a při kontaktu s jinými psy mě ignoruje. Co s tím??

V období růstu štěně prochází více fázemi vývoje a samozřejmě i změnami v chování. Velká spousta majitelů je nadšená, jak jejich čtyřnohý přítel už od malička je vzorný a i venku v cizím prostředí může už jako malé štěně chodit na volno a od svého pána se nevzdálí ani na krok. Ano, to je pravda a je to vcelku logické, ale pouze do té doby, než naše milé štěně začne získávat nové zkušenosti ve svém okolí. Doposud si zvyklo na byt či dům, harmonogram a celý chod domácnosti. Ale v cizím prostředí bylo do té doby velmi opatrné, mnohdy bázlivé a zcela oddané a závislé na svém pánovi. Proč najednou nastal zlom a štěně mě odmítá mnohdy poslouchat? Nemá mě snad rádo? Proč mě nevítá tak horlivě jako cizí lidi které potká? Proč se dožaduje spousty hraní s jinými pejsky a ke mě nechce přijít? V této fázi vývoje štěněte, ztrácí dost majitelů nervy, nebo jsou smutní, že selhali ve výchově.
Opak je pravdou. Toto chování je naprosto přirozené. A pokud se naše štěně směle pouští do veselých hrátek s ostatními pejsky, rádo se nechá pohladit či pochválit, ba dokonce odměnit od cizích lidí, tak naše postupná socializace a začínající úroveň výchovy psa, je naprosto v pořádku. Avšak majitel musí mít vždy na paměti, že pejska nechává hrát si na volno vždy v bezpečném místě kde není v dosahu silnice. Jelikož štěně ještě logicky ve svém věku nezvládá perfektní a bezchybné přivolání jako dospělý správně vychovaný pes. Majitel musí mít na paměti, že NIKDY štěně nesmí potrestat, pokud k němu nepřiběhne na zavolání ihned, jak on vyžaduje. I když se to nemusí zdát, štěně nám to nedělá naschvál, je pouze plné emocí a radosti a mnohdy není schopno náš požadavek urychleně zpracovat. Jak štěně odvolám z bujarého dovádění aniž bych vzteky praskl jako nafukovací balonek?

1. jdu na dostatečně blízkou vzdálenost ( nehulákám z druhého konce louky)
2. jsem vždy veselý
3. nezvyšuji hlas se stále se opakujícím až výhružným voláním
4. mám u sebe lákavou odměnu.-hračka nebo pamlsek. POZOR! Není to úplatek, je to pouze motivační pomůcka
5. vypustím z hlavy, že na štěně volám a ono přijde až po delší době a ještě ho mám chválit?? ANO, dokonce ho musím pochválit. Stále se opakující chyba mnohých majitelů je, že štěně odpoutá svou pozornost ze hry, zbystří že ho volám a vesele se tedy řítí ke mě, já místo jásání mu vyhubuji- Azore kde jsi byl tak dlouho? No pojď sem, honem...atd... a v tu chvíli štěně lapám do rukou a ono se otočí a opět odběhne pryč.
6. musím mít na paměti, že štěně je vynalézavé a naše pokusy o odchycení rychle prokoukne. Proto při každém úspěšném přivolání psa odměním, a hlasem jásám, nemusím jej nutně hladit. Takto to udělám několikrát během cvičení.
7. když všechny úkony provádím správně, jsem trpělivý,štěně za mnou vždy rádo přiběhne. A nechá se připnout na vodítko když je to třeba.
8. nepřipínám psa na vodítko pokaždé když jej zavolám. Stejně tak jako se jej nesnažím lapat do rukou jak je to napsané v bodě 5.
9. Nikdy psa necvičím když mám špatnou náladu. Veškeré pokusy o odvedení dobré práce selžou a je to jen ztráta času, nebo upevnění nežádoucího chování.
10. A hlavně, nejdřív s pejskem trénuji v klidném prostředí na louce nebo v lese sám, teprve potom mohu zařadit postupně se zvětšující kolektiv psů.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.6.2016
  • 293 zobrazení
dcskolka
Tuto sobotu jsme jako na každé lekci trošku cvičili a štěňata si hlavně hrála. Jelikož parta malých divošků byla v naprosté pohodě, nám se otevřel prostor pro diskuzi. Každý majitel pověděl co aktuálně řeší doma za problém se svým čtyřnohým parťákem. Návrhů k debatě bylo jako vždy hojně, ale nejvíce řešené téma byly LOUŽIČKY.
Jak a kdy by mělo být štěně schopné udržet svou potřebu do doby než se půjde ven? A jak ho to naučit?

Štěně prochází v prvním roce života dosti rychlým růstem a celkovým vývojem jak tělesným, tak i duševním. Proto je velmi důležité abychom my jako majitelé byli schopni v každém období jeho růstu být o krok na před a štěně vedli správným směrem, tedy teď konkrétně k vykonávání potřeby venku, ne doma.
Kdy začít učit?
- v podstatě téměř okamžitě. Když si přivezeme domů malé štěně, mělo by mít od správného chovatele už alespoň částečnou zkušenost s konáním potřeby venku. Doma se ,,nehoda" přeci jen stává poměrně často, ale štěně rychle pochopí že se chodí ven, ideálně na trávu.
Jak učit?
1. štěně vynášíme velmi často ven. Během prvních 14ti dní co nejčastěji jak nám to čas dovolí. Ideálně ihned jak se štěně probudí, poté znovu po krmení, dále při hře cca po 15ti minutách. V noci zpočátku každé 2-3hodiny. Musíme mít na paměti, že toto náročné období trvá jen krátce a interval se začne prodlužovat. Nedá se přesně určit kdy, neboť každý pes je jiný. Nehody jsou běžné ještě okolo 6tého měsíce.
2. Zpočátku vynášíme na vždy stejné a klidné místo. Pokud máme v místě bydliště mnoho pejskařů, je víc než pravděpodobné, že štěně venku potřebu vykonávat nebude chtít. Protože strach a celková obava z pachů cízích dospělých psů bude natolik silná, že štěně ze strachu počká na příchod domů. Protože ví, že tam je v bezpečí. Musíme mít na paměti, že dospělý pes i fena, si močí i trusem značí své území. Pro malé štěně bez zkušeností to je velmi zatěžující a stresující. Proto volíme co nejméně frekventované místo.
3. Po každém vykonání mile a dostatečně chválit.
4. Pokud chceme štěně naučit povel čůrat, je potřeba aby již beze strachu chodilo ven. Povel hlasitě vyslovíme při probíhající potřebě pouze JEDNOU, poté vždy pochválíme. Po čase si pes spojí potřebu se slovy a bude vědět co po něm chceme. Hodně pejskařů tento povel využívá při krátkém ranním venčení než odchází do práce, aby byl pes schopen rozeznat zda se jedná o procházku, či krátké venčení.
5. Za ,,nehody" doma, NIKDY NETRESTAT! Pouze přerušit činnost a odnést štěně ven. Bez komentářů a nadávání uklidit doma.- NIKDY NENAMÁČET ČUMÁK DO LOUŽIČEK!!!
6. Prodlužovat postupně časové intervaly venčení. Venku nechat vykonat potřebu a poté si hrát s hračkou. Po hře se znovu projít a STÁLE CHVÁLIT.
I přes veškerou naši snahu může štěněti trvat déle než si zafixuje chození ven.
Proto mějme na paměti: udržet nervy v hrsti, netrestat, na štěně nespěchat, pozitivně motivovat, rozpohybovat hrou apod.
Při přetrvávajících velmi častých nehodách navštívit veterináře, zda se nejedná o zdravotní problém a popřípadě si nechat poradit. Někdy vyprazdňování doma může být zapříčiněno i psychickým problémem, ne jen tím běžným prvopočátečním, spojeným se zcela běžným strachem z neznámého.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2016
  • 285 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
dcskolka
Na zahradě bylo krásné odpoledne, sešlo se nás hodně, štěňata se věnovala divokým hrám a my si povídali. K letním dnům patří výlety, koupání, táboráky, kempování atd.,pejskové i majitelé zažijí zcela nové situace.Správný vůdce smečky vždy zachovává rozvahu a klid a tím je níže postaveným oporou. Pro majitele z toho plyne to, že pravidla se dodržují i na dovolené a při návštěvách, štěněti netolerujeme skákání na jiné lidi, ani okusování ,ani loudění u táboráku, ani obtěžující štěkání. Dostatečně dlouhý odpočinek je pro malé štěně stejně důležitý jako pohyb a hry. Povídali jsme si o nebezpečí přehřátí během horkých dnů a prochladnutí při koupání a po něm.Štěně může píchnout včela, či kousnout zmije, nepodléháme panice, v obou případech to většinou dopadne dobře. Je normální, že v horkých dnech štěňata méně "baští" a více pospávají. Počítejme s tím, že dlouhé tůry nemohou zvládnout a že je chvíli poneseme. Kdo je zvyklý se svým pejskem spát, má proti ostatním výhodu - k ránu pes ve spacáku krásně hřeje... Příjemné prázdninové dny jsme popřáli Agátě, Conii, Merlinovi a Fandovi, kteří naší školce právě odrostli.Těšíme se na setkání s nimi na našich pochodech.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2011
  • 258 zobrazení
dcskolka
Malá štěňata ukázala, že nejsou žádní hloupí mazlíčci, ale opravdu šikovní parťáci svých neméně šikovných paniček a páníčků. Hladce zvládají přivolání a povely Sedni a Lehni, proto jsme si ukazovali nové povely - Vstaň, Zůstaň a Čekej. Povel Vstaň se hodí při česání nebo ošetření psa a učíme ho pomocí pamlsku, který držíme asi 15cm před čenichem štěněte. Pokud se postaví, necháme ho laskominu sníst a postupně přidáme povel. Když se nedaří, pomůžeme mu dlaní vsunutou pod bříško. Povel Zůstaň používáme vždy, když má štěně zůstat na jednom místě a my se k němu vracíme, nebo nám sedí u nohou třeba v restauraci. Povel Čekej je většinou kratší zastavení před dalším úkolem - při otevírání dveří, před vystoupením z auta nebo při přecházení silnice. Oba povely se učí zpočátku stejně, pomocí dvou pamlsků, podávaných nejprve rychle za sebou. Postupně interval mezi nimi prodlužujeme, odměňujeme psíka, když je pozorný a nehybně se nám dívá do obličeje, i když je to zpočátku jen okamžik. Ani majitel se nesmí pohnout a chválícím slůvkem hned označí správné chování před odměnou. Postuně se dostaneme na 5 vteřin soustředěné pozornosti, to za týden stačí. Není třeba spěchat. Velká štěňata cvičila opět venku na louce. Ukázalo se, že páníčci mají velké rezervy v intonaci povelů - zákazový je přísný, hlubokým hlasem, přivolání a pochvala jsou mazlivé, vysokým hlasem. Máme co trénovat.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.2.2015
  • 254 zobrazení
dcskolka
Vydali jsme se novou trasou přes Letnou a Popovický vrch. Počasí nám nepřálo, všude bylo bahno a poprchávalo, ale přesto si to psi velmi užili. Menší pejsci a malá štěňata se vrátili od cvičáku stejnou trasou zpět, ostatní vyšlápli až na Popovičák a lesní cestou zpět.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.1.2014
  • 217 zobrazení
dcskolka
Na lekce v zátěžovém prostředí, kdy se scházíme u Lídlu a jdeme skrz podchody a výtahem na nádraží, se sešlo málo štěňat. Páníčci mohou jen litovat, protože i velmi nejistá štěňata tuto těžkou lekci díky přítomnosti ostatních chlupáčů zvládají velmi dobře.
Louku u Natury zaplnili jak ostřílení školkáči, tak úplní nováčci: bostonteriér Bacardi, skorobelgičák Django a belgičák Míša. Bac i Django si s ostatními hned nadšeně hráli, Míša, který je od narození na zahradě se svou psí mámou a ve všem se zcela přirozeně spoléhá na ni, nevěděl vůbec, co si sám počít. Poprvé opustil klidnou zahrádku, musel jet autem a ocitl se sám v cizím prostředí mezi neznámými psy a lidmi. Myslím, že ve třech měsících už měl nejvyšší čas. Páníčkům jsem "přísně zakázala" Míšu litovat a chovat, musel si to ve své hlavičce srovnat sám. Nejprve překonal nedůvěru k cizím lidem, všichni jsme ho chválili a laskali. Cvičení a hry ostatních pejsků sledoval ze vzdálenosti, kterou si sám určil a na konci hodiny už si chtěl hrát s ostatními. Do příští lekce mají jeho majitelé důležitý úkol - navázat ho na sebe a venčit bez dominantní feny i mimo zahrádku.
Malá štěňátka jsou tentokrát bez fotek, příště to napravíme. Povídali jsme si hlavně o nácviku samoty, kdy má štěně čekat na páníčky samo doma. Je to velmi těžký úkol, na který je třeba štěně postupně připravit. Doma necháváme štěně vyběhané a vyvenčené, zprvu jen okamžik a vždy použijeme při odchodu slovo, které ho ujistí o našem návratu. Můžete klidně použít třeba - přijdu. Štěně za několik opakování pochopí, že se po chvíli zase objevíte a nemusí se bát. Dobu pozvolna prodlužujeme. Se štěnětem se neloučíme a po návratu se klidně přivítáme.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2015
  • 200 zobrazení
bloudi
Tentokrát jsme se sešli na horské chatě Valmont ve Starém Hrozenkově. Chtěli jsme trénovat v cizím prostředí a také s cizími kladeči trailů. Mimo klasickou sestavu se k nám přidali i noví zájemci o výcvik s malými štěňaty bloodhoundů. Sami si vyzkoušeli jednoduché fire traily a mají do příštího setkání nad čím přemýšlet. Naše skupina se tentokrát zaměřila na rušivé vlivy při práci. K tomu jsme používali jak psů, tak i lidí a hospodářských zvířat. Zbylo trochu času i na večerní špekáčky. Další trénink bude v říjnu a sejdeme se v Bzincích u Nového Mesta n.V.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až únor 2013
  • 194 zobrazení
dcskolka
Tuto sobotu se všem psům i páníčkům v lese líbilo a hezky jsme společně krom hraní i procvičili základní povely, chůzi na vodítku a tentokrát bylo ,,žhavé" téma, přivolání psa. Jak správně přivolat? Kdy přivolat? Jak často? A po přivolání- jak chválit???

Pro všechny majitele nebyl problém správně načasovat a zmáknout přivolání. Všichni byli veselí a úžasně své parťáky motivovali. I když štěňata v zápalu hry nezpracují požadavek okamžitě, tak i přes chvilkové vytrvání a udržení nervů na správné hladině pohody, vedlo k radosti psů a páníčků.
U fenečky Boxera, která je vidět na fotkách, se objevil problém. O své paničce moc dobře věděla, bezpečně poznala že se volá její jméno, a i přes to odmítala k majiteli přijít. Po druhém přivolání jsme ihned odhalili základní problém a proto dnes znovu popíšu, co hlavně nedělat aby k nám pes stále ochotně přibíhal. Jakmile se panička vyvarovala pár chyb, fenka už radostně přibíhala.
1. Hlasitě a důrazně, ale vesele zavolám jméno a přidám povel KE MNĚ!
2. Pokud pes nepřibíhá, zaujmu jeho pozornost- hračka, tleskání, popoběhnutí atd.
3. Vesele motivuji, podporuji, musím být zajímavější než vše okolo...
4. Když pes přiběhne, odměním pamlskem a ihned vyslovím povel volno, štěně automaticky odběhne. Postupně interval vyčkání u páníčka prodlužuji.
5. Vyvaruji se tzv.matlání uší a hlavy- valná většina štěňat to nemá ráda, právě toto byl problém u výše zmíněné boxerky. Odmítala paničku díky jejímu láskyplnému objímání. Hodně psů toto omezení svobody vnímá velmi negativně, proto je dobré se těchto chmatů vyvarovat.
6. Přivolání střídám, s odběhnutím- volno, a připnutím na vodítko.
7. Cvičím nejprve sám na klidném místě, postupně přidávám zátěžová prostředí, větší skupinku psů atd...
8. Nejdůležitější bod- nikdy necvičím naštvaný. Jako majitel malého štěněte musím překypovat výbornou náladou, pes bude mnohem ochotněji cvičit.
9. Pokud se přivolání nedaří, nezvyšuji výhružně hlas... nehulákám na štěně přes celou louku apod. Dojdu si na dostatečně blízkou vzdálenost. Pokud i přes tyto základní rady se přivolání nedaří, obrátím se na výcvikáře aby zhodnotil a poradil u konkrétní situace, kde děláme chybu.
10. Pokud pes něco provede- neuposlechne a odběhne za jinými psy či vysokou v lese, nikdy ho po přiběhnutí fyzicky netrestám. Jak postupovat se psem útěkářem je ale kapitola sama pro sebe a malých štěňat se většinou netýká.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.7.2016
  • 182 zobrazení
npecan
Toto album vzniklo na přání několika přátel a je věnováno našemu Míšovi k blížícím se druhým narozeninám.Míša je pejsek,kterého nalezli jako malé štěně v lese a od té doby je náš.
Kategorie: domazvířata
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2010 až leden 2012
  • 163 zobrazení
terkav
Pes mé kamarádky. Je ještě malé štěně.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.4.2006
  • 161 zobrazení
zabzik
Kubíček je čistokrevná pouliční směs, kterou jsme zdědili po babičce. Je mu už 17 let a přitom kolikrát blbne jako malý štěně.
Krom toho, že je hluchý a sem tam zakopne se na něm stáří naštěstí moc neprojevuje :-) (od roku 2007 se bohužel, už projevovat začíná :-( )
Miluje okurky a lusky, které si sám trhá ze záhonu, z čehož táta není 2x nadšený :-D
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2006 až duben 2007
  • 159 zobrazení
neposednetlapky
Naprostá hrůza :(. Podařilo se odvézt jen jednu fenečku, nemá ani rok. Zato má krvavý výtok, zřejmě děloha případně je nakrytá. V bytě je spoustu psů, velký smrad a nepořádek. Fena pitbula uvázaná v podkroví, bez možnosti venčení, mezi potkany. Dále případ řešíme.

5.5.2017

Celkem bylo na místě 16 pejsků, z toho je pět malých štěňat a jedna březí fena. Část pejsků převezmou do jiných sdružení, část zůstane u nás.
Tito pejsci jsou v karanténní místnosti, kam 3 x denně dojíždí personál veterinární kliniky. Ani jeden nebyl navakcinován, odčerven, nic.

Březí fenka - objevily se obrovské komplikace, bude muset jít na operaci. Je to hrůza :(.

11.5.2017

Kuki a Kofi
Představujeme Vám první dva pejsky z kauzy Vítkovice. Jsou to pejsci - klučíci Kofi a Kuki. Oba dva odhadem cca 3 kg, později upřesníme. Malincí, bázliví. Kuki je odvážnější. Oba adoptování :).

14.5.2017

Isabelka
Isabelka je moc hodná a naprosto úžasná. Hledáme pro ni dočasnou péči.

19.5.2017

Dvě fenečky jsou po operaci:

Meggie- měla v bříšku "hybridní plody" :( sama by porod, podle paní doktorky, nepřežila. Má za sebou složitou operaci a je ze všech miláčku nejbojácnější. Je to ta fenečka, která na mne tak vyděšeně koukala ze skříně.. :( Megginka se každým dnem lepší a to hlavně díky dvěma našim úžasným tlapkám, které se jí i ostatním pejskům denně poctivě věnují. Meginka hledá domov. Má cca 1,5 - 2 roky, váha 3 kg. Je to bázlivější fenečka, musí se na ní pomalu a musí si na vše zvyknout, pak je to miláček, který se od Vás nehne ani na krok a bude s Vámi chodit i na záchod :) Je 2x očkovaná, čipovaná, kastrovaná. Je to fenečka z kauzy Vítkovice - ze skříně (viz dřívější videjko) S pejsky je kamarád. Tichoučká jak pěna, nenáročná, čistotná. Doma umí být sama, neštěká, nekňučí (má tam ale psího kamaráda). Vhodná do klidnější domácnosti, prozatím štěká na nově příchozí a návštěvy.

Puppy - fenečka, která byla vzatá ještě před samotným odchytem - vzala jsem jí okamžitě, protože krvácela z vulvy a docela masivně. Zánět. Je již po operaci.
Puppy je v dočasném domově, hledá domov.

Rexík - dnes odjel do dočasné péče a pod křídla spolku Naděje pro kámoše z.s.

Lolinka - měla by jet zítra také pod křídla Naděje pro kámoše z.s

Fuffi - adoptován :).

Sheilinka - větší fenečka, skoro střední postavy : Sheilinka byla strašně moc bojácná, nyní je jako vyměněná :) je úžasná a v neděli si ji odváží hodná paní Peťka Suchánková pod spolek Psí cesta František.

Kejtinka - fenečka york. terriéra, kterou si vzala do péče paní doktorka Jana Kouřilová z kliniky Lískovka Jana i se Štěňátky. Kejtinka i štěňátka jsou zamluvena.

Kukínek - nejmladší z pejsků ( půl roku max. ) - je k adopci

Pipinka - fenečka nejmenší ze všech :) také čeká na nový domov :)

Představujeme Vám posledního pejska – tedy pejsky z kauzy Vítkovice. Je to hrdá maminka – fenečka yorka a jejich pět dětiček. Otec bude pravděpodobně čivava. Štěníci mají 4 týdny. O fenečku a štěníky se nám stará paní veterinářka z Lískovky.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2017
  • 156 zobrazení
jeanny
několik fotek pořízených krátce poté, co naši přivezli našeho nového psíka. Do roka se z něj stal docela mohutný pes.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • červenec až listopad 2006
  • 151 zobrazení
michelk
Tiské stěny tvoří skalní město ležící v nadmořské výšce 613 m a jsou protkané labyrintem pískovcových skal vysokých až 70 m. Nachází se zde četné sloupy, věže a stěny s převisy a jeskyňkami, oddělené roklemi a soutěskami. Až do roku 1918 byl do Tiských stěn vstup bez místního průvodce zakázán. Skalní město se dělí na dvě části - na západní Malé stěny a východní Velké stěny.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2006
  • 149 zobrazení
dcskolka
Pes- je čistá duše, která bezmezně miluje svého pána. A správný ,,pejskař" si je toho plně vědom. Právě od našich psích společníků se učíme, co vlastně je a znamená- čistá důvěra.
Zvídavé malé štěně, dospívající zlobivý puberťák i dospělý pes, při správné výchově je plně oddaným milujícím společníkem. Záleží pouze na nás jakým směrem povedeme svého psa, jakou osobnost z něho vychováme.
Každý z nás je někdy unavený, vyčerpaný, naštvaný. Ale když se pořádně zamyslíme nad některými situacemi, dojde nám, že všechny naše nálady náš pes prožívá s námi. Přijdeme naštvaní z práce a nechce se nám vůbec nic. Ale u dveří nás vítá náš věrný přítel ve skvělé náladě a chce jít ven. Je mu jedno, že nemáme svůj den, že jsme třeba rozcuchaní, máme nějaké to kilo navíc, nebo že nás naštval někdo v obchodě. On stojí o láskyplný kontakt a nějaké dobrodružství se svým pánem. Člověk by si měl dávat pozor na určité své chování vůči psovi, jelikož ten se na nás vždy těší a pokud ho párkrát odbudeme, nebo přehnaně zareagujeme, či hruběji potrestáme, začne se bát svou radost a emoce projevovat.
1. Psa vždy mile přivítáme. Pokud se radostí pomočuje, naše vítání nebude tak mocné, stačí milé pohlazení, jemný ton hlasu.
2. Procházky prokládáme pár minutami cvičení, u štěněte neudržíme pozornost moc dlouho.
3. Pravidelně pouštíme z vodítka na bezpečném místě a zdokonalujeme přivolání.
4. Pozor na velmi častou chybu- lapání rukou- když pes k nám doběhne.
5. Postupně přidáváme nová místa, vždy jsme pozitivně naladěni, většinou se štěně v novém prostředí necítí dobře, bojí se, nerveme ho násilím na vodítku, ale klidným, vřelým, ale důrazným hlasem si trváme na svém.
6. Chodíme mezi ostatní pejskaře, při seznamování s jiným psem NIKDY neškubeme ani netaháme za vodítko! Pokud toto párkrát uděláme, u psa umocníme potřebu nás bránit a do budoucna bude na vodítku problémový, až útočný.
7. Nebuďte zticha, mluvte. Pes je na svého pána napojen, nerozumí každému slovu, ale přesto chápe, co se po něm žádá.
8. Za každé situace buďte sebevědomí.
9. Vysvětlujte, motivujte pamlskem či hračkou.
10. Nežádoucí chování trestejte slovně, používejte a upevňujte zákazový povel.
11. Udržte nervy na uzdě a psa netrestejte přehnaně. Psychologický nátlak a chvilková ignorace, je mnohdy účinnější, než fyzické potrestání.
12. Hrajte si i doma, poté vymezte čas, kdy se odpočívá a třeba odejděte z místnosti. Při trénování samoty nechávejte doma vždy unaveného a spokojeného psa. Lépe snese samotu a zafixuje si, že jakmile pán odchází z domu, je čas si dát šlofíka, protože jakmile se páníček vrátí, opět se bude něco moc zajímavého dít.
13. Pamatujte, že ať uděláte cokoliv, váš pes vám věří, nezklamte ho.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.8.2016
  • 149 zobrazení
dcskolka
Při každém setkáním s novým psem by měli majitelé na obou stranách dodržovat jakási pravidla. Bohužel dost často se stává, že lidé svou nezodpovědností nebo neznalostí mohou neúmyslně způsobit problém. Např. Máme psa na volno, z dálky vidíme psa na vodítku a svého necháme dále na volno pobíhat a na majitele voláme- to je dobrý, on je hodnééj. CHYBA!! Mnoho majitelů si neuvědomuje, že ne každý dospělý pes má rád štěňata. Ne každý pes je trpělivý vůči cirkusovým kouskům našeho pubertálního nezkušeného nováčka. Ne každý pes je zkrátka ten správný objekt k seznamování. A nikde není psáno, že bude pro naše štěně, dospívajícího puberťáka, přínosem. Bohužel se potom při setkání stane nějaká neshoda, či hrubší ublížení a v podstatě jsme na vině my, jelikož argument- mam štěně, to je dobrý- je opravdu scestný. (jiná situace je, pokud se k nám řítí na volno pobíhající pes, viz článek níže)
1. Štěně mám vždy zajištěné na vodítku.
2. Pokud majitel druhého psa svolí, necháme psy očichat.
3. Při seznamování musí být vodítko povolené, z naší strany nesmí vycházet tlak, cukání, přílišné napnutí.
4. Pokud je pes na druhé straně veselý a ochotný být v kontaktu s naším štěnětem, podporujeme i my toto setkání veselým hlasem a štěně motivujeme.
5. Pokud se jen míjíme, štěně nerveme na vodítku pryč, ale nalákáme jej na hračku či pamlsek, poté odvedeme, hojně pochválíme a odměníme, pokračujeme dál. Jestliže jsme v prostoru kde je možnost aby si psi společně pohráli, opět štěně na vodítku nalákáme k sobě, upoutáme na pamlsek a teprve poté pustíme z vodítka s povelem volno.
6. Ačkoliv se rituál při pouštění z vodítka může zdát u malého štěněte zbytečný, opak je pravdou. Tímto učíme psa už od útlého věku, aby se dokázal soustředit na majitele. A do budoucna budeme mít v nácviku správného chování na vodítku náskok. Jen je potřeba být zpočátku více trpělivý a svými signály hlasem, pochvalou,hračkou... štěněti vysvětlit, co po něm chceme. Pokud vše dodržíme, štěně velmi rychle pochopí co se po něm žádá. Vodítko je naše prodloužená ruka, teprve při odepnutí je to pro psa signál, že může nastat nějaká zajímavá hra. A je jedno zda s námi, či jiným psem.
7. Není pravda, že náš pes musí vítat každého kolemjdoucího či psa.
8. Pokud se rozhodneme štěně k určitému člověku/psu nepouštět, či si to nepřeje majitel na opačné straně, musíme opět štěněti vysvětlit proč NE. - nalákáme na pamlsek, vesele nahlas štěně podpoříme aby nás následovalo, vezmeme hračku a odvedeme pozornost od daného psa či jiného objektu pryč. Nikdy netaháme hrubě a násilím na vodítku. Zaujmeme štěně hrou a ono opět zjistí, že jeho páníček je lepší než cokoliv jiného kolem.
9. Pokud máme pocit, že štěně není vůbec schopno na nás reagovat a zajímá jej vše kolem, je potřeba se vrátit o krok zpět. Tudíž na klidné místo bez rušivých podnětů a zapracovat na přivolání a správné motivaci, štěně na sebe více navázat.
10. Každé správně socializované štěně je zvídavé, chce prozkoumávat okolní svět. My bychom jej v tom měli samozřejmě podpořit.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2016
  • 143 zobrazení
dcskolka
Nový kurz zahájila krásná ovčanda Fidorka, elegantní angl.setr Merlin, hravý boxerek Fanda a flegmatická fenka cane corso Agáta.Venku řádila bouře s krupobitím, nám bylo uvnitř teplo a snad poprvé jsem ve školce zažila, že si štěňata vůbec nehrála. Agáta a Fidorka byly dnes na očkování, většinu času prospaly. Fanda by si možná hrál, ale Merlin se před ním schovával pod židli a "holky" byly v limbu. Povídali jsme si o základech výchovy malých štěňat, jak nepodléhat nešťastnému kníkání, jak štěně zklidnit, jak je třeba ho trpělivě přivykat na chvíle samoty, jak předcházet loužičkám atd. Probrali jsme důležitost pravidelného krmení, dostatku pohybu i odpočinku. Pro vývoj štěněte je nutné být co nejvíce v kontaktu se svou rodinou (smečkou), prožívat s ní klid a bezpečí domova, ale také rozruch a nové zážitky venku. Příště už budou všichni o něco starší a aktivnější a zkusíme si základy ovladatelnosti - přivolání a sedni.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 6.6.2011
  • 139 zobrazení
dcskolka
Každé štěně musí patřit do smečky, samotné je v přírodě ztraceno. Na území smečky se smí i vyčůrat, vyhledává místa, kde cítí stopy po venčení ostatních členů, ale do puberty neznačkuje. Když se psík dostane nedopatřením na území jiné smečky, tak může být tolerován, ale jen do chvíle, než se vymočí. Přidat svůj podpis na cizí území nesmí, členové smečky je hned napadnou a vyženou. Máme-li štěně v bytě, musíme počítat s tím, že to občas nevydrží a vykoná svou potřebu tam, kde nemá. Pokud ho za to potrestáme nebo mu vyhubujeme, navodíme v něm pocit, že nepatří do naší smečky. Štěně nikoho jiného nemá a ocitá se tedy ve velkém stresu, protože se cítí ohroženo nejen naším chováním, ale také tím, že vlastně nemá žádnou rodinu. Navíc jakékoliv tresty, týkající se vyměšování, nácvik neurychlí. Vedou pouze k narušení vztahu mezi majitelem a psem. Ideální je vychytat okamžiky po probuzení a krmení, kdy štěně "musí" a neprodleně je vynést ven. Pochvala a odměna upevní vylučování venku. Nesmíme zapomínat, že malá štěňata se při hře potřebují venčit velmi často, i každých 15 minut, přestože při spánku vydrží i několik hodin.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.6.2014
  • 134 zobrazení
dcskolka
Dlouhé zimní večery nás zahnaly do čekárny, ale malým štěňatům to vůbec nevadilo. Ostřílená Amálka si z křesel udělala překážkovou dráhu a rotovala kolem jako kometa. Dnes měla co dělat, protože ji stíhal nejen bišonek Elvis, ale i nová štěňata Lopinka a Keyssy. Obě větší fenky se nakonec pustily do ujasňování pořadí, majitelky je musely uklidnit. I to je důležitá součást výuky. Znovu jsme probírali základy a Keyssy nás překvapila, co vše už umí. U Amálky i Elvise je nutně třeba určit vztahovou osobu, protože pořádně nevědí, ke komu patří a tak nemohou postupovat v učení. Jinak jsou to moc šikovná štěňata. Je třeba ohlídat povelovou techniku a stále neopakovat totéž.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.1.2011
  • 134 zobrazení
dcskolka
Nejčastější otázkou novopečených majitelů malých štěňat je - co dělat, když štěně kouše děti. Odpověď je jednoduchá - naučit ho, že se to nedělá. V praxi to však bývá trošku složitější. Jak na to ? Sami si musíme uvědomit, že pro malé štěně je kousání, skákání a poštěkávání naprosto přirozený způsob komunikace s ostatními. Pokud na jeho provokace reagujeme rychlými pohyby, ucukáváním, poskakováním, či křikem a ječením ( jako to dělají skoro všechny děti ), víc jsme ho nemohli potěšit. Přesně tohle ho rozparádí a rozpoutá se ta správná bitva. Proto nejprve poučíme děti, aby před psíčkem neutíkaly, nezvedaly prudce ruce a nekřičely. O klidně stojící dítě se naše dovádivé štěně nebude moc zajímat a nechá ho na pokoji. Pokud máme místo rozumného štěněte nezkrotného divocha, který neustále dítě napadá, musíme nastoupit coby autorita a tyrana usměrnit - přísný zákazový povel varovným hlubokým hlasem s upřeným zamračeným pohledem z očí do očí, zatlačení na kohoutek, případně přitlačení k zemi až znehybnění, dokud se neuklidní, by mělo stačit. Jakmile se štěně chová správně, pochválíme je a nasměrujeme jeho hravou energii na míček, uzel atd. Pozor - nikdy nenechávejte děti s pejskem samotné !
více  Zavřít popis alba 
  • 26.11.2014
  • 132 zobrazení
Reklama