Hledání: Masa2020

Pro dotaz Masa2020 jsme našli 227 výsledků.
AKCE -25 % s kódem
25% sleva na fotodárky
Oslavte Den žen originálním dárkem
Kód: MDZ-2021
MDZ-2021
ondrejhavelka
Náboženské vystřízlivění – úprk nebo prohloubení zájmu

Jakmile cestovatel vystřízliví z fáze okouzlení, dojde na druhou fázi, která má dvě naprosto odlišné podoby: 1. prohlédnutí náboženského nesmyslu a únik, nebo 2. racionálnější střízlivé nahlédnutí skutečně smysluplné duchovní cesty. V Indii (a nejen tam) jsem potkal nespočet cestovatelů, kteří byli okouzleni a obrazně se vznášeli v oblacích užívaje si své okouzlení, aby za několik týdnů obrazně spadli na zem a věřte, že v Indii na zemi to pěkné není: kromě nepředstavitelné špíny a zápachu tam leží také beznozí žebráci, v bídě umírající nejrůzněji postižení lidé a psi, které byste si po méně než deseti pivech rozhodně nepohladili. Na duchovní zemi je to podobné.
Cestovatelé, kteří metaforicky řečeno spadli duchovně zpátky na zem a natloukli si nos, často uraženi opouští Indii a míří dál nebo raději domů. Jejich vzpomínky na Indii jsou potom nepříliš lichotivé, což je škoda, protože Indie je neuvěřitelná, fascinující a za tyto prožitky sama nemůže.
Na indickém subkontinentu jsem ale potkal také několik poutníků, kteří po fázi okouzlení vystřízlivěli, zjistili, že jejich okouzlení mělo racionální a skutečný základ a začali danou duchovní cestu dále promýšlet, prohlubovat a žít. Potkal jsem třicetiletého Holanďana, který byl už deset let v těžko dostupném vysoko postaveném buddhistickém klášteře a musím říci, že dlouhé večerní konverzace s ním byly mimořádně obohacující. Zprvu ze mě vůbec neměl radost, protože jsem byl po dvou letech první cestovatel, který k „zapomenutému“ klášteru vystoupil a to z jeho pohledu indikovalo novou vlnu hlučných a otravných turistů. Když zjistil, že cestuji sám a nikdo za mnou nejde, byl viditelně rád. Ten člověk zkrátka dobrovolně, střízlivě a uvědoměle opustil „náš svět“ a usadil se ve světě, který je jeho „branou do nebe“, podobně jako německý jogín, kterého jsem potkal v momentě, kdy se mu Indové spěchající do práce klaněli na ulici, po níž v klidu procházel směrem ke svému klášteru.
V jižní Indii jsem zase potkal skvělého poutníka z Ghany, který našel svého učitele a studoval u něho svoji náboženskou cestu už sedmým rokem: hinduistický učitel pro něho navrhl cestu skrze hru na hudební nástroje – ghanský poutník byl totiž mimořádně muzikální a učitel vycítil, že nejvíce duchovně roste, když dostane do ruky nový, neznámý hudební nástroj a sám se na něj učí hrát; jakmile si hru osvojí, nástroj odkládá a dostane další. Když jsme spolu trávili nějaký čas, měl v ruce jakousi dutou keramickou kouli se dvěma nestejnými otvory a pokoušel se k ní najít „hudební klíč“. Ve všech náboženstvích, které jsem měl na cestách možnost nahlédnout, byli inspirativní jedinci, to byli ti, kteří šli z náboženského okouzlení druhou popsanou cestou.

Náboženské znechucení – obětování lidí, synkretické hybridy i ponižování

Náboženské znechucení přichází jednak jako výše popsaná druhá fáze okouzlení, nebo rovnou při prvním kontaktu s cizí religiózní skutečností. Jde o religiózní zážitky, které cestovatel prostě nestráví: jsou to sousta, která není s to spolknout a ani se o to nesnaží. Pro mě jsou to všechny obřady, kde dochází k ponižování druhého, kde se trápí a zabíjejí zvířata nebo (dříve) dokonce lidé. Kultické obětování lidí provozovaly kultury po celém světě (Aztékové, Keltové, Germáni, Indové...) a některé kultury k němu přidávaly i rituální kanibalismus (zejména v Africe a v Oceánii). Příznačným rysem např. aztéckého náboženského kultu bylo vyřezávání srdcí kněžími lidským obětem zaživa. Kultické obětování lidí nebylo nic neobvyklého a není to tak dávno, kdy podobné praktiky provozovali také staří Slované.

Rituální zabíjení jako prolomený výhled za smrt

Religionisté nacházejí v obětování lidí zvláště elementární existenciální zážitek, kdy umírající jistým způsobem bral s sebou na cestu do smrti a za ní i přítomné „diváky“, a nabídl jim tak prožitek sebe-oproštění a konfrontace s věčností. Pohled na obětovaného člověka mohl přihlížejícím existenciálně otřást a vrhnout nové světlo na žebříček hodnot tohoto světa. Z mého subjektivního pohledu sousto nestravitelné nejen u člověka, ale i u zvířete.
Náboženské znechucení může přijít naráz v podobě silného šoku, nebo pozvolna při delším pronikání k podstatě daného náboženství nebo jeho vnějších projevů. Například křesťan, který se cítí dobře v křesťanské mystice s niterným vztahem k Bohu, kdesi v ústraní bude jistě rád pobývat v jednom z veřejnosti nepřístupných klášterů na vrcholcích skal v řecké Meteoře, ale jistě by byl znechucen kýčovitou galashow při návštěvě papeže nebo letničnímu šílenství evangelikálních veleakcí, kde huláká a křičí tisíce lidí v oblecích, aby za pár chvil v euforii „přispěli na dobrou věc“ do pečlivě nachystaných kasiček. Taková přehlídka může způsobit náboženský šok až znechucení i lidem jiné, popřípadě žádné víry.
Hloubavý zbožný muslim bude asi znechucen teroristy, kteří své vyšinuté zájmy falešně zaštiťují jeho vyznávaným kultem (zatímco v reálu často žijí velmi sekulárně a naplno si užívají hedónistických „dobrot ateismu“), a rozhodně tím „svému“ náboženství škodí, nemluvě o hrůzách, které při tom napáchají. Pokud se potom muslimové od těchto vyšinutých islamistů hlasitě nedistancují, způsobí teroristické útoky ve jménu islámu samozřejmě silné náboženské znechucení a nutno dodat více než legitimní. A to je velká škoda, neboť po procestování většiny muslimských zemí světa musím jednoznačně říci, že lidé tam ke mně byli velmi pohostinní a naprosto bratrsky mě jako křesťana respektovali a přijímali. Nutno doplnit, že muslimské obce často vystoupily s odsouzením terorismu, ovšem pro média nebývá tato zpráva příliš lákavá, žurnalistickou hantýrkou: není „sexy“.
Ve mně působí náboženské znechucení rovněž taková náboženství, která prosazují přísnou (nedotknutelnou) nesvobodnou hierarchii, kde výše postavený zneužívá svého postavení a ponižuje či využívá níže postaveného nebo jinověrce. Přesně takto nemá (!) vypadat křesťanství, i když tomu tak bohužel často bylo a někdy také stále je, což dnes moudře kritizuje papež František, který toto moderní farizejství v katolické církvi nazývá klerikalismem, po mém soudu často zcela právem a více než výstižně. Poutník by měl být ostražitý také při setkání s náboženstvím, které je silně nacionalisticky laděno: tam, kde se svět dělí ostrým řezem na „my a oni“, tam je často – váchovsky řečeno – skupina „oni“ vnímána jako méněcenná, což mezináboženskému dialogu nejen neprospěje, ale v podstatě jej znemožní.

Synkretické hybridy: ode všeho trochu a vodku na to

Cestovatelé bývají duchovně otřeseni, někdy až znechuceni synkretickými náboženskými kulty, které z jejich pohledu hloupě nebo velmi nešikovně kombinují více náboženství, jako například karibské voodoo s prvky křesťanství, jehož kněze/šamana v noci opravdu nechcete potkat v opuštěné uličce; středoafrický islám s prvky šamanismu, jehož vyznavači byste z bezpečnostních důvodů neměli tvrdit, že Bůh neexistuje a šaman je šarlatán; ruský buddhismus s prvky pravoslaví a vodkou nameteným lámou dovádějícím s balalajkou; New Age s lidmi, kteří věří všemu, jen ne tomu, co má nějakou spojitost s křesťanstvím; scientologie zaštítěná hollywoodskými hvězdami se svým ponižováním a manipulací vlastních věřících nebo třeba transpersonální psychologie, která je směsicí mystiky, parapsychologie, šamanismu, orientálních nauk a duchovních prožitků založených na halucinogenech. Náboženská tolerance a mezináboženský dialog by asi neměl končit lacinou syntézou všeho, ale být skutečným vztahem dvou či více entit, které vzájemný vztah obohatí (třeba i potvrzením vlastní identity), ale nerozpustí v druhém nebo dokonce ve všech. Po náboženském znechucení většinou přichází absolutní ztráta zájmu o dané náboženství, případně subjektivní odsouzení a explicitní záporné hodnocení tohoto kultu.
Náboženské okouzlení i znechucení v jednom
Některé náboženské kulty samozřejmě způsobí jednomu okouzlení a druhému znechucení. Když židé někdy ve 13. stol. př. n. l. přišli do Kanaánu (země zaslíbené), setkali se v souvislosti s Baálovým kultem s tzv. sákrální prostitucí, kdy bohoslužba probíhala formou sexu s kněžkou/prostitutkou. Kněží a proroci byli tímto kultem silně znechuceni, ale jak už to bývá, prostí lidé byli často naopak okouzleni a využívali všech lákadel Baálova kultu. Hierarchie a prostý věřící lid často nesdílel úplně stejná východiska. Není tomu tak (zejména, ale nejenom) v oblasti sexuální etiky v různých náboženstvích i dnes? Podívejme se do historie. Skutečně to kněžím přivodilo náboženské znechucení? Není na čase nalít si čistého vína a vyndat hlavu z písku?

Zpětný náboženský šok

Po dlouhých cestách se poutník může setkat se zpětným náboženským šokem při návratu k domácímu kultu, ať už je jakýkoli. Z mého ryze subjektivního pohledu vždy po návratu narazím na jakýsi sterilní chlad v našich kostelích. Cítím vždy striktní liturgickou disciplínu a slýchám v kázání, co se nesmí a co je špatně, což například v kostelích jižní Evropy prakticky neuslyšíte, o Africe a Latinské Americe ani nemluvě. Na druhé straně ještě sterilnější a lidsky chladnější bohoslužby jsem zažil v severní Evropě. Často se u nás nadává na politické poměry, což do kostela nepatří (!), nedostatek peněz, nedostatek kněží, nedostatek všeho... Kritika proradných podnikatelů mě jako podnikatele příliš nenadchne, odkládání vlastní racionality u vstupu do kostela nebo kritika odlišnosti, když někdo nepasuje do českých měřítek také ne, kritika českých inspirativních křesťanských myslitelů už vůbec ne, ale jsou farnosti, kde se kněží touto povrchností díky Bohu nezabývají a vlijí mi do žil opět trochu života. Česká upjatost (i přetvářka, která je však ve všech náboženstvích) a důraz na nedělní masové mše, kde se často chodíme spíše „ukázat“ a odškrtnout si účast, není, přiznávám, můj šálek kávy, ale to je skutečně jen můj silně jednostranný poutnický pohled. Vždy mi nějaký čas trvá, než doma opět objevím to podstatné, ale zatím se tak pokaždé stalo. A když je nejhůř, zajedu si na mši do jednoho z pražských středověkých skvostů, ponořím se do fascinující české historie a náboženské chmury se rychle rozpustí.
Závěrem nutno zopakovat, že všechny popsané otřesy, okouzlení i znechucení, souhrnně náboženské šoky byly nahlíženy z mého (silně omezeného) a jednostranného pohledu. Všechny náboženské šoky pro mě byly (s odstupem času) plodné a nabídly mi učinit další krok na cestě. Podobně jako kulturní šok, také náboženský šok může skončit pozitivní změnou kurzu a výsledným „přepodstatněním“, tedy proměnou poutníka.

#náboženství, #šok, #cestování, #rituál, #nahota, #fotografie, #lidé, #buddhismus, #hinduismus, #zasvěcení, #Indie, #Afrika, #víra, #umění, #akt, #akty, #nahá Afrika, #Ondřej Havelka (cestovatel), #otřes, #okouzlení, #dovolená, #travel, #traveling, #travelphotography, #naked, #nude native tribes
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2008 až leden 2020
  • 3 331 zobrazení
strediskoleknin
Tábořiště se nachází nedaleko Kostelce u Heřmanova Městce, (GPS 49°55´19.385"N; 15°38´6.829").Jedná se o velkou louku uprostřed lesa, který ji obklopuje ze 4 stran. Na louce je postaven dřevěný srub.

Srub se sklípkem a táborovými kamny sloužící jako kuchyň; zastřešená jídelna s pevnou podlahou; studna s užitkovou vodou, el. čerpadlo, elektrocentrála; tlaková vojenská polní sprcha; kolna na nářadí a kancelář pro přípravu programu; 35 podsadových stanů; 2×7 m tee-pee; hřiště odbíjená, fotbal; latríny kluci, holky, vedení; pitná voda z hydrantu v Kostelci (2 km), plastová nádrž v kleci s vozíkem za os. auto; táborový kruh na břehu potoka; koupání Vyžice (30 minut cesty); nákupy v H. Městci (4 km), koloniál, maso, zelenina, pečivo, drogerie, železářství, lékárna, dětský lékař, policie, hasiči.

Spaní:

K dispozici je celkem 70 míst na spaní. Další možnost spaní: 4 palandy ve srubu, zbytek podsadové stany.
Typ objektu:

srub
tábořiště
Možnosti využití:
víkendovka: NE
vícedenní akce: ANO
> Především pro letní tábory mimo posledního týdne v srpnu

Ceny:
cena pro skauty: 45-50,- / den
cena pro ostatní dětské organizace: dohodou

Kontakt:

mail: bukim@seznam.cz
mobil: +420732212352

Poznámka:

* Minimální počet platících tábořících 30 lidí, k počtu lidí se přihlíží z důvodu rentability. Pitnou vodu a náklady na provoz tábořiště (sekání louky, vyvážení latrín) nájemce neplatí. Náklady na zásobování, dovoz pitné vody a benzin do elektrocentrály si hradí nájemce podle vlastní spotřeby.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2014 až červen 2020
  • 1 251 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
drobek11
pokud máš taky zájem něco nafotit tak se stačí ozvat #volnost#girl#holky#foceni#focenimebavi
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 1 218 zobrazení
ivetj
  • leden 2017 až říjen 2020
  • 999 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
emikes
Rychlovský kotlík uvařil anticovidový guláš
Eva Mikešková
Rychlov/ Soutěže ve vaření gulášů nabývají na intenzitě. Někde se jen sejdou vzorky, jinde se vaří přímo před očima návštěvníků. Rychlovský kotlík, nazvaný podle putovního poháru pro vítěze, patřil k těm zážitkovým.
„My jsme měli připravenou i on-line verzi, ale to by se špatně ochutnávalo…Nákazy se nebojíme, protože dezinfekce máme dost, ať už z Valašska nebo z Panamy,“ vtipkoval domácí tým nazvaný Polrajch rivajvl.
Všichni vařili z hovězího masa, pořadatelé dodali 4 kila cibule, ostatní bylo na soutěžících, žádná ingredience není zakázaná. Takový anticovidový guláš pro zúčastněné, každý se chce bavit, než se zas hromadné akce zakážou. Až z Uherského Hradiště přijeli manželé Slavíkovi.“ Četli jsme o tom ve Slováckých novinách. Zvládneme všechny vzorky, žena koštuje jenom maso, já ten zbytek.“ Ještě větší dálku vážili ze slovenské družební vesnice, „My sme pro naše priatele urobili pravý tatranský guláš z jeleňa, kto prijďe, dostane aj štamprlu pálenky.“
více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2020
  • 902 zobrazení
jakubsedlaty
  • 15.6.2019
  • 759 zobrazení
orlikvyskov
Foto: Trojancovi, A. Halasová
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2020
  • 818 zobrazení
tomfo
Obertauern - procházka kolem tří jezer
Vodopád Johannesfall - nejdříve musíte klesnout asi 100 výškových metrů k dolnímu konci vodopádu a následně projít mezi skalní stěnou a padající masou vody, což je velmi dobrodružné.
více  Zavřít popis alba 
51 komentářů
  • srpen 2019 až červen 2020
  • 566 zobrazení
druzinaliptal
Milí kamarádi školáci, malí čtenáři,
rodiče a prarodiče, paní učitelky, páni učitelé, zkrátka všichni od nás!
27. března 2020 jsme měli mít naši společnou 15. Noc s Andersenem s tématem pohádek paní Boženy Němcové .

CHTĚLI JSME SE S VÁMI SEJÍT NA KRÁLOVSKÉM DVOŘE.

Mimořádné události si vyžádaly mimořádné činy. Protože nemůžeme být ve škole, navrhujeme, abyste si s námi udělali POHÁDKOVOU NOC doma. Čtěte si pohádky, zahrajte si na rytíře, připravte si královskou hostinu, učešte si vlasy jako princezna, vystřihněte si královskou korunu, zkuste chvíli mlčet jako princ BAJAJA. Co vymyslíte dalšího? Vyfoťte se a napište mi…
Buďme alespoň takto zase chvilku spolu.

Jako překvapení vám posíláme slavnostní zahájení 15. Noci s Andersenem na našem dvoře:

https://www.youtube.com/watch?v=LyD_Q4JTLOw

Přidejte se k nám!

Srdečně zdravíme a opatrujte se!

Petra Pilná a princ BAJAJA:

Jedu se svým koněm sám a sám, nevím kudy, nevím ani přesně kam…
Prrrr, stůj koníčku, prrr Zlatohříváku stůj,
už v dálce vidím tu dračí sluj a tu město v černém sukně,
dvořané pláčí a čekají, kdo pomůže princezně.
Jedu, jedu širým světem, líbeznou krajinou a hledám tu nejkrásnější dívku jedinou,
co v mém srdci zůstane, až i ona ke mně láskou zaplane.
Je tu však zástup krásných i pyšných princezen,
jak mám poznat, kterou budu z lásky políben?

Říkáš, že kam zlaté jablko se dokutálí, ta že bude mou milou paní?
Co tě napadá, Běloušku můj? Že mlčet teď mám stůj co stůj?
Jen BAJAJA mám odpovídat, a královskou zahradu jim hlídat?
Já ale přišel draka mečem pobít,
aby princezna slyšela dusot tvých odvážných kopyt,
aby viděla, že já jsem ten, jenž provede ji královským životem.
Dobře, věrný kamaráde, poslechnu tě a máš-li pravdu, odměním tě.
Jablka zlatá jim budu v zahradě hlídat, a v pravou chvíli s hrozným drakem počítat.
Prozatím mi celý královský zámek BAJAJA bude říkat, až do zásnubních líbánek.
Princezny a princové, taky mámy i tátové, smutek z tváří odhoďte,
Jsem tu já, váš BAJAJA, co záchranu království se svým koněm obstará!

Volejte sláva, volejte BAJAJA!

Andersenova noc právě v Liptále začíná!

27. března 2020
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2020
  • 440 zobrazení
peno71
2 komentáře
  • duben 2007 až září 2019
  • 462 zobrazení
fravavra
20.2.2020 O tučném čtvrtku je v Příčovech veselo - foto František Vávra, video Pete cz.- Václav Peterka https://www.pete.cz/pricovy.htm
PŘÍČOVY U SEDLČAN Na tučný čtvrtek startují tradiční masopustní průvody. Je dnem masa a sladkého pečiva, zkrátka den povoleného a organizovaného přejídání. Při nich lidé v maskách chodí od domu k domu a oslavují čas hojnosti. Výjimkou nejsou ani Příčovy u Sedlčan. Pořadatelem průvodu masek a dětského karnevalu byl tradičně obecní úřad a místní sbor dobrovolných hasičů.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2020
  • 381 zobrazení
trampskalaci
A máme tu velké S. Je tu 40 let naší Trampské osady Skaláci. Pro osadu jsou to kulaté narozeniny a zároveň to největší, čeho osada bude schopna připravit. Přípravy na potlach už začali hned po 39. výročí. Na kemp jsme se dostali už ve čtvrtek. Byl jsem tam se šerifem osady a byl tu Pafko z Brna. Koronavirus i náš potlach omezil tím, že škola (hospoda) byla zavřená. Tak se vše řešilo a vyřešilo operativně. A tak po 16 letech jako tomu bylo dříve byl pátek na srubu. Byli jsme tak svědky překrásného pátku u kterého mohlo být přítomno něco kolem 50-70 kamarádů a kamarádek. Opravdu horní kemp byl plný. Osadnice Máša připravila svůj bufet, kde Šerifovi popřála vše nej do důchodu. Dobroty, které si připravila byly opravdu vynikající. Sešlo se zde v pátek snad na 20 muzikantů a opravdu se džemovalo o 106. Sám nepamatuji, takový páteční nářez muziky. Tolik muziky by záviděli i některé osady o sobotním potlachu. Hrálo se až do 6 do rána a opravdu to bylo krásné. Sám jsem šel spát kolem 5. hodiny ranní. Vstávačka v 8 ráno. Dát ohřát polévku a chystat pomalu guláš, který jsem si připravil pro kamarády/ky. Dvanáctou hodinu odpálil z děla Sokol ze Severní Californie. Mnohé spící tyto dvě rány probudili a tak jsme pak poslouchali odpoledne jejich příběhy o tom, co si mysleli, že se děje. Ve 14. hodin opět výtřel s děla odstartoval soutěže. Šipky, Hvězdice, Foukačka, Kachny, Nože, Vejce, Kroužky. Soutěží bylo habaděj a cen taky - přibližně 40 placek. Soutěže trvali cca 3 hodiny. potom došlo na podávání guláše. Od rána jak už je u nás na osadě zvykem se hrálo na hudební nástroje. To ani tady nepolevovalo.Do toho si Máša připravila druhý bufet sladkostí a dobrot! Zapálení proběhlo v 19 hodin a přihlíželo mu na cca 170 kamarádů a kamarádek. Což taková návštěva tu byla naposledy na 30. výročí. I bych řekl, že v letošním roce na Vysočině nebylo většího Potlachu. Oheň zapalovali Kaštan, Bobánek, Pionky a Sokol. Ohniváka dělal kamarád Hroch. Byli zde uděleny i dva Trampský oskary a to osadní kapele a Johnovi z Modré želvy, který publikoval knihu o Humpoleckém trampingu. Opět se sešla nádherná muzika. Muziky bylo tolik, že se i hrálo na horním kempu a pak kolem půlnoci i u výčepu. Krásné na večeru bylo to, že když se kamarádi rozprchli zůstali u ohně především osadníci a pár muzikantů a tím se tak Potlach stal, jako by oni hráli pro nás. bylo to takové symbolické. Ke spánku jsem uléhal ve 4 ráno. Ráno jsme se loučili se všemi. Za námi tak byl krásný víkend a to nejhezčí co mohli Skaláci připravit. Potlach se líbil i kamarádům a slyšel jsem samé příjemné ohlasy. všem kamarádům a kamarádkám děkuji za krásnou atmosféru. Informace pro pivaře vypilo se 9 soudků zlatavého moku.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • září 2020
  • 508 zobrazení
paj
V sobotu jsme se sešli u nás k rodinné oslavě nekulatých narozenin Jirkových, Danuščiných a před termínem i mých. Vzájemná přání jsme zapili vychlazeným sektem a dopíjeli jsme jej v průběhu odpoledne spolu s dalšími truňky.

Po nezbytných přacích formalitách, jako již tradičně zahájila Kačenka deskovými hrami. Její pojetí hry šachové s vlastními originálními pravidly, jimž nikdo krom ní nerozumí nás nepřestávají uvádět v úžas. Mění je zhusta s každým tahem figur zcela originálně.

Jakmile ji přestaly bavit "šachy", vytáhla na nás mlýn, jehož princip pochopila jen o něco lépe, než hru předchozí. Občas to někdo již nevydržel, jako Honzíček a věnoval se raději mobilování.

V takto pojaté družné zábavě jsme dospěli k obědu, k němuž nám s láskou Danuška připravila svou vyhlášenou svíčkovou. Všem velice chutnala, s výjimkou Kačenky, která dle vlastních slov, nejí žádné omáčky ani ve školce. Takže po kratší ostřejší výměně názorů mezi ní a rodiči skončila na klíně u babičky, kde spořádala aspoň maso a knedlík.

Poté se kluci odebrali k odpočinku do vedlejšího pokoje. Ne tak Kačenka. která objevila další výbornou zábavu v podobě šipek v dětském provedení. S vervou sobě vlastní všechny donutila házet balonky na terč a zvláště zdařilým výsledkům museli všichni bouřlivě zatleskat. Co bychom neudělali pro spokojenou dětskou dušičku.

V závěru odpoledne objevila malá slečna ještě didaktickou hru, spočívající v poznávání číslovek a písmen, čímž jsme zdařilé odpoledne úspěšně zakončili.

Na závěrečnou rodinnou oslavu v neděli 09. 02. 2020 přišli Vladěnka s Vojtou a jako obvykle jsme si dobře popovídali a probrali veškeré příběhy a rodinné i jiné drby.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2019/2020
  • 370 zobrazení
tenglerovci
Tento kemp neměl prostě chybu.Stan jsme si postavili přímo v lese a kousínek byl horský potok Račková.Jako překážkovou dráhu jsme měli kameny a pařezy.Místo bazénu,ledový potok.Byla to výzva, já a Leonka jsme si to hodně užily,Pepík se rovnou čvachtal na Adama, foto raději zveřejňovat nebudu.:)A Patrik byl nachlazený, tak raději zůstal na suchu.
Jen oheň přímo v lese se nám nechtěl rozdělávat, tak jsme si maso a zeleninu ugrilovali.
Tento kemp byl opravdu ze všech nejj, soukromí a klid.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 506 zobrazení
taborytrnava
Ráno se probouzíme do tábora ponořeného do mlhy. Než si vyčistíme zuby a protáhneme se u naší taneční rozcvičky, svítí sluníčko. Vypadá to, že i v Ústeckém kraji nám počasí přeje.

Dopoledne dostáváme poselství praotce Čecha. Jeho zpráva je důležitá a je nezbytné si ji co nejrychleji a nejpřesněji předat mezi členy týmu slovně. Proto se zprávu učíme a na osmi stanovištích si ji od města k městu předáváme dál. Je důležité, abychom si ji předali co nejrychleji, ale pochopitelně také co nejpřesněji.

Odpoledne si zkoušíme, jak se asi žilo pod věhlasným Řípem. Zjišťujeme, že to není nic lehkého. Stavíme si osady, na které potřebujeme dřevo, kůži a kámen. Na oběd musíme mít dostatek vody a masa a brambor. To vše sbíráme za splnění úkolů, jako například zazpívání písně, zatančení Kolo, kolo mlýnský, vyjmenování 5 slov začínajících na stejné písmeno, vyjmenování listnatých či jehličnatých stromů, skoky přes švihadlo a tak dále. Vždy, když zazní signál, musíme být připraveni na oběd s 3 masy, bramborami i vodami. Při jiném signálu musíme mít 3 dřeva, kůže a kameny na postavení nové chýše. Celou situaci nám stěžuje povodeň, která nám sebere vše, co máme. V případě, že se nestihneme do domečku vrátit, náš tým je v oslabení na další kolo a my zůstáváme sedět u nejvyššího náčelníka. Hra je svižná, baví nás a nasmějeme se u ní. Po hodině, kdy se nám daří osídlit celou oblast pod Řípem, propuká malá vodní válka. A nakonec si dopřáváme sprchu, takže jsme zase všichni čisťouncí a voňavoučcí. 😊

Po večeři se přesouváme o 1 500 let později. Na našem území za tu spoustu let vznikl obrovský golfový areál. Vyrážíme se svými golfovými holemi do terénu, kde na nás čeká 10 jamek. Cílem je se strefit do všech jamek pomocí co nejméně úderů. Všichni členové týmu se poctivě střídají. Při nedodržení tohoto pravidla, při dotyku míčku o hráče či při dvojdotyku inkasujeme přičtení 100 trestných úderů.

Měsíc vychází na oblohu, my dohráváme golf, vyhlašujeme body za dnešní soutěže a jdeme do spacáků. Těšíme se na zítřek! 😊
více  Zavřít popis alba 
  • loni v létě
  • 321 zobrazení
jezekvit
Miluj své blízké takové, jací jsou.
Nepodmiňuj si lásku tím, co pro tebe kdo dělá
a jak se k tobě chová. Dej pocítit lásku,
i když máš pocit, že si ji někdo příliš nezasluhuje.
Více se objímejme a méně mluvme.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2009 až únor 2020
  • 269 zobrazení
Reklama