V albu najdete především podzimní přírodu, prochajdu údolím Doubravy, spoustu dřeva, kterou naskládal Jirka s Míšou a náš nový přírůstek - mišpuli německou.

15. 2. 2017 se konala zajímavá přednáška na téma "Netradiční ovocné druhy a Réva vinná" (Tomel, Muďoul,Fikovník, Moruše, Jeřáb, Kdoule, Mišpule, Čínský hloh, Réva vinná)

Konečně máme krásné počasí, proto jsme pole působnosti přesunuli ven a pilně pracujeme okolo domu. Na velké naléhání Tomovo jsem nafotila postupující práce, kotě, holky, mišpuli, prostě vše, co mi přišlo do cesty.

První únorovou sobotu nás pětadvacet vyrazilo na krásnou procházku z Velké nad Veličkou na Vápenky, abychom si po neznačených stezkách prohlédli, jak v zimě vypadají louky pod Velkou Javořinou. Z velického nádraží jsme nejdřív sešli do centra Velké ke kostelu svaté Maří Magdalény, od něhož jsme začali po zelené TZ stoupat po louce k vrchu Suchovský Háj. Cestou jsme vstoupili do národní přírodní rezervace Zahrady od Hájem, kde nám začal dělat zajímavé přednášky o místní flóře Jarek Svoboda. Sad zde je nádherně upraven a roste v něm na 500 stromů starých a krajových odrůd jabloní, hrušní, třešní a slivoní a v menší míře i oskeruše, mišpule, dřínu a jedlého kaštanu, z rostlin pak druh orchideje tořič čmelákovitý Holubyho, nazvaný podle botanika a etnografa Jozefa Ludovíta Holubyho, stejně jako chata pod Velkou Javořinou, a vstavač rudohlávek jehlancovitý. Z luk jsme se pak vyšvihli na zalesněný vrchol Suchovského Háje (573 m), z něhož jsme sešli za prvních pohledů k vrcholu Velké Javořiny, na němž se od minulého týdne zachovalo pramálo sněhu, k suchovskému fotbalovému hřišti. Poté následoval neznačený úsek, nejdříve kolem Suchovského Šumárníku (478 m) a pořezaných stromů, kde jsme si udělali přestávku na svačinu, sestupem do údolí potoka Kazivec (430 m), od něhož následoval zpočátku strmý, později pozvolný ale táhlý výstup přes Zadní louky okolo pomníčku Josefa Pomykala k lesíku zvanému Zbytky a dále k další národní přírodní rezervaci, Porážky, jedné z botanicky nejcennějších lokalit Bílých Karpat, kde roste přes 300 druhů vyšších rostlin, z nichž je velký počet chráněných a ohrožených. Na jaře louka rozkvétá spoustou barevných květů, včetně mnoha druhů orchidejí. Zajímavostí je poloparazitický všivec statný, který jinde v Česku neroste. Rozmanité jsou i druhy bezobratlých, z motýlů zde žije například jasoň dymnivkový, ohniváček modrolesklý, modrásek očkovaný. Z Porážek jsme pak krátce vystoupali do lesa, přešli přes kótu 651 m a sestoupali po rozblácené cestě k přírodní rezervaci Dolnoněmčanské louky, bělokarpatským květnatým loukám se spoustou solitérních stromů, převážně dubů. Roste zde na 268 druhů vyšších rostlin, na které je vázáno mnoho živočichů, především hmyzu. Chráněných a ohrožených rostlin a živočichů je dlouhý seznam - za všechny například ohrožená orchidej střevíčník pantoflíček, mečík střechovitý, motýl otakárek fenyklový, brouk roháč obecný. Z luk pak následoval výstup na vrchol Lesné (696 m), nejvyšší bod na trase, ze kterého se otevřeli fantastické výhledy na protější Velkou Javořinu a Jelenec, do doliny ke Strání a hřebenem Velkého Lopeníku nad ním, do celého Dolňácka či na vrchol Inovce. Po skutečně skvělých výhledech jsme seběhli okolo přírodní památky Bahulské jamy, taktéž s výskytem ohrožených orchidejí, ke Kamenné boudě, kam se dá dostat od hlavní silnice od Strání autem, a seběhli po žluté TZ přes polom a rozbahněnou cestu na cyklostezku v údolí Jamného potoka (Veličiky), po které jsme pozvolna sestoupali na Vápenky, kde jsme se ještě do odjezdu autobusu v 15:38 stihli občerstvit v penzionu U Černého potoka.
Vycházka o příjemné délce 19 km to byla skutečně nádherná a na jaře, jakmile pokvetou orchideje a dalí kytičky, se sem i v doprovodu našeho botanika, Jarka Svobody, určitě vypravíme znovu.
Mapa: http://www.cykloserver.cz/f/c6fc252150/