Hledání

980 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

zababovo
  • zima 2018/2019
  • 29 zobrazení
  • 0
kamajw
  • 20.12.2018
  • 4 zobrazení
  • 0
dorostcbct
  • letos v únoru
  • 40 zobrazení
  • 0
veverkacb
Vycházka na běžkách 21.1.2019 Počasí jasno....
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2014
  • 128 zobrazení
  • 4
veverkacb
Vycházka 24.3.2019 Počasí oblačno Orlické hory.......
více  Zavřít popis alba 
  • 24.3.2019
  • 108 zobrazení
  • 4
luigi007
1. den - Číhalka - Šerlich - Velká Deštná - Pěticestí - Hanička - Čihák (43 km); 2. den - Čihák - Mladkov - Suchý vrch - Červenovodské sedlo - Štíty (33 km)
více  Zavřít popis alba 
  • letos v únoru
  • 105 zobrazení
  • 0
astina
Banjo Band Ivana Mládka ve Zbraslavicích na čarodějnice.Na konci alba kapela SONUS
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 1 583 zobrazení
  • 5
jituul
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • 25.2.2019
  • 48 zobrazení
  • 13
jura1972
Přesun z Hodonína malým autobusem přes Přerov, Olomouc, Mohelnici, Králíky, Mladkov, Čihák a Orlické Záhoří na Šerlich, ubytování na Masarykově chatě, od 12 hodin okružní túra od Masarykovy chaty přes nejvyšší vrchol Orlických hor, Velkou Deštnou (1115 m. n. m.), Luisino údolí, Studený vrch, kostel svatého Matouše, Jedlovou, Deštné a Šerlišský mlýn zpět na Masarykovu chatu, celkem 20 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2019
  • 54 zobrazení
  • 1
rybkabohunka
s Veru a Báďou :-)
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2018 až leden 2019
  • 17 zobrazení
  • 1
sportklubniva
Příprava ubytovny před příjezdem sportovců-SK Zlín Mladcová

Vinohrádek 493

760 01 Zlín - Mladcová
více  Zavřít popis alba 
  • březen až duben
  • 16 zobrazení
  • 0
sportklubniva
Dne 11.4. 2019 dorazila skupinka sportovců do arálu. Počasí sice vůbec nepřálo sportovcům, ale pod vedením dobrých trenérů se zajisté dětem akce vydařila.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 27 zobrazení
  • 0
gymostrava
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 26.1.2019
  • 55 zobrazení
  • 0
z-dravezeny
Masopust!!! To je nekonečná zábava,veselý tanec,čerstvé koblihy, chlazená slivovička,...všeho dosytosti. Kdo nezažil, nepochopí! V sobotu jsme nachodili 13km po Tečovicích a v neděli 15km na Mladcové.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v březnu
  • 15 zobrazení
  • 0
motobaworak
Legendární stavebnice Merkur se už téměř 100 let vyrábí na stále stejném místě, v Polici nad Metují v Královehradeckém kraji. Tuto fenomenální hračku pro malé i velké prostřednictvím jedné části velké sbírky pana Jiřího Mládka máte právě možnost spatřit na výstavě Fenomén Merkur na zámku Slavkov...tak tato pozvánka se pánové neodmítá :-)
Aby to dámám nebylo líto,po prohlídce výstavy jsme jeli ještě na jeden zámek a výstava tam bude hlavně pro ně....
více  Zavřít popis alba 
72 komentářů
  • 31.3.2019
  • 203 zobrazení
  • 24
pavelct
Dnešní plán byl vyjet na Boudu, zapiknikovat a poté ještě dorazit na Suchý vrch. No přiznám se, že vyjet se dalo tak pod první rejd, pak už to byla až k Boudě jenom pěšo túra :o) Opravdu tady slušně za těch pár dnů napadlo! Pak po avízu, že Suchák je další den kvůli sněhové kalamitě zavřený, došlo na změnu - z Boudy se probojovat těmi vrstvami sněhu do Mladkova a přes Adam zajet do Českých Petrovic ke sjezdovce do té jejich útulné hospůdky...
Dnes to byl hooodně tvrdej fatbiking ;o)
více  Zavřít popis alba 
  • 16.1.2019
  • 40 zobrazení
  • 1
radejovfotky
Historie velikonočního klepání a Velikonoc v Radějově

Zdeněk Břeský (nar. 1945) zavzpomínal na velikonoční klepání velmi rád. „Začal jsem klepat v pěti letech. Stárci byli kluci, kteří chodili do 8. třídy a mládci kluci, kteří chodili
do 7. třídy. Jejich výsadou bylo, že mohli používat tragače. Všichni ostatní měli klepáče nebo ruční klepadla. Táčky a klepadla si každý musel sehnat sám. Stárci a mládci se starali o to, aby ostatní udržovali pořádek a klepali. Před klepáním jsme museli vybudovat bunkry. Byly tři proudy (skupiny), jeden pro klepáče na hlavní silnici, druhý
pro klepáče Dolní konec a Hoštáky, třetí Záhumní a Kopce. Každý si vybudoval bunkr, kde stárci a mládci od čtvrtka hlídali, aby jiná skupina jim bunkr nezničila. Zapálil se také oheň. Jak bydleli Světlíkovi, byl poslední barák (pak tam Petr Kašpar postavil další barák). Bunkr byl vydlabaný v břehu potoka Radějovky, takový tunel. Před ním se udělal oheň ze slámy. Bunkr z proutí měla druhá skupina a to pod Kameníkovým
a Šmachovým. Skupina Kopce měla bunkr nad Světlíkovým. Klepat se začalo na Zelený čtvrtek, až zvony odletěly do Říma. V pátek ráno v 5 hodin, v poledne, v 15 hodin a večer v 18 hodin. Na Bílou sobotu se klepalo ráno v 5 hodin, v poledne a po poledni se vyklepávalo. Chodilo po trase jednotlivé skupiny.
A jak klepání probíhalo. Sešli jsme se u bunkru. Šlo se a klepalo až do Hoštáků.
Po cestě bylo několik krátkých zastavení. Končili jsme u obrázku v Hoštákoch, tam jsme se pomodlili Otčenáš. Zpátky se šlo volně a neklepalo se. V bunkru jsme spávali, měli jsme tam deky. Na Velký pátek, když se ráno doklepalo a pomodlilo u obrázku, tak se sešlo do potoka a všichni se do půl těla svlékli a umyli v potoku.
Vyklepávali jsme v sobotu odpoledne. Měli jsme koše a šlo se dům od domu a klepalo se. A málokdy se stalo, že by někdo neotevřel. Pak se šlo zpátky přes dědinu. U Světlíků pod návratím se vyklepaná výslužka rozdělovala. Stárci sečetli účast jednotlivých klepáčů. A podle toho podělili jednotlivé klepáče. Klepáči byli ještě rozdělení do různých kategorií podle stáří. Když jsem v pěti letech poprvé klepal, tak jsem jedno klepání vynechal a stárci Jenda Č. a Hary T. mi za celé klepání dali jedno vajíčko a 0,50 haléřů. V té době jsem si umínil, že až budu stárkovat, budu spravedlivý.“
Jan Hlupík (nar. 1927) uvádí. „Nejdříve jsem klepal ručním klepadlem, až sem byl starší, tak teprve sem měl táčky. V Radějově chodily klepat čtyři skupiny, jedna parta kolem dvaceti dětí. Než se začalo klepat, pokleklo se u kříža u kostela, pomodlil sa Otčenáš. Obyčajně skupinu vedl nejstarší (stárek). Na Bílú sobotu sa vyklepávalo. Darované vajíčka sa rozdělily a doma sa spotřebovaly.“
Marie Hrachovská (nar. 1934) vzpomíná na velikonoční období. „Na Zelený čtvrtek sa zavázaly zvony, ty od té doby nesměly zvonit. Děcka začaly chodit klepat. Zvony se rozvazovaly až na Bílú sobotu. Na Velký pátek sa moselo ráno omývat potoční vodú nebo přímo na potoku. V potoku sa umývali aj klepáči. Nesmělo sa hýbat se zemí.
V tento den byl velký půst a proběhlo jednodenní nasycení. Na Bílou sobotu (Na vzkříšení) jsme dělávali nádivku (rohlíky, uzené maso, vajíčka, nať petrželí), která sa mohla jest (jíst) až po vzkříšení. Na Hod Boží velikonoční (Velikonoční neděle) sa
do uzélka vzalo vajíčko a pečivo a nechalo sa při mši posvětit. Vajíčka sa barvily
v sobotu a v nedělu sa vzaly posvětit do kostela. Barvilo sa v cibulovém listí a v cigorce. Velikonoční pondělí bylo ve znamení šlaháčů. Mládenci chodili skoro ráno, aby chytili ženské ještě v posteli. Měli u sebe korbáče (upletený celý z vrbového prútí) nebo rajštoky (jeden prut olúpaného vrbového prútka, dole upletené držadlo- rukojeť z dalšího vrbového prútí). Někteří chodili samostatně, jiní zase v partách. Děvčice oplacaly v úterý ráno.“
Marie Kotková (nar. 1931) si vzpomněla na průběh těchto událostí. „Na Zelený čtvrtek sa vařilo něco zeleného. Po večerní mši začalo klepání chlapců. Na Velký pátek byl velký půst. Byla jen zasmažená polévka a šlížky. Hned ráno sa chodilo umývat do potoka, bylo nás tam plno. Pak jsme šli na pobožnost Křížové cesty. Na Bílou sobotu klepáči vyklepávali, večer sa šlo do kostela. Na Velikonoční nedělu sa světily pokrmy – vajíčka, buchty a pak sa s tím podělila celá rodina. Pekly se také koláče, ovečky, mazance, kterým se na povrchu vyryl dřevem kříž. Barvily sa vajíčka v cibulových šupkách nebo silném čaji. Na Velikonoční pondělí chlapci chodili šlahat, chodili brzo ráno, pak byla mša. V úterý ráno děvčice chodily šlahat chlapců.“
Pavlína Martinková (nar. 1929) v rozhovoru uvedla. „V postní dobu před Velikonocemi jsme se každý den doma modlili všichni dohromady růženec. Když někdo přišel na návštěvu, tak se musel k modlícím taky přidat. Ve čtvrtek se dělala polévka kyselica, možná se dělala už na škaredú středu. Chodili také klepáči. Na Velký pátek jsme se chodili umývat do potoka. Chodila jsem tam se stařenků. Na Bílou sobotu se pekly koláče (syrné, makové, trnkové). Byly trošku menší než dlaň, kynuté bábovky, někdo barvil vajíčka, jiní až v nedělu, v cibulovém listí nebo barvami zakoupenými u Grošů nebo ve Spolku. Chlapci v nedělu pletli malé korbáče. Pacholci měli upletený velký korbáč na ramena. Každá děvčica jim při šlahání naň přivázala mašličky.“
Marie Vítková (nar. 1926) zavzpomínala na svoje dětství v období Velikonoc. „Na škaredú středu sa podsypávalo. Pacholci chodili po dědině s košem, v kterém měli plevy a dvě syrové vajíčka. Do koša házali děvčice, které odchytili vénku. Nechali ju v koši, žeprej sa vyléhnú kuřata. Chytali jen svobodné děvčice. Na Zelený čtvrtek a Velký pátek jsme moseli dodržovat půst. Ve čtvrtek sa pékla turkyňová buchta s trnkama. Na Velký pátek hned, jak sme sa obudili, mamička s tatíčkem aj s nama šli do potoka. Tam jsme si umývali nohy a s nama tam byla celá dědina. Říkalo sa takové říkání. Teče voděnka čistá, umyj nohy Pána Krista. Ale žádné zdržování, bylo tam zima. Na Velký pátek sme jedli onom jednú a to suchý chleba s vodú. Pak sa sedělo doma a modlilo sa. V kostele potom byla pobožnost Křížové cesty. O hledání pokladů na Velký pátek moja mamička vykládala, že kdo hledal poklad, musí opustit místo, než kohút 12 krát zakokrhá, jinak tam zostane celý rok.“
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2019
  • 111 zobrazení
  • 0
krbici
  • 11.6.2017
  • 38 zobrazení
  • 0
kukuoli
2 komentáře
  • 8.5.2016
  • 78 zobrazení
  • 1
reklama