Hledání: NÁDRAŽÍ

Pro dotaz NÁDRAŽÍ jsme našli 7 059 výsledků.
AKCE -40 % s kódem
Den dětí se
40% slevou

Pořiďte pexeso
jen za 149 Kč.
Kód: 40NaPexeso
Den dětí
jcenda
a skvělý návrat - zda-li pak víte, kteří dva naši velikáni maji v Obříství památníky? Start byl v Nymburce, pak přesun vlakem do Neratovice-město, dále proti větru do Veltrus. Tak jsme pracovali do jedenácté a pak jsem nastoupil cestu zpáteční, přes Vojkovice - pole chřestu do Obříštví a dále do Neratovic, zde jsem vyhodnotil situaci a pokračoval na hopsa hejsa do Brandejsa, a odtud pak skočko letmo kolmo na krásné nádraží Stará Boleslav a pak už rychlíkem Střekov do NBK - celkem 65 km, není to paráda a 15 keší - CITO, mysterky a tradičky... No, komu se to naskytne
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 4 zobrazení
tomjm
Po karanténě jsme opět spolu. V počtu 7 Tomíků v čele s Jirkou se vydáváme vláčkem do Lovosic, kde přestupujeme na bus do Opárna. Tam se potkáváme se zbytkem osazenstva. S Kamilou a její rodinkou. Společníkem je nám ze začátku drobný déšť, který vystřídá čas bez jediné kapky. Vzduch je krásný po tom vydatném ranním dešti. Mlhavý opar prokvétá mezi kmeny buků, bříz a dubů a činí les tajemným. Cestou určujeme květenu, která tu má velmi bohatou rozmanitost. Roste si tu tak nádherně divoce. Co chvíli stojíme a kocháme se. Blížíme se k vrcholu a mlha by se dala krájet. Je jasné, že o výhled na kopečky Českého Středohoří dnes přijdeme. Nevadí, společnost nám dělá postřižinské pivečko a mlhavý opar nad Opárnem..:) Cestou dolů mlha pomalu mizí a my máme nad Lovosicemi to štěstí okolní kopce vlnící se v dálce zahlédnout. Hurá.. Ve vláčku na nás padne únava, za 2 hodinky jsme v Praze. S Jirkou a Luckou se vydáváme na pivko a na zelňačku do hospody Juliska. Sotva vyjdeme z nádraží, začne se nám silný vítr opírat do těl příjemně znavených výletem. Do toho déšť. Krásné zakončení úžasného výletu. V červnu na viděnou, milí Tomíci..
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 12 zobrazení
kajdule
Po karanténě jsme opět spolu. V počtu 7 Tomíků v čele s Jirkou se vydáváme vláčkem do Lovosic, kde přestupujeme na bus do Opárna. Tam se k nám přidává zbytek osazenstva. Kamila s rodinou. Celkem je nás tedy 11. Zpočátku nás doprovází drobný déšť. Pak už je celý výlet bez jediné kapky. Vzduch je krásný po tom vydatném ranním dešti. Mlhavý opar prokvétá mezi kmeny buků, bříz a dubů a činí les tajemným. Cestou určujeme květenu, která tu má velmi bohatou rozmanitost. Roste si tu tak nádherně divoce. Co chvíli stojíme a kocháme se. Blížíme se k vrcholu a mlha by se dala krájet. Je jasné, že o výhled na kopečky Českého Středohoří dnes přijdeme. Nevadí, společnost nám dělá postřižinské pivečko a mlhavý opar nad Opárnem..:) Cestou dolů mlha pomalu mizí a my máme nad Lovosicemi to štěstí okolní kopce vlnící se v dálce zahlédnout. Hurá.. Ve vláčku na nás padne únava, za 2 hodinky jsme v Praze. S Jirkou a Luckou se vydáváme na pivko a na zelňačku do hospody Juliska. Sotva vyjdeme z nádraží, začne se nám silný vítr opírat do našich příjemně znavených těl. Do toho déšť. Krásné zakončení úžasného výletu.. Za silného deště se vydávám k domovu. Je mi krásně po těle. Vlasy mokré, kalhoty také. Stáňa říká, že jsem snad jediný člověk v jejím okolí, který se raduje z deště. Ano. Zvláště když jsem v přírodě, je to zvláštní, ale moc příjemný pocit. Cítím se tak svobodně.. V červnu se na vás těším zas, milí Tomíci.. Je mi s vámi moc hezky.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 13 zobrazení
pinia
Podívat se k rybníku U Nádraží byla jen příležitost, jak vypadnout z města do přírody a na pivo. S cilií-Kristinou jedu do Jehnic se podívat, jak a co žije na rybníku. Jestli tam budou labutě. Jeden km tam, něco málo focení a jeden zpátky, potom posezení v zahrádce restaurace u jednoho točeného.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • včera
  • 19 zobrazení
kppturista
trasu Velký Osek žst., neznačenými i značenými cestami lužními lesy, Oseček, jez a zdymadlo Velký Osek, Motel U jezera, Velký Osek, husovo náměstí, žst. připravila Zdena Heranová, ale pro nemoc se nezúčastnila a tak 19 turistů včetně mne jsem odvedl já. Z toho počtu pět pokročilých zvolilo kratší trasu. V nádherně vlhké lese se krásně dýchalo a i další ceta byla příjemná. První přeháňku jsme přestáli pod střechou motelu a druhou až na nádraží. Vrátili jsme se suší a spokojení.Stopař mi naměřil 10,5 km.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 44 zobrazení
riguna
Na dnešek Anička připravila výlet do Hradce nad Moravicí.Sešlo se nás jen 7 statečných.Ostatní se báli počasí.Vyjeli jsme bez deště,ale v Hradci trošku mrholilo a tak někomu stačil deštník jinému pláštěnka.Moc dlouho jsme to nepotřebovali.Díky uzavřené lávce přes řeku jsme zažili trošku adrenalínu úzounkou stezkou těsně kolem řeky.Zvládli jsme to a řeku překonali na dalši lávce.Konečně Žimrovice a ouha hosůdky zatvorené.Obrácíme na zpátek.To už ale jinudy.Stoupáme hezky po žluté a to jsme se zahřáli.Konečně vrchol a pak už jen sešup k zámku a na nádraží a domů.Ušli jsme celkem 11,5 km.J.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • minulou sobotu
  • 58 zobrazení
pisatelka
Na dnešek byla předpověď nevalná , přesto jsem připravila výlet do Hradce nad Moravicí
Po příjezdu začalo mrholit , tak jsme si navlekli pláštěnky a pokračovali v cestě . Problém nastal ,když lávka přes řeku byla uzavřená . Nechtělo se nám vracet , tak jsme šli druhou stranou po břehu k další lávce . Byl to doslova adrenalinový chodník . Vše se zvládlo a pak už pokračovali dál do Žimrovic s tím , že si tam dáme něco k snědku . bohužel dnes zcelo uzavřeno .S nedobrým pocitem jsme se vrátili a po žluté vyšlápli k Myslivně a pak dolů k Bezručové vyhlídce . Tam jsme poseděli , snědli domácí svačinku a dali si něco na zahřátí . Pak už parkem dolů k Bílé věži , zámku a vstupního hradu . Bohužel už bylo málo času na občerstvení , tak pomalým krokem jsme šli k nádraží . Naštěstí jediná hospoda tu měla otevřeno , tak rychlé pivo a hurá k vlaku . I když nebylo vše dokonalé , my jsme si to stejně príma užili . Bylo nás jen 7 osob , ale ušli bezmála 11.5 km !!!
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • minulou sobotu
  • 32 zobrazení
vojtak20
Oprava křižovatky Václavská - Křížová - 3. etapa
25.08.2014 00:00 - 29.08.2014 23:59
Linky: 2 5 6 82 84 N91 405 406

Ve třetí etapě opravy křižovatky ulic Václavská a Křížová bude umožněn průjezd tramvají od Mendlova náměstí do ulice Václavské.

Linka 1 se v souvislosti s ukončením výluky v ulici Žabovřeské vrací na svoji původní trasu Řečkovice - Hlavní nádraží - Mendlovo náměstí - Ečerova.

Linka 2 zůstane rozdělena na dvě části: Stará osada - Hlavní nádraží - Švermova a Modřice, smyčka - Celní, přičemž provoz na modřické části bude zajišťován obousměrnou tramvají ve dnech 25. - 27. 8. po koleji směr Modřice a ve dnech 28. a 29. 8. po koleji směr město.

Vedení linky 5 se nemění, pojede tedy v trase Štefánikova čtvrť - Mendlovo náměstí.

Odklon linky 6 zůstává zachován beze změny, tzn. v úseku Česká - Krematorium je linka odkloněna přes náměstí Svobody a ulicí Renneskou. Všechny spoje jsou vedeny až do smyčky Starý Lískovec.

Náhradní dopravu zajistí nadále pouze linka x2 v úseku Mendlovo náměstí - Ústřední hřbitov (- Modřice). Ve směru na Mendlovo náměstí bude odkloněna ulicemi Poříčí, Zahradnickou a Václavskou. Zastávka Poříčí zůstane přeložena do ulice Vídeňské před most přes řeku Svratku, autobusy zastaví také na zastávce Václavská společné s linkou 1.

Linky 82 (směr centrum) a 84 pojedou odklonem ulicemi Zahradnickou a Václavskou. Linka 84 zastaví náhradou za vynechanou zastávku Poříčí na zastávce Václavská.

Linka N91 pojede ve směru do centra stejně jako v předešlých etapách odklonem ulicí Zahradnickou. Zastávka Poříčí zůstává přeložena do ulice Vídeňské před most přes řeku, zastávka Václavská zůstává přeložena za křižovatku ulic Václavská a Zahradnická. Ve směru do Starého Lískovce se linka N91 vrací na svoji pravidelnou trasu.

Linka N98 se vrací na svoji pravidelnou trasu.

Linky 405 a 406 i nadále vynechají zastávku Poříčí.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 4 zobrazení
vojtak20
Z důvodů rekonstrukce ulice Milady Horákové byla od 15. března 2014 do 26. června 2015 linka 3 mezi zastávkami Česká a Vojenská nemocnice obousměrně odkloněna ulicemi Rooseveltova a Cejl. Zastávku Dětská nemocnice obsloužila úvraťově zakončená výluková tramvajová linka x3 provozovaná v trase Dětská nemocnice - Jugoslávská - Tkalcovská - Malinovského náměstí - Janáčkovo divadlo - Česká - Konečného náměstí - Tábor - Vozovna Komín (- Bystrc, Rakovecká). Linka x3 byla v provozu v pracovních dnech od 5 do 23 hodin a v nepracovních dnech od 6 do 23 hodin a byla obsluhována výhradně nízkopodlažními vozidly. Linka 5 byla mezi zastávkami Česká a Jugoslávská obousměrně odkloněna ulicemi Rooseveltova a Cejl. V nepracovních dnech na ni byly nasazovány hlavně sólo vozy. Naopak v pracovních dnech kvůli 10minutovému intervalu na ní jezdily soupravy tramvají T3 a tramvaje 13T. Tramvajová linka 9 byla rozdělena na dvě provozní větve označené linkovými čísly 9 a x9. Linka 9 jezdila v úseku Juliánov - Vlhká po své trase. V zastávce Hlavní nádraží zastavila na zastávce vedle smyčky trolejbusů a dále pokračovala jednosměrně přes zastávky Malinovského náměstí - Janáčkovo divadlo - Česká - Náměstí Svobody - Zelný trh zpět k zastávce Hlavní nádraží (2. kolej) a do Juliánova. Linka x9 jezdila v úseku Lesná, Čertova rokle - Jugoslávská po původní trase linky 9. Od zastávky Jugoslávská byla obousměrně odkloněna ulicí Cejl na Malinovského náměstí a dále pokračovala jednosměrně přes zastávky Hlavní nádraží (1. kolej) - Zelný trh - Náměstí Svobody - Česká - Janáčkovo divadlo zpět na Malinovského náměstí, ulicí Cejl k zastávce Jugoslávská a po původní trase linky 9 do smyčky Lesná, Čertova rokle. Zatímco na linku x9 byly ve všední dny vypravovány soupravy T3, tramvaje 13T a RT6, na lince 9 jezdily tramvaje K2 a Anitry. Tramvajová linka 11 jezdila v úseku Lesná, Čertova rokle - Česká po své trase a dále byla odkloněna přes zastávky Šilingrovo náměstí a Nemocnice u sv. Anny do zastávky Mendlovo náměstí.
Náhradní doprava byla zajištěna autobusovou linkou x5 provozně spojenou s linkou 46 a vedené po trase Štefánikova čtvrť - Provazníkova - Lesnická - Zimní stadion - Schodová - Náměstí 28. října - Janáčkovo divadlo - Moravské náměstí - Náměstí 28. října - Schodová - Zimní stadion - Lesnická - Provazníkova - Štefánikova čtvrť. Linka x5 byla v provozu v pracovních dnech od 5 do 23 hodin a v nepracovních dnech od 6 do 23 hodin. Většina spojů autobusové linky 46 byla ukončena v zastávce Lesnická (Štefánikova čtvrť) a propojena se spoji výlukové autobusové linky x5. Na lince 53 byl ve špičce výrazně omezen provoz v úseku Štefánikova čtvrť - Stará osada. Většina spojů byla ukončena v zastávce Štefánikova čtvrť umístěné před kruhovým objezdem v ulici Kohoutově. Linka 66 byla po dobu výluky mimo provoz. Autobusy linky 67 byly ve směru do Jundrova mezi zastávkami Malinovského náměstí a Náměstí 28. října odkloněny ulicemi Lidická, Lužánecká, třída Kpt. Jaroše a Kudelova. Na náměstí 28. října obsloužily přeloženou zastávku a na odklonové trase ve směru do Jundrova navíc zastavovaly v zastávkách Janáčkovo divadlo a Moravské náměstí. Ve směru na Zvonařku jezdily odklonem ulicemi Příkop, Bratislavská a Jezuitská a obsloužily své obvyklé zastávky. Autobusová linka 82 byla mezi zastávkami Vojenská nemocnice a Česká obousměrně odkloněna ulicemi Cejl a Rooseveltova, čímž vynechala zastávku Dětská nemocnice. Náhradou zastavovala v bezbariérové zastávce Tkalcovská. Noční autobusová linka N92 byla mezi zastávkami Moravské náměstí a Jugoslávská obousměrně odkloněna ulicemi Koliště a Cejl. Noční autobusová linka N93 byla mezi zastávkami Moravské náměstí a Zemědělská odkloněna ve směru do Útěchova ulicemi Lidická, Lužánecká, třída Kpt. Jaroše, Kudelova, Drobného, Erbenova a Zemědělská. Na Moravském náměstí obsloužila zastávku společně s linkami N90 a N91 a na náměstí 28. října přeloženou autobusovou zastávku. Linka po dobu výluky vynechávala zastávky Dětská nemocnice, Jugoslávská a Tomanova. Navíc obsloužila zastávku Schodová. Ve směru z Útěchova k hlavnímu nádraží ulicemi Zemědělská, Erbenova, Drobného, Příkop, Bratislavská a Koliště, čímž vynechávala zastávky Tomanova, Jugoslávská a Dětská nemocnice. Na náměstí 28. října obsloužila zastávku linek x5 a 67 ve směru do centra. Na odklonové trase navíc obsloužila zastávku Schodová.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 4 zobrazení
vojtak20
Oprava křižovatky Václavská - Křížová - 2. etapa
23.08.2014 00:00 - 24.08.2014 23:59

Vzhledem k opravě kolejí je omezen provoz v křižovatce ulic Václavská a Křížová. Ve druhé etapě bude zcela znemožněn průjezd tramvají touto křižovatkou.

Linka 1 zůstává v provozu v trase Řečkovice - Nové sady.

Linka 2 bude stále rozdělena na dvě části. První část bude beze změny vedena v úseku Stará osada - Hlavní nádraží - Švermova, druhá část bude zkrácena na úsek Modřice - Celní a její provoz bude zajišťován obousměrnou tramvají po koleji směr Modřice (tzn. ve směru do centra pojede linka 2 po levé koleji!). Provozní propojení s linkami 5 a 11 bude zrušeno.

Linka 5 bude i nadále v provozu pouze v úseku Štefánikova čtvrť - Mendlovo náměstí.

Linka 6 bude v úseku Česká - Krematorium odkloněna přes náměstí Svobody a ulicí Renneskou. Všechny spoje budou vedeny až do smyčky Starý Lískovec.

Náhradní dopravu zajistí linka x1 v nezměněné podobě, tzn. v trase Hlavní nádraží - Hybešova - Mendlovo náměstí - Vozovna Komín s odklonem ulicí Leitnerovou (směr Komín), resp. ulicí Zahradnickou (směr Hlavní nádraží). Kromě toho bude zavedena linka x2 v trase Mendlovo náměstí - Celní - Ústřední hřbitov (- Modřice, smyčka). V úseku Poříčí - Mendlovo náměstí ve směru na Mendlovo náměstí pojede linka x2 odklonem ulicemi Poříčí, Zahradnickou, Leitnerovou, Anenskou a Pekařskou. Zastávka Poříčí bude přeložena do ulice Vídeňské před most přes řeku Svratku, na odklonové trase zastaví autobusy i na zastávkách Václavská a Nemocnice u svaté Anny. Ve směru k Ústřednímu hřbitovu zůstane provoz autobusů ulicí Křížovou zachován.

Linka 84 pojede v úseku Křídlovická - Mendlovo náměstí odklonem ulicemi Nové sady, Hybešova, Leitnerova, Anenská a Pekařská. Zastávka Křídlovická bude přeložena k zastávce linek 60 a 61, zastávka Poříčí nebude obsluhována. Náhradou zastaví linka 84 na zastávce Hybešova.

Odklony linek 82, N91 a N98 se oproti 1. etapě nemění.

Regionální linky 405 a 406 vynechají zastávku Poříčí.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 50 zobrazení
vojtak20
Oprava křižovatky Václavská - Křížová - 2. etapa
23.08.2014 00:00 - 24.08.2014 23:59

Vzhledem k opravě kolejí je omezen provoz v křižovatce ulic Václavská a Křížová. Ve druhé etapě bude zcela znemožněn průjezd tramvají touto křižovatkou.

Linka 1 zůstává v provozu v trase Řečkovice - Nové sady.

Linka 2 bude stále rozdělena na dvě části. První část bude beze změny vedena v úseku Stará osada - Hlavní nádraží - Švermova, druhá část bude zkrácena na úsek Modřice - Celní a její provoz bude zajišťován obousměrnou tramvají po koleji směr Modřice (tzn. ve směru do centra pojede linka 2 po levé koleji!). Provozní propojení s linkami 5 a 11 bude zrušeno.

Linka 5 bude i nadále v provozu pouze v úseku Štefánikova čtvrť - Mendlovo náměstí.

Linka 6 bude v úseku Česká - Krematorium odkloněna přes náměstí Svobody a ulicí Renneskou. Všechny spoje budou vedeny až do smyčky Starý Lískovec.

Náhradní dopravu zajistí linka x1 v nezměněné podobě, tzn. v trase Hlavní nádraží - Hybešova - Mendlovo náměstí - Vozovna Komín s odklonem ulicí Leitnerovou (směr Komín), resp. ulicí Zahradnickou (směr Hlavní nádraží). Kromě toho bude zavedena linka x2 v trase Mendlovo náměstí - Celní - Ústřední hřbitov (- Modřice, smyčka). V úseku Poříčí - Mendlovo náměstí ve směru na Mendlovo náměstí pojede linka x2 odklonem ulicemi Poříčí, Zahradnickou, Leitnerovou, Anenskou a Pekařskou. Zastávka Poříčí bude přeložena do ulice Vídeňské před most přes řeku Svratku, na odklonové trase zastaví autobusy i na zastávkách Václavská a Nemocnice u svaté Anny. Ve směru k Ústřednímu hřbitovu zůstane provoz autobusů ulicí Křížovou zachován.

Linka 84 pojede v úseku Křídlovická - Mendlovo náměstí odklonem ulicemi Nové sady, Hybešova, Leitnerova, Anenská a Pekařská. Zastávka Křídlovická bude přeložena k zastávce linek 60 a 61, zastávka Poříčí nebude obsluhována. Náhradou zastaví linka 84 na zastávce Hybešova.

Odklony linek 82, N91 a N98 se oproti 1. etapě nemění.

Regionální linky 405 a 406 vynechají zastávku Poříčí.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 14 zobrazení
vojtak20
Oprava křižovatky Václavská - Křížová - 1. etapa
18.08.2014 00:00 - 22.08.2014 23:59

Z důvodu opravy a výměny kolejí bude celkem ve třech etapách omezen provoz v křižovatce ulic Václavská a Křížová. V první etapě bude umožněn pouze průjezd od Mendlova náměstí směrem na Poříčí.

Linka 1 bude vzhledem k souběhu s výlukou v ulici Žabovřeské v provozu pouze v úseku Řečkovice - Hlavní nádraží - Nové sady.

Linka 2 bude rozdělena na dvě části: Modřice - Ústřední hřbitov - Poříčí - Mendlovo náměstí (odkud bude pokračovat jako linka 5 do Štefánikovy čtvrti nebo jako linka 11 na Lesnou) a Stará osada - Hlavní nádraží - Křídlovická - Švermova.

Linka 5 bude v provozu pouze v úseku Štefánikova čtvrť - Mendlovo náměstí (odkud bude pokračovat jako linka 2 k Ústřednímu hřbitovu nebo do Modřic).

Všechny spoje linky 6 budou vedeny až do smyčky Starý Lískovec.

Vzhledem ke změně oběhů vozidel se mění časy garantovaných odjezdů nízkopodlažních spojů na lince 11. Z Mendlova náměstí bude linka 11 pokračovat jako linka 2 k Ústřednímu hřbitovu nebo do Modřic.

Náhradní dopravu zajistí linka x1 v trase Hlavní nádraží - Hybešova - Mendlovo náměstí - Pisárky - Vozovna Komín. V úseku Hybešova - Mendlovo náměstí pojede ve směru do Komína ulicemi Leitnerovou, Anenskou a Pekařskou (vynechá zastávku Václavská, náhradou zastaví na zastávce Nemocnice u svaté Anny), v opačném směru pojede ulicemi Křížovou, Poříčí a Zahradnickou (zastávka Václavská bude přeložena za křižovatku ulic Václavská a Zahradnická). V úseku Mendlovo náměstí - Vozovna Komín nahradí linka x1 linku x44, která bude zrušena.

Linky 82, N91 a N98 budou v úseku Hybešova - Mendlovo náměstí / Poříčí odkloněny ve směru na Mendlovo náměstí (Poříčí) ulicemi Leitnerovou, Anenskou a Pekařskou (vynechají zastávku Václavská, náhradou zastaví na zastávce Nemocnice u svaté Anny), v opačném směru ulicemi Poříčí a Zahradnickou (zastávka Václavská bude přeložena za křižovatku ulic Václavská a Zahradnická, zastávka Poříčí bude pro linku N91 přeložena do ulice Vídeňské před most přes řeku Svratku).
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 14 zobrazení
michnov
Švestková dráha – nejmodernější lokálka v Evropě
Malebná železniční trať z konce 19. století, klikatící se po jižním úpatí Milešovského středohoří mezi městy Most a Lovosice. Z trati se naskýtají nádherné panoramatické výhledy na ty nejdramatičtější partie Českého středohoří (Košťálov, Házmburk, Oltářík, Křížové vršky, Srdov, Brník, Oblík, Raná, Číčov, Milá, Zlatník).
Počátky snahy o vybudování této trati sahají do roku 1895, koncese k realizaci projektu nazvaného "Místní dráha Obrnice – Sedlec – Čížkovice" (Lokalbahn Obernitz – Sedlitz – Tschischkovitz) byla udělena v roce 1897. Náklady na výstavbu trati pokryla ze 70% Česká zemská vláda, zbylých 30% uhradili místní zájemci. Stavba trati, která nevyžadovala žádné náročné konstrukce (velké náspy, mosty), šla velmi rychle, pravidelný provoz zde byl zahájen již na konci příštího roku: 19. prosince 1898.
Celková délka trati mezi Lovosicemi a Mostem dosahuje 44 km. Protože lokálka využila ve čtyřkilometrovém úseku z Lovosic do Čížkovic již existující trať vedoucí do Loun (přes Libochovice) a obdobně tomu bylo i na úseku z Mostu do Obrnic (3 km na stávající trati Most - Louny), představovala novostavba vlastní dráhy 37 km v úseku z Čížkovic do Obrnic. Nejníže položeným bodem se tak staly Čížkovice (175,6 m. n. m.), nejvýše položeným bodem byla dnes již zrušená stanice Odolice o nadmořské výšce 314,6 m. n. m. Největší sklon dosahuje 19,1 promile mezi Čížkovicemi a Třebenicemi.
Tato dráha se však stala pro ČD – nepotřebnou a proto ji společnost AŽD koupila od státu v roce 2016 jako zbytnou. Během krátkého času ji uvedla do normového stavu, aby vybudovala zkušební polygon pro testování vlastních technologií. Současně zde začala ve spolupráci s Ústeckým krajem provozovat víkendovou turistickou linku T4 Lovosice – Most, která si získala značnou oblibu. A právě to se stalo impulsem k jednání vedoucím k obnovení každodenního provozu.

Linka U10, která je je součástí Integrovaného dopravního systému Dopravy Ústeckého kraje (IDS DÚK), je tvořena 11 páry vlaků jezdících mezi Litoměřicemi horním nádražím a Mostem a dalšími 7 páry vlaků v úseku Litoměřice horní nádraží – Třebívlice. Nasazeny jsou modernizované nízkopodlažní motorové jednotky RegioSprinter (65 míst k sezení, 100 míst k stání) s klimatizací, Wi-Fi, zásuvkami 230 V, velkoprostorovým vakuovým WC a možností přepravy kočárků, kol a lyží. Nové spoje, které jsou rychlejší než autobusové linky, obsluhují následující stanice a zastávky: Litoměřice horní nádraží, Litoměřice Cihelna, Žalhostice, Lovosice závod, Lovosice, Sulejovice, Čížkovice, Třebenice, Třebenice město, Dlažkovice, Podsedice, Třebívlice, Židovice, Libčeves, Bělušice a Most.
DNES JE TO NEJMODERNĚJŠÍ LOKÁLKA V EVROPĚ
Vlak, který sám ví, jak rychle má jet, kdy má zastavit a kolik veze cestujících? Vlak, který nepozornému cyklistovi se sluchátky v uších vyšle do mobilu upozornění, že se blíží k přejezdu? Vlak, který cestujícím přesně ukáže, kudy zrovna jede a za kolik minut přijede na nádraží? Taková je budoucnost..
Já jsem si jí projel celou - 20.5.2020
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • minulý čtvrtek
  • 38 zobrazení
blanka13
Tak dnes jsme některé měly letět do španělské Andalusie...😰😰😰 A protože máme volno, tak výletujeme po krásných moravských končinách... Vyrazily jsme z Horní Lipové a stoupaly přes Oblý vrch na Lví horu (1040m) a Studený (1042m). Dál jsme pokračovaly po neznačených cestách po hřebenu Vysoký hřbet. Byla to nádherná skalnatá hřebenovka se Skálou smrti (962 m, proč se tak jmenuje nevím...někdy je nazývána Sluneční skála...). Vyšplhaly jsme až nahoru, byl tam krásný výhled a celkově to bylo moc pěkné místo. Dalším vrcholem byl Kopřivník (925m ), kamenitý a zalesněný vrch. Potom jsme hledaly a našly Tetřeví chatu, dobře v lese ukrytou. Od chaty jsme šly lesem dolů z kopce, cestu jsme našly bez problémů. Zašly jsme se podívat na Ztracený vodopád a pak už do Vápenné na vlak. Ještě jsme se zastavily v místním bývalém lomu a kolem bývalé vápenky jsme došly na nádraží. Celý den bylo krásně slunečno a teplo a v Rychlebkách se nám moc líbilo... Ušly jsme 18 km...
více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 15 zobrazení
nanyjana
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • minulou středu
  • 49 zobrazení
lucislava
Tipuju na bývalý dvůr s konírnou,předělanou na vepřák.Hned vedle funkční pily s komínem.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • minulou středu
  • 19 zobrazení
carojanka
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 7 zobrazení
jirka1986
Tehdy jsem v ten den moc nefotil, ale už tehdy jsem vyfotil jen tak pro zábavu nějaký cizí pozemek v Rýmařově u nádraží, kde se pásla drůbež.
Měl jsem štěstí, že nevyběhl nějaký starý prďola mi strašně nadávat, to bych musel asi utéct pryč o stanici blíž domovu a to bych nevysvětlil proč jeho slepice fotím. Dělal jsem to běžně, než mi jel vlak, když jsem šel ze schůzky. To je město, kde jsou tak 2 obyvatele na kilometr, najít nějakou hospodu nebo supermarket je umění. Tak jsem tehdy nalezl nějakou prodejnu alkotéku, kde měli dobrou slivovici, tak jsem cestou domů si zpříjemnil cestu.
Dále aby to album nebylo tak nudné, tak zde uveřejňuji ještě starší fotky, jak jsem v polovině května 2007 byl na Pradědu s tehdejším kámošem... tehdy jsem hory miloval i jako v rámci veškeré turistiky jako nikdy!
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 15 zobrazení
doubleclutcher
Po stopách známého turistického pochodu, jehož 55. ročník (nepřerušené tradice) se měl konat tradičně třetí sobotu v květnu, 16/5/2020. Kvůli koronavirovému šílenství bylo kolem 15. dubna oznámeno, že se letošní ročník pochodu ruší. Na diskusním fóru u webu pochodu se to od té chvíle hemžilo komentáři "půjdeme stejně", tak po pár dnech bylo diskusní fórum zrušeno. Kdo už pochod někdy šel, ví, kdy se jde, odkud a kam. Jelikož šlo o neorganizovanou akci, nebyly zajištěné ani svozové autobusy na vlak do Heřmaniček, a tak to představovalo ještě cca 6km z Prčice po žluté turistické značce pěšky na vlakové nádraží na poslední vlak v 18:43.
Představovalo to cca 75,4 km.
Více o pochodu:
https://www.praha-prcice.cz/
https://www.facebook.com/Pochod-PRAHA-PRČICE-104564929581452/
více  Zavřít popis alba 
  • minulé pondělí
  • 39 zobrazení
lotusesprit
Dělostřelecká tvrz Adam - Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935-1938 na hranicích s Německem. Z 16 plánovaných dělostřeleckých tvrzí byla rozlohou nejmenší. Na tvrzi mělo být umístěno 8 srubů: K-S 39 „Hodek“, K-S 40 „U háječku“, K-S 41 „Pod vrškem“, minometná otočná věž K-S 44 „Za větrem“, vchodový objekt K-S 43a „Na sekyře“, dělostřelecká otočná věž K-S 42 „Trigonometr“, dělostřelecké sruby K-S 43 „Veverka“ a K-S 45 „Jabůrek“.Výstavba byla zahájena 10. srpna 1936. Ve dnech 26. května až 1. června 1937 proběhla betonáž prvního srubu K–S 38, který není přímo součástí tvrze, jako poslední byl vybetonován 6. až 12. srpna 1938 objekt dělostřelecké otočné věže. Po stavební stránce byla tvrz Adam v roce 1938 téměř dokončena. Betonáž všech sedmi zadaných objektů byla kompletně provedena. Objekt K–S 44 určený pro minometnou věž byl projekčně upravován ještě v průběhu září 1938, a proto se nezačalo ani s jeho hrubou betonáží, proběhly pouze zemními práce a došlo k vylamování šachty pro napojení s podzemím. Z plánovaného počtu pancéřových prvků se podařilo osadit pouze zvony do izolovaných pěchotních srubů K–S 37 (3 kusy), K–S 38 (3 kusy) a K–S 46 (2 kusy) a nebýt osudného září 1938 byly by osazeny ještě na podzim téhož roku i dva zvony a jedna kopule do tvrzového pěchotního srubu K-S 39. Tvrzi scházely především ale hlavní dělostřelecké zbraně (kasematní houfnice vz.38), které se z důvodu zpoždění ve vývoji a výrobě se do žádného z dělostřeleckých objektů v československém pohraničí nedostaly. Hlavní zbraň tvrze – dělostřelecká otočná a výsuvná věž také nebyla instalována, čímž se stal objekt nebojeschopný a vzhledem ke svému specifickému poslání nemohl vyzbrojen ani nouzově. Chybějící dělostřelecká výzbroj byla ale provizorně řešena alespoň u dělostřelecký srubů a to pomocí zastaralých horských kanónů vz. 15 ráže 7,5 cm umístěných po třech v dřevěných přístřešcích před sruby. V případě K–S 43 byly situovány hned před ochranný příkop a před nepřátelským pozorováním je chránila dřevěná konstrukce připomínající z dálky stodolu. U druhého dělostřeleckého srubu vzhledem k složité situaci na staveništi před ním nebylo možné umístit nouzovou dělostřeleckou výzbroj přímo k němu, a proto se nalézalo postavení trojice horských kanónů o několik stovek metrů dále v prostoru mezi pevnůstkami č. 235 a 236 druhého sledu lehkého opevnění. Z obdobných důvodů jako u dělostřelecké otočné věže se nepodařilo osadit ani pancéřovou kulometnou věž do objektu K–S 40. Vchodový objekt byl z trojice bezpečnostních vrat zabezpečen pouze vraty mřížovými, scházela ještě padací a zasouvací vrata. Pro výše zmíněné nedostatky ve výzbroji byly všechny objekty vybaveny pouze kulomety vz. 26 a vz. 37 a protitankovými kanóny vz. 36. Dne 30. září 1938 odpoledne obdržela velitelství sborů rozkaz MNO, který předala podřízeným útvarům. Rozkaz zněl: „Zařiďte ihned, aby ženijní skupinový velitelé vašeho úseku zastavili veškeré práce ne těžkém opevnění. Je nutno připraviti pro každý případ oddíly pro odmontování cenného zařízení tj. zbraní, strojů, spojovacích přístrojů, filtrů, optických přístrojů atd. Velitelé hraničářských pluků sestaví ihned oddíly schopného personálu k odmontování tohoto zařízení. Je v zájmu věci, aby v případě potřeby bylo odstraněno co nejvíce materiálu. Demontážní oddíly vašeho pluku sestavte ze schopného personálu a případný nedostatek mechaniků, strojníků, montérů apod. vyžádejte si okamžitě od velitele nejbližšího útvaru. K odbornému dohledu a technickému řízení práce použijte personálu ŽSV... Známost tohoto opatření a jeho účel omezte na nejmenší počet důstojníků. K dopravě vašich rozkazů použijte výhradně kurýrů. Rozkaz k případnému provedení demontáže bude vydán zvlášť.“ Na podzim 1938 začali důstojníci Wehrmachtu na tvrzi zkoumat účinky ostřelování z děl nejtěžších ráží na krátkou vzdálenost. Stopy po těžkém dělostřeleckém bombardování jsou dodnes dobře patrné především na dělostřeleckém srubu K–S 45 nebo K–S 39 a také třeba na K–S 40. Trhání zvonů a kopulí byla tvrz ušetřena neboť se žádný zvon se do září 1938 osadit nepodařilo. Po válce a únoru 1948 byly mohutné dělostřelecké tvrze shledány jako neefektivní a nepočítalo se s nimi ve vojensko – strategických plánech československé lidové armády. Tvrz Adam obsadila čs. armáda pro svoje účely v roce 1956 a její rozlehlé podzemní prostory přeměnila ve vojenská skladiště. Podzemí bylo rekonstruováno a v současnosti se jeho podoba blíží podzemnímu systému tvrze Hanička ( https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/tvrz_hanicka_kahan/ ). Podzemí tvrze včetně vstupního objeku se nalézá ve vojenském prostoru a je nepřístupné. Zbylé sruby jsou zvenčí přístupné, leč zcela utopené ve vegetaci.

Tvrzové pěchotní sruby - Pěchotní sruby tvrze Adam tvořily souvislé pokračování linie izolovaných srubů. Byly umístěny v čele tvrze, neboť jejich hlavním úkolem bylo zabránit průniku nepřítele k týlově položeným dělostřeleckým a minometným srubů a samozřejmě též ke vchodovému objektu. Konstrukčně vycházely z izolovaných pěchotních srubů, od kterých se výrazně lišily zvýšenou odolností, nasáváním vzduchu a způsobem řešení vchodu. Posádka do tvrzových pěchotních srubů vstupovala zásadně podzemím a výstup na povrch jí umožňoval pouze malý nouzový výlez ústící do diamantového příkopu. Tato varianta byla použita u K–S 39 a K–S 41, kdežto K–S 40 neměl nouzový východ vůbec. Nasávání čerstvého vzduchu bylo zabezpečeno buď speciálním ventilačním zvonem (K–S 41) nebo zvláštním potrubím v týlové stěně (K–S 39 a K–S 40). Místo pro stěnové nasávání bylo chráněno granátovým skluzem nebo postřelováním ze sousedních srubů. Všechny tři objekty měly interiér rozdělen do dvou pater. Dolní patro obsahovalo ubikace mužstva, filtrovnu, muniční a proviantní sklady a sociální zařízení. V horním patře byla situována v pancéřových prvcích bojová stanoviště a střelecké místnosti hlavních zbraní. Výškové nerovnosti terénu si vyžádaly netradiční zalomení objektu K–S 40, je zalomen stupňovitě ve svahu a K–S 41, který je zalomen stupňovitě vlevo. Jako u každého tvrzového objektu byly stěny, které neměly střílny opatřeny čtyři metry silným obležením z lomového kamene tzv. „kamennou rovnaninou“. Kamenná rovnanina tlumila účinky nepřátelských granátů ještě před dopadem na stěny objektu. Svým přírodním travním maskováním napomáhala k dokonalému splynutí srubu s okolím. Výzbroj objektů obstarávaly kromě lehkých a těžký kulometů také 4,7 cm kanóny umístěné ve střeleckých místnostech – tzv. pod betonem. Srub K-S 40 měl být vybaven nadstandardní zbraní otočnou kulometnou věží Škoda „OR“ vyzbrojenou dvojčetem těžkých kulometů vz. 37. Potřebná věž však nebyla vyrobena a její dodání bylo plánováno až na druhou polovinu roku 1940. Nekrytý otvor ve stropě objektu představoval tak vážné ohrožení jeho odolnosti v případě odstřelování nebo bombardování. Palebný plán linie těžkého opevnění tohoto úseku byl sice tímto nedostatkem narušen, ale nebyl vážněji ohrožen.

Dělostřelecké sruby K–S 43 „Veverka“ a K–S 45 „Jabůrek“ - Dělostřelecké sruby patřily všeobecně k největším a nejmohutnějším objektům budovaným v rámci čs. opevnění. Na délku měřily téměř 50 metrů a na šířku zhruba 16 metrů. V sestavě projektovaných tvrzí býval většinou jeden, ve zvláštních případech dva takovéto objekty. U stavebně dokončených tvrzí má však dvojici těchto objektů pouze tvrz Adam. Hlavním bojovým úkolem dělostřeleckých srubů K–S 43 a K–S 45 bylo vedení dalekých paleb do předpolí linie králického opevnění a do intervalů mezi sousedními tvrzemi Hanička a Bouda. Oba objekty jsou postaveny na svazích odvrácených od nepřítele, čímž se minimalizovala možnost jejich přímého odstřelování protivníkem. Stavební řešení srubu K–S 43 „Veverka“ nevybočuje z běžného konstrukčního standartu typu této stavby. Raritou mezi dělostřeleckými sruby je ale K–S 45 „Jabůrek“. Konstruktéři se v případě projektování této stavby potýkali s velkým terénním převýšením, a proto museli srub rozvrhnou do tří pater a poslední houfnicovou střílnu umístit atypicky pod horizontální úroveň sousedních dvou. Toto netradiční řešení se ukázalo jako nevýhodné jak po stavební stránce tak i při zásobování spodní houfnice střelivem, a proto jej projektanti ŘOP už raději u žádného dělostřeleckého srubu nepoužili.Před týlovou stěnou objektů byl vybetonován hluboký ochranný příkop tzv. diamantový příkop znemožňující nepříteli kontakt se střílnami. Oba dva sruby mají nouzový východ, situovaný v ochranném příkopu, který ústil v případě K–S 43 z horního patra a u lomeného K–S 45 z dolního patra. Diamantový příkop byl chráněn čtveřicí granátových skluzů a lehkým kulometem v pomocné střílně. Srub Jabůrek má tyto střílny dvě, z nichž druhá postřeluje spíše okolí objektu. Blízkou ochranu ale obstarávaly především dva lehké kulomety v pancéřových zvonech na střeše. Hlavní výzbroj objektů tvořily tři 10 cm houfnice vz. 38, zasazené v ocelolitinových střílnách týlové strany srubu. Původně se podobně jako u dělostřelecké otočné věže počítalo s využitím 8 cm kanónů, ale jejich výroba byla po zkouškách v létě 1938 definitivně zastavena. Vzhledem ke zpoždění ve vývoji se do dělostřeleckých srubů nedostaly ani 10 cm houfnice vz. 38. Provizorní výzbroj Adama proto obstarávaly v září 1938 alespoň tři 7,5 cm horské kanóny vz. 15., umístěné v dřevěných přístřešcích před sruby. Po vyhlášení protektorátu 15. března 1939 nechalo velení německé armády dokončit 15 nejvíce rozpracovaných houfnic vz. 38. V roce 1940 v rámci zkoušek nacistického Wehrmachtu byla jedna z nich pokusně osazena do objektu K–S 43 tvrze Adam.

Dělostřelecká otočná věž K–S 42 „Trigonometr“ - Dělostřelecká otočná a výsuvná věž byla považována za hlavní a nejdůležitější složku každé tvrze. S typem této pevnostní stavby se proto setkáváme u všech dvanácti projektovaných a schválených dělostřeleckých tvrzí v úseku Odra – Krkonoše. Při jejím konstrukčním řešení se vycházelo ze vzorů budovaných na Maginotově linii. Úkolem věže bylo vést přehradné palby a prostřelovat nástupní prostory nepřítele v okruhu asi 12 km. V případě potřeby mohla svými zbraněmi rovněž podporovat linii izolovaných pěchotních srubů a likvidovat útoky nepřítele v blízkém okolí přímou palbou. Dělostřelecká věž K–S 42 je situována nedaleko hřebenu kóty Adam a zaujímá místo přímo ve středu tvrzového komplexu, čímž se vyloučila hluchá nepostřelovaná místa. Věž byla instalována v železobetonové části třípatrového srubu, který byl téměř celý zapuštěn v rovině okolního terénu, takže na povrch vystupovala pouze stropnice a pancéřový vrchlík věže. Samotný otočný mechanismus byl zasazen v tzv. předpancíři, což byl ocelolitinový prstenec pokrývající stěny šachty, v níž se věž nalézala. Do této šachty byla umístěna pohyblivá střelecká místnost, výtahy na munici a proti závaží. Instalační provedení celého komplexu bylo velmi náročné, neboť konstrukce věže vážila přibližně 420 tun. Z toho asi 180 tun připadalo na předpancíř a vlastní věž a protizávaží měly po 120 tunách. Věž se mohla otáčet a vysouvat buď pomocí elektromotorů nebo nouzovým ručním pohonem. Původně měla hlavní výzbroj tvořit dvojice 8 cm kanónů. Pro neustále závady a nedostatky však 8 cm kanón v letních praktických zkouškách neobstál, a tak byl jeho vývoj zcela zastaven. V rámci unifikace pevnostního dělostřelectva bylo rozhodnuto vyzbrojit tento objekt zdvojenými houfnicemi vzor 38. ráže 2 x 10 cm. Odvod vystřelených nábojnic byl řešen šroubovitou trubicí do plynotěsné komory v týlovém patře objektu. Houfnice dělostřelecké tvrze Adam měly svým dostřelem zasahovat až do palebných úseků sousedních tvrzí Hanička, Bouda a Hůrka a rovněž mohly vést palby na blízké území nepřítele (dostřel houfnic 11 950 m). Objekt neměl samostatný východ na povrch a výměnu vzduchu zajišťovala dvojice ventilačních zvonů ve střeše. V podzemních patrech se nacházely kromě ovládání a pohonu věže také filtrovna, stanoviště velitele, ubikace pro posádku sklad střeliva a proviantu. Na střeše K–S 42 nebyl umístěn zvon pro lehký kulomet, neboť sousední objekty svými pěchotními zbraněmi celou věž dokonale kryly. Osádku objektu „Trigonometr“ mělo při válečném stavu tvořit 54 mužů.

Vchodový objekt K–S 43a „Na sekyře“ - Na rozdíl od francouzské koncepce kde byly na některých velkých tvrzích Maginotovy linie budovány zvlášť objekty sloužící pro vstup osádky a zvlášť objekty pro zásobování municí, zajišťoval vstup do podzemí československých tvrzí pouze jediný tzv. vchodový objekt. Tento objekt byl postaven jako ostatní tvrzové sruby v nejsilnější IV. třídě odolnosti. Vchodový objekt K–S 43a se nalézá na odvrácené straně svahu Adam, aby tak byl lépe uchráněn před nepřátelským odstřelováním a pozorováním. Díky jeho poloze mohl být Adam bezpečně zásobován municí a proviantem i v průběhu boje v předpolí. Z objektu vyčnívala na povrch pouze jeho přední část s vjezdem do podzemí, vchodem pro pěší, střílnami a dvěma pancéřovými zvony zapuštěnými ve stropnici. Zbraně vchodového srubu sloužily především k jeho bezprostřední ochraně při napadení. K výzbroji proto patřily dva lehké kulomety vz. 26 v kopulích a dva 4,7 cm protitankové kanóny vz. 36 pod betonem. Tyto zbraně chránily především nedaleké okolí a měly zároveň též kontrolovat přístupovou komunikaci. Nedobytnost nitra tvrze dále zabezpečovala trojice bezpečnostních vrat. První z nich čtyři metry široká dvoukřídlá, mřížová vrata znemožňovala přístup do srubu nežádoucím osobám a umožňovala získat čas pro zavření mohutných, šest tun vážících vysouvacích, pancéřových vrat, za kterými následovala ještě plynotěsná vrata. Interiér vchodového objektu tvořil zejména odstavný prostor překladiště o délce 12,2 metru, kde mohla stát za sebou dvě velká nákladní auta. Neboť v případě potřeby musela být veškerá zásoba střeliva doplněna během jednoho dne. Vedle překladiště se nalézalo kolejiště úzkorozchodné dráhy (tzv. nádraží) se speciálními vozíky dopravujícími proviant a střelivo dále do hlubin tvrze. Vchodový objekt tvrze Adam spojovala s podzemím rovná galerie. Pomocí tohoto srubu byl také nasáván vzduch pro centrální filtrovnu, zajišťující přívod čerstvého vzduchu do nitra podzemí. Osádka vchodového objektu měla v případě válečného konfliktu čítat 26 mužů, kterým velel důstojník v hodnosti poručíka pěchoty.

Minometná otočná věž K–S 44 „Za větrem“ - Výkresová dokumentace tohoto objektu byla řešena již od roku 1935 a prošla mnohými změnami, aniž by bylo do září 1938 rozhodnuto o konečné podobě této unikátní stavby. Z původně plánované otočné a výsuvné věže s výzbrojí 2 x 9 cm minometů se ŘOP nakonec rozhodlo pro technicky méně náročnou a levnější variantu bez výsuvného mechanismu se dvěma minomety ráže 12 cm.Zpoždění při projektování a konstrukci otočné věže, bylo jednou z hlavních příčin proč se na žádné tvrzi v československém pohraničí nepodařilo minometný srub stavebně realizovat. Ředitelství opevňovacích prací plánovalo výstavbu minometných srubů u osmi tvrzových komplexů, přičemž tvrz Stachelberg měla mít tyto sruby dva. Přípravné stavební práce na objektu pokročily nejdále právě u tvrze Adam, avšak to pouze v rozsahu zemních terénních úprav a vylámání šachty pro napojení s podzemím. Minometná věž K–S 44 byla oproti zvyklostem projektantů situovat tyto objekty co nejvíce do středu tvrze umístěna spíše v týlu nedaleko od vchodového objektu, což se jevilo z hlediska celkového terénního upořádání bojových srubů jako vhodnější.Hlavním bojovým úkolem věže bylo totiž chránit co nejvíce tvrzových objektů ve svém okolí, postřelovat hluchá místa a až potom posilovat hlavní palebné přehrady v libovolném směru. Půdorysem a konstrukčním řešením se minometná věž podobala nejvíce dělostřelecké otočné věži. Srub měl být vyzbrojen speciální zbraní – dvojicí minometů ráže 12 cm s dostřelem 250 – 7 000 metrů (zbraň měla být vyráběna ve Škodovce pod kódovým označením B-12).Kadence této zbraně byla až 12 ran za minutu a palby mohly být vedeny díky rotační lafetě v úhlu 360°. Objekt se měl skládat ze tří pater. Horní tvořila vlastní pancéřová věž a střelecká místnost. Prostory ve středním patře sloužily jako skladiště munice, nádrže na vodu, ubikace pro pohotovostní obsluhu zbraní a horní stanici výtahu pro dopravu střeliva. Dolní patro bylo výrazně menší a obsahovalo filtrovnu, stanoviště velitele objektu, ubikace a sociální zařízení. Spojení s podzemím zajišťovalo obvodové schodiště nákladní výtah. Ostatní zařízení bylo obdobné jako u dělostřelecké otočné věže, chyběla pouze místnost na odpad vystřelených nábojnic (minometné střelivo nemá nábojnice).Přísun čerstvého vzduchu do nitra stavby obstarávala dvojice střešních ocelolitinových zvonů (jeden pro nasávání čerstvého vzduchu a druhý pro odtah zkaženého vzduchu). Pro obranu blízkého okolí sloužil zvon pro lehký kulomet. Objekt neměl vlastní východ a byl až téměř po střechu zapuštěn do okolního terénu, čímž byla minimalizována možnost jeho odstřelování nepřátelským dělostřelectvem. Osádku minometné věže mělo za války tvořit 42 mužů.

Podzemí tvrze - Všechny objekty tvrze Adam byly napojeny na rozsáhlý podzemní systém, který byl s vchodovým objektem spojen rovnou galerií. Nezranitelnost podzemních chodeb a sálů zajišťovalo jejich umístění nejméně 20 metrů pod povrchem. V hlavní přístupové chodbě tvrze se nalézalo v bočních stěnových kobkách stálé minové zařízení, které mohlo být v případě nepřátelského průniku do vchodového srubu odpáleno. Destrukce by tak zavalila jedinou přístupovou cestu do hlubin tvrze. Za stálým minovým zařízením byly v podzemí zřízeny sály pro filtrovnu a ventilaci, strojovna s dieselagregáty na výrobu elektrické energie a sklady pohonných hmot. Potom následovalo dlouhé překladiště a hlavní muniční sklady pro dělostřeleckou a pěchotní munici. Menší manipulační sklady střeliva byly také vybudovány pod všemi dělostřeleckými objekty a s jejich umístěním se počítalo rovněž pod plánovanou minometnou věž. Přibližně uprostřed tvrzového podzemí bylo v nejhlubším místě kopce vyraženo pět velkých sálů sloužících jako kasárna. V těchto sálech měly být umístěny ubikace mužstva i důstojníků, telefonní ústředna, kanceláře velitelství, sociální zařízení, kuchyně, ošetřovna a další pomocné skladovací prostory. Dopravu střeliva k jednotlivým dělostřeleckým objektům obstarávala úzkorozchodná dráha a přepravu munice k tvrzovým pěchotním srubů zajišťovaly místo kolejové dráhy manipulační vozíky s gumovými koly. Dodávka munice přímo ke zbraním byla potom realizována nákladními výtahy. Odvodnění tvrze bylo řešily její projektanti pomocí přímého drenážního potrubí bez speciální odvodňovací štoly. Pevnostní systém Adama neměl například narozdíl od tvrzí Bouda a Hůrka zvláštní nouzový východ a posádka mohla na povrch vystoupit kupříkladu některým z pomocných východů dělostřeleckých srubů. Celý tvrzový komplex byl koncipován jako naprosto soběstačný, a proto měla pevnost vlastní zdroje pitné vody a elektrické energie. V případě míru byla však zásobována elektřinou z nejbližší veřejné elektrické sítě. Množství munice a proviantu uskladněné v hlubinách tvrze mělo být natolik dostatečné, aby vystačilo posádce Adama i na několik týdnů bojů v obklíčení bez možnosti jakéhokoliv vnějšího způsobu zásobování.

text: http://www.pevnost.web2001.cz/
více  Zavřít popis alba 
  • minulé pondělí
  • 84 zobrazení
kubao
Ze Starého Města u Bruntálu pocházím, ale , že se v pastvinách cca 1 km od bývalého vlakového nádraží nachází tento rybníček, jsem zjistil až včera.
více  Zavřít popis alba 
  • minulé pondělí
  • 36 zobrazení
atana
Druhý chlapecký skautský oddíl – Dvojka Příbram.
Výprava se 4. dívčím skautským oddílem Amazonky.
Na Slivici, 23 - 25.11. 2001.
The second boys' scout unit - Dvojka Příbram.
Expedition with the 4th Girl Scout Squad of the Amazon.
Na Slivici, 23 - 25.11. 2001.

P o r á ž k a O f i l i á n ů a o b n o v a z e m ě M o t ý l ů
Výprava s Amazonkami na Slivici, 27 – 29.2. 2004
I donesla se zpráva nemilá že rody Ofiliánů zabírají území v Zemi za zrcadlem a vyhánějí z něho původní obyvatele. O své přežití tak musí usilovat rody CHUROKŮ, RATIŮ, ARAMOVÉ a jiné, kdyby nepřišla prosba od CHUROKŮ, tak by Ofiliáni pokračovali ve svém rozpínání. Po krátké poradě se vydali dva Skautské oddíly bojovat za dobro s Ofiliáni.
Země za zrcadlem opět čeká. Píše se pátek 27 dne, měsíce HLADU, na vlakovém nádraží se scházejí Amazonky s Dvojkou. Je poměrně chladné počasí. Nám to však nevadí. Náš vlak do Země za zrcadlem odjíždí v 17, 00 hodin. Nasedáme a za deset minut zase vysedáme. Jsme v Milíně. Zde se k nám přidává posila v podobě bratra Matěje. Zase je nás víc, pochod v plné zbroji na Slivickou pevnost trvá něco přes hodinu místního času. Nad vzdálenými horami se již den kloní ke svému spánku, my však jdeme vstříc něčemu co nás ještě nepotkalo.
Co to asi bude ?
Slivická pevnost nás vítá a své brány nám otevírá. Vítáme se s Jaroslavem a i s ostatními obyvateli pevnosti. Je nás, zde mnoho. Zabydlujeme se v síních kde budeme pár dní pobývat. Nastává čas večerního hodokvasu, každý z nás vybaluje něco jídla ze svých tlumoků a za neustálého dolévání číší čajem začíná příjemný večer před bitvou.
Ten kdo z nás je zde poprvé se dozvídá dalekosáhlou legendu o Zemi za zrcadlem.
V ten okamžik kdy dozněli poslední slova o Zemi za zrcadlem se objevují ve dveřích dva Churokové. Přišli nás požádat o pomoc při osvobození své země od Ofiliánů. Posloucháme jejich slova a slibujeme že jim pomůžeme. Než odejdou do svých přechodných obydlí tak nás zvou na druhý den k sobě, na schůzku v nedalekém lese. Rádi přijímáme.
Večer ubíhá, je čas zalehnout. Musíme nabrat spoustu sil k zítřejšímu dni. Jaký asi bude ? Těm mladším z nás je přečten drobný příběh na Dobrou noc.
Nastalo sobotní ráno, 28 dne měsíce HLADU. Budíme se do mrazivého rána které slibuje pěkný prosluněný den. Všichni se účastníme ranní rozcvičky v podobě hry kterou nás naučili Churokové. Snídaně nám dodala potřebnou sílu. A v přesně stanovený čas odcházíme do nedalekého lesa za Churoky, kteří nás pozvali. Setkáváme se s nimi na pasece. Okolo nás jsou krásné mohutné stromy a již je na nich vidět že se blíží jaro. Jenom rozpučet do krásy a mohutnosti. Abychom udělali Churokům radost tak s nimi hrajeme pár drobných her.
Po chvilce přichází Voidžíra. Mohutná postava zahalená v žlutý plášť se s námi vítá a ráda vyslechla i nelichotivý příběh Churoků. Potom povídá že Ofiliány lze porazit jen tehdy když nalezneme dostatečné množství Kamenů moci. Potom je zde šance Ofiliány porazit.
Kameny se nacházejí u všech ras žijících v Zemi za zrcadlem. Jak Voidžíra přišla tak i odešla. My se vydáváme do všech možných i nemožných koutů a hledáme kameny moci. Mezitím se přiblížil čas polední, spolu s Churoky obědváme a pak i trochu lenošíme. Ofiliáni jsou kdesi zalezlí, ti dělají neplechu pouze v noci.
K polovině odpoledního sobotního dne máme mnoho Kamenů moci a tak se pouštíme do hry jenž má název Famfrpál. Hra chvílemi připomíná ragby jindy zas házenou a i hru na třetího. Po chvilce jsme uhonění. Nastává proto čas jít lovit Lachtany. Tato hra trénuje každé tělo v hbitosti, síle a koordinaci pohybů. Část z nás jsou lovci – tři až šest hráčů – , zbytek jsou Lachtani. Úkolem lovců je chytit Lachtana, nadzvednout ho nad zem, napočítat do tří a z Lachtana je lovec. Čím více chycených Lachtanů tím víc lovců. Přiblížil se večer, den končí. Loučíme se s Churoky a domlouváme zítřejší tažení proti Ofiliánům. V pevnosti opět propukl hodokvas a velké hry : Milionář, Az kvíz, Království, Parlament ČR a jiné radovánky. Pochodně dohořívají a tak nám dávají signál jíti spát. Těm mladším je opět čtena povídka na Dobrou noc. Nedělní sychravé ráno dává tušit že dojde k boji s Ofiliáni. Rozcvička nás probudila definitivně. Dnes nadchází ten den kdy se rozhodne mezi dobrem a zlem.
Co bude mocnější ? V přesně stanovený čas odcházíme i s našimi Kameny moci na smluvené místo, tam na nás již čekají Churokové a zástupci jiných ras. Na dohled přes údolí jsou hordy Ofiliánů. Z našeho ležení i jejich ležení vycházejí parlamentáři. Uprostřed domlouvají podmínky boje. Za chvilku je vše domluveno. Přesunujeme se na polovinu k Ofiliánům, oni činí tak též. Podmínky boje jsou následující : bude se bojovat postupně „ muž proti muži “. to znamená že každý z bojovníků má zapálenou svíčku a tedy jeden Kámen moci. Ofiliáni taktéž. Komu je svíčka sfouknuta prohrál.
Boj začal, Ofiliánům se daří hned od počátku. Nás ubývá. Až na poslední chvíli se nám daří zlomit odpor Ofiliánů a jejich čím dál míň. Vítězíme, země všech dobrých národů jsou zachráněny i země Motýlů v níž žijí Churokové.
Vítězný polední hodokvas na sebe nenechá dlouho čekat, po něm se loučíme s Churoky i s obyvateli Slivické pevnosti a odcházíme na vlak. Víkend se zdařil a je nám fajn. A kdo s námi všechno byl ?
Babočka, Kazbunda, Golem, Jezevčík, Mráček, Dodo, Klobouček, Matěj, Štístko, Pikolka, Buvol, Mikulda, Plaváček, Klaun, Snížek, oddíl Amazonek, sestry a bratři ze Slivice.
Celkový počet, 45 skautů a skautek.
Lesní Hlodavec Ježek – Víťa

Defeat the Ofilians and restore the Land of Butterflies.
Expedition with the Amazons on Slivice, 27 – 29.2. 2004
And there came a good report that the families of the Ofilians occupied the land in the earth behind a mirror, and drove out the original inhabitants from it. The families of CHUROK, RATI, ARAM, and others must strive for their survival, if the request from CHUROK did not come, the Ofilians would continue to expand.
After a brief consultation, the two Scout Troops set out to fight for good with the Ofilians.
The ground behind the mirror is waiting again.It is written Friday the 27th day, the month of HUNGER, the Amazons and Dvojka meet at the train station. The weather is relatively cold. But we don’t mind. Our train to Earth behind the mirror leaves at 5:00 p.m. We get on and sit down again in ten minutes. We are in Milín. Here we are joined by a reinforcement in the form of Brother Matěj. There are more of us again, the march in full armor to the Slivice Fortress takes a little over an hour of local time. Over the distant mountains, they have been leaning to sleep for a day, but we are going towards something that has not yet happened to us.
What will it be?
The Slivice fortress welcomes us and opens its gates to us. We welcome Jaroslav and the other inhabitants of the fortress. There are many of us here. We will settle in the halls where we will stay for a few days. The time of evening feast is coming, each of us unpacks some food from his interpreters and with a constant refilling of a cup of tea, a pleasant evening before the battle begins.
He who is here for the first time learns the far-reaching legend of the Earth behind the mirror.
The moment the last words about the Earth faded behind the mirror, two Churoks appear in the doorway. They came to ask us for help in liberating their country from the Ofilians. We listen to their words and promise to help them. Before they leave for their temporary dwellings, they invite us to the next day, to a meeting in the nearby forest. We are happy to accept.
The evening is over, it’s time to lie down. We have a lot of strength to do tomorrow. What will it be like?
A little story for Good Night is read to the younger of us. It was Saturday morning, the 28th day of the month of Hunger. We wake up to a frosty morning that promises a nice sunny day. We all take part in a morning warm-up in the form of a game taught to us by the Churoks. Breakfast gave us the strength we needed. And at the exact time we go to the nearby forest for the Churoks, who invited us. We meet them on the pasture. There are beautiful massive trees around us and you can already see that spring is approaching. Just a break in the beauty and power. To make the Churoks happy, we play a few small games with them.
After a while, Voijir arrives. The large character, wrapped in a yellow cloak, greets us and is happy to hear the unflattering story of the Churoks. He then says that the Ofilians can only be defeated if we find a sufficient number of Stones of Power. Then there’s the chance to defeat the Ofilians.
Stones are found in the mirror behind all races living in Earth. As Voijira came and went. We go to all possible and impossible corners and look for stones of power.
In the meantime, noon time has approached, we have lunch with the Churoks and then we laze a bit.
The Ofilians are hiding somewhere, they only make trouble at night.
By the middle of Saturday afternoon, we have a lot of Stones of Power, so we start a game called Quidditch. At times, the game is reminiscent of rugby, sometimes handball, and the game of third. After a while, we’re in a hurry. It’s time to go hunting for Sea Lions. This game trains every body in agility, strength and coordination of movements. Some of us are hunters – three to six players – the rest are Sea Lions. The task of the hunters is to catch Sea Lion, lift him above the ground, count to three and Sea Lion is a hunter. The more Sea Lions caught, the more hunters.
více  Zavřít popis alba 
  • minulé pondělí
  • 35 zobrazení
maty007trains
Hranice - classic šocení na nádraží
více  Zavřít popis alba 
  • 17.5.2020
  • 10 zobrazení
Reklama