Hledání

9 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

jcechy
Kategorie: domakoníčkymakro
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 19.3.2011
  • 71 zobrazení
  • 0
alimakm
Dnes jsem jen několikrát vyběhla na zahradu a něco přes okno.
více  Zavřít popis alba 
94 komentářů
  • 25.1.2014
  • 50 zobrazení
  • 0
kopemarc
Při snídani jsme pozorovali v koruně stromu ptáčky.......něco je foceno přes sklo a něco z okna,ale chtělo by to lepší foťák....
Kategorie: dokumentyzvířata
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 28.12.2014
  • 80 zobrazení
  • 2
monanova
Dnes byl zase jeden z mála slunečných dnů a to by byla škoda nevyužít. Něco foceno ráno z balkónu, něco z okna kanceláře a něco při cestě z práce domů...
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 18.3.2016
  • 27 zobrazení
  • 0
chicher
13.5.2006 jsme s kolegou Stalkerem (SUP) vyrazili procestovat dvě bavorské lokálky kousek od našich hranic. Cestou foceno okolí a stanice tratí 190 a 180. Něco přes okno, takže kvalita horší.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2006
  • 178 zobrazení
  • 0
michnov
Tak a už se k Vám veze další albo foteček z mých cest a opět jsou to nádraží a zastávky
Opět jsem vše odfotil sám něco z nástupiště něco z okna vlaků - a slibuji pojedeme dál :-)
Je to seřazeno chronologicky - podle mých cest a foceno od května do srpna 2015
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • květen až srpen 2015
  • 156 zobrazení
  • 3
3zs
Pozor, čerti už jsou za dveřmi !
Mikuláš, čert i anděl k počátku prosince patří. Dostanou se do ulic města, vesnice, každému dítěti nechají něco za oknem. Pro malé děti je to zázrak. A na dospělých je, aby nenechali Mikuláše i s jeho průvodem odejít někam do zapomenutí.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.12.2013
  • 255 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Rozmarýnek, plyšový maňásek oslík, se zase přišel podívat mezi děti Mateřského centra na Masarykově náměstí v Boskovicích. Tentokrát na druhou schůzku stejnojmenného ekologického kroužku. Jak již název aktivity napovídá, vždy jde o to, naučit děti něco ze vztahu k přírodě, jak se ní chovat. Tentokrát se Rozmarýnek v podání Mgr. Kláry Krajči zaměřil na třídění odpadů.
Vše začalo formou pohádky O perníkové chaloupce. Děti procházely pomyslným lesem v herně a měly za úkol vysbírat všechny odpadky, které tam nepořádní bezohlední lidé naházeli. Všichni se toho zhostili s vervou a přinášeli z koutů, polic, stolků prázdné PET lahve, papíry od sladkostí, kelímky a různé věci, co do přírody jistě nepatří. „Ještě je něco na okně“ upozornila Klára. „A teď už je les opravdu čistý.“ Zato na koberci uprostřed herny se nakupila velká hromada všeho možného. Jeden by řekl, kde se to najednou vzalo? Jistě, v mateřském centru není běžný takový binec, to bylo předem úmyslně nachystané. Za snahu a šikovnost dostaly děti drobné sladkosti a perníčky. Nyní se prckové dozvěděli, že pokud se odpad správně vytřídí, lze z něj zhotovit spoustu potřebných věcí, jinak by bez užitku skončil na skládce a zbytečně zatížil životní prostředí. Z plastových lahví lze vyrobit třeba umělá vlákna, tepelné izolace, z papíru zase nový a z něj třeba toaletní nebo novinový papír, sešity… Takovému procesu se říká recyklace. „Tak děti, teď jste slyšely, k čemu je třídění a hned se do něj pustíme.“ Velké barevné nádoby nahradily dvě stejnými nálepkami jako opravdové kontejnery na ulici označené krabice. Do jedné mizel papír, do druhé zmačkané lahve, aby nezabraly prostor. Děti se úkolu zhostily opět velmi dobře, správně určily co je plast a co ne a za chvíli nebylo na koberci po nepořádku ani památky.
Pak se všichni přesunuli ke stolečku, aby si vyzkoušeli formou malování třídění odpadu. Na výkresech byly natištěny obrázky předmětů z papíru a věcí z plastu. „Teď vezměte pastelku a pospojujte čárou všechny věci ze stejného materiálu. To nám znázorní třídění,“ zadala dětem další úkol Klára. „A ještě v bludišti najděte správnou cestu k příslušnému kontejneru.“ I tohle se drobotině za pomocí rodičů brzy povedlo. „A teď si zkusíme z odložené prázdné plastové láhve vyrobit nějakou hračku. Abyste viděli, že se použitá věc nemusí hned vyhodit, ale může ještě k něčemu posloužit. Zkusíme si udělat maketu chobotnice,“ vyzvala Klára děti na závěr programu. Tohle byla práce opět i pro rodiče, protože nejmenší ještě neumějí zacházet s nůžkami a mohli by se poranit. Pod rukama všech se dle návodu Kláry pomalu začaly z obyčejných lahví od minerálek a balené vody vytvářet roztomilé „mořské potvory“ s mnoha chapadly. Zbývalo nalepit oboustrannou lepicí páskou z barevného papíru oči, krepový zase znázorňoval vlasy a bylo hotovo.
„Příští schůzku zaměříme na zdobení vánočního stromku pro zvířátka v lese,“ prozradila plán třetího setkání Klára Krajči, jež celý projekt Rozmarýnku vymyslela. Já už jen dodám, že v tomto případě jde opravdu o školu hrou v praxi, ze které si děti odnesou opravdu mnoho užitečných informací a dovedností. Přesně v duchu Komenského. Snad se z toho nastupující generace poučí a nebude se k životnímu prostředí chovat tak macešsky jako mnozí z nás.
Více: http://mcboskovice.webnode.cz/
www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2011
  • 355 zobrazení
  • 0
egik
Krápníková jeskyně Soreq Cave v blízkosti izraelského Jeruzaléma je stará více než 185 000 let a je dosud v procesu vývoje. Vápencové krápníky stalagmity, které se nacházejí na spodní straně jeskyně, však nejsou jen obyčejnými kusy horniny. Způsob jejich vzniku, tedy postupné přirůstání jednotlivých vrstviček vápence z kapek na stropě, z nich v očích geologů dělá důležité svědky minulosti. Vědci z University of Wiskonsin v USA, Ian Orlan a prof. John Valley, se vyzbrojili nejmodernější laboratorní technikou a vydali se na procházku nazpět časem.

Na krápníky se spektrometrem
Zatímco v minulosti byli vědci schopni měřit pouze tloušťku vápencových kroužků, které jsou podobně jako letokruhy patrné na průřezu krápníkem pouze pomocí hrubých nástrojů typu zubní vrtačky, dnes užívají metody, které jsou až 100x přesnější. Mnohem přesnější je tak i datování jednotlivých vrstev. Na „zoubek“ se krápníkům podívali prostřednictvím dokonalého spektrometru, který jim napomohl zjišťovat přítomnost jistých izotopů kyslíku či jistých typů nečistot, například organické hmoty, která byla do jeskyně „spláchnuta“ přívalovými dešti. Kombinace přesných nástrojů a chemické analýzy je něco jako okno do minulosti. Vědci byli schopni takřka přesně rozpoznat, jaké počasí vládlo ve kterém roce během zkoumaného rozmezí 200 př. n.–1100 n. l. Plánují však cestu do ještě hlubší minulosti. Krápníky mohou poskytnout informace o stavu počasí v dobách ledových a výrazně tak přispět k našemu pochopení dynamiky celoplanetárních změn počasí.

Sucho a úpadek Říma
Výsledky se zdají být velmi zajímavé. Podle jejich měření došlo mezi lety 100–700 n. l. v oblasti východního Středomoří k citelnému poklesu množství srážek, a tedy výraznému vysušení krajiny. Podobně kvalitní a chronologicky přesné záznamy nám prozatím nabízely pouze ledovce, jimiž je pokryto Grónsko a oblast Arktidy. John Valley však upozorňuje na to, jak důležité je sbírat informace ze všech oblastí světa, nikoliv pouze z oblasti pólů. Nikdo nemá tušení o tom, co se dělo na kontinentech. Na pólech mohlo být počasí úplně jiné. Naše záznamy ukazují, co se dělo v úplně jiné části světa. Zajímavé důsledky plynou z geologických výzkumů i pro historiky. Období výrazného sucha se totiž až podezřele dobře shoduje s dobou, kdy byly Východořímská a později Byzantská říše ve stadiu postupného hospodářského úpadku. O tom, zda bylo postupné vysušování skutečně jeho příčinou, můžeme sice jen spekulovat, ale jedno je přece jen jisté: Spolupráce vědců z různých oborů se prostě vyplácí!

Co potkáte v jeskyni
Prosakující voda, v níž je rozpuštěna hornina, dokáže vnitřek jeskyně parádně nazdobit. Uvnitř jeskyní se setkáváme především s krápníky, tady stalagmity, které rostou ode dna jeskyně vzhůru, stalaktity, které rostou naopak od stropu, a stalagnáty, které vznikají jejich spojením. Úzký spojený krápník se nazývá brčko, širokým nařaseným krápníkům říkáme závoje. Heliktity neboli excentrické krápníky nerostou ani ze stropu ani ze dna, ale z boku – jsou ale velmi vzácné. Na dně jeskynních jezírek mohou také vzácně vznikat drobné kulovité útvary, tzv. jeskynní perly. Dno nebo stěny jeskyně může pokrývat bílá hmota tvarohovité konzistence zvaná mondmilch, která má pěkný český název – nickamínek.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2011
  • 83 zobrazení
  • 0
reklama