Hledání: Narozeniny p. uč. Slávky

Pro dotaz Narozeniny p. uč. Slávky jsme našli 206 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
palachovachomutov
30. 8. 2016 oslavila "kulaté" narozeniny naše paní učitelka Slávka Janoutová.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.9.2016
  • 196 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
dpskrasnalipa
  • 18.9.2020
  • 17 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
hanakzhor
Vzpomínkové toulání městem Česká Lípa a jeho okolím, ležícím v severních Čechách na obchodní cestě z Žitavy do Prahy. V 10. stol. již zde vyrostla slovanská osada, kde podle zpráv z r. 1263 stával hrad Lipí. Kolem hradu pak při brodu přes Ploučnici, pak vzniklo hrázděné město Lipá, zmiňované v r. 1337, ležící na křižovatce obchodních cest do Lužice a do Saska. K nejmocnějším pánům, kteří drželi město byli páni z Lipé, jeden z nejmocnějším rodům v zemi. Nejvýznamnější z nich byl Jindřich z Lipé, podkomoří a nejvyšší maršálek Království českého. R. 1381 získalo město žitavské právo, dostalo výsady, kterými se mohla chlubit jen královská města a smělo stavět hradby. Na ostrově obtékaném dvěma bočními rameny Ploučnice stál vodní hrad pánů z Lipé. Na místě hradu, zničeného r. 1426, byl vybudován v 17. stol. zámek, který byl z větší části v r. 1957 zbořen. Po r. 1990 proběhla náročná rekonstrukce zbytků stavby, zachovány byly sklepy, obvodová hradba a část věže a v hospodářském stavení bylo zřízeno Centrum textilního tisku. Úspěšně se ve městě rozvíjela řemesla, především hrnčířství a tkalcovství. V 15. stol. se začalo s potiskováním kartonů. Česká Lípa patřila mezi osm nejlidnatějších měst v Čechách. Na začátku 15. stol. obsadili Českou Lípu husité a město se stalo členem táborsko-sirotčího svazu. Po bitvě na Bíle hoře získal město Albrecht z Valdštejna a pak se sňatkem stala panstvím Kouniců, kteří drželi město až do konce poddanství v r. 1848. V 16. stol. sem přinesli noví němečtí přistěhovalci protestanskou víru. Město utrpělo v 17. stol. několikát škody průtahem švédských vojsk a v r. 1820 zničujícím požárem. Část města byla postavena v 2. pol. 19. stol. v historizujících slozích a secesi. V historickém centru města se dochovaly zbytky hradeb s parkánem a příkopem a pozůstatky hradu se dvěma gotickými bránami. Na hrad navazuje původně lovecký zámeček, renesanční letohrádek zv. Červený dům z r. 1583, zdobený na fasádě psaníčkovým sgrafitem, od r. 1933 muzeum regionálního umění. V r. 1627 založil Albrecht z Valdštejna pro urychlení rekatolizace kraje barokní augustiniánský klášter. Součástí konventu se stala i latinská škola, dnes gymnázium. Na klášter navazuje čtyřkřídlý ambit s loretou z r. 1698, Svaté schody z r. 1730 a kaple Nejsvětější Trojice z r. 1761. Barokní klášterní kostel Všech svatých je z r. 1707, v r. 1927 byl povýšen na Baziliku minor. Klášterní zahrada s amfiteátrem se stala lapidáriem, kam byly v 80. letech 20. stol. svezeny ohrozené plastiky z Českolipska. Klášter zanikl v roce 1950 a o deset let později jej získalo muzeum a okresní archiv. Vlastivědné muzeum zde své expozice veřejnosti představuje dodnes. Věnují se např. mineralogii, zvířatům, kovářství nebo knihařství. Původně hřbitovní kostel Narození P. Marie založen r. 1381, byl zničený a znovu vystavěn v l. 1710- 1714 s cenným oltářním obrazem (C. Monot) a v r. 1873 přestavěnou věží. Ve 2. pol. 20. stol. sloužil jako skladiště. Po r. 1989 opraven a znovu vysvěcen. V interiéru je mimo oltáře hlavního také šest bočních oltářů. Na břehu Ploučnice stojí pozdně gotický kostel sv. Maří Magdalény ze 13. stol., přestavěn v l. 1514 a 1582. Kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1385 byl novogoticky upraven v r. 1897. Evangelický kostel byl zbudován v letech 1927-28 pro německou evangelickou církev podle projektu českolipského architekta Richarda Brosche. Po r. 1945 je i s přilehlou farou užíván českolipskou náboženskou obcí Církve československé husitské. Kostel sv. Kříže je původně gotická stavba ze 14. stol. Roku 1426 poničen požárem, po opravě v r. 1490 vysvěcen. V 19. stol. byl kostel rozsáhle upraven v neogotickém slohu. V současné době je propůjčen k bohoslužbám Pravoslavné církvi. Domy na náměstí jsou většinou empírové z doby po r. 1820, novorenesanční radnice z r. 1823 byla r. 1884 přestavěna. V l. 1850-55 byla Česká Lípa krajským městem a do r. 1948 sídlem krajského soudu. Za nejhezčí secesní stavbu je považována nárožní Kavárna Union. Střed náměstí zdobí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1681 a empírová kašna s delfíny z r. 1837. Ve městě je Jiráskovo divadlo. Centrum textilního tisku vzniklo rekonstrukcí bývalého hospodářského stavení vodního hradu Lipý. Historická část expozice se věnuje tradici potiskování textilu na Českolipsku. Nachází se zde také zajímavá interaktivní expozice zaměřená na techniky potiskování textilu, během níž si mohou návštěvníci nějakou z historických a moderních technik sami vyzkoušet. Památkově chráněný je židovský hřbitov z 2. pol. 15. stol., s renesančními a barokními náhrobky. Dvojice pískovcového a granitového obelisků, označují místo odpočinku rabína a dalších 31 obětí pogromu v roce 1745. Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1905 vedle městského křesťanského hřbitova. V 80. letech 20. století byl Nový hřbitov zcela zničen včetně velké obřadní síně. Na jeho místě, v areálu Základní školy na sídlišti Špičák stojí od r. 2004 obnovený památník 17 židovským obětem pochodu smrti z koncentračního tábora Schwarzheide, které zemřely v České Lípě na začátku května 1945. Pomník se jmény těchto obětí se nalézá také v lese jižně od města směrem na ves Sosnovou, kde byli až do 10. října 1945 dočasně pohřbeni. Městský hřbitov v České Lípě byl vystavěn roku 1885 na velkém pozemku jako nový městský hřbitov náhradou za původní hlavní pohřebiště u gotického kostela Povýšení svatého Kříže, které bylo později přeměněno v park. V Městském parku u hudebního pavilonku je kaskádovitá fontána a po celém parku je umístěno několik soch a pomníků. V roce 1995 byl na Smetanově nábřeží odhalen pomník JUDr. Miladě Horákové, bojovnici za ženská práva a oběti komunistického režimu. Památník Hermanna Lönse. Autorem neobvyklého kamenného pomníku je německý modernistický výtvarník Fritz Tampe. V českolipském parku jej místní myslivecký spolek odhalil 17. září 1933 na počest spisovatele zálesáckých příběhů Hermanna Lönse. Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě nabízí spoustu zajímavých projektů jako Expozici jeskynní archeologie, Zpřístupněné jeskyně Čech, Moravy a Slezska, Archeologie České Lípy, Vězeňský kout a Virtuální prohlídka středověké České Lípy. Mauzoleum JUDr. Franze Schmeykala vzniklo v r. 1896 na památku českolipského rodáka a vlivného poslance zemského sněmu JUDr. Franze Schmeykala. Slouží od roku 1990 jako památník obětem válek 20. století. Pomník z roku 1999 je věnován generálu Heliodoru Píkovi, veliteli československé armády v Sovětském svazu. Byl popraven ve vykonstruovaném soudním procesu v červnu 1949. Jeho jméno nese i přilehlý park. Památník nalezení ukradené monstrance je umístěn v Železničářské ulici na sídlišti Slovanka. Barokní obelisk je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Autorem neobvyklého kamenného pomníku je německý modernistický výtvarník Fritz Tampe. Zchátralá rozhledna z r. 1885 na Špičáku prošla v roce 1997 rekonstrukcí a slouží především telekomunikačním účelům, pro turisty se otvírá příležitostně. V rokli za osadou Lada vede přes potok most, kterému se říká most mrtvých. Chodívalo se po něm totiž z osady Lada na bývalý hřbitov ležící na poli nad osadou Častolovice. Barokní kaple pochází z roku 1738. V současnosti patří soukromému majiteli, který ji opravil. Původní tvrz Lada zanikla v průběhu 16. století. K nejvýznamnějším rodinám v České Lípě patřila rodina Wedrichová. Nejdříve podnikali v oboru modrotisku a barvení látek. Franz Wedrich poté založil továrnu na potiskování látek. Poslední člen rodiny Heinrich Wedrich, byl štědrým mecenášem České Lípy. Na budově bývalého soudu je pamětní deska, která připomíná, že zde byl v l. 1871-74 vězněn novinář a spisovatel Jakub Arbes (1840-1914) a napsal tu část svých romanet. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.6.2020
  • 52 zobrazení
dpskrasnalipa
  • 28.5.2020
  • 21 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání bývalým hlavním husitským městem na jihu Čech. Na vysoké skalnaté ostrožně mezi řekou Lužnicí a Tismenickým potokem, stávalo v minulosti keltské hradiště, pod kterým procházela stará cesta do Sezimova Ústí. V průběhu let bylo místo řídce a nesoustavně osídleno. První zmínka o malém sídlišti nazývaném Hradiště je z 1. pol. 13. století. Kolem r. 1268 se zmocnil této lokality král Přemysl Otakar II. a založil zde poměrně rozlehlé město s hradem pod stejným jménem. Rozvoj města byl přerušen r. 1276 Vítkovci. Ve 14. stol. tu založili Sezimové z Ústí hrad, později nazývaný Kotnov. Hrad je připomínaný ješte v r. 1370, sídliště však bylo opuštěno. V únoru 1420 sem z obranných důvodů přenesla své sídlo husitská obec z blízkého Sezimova Ústí. Během několika málo týdnů se v pevnosti s biblickým názvem Hradiště hory Tábor (později jen Tábor) shromáždily 3 až 4 tisíce stoupenců husitského hnutí z blízkého i vzdáleného okolí. Půdorys města s velkým náměstím byl přizpůsoben vojenským účelům. Táborské bratrstvo se pod vedením Jana Žižky a Prokopa Holého stalo dočasně rozhodující silou v zemi. Obec města ovládla i přilehlé okolí a stala se vůdčí silou radikálního husitského hnutí, jehož polní vojsko mělo posádky v řadě významných měst a operovalo ve všech zemích České koruny. Po skončení husitských válek Tábor uzavřel výhodnou dohodu s císařem Zikmundem, který Táboru r. 1437 udělil privilegia královského města, určil městský znak a daroval rozsáhlý pozemkový majetek. V r. 1452 za Jiřího z Poděbrad ztratil Tábor politickou i náboženskou nezávislost a přiřadil se k ostatním královským městům kališnického vyznání. Z té doby pochází kamenná zástavba města s řadou významných památek. R. 1493 byla pro zásobování vodou založena 50 ha nádrž Jordán, nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě. V r. 1559 byla postavena renesanční vodárenská věž, začleněná do městských hradeb, rekonstruována v r. 1992. Po Bílé hoře město upadalo a rozvoj města začal až od 18. stol., kdy se stal Tábor v letech 1751-1862, s přestávkou v letech 1849-55, krajským městem. Většími závody byl pivovar na hradě Kotnově a tabáková továrna. V letech 1902-03 byla z Tábora do Bechyně postavena Fr. Křižíkem první elektrická dráha v Rakousko-Uhersku. Na Žižkově náměstí je gotická radnice z let 1440-1516 s mohutnou vysokou věží a empírovým průčelím z r. 1839 a novogoticky upravena v r. 1878. Na radnici je Husitské muzeum s nejstaršími podobami J. Žižky a Táborské středověké podzemí-patrové sklepy tesané ve skále. Děkanský gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z let 1440-1512, regotizovaný v letech 1896-97. Renesanční kašna z r. 1567 se sochou rytíře s městským znakem a dva kamenné stoly patrně sloužily husitům při bohoslužbě. Hrad Kotnov, který byl od r. 1420 s gotickou Bechyňskou bránou součástí městského opevnění. Z původního hradu je zachována mohutná válcová věž s přístupným vyhlídkovým ochozem. Pod hradem je starý hřbitov s gotickým, barokně přestavěným kostelem sv. Jakuba Většího z r. 1388 a zbytek židovského hřbitova z r. 1634. Na hřbitově je hrob Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Na náměstí Mikuláše z Husi je Okresní soud, původně barokní klášter augustiniánů a barokní kostel Narození P. Marie z let 1642-66. Husův sbor z r. 1939 a českobratrská modlitebna z r. 1932. Ve městě je množství gotických, renesančních a barokních domů. Bývalý špitál z r. 1503 byl v r. 1838 přestavěn. Při něm stojí barokní kostelík sv. Alžběty z r. 1690, přestavěný r. 1718, dnes kaple pravoslavné církve. Městské divadlo je z let 1886-87. Botanická zahrada založena r. 1866. Přes údolí Lužnice je železobetonový Švehlův most z r. 1935 a přes horní část Jordánu zavěšený most z r. 1991. Z dalších památek je na Žižkově náměstí barokní sousoší Piety z doby kolem r. 1770, Žižkova socha z r. 1884 od J. Strachovského. V Husových sadech pomník Jana Husa z r. 1928 od Fr. Bílka. Na tř. kpt. Jaroše v místech nacistického popraviště je od r. 1946 památník. Jižně od města v místní části Větrovy na návrší Hýlačka (525 m n. m.) stojí dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky na podezdívce, vybudovaná v r. 1920 jako rozhledna Svobody. Místní části Tábora je také obec Klokoty, původně ves s tvrzí Vítkovců připomínaná v r. 1220. Na místě tvrze zničené za husitských válek byl v letech 1701-04 vystavěn barokní poutní kostel Panny Marie s ambity, branami, kaplemi s komendou premonstrátského řádu. Nad pramenem Dobrá Voda je barokní kaple z doby kolem r. 1730 a u ní křížová cesta z pol. 19. stol. s lipovou alejí od Holečkových sadů. Žižka dal v Klokotech upálit Petra Kániše a na 50 jeho přívrženců ze sekty adamitů. V Táboře se narodil mimo jiné literární historik Václav Tille (1867-1930), sociolok Emanuel Chalupný (1879-1958) a hudební skladatel Oskar Nedbal (1874-1930) a také herec Jiří Hrzán (1939-1980). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.5.2020
  • 109 zobrazení
dpskrasnalipa
  • 15.4.2020
  • 63 zobrazení
dpskrasnalipa
  • 15.4.2020
  • 41 zobrazení
hanakzhor
Vzpomínkové toulání po krásném historickém městě nad řekou Otavou v jižních Čechách. Na Zlaté stezce v sousedství starší vsi založil někdy v polovině 13. stol. Václav I. město prvně doložené r. 1243, které úspěšně dobudoval Přemysl Otakar II. V okolí se rýžovalo a později těžilo zlato. Město se stalo opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Na vyvýšeném místě nad řekou nechal vystavět královský hrad, který byl součástí městského opevnění. Město bylo opevněno až 10 m vysokými hradbami se třemi branami, ze kterých se dochovala jen Putimská brána. V 2. pol. 13. stol. byl přes Otavu vystavěn kamenný most, který je nejstarším dochovaným kamenným mostem v České republice. Na zábradlí jsou v současné době 4 kopie původních barokních soch z 18. stol. NKP. Slavné a bohaté město začalo upadat po zničujícím požáru v r. 1532 a za účast v protihabsburském povstání přišlo také o veškerá práva a majetek. Za 30leté války bylo opět zpustošeno. Od r. 1509 se hrad stal majetkem města. Část hradu po požáru byla přebudována na pivovar a v zachovalé části bylo vybudováno Prácheňské muzeum. Za Josefa II. se Písek stal centrem Prácheňského kraje a po r. 1733 k prosperitě města přispěl obchod se dřevem. Město bylo po staletí držitelem největšího městského panství v Čechách. Náměstí jsou obklopená řadou výstavných měšťanských renesančních a barokních domů a paláců, jako U Zlaté lodi, U Koulí, kde poblíž Putímské brány bydlel za studenských let básník Fráňa Šrámek, U Stříbrných denárů a další. Bývalý hotel Otava (1899) zdobí fasáda s malbami podle kartonů Mikoláše Alše. Zajímavou technickou památkou je Křižíkova vodní elektrárna. Církevní architekturu reprezentuji bazilika Narození P. Marie se 74 m vysokou věží. Pozůstatkem dominikánského kláštera je kostel Povýšení sv. Kříže. Nejstarším kostelem je kostel sv. Václava, přestavěný barokně v 17. stol. V Palackého sadech je empírový Schrenkův pavilón z r. 1841 a pomníky Františka Palackého z r. 1886 a Adolfa Heyduka z r. 1935. Na jižním okraji města je zemský hřebčinec, na nádvoří areálu z r. 1902 socha hřebce Ardo, model pro Myslbekovu sochu sv. Václava. Historický hřbitov u Svaté Trojice byl upraven na památník města Písku. V jihozápadní části Písku je Hradiště s dochovalými valy knovízského hradiště z 9. stol. př. n. l. Ve městě se narodili humanista Václav Písecký (1483-1511) a novinář a básník Josef Rybák. Působil tu historik August Sedláček, houslový pedagog Otakar Ševčík a mnoho dalších. Na pohlednicích si můžete prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.3.2020
  • 49 zobrazení
dcbl
17. února 2020 při mši svaté v Duchovním centru Brno-Lesná oslavil P. Karel Cikrle své 85. narozeniny. Za celou farnost mu blahopřál P. Pavel Hověz, farář v Brně- Lesné, který také koncelebroval při bohoslužbě. Veršované blahopřání složil a přednesl kostelník pan Jan Vejmělek.
Foto Karel Pažourek
Kategorie: oslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 17.2.2020
  • 431 zobrazení
fotkybeskydska
Týden nám začal pohádkovým pásmem v kině Květen. V průběhu týdne jsme uklízeli školní zahradu a tvořili z ker. hlíny s p. Slávkou. Na konci týdne jsme oslavili narozeniny p. učitelky.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.10.2019
  • 39 zobrazení
jitusd
  • 14.10.2019
  • 48 zobrazení
Reklama