Hledání: Noc kostelů, Piaristický chrám v Litomyšli, 2018

Pro dotaz Noc kostelů, Piaristický chrám v Litomyšli, 2018 jsme našli 2 213 výsledků.

Náš tip

Objevte možnosti videa
Fotka vydá za 1 000 slov.
A co teprve video?

jitulll
Kategorie: ostatníudálosti
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 25.5.2018
  • 54 zobrazení
mysticsmile
Malebné město Boskovice s 11500 obyvateli leží asi čtyřicet kilometrů severně od Brna na jižním okraji úrodné Malé Hané. Na západě se zvedají první výběžky Českomoravské vrchoviny, na východě zase Drahanské. Jeho střední nadmořská výška je asi 360 metrů. A právě toto centrum severní části okresu Blansko slaví letos 790 let od svého založení. Významným výročím je poznamenáno veškeré kulturní a sportovní dění v průběhu roku. Nejinak tomu bylo i uplynulou sobotu 2. června. Již v pátek stálo před městským úřadem pódium, v sobotu dostalo i plátěnou střechu. A ve 13 hodin celá ta sláva začala. „Vážené dámy, vážení pánové, hosté Masarykova náměstí. Chci vás všechny přivítat na prestižní akci s názvem Vivat Boskovice 2012,“ spustil tradiční moderátor Petr Janoušek. „Bude nám dnes vystupovat jedenáct neziskových organizací, které se budou prezentovat zde na hlavní scéně. Další neziskovky mají svá stanoviště po celém prostoru Masarykova náměstí. Tady uvidíte uslyšíte zpěv, hudbu, tanec. Zábavné odpoledne nyní slavnostně otevře místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková: „Zahajujeme jednu z hlavních akcí k oslavám první písemné zmínky o Boskovicích. V roce 1222 Jimram z Boskovic byl svědkem přidělení pozemků německým rytířům za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. To si tedy připomínáme letos celý rok a dnešní akce Vivat Boskovice patří mezi ty stěžejní. Jsem vděčná a ráda, že příspěvkové organizace města a kraje se zapojily a je nás tady hodně. Ještě vás chci pozvat do Muzea Boskovicka, kde je vystaveno několik desítek výtvarných prací které se zúčastnily soutěže k 790. výročí založení města. Další výstava je od dětí z mateřské školy. Uvidíte Boskovice očima nejmenších. Přeji výdrž počasí a příjemnou zábavu.“ Moderátor Petr Janoušek pak pozval první účinkující z MŠ Lidická. „Devět dětí předvede, co se naučilo ve hře na zobcovou flétnu. Tato školka má ve výuce hry již dvacetiletou tradici. Nejmenší ze třídy Skřivánci pod vedením paní učitelky Heleny Slovákové a zástupkyně ředitelky Michaely Krejčířové zahrají pro radost. Uslyšíte i dvojhlasou a trojhlasou hru,“ dodal Petr Janoušek. Pak ještě zatančily děti ze tříd Kopretinky a Sluníčka půvabné vystoupení s názvem Kominíčci. To s nimi nastudovaly učitelky Jana Ondroušková a Kamila Osuchová. MŠ pracoviště Lidická vychovává 146 dětí v sedmi třídách. A právě Skřivánci jsou zaměřeni na pohybové aktivity a zobcovou flétnu. Tři třídy mají zase rozšířenou logopedickou výuku. MŠ se může pochlubit velkou zahradou s novými herními prvky a dopravním hřištěm, které využívají i jiné školy a veřejnost. „A nyní vystoupí MŠ Na Dolech s Baladou o Velenovi. Tato MŠ vlastní vyhřívaný bazén pro plavecký výcvik. V tomto školním roce sem chodí celá stovka dětí.“ Scénka inspirovaná dávnou pověstí o sedmizubém hřebeni ve znaku Boskovic byla úžasná a odměněná zaslouženým potleskem. „A teď nastoupí MŠ Bílkova s velmi zajímavým vystoupením, jež s dětmi nastudovaly učitelky Luďka Mašková a Ivana Havelková. Reprezentovaly s ním Boskovice na okresních i krajských soutěžích. Zúčastnily se též celostátní soutěže pohybových skladeb MŠ v Nymburku. V programu se snoubí prvky gymnastiky a aerobiku. Do MŠ Bílkova chodí 150 dětí. K dispozici je kromě prostorných heren též tělocvična. Venku mají velkou zahradu a pískoviště.“ Po tomto skvělém vystoupení se na jevišti připravil Tancini klub. K tomu opět Petr Janoušek: „Patří do mimoškolních aktivit dětí, mládeže i dospělých. Navštěvují jej děti od šesti let v pěti věkových kategoriích. Hlavní náplní jsou moderní, scénické a latinské tance. Věnují se aerobiku a různým gymnastickým prvkům.“ Dynamická ukázka pohybu se též velmi líbila. Dalšími účinkujícími byli žáci Mateřské, základní a praktické školy Štefánkova. Tato škola zajišťuje vzdělávání dětí se zdravotním postižením od šesti do osmnácti let. Žáci nastudovali skladby Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Celé vystoupení pak zakončili písní z muzikálu Michala Davida Děti ráje. „A nyní máme připraveno malé překvapení. Za několik okamžiků projedou náměstím členové Veterán klubu Vísky na nablýskaných motocyklech, podívejte se,“ pokračoval v programu Petr Janoušek. „Teď Vám opět něco poví místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková.“ „Ještě jednou všechny srdečně zdravím. Chci připomenout, že Vivat Boskovice je prvním vyvrcholením oslav 790 let od první písemné zmínky o Boskovicích. Už proběhla celá řada různých besed, divadel, výstav, koncertů. Zvu Vás do Muzea Boskovicka, kde jsou vystavena výtvarná díla našich dětí, žáků a studentů v rámci soutěže vyhlášené společně se sdružením historických sídel pod názvem Památky očima mladých. Současně můžete zhlédnout i práce dětí MŠ, jak si představují Boskovice. V sobotu 9. června o patnácté hodině odstartuje Spanilá jízda z odpočivadla na cyklostezce z Boskovic do Mladkova. Cíl bude v Mladkově za bývalou školou, kde bude pro děti bohatý program. Opět chci poděkovat MŠ, protože se společně s Osadním výborem Mladkov aktivně zapojili. Každé z dětí na nějakém přibližovadle dostane vlaječku, aby to celé bylo slavnostní. Celá trasa bude mít 790 metrů. Další sobotu 16. června přes Boskovice proběhnou účastníci 25. ročníku Běhu Harmonie. Akce se koná ve 149 zemích světa. Celková délka trasy je 24000 kilometrů. Jedna z etap začíná v Polsku, míří přes ČR na Slovensko. 16. června v poledne vběhnou do Mladkova, přidají se zájemci z Boskovic. Ve 12.30 přivítáme štafetu s pochodní zde před radnicí. Kulturní program zajistí skupina Kolt a Pružiny. Asi po půlhodině se štafeta přemístí do Westernu a opustí město.“ Po průjezdu veteránů a příspěvku místostarostky byl čas pro TJ Rytmus Boskovice. Letos slaví 25 let od založení. Má více jak 900 členů. Z toho 350 dětí. Nabízí aktivity a cvičení pro všechny věkové skupiny. Zde se postupně představilo osm oddílů. Pak přišel ke slovu Taneční obor Základní umělecké školy. Pod vedením Mgr. Kateřiny Prudíkové si 38 dětí nastudovalo pětadvacetiminutový výstup. Pak zahrála a zazpívala country kapela Kolt působící při ZUŠ. Pod vedením Bc. Martina Krajíčka si studenti připravili krátké vystoupení. „Já teď na jeviště pozvu ještě jednou místostarostku Boskovic ing. Jaromíru Vítkovou,“ ohlásil další dění Petr Janoušek. „Pokud Vás zaujala skupina Kolt, můžete je slyšet 16. června opět zde na náměstí mezi dvanáctou a půl druhou, kdy přivítáme štafetu Světového běhu Harmonie.“ „V pořadí osmá vystoupí Ema Pospíšilová a zatančí se psem,“ pokračoval Petr Janoušek. „Je to studentka třetího ročníku Veterinární prevence na Vyšší odborné škole Boskovice. Na této škole jsou různorodé obory a mezi nimi právě tento, kdy jsou dívky připravovány na práci veterinárních sestřiček. V rámci oboru mají též předmět kynologie, kde se psům přímo věnují.“ Studenti oboru číšník – servírka pak předvedli míchání nápojů. Jeden pro děti z mléka, sirupu a jahody. Pro dospělé pak nápoj ze čtyř centilitrů vodky, dvanácti centilitrů rybízového džusu a sody. Ozdobeno pomerančem. Oba nápoje pak mohlo obecenstvo ochutnat. V posledním příspěvku si studenti Vyšší odborné školy zdravotní a ekonomické a Střední školy Boskovice obor Oděvní design a marketing připravili dvě módní přehlídky ze své vlastní tvorby, kdy si modely navrhli a ušili sami. Právě ta druhá ukázka byla v retro stylu. „A teď uvidíte Jumping, což je nová forma aerobního cvičení na malých trampolínách, jež šetří klouby. Máte-li zájem přijďte si to vyzkoušet do Orlovny,“ vyzval z pódia Petr Janoušek a pokračoval: „Základní škola Boskovice má tři pracoviště, kde se učí 1127 žáků v padesáti třídách. Teď uvidíte jejich čtyři pěvecká sólová i sborová vystoupení.“ A opět se pódium rozeznělo hudbou. Jako poslední se představil Dům dětí a mládeže Boskovice, jenž je školským zařízením Jihomoravského kraje. Sdružuje osmdesát zájmových kroužků, kde pracuje 1050 klientů. Pořádá zájezdy pro celé rodiny, soutěže, přehlídky, Den Země, Drakiádu, Mikuláše, turnaje, bazary, zábavná odpoledne i různé karnevaly. Provozuje tématické letní tábory. Poskytuje praxi studentům středních i vysokých škol. Spolupracuje s mnoha organizacemi, podnikateli i státním sektorem. DDM se představil aerobikem Petry Havlíčkové a Lucky Kovářové, folklórem v podání letos dvacetiletého souboru Borověnka, jenž sdružuje děti od pěti roků pod vedením Aleny Stloukalové, Aničky Faltýnkové a Taneční školičkou Hedviky Šudomové. Celý maratón uzavřel kroužek HipHop Kláry Kopecké.
A byl konec. Průvodce zábavným programem Petr Janoušek se naposledy ujal slova: „Vážení návštěvníci, já Vám chci poděkovat, že jste s námi strávili odpolední vystoupení jedenácti neziskovek na akci Vivat Boskovice 2012. Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková celý program ve třináct hodin zahajovala a nyní ji požádám, aby jej také slavnostně zakončila.“ „Vážené dámy, vážení pánové, milé děti a vystupující. Myslím, že dnešní odpoledne akce Vivat Boskovice byla důstojným bodem v rámci oslav první písemné zmínky o Boskovicích. Viděli jsme mnoho krásných vystoupení. Pro mě bylo celé odpoledne ve znamení radosti, hrdosti, že žiji v Boskovicích, kde je tolik šikovných, nadaných a obětavých dětí, mládeže i dospělých. Teď vidím, kolik právě oni věnují svého volna dětem a mládeži. Děkuji všem, kteří děti připravili. Obdiv patří pedagogům všech typů škol, zaměstnancům příspěvkových organizací města, kraje. Též děkuji dobrovolným vedoucím všech neziskovek a občanských sdružení. Zvláštní poděkování patří Bc. Pavlu Vlachovi za ozvučení a Petrovi Janouškovi, jenž nás celé odpoledne pořadem provázel. Vám všem děkuji za podporu a hojnou účast. Vřelé díky a pěkný sobotní večer.“
Lidé se pomalu rozcházeli, někteří se ještě zastavili na stanovištích neziskovek vyzkoušet třeba skákací boty. Náměstí se ponořovalo do ticha a šera jarního podvečera. My jsme ještě chvíli s úžasem hleděli, jak se sundává na kolmé stěně mohutného chrámu svatého Jakuba Staršího transparent k již proběhlé Noci kostelů. I toto skvělé divadlo jednoho herce odehrávající se ve výši hodin však záhy skončilo a zbývala již jen cesta domů.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2012
  • 913 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
kenulos
Noc kostelů
více  Zavřít popis alba 
  • 29.5.2009
  • 888 zobrazení
dcbl
Při Noci kostelů 12. června 2020 byl v Brně jedním z magnetů nový kostel blahoslavené M. Restituty v sídlišti Lesná. Neobvyklá železobetonová rotunda bez ozdob v interiéru některé návštěvníky překvapila . Mnozí si vystáli dlouhou frontu k přístupu na věž, kde je mimo vyhlídkovou plošinu také zvonohra s šestnácti zvony.
Foto Karel Pažourek a 3 snímky IMG Ondra Kostrhoun
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2019 až červen 2020
  • 907 zobrazení
mysticsmile
Na Masarykově náměstí v Boskovicích je to každou neděli dopoledne téměř stejné. Vzhledem ke svátečnímu dni zde zprvu příliš lidí nebývá. Kolem čtvrt na jedenáct naplní spodní část věřící z kostela, kteří spěchají po mši domů připravovat sváteční oběd. Tentokrát třetího června to bylo přece jen trochu jiné. Mnozí s malými dětmi zůstali stát u vchodu do farní zahrady, kde má sídlo i Mateřské centrum. Všichni netrpělivě vyhlíželi dodávkové vozidlo se skákacím hradem, což je v současné době velmi oblíbená atrakce našich nejmenších. A dočkali se za několik okamžiků. Kluci jsou už tak sehraní, že vybalení a postavení nafukovacího hradu je dílem několika málo minut. Po pravdě řečeno se hrad postaví sám, stačí jej rozprostřít na podložku a spustit kompresor. „V případě, že není v dosahu zásuvka 230 Volt z veřejné sítě, vozíme si 5 kVA benzinovou centrálu Honda,“ Ukázal mi jeden z techniků vybavení vozu, když už drobotina za neustálého výskání řádila. „A máme tu ještě spoustu užitečných věcí, třeba kávovary a malou lednici.“ „A kde máte televizi a postele,“ zašpásoval jsem já se smíchem. „To nepotřebujeme, pozdě večer a v noci se hrad nestaví, to děti spí a my už jsme zase doma.“
Protože po zakončení mše svaté nebývá sešlost na farní zahradě každý týden, zastavil jsem na chvíli místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou: „Skákací hrad jsem zamýšlela jako zakončení všech akcí ve městě počínaje v pátek prvního června desátým výročím mateřského centra, pak hned navazovala Noc kostelů, v sobotu jsme pořádali představení neziskovek na kulturní akci Vivat Boskovice. Hrad jsem naplánovala i jako malý dárek pro Dětský domov Boskovice Štefánkova 2, kde se konala zahradní slavnost pod názvem Budeme si zpívat, budeme si hrát. Život je pěkný, když je nablízku dobrý kamarád. Jsem příznivcem tamních dětí, dovedu ocenit náročnou práci všech zaměstnanců i paní ředitelky Mgr. Jarmily Štůlové. Dovolila jsem si je pozvat sem na farní dvůr, aby si děti mohly hrad též užít. Současně jsem dětem z domova předala drobné dárky. Oni mi též přinesly malou pozornost. Zde je vidět, že vztahy mezi městem Boskovice a Dětským domovem jsou opravdu vřelé i když nejsme jejich zřizovatel. Nejsou mi lhostejné životní osudy těchto malých dětí, za které sami nemohou. Proto se jim snažím zpestřit mládí a snažím se je vtáhnout do různých akcí. Jednou takovou byla Okno a balkon roku, kdy Dětský domov obdržel zvláštní ocenění místostarostky za originálně vyzdobené prostranství před budovami. Zveme je na různé výtvarné soutěže třeba do Muzea Boskovicka. Zde se dětský domov velmi dobře prezentoval v rámci Dnů evropského dědictví. Já zase naopak velmi ráda chodím na jejich vánoční besídky a jiné akce. Znovu chci zdůraznit, že spolupráce mezi našimi institucemi je dlouhodobá a zcela neformální. A to není žádná fráze, výsledky jsou vidět. Mně úplně dnes stačil pohled do rozzářených dětských očí. Tihle malí tvorové za svůj osud nemohou a alespoň takto se jim snažíme nahradit ztrátu rodiny, kterou třeba ani nikdy nepoznali.“
Sám musím potvrdit, že se předpolední akce na farním dvoře dětem i dospělým velmi líbila. A kdyby nemuseli k nedělnímu svátečnímu obědu, jistě by hrad byl v obležení mnohem déle.
Více: http://www.ddboskovice.cz/
http://jaromiravitkova.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 3.6.2012
  • 738 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
janninnkas
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • 29.5.2009
  • 722 zobrazení
ruzovamandarinka
... vyšplhejte si se mnou ke zvonům ;) ...
více  Zavřít popis alba 
47 komentářů
  • 1.6.2012
  • 652 zobrazení
emikes
NOC VE VALAŠSKÉ KATEDRÁLE
Eva Mikešková

Rajnochovice/ Nevšední zážitek pro všechny, kteří překročili práh kostela. Takový ohlas přinesla Noc kostelů pořádaná pod záštitou Arcibiskupství olomouckého. Podruhé se k celorepublikové akci přidal Kostel sv. Anny v Rajnochovicích.
„Zavála mě sem pracovní cesta, jinak bych šel do kostela ve Zlíně, a jsem nadšen především z výstavy. Nikde nepředvádí tak staré relikvie, to je pro mě jako knihomila hluboký zážitek. A taky se těším se na zvuk varhan, což je můj oblíbený nástroj,“ zdůraznil Přemysl Jurák ze Zlína na výstavě Co se skrývalo na farní půdě.
Hned po májové pobožnosti předvedly děti, jak to bylo se založením Rajnochovic. „Kluci, co se připravují na ministranty, hledají po celý rok templářský poklad, proto jsme připravili divadlo v tomto duchu,“ objasnila Jana Uhříková za spolek Spolčátko. Zvuk trub a fléten při západu slunce přivábil návštěvníky do chrámových lavic. Do varhanního preludia za šera zabubnovaly kapky deště a svatostánek tak poskytl ochranu před běsněním živlů.Bouřka jen umocnila barokní rozměr chrámu, kterému se pro jeho ojedinělost v širokém okolí přezdívá Valašská katedrála.
V bohatém programu zazněla také moderní křesťanská hudba, promítalo se, mládež předvedla boj dobra se zlem. V nočním světle se naslouchalo tichu až do závěrečné adorace.
Nejen motlitbám patřila noc z pátku na sobotu. Církevní stavba odhalila své zákulisí i návštěvníkům bez vyznání.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2011
  • 652 zobrazení
roama
  • 30.5.2009
  • 639 zobrazení
lluucciiik
  • 9.6.2017
  • 621 zobrazení
cadell
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2013
  • 611 zobrazení
fotograf-milan-svoboda
Toto album plné pomníků, soch, pamětních desek a bust Mistra Jana Husa vznikalo v průběhu několika měsíců. Pomalu a postupně. Inspirací mi byla soutěž, která měla za úkol nafotit co největší množství právě soch, pomníků, pamětních desek a bust Mistra Jana Husa. O soutěži jako takové jsem se dozvěděl při Noci kostelů 2014, když jsem od jednoho pana faráře dostal letáček s informacemi o této soutěži v Plzni na Mikulášském náměstí. Nejprve jsme trošku váhal, ale jelikož jsem soutěživý, tak jsem do toho šel. Chtělo to najít nějaký systém, vytvořit si seznam a pak se vydat na cestu. Nejprve musel člověk zjistit, zda v daném městě nebo vesničce je vůbec nějaký pomník a potom, kde se vlastně nachází (některé byly docela dobře schované) a jak se k němu nejsnáze dostat. Součástí mých výprav byla také nezbytná strategie, zejména tehdy, když člověk vyjel veřejnou dopravou - autobusem nebo vlakem a nechtěl čekat na zpáteční spoj třeba několik hodin, protože automobil nevlastním. Všechna místa, kde se nachází MJH jsem tudíž navštívil autobusem nebo vlakem, tedy kromě toho úplně posledního z Kopidla. Nejkratší čas, který jsem měl na vyfocení, abych stačil zpáteční spoj, byla 1 minuta v Nebílovském Borku. Ale stačil jsem to. Děkuji panu řidiči, který na mě počkal, až si vyfotím a pak teprve jsme odjeli.
S cestováním mám spojené i milé historky. Téměř ke každé fotografii se váže krátký příběh nebo milá vzpomínka. Do Strakonic jsem jel, neboť jsem tam nějaký čas pracoval. Při cestě z Čižic jsem jel na zpáteční cestě s dcerou pána, který pomník přímo vybudoval. Při cestě do Blovic jsem se ptal kolegyně z práce, která z Blovic je, ale nevěděla. Zavolala proto svému známému v Muzeu Jižního Plzeňska a ten ji to prozradil. Nebo při cestě do Vochova jsem potkal svou dávnou tajnou lásku Dášu ze střední školy. Tuto dávnou lásku jsem potkal ještě jednou a to, když jsem čekal na nádraží na vlak do Klabavy odkud mám další pomníček. Ona čekala na návrat dítěte ze školy v přírodě. Nebo v Praze v Tróji, když jsem hledal pomník Jana Husa a byla sobota ráno kolem osmé hodiny a ptal se jedné starší paní, kde se nachází právě pomník, tak nevěděla, přestože tam žila celý život. Sochu v pražském Karolinu jsem zase získal při Dni otevřených dveří Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Určitým oříškem a kamenem úrazu byla právě Praha. Jelikož člověk Prahu moc nezná, také mé výpravy do Prahy byly celkem asi čtyři nebo pět. A probíhaly tak, že jsem vždy vyjížděl z jednoho bodu, do kterého jsem se vždy zase vracel, třeba právě Smíchovské nádraží – odkud vyráží autobusy do různých směrů a koutů metropole. A za celý den tak člověk stačil navštívit čtyři až pět míst. Někdy člověk šel i pěšky, třeba do Třemošné i půlku zpáteční cesty (celkem asi 12 kilometrů) nebo do Zruče – Sence. Některé pomníky objevil člověk čirou náhodou – třeba ten v Doudlevcích, kdy jsem šel fotit hřbitov, minu jakýsi kámen, vrátím se a najednou koukám, že to je pomníček Jana Husa. Některé pomníky mi však uznány nebyly, ale přesto jsem v té době držel prvenství o nejvzdálenější pomník a to přímo z Konstanz (Kostnice). Nebo je spousta pomníčků, kde je pouze letopočet 1415 – 1915 a kalich (Radobyčice, Nevřeň, Nadryby). Ani tyto pomníčky nebyly přijaty do soutěže. Ale nevadí. Některé, které jsem chtěl vyfotit, se zase zrovna opravovaly – Radnice a Klabava a člověk tak musel čekat a doufat, že to všechno stihne a bude moci poslat fotografii. Také jsem se dozvěděl, že některé pomníčky a desky mají být letos odhaleny – například v Liticích a netrpělivě čekal, až se tak stane. Bohužel v Liticích se bude odhalovat až letos někdy v září. Tak to je jen stručné povídání o sérii těchto fotografií. Děkuji všem, kdo si to přečetl až do konce. Děkuju všem, které jsem na svých cestách potkal a kteří mě třeba i poradili, kde sochu, pomník atd. Jana Husa najdu. Nyní už mi jen držte palce…
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2012 až červenec 2015
  • 586 zobrazení
xkd
  • 29.5.2009
  • 562 zobrazení
jdlavicka
Noc kostelů v Plzni včetně videozáběru interiéru Korandova sboru a park Mlýnská strouha...
více  Zavřít popis alba 
  • 28.5.2010
  • 560 zobrazení
mysticsmile
Mateřské centrum Boskovice sídlí ve dvoře vedle římskokatolické fary na Masarykově náměstí. Téměř denně se z jeho prostor i přilehlé zahrady ozývá veselé výskání předškolní drobotiny. A to už celých deset let. Takové kulaté výročí je pořádný důvod k oslavě. Vše vypuklo v pátek prvního června 2012 po patnácté hodině. Počasí příliš nepřálo a tak se vše podstatné odehrávalo převážně ve dvou velkých hernách. Jednou z prvních gratulantek byla místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková, jež se mezi dveřmi objevila s velkou krabicí.
„Vážení přátelé, posadíme se a pokusíme se o nějaké zahájení,“ zašpásovala na úvod Ing. Martina Lukešová. „Nejsme na konferenci, tak neformálně. „Děkuji, že jste přišli.“ A hned též zavzpomínala na své začátky. „Já jsem ráda mezi lidmi, děkuji, že jste mě přijali mezi sebe a už je tomu celých pět let. Za tu dobu jsem poznala, že vždy se dělalo vše pro blaho dětí, že na všechno nejsem sama a mohu se opřít o skvělý kolektiv. Děkuji mateřskému centru za skvělé životní zkušenosti. Teď předávám slovo ředitelce Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalové.“ „Příjemné odpoledne. Já Vás též co nejsrdečněji vítám, je to vzácná chvíle společného setkání i s prezidentkou sítě mateřských center o.s. Ruth Kolínskou. Já jsem s ní v rychlosti prošla židovskou čtvrtí a poznala její vztah k Boskovicím a regionu. Též vítám místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou, která centru velmi pomáhá. A nyní ji prosím o slavnostní přípitek.“ „Před deseti lety jsme všichni začínali, důvěra v projekt nebyla velká. Tyto předsudky se podařilo odstranit. Jsem ráda, že i po těchto letech, kdy se osazenstvo změnilo, mohu sem přijít mezi kamarádky.“ A pokračovala Ruth Kolínská: „Přišla jsem s malým dárečkem z lásky. Strávila jsem zde svá gymnaziální léta. Jsem ráda za mateřské centrum. A chci poděkovat těm, co začínali, co jsou nyní aktivní a jistě přijdou následovníci. A po ztrátě Václava Havla je už jen na nás, abychom převzali roli svobodného občana a bylo nám všude dobře. Na zdraví!“ Sálem se ozvalo veselé cinkání skleniček bílého vína. Pak ještě zavzpomínala zástupkyně ředitele Kulturních zařízení města Mgr. Táňa Reiblová. Potvrdila, že zpočátku byl názor lidí negativní: „Oč vám jde? Jste na mateřské, dostáváte peníze, tak se starejte o děti a neotravujte! To je naštěstí minulost. Děvčata to opravdu myslela vážně, dobří lidé pomohli. A my, co jsme stáli u zrodu museli uvolnit místo mladším. Jinak by se vývoj zastavil. Já z tohoto místa všem pokračovatelům děkuji a mám radost, že mateřské centrum žije. Myslím, že současná společnost nedoceňuje Vaši práci, bere ji automaticky. Občas by bylo dobré připomenout, že tomu tak není a Vaše práce někdy na úkor vlastní rodiny není jednoduchá. Připojuji slova obdivu a poděkování, přeji všem současným i budoucím hodně sil a spokojených dětí.“ Mgr. Dagmar Hamalová poté připomenula, že i přes menší podporu ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí se daří udržet každodenní provoz. V provozu je herna, nejvíce dětí s rodiči bývá v úterý. Někdy i sedmdesát lidí. Centrum má i pravidelné kroužky. Cvičení od čtyř do patnácti měsíců, batolátka, výtvarka pro nejmenší, pro starší, tanečky Venduly Marvanové, Angličtina pro mrňata, Trpasličí herna – kroužek, kdy jsou zde děti od devíti do dvanácti jen s námi, Kubík – klub křesťanských rodičů. O prázdninách bude omezený provoz dva dny v týdnu. Proběhl též půlroční víkendový intenzivní počítačový kurz zakončený zkouškami a certifikáty. Do toho vstoupila Ruth Kolínská: „Momentálně startujeme projekt Společnost přátelská rodině. Vede jej moje nejmladší dcera v rámci studijního předmětu sociologie na vysoké škole.
Více: http://www.materska-centra.cz/kampane-a-projekty/spolecnost-pratelska-rodine/
Mgr. Hamalová na chvíli přerušila tok informaci: „Možná si všímáte, že mateřských center rychle přibývá. Už jsou v Černé hoře, Velkých Opatovicích, Letovicích, v Rájci, na Vískách, Kunštátě, Olešnici, Svitávce, Knínicích, Lysicích.“ Do toho přišla ředitelka Městské správy sociálních služeb Bc. Marie Sáňková. Po malém přerušení Mgr. Hamalová pokračovala: „Třeba ve Velkých Opatovicích je starosta, jenž centrum chtěl. Zavolal k nám do Boskovic, abychom přijeli a pomohli mu to realizovat. Výhodou menších obcí je lepší podpora a vyšší zapojení občanů. Provozovatelky center získají za dobu působení cenné zkušenosti a začnou později třeba i podnikat. Zde v Boskovicích jsou velké možnosti vyžití. Naše mateřské centrum se proto nesnaží někomu konkurovat. Pro starší děti je zde Dům dětí a mládeže, my připravujeme aktivity především pro předškoláky. Je velmi důležité vytvářet neformální společenství, kde nejsou profesionální psychologové, lékaři, ale jsou v něm mámy od dětí. Poznají se, získají důvěru a řeknou si vše a problém třeba v rodině se snadno řeší. Profesionální pomoc má nastoupit, až vše ostatní selže.“ „Mnoho věcí se daří vyřešit dřív i bez ní,“ pokračovala Ruth Kolínská ze svých bohatých zkušeností. „Při nástupu do mateřské školy je ihned poznat, zda dítě prošlo mateřským centrem. Takové je zvyklé na kolektiv, snadno se přizpůsobí. Důležité je financování mateřských center. Celotýdenní provoz na bázi dobrovolnictví je nesmysl. To nejde. Je třeba zvýšit vzájemnou podporu firem a center. Pak by pomohla možnost přivýdělku. Centra by měla mít oficiálně povoleno prodávat své výrobky a služby. V současné krizi je problém získávat sponzory. V tomto regionu jsou možnosti již vyčerpané. Snad všechny firmy byly osloveny. Novou možností jsou benefity pro zaměstnance. Kdo je dobrý, měl by za odměnu dostat pro dítě místo ve školce. Jenže je takový přebytek lidí na jedno pracovní místo, že k tomu zaměstnavatele nic nenutí. V Boskovicích se místostrarostka Ing. Jaromíra Vítková každoročně snaží o podporu a to se jí daří. Vždy získá dost velké prostředky třeba na vybavení herny. Zámecké hemžení je zábavný program pro děti na sklonku léta a ten může mateřské centrum organizovat díky štědrosti sponzorů. V Jihomoravském kraji je 35 mateřských center, boskovské patří mezi větší. Závěrečné slovo si vzala opět Ruth Kolínská: „V roce 1991 jsem byla pozvaná do Mnichova, navštívila pět mateřských center a celé mě to učarovalo. Chodily tam zcela obyčejné ženy s dětmi, pulzoval tam život, pořád se něco dělo. Dle tamního vzoru se mi podařilo u nás založit první centrum. A postupně vznikala další. Snažila jsem se, aby jich bylo co nejvíc. V roce 2006 se konala v Brně první konference mateřských center. Ženy tam pracují bez nároku na honorář a jsou vzorem, jak má vypadat občanská společnost. Uvědomte si, že jste vepředu nad většinovou společností, která k aktivitě má hodně daleko. Nenechejte se odradit, že je krize a nejsou peníze, kvůli nepochopení. Vydržte kvůli vašim dětem. Ty budou pak díky Vám mnohem lépe připraveny do života. Chci Vám poděkovat a popřát, abyste vydržely i nadále.“ Na situaci pohotově zareagovala ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová: „Já musím Ruth velice poděkovat. Tak jako Václav Havel je tatíček národa, tak Ruth je matkou všech mateřských center. Každé bere jako své dítě. O tom nás dnes přesvědčila. Jsem ráda, že nás dnes přišla podpořit. Děkujeme.“
Slavnostní beseda byla velmi zajímavá, pokračovala ještě neformální částí. Já jsem musel kolektiv skvělých lidí opustit, abych sebe i techniku připravil na Noc kostelů. Po neděli jsem navštívil místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou, aby se k celé akci na chvíli vrátila: „Pozvali mě jako jednu ze zakladatelek mateřského centra. Tenkrát myšlenka existence takového zařízení budila mezi lidmi nedůvěru. Místo starosti o děti chodí ženy kamsi vysedávat, popíjet kávu a odpočívat. Ukázalo se však, že je to zcela mylná představa. Já jsem tuto iniciativu hodnotila velmi pozitivně. Naše generace takové možnosti neměla, lidé na to nebyli zvyklí. Možná i proto počáteční nedůvěra k celému projektu. Matky se sejdou, popovídají o problémech s dětmi, porovnají postupy výchovy, mohou si propůjčovat pomůcky knížky atd. I pro děti je velmi důležitá přítomnost kolektivu. Dostanou se mezi jiné lidi než je rodina, získávají zkušenosti, učí se mezilidským vztahům. V Boskovicích se historie Mateřského centra datuje od roku 2002 po volbách. Řešili jsme i ve spolupráci se Svazem invalidů spoustu společných projektů, například bezbariérové přístupy do významných budov, silniční přechody atd. Některé maminky se zapojovaly do komisí Rady města. Vytvářely se vazby s úřadem a samosprávou. Vyhlásili jsme Soutěž o dětský úsměv, začali řešit drobnější akce ve spolupráci s Orlem. V Orlovně se konal první karneval mateřského centra a vzhledem k velkému zájmu musely být další ročníky přesunuty do Sokolovny. Jednou z nejvýznamnějších akcí je Zámecké hemžení. Je to moje charitativní akce pro mateřské centrum, kdy se mi letos pošesté podařilo oslovit sponzora, jenž přispěje na kulturní program. Vstupné, které vybíráme, používá centrum na svou činnost.“ Tolik místostarostka Ing. Jaromíra Vítková.
Mateřské centrum v Boskovicích je dnes nedílnou součástí zdejšího kulturního a společenského života. Deset let, to je také ještě dítě. Trochu starší než ty, které sem chodí, ale neméně hravé. Tak tedy za dalších deset let na oslavě dvacátých narozenin, kdy už bude plnoleté, nashledanou!
Více: http://mcboskovice.webnode.cz/
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 1.6.2012
  • 553 zobrazení
usmev
Na vanoce dluhe noce, kostel sv. Václava, Opava / 14. 12. 2008
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 15.12.2008
  • 553 zobrazení
farnostrozdelov
Noc kostelů v Praze. Podařilo se mi navštívit čtyři kostely, kde byla odborná přednáška, koncert, výstav Nejsvětější Svátosti, modlitby, zpěvy, setkání v duchu Taize. Velmi zdařilá akce, účast lidí veliká, zajištění po duchovní i odborné stránce skvělé. Za rok vřele doporučuji.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.5.2010
  • 506 zobrazení
jimik222
  • 28.5.2010
  • 487 zobrazení
zipzak
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010
  • 485 zobrazení
Reklama