Hledání: Odhalení pamětní desky 12.2.2005 - Karel Klostermann Haag am Hausruck AUSTRIA

Pro dotaz Odhalení pamětní desky 12.2.2005 - Karel Klostermann Haag am Hausruck AUSTRIA jsme našli 268 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
kecasf
Slavnostním dnem pro členy sdružení a pro příznivce děl Karla Klostermanna se stala sobota 12. února 2005. Občanskému sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy sekce Srní – Štěkeň se podařilo ve spolupráci s Hornorakouským městem Haag am Hausruck odhalit pamětní desku na jeho rodném domě. Oslava byla naplánována před dnem jeho 157. výročí narození. Snahou města bylo vytvořit důstojnou oslavu, která se i nepřízni počasí vydařila. Přijetí hostů ze Štěkně, kteří přijeli autobusem (finanční podpora JČ KÚ) proběhlo dopoledne prohlídkou školy a navázání partnerských vztahů na úrovni budoucí spolupráce mezi školami obou měst.
Ve 14 hodin nastal začátek oslavy na náměstí před domem č.p. 26. Na náměstí vlály vlajky Rakouska, České republiky a Evropské unie. K důstojné atmosféře napomohla dechová kapela oděna v místním kroji. Její věhlas zdůraznil místostarosta města Dr.Anton Draxler, který nezapomněl upozornit hosty, že kapela hrála po světě, úspěšně i v Japonsku.
Pan Walter Wilflingseder zahájil oslavu uvítáním hostů. Celá oslava se konala pod záštitou Hornorakouského hejtmana Puringera, který se bohužel pro pracovní zaneprázdněnost musel omluvil. Jako první promluvil ředitel Krajského úřadu v Českých Budějovicích PhDr. Jan Stráský. Připomenul velikost spisovatele Karla Klostermanna a jeho přínos pro Rakousko a pro Čechy. Na závěr připomenul oslavy dalšího velikána literatury Adalberta Stiftera, který psal německy, rodáka z Horní Plané, ohodnotil přínos obou spisovatelů pro tento evropský region a pozval hosty na oslavu A. Stiftera v říjnu do Horní Plané. Dalším projevem přispěla ke slavnosti Mgr. Olga Kalčíková radní Plzeňského kraje. Připomenula kulturní akce ze Šumavy z minulého týdne a kladně ohodnotila kulturní přínos města Haagu za snahu připomenout veřejnosti tohoto rodáka.
Pamětní desky byla zhotovena v Sušici na náklady OS K.Klostermann sekce Srní-Štěkeň, s finanční podporou 15 000 Kč od Nadace Vltava z Písku.
Po odhalení pamětní desky předsedou Václavem Sklenářem a místopředsedou Františkem Sáčkem z Občanského sdružení Karel Klostermann zazněla česká a rakouská hymna. Na oslavě se zúčastnili hosté jak z Jižních Čech, Plzeňského kraje, zástupci Národního parku Šumava, Střediska setkávání Karla Klostermanna z Plzně, Občanského sdružení Karl Klostermann - Dichter Böhmerwaldes z Bavorska, občanské veřejnosti z Rakouska a Německa.
Odpoledne probíhala ve škole další část slavnosti. Bývalý starosta pan Ziegelböck osvětlil občanům města význam a život Karla Klostermanna a na oplátku českým občanům zvýraznil pozici města Haag am Hausruck jako města, které bylo důležitou spojkou na cestě z Vídně do Mnichova a význačné osobnosti, které město navštívili, jako hudební skladatel Mozart nebo sám papež. Starosta města Štěken pan Václav Nový svým projevem projevil radost nad tím, jakým způsobem se obě města sblížila. Po té František Sáček z Občanského sdružení K.Klostermann předalo škole bustu spisovatele Karla Klostermanna, za přítomnosti Franze Buchingera-ředitele místni Sparkasse, jako vzpomínku na tento slavnostní den. V další části kulturního odpoledne zahrála sl. Míša Babková ze Štěkně na dudy a zazpívala, rakouská strana zajistila komorní saxofonové kvarteto z Haagu, které zahrálo skladby renesančních klasiků. Dále se četly česko – německy úryvky z děl spisovatele KK.
Závěrem lze hodnotit akci jako velmi vydařenou, přínosnou pro obě strany jak českou, tak i rakouskou. Byly navázány potřebné kontakty měst Štěkeň a Haag am Hausruck, pro české turisty se může stát město místem poznání místa narození českého spisovatele. Nabízí se otázka jak nadčasový byl spisovatel KAREL KLOSTERMANN. Je dnes uznávaným a překládaným spisovatelem v Bavorsku, v Rakousku poznali jakého rodáka dali Evropě a snad i v Čechách si přiznáme, že spisovatel určitě patří mezi největší Čechy.

Tak se vše povedlo, autobusem jsme ještě udělali s hostiteli malou projížďku okolím Haagu. Štěkeňští jsou nadšení, že jméno jejich obce je na čestném místě v Rakousku.
František Sáček
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2004/2005
  • 353 zobrazení
sdh-jistebnice
Odhalení pamětní desky P. Gottharda FELIXE v Kolovči
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2020
  • 55 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
okraslovaci
Odhalení a požehnání pamětní desky se konalo v Kolovči (rodišti p. G. Felixe) 26. 9. 2020 (2 dny po 80. výročí jeho úmrtí), kterého se zúčastnili emeritní biskup plzeňský František Radkovský, Mgr. Wojciech Pelowski (římskokatolická farnost Koloveč), Ing. Mgr. Pavel Němec, DiS. (římskokat. farnost Jistebnice). Deska je osazena na zdi kostela Zvěstování Panny Marie.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2020
  • 41 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
loriane
Foto: Brigita Petrášová

Vážení spoluobčané,
dnes, jako součást vzpomínkové akce Víkend s Peřinou, mělo proběhnout také slavnostní odhalení pamětní desky morkůvským občanům, kteří v roce 1942 zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech. Protože v současnosti není možné tento akt uskutečnit, ale právě v dnešní datum – 4. dubna 1942 – byli tito lidé transportováni z Brna do židovského ghetta Terezín, rozhodla jsem se jejich památku uctít alespoň tímto způsobem. Hudba, která právě dozněla, byla Ukolébavka od moravského židovského skladatele Gideona Kleina, který ji napsal v roce 1943 v terezínském táboře, kde byl jako vězeň organizátorem kulturního života. V roce 1945 i on sám také zahynul ve vyhlazovacím táboře Fürstengrube.
Jsem v tuto chvíli společně s několika dalšími zastupiteli na našem hřbitově, kde je od včerejška na zdi zvonice tato pamětní deska nainstalována. Dovolte mi, abych ji tedy nyní odhalila a jménem vás všech k ní přidala věnec a uklonila se památce našich občanů, rodině Šťastných, i miliónům dalších obětí zrůdné nacistické zlovůle.
A ke jménům na tomto pomníčku vám řeknu alespoň pár základních informací.
Jindřich Šťastný, nar. 1. ledna 1872 v Morkůvkách na č.p. 152, kde také žil, byl i se svojí ženou Babette 4. dubna 1942 deportován z Brna do Terezína transportem Ah č. 208, a 15. října 1942 transportem Bv č. 803 dále do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde zahynul.
Jeho žena, Babette Šťastná, rozená Spitzová, se narodila 4. července 1879 a pocházela z Přítluk. Společně se svým manželem Jindřichem bydlela před deportací na adrese Morkůvky 152. Transportem Ah č. 207 byla 4. dubna 1942 deportována z Brna do Terezína, a odtud pak 15. října 1942 transportem Bv č. 802 do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde zahynula.
Jejich dcera Terezie Wodakova, rozená Šťastná, nar. 17.6.1905 v Morkůvkách 152, byla v té době provdána za Maxmiliána Wodaka z Brumovic, a také měla před deportací úřední adresu v Brumovicích. Dle pamětníka však z nějakého důvodu i nadále žila sama u rodičů v Morkůvkách. Deportována byla také 4. dubna 1942 do Terezína transportem Ah č. 256, a hned 18. dubna 1942 dále transportem Ap č. 450 do tábora Rejowiec. Ten byl pouze transportním ghettem, takže není jisté, že právě zde zahynula, ale její stopa, kterou se mi podařilo vypátrat, zde končí.
Její bratr Leo Šťastný, nar. 16. dubna 1901 v Morkůvkách č.p. 152, před válkou údajně žil i v Bratislavě. Dle vyprávění pamětníka byl také 4. dubna 1942, společně s celou rodinou, odvlečen do tábora Terezín. Jaká byla jeho cesta, se mi podařilo zjistit jen částečně, avšak byl jediným z rodiny, který přežil a vrátil se domů. Po válce žil v Ladné u Břeclavi s Annou roz. Blažejovou a v roce 1962 spolu odcházejí do Hodonína, kde mé informace končí.
A ještě mi dovolte pár slov o zmiňovaných táborech:
Rejowiec bylo tranzitní ghetto v okrese Lublin, kam směřovalo mnoho zahraničních transportů. 18. dubna 1942 sem odjel z Terezína také transport s označením Ap s tisícovkou osob. Byl vytvořen takřka výhradně z Židů přibylých do Terezína brněnskými transporty. Část jich byla přesunuta do tábora Sawin na zemědělské práce, kde mnoho vězňů podlehlo tyfové epidemii. Rejowiec patřil k tranzitním ghettům, takže z něj další cesta vedla do jiných táborů, zpravidla do vyhlazovacího tábora Sobibór. Čeští Židé se z Rejowce dostali také do Majdanku či Osvětimi. Proto nemůžeme s jistotou určit, kde a kdy zahynula Terezie Wodakova. Počet zachráněných osob z tohoto transportu je 3.
Treblinka patřila spolu s Belzecem a Sobibórem mezi vyhlazovací tábory pro akci Reinhard. Stál na železniční trati Varšava – Bialystok, na obdélníkové ploše 600x400m, obehnán byl dvěma řadami plotů z ostnatého drátu. Do vnějšího plotu byly pečlivě vpleteny borové větvičky tak hustě, aby znemožňovaly komukoliv sledovat dění uvnitř. Podobný je i věnec, který jsem právě zavěsila pod pamětní desku. Tábor byl rozdělen na tři části – první pro personál a pracující vězně, druhou pro příjem a shromažďování vězňů a třetí pro vyhlazovací účely, kde byly plynové komory, hromadné hroby a hranice pro kremaci. Z Terezína bylo do Treblinky vypraveno 10 transportů, jejich znakem bylo, že většina z nich byla sestavena především z osob starších 65 let. O osudech deportovaných vězňů se však neví téměř nic, většina šla ihned po příjezdu po plynových komor. Z 18 004 osob, kteří byli do těchto transportů zařazeni, se vrátili jen 2 lidé. V osmém transportu Bv, který odjel z Terezína 15. října 1942, bylo 481 z 1998 osob z brněnských transportů, mezi nimi i manželé Šťastní.
Během nacistického holocaustu – Židé dávají přednost výrazu „šoa“ – bylo vyvražděno více než 6 miliónů lidí. Tyto oběti pro nás musí být výstrahou, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí, ale že jsou to hodnoty, které musíme neúnavně chránit a připomínat. Jsem hrdá na všechny své spoluobčany, kteří si to uvědomují a váží a ctí si svých předků, kteří za ně položili život. Jejich oběť nás k tomu zavazuje.
A na závěr mi dovolte, abych uctila památku rodiny Šťastných státní hymnou. Měli ji zde, na hřbitově, právě v těchto chvílích, zpívat naši mužáci. To, bohužel, není možné, ale přesto věřím, že ji uslyšíte velmi rádi také proto, že si v těchto nelehkých časech více než kdy jindy všichni uvědomujeme potřebu sounáležitosti napříč národy, ale i vlastenectví, vzájemné pomoci, míru, rodiny, práce a dalších, často opomíjených hodnot.
Děkuji vám.
Brigita Petrášová
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2020
  • 74 zobrazení
nezradime1938
Dne 7.ledna 2018 byla odhalena na policejní stanici v Královém Poli pamětní deska praporčíku Hynku Viktorínovi, zastřelenému ve službě vojenským zběhem 7.1,1939.

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11922
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3458
více  Zavřít popis alba 
  • 6.12.2019
  • 15 zobrazení
pepajda45
  • 11.11.2019
  • 55 zobrazení
nezradime1938
V upomínku Antonína Cupáka a Karla Gromeše, kteří byli 28 února před 75 lety popraveni v koncentračním táboře Flossenbürg za ukrývání a pomoc parašutistům skupiny SILVER B , Jana Zemka a Vladimíra Škachy.
ČEST JEJICH PAMÁTCE
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2020
  • 18 zobrazení
pcupr
Dnes,16.2.2020, byla na Buchlovkameni, odhalena pamětní deska na našeho nedávno zesnulého kamaráda, Vojtu Rosůlka. Desku zhotovil kovář pan Pavel Vajdík z Veselí n. Mor. Vzpomínkovou řeč za turisty měl p. Franta Čevela , za horolezce Rosťa Blaha a na kytaru zahrál Bufi Rosůlek.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 16.2.2020
  • 293 zobrazení
kenasport
V sobotu 9. listopadu proběhlo na budově Muzea Josefa Hyláka v Radnicích slavnostní odhalení pamětní desky Františku Fišerovi. Paní Fišerová seznámila přítomné s profesním životem českého akademického malíře, odborného restaurátora církevních staveb a autora uměleckých návrhů vitráží. Starosta města Jan Altman připomněl významné radnické osobnosti, jako byli Antonín Jaroslav Puchmajer, Josef Hylák, herce nevelkých rolí Václava Kotvu a ode dneška si zde na budové připomínáme další osobnost Františka Fišera.

Od neděle 10. listopadu do 8. prosince je k vidění v Múzické kavárně La Boema výstava mapující dílo Františka Fišera v oblasti restaurování nástěnných maleb a obrazů, uměleckých návrhů vitráží i jeho další tvorby
více  Zavřít popis alba 
  • 9.11.2019
  • 35 zobrazení
az-181pr-cb
Odhalení pamětní desky brigádního generála Františka VÁVRY v Doudlebech - Straňanech
Kategorie: oslavyudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 16.11.2019
  • 68 zobrazení
kenasport
V sobotu od 14 hodin proběhlo v Břasích slavnostní odhalení pamětní desky příslušníkovi pozemního personálu 311. čs. bombardovací perutě RAF v Anglii Viktoru Waidlichovi. Mezi vzácnými hosty byla rodina vojáka, dále paní Hana Truncová, švagrová, žijící pamětnice Viktora Waidlicha, velmi vitální žena, která bydlí v Hořicích v Podkrkonoší. Se životem statečného vojáka seznámil přítomné David Cajthaml. Václav Toman za Letce Plzeň pohovořil o československých letcích v Anglii. Slova se též ujali zástupci rodiny. Po proslovech všech hostů došlo k slavnostnímu odhalení, kterého se ujali nejbližší. Následně zazněla historická československá hymna, aby závěrem došlo k položení květin. Nad hlavami přelétlo historické letadlo. Program dále pokračoval v budově obecního úřadu přednáškou doktora Daniela Švece o československých pilotech v RAF.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 14.9.2019
  • 77 zobrazení
ivooa
Dne 21. 1. 2019 v 16:00 byl v T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady slavnostně odhalen pomník generálovi Eliášovi za účasti starostky ČOS Ing. Hany Moučkové, představitelů sokolské župy Jana Podlipného, T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady a MČ Praha 2.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.1.2020
  • 104 zobrazení
sedlcansky-kraj
Foto: David Myslikovjan
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2018
  • 191 zobrazení
fotografdavid
Městská část Praha 3 dnes odhalila pamětní desku Jaroslavu Foglarovi v Křišťanově ulici 18. Foglar na Žižkově vedl svůj skautský oddíl a v Křišťanově ulici žil v letech 1978–1999. Letos v červenci navíc budeme slavit 111 let od spisovatelova narození.

Video: https://goo.gl/gSKBqR
více  Zavřít popis alba 
  • 5.4.2018
  • 107 zobrazení
musicafigurata
Foto Ivan Hladeček
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2019
  • 62 zobrazení
Reklama