Hledání: Odhalení pamětní desky

Pro dotaz Odhalení pamětní desky jsme našli 268 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
okraslovaci
Odhalení a požehnání pamětní desky se konalo v Kolovči (rodišti p. G. Felixe) 26. 9. 2020 (2 dny po 80. výročí jeho úmrtí), kterého se zúčastnili emeritní biskup plzeňský František Radkovský, Mgr. Wojciech Pelowski (římskokatolická farnost Koloveč), Ing. Mgr. Pavel Němec, DiS. (římskokat. farnost Jistebnice). Deska je osazena na zdi kostela Zvěstování Panny Marie.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2020
  • 41 zobrazení
sdh-jistebnice
Odhalení pamětní desky P. Gottharda FELIXE v Kolovči
více  Zavřít popis alba 
  • 26.9.2020
  • 55 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
loriane
Foto: Brigita Petrášová

Vážení spoluobčané,
dnes, jako součást vzpomínkové akce Víkend s Peřinou, mělo proběhnout také slavnostní odhalení pamětní desky morkůvským občanům, kteří v roce 1942 zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech. Protože v současnosti není možné tento akt uskutečnit, ale právě v dnešní datum – 4. dubna 1942 – byli tito lidé transportováni z Brna do židovského ghetta Terezín, rozhodla jsem se jejich památku uctít alespoň tímto způsobem. Hudba, která právě dozněla, byla Ukolébavka od moravského židovského skladatele Gideona Kleina, který ji napsal v roce 1943 v terezínském táboře, kde byl jako vězeň organizátorem kulturního života. V roce 1945 i on sám také zahynul ve vyhlazovacím táboře Fürstengrube.
Jsem v tuto chvíli společně s několika dalšími zastupiteli na našem hřbitově, kde je od včerejška na zdi zvonice tato pamětní deska nainstalována. Dovolte mi, abych ji tedy nyní odhalila a jménem vás všech k ní přidala věnec a uklonila se památce našich občanů, rodině Šťastných, i miliónům dalších obětí zrůdné nacistické zlovůle.
A ke jménům na tomto pomníčku vám řeknu alespoň pár základních informací.
Jindřich Šťastný, nar. 1. ledna 1872 v Morkůvkách na č.p. 152, kde také žil, byl i se svojí ženou Babette 4. dubna 1942 deportován z Brna do Terezína transportem Ah č. 208, a 15. října 1942 transportem Bv č. 803 dále do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde zahynul.
Jeho žena, Babette Šťastná, rozená Spitzová, se narodila 4. července 1879 a pocházela z Přítluk. Společně se svým manželem Jindřichem bydlela před deportací na adrese Morkůvky 152. Transportem Ah č. 207 byla 4. dubna 1942 deportována z Brna do Terezína, a odtud pak 15. října 1942 transportem Bv č. 802 do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde zahynula.
Jejich dcera Terezie Wodakova, rozená Šťastná, nar. 17.6.1905 v Morkůvkách 152, byla v té době provdána za Maxmiliána Wodaka z Brumovic, a také měla před deportací úřední adresu v Brumovicích. Dle pamětníka však z nějakého důvodu i nadále žila sama u rodičů v Morkůvkách. Deportována byla také 4. dubna 1942 do Terezína transportem Ah č. 256, a hned 18. dubna 1942 dále transportem Ap č. 450 do tábora Rejowiec. Ten byl pouze transportním ghettem, takže není jisté, že právě zde zahynula, ale její stopa, kterou se mi podařilo vypátrat, zde končí.
Její bratr Leo Šťastný, nar. 16. dubna 1901 v Morkůvkách č.p. 152, před válkou údajně žil i v Bratislavě. Dle vyprávění pamětníka byl také 4. dubna 1942, společně s celou rodinou, odvlečen do tábora Terezín. Jaká byla jeho cesta, se mi podařilo zjistit jen částečně, avšak byl jediným z rodiny, který přežil a vrátil se domů. Po válce žil v Ladné u Břeclavi s Annou roz. Blažejovou a v roce 1962 spolu odcházejí do Hodonína, kde mé informace končí.
A ještě mi dovolte pár slov o zmiňovaných táborech:
Rejowiec bylo tranzitní ghetto v okrese Lublin, kam směřovalo mnoho zahraničních transportů. 18. dubna 1942 sem odjel z Terezína také transport s označením Ap s tisícovkou osob. Byl vytvořen takřka výhradně z Židů přibylých do Terezína brněnskými transporty. Část jich byla přesunuta do tábora Sawin na zemědělské práce, kde mnoho vězňů podlehlo tyfové epidemii. Rejowiec patřil k tranzitním ghettům, takže z něj další cesta vedla do jiných táborů, zpravidla do vyhlazovacího tábora Sobibór. Čeští Židé se z Rejowce dostali také do Majdanku či Osvětimi. Proto nemůžeme s jistotou určit, kde a kdy zahynula Terezie Wodakova. Počet zachráněných osob z tohoto transportu je 3.
Treblinka patřila spolu s Belzecem a Sobibórem mezi vyhlazovací tábory pro akci Reinhard. Stál na železniční trati Varšava – Bialystok, na obdélníkové ploše 600x400m, obehnán byl dvěma řadami plotů z ostnatého drátu. Do vnějšího plotu byly pečlivě vpleteny borové větvičky tak hustě, aby znemožňovaly komukoliv sledovat dění uvnitř. Podobný je i věnec, který jsem právě zavěsila pod pamětní desku. Tábor byl rozdělen na tři části – první pro personál a pracující vězně, druhou pro příjem a shromažďování vězňů a třetí pro vyhlazovací účely, kde byly plynové komory, hromadné hroby a hranice pro kremaci. Z Terezína bylo do Treblinky vypraveno 10 transportů, jejich znakem bylo, že většina z nich byla sestavena především z osob starších 65 let. O osudech deportovaných vězňů se však neví téměř nic, většina šla ihned po příjezdu po plynových komor. Z 18 004 osob, kteří byli do těchto transportů zařazeni, se vrátili jen 2 lidé. V osmém transportu Bv, který odjel z Terezína 15. října 1942, bylo 481 z 1998 osob z brněnských transportů, mezi nimi i manželé Šťastní.
Během nacistického holocaustu – Židé dávají přednost výrazu „šoa“ – bylo vyvražděno více než 6 miliónů lidí. Tyto oběti pro nás musí být výstrahou, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí, ale že jsou to hodnoty, které musíme neúnavně chránit a připomínat. Jsem hrdá na všechny své spoluobčany, kteří si to uvědomují a váží a ctí si svých předků, kteří za ně položili život. Jejich oběť nás k tomu zavazuje.
A na závěr mi dovolte, abych uctila památku rodiny Šťastných státní hymnou. Měli ji zde, na hřbitově, právě v těchto chvílích, zpívat naši mužáci. To, bohužel, není možné, ale přesto věřím, že ji uslyšíte velmi rádi také proto, že si v těchto nelehkých časech více než kdy jindy všichni uvědomujeme potřebu sounáležitosti napříč národy, ale i vlastenectví, vzájemné pomoci, míru, rodiny, práce a dalších, často opomíjených hodnot.
Děkuji vám.
Brigita Petrášová
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2020
  • 72 zobrazení
nezradime1938
V upomínku Antonína Cupáka a Karla Gromeše, kteří byli 28 února před 75 lety popraveni v koncentračním táboře Flossenbürg za ukrývání a pomoc parašutistům skupiny SILVER B , Jana Zemka a Vladimíra Škachy.
ČEST JEJICH PAMÁTCE
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2020
  • 18 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
mildovo74
Bylo mi umožněno poprvé tak zveřejnit po 78 letech dokumenty a fotografie rodiny, seznámit Vás tak s jejími členy. Zdroj ze soukromých důvodů neuvádím.
Václav Vandrdle ( *13.2. 1900 - + 10.6. 1942 )
Narodil se a vyrůstal v Lidicích. V letech hospodářské krize přišel o práci a byl několik let nezaměstnaný. Teprve v roce 1932 získal místo obecního strážníka. Společně s paní Annou Pekovou zasadili v roce 1941 tři obecní hrušně podél cesty od můstku ke škole. V roce 1949 byl prohlášen za mrtvého. Úmrtní list byl vydán až v roce 1958 v Buštěhradě.
Václav Vandrdle ( * 12.10. 1924 - + 10.6. 1942 )
Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě. Učil se u fy Hrabě a Lozovský v Kladně zedníkem.
Josef Vandrdle ( *28.10. 1928 - + 2.7. 1942 )
LODŽ ( Polsko ): 88 dětí z Lidic bylo přepraveno do areálu bývalé textilní továrny v ulici Gneisenau. Dostávají korespondenční lístky a obyčejnou tužku, aby napsaly vzkaz někomu z rodiny. Odtud posílá Josef Vandrle poslední korespondenční lístek. Byl usmrcen s ostatními lidickými dětmi plynem v Chelmnu. Navštěvoval měšťanskou školu v Buštěhradě.
V roce 2011, dne 28.5. se konaly oslavy 120. výročí otevření staré školy v Buštěhradě. Byla odhalena pamětní deska Lidickým dětem, které se po 10. 6. 1942 do školy již nikdy nevrátily. Původní myšlenka vytvoření pietního místa ve škole se zrodila u lidického knihovníka pana Zdeňka Fouse ( návrh školní tabule a z keramiky vytvořit sešity se štítky na kterých by bylo jméno a třída žáka nebyl použit ). Této myšlenky se ujali žáci základní školy, kteří pod vedením paní učitelky Lidmily Vošmikové a za velké podpory paní starostky obce Lidice Veroniky Kellerové a místostarosty pana Tomáše Skály vytvořili toto dílo.
( zdroj: https://www.facebook.com/groups/127422871193995/permalink/613841472552130/ ) zde najdete i několik fotografií z odhalení desky ).
Josefa Vandrdlová, roz. Kalendová ( * 6.5. 1898 - + 11.8. 1973 )
Od roku 1942 v koncentračním táboře Ravensbrück No: 11861
Odtud se vrátila a žila v nových Lidicích v č.p. 24, až do smrti v roce 1973. Pohřbena je na Buštěhradě.
Zde jsou všichni pohromadě. Tuto fotografii nechala v roce 1956 vyrobit paní Josefa Vandrdlová jako vzpomínku na své nejbližší. Do poslední chvíle doufala, že se jí nejmladší syn Josef Vandrdle odněkud vrátí.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • březen až duben
  • 61 zobrazení
jirka-suchomel
Na rohu ulic Václavova a Ressova byly odhaleny pamětní desky parašutistů, kteří se skrývali v kostele sv. Cyrila a Metoděje po útoku na Reinharda Heydricha. Po souboji proti přesile, byla jejich těla vynesena právě sem. Co destička, tak na tom místě 18. června 1942 spočinul naposledy onen hrdina.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.2.2020
  • 25 zobrazení
pcupr
Dnes,16.2.2020, byla na Buchlovkameni, odhalena pamětní deska na našeho nedávno zesnulého kamaráda, Vojtu Rosůlka. Desku zhotovil kovář pan Pavel Vajdík z Veselí n. Mor. Vzpomínkovou řeč za turisty měl p. Franta Čevela , za horolezce Rosťa Blaha a na kytaru zahrál Bufi Rosůlek.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 16.2.2020
  • 289 zobrazení
wendy3
10,5 km dlouhý okruh kolem Mšena se spoustou nádherných skal a bludišť. Občas náročné a jednou dokonce řetězy.
V dubnu 2016 byla v Mšeně na domě Na Skaličkách 28 odhalena pamětní deska, věnovaná J. B. Cinibulkovi. Josef Bedřich Cinibulk byl významným českým učitelem, vlastencem a propagátorem turistiky na Kokořínsku. Do Mšena se přistěhoval v roce 1902 a působil zde jako učitel a později ředitel školy. Byl také členem Okrašlovacího spolku pro Mšeno a okolí.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.2.2020
  • 59 zobrazení
ivooa
Dne 21. 1. 2019 v 16:00 byl v T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady slavnostně odhalen pomník generálovi Eliášovi za účasti starostky ČOS Ing. Hany Moučkové, představitelů sokolské župy Jana Podlipného, T.J. Sokol Praha Královské Vinohrady a MČ Praha 2.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.1.2020
  • 104 zobrazení
nezradime1938
Dne 7.ledna 2018 byla odhalena na policejní stanici v Královém Poli pamětní deska praporčíku Hynku Viktorínovi, zastřelenému ve službě vojenským zběhem 7.1,1939.

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=11922
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3458
více  Zavřít popis alba 
  • 6.12.2019
  • 15 zobrazení
az-181pr-cb
Odhalení pamětní desky brigádního generála Františka VÁVRY v Doudlebech - Straňanech
Kategorie: oslavyudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 16.11.2019
  • 68 zobrazení
pepajda45
  • 11.11.2019
  • 55 zobrazení
kenasport
V sobotu 9. listopadu proběhlo na budově Muzea Josefa Hyláka v Radnicích slavnostní odhalení pamětní desky Františku Fišerovi. Paní Fišerová seznámila přítomné s profesním životem českého akademického malíře, odborného restaurátora církevních staveb a autora uměleckých návrhů vitráží. Starosta města Jan Altman připomněl významné radnické osobnosti, jako byli Antonín Jaroslav Puchmajer, Josef Hylák, herce nevelkých rolí Václava Kotvu a ode dneška si zde na budové připomínáme další osobnost Františka Fišera.

Od neděle 10. listopadu do 8. prosince je k vidění v Múzické kavárně La Boema výstava mapující dílo Františka Fišera v oblasti restaurování nástěnných maleb a obrazů, uměleckých návrhů vitráží i jeho další tvorby
více  Zavřít popis alba 
  • 9.11.2019
  • 35 zobrazení
musicafigurata
Foto Ivan Hladeček
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2019
  • 62 zobrazení
kenasport
V sobotu od 14 hodin proběhlo v Břasích slavnostní odhalení pamětní desky příslušníkovi pozemního personálu 311. čs. bombardovací perutě RAF v Anglii Viktoru Waidlichovi. Mezi vzácnými hosty byla rodina vojáka, dále paní Hana Truncová, švagrová, žijící pamětnice Viktora Waidlicha, velmi vitální žena, která bydlí v Hořicích v Podkrkonoší. Se životem statečného vojáka seznámil přítomné David Cajthaml. Václav Toman za Letce Plzeň pohovořil o československých letcích v Anglii. Slova se též ujali zástupci rodiny. Po proslovech všech hostů došlo k slavnostnímu odhalení, kterého se ujali nejbližší. Následně zazněla historická československá hymna, aby závěrem došlo k položení květin. Nad hlavami přelétlo historické letadlo. Program dále pokračoval v budově obecního úřadu přednáškou doktora Daniela Švece o československých pilotech v RAF.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 14.9.2019
  • 77 zobrazení
Reklama