Hledání

38 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

hartlkaja
86 km/2050 m
Hranice – Teplice nad Bečvou – Opatovice – Býškovice - Vítonice - Bystřice pod Hostýnem – Chvalčov – Hostýn - Kozlůvky – Valašky - Kyčera – Tesák – Čerňava - Jehelník – Kelčský Javorník – Černá bařina - Šaumburk – Rajnochovice – Wald – Klínec – Bílová paseka – Leskovec – Háje – Lázy – Čertův kámen – Polomsko – okolo Kunovské hůrky - Kunovice – Babice – Rouské – Malhotice – Ústí – Teplice nad Bečvou - Hranice
více  Zavřít popis alba 
  • 17.9.2012
  • 251 zobrazení
  • 1
kuba63
Ukázky dobové a novodobé hasičské techniky - ruční hašení uplácáváním, ruční hašení pomocí nádrže na podvozku, ruční hašení - vědro s pumpou, hasičský velocipéd (HASMEN) - SDH Žabčice, ruční koněspřežná stříkačka - SDH Sebranice, parní koněspřežná stříkačka (r.v. 1912) - SDH Bořitov, motorová stříkačka - SDH Korbelová Lhota, výstava a ukázka zásahu historickým vozidlem Austro Daimler (r.v. 1927) - SDH Lysice, zásah se starým zásahovým vozidlem – autocisternou Praga RN - SDH Roubanina, cisternové vozidlo CAS 25 Škoda 706 RTHP - SDH Křenov, požární sport - SDH Slatina, zásah přenosnou stříkačkou. SDH Horní Smržov, vyproštění osoby z havarovaného vozidla - SDH Velké Opatovice, zásah pomocí automobilové plošiny vozidla AP27 S2R - provedení záchranných a technických prací ve výškách - HZS JMK PS Boskovice, zásah pěnou - SDH Letovice.
Poslední ukázka udělala největší radost nejmenším. Sněhulák postavit nešel, no snad někdy příště ....
Poděkování patří všem šikovným a pilným organizátorům, moderátorovi akce, hostům, zúčastněným hasičům a hasičským sborům z blízkého i vzdáleného okolí za předvedené ukázky hasičské techniky. Poděkování patří i všem návštěvníkům akce, kteří přišli podpořit hasiče v jejich činnosti.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 283 zobrazení
  • 0
kabuf
Společné absolvování červnové etapy KOB 2016 jsem vynechal zejména kvůli drobným akutním zdravotním potížím. Náhradní termín byl stanoven na okolí prvního srpnového víkendu. Domluvil jsem ho se s dvojobojím manželstvím krásné Aleny a Petra Štuchalových. Ale na rozdíl ode mne jsou oba stále buď v práci nebo na lázeňské dovolené. Až jim závidím. Půl dne jsem hledal různá autobusová spojení ať víkendová i na všední den.
Nakonec to dopadlo tak, že Petr po ranní nedělní práci vrazil Alenu do auta, uháněli na BUFOVo, a odtud i se mnou Letovic. Tam měl dle mého vyhledání jet autobus do Horního Poříčí ve 12.06. hod. Jako zázrakem jsme tenhle čas stihli. Jenže autobus nejel. Představte si, že z Letovic jsou v jízdním řádu linky 274 o víkendu jen čtyři autobusy, ale ten v 12.06. jede jen v sobotu. S tím se nepočítal.
Tak jsme si v Letovicích dali na Rybárně "obýdek" a do Horního Poříčí v 14. 06. hod. jeli půl hodiny k místní uzavřené hospodě a pak pěšky ke křížku na start 6. etapy. Tak pozdě jsem ještě na dvacetikilometrový výšlap snad ještě nikdy nevyrážel?! Tentokrát ano! Průběh naleznete ve fotografiích.
Po třech hodinách jsme dorazili asi tak o půl šesté do hospůdky ve Stvolové a po rozumné dohodě jsme trasu 6. etapy KOB 2016 přerušili a zamířili do sedm kilometrů vzdálených Letovic. Tam jsme po určité "domorodci nasměrované" zacházce a náhodnému "prdění" dorazili až o půl deváté a hned jsme ocenili, že auto na náměstí stojí a nikdo jej nevykradl. Pak zpátky na BUFOVo a hlavní část členů výpravy do Letonic.
Druhou část 6. etapy KOB 2016 ze Stvolové do Velkých Opatovic plánuji co nejdříve asi hned druhý srpnový víkend, kdy má být konečně teplejší počasí. Protože zbytek trasy vede podle mapy po cyklostezkách, preferuji kolo. Letos jsem v jeho sedle ještě neseděl.
Ještě snad dodám nějaké další fotografie zejména mého nového batůžku. Musím počkat, až je pošle krásná Alena. Chce to jen trpělivost, zatím jsem ji uháněl o fotky jenom 2x. Navíc po mě chce, abych jí říkal krásná Alča, což se mi z úst nějak špatně vypouští. S ženskejma to asi opravdu neumím.
Postup času umožnil, že jsem zbytek trasy dojel cyklostylem na svém BIKOVI. Fota jsou zde: http://cyklobuf.rajce.idnes.cz/Kolem_okresu_Blansko_KOB_2016_-_6._etapa_-_druha_cyklocast_2016-08-14/
Zdraví BUF
více  Zavřít popis alba 
  • květen až srpen 2016
  • 108 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Již počtvrté hostilo výletiště za stoletou školou v Mladkově účastníky Pochodu po dálničním tělese R43. Turisté sem dorazili pěšky nebo na kole. Mohli si vybrat z několika tras od pěti do čtyřiceti kilometrů dle své fyzické zdatnosti ze směrů od Brna a Moravské Třebové.
Cílem akce je připomenout stále oddalované řešení rychlostní komunikace R43. Stávající silnice 1/43 z Brna na Svitavy již dávno nestačí silnému provozu a přibývá na ní tragických nehod.
Akci pořádá Klub českých turistů Boskovice, Osadní výbor Mladkov, turistické kluby Moravská Třebová, Jaroměřice-Jevíčko, Velké Opatovice, Kuřim a Tělocvičná jednota Sokol Boskovice.
Cestu z Černé Hory do Mladkova provázel odborným výkladem historik a popularizátor stavby Tomáš Janda. Na všechny čekali oficiální hosté, kulturní program zpestřila rodinná kapela JU-Band, losovala se bohatá tombola s hodnotnými výhrami od sponzorů, pro děti byl k dispozici skákací hrad a pobavilo je divadlo jednoho herce z Městečka Trnávky.
Zábavné odpoledne zahájil ředitel Kulturních zařízení Boskovice PaedDr. Oldřich Kovář: „Vaše účast je důkazem, že Vám jde o Vaše zdraví a také aby se cosi v našem regionu změnilo.“ Štafetu slova převzal RNDr. Jaroslav Oldřich s organizačními pokyny. Dále uvedl: „Účastníků dnešního pochodu je něco přes dvěstě.“ Poté PaedDr. Oldřich Kovář vtipně komentoval tombolu. První cenu – let nad tělesem dálnice R43 vyhrála předsedkyně Osadního výboru Mladkov Zdeňka Boháčková. Tuto nádhernou výhru věnoval Václav Nečas majitel autoškoly v Boskovicích.
Starosta Jevíčka Ing. Roman Müller přiblížil problematiku kolem komunikace R43: „Jihomoravský kraj zpracovává Zásady územního rozvoje, jež jsou podmínkou další práce. Pro Svazek za výstavbu R43 je stavba stále aktuální.“ Dále připomenul putovní výstavu o historii R43, jíž vytvořil Tomáš Janda. „Přeji účastníkům dnešní akce, aby zdrávi došli. Pokud budete mít příležitost, výstavbu R43 podpořte!“
Tomáš Janda pozval všechny k prohlídce dobových černobílých fotografií vystavených na jednom ze stolů.
V 16 hodin zhlédli nejmenší účastníci příjemného odpoledne půvabnou pohádku Divočiny v podání jediné herečky Divadla z rynku ZUŠ Velké Opatovice MgA. Michaely Vymazalové.
Nejstarším účastníkem pochodu byl pětasedmdesátiletý Rudolf Pecher, jenž přišel pěšky z padesát kilometrů vzdáleného Brna – Bystrce. „Tohle nebylo tak zlé, chodil jsem i stokilometrové trasy,“ pochlubil se šedovlasý senior a pokračoval: „Každý týden někam vyrazím, teď mě čekají Orlické hory. Začal jsem v roce 1977 a mám za sebou 159x100 kilometrů.“ Na důkaz vytáhl tlustý blok plný razítek z různých míst světa. „A takové deníky mám tři.“ řekl na závěr.
Začalo se pomalu stmívat, muzikanti sbalili své instrumenty. I já jsem vyskočil do sedla své Favoritky a ujížděl k domovu.

Partnery akce byli: Jihomoravský kraj, Město Boskovice, Muzeum Boskovicka, Svazek obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43 – sdružující 26 obcí a měst na trase dálnice a pochodu, BBN s.r.o. vydavatel novin Zrcadlo Blanenska a Boskovicka, RIHO CZ, a.s. výrobce akrylátových van, parních kabin, masážních systémů a sprchových koutů, OK Bag Boskovice – výrobce sportovního oblečení pro cyklistiku, atletiku, kolektivních sportů, Citroen SOU a SOŠ Boskovice, DEAS, spol. s r.o. Boskovice, Pivovar Litovel, TOPNET Servies, s r.o. - přední regionální poskytovatel komplexních internetových služeb, realitní kancelář REMAX Accord Pardubice se zastoupením pro Jevíčko a okolí, Lidokov Boskovice - výrobce bytových svítidel, rozvaděčových zámků, závěsů, a klíčů pro použití zejména v energetice do rozvodových skříní, RUSTIKA s.r.o. se sídlem v Jevíčku - firma se zabývající se kompletním servisem v oblasti reklamy, od drobné grafiky až po kompletní reklamní kampaně, Šmelcovna Boskovice Josef Janků – provozovatel arboreta, zahradního a prodejního centra, školkařská produkce, P-D Refractories CZ a.s. Velké Opatovice - jeden z největších výrobců a dodavatelů žárovzdorných výrobků a surovin, COOP – JEDNOTA, spotřební družstvo Boskovice, Minerva Boskovice a.s. - výrobce šicích a obuvnických strojů, E-on - dodavatel elektřiny a zemního plynu, Autoškola Václava Nečase Boskovice.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.8.2013
  • 265 zobrazení
  • 0
mysticsmile
V úterý 29. června směřovaly kroky mnohých milovníků kultury a dávné minulosti do Muzea Boskovicka, kde se konalo představení druhého dílu knihy „Lidová kultura a nářečí na Boskovicku“.
Setkání proběhlo za účasti vzácných hostů, kteří se významnou měrou podíleli na vzniku tohoto zajímavého díla. Byli jimi PhDr. Miloš Melzer, CSc a PhDr. Miroslav Válka Ph.D, jenž je vedoucí autorského realizačního kolektivu.
Místostarostka města Ing. Jaromíra Vítková ve svém úvodním slově připomenula význam národopisné literatury zejména pro naši mládež, která je hlavně v zajetí počítačů, komunikační techniky a na minulost svého regionu jaksi zapomíná. Poděkovala též ředitelce muzea Mgr. Dagmaře Hamalové, historikovi Mgr.Petru Vitamvás a jejich kolektivu, dále správci Muzea Kořenec Pavlu Fabiánovi, starostovi a správci muzea v Horním Smržově Ing. Petru Poláčkovi, pracovníkům muzea Velké Opatovice, kteří se též nemalou měrou podíleli na vzniku publikace.
Bývalý ředitel Muzea v Šumperku, etnograf Vlastivědného muzea v Olomouci a Zemského muzea v Opavě PhDr. Miloš Melzer, CSc poté vyzvedl význam vlastivědy jako odborné discillíny pro občany jednotlivých regionů. Zavzpomínal na léta šedesátá až osmdesátá, kdy začaly první pokusy o vznik ucelených publikací z jednotlivých vědních oborů. Příroda, historie, místopis a především lidová kultura, kam ostatně patří i kniha „Lidová kultura a nářečí Boskovicka“. Melzer vzpomněl na dvě knihy, které pokrývají z hlediska lidové kultury celou naši republiku. Jedná se o „Národopis Československý“ z pera Jiřího Horáka 1936, „Lidová kultura“ díl třetí 1968. Tato díla vhodně doplňuje právě vydávaná kniha. Na závěr citoval z posudku stylizovaného na vlastivědu „Lidová kultura a nářečí Boskovicka“. Vydání této knihy je mimořádný počin nejen z hlediska regionálního přínosu, ale současně jako koncepční vzor hodný následování…
PhDr Miroslav Válka ve svém projevu přiblížil obsah publikace. Kniha bohatě ilustrovaná vzácnými dobovými kresbami a fotografiemi mapuje od 15. století až po současnost všechny části tehdejšího Boskovického hejtmanství, tedy Benešovsko, Kořenecko na Drahanské vrchovině, severní část v okolí Moravské Třebové, takzvané Hřebečsko, západní Olešnicko, Lysicko, která již patří do východních svahů Českomoravské vrchoviny. Pozornost je věnována i úrodné Malé Hané táhnoucí se ve směru severojižním mezi oběma pohořími.
Ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová znovu poděkovala všem členům autorského kolektivu za obrovský zájem, s jakým k vydání knihy přistoupili. Muzeum totiž nemá svého etnografa, proto je jakákoliv pomoc odborníků v této oblasti nesmírným přínosem. Vyzdvihla finanční pomoc měst a obcí Olešnice, Lysice, Svitávka, Borotín, Rozsíčka a Úsobrno. Velký dík patří též Jihomoravskému kraji, který taktéž přispěl peněžními prostředky. Poděkovala svým spolupracovníkům, zejména Mgr. Petru Vitámvás a knižnímu nakladatelství pana Františka Šalé z Boskovic.
Celé příjemné setkání v úterní parný podvečer doprovodil svými písněmi folklórní soubor Kořeňák, jenž navodil pravou atmosféru lidové tvorby našeho regionu.
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 29.6.2010
  • 344 zobrazení
  • 0
bele
ALB 729
První část z luxusní a neopakovatelné výstavy „OTEVŘI ZAHRADU RAJSKOU“ s tématem Benediktíni v srdci Evropy 800 – 1300 pořádané ve Valdštejnské jízdárně 7.2. – 15.3. 2015

Kodex vyšehradský
Jinak také nazývaný Korunovační evangelistář je luxusní, bohatě iluminovaný románský evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1085 snad i předán.
Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů (55 dvojlistů které jsou zhotoveny z 55 telecích kůží).Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě. Na 26 stranách jsou vyobrazeni evangelisté, rodina Kristova, čtyři předobrazy ze Starého zákona a další výjevy.

Cena kodexu se odhaduje na 1 miliardu korun a hlídají ho dost dobře. Je fajn, že se na výstavě může bez blesku fotografovat, tak mám ještě další zážitky :-)

Od roku 2005 je kodex národní kulturní památkou

O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.

O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.

Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta. Asi v roce 1619 byl odvezen do Dlouhé Vsi, aby byl uchráněn před kalvíny. Poté (okolo r. 1728) přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Od druhé poloviny 18. století je uložen v Klementinu.[1] Během druhé světové války byl uložen na Karlštejně

Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.
Kodex byl vystavován koncem 50. let 20. století v Paříži. A v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury. Zatím naposledy byl vystaven od 31. ledna do 1.února 2015 v Zrcadlové kapli pražského Klementina
více  Zavřít popis alba 
84 komentářů
  • 19.2.2015
  • 261 zobrazení
  • 11
sdhjablonany
(aktualizace textu prosinec 2014)
Foto: Marie Veselá, Petr Machač, Josef Havlíček ml a členky SDH Petrovice a Ostrov u Macochy. Video Havlíček J. ml. Text: Petr Machač

Koncem září jsem uspořádali v naší obci Druhý ročník soutěže mladých hasičů v požárním sportu v disciplínách ZPV a premiérově rozšířena o první ročník soutěže dorostu, tentokráte s novým názvem Jabloňanské Fáberky 2014

Soutěže se zúčastnilo cca 500 osob v areálu (cca 290 dětí + 90 doprovázejících + diváci)
- 24 hlídek v kategorii mladších žáků
- 19 hlídek v kategorii starších žáků
- 49 jednotlivců v kategorii dorost
Do pořadatelské, rozhodčí činnosti zapojeno celkem cca 40 osob (někteří členové SDH Jabloňany, rodiče HM, členové MK Jabloňany a členové SDH: Velké Opatovice, Bořitov, Doubravice, a další. Do přípravy tratě pro soutěž i soutěže byli zapojeni i HM.

Soutěž opět vedla v okolí obce, pro letošní ročník zkušebně přesunut start i stanoviště střelby do místa dění (Luh dráha na požární útok), zajištěn přenos obrazu tentokráte ze stanoviště překonání překážky po vodorovném laně v žákovské kategorii a šplhu v kategorii dorostu. Přesunutí těchto dvou hlavních míst jsme zatraktivnili a dle mého vtáhli do soutěže i ty kteří zrovna nesoutěžili. Pro děti čekající na start, nebo vyhlášení jsme díky MC Jablíčko Lysice zajistili skákací hrad a malování na obličej.

Nejen díky podpoře a zapůjčení stanů od Heineken Česká Republika, a.s., SDH Lysice, Malá Lhota a dalších organizací se nám podařilo částečně od děli start od diváků dle požadavků pravidel a připravili jsme zázemí a trať (s malým počtem lidí – organizátorů) na vyšší úrovni, než bývá obvyklým standardem na soutěžích, v nejistém podzimním počasí bylo připravené kryté zázemí pro převážnou část soutěžících, které bylo deklarováno v organizačním zabezpečení a pozvánce na soutěž. I tyto úpravy se nám osvědčili
Na přípravě tratě, soutěže se podíleli HM a někteří členové SDH na samotné přípravě a realizaci i následném úklidu se podíleli mladí hasiči, rodiče, někteří členové SDH Jabloňany
členové MK Jabloňany a na hladkém průběhu se podíleli zejména nejen kvalifikovaní rozhodčí, ale i jejich pomocníci nejen z našeho sboru a obce, ale i okolní Sbory z okrsku Skalice konkrétně SDH Drnovice za podpory Dušana Škrabala.
Soutěžní nědělní mlhavé ráno pro některé pořadatele po pár hodinách spánku začínalo v brzkých ranních hodinách spočívající v dokončení příprav a kontrole tratě, navezení a zprovoznění zbývajícího zázemí soutěže a končilo večerním úklidem již ve větším počtu. Toto úsilí bylo ohodnoceno nadstandardní účastí soutěžících nejen zapojených do okresní ligy mládeže, ale i sborů, kteří tuto soutěž pojali jako přípravu na podzimní kolo Celostátní hry plamen konané za čtrnáct dní v Lysicích.
Soutěž i vyhlášení žákovských kategorii proběhly dle našich plánů i představ, po doběhu žáků hlavní rozhodčí s pořadatelem zkontrolovali připravenost a regurélnost tratě pro dorost a byla zahájena soutěž dorostu. http://sdhjablonany.rajce.idnes.cz/Mladi_hasici_-_OLM_-_soutez_ZPV_-_Jablonanske_Faberky_2014_-_Jablonany_28._9._2014/
Proběhlo vyhlášení žákovské soutěže a někteří dorostenci následně dobíhali do cíle, někteří v úseku (dle pravidel) bez značení s pomocí buzoly davově bloudili – (nalezli prostor i pro focení) a skupinkově pak pokračovali do cíle. Následně hlavní rozhodčí reagoval na protest a rozhodl o nehodnocení soutěže do OLM dorostu.
Následovalo dle plánu vyhlášení kategorie dorostu jednotlivců dle kategorií dorostu.
http://sdhjablonany.rajce.idnes.cz/Dorost_-_soutez_ZPV_-_Jablonanske_Faberky_2014_-_Jablonany_28._9._2014/
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2014
  • 137 zobrazení
  • 0
mysticsmile
„Obraz je Vaší zpovědí, odhaluje i nejtajnější touhy a sny“

Předsálí kina Panorama v Boskovicích je velmi vhodné prostředí ke konání různých výstav. Tlumené osvětlení pomáhá vytvářet sváteční atmosféru.
Ve středu 11. března 2015 se prostor zaplnil mnoha příznivci výtvarného umění. Je potěšitelné, že přišlo velké množství zejména mladých lidí.
Svou kolekci velmi zdařilých děl, pod názvem V zajetí barev, zde představil mladý, nadějný výtvarník s výraznými rysy v obličeji a černými havraními vlasy svázanými do copu, charismatický Ondřej Kleveta.
Vernisáž byla zahájena přímo symbolicky. Úvodního slova se ujal totiž jeho otec Pavel Kleveta, jenž je v kulturních kruzích velmi známou místní osobností s všestranným záběrem. I jeho jméno jistě přispělo k mimořádně velké návštěvnosti, jež se v místních poměrech tak často nevidí. Hrával divadlo, tančil a zpíval v národopisném souboru a v širokém podvědomí je znám jako zpěvák nejrůznějšího žánru, od lidových písní až po klasiku. V současné době studuje na Mezinárodní konzervatoři v Praze, obor klasický zpěv. A jak je vidět, nejstarší syn Ondřej se „potatil“. Též se věnuje umění, pro změnu výtvarnému. A v malování je opravdu velmi talentovaný.
Podmanivou náladu vernisáže umocnil hudební úvod v podání interpretů Nikoly Krále a Lukáše Koudelky. Sálem nezazněly otřepané hity, ale tito mladí hudebníci se pochlubili vlastní tvorbou.
„Děkuji vedení kina, jmenovitě Tomáši Marvanovi za poskytnutí prostor, muzikantům za krásné hudební vystoupení,“ řekl z dřevěného schodiště vestibulu Pavel Kleveta. „Bývá poněkud neobvyklé, aby otec pronášel úvodní slovo na vernisáži svého syna, a já se přiznám, že jsem byl zaskočen, když mě o to Ondřej požádal. Nicméně i když jsem se tomu bránil, nakonec jsem podlehl jeho argumentům, že jsem to byl já, kdo stál u zrodu všech jeho obrazů, kdo sledoval jeho první nesmělé tahy štětcem. Se mnou hovořil o svých pocitech, které přenášel na svá plátna a já jsem díky tomu postupně pronikal do tajů jeho duše a začínal jsem chápat co tím, či oním obrazem chtěl sdělit. Jeho výtvarného nadání se chopila učitelka základní školy, výtvarnice Anička Kocmanová, díky které mohl lépe rozvíjet svůj talent. Vystudoval Střední odbornou školu a střední odborné učiliště tradičních řemesel ve Velkých Opatovicích, obor uměleckořemeslné zpracování kamene a keramiky. Přitom se zdokonaloval v malbě pod vedením akademického malíře Martina Kotka. I po škole zůstal věrný umění. Pracoval jako výtvarník a konzervátor v Muzeu Boskovicka, pak své znalosti předával dětem na Základní umělecké škole v Boskovicích. V současné době vyučuje odborný výcvik, obor umělecký keramik na Masarykově střední škole v Letovicích.“
Ondřej není v „kumštu“ žádným nováčkem. Má za sebou několik velmi úspěšných výstav. Například v galerii SOU Velké Opatovice, v Brně, v Muzeu Boskovicka a na výstavě bývalých žáků učitelky Aničky Kocmanové. Jeho díla budou moci zhlédnout návštěvníci brněnských výstavních síní Coffe Laundry a Galerie 9. Všestrannost Ondřeje dokladuje též vlastní výroba uměleckých předmětů s indiánskou tématikou. Výtvarné umění však v jeho tvorbě dominuje. Zpočátku se věnoval figurativní malbě tužkou, tuší, uhlem a křídou. V poslední době experimentuje s různými technikami nanášení akrylových, olejových a temperových barev. Zaměřuje se na obrazy abstraktní. Vyjadřuje v nich svůj postoj ke svému okolí a světu, poznává sám sebe a prostřednictvím pláten promlouvá k divákovi. Z obrazů vyzařují jeho nálady a pocity. Uvolnění, štěstí, naproti tomu smutek, odcizení, hněv a strach. Paletou a štětcem vyjadřuje citové prožitky lásky, štěstí ale i rozchodů, smutku a samoty. Inspiraci hledá často v přírodě, kde se nechá unášet vírem barev, stínů a tvarů, které pak přenáší na plátna v různých vrstvách. K vyjádření pocitů někdy využívá techniku dripping, což je stříkání, nebo lití barev na plátna ležící na zemi. „Při jeho řádění často hýří barvami i koberec jeho ateliéru“ pokračoval za všeobecného smíchu Pavel Kleveta. Ten závěrem popřál synovi mnoho tvůrčích inspirací, aby se mu na jeho výtvarné pouti dařilo i nadále.
Nikola Král a Lukáš Koudelka opět rozechvěli struny, aby všem zpříjemnili prohlídku vystavených děl Ondřeje Klevety.
Vernisáže se zúčastnilo téměř sedmdesát lidí, i pak přicházeli další a další.
Závěrem je třeba poděkovat Ondřejovi, že se na své výtvarné dráze věnuje mladé generaci, předává jim zkušenosti a objevuje v nich svět umění a obyčejné lidské komunikace, jenž jsou dnes často bohužel skryty za nástupem moderních technologií.
Pozoruhodná výstava výtvarných prací Ondřeje Klevety potrvá v předsálí kina Panorama do 6. dubna 2015. Určitě si ji nenechte ujít. Zahoďte na chvíli za hlavu spěch, stres a přijďte se podívat do prostředí, kde se zastavil čas.

Více: www.kulturaboskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 11.3.2015
  • 420 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Osvobozením v roce 1945 zanikl obří německý projekt dálnice, jež měla spojovat Rakousko přes naše území napříč Protektorátem Čechy a Morava s Polskem. Hned na podzim téhož roku Ministerstvo techniky v Praze rozhoduje o využití trasy německé dálnice pro budoucí severojižní obchvat města Brna v úseku Kuřim – Želešice – Rajhrad. Na sever od Kuřimi je plánována v trase německé průchozí dálnice kvalitní komunikace první třídy v polovičním profilu. Kuřim, Černá Hora, Boskovice, Jevíčko, Moravská Třebová. Dodnes se však nic neděje.
Podpořit výstavbu silnice R43 přišlo v sobotu 2. září 2011 na třista lidí, kteří se prošli nebo projeli na kolech po tělese takzvané Hitlerovy dálnice z obou směrů. Tedy z Brna Bystrce a od Moravské Třebové. Všichni se odpoledne sešli na výletišti v Mladkově u Boskovic, kde Klub českých turistů společně s Osadním výborem obce připravil bohatý kulturní program druhého ročníku Pochodu po dálničním tělese R43.
Setkání přišel pozdravit starosta Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek a místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. Mimo jiné pozvala na osmý ročník Pochodu po stopách pátera Ševčíka z Boskovic do obce Vísky, který pořádá Orel jednota Boskovice za rok na konci srpna.
Vynikající odborník, historik a publicista Tomáš Janda, který se myšlenkou stavby dálnice dlouhou dobu zabývá nám k tomu poznamenal: „Původní německá dálnice měla vést z Vratislavi do Vídně přes tehdejší Protektorát Čechy a Morava. Dnešní komunikace R43 povede po její trase od Brna ve směru na sever k městu Moravská Třebová. Využití staré německé průchozí dálnice je nejvýhodnější způsob. Němečtí stavitelé prověřovali v roce 1938 mnoho variant řešení a jimi navrhovaná trasa byla tehdy nejméně náročnou. Při nové výstavbě by došlo k velkým úsporám. Bohužel po sedmdesáti letech nelze využít mostní konstrukce, musely by se kompletně opravit. S výhodou je možné navázat na zemní práce a co je hlavní, stát nebude muset vykupovat pozemky přes něž je trasa zamýšlena. Toto už se vyřešilo tenkrát, původní majitelé byli vyplaceni a pozemky po válce převedeny na český stát. Mezi Boskovicemi a Jevíčkem je vše jasné, pouze v okolí Brna nejsou ještě území ve vlastnictví státu, pouze je nutné dohledat doklady o jejich zaplacení. V 95% dokumenty v archivech Prahy a Berlína existují.
Se stavbou začít za stávající situace zatím nelze, není územní rozhodnutí. Po jeho vydání by se mohla realizace rozběhnout do tří let. Původní německá dokumentace dochovaná v Národním archivu Praha a v Německém spolkovém archivu Berlín může sloužit jen orientačně, stavba musí mít zcela nový projekt uzpůsobený dnešním požadavkům. Lze však použít původní dálniční těleso, navázat na tehdejší geologický průzkum. Vše ovšem závisí na financích. Novodobá realizace je rozdělena do několika stavebních úseků. Brno Bosonohy – Kuřim, Kuřim – Černá Hora, Černá Hora – Svitávka, Svitávka - Velké Opatovice, Velké Opatovice - Moravská Třebová.
„Pokud vše půjde hladce, stavba by mohla započít v roce 2020. Stále však není dořešen postoj Občanského sdružení ekologických aktivistů z Brna Bystrce a Knínček, kteří brání vcelku nesmyslnými argumenty výstavbě brněnského úseku. Aktivisté v části Kuřim – Černá Hora navrhují nepřijatelné vedení dálnice po trase, kterou německý vládní rada doktor techniky Hans Lorenz, jenž stavbu osobně řídil, zcela jasně odmítl z věcných důvodů již před válkou. Jedná se zejména o geologicky naprosto nevhodnou lokalitu. Němci již v roce 1938 měli na svém území 3000 km dálnic, dalších 1500 km se stavělo, němečtí projektanti a traséři byli ve svém oboru špičkovými odborníky. Ing. Viktor Von Ranke – autor metody v perspektivním zobrazování již tenkrát dokázal vše realizovat i bez výpočetní techniky. Je tedy třeba se poučit a navázat na práci tehdejších vynikajících mistrů výstavby silnic.
Pochod po dálničním tělese R43, jenž organizuje Klub českých turistů slouží jako upozornění na neutěšenou situaci na „Silnici smrti“ 1/43. Tato komunikace je zastaralá, úzká, přetížená, plná nepřehledných úseků. Stávají se zde často velmi tragické dopravní nehody, průjezdnost je pomalá. Zprovoznění R43 by tedy výrazně pomohlo silniční dopravě v celém kraji.“
„Je třeba říct, že některé části německé dálnice využité jsou, například dvoukilometrový úsek od Svitávky k nešťastné komunikaci 1/43,“ dodal Janda.
Akce Pochod po dálničním tělese R43 – druhý ročník se vydařila i díky sponzorům, kteří mimo jiné přispěli drobnými cenami do tomboly. Jsou to: Sokol Boskovice, regionální čtrnáctideník Zrcadlo Blanenska a Boskovicka, Město Boskovice, Muzeum Boskovicka a Arboretum Šmelcovna Boskovice. Pro děti byly připraveny zábavné soutěže, nafukovací hrad, trampolína, malování. Hudební doprovod obstarala skvělá foklová kapela Prak z Boskovic.
Více zde: http://www.boskovice.cz/turiste-podporili-vystavbu-r43.info?id=6735
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • leden 2007 až září 2011
  • 389 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Když se řekne Emanuel, mnozí si pod tímto pojmem přestaví půvabné animované večerníčky se stejnojmenným motýlem, které kdysi uspávaly současnou střední generaci. V Boskovicích na Blanensku je též Emanuel, ovšem s legendárními pohádkami to příliš společného nemá. I když někdy také. To když si některá ze sociálních pracovnic posadí uživatele do kroužku a čte jim. Občas i ty pohádky. Ale teď vážně. Emanuel je sociální zařízení Oblastní charity Blansko. Více o něm povídal jeho vedoucí Mgr. Ivo Krejčíř při Dni otevřených dveří v úterý 19. června 2012: „Emanuel se skládá ze tří aktivit. Sociální rehabilitace ambulantní, Sociální rehabilitace pobytová a Centrum denních služeb. V Boskovicích poskytujeme první a poslední službu, v Doubravici zajišťujeme pobytovou formu. Kapacita je patnáct klientů, pracovníků je devět. Na první pohled je nás hodně, ale střídáme se na odpoledních i nočních službách, k tomu nějaká administrativa, práce je dost pro všechny. Postižení většiny klientů vyžaduje individuální přístup, někdy by nás mělo být i víc. Cílová skupina je se středním až těžkým zdravotním postižením, většinou se jedná o mentální a pohybové potíže nebo kombinace obojího. Někteří klienti mohou vykonávat lehké práce třeba i s počítačem. O jiné se musíme starat úplně ve všem. Jiní jsou zase trvale odkázáni na invalidní vozík. Každý klient je individualita vyžadující osobní péči. Od sedmi do šestnácti hodin zajišťujeme uživatelům nějaký program, osobní asistenci, stravování. Mají pohybové, hudební a výtvarné aktivity. Docházejí sem odborní instruktoři. Program přizpůsobujeme počasí, momentálním službám a též náladě klientů. Nacházíme se blízko centra města, snažíme se o styk s běžným prostředím. Chodíme do kina, divadla, solné jeskyně vedle městských lázní, na vycházky do zámeckých parků a k hradu, jezdíme na výlety, jednou ročně k moři. Byli jsme na Šumavě, vloni v Jeseníkách. Vyžití pro naše klienty je docela pestré. Sedm klientů využívá denně od pondělí do pátku pobytovou formu v Doubravici, tam je pro ně připraven odpolední program. Připravují si večeři, vykonají hygienu. Máme tam noční službu. Ráno si uživatelé sami nachystají snídani a pak je odvezeme zase sem do Boskovic. Rodiče sem uživatele přivezou v pondělí a v pátek si je vyzvednou. Máme tu uživatele místní a z širokého okolí. Jevíčka, Velkých Opatovic, Blanska, Lysic, Brna. Někoho si vozí rodiče sami, je-li třeba, zajistíme svoz.“ Tolik vedoucí Mgr. Ivo Krejčíř pro prvních devět hostů, jež se přijeli podívat ze zařízení Paprsek Velké Opatovice. Uživatelů bylo sedm a doprovázely je dvě sociální pracovnice Zdena Budínová a Lucie Seidlová. Vzácné návštěvy se pak ujala sociální pracovnice Veronika Pospíšilová. „V této velké místnosti provádíme pohybové rehabilitace s míči, máme zde technicky vyspělý rotoped, jenž nám věnovalo město Boskovice. Pro odpolední relaxace zde máme polohovací pytle. Lze z nich snadno vytvarovat třeba lodičku, do níž si klient lehne a může si pustit pohádku nebo hudbu dle nálady. Centrum denních služeb je od tří let věku klientů, sociální rehabilitace od šestnácti. Horní hranice je neomezená. Momentálně máme klienty ve věku 25 až 30 let. Jeden má 18. Měli jsme tu i čtrnáctiletého, ale ten bude nyní přijat do nedalekého sesterského zařízení Oblastní charity Blansko Betany, kde jsou uživatelé s lehčí formou postižení. Ve vedlejší místnosti máme zvláštnost. Je to elipsa nakreslená na podlaze. Zde si společně s klienty sedneme, zde se všichni zklidní, dostanou na stejnou vlnu a naladí se na denní činnosti. Zvolíme si tématický okruh, tentokrát máme na programu poznávání a život zvířat. Zapálíme svíčky, poslechneme relaxační hudbu, pak si podáme ruce, pohladíme se. Pak chodíme dokola po ovále, abychom si uvědomili, že patříme k sobě. A teď se tam půjdeme v tichosti podívat,“ zakončila první část poutavého vyprávění Veronika Pospíšilová a opatrně otevřela dveře. Někteří hosté pak usedli mezi domácí a zapojili se do programu elipsy. A bylo vidět, že se jim tady líbí. Též domácí je hned přijali mezi sebe a za chvíli ani nebylo poznat, kdo je cizí a kdo místní. Přišel čas odchodu zpět do velké herny a současně tělocvičny, abychom příliš nenarušili program. Veronika Pospíšilová pokračovala: „Jistě jste si všimli samostatných stolečků podél stěn, jsou to oddělená pracoviště pro kreslení, technické dovednosti a jiné činnosti, které klienti sami zvládnou. Vzadu visí tabule s piktogramy, ale již se moc nepoužívají. Okruh činností se zvyšuje a vymýšlet další by bylo problematické, navíc by se staly nepřehledné. Každý pracovník provádí individuálně s jedním uživatelem půl hodiny denně činnost na zvolené téma. Vždy v deset, třináct a šestnáct hodin probíhají tyto takzvané intervence, jež provádí tři pracovníci. A teď se můžete podívat sem do relaxační místnosti. Je bez oken, vybavená vyhřívaným vodním lůžkem, projektorem, zařízením pro reprodukci hudby, relaxačními svítidly a dekoracemi. Klienti ji využívají pro odpočinek.“ Někteří si lůžko vyzkoušeli, ani se jim pak nechtělo vstávat a z potemnělé místnosti jít ven do velké herny.“ Veronika Pospíšilová pak upozornila na obrázky po stěnách: „To všechno jsou práce klientů. A s tímto jsme vloni vyhráli v Šebetově soutěž,“ ukázala s nadšením na kresbu s modelem otevřené videokazety a pásem fotografií. „A jdeme do dílny. Zde malujeme, provádíme drobné mechanické práce, vyrábíme rámečky k obrázkům. A v kleci vidíte osmáka. Je to náš jediný živý tvor, o něhož se klienti starají a mohou si s ním povídat.“ Na závěr se ještě všichni přesunuli do společné kuchyně, kde na stole ležely alba fotografií z různých akcí, výletů, táborů a týdenní plán. Kdo chtěl, mohl napsat nějaký hezký pozdrav do pamětní knihy. „Děkujeme za návštěvu,“ rozloučila se Veronika Pospíšilová a na oplátku dostala pozvání do Paprsku Velké Opatovice: „Máme to tam velké a je nás tam moc, určitě se přijeďte podívat,“ poděkovaly za ukázku s výkladem obě tamní sociální pracovnice. Prostory Emanuela osiřely a ponořily se do ticha. Ale ne nadlouho. Mgr. Hana Šperková z místní Střední pedagogické školy přivedla postupně tři třídy studentů a studentek, aby se podívaly kde by mohly vykonávat praxi a na své i možná budoucí zaměstnání. Dle mého názoru je to spíše poslání. Využil jsem volné odpolední chvíle a trochu vyzpovídal vedoucího Mgr. Ivo Krejčíře: „Máme zde den otevřených dveří. Nedávno jsme takto představili pobočku v Doubravici nad Svitavou, nyní se může veřejnost podívat do našeho hlavního sídla vedle Městských lázní v Boskovicích kde provozujeme Centrum denních služeb a Sociální rehabilitaci ambulantní. Obě zařízení spadají pod oblastní charitu Blansko. Tady v Boskovicích máme v současnosti patnáct uživatelů a kapacita je u obou služeb zcela naplněná. Každé ráno absolvují uživatelé půlhodinový až hodinový rituál. Jeho úkolem je zklidnění a navození domácí příjemné atmosféry. Současně se stanoví denní program, případně hodnotí věci minulé. Máme příslib od Města Boskovice že během léta nechá na své náklady opravit přístupovou cestu. Ta je v havarijním stavu a pro špatně pohyblivé uživatele představuje značnou překážku. V naší dílně vyrábíme jednoduché drobné předměty a provozujeme výtvarné práce. Osmák v kleci je vítaným zpestřením terapie a klienti mají možnost se starat o živého tvora. Přišli se podívat studenti ze tří tříd místní Střední pedagogické školy pod vedením Mgr. Hany Šperkové a hned ráno na úvod klienti ze sociálního zařízení Paprsek Velké Opatovice. Minule jsme návštěvní den organizovali v září, tentokrát v červnu, aby se mohlo přijít podívat co nejvíce studentů. Před prázdninami mají školy volnější režim a též více času na akce v terénu. Chodíme s klienty do města, solné jeskyně absolvujeme s nimi nákupy, kino, divadlo. V srpnu loňského roku jsme byli autobusem s uživateli deset dní v Chorvatsku na ostrově Pag. Byl to běžný zájezd vypravený cestovní kanceláří Pavel Přikryl – Jiří Mráz z Brna. Zúčastnilo se nás celkem i se zaměstnanci dvacet, zbytek sedadel v autobuse zaplnili řadoví klienti cestovky. Letos v dubnu jsme byli čtyři dny na Šumavě na podzim chystáme další,“ doplnil ještě Mgr. Ivo Krejčíř. Museli jsme se rozloučit, klienti se chystali do Doubravice a musel se jim věnovat.
Je třeba vyslovit velký obdiv všem pracovníkům Emanuela, jak se o klienty vzorně starají, vytvářejí jim téměř domácí prostředí. Zde je třeba především trpělivost. Tihle postižení lidé se chovají tak trochu jako malé děti a všichni kolem k nim musí takto přistupovat. I prostředí zařízení Emanuel mateřskou školu částečně připomíná. Uživatelé mají svůj svět a především si hrají. Možná by měl každý podobné zařízení navštívit, aby si dokázal více vážit života a zdraví. Pak by se lidé třeba tolik nehonili jen za penězi, majetkem a dokázali se více dívat kolem sebe.
Charitnímu Zařízení Emanuel v Boskovicích a Doubravici nad Svitavou může pomoci každý. A to zasláním dárcovské SMSky ve tvaru: DMS EMANUEL na číslo 87777. Cena jedné zprávy je třicet korun, Emanuel obdrží dvacet sedm korun. Získané prostředky budou využity ke zlepšení péče o potřebné.

Více: http://blansko.charita.cz/
http://www.uspvo.net/
http://www.spgs-bce.cz/
http://www.boskovice.cz/
http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Zijeme_pospolu._Zabavne_odpoledne_Oblastni_charity_Blansko._Doubravice_nad_Svitavou_26._kvetna_2012/
http://mysticsmile.rajce.idnes.cz/Navsteva_v_zarizeni_Emanuel_Boskovice_na_Blanensku_27._zari_2011/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 19.6.2012
  • 600 zobrazení
  • 0
d-hfoto
Tak jsem zase jednoho krásného odpoledne usedl na svou Meridu a šlápl do pedálu aniž bych věděl kam.... Inu stalo se a když už sedím na kole tak vyrazím řekl jsem si a třeba k velkýmu, ale u toho nedlouho nezůstalo a protáhl sem to přes Malešov na Sion,jen trošku jinou cestou. Jak jste si jistě ráčily všimnout stočil sem se za mostem pod Malešovem směrem do polí kudy ještě vloni vedla stezka než se jistý nejmenovaný zbohatlík rozhodl zlikvidovat přírodu umělými potůčky a jezy a různými podobně vytvořenými nesmysli.
Ale to mě přece nemohlo zastavit v cestě,nabalilo se mi na cestu trochu bláta ,ale v blízkém brodu se kvůli celkem zvýšené hladině a celkem silnému proudu pustilo...
Dorazil sem na překrásnou louku po jejíž přejeti na mě čekal druhý brod, což byla poslední překážka při cestě na zříceninu hradu Sion okolo pána z Dubé....
Pokračoval sem po značkách bíle cyklostezky což nebyla zrovna žádná hitparáda,ale po překolejení na červeně značenou stezku pokračujeme, nebyl bych to já aby tady cesta končila... Po červené sem pokračoval v podstatě až na Vidlák ,kde mě napadlo podívat se ještě k jednomu nedalekému rybníku a vrátit se tak zhruba o necelých dvacet let nazpátek a trochu zavzpomínat na dětství. Ti co znají odpověď na otázku kam jsem chodil do školky a první tři roky na základku vědí i cíl mé další zastávky. Ti co to nevědí chodil jsem do Červených Janovic a od Vidláku mířím přes Štipoklasy mířím do rekreační chatové oblasti k rybníku Katlov kam jsme se školku a později i se školou chodily na brané cvičení a školy v přírodě...
Jóóó...to byly časy co vám budu povídat.
Ale jak říká klasik čas nezastavíš , tak i já sem musel znovu do sedla.Vrátil jsem se ze vzpomínek zpět na hlavní silnici a pokračoval na již zmiňované Červené Janovice a dále směrem na Opatovice I. ale těsně před kopcem dolů do vsi mě na pravoboku uvízla v oku cesta kterou ještě neznám a tak vzhůru doprava. Na konci cesty jsem ucítil dýchnutí pohádkového venkova netušíc kde se vůbec nacházím.
při míjení cedule označujíc konec týhle maelbný vesničky sem zahlídnul název Vilémovice, další směr cesty pokračoval přes Březovou,Úmonín do Nové Lhoty kde jak lákala značka měl být kostel sv. Jana Křtitele. Ten jsem nenašel zato tam je krásný starý opuštěný statek.
Pak už mě nemělo co zadržet abych se nerozjel zmožen,hladov a zacákaný blátem eovnou přes Perštejnec přímo domů. Pokud se vám moje cesta zalíbila budu se těšit na nějaké ohlasy komentáře, krom kritiky chyb hrubek a podobných detailů, které mě vážně netrápí.
Díky a sportu zdar....
Kategorie: koníčkykrajina
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2014
  • 133 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Zasedací místnost Městského úřadu v Boskovicích obsadili ve středu odpoledne převážně mladí lidé z místních základní a středních škol. Přijeli též studenti z okolí, jichž se projednávané téma týká neméně. Sešli se, aby s přestaviteli města projednali ekologickou situaci v prostředí kde žijí a pracují.
„Já bych Vás ráda přivítala na dnešní žákovské a studentské konferenci,“ přehlédla sál Ing. Leona Fialová. „Představím Vám nyní zástupce města. Jsou zde: Místostarostka Ing. Jaromíra Vítková, vedoucí Odboru životního prostředí Ing. Vladimír Henek, referentka odpadového hospodářství paní Jaroslava Klíčová, referentka ochrany přírody a krajiny Lucie Chloupková. Dnešní konference je jubilejní desátá. Začínali jsme v roce 2003. Téma se volí pokaždé jiné, většinou si všechny prezentace připravovali a debatu vedli sami studenti. Asi čtyřikrát jsme hovořili o veřejné zeleni a ochraně přírodní krajiny, třikrát jsme diskutovali na téma odpadové hospodářství, jednou jsme řešili vodu v krajině a minulá přednáška zněla na téma ekologicky nejpříznivější provoz školy. Dnešní přednáška bude taková souhrnná. Má název Životní prostředí v praxi a připravila si ji místostarostka Ing. Jaromíra Vítková, protože má životní prostředí ve své kompetenci. Seznámí nás s jednotlivými oblastmi, které město v této problematice řeší. Prosím paní místostarostku o její příspěvek.“ „Dobré odpoledne, já Vás též vítám u nás v zasedací síni. Boskovické i přespolní,“ začala s úsměvem na rtech místostarostka Ing. Jaromíra Vítková. „Těší mě, že jste přijeli i z Blanska a dalších měst okresu. Naváži teď na Ing. Leonu Fialovou. První konference v roce 2003 vznikla proto, že jsme se chtěli přihlásit ke Světovému dni životního prostředí vyhlášenému 5. června 1972 Valným shromážděním OSN. Jistě víte, že se pravidelně slaví právě pátého června. První ročník byl pokusem, zda je tohle téma zajímavé, jestli naši studenti a žáci přijdou a budou se chtít prezentovat. Každým rokem měly práce studentů vyšší kvalitu. Především byly zpracovávány elektronicky v moderních prezentačních programech. Pro obě strany byla vzájemná setkání vždy přínosem. Žáci v terénu vidi to, co my z pozic úřadu či samosprávy zaregistrovat ani nemůžeme. Kdysi jsem sama pracovala jako vedoucí Odboru životního prostředí na Magistrátu města Brna, potom i asi dva roky na Inspekci životního prostředí. Proto jsem při nástupu na zdejší radnici přivítala, že k mé práci tato oblast patří. Ovšem je často velmi problematická. V této přednášce shrnu problematiku životního prostředí, jak to vidíme my veřejná správa a státní správa. Nás mile překvapil Váš zájem o vlastní prezentace, proto svůj příspěvek zkrátím a dám Vám prostor. Moje přednáška se zabývá dopady životního prostředí na dění kolem a jak je lze z našeho pohledu ovlivnit. My se musíme řídit Zákonem o obcích. Ten však neobsahuje vše do detailu, proto se zabýváme zákony souvisejícími, jichž je velká řada. Zákony říkají, co a jak má být, některé se zabývají sankcemi. Tedy jaké zákonné prostředky lze využít za porušování. Většinou se nařídí náprava, ve vyjímečných případech nastoupí finanční postih. Při žádosti o kácení stromů, výstavbu vodního díla atd.nastupuje správní řízení dle Správního řádu. Zákon o přestupcích se též zabývá sankcemi proti fyzickým i právnickým osobám. Co se týká ochrany ovzduší, budu se ve své přednášce zabývat znečišťovateli středními a malými. V současné době dělá problémy nejvíce doprava. Emise, jsou škodlivé částice ze zdrojů (komíny, výfuky spalovacích motorů). Imise, co ve vyšších vrstvách atmosféry nezanikne a dle proudění někde spadne. Imisní tabulky pak udávají maximální množství škodlivých plynů a polétavých prachových částic. V Brně je po městě šest stabilních měřidel a dvě mobilní. Z naměřených výsledků jsme sestavovali grafy a činili opatření. Již tenkráte začínal měřit ozón. Drží se při zemi a může způsobovat závažné zdravotní potíže. V grafech šlo snadno najít dopravní špičky. Doprava je dnes velký problém i pro malé město Boskovice. Intenzita dopravy a počet vozidel roste. A teď něco k malým zdrojům znečištění. Dříve se hojně topilo pevnými palivy (i v teplárnách) a podle toho ovzduší vypadalo. Vznikaly kyselé deště ze spalování uhlí. Plynofikací se stav zlepšil. Malé zdroje již tolik neohrožují. Střední a velké jsou přísně měřené. Nyní ochrana vod. Dělí se na čistou a špinavou vodu. Obce se sdružují do svazku vodovodů a kanalizací. Ten detailně ve spolupráci s námi řeší veškerou problematiku. Jihomoravský kraj má vypracovanou studii Plán rozvoje vodovodů, kanalizací a kanalizací územního celku. Tam je zmapováno vše. Jde o důležitý dokument, dle něhož by se měl kraj rozvíjet. Jsou v něm zachyceny všechny nedostatky v dodávkách pitné vody, znečištění odpadních vod. Pokud má obec svůj konkrétní problém v dokumentu zanesený, může žádat o dotaci. S podporou kraje pak může na finance z EU dosáhnout. Na okrese Blansko je hodně podzemních zdrojů, voda je velmi kvalitní. Obhospodařit tyto malé zdroje jsou pro Vodárenskou akciovou společnost technicky náročné. Jde o servis vodojemů, kontrola ochranných pásem atd. Pro nás je důležitý zdroj ve Velkých Opatovicích, kde je podzemní jezero. Další je ve Spešově u Blanska. Vodárenská nádrž Vratíkov nelze využívat jako zdroj ani pro rekreaci. Přivaděč a úpravna nevyhovují. Přehrada je vedena jako havarijní zdroj, pro případ poruchy hlavních sítí. Dnes již i menší obce by měly mít čistírnu odpadních vod. Jde o technologicky náročná zařízení, velmi drahá, ale pro životní prostředí nezbytná. V Boskovicích je velká čistírna A. Nyní se opravuje další přímo u přehrady Vratíkov, kde se přivádějí odpadní vody z Benešova, Kořence, Okrouhlé, Vratíkova, Hrádkova, Valchova. Ta zajistí, aby se do přehrady nedostaly splašky. Ochrana přírody Zákon 114. Řeší krajinu, postupy při kácení stromů, chráněná území. Stromy rostoucí mimo les není možné jen tak kácet. U nás toto zajišťuje zde přítomná Lucie Chloupková. Ta prověří situaci na místě, změří obvod kmene, posoudí zdravotní stav a vydá povolení s kulatým razítkem. Pokud byl strom ekologicky cenný, zadává se náhradní výsadba. Vlastník je pak povinen zasadit strom nový nebo finančně přispět do rozpočtu obce. Existují též lokality méně významné než Moravský kras, ale též cenné. Zde je to Otylka u Sudic. Obsahuje památnou stavbu i významný krajinný celek. A teď ochrana půdního a lesního fondu. Zde se řeší zejména využití zemědělské půdy dočasně k jiným účelům. Třeba k výstavbě mobilních zařízení. Důležité jsou též pozemkové úpravy. Před revolucí se pozemky zcelovaly do velkých lánů, rušily se remízky, což pro krajinu dobré nebylo. Nastaly eroze, splachy půdy. Pokud chce někdo dnes na zemědělské půdě stavět, zaplatí za vyjmutí pozemku z půdního fondu. Co se týká hospodaření v lesích, tam se musí každý vlastník, obce i města řídit desetiletým hospodářským plánem, jenž spadá do kompetence úřadů třetího stupně. Zde je uvedeno kde a kolik se může kácet, následná obnova zeleně, lesa, obžínání atd. Dřevo je cenná surovina, proto se tomu věnuje velká pozornost. Město má 300 hektarů lesa, máme lesního hospodáře. V lese žije zvěř a s tím je třeba počítat. Musí být zákon o lovu, kdo může lovit a chytat ryby. Veřejná zeleň: Každá obec i město ji má. U nás se o ni stará Ing. Leona Fialová. Rostlinstvo stárne a město musí zeleň obnovovat. Tedy vykácet starý a nahradit novým. Zatím poslední taková obnova proběhla u základní školy na ulici Sušilova. Provádí se opravné řezy, redukční řezy. Ke kácení se sahá v nezbytném případě při ohrožení zdraví a majetku. Na nové výsadby se připravuje projektová dokumentace. Snažíme se získávat dotace, což se daří. Dostali jsme přes pět milionů korun, zrekonstruovali jsme lokalitu u nemocnice, zámecký park, Červenou zahradu, ulici Na Chmelnici, hřbitov. Provádíme sečení okrasných ploch ve středu města, které jsou určeny k budoucí výstavbě ošetřujeme též, ale méně často. Každá obec musí mít Plán odpadového hospodářství. Ten je v souladu s krajským a je pro všechny závazný. Spolupracujeme se specializovanými firmami na separaci, elektro a kovo. Boskovice mělo skládku v Doubravech od poloviny minulého století. Ta byla uzavřena zřízeno jen překladiště a nyní je rekultivovaná. V roce 1992 tam byly nebezpečné laguny s kontaminovanou vodou. Loni jsme dostali dotaci 25 milionů z EU a překladiště modernizovali. Vybudovali jsme i kompostárnu na biologický odpad. Bohužel o kompost není velký zájem ani ze strany zemědělců zejména kvůli drahé dopravě. Je to kontejnerová kompostárna, kde probíhá pomocí bakterií kvašení. Po 28 až 35 dnech vzniká kompost. Separace odpadů probíhá pomocí barevných kontejnerů. V Doubravech máme skládku stavebního odpadu, který chceme pomocí mobilního zařízení přetvářet na stavební materiál. Po městě jsou odpadkové koše na psí exkrementy, což je též odpad a jako jiná města bojujeme s neukázněnými majiteli domácích mazlíčků. Městský úřad se přihlásil k ekologickému provozu, šetříme papír, vodu, PHM, máme též barevné kontejnery, používáme šetrné úklidové prostředky. Od Krajského úřadu jsme získali řadu ocenění. Komunikujeme s veřejností o problémech zeleně, vyrážíme do terénu. Bývají to dlouhá a složitá jednání. Co člověk, to jiný názor na věc.“
Tolik tedy příspěvek místostarostky Boskovic Ing. Jaromíry Vítkové u příležitosti konání jubilejní desáté Žákovské a studentské konference o životním prostředí konané 6. června 2012. Dle mého názoru byl velmi zajímavý a nejen studentům přinesl mnohá obohacení a nové poznatky. Pozorný čtenář si z něj jistě též něco vybere, protože vše platí podobně i pro jiná města a obce v České republice.
Více: www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2012
  • 267 zobrazení
  • 0
reklama