Hledání

16 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

cheryzak
  • listopad až prosinec 2012
  • 201 zobrazení
  • 0
leeloo2
  • červen 2011
  • 63 zobrazení
  • 0
dajavera
  • 1.11.2013
  • 65 zobrazení
  • 0
dajavera
  • leden 2007
  • 135 zobrazení
  • 0
dajavera
  • 29.1.2013
  • 116 zobrazení
  • 0
computer
  • 17.5.2014
  • 86 zobrazení
  • 0
luciniaphoto
Návštěva tohoto krásného hradu dne 24.2.2009. Nejkrásnější, co jsem kdy viděla.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.2.2009
  • 31 zobrazení
  • 0
zvitove
2 BH psi Baylei duo , Buddy duo narození 26.4. 2018
Orsien Eli Biely démon x Ch.Bonitos Companeros Vera
více  Zavřít popis alba 
  • květen až listopad 2018
  • 334 zobrazení
  • 0
taata
O víkendu vlastně jen v sobotu 24.10.015 se konal v Českém Krumlově historický průvod od gotiky po renesanci u příležitosti ukončení zámecké sezóny na téma? Návštěva Orsiniů v Českém Krumlovu v roce 1595.

Legenda o příbuzenských vztazích mezi Rožmberky a italskými knížaty Orsini
1. povědomí Oldřicha II. z Rožmberka o existenci kardinála Giordana Orsiniho, v letech 1426 – 1430 papežského legáta na diplomatickém poli bojů s českými utrakkvisty.
2. později vzájemný písemný styk Rožmberka s Orsinim a možná i nedoložené osobní setkání
Oldřich prahnoucí po stále větší slávě a moci položí základy legendy, která vychází z podobnosti erbů obou šlechtických rodů.
Jošt Rožmberský, syn Oldřicha II se několikrát vydal do Říma, kde mu Kardinál Latino Orsini v roce 1469 vystavil pro Jana II. z Rožmberka zcela pravou listinu o společné krvi Rožmberků a Orsiniů. V roce 1481 potvrdili totéž kardinál Cosimo a biskup Tianský Ursus Orsini Janovým synům.
A legendu, která se stala pravdivou z ní udělal o století později Vilém z Rožmberka, který jí přizpůsobil i rodový erb.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • říjen 2015
  • 714 zobrazení
  • 2
jaropet
Do dnešního dne zůstal z kláštera řádu paulánů ležícího cca 10 km východně od Nové Bystřice poblíž hranic s Rakouskem pouze stavebně cenný chrám Nejsvětější Trojice (architekti Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Francesco Caratti). Navštívili jsme i jeho interiér (i s podzemní částí), v němž se ale nesmí pořizovat fotky.
Bližší info: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_%28Nov%C3%A1_Byst%C5%99ice%29 a http://www.turistika.cz/mista/klaster-vesnice
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 21.6.2014
  • 86 zobrazení
  • 2
mikim
kompletní panorama z Rhodosu jsou na http://rhodosfoto.sweb.cz
z recenzí: Johanitský hrad postavil velmistr Degli Orsine v roce 1309 a další zpevnění o 150 let později velmistrem del Caretto se ukázalo jako velmi účínné. Nedokázali jej dobýt ani Turci při obléhání v roce 1522. Asi díky tomu je nejdochovalejší pevností na ostrově.
Z pevnosti je přenádherný výhled na nedaleké ostrůvky včetně nejvzdálenějšího a největšího z nich - Chalki.
P.S. fakt dobrý, monumentální, autem až pod hradby, pokud včas odbočíte, taková Potěmkinova vesnička, jen čelní zeď, za vraty nic a otevírá se pohled na pobřeží a móře... dřevěná budka pro výběrčí kterou ještě nestačili otevřít... paní zůstala u Pandy, pak jako obvykle lituje...
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2010
  • 147 zobrazení
  • 0
babetka66
za moderním uměním jsem se vydala do galerie Gask- z jedné strany obdivujete architekturu italského barokního architekta Orsiniho, z druhé hledíte přes barokní sousoší světců na panoramata Kutné hory. V galerii mě mimo obrazů našich největších modernistů zaujala expozice o vzácném nedávno dorestaurovaném středověkém obraze-iluminaci z knihy -hornického městečka s řemesly (pohled detailu si můžete koupit u pokladny na památku)- zvětšeniny iluminace jsou tam originálně vyryté v měděných deskách. A pak mě nadlouho pobavila mapa vývoje uměleckých stylů s dějami světa stále dotvářená novými událostmi podle nápadů návštěvníků- nápad to 2 studentů výtvarné školy-omluvte kvalitu fotek-došla mi baterka a tak jsem zas musela fotit tím svým telefonkem -Sony Ericson- a světelnost nebyla nejlepší
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 18.11.2011
  • 59 zobrazení
  • 0
biblos
V místě pozdějšího kostela vytékaly tři prameny, které dostaly pověst zázračných. Protože sem chodilo mnoho lidí, v roce 1493 zde řád paulánů postavil první budovu. V roce 1501, ze kterého pochází první písemná zmínka, Kunrát z Krajku vybudoval vedle dům zvaný „Sana cella“. Roku 1507 byl postaven poutní kostel. Klášter v roce 1533 údajně přepadli příslušníci sekty novokřtěnců, kteří mnichy povraždili a klášter i s kostelem vypálili.

V pobělohorském období sem Adam Pavel Slavata, pán na Bystřici, roku 1626 opět povolal řeholníky (přišli z Burgundska) a nechal vystavět kostel s klášterem znovu, podle plánů, které roku 1668 vypracovali italští architekti Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Francesco Caratti.

Do dnešního dne zůstal z tohoto konventu paulánů pouze stavebně cenný kostel Nejsvětější Trojice, budovaný od roku 1668 Orsim, zasazený do půvabné rybničnaté krajiny.

Za josefínských reforem byl klášter zrušen. Klášterní budovy obdivovali turisté až do padesátých let 20. století, pak byly zbořeny. Zůstal jen kostel s boční chodbou, vedle kostela volně vytéká pramen vody.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.5.2019
  • 12 zobrazení
  • 2
bele
ALB 1023 – ROMA na náměstích
Náměstí v Římě jsem prošel několik a zmíním jen ty pro mne významné. Zde jsou první dvě:

1) Náměstí Piazza del Popolo je honosnou severní branou do Říma. Je to takový římský Staromák. Právě sem ústila slavná římská silnice Via Flaminia, spojující věčné město s městem Rimini u Jaderského moře, a právě zde jsme měli každý den večer svolávací místo před odjezdem vláčkem na ubytování. Proto asi uvádím to místo jako první. Jak už to bývá, sloužily tyto prostory jako dějiště veřejných poprav (poslední se zde konala v roce 1826). Sem nechal v roce 1589 papež Sixtus V. přemístit z Circo Massimo 24 metrů vysoký egyptský obelisk, aby udělal náležitý dojem. Odsud byl start koňských dostihů pořádaných na Via del Corso. Ta tvoří prostřední ulici trojzubce ulic mezi dvěma *Mařenkama* - kostelem Santa Maria di Montesano a kostelem Santa Maria dei Miracoli z druhé poloviny 17. Století. Základy obou hlavních kostelů na náměstí jsou údajně identické. Aby si je ale architekt nepletl, tak levá strana má oválnou kopuli, zatímco druhá kopule je kulatá. Kdo to pozná na první, tak je borec :-)

U Porta del Popolo stojí ještě třetí kostel, Santa Maria del Popolo z 16. století s bohatými sbírkami slavných italských umělců na které nám nezbyl ale čas. První kaple na tomto místě stála již v roce 1099 a sloužila k vymýcení ducha císaře Nera, který zde byl pohřben a jehož duch tu prý strašil. Přiznám, že bylo příjemnější vystoupat do parku Villa Borghese, nebo se rozhlédnout k kopečka Pincio.

Radost nám zkalil poslední den pobytu, kdy byl v Římě celosvětové setkání křesťanské mládeže a náměstí Piazza del Popolo jim sloužilo také jako shromaždiště před odjezdem jejich vlaků. Horší sebranka je snad už jen současná vlna imigrantů. Bohužel

***
2) Když se vydáte z trojzubce ulic náměstí Piazza del Popolo vpravo směrem k Andělskému hradu, tak kousek od řeky je další z klenotů Říma – náměstí Piazza Campo de' Fiori - (květinové pole). Nejživější a nejméně vlídné náměstí ve středověku a renesanci v celém Římě, a přesto centrum světského dění . Přestože je to jediné náměstí v Římě, kde .... POZOR .... není žádný kostel, tak se toto náměstí stalo povinným místem setkávání významných osobností, jako jsou velvyslanci nebo kardinálové. Může za to papež Callistus III, který reorganizoval celý okres a vydláždil celou oblast. Potom už zde bylo během krátké doby vystavěno mnoho elegantních paláců - například Palazzo Orsini

Nejznámější smutná událost je připomínána bronzovou sochou Giordana Bruna, který zde byl 17. února 1600 upálen zaživa. Socha byla vytvořena v roce 1888 a je umístěna v centru na náměstí v přesném místě jeho popravy. Filosof a dominikánský mnich byl obviněn z kacířství. Na podstavci je mimo jiné i plaketa s pdkazem na upálení M.Jana Husa 1415

Současné Campo dei Fiori je v dopoledních hodinách rušné tržiště, které pozvolna přechází do nočního života do pozdních hodin. Doporučuji prožít na vlastní kůži
více  Zavřít popis alba 
124 komentářů
  • říjen 2010 až prosinec 2016
  • 118 zobrazení
  • 14
pidilidi
V albu jsou spíše cvaky za chůze městem - čtvrtí Opéra, Tuileries a Champs-Elysées ....

ČTVRŤ OPÉRA
Ve čtvrti Opéra potkáte bankéře, novináře a davy nakupujících, návštěvníků divadel a turistů. Vznešený duch této čtvrti přežívá v Grands Boulevards z 19. století, které navrhl baron Haussmann. Ty jsou stále oblíbeným místem tisíců Pařížanů a cizinců, které sem přitahují nesčíslná množství obchodů, od těch nejexkluzivnějších až po ty s „lidovými“ cenami. ---Mnohem starší tvář této čtvrti uvidíte v mnoha pasages, půvabných úzkých pasážích s prosklenou střechou, kde jsou obchůdky, které jako by nepatřily do dnešní doby. Tady se také psaly dějiny divadla a filmu. Právě zde v roce 1895 poprvé uspořádali bratři Lumiérové veřejné filmové promítání a na prknech slavné Opéry de Paris Garnier se konala ta nejvýznamnější divadelní představení. ---
Říká se, že pokud posedíte dostatečně dlouho v Café de la Pais (naproti Opeře, vpravo), před očima se vám prostřídá celý svět. Během dne žije oblast obchody a turistickým ruchem. Večer se oblast zaplní milovníky divadla a filmu a kavárny na Boulevard des Capucines začnou pulzovat životem.

Opéra de Paris Garnier – díky různorodosti stylů od klasicismu až po baroko se budova z roku 1875 stala symbolem opulence Druhého císařství. ---
Nádherná budova Opery, navržená Charlesem Garnierem pro Napoleona III., je někdy přirovnávaná k ohromnému svatebnímu dortu. Stavba začala v roce 1862 a byly na ní použity rozmanité materiály (včetně kamene, mramoru a bronzu) a využity různé styly, od klasicismu po baroko. Střídají se na sloupech, frýzech a sochách na vnějšku budovy. Výstavba pokračovala celých 13 let a byla přerušena jen pruskou válkou a povstáním v roce 1871. V roce 1875 bylo divadlo konečně otevřeno. ---
V roce 1858 se pokusil Orsini zavraždit císaře před starou budovou Opery. Tento nezdařený pokus inspiroval Garniera k tomu, aby přistavil na východní straně nové budovy pavilon, ke kterému vedlo točité schodiště. Císař tak mohl bezpečně vystoupit ze svého kočáru a projít do místností sousedících s královským apartmá. --- Pod budovou je malé jezírko, které bylo v Lerouxově Fantomu opery útočištěm Fantoma. --- Většina oper se dnes hraje v nové budově Opéra Bastile, ale baletní představení se stále konají tady. ---

PLACE VENDÔME
Stavba pravděpodobně nejlepší ukázky elegance architektury 18. století – královského náměstí architekta Julesa Hardouin-Mansarta – započala v roce 1698. Podle původního plánu měly v domech s podloubími sídlit akademie a velvyslanectví. Nastěhovali se sem však bankéři a vytvořili z nich opulentní budovy. Jako zázrakem zůstalo náměstí Vendôme takřka nedotčeno a v současnosti zde bydlí klenotníci a bankéři. V domě č. 12 zemřel Fryderyk Chopin a v č. 15 založil na přelomu 19. a 20. století César Ritz svůj slavný hotel. ---
Sloup na Place Vendôme – na stavbu bylo použito dvě stě padesát ruských a rakouských děl, která Napoleon ukořistil v bitvě u Slavkova.

CHAMPS-ELYSÉES
Dvě široké třídy dominují této oblasti: Avenue Champs Elysées a Rue St-Honoré. Její šířka je neskutečná, i chodníky jsou široké. Davy lidí přitahují obchody, kavárny, kina. Rond Point des Champs Elysées je klidnější; schováte se tu pod kaštany a chodníky jsou lemovány pestrými záhony květina. ---
Hlavní třída je místem konání velkolepých přehlídek, ale kromě nich se tu setkáte s posledními výkřiky módy a s požitkářským stylem života. Tady se setkávají luxus a politická moc. Pětihvězdičkové hotely, nejdražší restaurace a obchody s nejlepším zbožím jsou rozesety po ulicích, které vybíhají z Champs-Elysées. A naopak v Rue St-Honoré narazíte na důkladně střežený Palais de lElysée, přepychová městská sídla obchodních magnátů a řadu ambasád a konzulátů. ---

Grand Palais
V 19. století navrhl Charles Girault výstavní palác, kde se dodnes konají velké výstavy. ---
Palác vznikl ve stejné době jako most Alexandra III. a Petit Palais. Grand Palais byl postaven pro dvě velké expozice francouzského malířství a sochařství na Světové výstavě v roce 1889. Exteriér mohutné stavby kombinuje klasicistní prvky impozantní kamenné fasády a secesní železnou konstrukci prosklené střechy. Na koncích obou křídel paláce stojí Réciponovy bronzové sochy okřídlených koní a vozatajů. Palác vypadá obzvlášť krásně v noci, kdy prosklenou střechou září světla zevnitř a proti nebi se tyčí siluety soch ze zdejších galerií. Velký sál byl však bohužel v roce 1993 uzavřen kvůli renovaci a cíl adaptace není nikomu jasný. V Galerie Nationales du Grand Palais se však stále občas pořádají výstavy. V suterénu paláce je policejní stanice.

Zdroj : průvodce TILLIER, A. Paříž, 2003.
více  Zavřít popis alba 
73 komentářů
  • 22.9.2012
  • 80 zobrazení
  • 0
reklama