Vyhledávání

Hledat v

Alba

reklama
74 fotek, 16.6.2013, 190 zobrazení
Bylo nás pět … překvapivě.
Akce byla předem včas naplánovaná, trasy promyšlené tak, že nás v podstatě nemělo co překvapit. Pohledem zpátky, to ale vlastně bylo samé překvápko.
Hned první, asi nejpodstatnější překvapení, které pak zásadně ovlivnilo charakter celé akce, nastalo už v úvodu. Jako černý jezdec se za obzorem hrany nástupiště železniční stanice Mojžíř, náhle vynořil cyklista a rovnou si to namířil k Petrovi, který tu čekal na příjezd ústeckého vlaku, se Stáňou, Michalem a Zbyňkem. „Nazdar, tak jsem tady“ oznámil bajker, ve kterém Petr až zblízka rozeznal dávného spolužáka Tomáše. Ten se prostě rozhodl připojit k nám podle info na FB, vlastně tak jak může každý. Udělal to dobře a nečekanost jeho rozhodnutí tak nejen překvapila, ale o to víc potěšila celý tým, co se sešel ve vlaku, který nás v pětičlenné posádce odvezl do Děčína.
Dalo by se teď rozsáhle popisovat mnoho atributů celé té pohodičky, která nastala po přestoupení v DC do cyklovláčku do Kytlic, kterým jsme se podél říčky, beze spěchu vnořili do nádherné přírody pod nádherným modrým nebem, slibujícím nádherné víkendové počasí. Na rozdíl od předchozích románů, se v tomto případě ale úplně nabízí popis zestručnit a omezit jen na výčet toho všeho co nás PŘEKVAPILO dál, tak jak to posobě šlo:
Den 1. - sobota
1. Jak již zmíněno, účast Tomáše na akci – překvapení nejdřív pro Petra, pak pro všechny.
2. Mikiho zakoupení lístku pro kolo, které ve vlaku nebylo – překvapen nejdříve Petr… pak sám Miky, nakonec vyřešeno v bodě 7.
3. Na nádraží se setkáváme s milou paní hostinskou Zámecké Kavárny, z minulé akce – překvapeni Petr,Stáňa i paní hostinská – ostatním je to jedno.
4. Tomáš všem ve vlaku oznamuje, že poblíž lesního jezírka v Kytlicích, kam máme namířeno v úvodu, stojí rodinná chata od které má klíče a můžeme tam spát – super překvápko pro všechny.
5. Super překvápko pro Tomáše - Oznamujeme Tomášovi, že chatu skvěle využijeme jako základní tábor k uskladnění bagáže a spát budeme na zahradě.
6. Cyklovagón náhle silně zavoní trávou - překvapeni všichni, kdo znají vůni Marjánky – ostatním je to jedno … a to nejvíc asi hlavně tomu provoněnému cyklistovi, který si přistoupil docela v pohodě...
7. Jízdenka pro kolo na jednu jízdu stojí jen 25,- (na celý den 50,-) – překvapení pro Toma.
8. Tomova chata v Kytlicích je vážně fajn – překvapeni všichni… Tom ani ne.
9. Chata je fakt kousek od Lesního jezírka, kde už mají otevřenou boudu s občerstvením, naši dva známí z loňska: Láďa a Petr – překvapujeme se vzájemně a konzumujeme první pivko
10. Jízda nalehko bez bagáže se v lesním porostu do kopce vyplácí – překvapivě odbočujeme z Kytlic blbě, ale ještě to nevíme.
11. Petr mluví německy... s němcem – překvapený Tom. Petr překvapený - že je Tom překvapený.
12. Po protažení kol lesem nás mile překvapuje asfaltka v místě, kde jsme ji ani nečekal.
13. Petr překvapen tím, že mu na dotaz „Jedete z Rybniště“ asi 4 protijedoucí cyklisté postupně odpovídají jen nadšené „AHOJ“
14. Zbyněk překvapuje aktivním dotazem a tím zjištěním informace, že do Rybniště jedeme správně!
15. Asfaltka nás překvapuje parádním prudkým sjezdem v místě, kde jsme to nečekali …
16. V místě kde jsme to rozhodně nečekali … pod tím parádním sjezdem… nás svou cedulí nanovo vítají KYTLICE … ? ! Hm... tak to jsme fakt nečekali.
17. Překvapivě poměrně lehce zdoláváme návrat přes kopec a konečně míříme správně do Rybniště, k nádražní hospůdce a těšíme se na výbornou gulášovku…
18. Překvapení v Rybništi – gulášovka dnes není. Překvapivě to nikomu neva… už. Dáváme pivo.
19. Překvapivě nenápadně skrytá cestička kolem paneláků, o které ale Tom ví, nás vede do hlubokých hvozdů, prozatím zajímavým terénem.
20. Nesrovnalost v mapách nás překvapí nedobrovolnou účastí na naučné stezce, skrze část Kyjovského údolí – jsme poučeni tam příště nejít ani pěšky.
21. Nakonec jsme fakt překvapeni dlouhým adrenalinovým sjezdem z vrcholku neznámého Kyjovského Everestu. Kořeny, bahno, štěrk, potoky, kameny, klacky, roští… hluboký les a v jednom místě dokonce můstek!
22. Po výjezdu z tankodromu zjišťujeme, že překvapivě nikomu nepraskly tlumiče, brzdy, lanka, dráty, gumy… ani nervy.
23. Na Krásnou Lípu a blízkou rozhlednu už SE_ EME ! Překvapivě nikdo neprotestuje.
24. Vyhlášená restaurace DOUBICE, jeden z našich plánovaných cílů, nás nepřekvapuje náporem turistů, kteří jí v tomhle počasí obsypali jak mravenci lízátko u cesty… ale překvapujeme se sami tím, že si i přesto najdeme místo kam si sednout, přesednout a přestože už při chuti, dáme si jen pivko … a jedeme se najíst do Chřibské.
25. Poblíž Chřibské se filmuje, ale touha po guláši, nebo gulášovce nás vede přímo do venkovské hospody ve stylu komunisticko-socialistické výstavy. Překvapivě tu mají oboje. Tedy je tu guláš i ...šovka. A jsou překvapivě výtečné !
26. V asijském stánku cestou kupujeme uzeniny k ohni – mají překvapivě velký výběr buřtů, vuřtů, kabanosů a koniny – překvapivě skoro bez domluvy, jednotně kupujeme ďábelské špekáčky.
27. Překvapivě přesně, po 50ti ujetých km dojíždíme zpět k chaloupce stýčka Toma… a po převlečení do věcí k ohni… jdeme k jezírku k ohni.
28. Miki za vydatné pomoci Stáni, opět přítáhne k ohni kus lesa, což samo o sobě už nepřekvapuje – překvapuje jen fakt, kde to dřevo v tom vysbíraném okolí vždycky najde. Neprozradil. Ale možná že pak ten večer překvapené děti z nedalekého tábora, nečekaně neměly večer ohýnek…
29. Po špekáčkách z asijského marketu překvapivě nikomu nic není.
30. Pijeme kafe, limo, pivo… piva … víc piv… možná pro někoho překvapivě, nebudu bod 30 více rozvádět.

Den 2. – Neděle
1. Překvapivě asi pro mnohé osadníky kolem, se brzo ráno před třetí náš „lampionový“ průvod složený z baterek a čelovek, vrací zpět z Lesního jezírka k Tomově chatě.
2. Nikdo kupodivu cestou nezakopl o bludný kořen, ani neupadl do potoka a sousedy vedle Toma jsme nevzbudili…asi.
3. Tom překvapen znovu – ano opravdu i Stáňule, všichni budem spát venku na zahradě, jen ve spacáku na čerstvém vzduchu. Usínáme překvapivě rychle. Tedy někteří z nás.
4. Nikoho nepřekvapí, že ráno je plné překvapení:
- Zbyněk má v uších nacpané papírové kapesníky. Nemohl spát … údajně.
- Petr co ležel poblíž, se ke svému překvapení dozvídá, že prý chrápal … údajně.
- Spát na čerstvém vzduchu se ukázalo překvapivě prozíravé. Prý jsme v noci tak notně plynovali, že chata by asi jinak vylítla do povětří. Stáňa tvrdí, že to jen kluci … údajně.
- Na stole leží Ibalgin … hurá surprise
- atd.
5. Až ráno postupně zjišťujeme, jak překvapivě útulně zařízená a prostorná je Tomova chata. Využíváme především hygienické zázemí. Ještě jednou tímto díky Tome !
6. Po sbalení bagáže, zkoušíme zajet na snídani k jezírku. K našemu překvapení jsou už taky vzhůru.
7. K snídani si někteří dáváme jen pivo – to je velké překvapení asi už jen pro Stáňu.
8. Stáňa vzápětí překvapena umístěním svého batohu ze zad, na zad…ale na kolo.
9. Cesta z Kytlic do Kamenice je překvapivě KRÁSNÁ. Jinak to nazvat nejde. Pořád z kopce krásnou přírodou podél říčky, za krásného počasí, krásně pohodlnou asfaltkou (v porovnání se včerejším tankodromem sametovou).
10. V Kamenici Petra překvapuje vyústění jeho „zkratky“ na hezky upravené náměstí … z kouska asfaltu zpět na dlažební kostky.
11. Překvapivě snadno vyjedeme velmi pozvolné, ale táhlé vystoupání z Kamenice a projedeme Žandov
12. Za dofukování u pumpy překvapuje Zbyněk tlakem v jeho pneu 1,2 bar! Dotlakuje na obvyklých 3,3… a posouvá se z poslední pozice peletonu do jeho čela. Od té chvíle překvapuje stylem své jízdy, na malý převod a rychlou frekvencí šlapání, takže to vypadá jako by spíš běžel, což mu jako půlmaratonci vyhovuje.
13. Mikiho překvapuje střelba, která ho ruší při jízdě. Střílí mu to do lýtka a tak nemůže moc šlapat. Později fasuje od Petra stahovací obvaz.
14. Po překonání výškového rozdílu si dáváme pauzu na pivko v nejbližším, překvapivě neútulném, hnusném špinavém dvorku … s překvapivě dobře vychlazeným pivem. Je na každém, zda preferuje více prostředí nebo chuť. Jedno sice výrazně ovlivňuje druhé, ale v neděli dopoledne je jakákoli otevřená hospoda, už sama o sobě asi překvapením.
15. Nepříjemně překvapuje další stoupání. Sraz si dáváme až na zastávce. Kdo to vyšlapal dostal od Zbyňka chladivý bonbon. Všichni.
16. Následující zastávka Bobří Vodopády nás překvapuje novým perfektním parkovištem, od kterého vede v ostrém kontrastu totál rozflákaná cestička. Petrovi dojdou baterky ve foťáku.
17. Verneřice překvapují, zataraseným mostíkem, ale jen pro auta. Nutná stoupačka z nich přes horizont nepřekvapuje nikoho. Co nás ale hlavně překvapilo bylo, že jsme si tam včas málem nevzpomněli na cílovou hospůdku U Dubu, kam chceme brzo dojet.
18. Po prohlídce rozhledny... z dálky... následuje nádherně dlouhý sjezd z Verneřic, obvykle průjezdný téměř bez šlápnutí. Tentokrát překvapil silným protivětrem, s nutností šlapat tak občas i z kopce.
19. Překvapila popovodňová cyklostezka do Března. Poničená, ale už tak zprůjezdněná a zčásti uklizená.
20. Závěrečně překvapila hospůdka U DUBU, která nebyla přecpaná, s bezva obsluhou, velkým výběrem a dobrou kuchyní… takže přecpaní jsme za chvilku byli my a to tak, že někteří tři z nás, tam nakonec museli zůstat ještě další hodinu, aby nám slehlo. Akce proto skončila postupně, nejdříve odjel Tom, který pobavil hláškou" nemůžu už jíst, ani přestat jíst", vzápětí Zbyněk, až nakonec Stáňa, Miky a Petr pospolu.
Byla to akce na 2 dny. Hodně jsme viděli a hodně se událo, těžko popis zkrátit ještě víc na úplná hesla. Příště snad už asi jen opravdu mapku trasy a seznam konzumace. V této souvislosti si dovolím osobní překvapení na závěr. Po návratu a oněch ujetých cca 110 km jsem se zvážil. Mám o 2 kg víc…

Petr (https://www.facebook.com/petermaniq)
Za www.bbclub.tym.cz Beer Bikers Club : https://www.facebook.com/BeerBikersClub
a clubový sportrelax tým: https://www.facebook.com/groups/460327394047680/
129 fotek, srpen 2017, 221 zobrazení | cestování, krajina, příroda
Na jarním výletě do Polska jsme dali s Jardou (Titus) řeč o plánech na letošní rok, a Jarda zmínil mimo hlavní dovolené ještě prodloužený víkend ve Slovinsku. „Tam jsme ještě nebyli, takže rádi pojedeme s Vámi“, říkám...
Začátkem srpna Titus píše, že Slovinsko se konná v termínu 18.-22.8. Super. Jedeme.
V pátek 18.8. se potkáváme spolu s Jardou a Růžou za Znojmem na Hatích pod letadlem. Odtud vyrážíme společně vstříc prvnímu cíli výletu, a to motorkářské hospodě Kalte Kuchl (47°53'14.1"N 15°41'02.8"E), po trase Hollabrunn, St. Pöllten. V Kalte Kuchl jsme poprvé, dáváme si dobrou kávu a kocháme se, je to pěkné místo, hafo motorek a jak se tak dívám do mapy, tak zjišťuji, že domů to máme necelých 200 km, sem si to určitě zopakujeme na někaký pěkný celodenní výlet zase třeba za rok. No nic, čas letí, do sedel !! Přes Leoben a Murau směřujeme k městu Lienz. Blíží se večer, ujeto máme dost, domlouváme se tedy, že vyrazíme směrem na italské hranice a najdeme kemp. Záhy vidíme značku upozorňující na kemp vlevo – sotva 200 metrů a jsme u něj : Camping Lienzer Dolomiten (46°44'46.7"N 12°27'49.2"E). Můžeme ho doporučit, z původní ceny asi 22 euro za 2 osoby s motorkou a stanem nám dávají množstevní slevu a máme to za 30 všichni 4.. slušný začátek..
Celou noc pršelo, první noc ve stanu v dešti mi nedovolilo dobře se vyspat. Vydržel to ovšem slušně. Ráno na chvíli přestává, tak rychle balíme, a pokračujeme dál. Motorky ještě nejsou ani zahřáty na provozní teplotu a jsme v Itálii. Horské středisko Cortina d'Ampezzo projíždíme v tu nejnevhodnější dobu, v 11 hodin dopoledne v sobotu je to mor. Táhneme se jak smradi v několikakilometrové koloně, občas předjedeme pár aut, občas musíme čekat, ve výsledku je to asi hodina a půl zdržení oproti plánu. Náš dnešní hlavní cíl se ale blíží – je jím památník bojů 1. světové války Monte Grappa (45°52'24.9"N 11°48'09.1"E). Výjezd posledních asi 25 km před památníkem je docela masakr, velmi úzká silnička s prudkými vratkami je s plně naloženou motorkou fakt sranda. Ale čím výše se dostáváme, tím více zapomínáme na trápení v italské koloně a užíváme si neskutečných výhledů. Z nějakých 1700 m.n.m. koukáme na obrovskou placku, ze které jsme před chvílí z nějakých 350 m.n.m. vystoupali až sem. Samotné Monte Grappa je velmi silné místo a stojí za to ho vidět. Po dostatečném nasátí atmosféry sedáme na motorky. Do navigace nastavujeme město Kobarid ve Slovinsku. Máme co dělat, abychom do tmy dojeli až na místo, ale díky dálnici a jenom jedné zastávce to zvládáme. V Kobaridu nacházíme kemp Lazar (46°15'17.9"N 13°35'09.1"E), dostáváme upozornění, že máme pořádně upevnit stan, v noci pravděpodobně přijde bouřka. Postavíme stany, dáme sprchu, večeři a sotva zalezeme do stanů, že jdeme spát, tak je to tu. Bouřka jak kráva, vítr tříská se stanem, déšť bičuje tropico. Chvíli čumím na stěnu již z rána mokrého stanu, ale kapky nepřibývají, zdá se, že stan drží..
V neděli vstáváme do pěkného dne, lezu ze spacáku, beru foťák a jdu pod kemp k Soče udělat si pár snímků. Dnes nechvátáme, máme to do cíle asi 130 km, takže v klidu snídáme, pobalíme mokré stany a razíme. První z cílů tohoto dne je nedaleko, asi 2 km, je jím Kostnica s Cerkvijo Sv. Antona (46°14'50.5"N 13°35'00.3"E) v Kobaridu. Když jsme do sytosti pokochaní místem i výhledem, sedáme na motorky a pokračujeme dál a to přes Most na Soči, Petrovo Brdo a Železniki do 77 km vzálené vesničky Dražgoše, kde chceme vidět Monument of Dražgoška bitka (46°15'10.1"N 14°09'59.2"E). Komunistický památník partyzánských bojů z II. Světové války je udržovaný, zaujme krásně zachovalá mozaika i výhled do kraje z vyhlídkového patra monumentu. Po chvíli přijíždí offroadová cestovka (4 terénní auta) a přivážejí turisty, je čas zmizet. Vracíme se zpět do Železniků, a přes Brunarica Soriška planina, kde dáváme příjemnou pauzu na kávu, míříme na Bohinjsko jezero (46°16'40.0"N 13°53'08.4"E). Tady fotíme krásný most i jezero samotné, přejíždíme na konec jezera do kempu, plná obsazenost nás nutí lehce změnit plán. Vyjíždíme k lanovce na Vogel a jedeme nahoru. Nahoře se otvírá úžasné panorama hor, taková nádhera se prostě nemůže okoukat. Je už ale podvečer, musíme pomalu najít ubytování. Vracíme se tedy asi 10 km zpět do městečka Bohinjska Bistrica a zde se ubytováváme v kempu Danica (46°16'27.2"N 13°56'52.7"E). Kemp je to velmi pěkný, ale bohužel taky trochu dražší. Navíc se k nám do stanu přes noc vloupala ukrutná zima, takže jsme celou noc v těch našich letních spacácích klepali kosu. No aspoň víme, kde máme rezervy.
Pondělní ráno je opět krásně, vyrážíme tedy přes nedaleké jezero Bled prohlédnout si soutězsku Vindgar (46°23'36.7"N 14°05'08.2"E). Celkově zde trávíme cca 3 hodiny, je to moc pěkné místo a stojí za návštěvu. Daní za to je dost brutální množství lidí, se kterými se neustále vyhýbáme na úzkých chodnících lemujících řeku (naštěstí díky brzké ranní návštěvě až tak poslední půl cesty). Do navigace dáváme souřadnice dalšího bodu zájmu, je jím přejezd přes Vršič (46°25'58.9"N 13°44'35.9"E). Jedeme přes Jesenici, v Kranjska Gora odbočujeme doleva, po pár ostrých zatáčkách se jdeme podívat na Ruskou kapli, nahoře na Vršiči obědváme, sjíždíme dolů do kempu Polovnik (46°20'09.6"N 13°33'30.5"E) ve městě Bovec. Protože máme super čas a ještě lepší počasí, rozbíjíme stan, sundaváme kufry a vyrážíme ještě na Mangart (46°26'37.6"N 13°38'31.1"E). S lehčí motorkou je výjezd nahoru o to větší radostí, výhledy jsou úžasné, dá se říct, že tohle je vrchol naší krátké dovolené. Cestou dolů ještě děláme krátkou zastávku u tzv. „Korutanské pevnosti“ Trdnjava Kluže (46°21'40.4"N 13°35'21.8"E).
Úterý je ve znamení návratu, cestu až po odbočku na Mangart si opakujeme po úspěšném včerejšku, dnes už však bohužel neodbočujeme na Mangart, ale doleva na Itálii. Těsně před hranicí zastavujeme na fotku u pevnosti Predel, za ní italské hranice, sjíždíme k Lago del Predil, dál na Tarvisio, najíždíme na dálnici a za chviličku vjíždíme do Rakouska. Po dálnici to mastíme až těsně k jezeru Wörthersee, kde sjíždíme z dálnice, jezero podjíždíme a už jsme na poslední atrakci tohoto výletu – monstrózní rozhledně Pyramidenkogel (46°36'33.6"N 14°08'41.8"E). Kupujeme lupen za 11 euro za kus a vyjížíme výtahem, nahoře jsou 3 vyhlídková patra, nejvyšší ve výšce 70,5 metru. Lususní výhled na luxusní okolí. Perfektní zakončení výletu. Dál polykáme kilometry po dálnici. Před Vídní se loučíme s Titusovýma, my jedeme přes Baden, St. Pölten, Krems an der Donau, Zwettl, Waidhofen an der Thaya, přes Slavonice přejíždíme hranice a jsme doma..
Takže letošní 3 prodloužený víkend se náramně vydařil, viděli jsme opravdu hodně krásných míst, pěkně jsme se svezli – 1.929 km, počasí ok, pršelo nám první dvě noci, přes den pohoda. Děkujeme Jarovi a Růže za výlet a za společnost a zase brzy na viděnou.
36 fotek, 17.12.2011, 32 zobrazení
1. Nekola Petr ( Škodíci Ostrov, DC Gorily Ostrov )
2. Rom Ondra ( Škodíci Ostrov, DC Asfalťáci Bor )
3. Moravcová Jana ( Zlomené hroty Karlovy Vary )
4. Mrenica Jan ( Škodíci Ostrov, DC Gorily Ostrov )
5. Ogorek Míra ( Škodíci Ostrov, RAF Hroznětín )
6. Hochmann František ( Škodíci Ostrov, DC Asfalťáci Bor )
7. Klímová Michaela ( DC Bulls Bor )
8. Míra Bui ( Škodíci Ostrov )
9. Berka ( Ostrov )
10. Zelenka Michal ( DC Asfalťáci Bor )
11. Iser Albert ( DC Gorily Ostrov )
12. Rolinek ( Ostrov )
13. Dvořák ( Ostrov )
14. Spruzsanská ( Ostrov )
15. Hamar ( Ostrov )
16. Štěpánek ( Ostrov )
17. Oto Piskáček ( Škodíci Ostrov, RAF Hroznětín )
18. Janetková Lucie ( Ostrov )
19. Istráte Jan ( Ostrov )
39 fotek, 5.5.2010, 516 zobrazení | architektura, lidé, města
V období rostoucí turecké hrozby se místní obyvatelé rozhodli přesunout město na nové místo, vzdálené asi 3 km severněji. Tak začala 18. května 1443 výstavba dnešního města, na jehož projektování se podílel nejvýznamnější soudobý chorvatský stavitel Juraj Dalmatinac. Díky tomu je Pag jedním z mála plánovitě navržených měst v Dalmácii. Pozdně gotické a renesanční stavby a síť pravidelných uliček dnes lákají velké množství turistů. Pozůstatkem starého města je kostel sv. Jiří, od něhož se každým rokem 15. srpna koná pouť do kostela Nanebevzetí Panny Marie v novém Pagu. Na přelomu 19. a 20. století čítalo město 4 700 obyvatel, ale tento počet se záhy začal snižovat.
Pro město Pag je typická pažská krajka, která byla prohlášena za chráněnou kulturní památku. Tradice její výroby sahá až do 16. století.
zdroj: cs.wikipedia.org
138 fotek, 21.1.2012, 42 zobrazení
Výsledky které si pamatuji :
1. Ondra Rom ( DC Asfalťáci Bor, Škodíci Ostrov )
2. Jirka Budík ( R.A.F Hroznětín, Škodíci Ostrov )
3. Petr Nekola ( DC Gorily Ostrov, Škodíci Ostrov )
4. Podivín ( DC Vulkán Gepardi Karlovy Vary )
5. Michal Zelenka ( DC Asfalťáci Bor )
6. Jana Moravcová ( Zlomené hroty Karlovy Vary )
7. Zdeněk Balouš ( DC Vulkán Gepardi Karlovy Vary - loňský vítěz )
8. Ota Zumr ( DC Vulkán Gepardi Karlovy Vary )
9. Jarda Vašek ( DC Gorily Ostrov )
13. Martin Štastný ( Karlovy Vary )
15. Míra Ogorek ( R.A.F Hroznětín, Škodíci Ostrov )
18. Jan Mrenica ( DC Gorily Ostrov, Škodíci Ostrov )
20. Ota Piskáček ( R.A.F Hroznětín, Škodíci Ostrov )
21.- 41. Franta Hochmann ( DC Asfalťáci Bor, Škodíci Ostrov )
20 videí, listopad 2017 až březen 2018, 157 zobrazení | cestování
video z fotografií a videozáznamů pořízených během 17ti denního pobytu na ostrovech Santorini ,Naxos,Koufonisi v souostroví Kyklády vŘecku.Kapitoly : 1.Z Bohumína na Santorini. 2.Ze Santorini na Naxos. 3.Příjezd na Naxos. 4.Busem Plaka , Kastraki ,Mikri Vigla. 5. Kouros Apollonas. 6. Vykopávkay Agiasoos. 7. Vivlos , Aliko , Pirgos Bay. 8. CHalki, Old Ancient, Panagia Drosiani, Moni, Kourosy. 9. Glyfada Bay. 10. Kalamitsia. 11. Hillia Vrisi Bay. 12. CHora. 13. Přez CHalki po Rotondu. 14. Apeirainthos. 15. Matsouna . 16. Anxcient Iria Dionýsos , Chora. 17. Podél pláží Agia Anna, Plaka a zpět na Agios Prokopios. 18. Koufonisi.
24 fotek, 1.8.2014, 63 zobrazení | architektura, krajina, kultura, příroda
1. 8. 2014 Snímky Jana Maňáka z Davle v závěrečný den workshopu OSTROV 2 - náměty pro využití Ostrova sv. Kiliána u soutoku Vltavy a Sázavy v Davli. Námět RNDr. Jan Maňák získal od Mgr. Dušana Foltýna v rámci konzyultace zapojení do soutěže VIA BENEDICTINA.

RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
212 fotek, únor 2013, 537 zobrazení
ÚÚÚžasná lyžovačka ve třech údolích!!! Ubytování a skipasy přes: www.ski-france.com - Chalet Adonis, 10 persons (~80m2), 23.02.2013 ...3400.00 € , Ski pass Trois Vallées, 05-12 years, 6 days (24.02.-01.03.) 208.00 € x 1 = 208.00 €
Ski pass Trois Vallées, 13-64 years, 6 days (24.02.-01.03.) 260.00 € x 9 = 2340.00 €.
Cesta tam bylo tedy peklo - odjezd v 02:00 sobota (v Praze napadlo do neděle těch 30 cm) a přijeli jsme okolo 18:00 do Les Menuires :-OOO Uf uf.
Počasí - slunce-slunce-slunce... teplota vlastně stále pod nulou a to někdy a někde (vysoko) k -20 st.C.
27.2.2013: ujetá vzdálenost 64,5 km, uplynulý čas 7:05:52, čas pohybu 4:13:46, doba zastávek 2:52:06, max V =106 km/h, m.n.m : min 1830m max 3224m, výstup/sestup = 7463/7447 m
28.2.2013: ujetá vzdálenost 75,4 km, uplynulý čas 7:10:34, čas pohybu 4:21:35, doba zastávek 2:48:59, max V =93 km/h, m.n.m : min 1720m max 2942m, výstup/sestup = 8865/8862 m
1.3.2013: ujetá vzdálenost 76,1 km, uplynulý čas 7:15:13, čas pohybu 4:36:38, doba zastávek 2:38:35, max V =70 km/h, m.n.m : min 1450m max 2857m, výstup/sestup = 9008/9005 m
Oblíbené/favorit: červená - Boismint, Jerusalem, Mont Du Vallon, Cime Caron,Chanroussa.....; modrá - Paramide, Choucas,.....; černá - Glacier na Pecletu, Lac Noir na Masse, .... "snouparky" - Area 43, Becca , Moon Park - pěkně ostrý skikross :-); ... WC - pod Valonem, Meribel, .... dalo by si říci že ve ValThorens WC nic moc. Oblíbeným bufetem se stal bufík/restaurace pod Valonem (pica 5 €, cibulačka do kelímku - 5€.
564 fotek a 26 videí, březen až duben 2016, 141 zobrazení | cestování
Väčšina fotiek fotená mobilom.

Plán dovolenky:

1. deň: odlet z Viedne 22:00h
2. deň: prílet do Dubaja 05:40h, odlet z Dubaja 08:50h, prílet do Denpasaru 22:00h, odchod na hotel Satriya Cottages, Kuta, Bali o 00:00h
3. deň: KUTA BALI: oddych na Kuta Beach a v okolí hotela
4. deň: odchod na letisko Denpasar a odtial odlet 08:00h na letisko Komodo, Labuan Bajo, prílet 09:20h, ubytovanie v hoteli La Prima
5. deň: odchod na 3-dňový výlet loďou po okolitých ostrovoch, 1.deň na lodi - ostrov Kanawa, ostrov Komodo - ružová pláž (kúpanie, šnorchlovanie, sledovanie delfínov, manty, netopierov)
6. deň: 2.deň na lodi - ostrov Komodo: Národný park Komodo, ostrov Padar: kopec s výhľadom na 3 pláže, ostrov Rinca: Loh Buaya, Komodský Národný park
7. deň: 3.deň na lodi - neznámy ostrov v blízkosti Labuan Bajo, ostrov Angel (Angel Island Resort), Labuan Bajo, odchod späť na hotel La Prima
8. deň: odchod na letisko Komodo, Labuan Bajo s odletom 9:15h naspäť do Denpasaru, Bali, s príletom 11:40, meškalo lietadlo 45min, potom odlet 15:00h na ostrov Lombok, prílet 15:40h, ubytovanie v "hoteli" Lalua, oddych v okolí
9. deň: KUTA LOMBOK: ubytovanie v inom hoteli - JM Hotel and Karaoke, celodenný trip po okolí - pôvodná dedinka Sasak Sade Village, kúpanie a opaľovanie sa na dvoch neďalekých plážach, odchod späť na hotel
10. deň: KUTA LOMBOK: znova celodenný výlet po okolí - kúpanie a opaľovanie na pláži Tanjung Aan Beach, obed vo Warung Turtle, potom ďaľšia pláž Putri Nyale Beach a naspäť na hotel
11. deň: GILI ASAHAN: ostrov Gili Asahan (bez teplej vody, bez wifi, elektrika len v noci na pár hodín) - šnorchlovanie, kúpanie, opaľovanie, člnkovanie, oddych
12. deň: GILI ASAHAN: druhý deň na ostrove Gili Asahan
13. deň: o 13-tej sme odchádzali z tohto ostrova na letisko v Lomboku a odtial na Bali do Denpasaru, odlet s hodinovým meškaním bol okolo 18:20h, prílet 19:30h, presun taxíkom do mesta Ubud, príchod 20:30h, ubytovanie v hoteli Puri Ulun Carik
14. deň: UBUD: Monkey Forest v Ubude, nákupy na miestnom trhu, rôzne obchodíky, oddych
15. deň: UBUD: celodenný trip po okolí - Rice Terrace Ubud, kávová a kakaová plantáž spojená s predajom, návšteva miesta kde sa ručne vyrábajú rôzne sošky z dreva, Holy Springs
16. deň: UBUD: celodenný trip - Bedugul Temple, nákupy na neďalekom trhu - rôzne ovocie, koreniny, čaje, káva
17. deň: po raňajkách odchod z Ubudu naspäť na Kutu na hotel Satriya Cottages - oddych
18. deň: KUTA BALI: oddych v okolí hotela - nákupy, opaľovanie, oddych, bazén
19. deň: KUTA BALI: oddych v okolí hotela - nákupy, opaľovanie, oddych, bazén
20. deň: KUTA BALI: oddych v okolí hotela - nákupy, opaľovanie, oddych, bazén, odchod z hotela o 20:30h na letisko Denpasar
21. deň: odlet s malým meškaním 0:15h, prílet do Dubaja 5:35h miestneho času, odlet do Viedne 8:55h, prílet do Viedne 12:55h.

KONIEC. :)(:
2 fotky, 20.3.2016, 29 zobrazení | dokumenty, lidé, ostatní, rodina-přátelé, sport
Praha 30.1. 2016 - update 31.1.2016
PRVNÍ ZIMNÍ PŘÍPRAVNÝ ZÁPAS = PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ
SK Aritma Praha - S.S. Ostrá 1:3 (0:1)
Branky: Herzán, Müller, Vobořil
Sestava S.S. Ostrá:
Malina - Kamlach(79. Hradecký), Bureš, Málek, Kouba - Poběrežský, Moudrý, Vobořil, Muller(72. Dozorec) - Herzán(65. Sedlák), Nedorost(46. Sirový)

Trenér Jiří Kafka po zápase řekl:
"Po osmnácti lednových tréninkových jednotkách jsme nastoupili k prvnímu přípravnému utkání s divizní Aritmou Praha.
Dosavadní změny v našem kádru znamenají, že po podzimu již v týmu nepokračují obránci Pajkrt s Urbanem, středopolař Sedláček a útočník Ďurinda.
Při absenci všech tří stávajících brankářů (Lukeš, Keller, Chaloupka) odchytal celý zápas Patrik Malina ze Slavie Praha, který naposledy působil v divizních Neratovicích.
Ve stejném klubu ukončil svoji kratičkou anabázi Pavel Málek. Druhým úplným nováčkem byl testovaný odchovanec benáteckého fotbalu Jan Kamlach, naposledy působící v sousední Litoli.

Do utkání nezasáhli po operaci kolena se uzdravující Radek Hochmeister a ještě z podzimu si léčící zranění Jan Knobloch a Patrik Císař. Bohužel se ještě ani do přípravy nezapojil s achillovkou marodící Josef Petlička.
Samotné utkání jsme odehráli způsobem jakým jsme se chtěli prezentovat, aktivně, agresivně a s náběhy po stranách hřiště z čehož padly i dvě branky. Pozitivem bylo i zapojení se do utkání dvou našich chlapců ročníku 1999 Lukáše Dozorce a Mikuláše Hradeckého, kteří po výborně zvládnutém soustředění dostali možnost si osahat dospělý fotbal."

Zdroj: S.S.Ostrá

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/ostra-zacala-pripravu-vyhrou-20160202.html

Mladá Boleslav - 7.2.2016
FK Mladá Boleslav U21 – S.S. Ostrá 4:0 (0:0)
Ve druhém přípravném utkání jsme dokázali držet krok hodinu hry, až poté se dokázali domácí prosadit.
Patrik odchytal ( zelený dres ) úspěšně první poločas - 0:0.

FK Mladá Boleslav U21:
Veselovský (46. Godula) - Wolf (46. Dratva), Glöckner (65. Lukeš), Lukeš (46. Pajer), Mendy (46. Vodháněl) - Albina (65. Kateřiňák), Kateřiňák (46. Bečirevič) - Kocourek (46. Lacek), Bojda (59. Gladčenko), Fabián - Kozma (81. Kocourek).
S.S. Ostrá:
Malina(46. Lukeš) - Poběreský, Málek, Bureš(Sedlák), Kouba - Sirový, Knobloch(Müller), Moudrý, Vorořil, Nedorost(Dozorec) - Herzán(Gabčo)

Komentář ze stránek FK Mladá Boleslav U21
Proti amatérům z přeboru se prosadili až po hodině hry
Boleslavským juniorům odolával tým z páté příčky středočeského přeboru hodinu hry až do inkasování prvního gólu, potom ho opustily síly a v patnácti minutách obdržel další tři.
První poločas začali aktéři z obou stran svižně a bojovně na úkor přesnosti. První boleslavskou střelu směrem na branku soupeře předvedl Mendy v 8. minutě, kdy z pětadvaceti metrů cíl minul. O pět minut později Poběrežský z dvaceti metrů těsně přestřelil boleslavskou branku. V 15. minutě po Mendyho centru Wolfovo zakončení gólman Ostré lapil. V 17. minutě po dlouhém autovém vhazování Ostré Müller hlavičkoval nepřesně. V 18. minutě gólman Ostré vyrazil povedenou Fabiánovu ránu.
Ve 26. minutě byli Boleslavští blízko gólu. Kateřiňák poslal podle pravé lajny Wolfa, jehož centr Kozma napálil z deseti metrů do břevna. Ve 43. minutě Müllerův trestňák z rohu šestnáctky Veselovský vyrazil. V závěrečné minutě poločasu Kozma elegantní patičkou uvolnil Kocourka, po jehož centru se před brankou nepovedlo Fabiánovi zakončení z voleje, ale Boleslavští zůstali u míče, který z levé strany odcentroval Fabián před branku, kde se Kozmovi nezdařilo akrobatické zakončení nůžkami a Kocourek z rohu malého vápna křížnou ranou netrefil branku.
Ve druhém poločasu si Boleslavští vynutili herní převahu, kterou vyjádřili i gólově. Ve 48. minutě po rohu Glöckner zblízka nastřelil brankáře. V 58. minutě střílel Fabián těsně vedle branky.
V 62. minutě Lackův centr z pravé strany Kozma nekompromisní ranou bez přípravy proměnil ve vedoucí gól - 1:0.
V 63. minutě se aktivní Lacek prodral přes dva protihráče do soupeřova pokutového území a křížnou přízemní ranou překonal brankáře - 2:0.
V 65. minutě boleslavský brankář Godula kryl u pravé tyče nebezpečnou tečovanou střelu Ostré, což byl ve druhém poločase ojedinělý jev, neboť se většinou hrálo pod taktovkou boleslavské juniorky na polovině hřiště Ostré, jejímž hráčům viditelně ubývaly síly. Boleslavští měli více prostoru a času na kombinační hru, což náležitě využívali.
V 76. minutě po Lackově přihrávce z pravé strany se z malého vápna trefil k levé tyči Vodháněl - 3:0.
V 78. minutě za Kateřiňákovým pasem vyrazil po pravé straně Dratva a po sprintu přes půlku hřiště ranou z úhlu zaskočil brankáře Ostré, kolem kterého míč proletěl, aby se od vzdálenější tyče odrazil do sítě - 4:0.
V závěrečné desetiminutovce si brankář Ostré poradil s Lackovým centrem, po Kateřiňákově centru hlavičkoval Lacek nad branku a těsně před koncem Kateřiňák neúspěšně zkoušel technickou střelou překonat gólmana, ale branku z patnácti metrů přestřelil.

Zdroj:
http://www.fkmb.cz/clanky.php?article=9163

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/v-boleslavi-vysla-ostra-naprazdno-20160209.html

Praha / Xaverov - 14.2.2016
FK Neratovice - S.S.Ostrá 0:0
Speciální atmosféra dnešního přípravného zápasu. Bývalý trenér Neratovic spolu s bývalou brankářskou oporou Neratovic se dnes znovu potkali na hřišti v zimní přípravě obou mužstev.
Výsledek 0:0 naznačuje ambice S.S.Ostrá, která patří mezi aspiranty na postup do divizní soutěže.

Naopak divizní FK Neratovice nezvládli jak první přípravný zápas, kdy prohráli s účastníkem KP SK Hrobce 4:2, tak ani v dnešním souboji nepřesvědčili výsledkem ani chováním ...
Patrik odchytal celých 90 minut a svým bývalým spoluhráčům nedovolil skórovat a ve dvou gólových šancích je vychytal. Emotikona smile

FK Neratovice: Doležal(69' Fábera) - Vorasický(63' Zeman), Šulc, Jína, Pajkrt - Rejman(46' Dohnal), Radosta(46' Ptáček), Gazdík, Chládek - Kozák(73' Lovíšek), Palanský(63' Rejman)
S.S.Ostrá: Malina - Poběrežský, Bureš, Málek, Bejbl - Sirový, Knobloch, Moudrý, Müller - Vobořil, Herzán - do utkání dále zasáhli: Hochmeister, Císař, Nedorost, Dororec

Komentář: Zdroj - S.S.Ostrá
Ve třetím přípravném utkání se naše "A" mužstvo utkalo s tradičním učastníkem divizní soutěže B, které se pravidelně pohybuje v horních patrech své tabulky. Utkání hrané na umělé trávě Xaverova nabídlo hodně bojovnosti na obou stranách a řadu ostrých osobních soubojů. Přes dostatek brankových příležitostí obou mužstev skončilo utkání bezbrankovou remízou, a velkou měrou se na tomto výsledku podíleli bezchybní golmani.

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/souboj-ostre-s-diviznim-sokem-branku-nenabidl-20160215.html

Kutná Hora - 6.3.2016
POSLEDNÍ PŘÍPRAVA SKONČILA VÍTĚZSTVÍM
Sparta Kutná Hora - S.S. Ostrá 0:1 (0:1)
branka: 25. Knobloch

S.S.Ostrá: Malina - Císař(46. Kamlach), Málek, Hochmeister, Bejbl - Poběrežský(46. Müller), Knobloch (77. Vobořil), Moudrý, Sirový - Vobořil (46. Herzán), Nedorost(64. Petlička)
Kutná Hora: Ptáček - Hačka, Schwarz, Franc, Nekvinda - Vácha, Maxa, Regner, Manduc - Šesták - Antoš (46. Urban)

Další utkání s divizním soupeřem skončilo vítězně pro fotbalisty Ostré. Výsledek má tentokrát určitě větší cenu než předvedená hra našeho mužstva.
Je to už sice třetí skalp soupeře z vyšší soutěže (Aritma, Měcholupy), ale stále se jedná pouze o přípravné utkání, které nikdy nenahradí atmosféru a nasazení mistrovského zápasu.

Článek k zápasu naleznete zde.
http://www.svoboda.info/sport/fotbal/sparta-kutna-hora-v-generalce-predstavila-uvazovane-posily/

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/tym-ostre-vyhral-na-pude-kutne-hory-20160307.html
1 fotka, 29.3.2016, 28 zobrazení | dokumenty, lidé, ostatní, rodina-přátelé, sport
ZIMNÍ PŘÍPRAVA - PRAHA - 30.1. 2016
PRVNÍ ZIMNÍ PŘÍPRAVNÝ ZÁPAS = PRVNÍ VÍTĚZSTVÍ
SK Aritma Praha - S.S. Ostrá 1:3 (0:1)
Branky: Herzán, Müller, Vobořil
Sestava S.S. Ostrá:
Malina - Kamlach(79. Hradecký), Bureš, Málek, Kouba - Poběrežský, Moudrý, Vobořil, Muller(72. Dozorec) - Herzán(65. Sedlák), Nedorost(46. Sirový)

Trenér Jiří Kafka po zápase řekl:
"Po osmnácti lednových tréninkových jednotkách jsme nastoupili k prvnímu přípravnému utkání s divizní Aritmou Praha.
Dosavadní změny v našem kádru znamenají, že po podzimu již v týmu nepokračují obránci Pajkrt s Urbanem, středopolař Sedláček a útočník Ďurinda.
Při absenci všech tří stávajících brankářů (Lukeš, Keller, Chaloupka) odchytal celý zápas Patrik Malina ze Slavie Praha, který naposledy působil v divizních Neratovicích.
Ve stejném klubu ukončil svoji kratičkou anabázi Pavel Málek. Druhým úplným nováčkem byl testovaný odchovanec benáteckého fotbalu Jan Kamlach, naposledy působící v sousední Litoli.

Do utkání nezasáhli po operaci kolena se uzdravující Radek Hochmeister a ještě z podzimu si léčící zranění Jan Knobloch a Patrik Císař. Bohužel se ještě ani do přípravy nezapojil s achillovkou marodící Josef Petlička.
Samotné utkání jsme odehráli způsobem jakým jsme se chtěli prezentovat, aktivně, agresivně a s náběhy po stranách hřiště z čehož padly i dvě branky. Pozitivem bylo i zapojení se do utkání dvou našich chlapců ročníku 1999 Lukáše Dozorce a Mikuláše Hradeckého, kteří po výborně zvládnutém soustředění dostali možnost si osahat dospělý fotbal."

Zdroj: S.S.Ostrá

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/ostra-zacala-pripravu-vyhrou-20160202.html

MLADÁ BOLESLAV - 7.2.2016
FK Mladá Boleslav U21 – S.S. Ostrá 4:0 (0:0)
Ve druhém přípravném utkání jsme dokázali držet krok hodinu hry, až poté se dokázali domácí prosadit.
Patrik odchytal ( zelený dres ) úspěšně první poločas - 0:0.

FK Mladá Boleslav U21:
Veselovský (46. Godula) - Wolf (46. Dratva), Glöckner (65. Lukeš), Lukeš (46. Pajer), Mendy (46. Vodháněl) - Albina (65. Kateřiňák), Kateřiňák (46. Bečirevič) - Kocourek (46. Lacek), Bojda (59. Gladčenko), Fabián - Kozma (81. Kocourek).
S.S. Ostrá:
Malina(46. Lukeš) - Poběreský, Málek, Bureš(Sedlák), Kouba - Sirový, Knobloch(Müller), Moudrý, Vorořil, Nedorost(Dozorec) - Herzán(Gabčo)

Komentář ze stránek FK Mladá Boleslav U21
Proti amatérům z přeboru se prosadili až po hodině hry
Boleslavským juniorům odolával tým z páté příčky středočeského přeboru hodinu hry až do inkasování prvního gólu, potom ho opustily síly a v patnácti minutách obdržel další tři.
První poločas začali aktéři z obou stran svižně a bojovně na úkor přesnosti. První boleslavskou střelu směrem na branku soupeře předvedl Mendy v 8. minutě, kdy z pětadvaceti metrů cíl minul. O pět minut později Poběrežský z dvaceti metrů těsně přestřelil boleslavskou branku. V 15. minutě po Mendyho centru Wolfovo zakončení gólman Ostré lapil. V 17. minutě po dlouhém autovém vhazování Ostré Müller hlavičkoval nepřesně. V 18. minutě gólman Ostré vyrazil povedenou Fabiánovu ránu.
Ve 26. minutě byli Boleslavští blízko gólu. Kateřiňák poslal podle pravé lajny Wolfa, jehož centr Kozma napálil z deseti metrů do břevna. Ve 43. minutě Müllerův trestňák z rohu šestnáctky Veselovský vyrazil. V závěrečné minutě poločasu Kozma elegantní patičkou uvolnil Kocourka, po jehož centru se před brankou nepovedlo Fabiánovi zakončení z voleje, ale Boleslavští zůstali u míče, který z levé strany odcentroval Fabián před branku, kde se Kozmovi nezdařilo akrobatické zakončení nůžkami a Kocourek z rohu malého vápna křížnou ranou netrefil branku.
Ve druhém poločasu si Boleslavští vynutili herní převahu, kterou vyjádřili i gólově. Ve 48. minutě po rohu Glöckner zblízka nastřelil brankáře. V 58. minutě střílel Fabián těsně vedle branky.
V 62. minutě Lackův centr z pravé strany Kozma nekompromisní ranou bez přípravy proměnil ve vedoucí gól - 1:0.
V 63. minutě se aktivní Lacek prodral přes dva protihráče do soupeřova pokutového území a křížnou přízemní ranou překonal brankáře - 2:0.
V 65. minutě boleslavský brankář Godula kryl u pravé tyče nebezpečnou tečovanou střelu Ostré, což byl ve druhém poločase ojedinělý jev, neboť se většinou hrálo pod taktovkou boleslavské juniorky na polovině hřiště Ostré, jejímž hráčům viditelně ubývaly síly. Boleslavští měli více prostoru a času na kombinační hru, což náležitě využívali.
V 76. minutě po Lackově přihrávce z pravé strany se z malého vápna trefil k levé tyči Vodháněl - 3:0.
V 78. minutě za Kateřiňákovým pasem vyrazil po pravé straně Dratva a po sprintu přes půlku hřiště ranou z úhlu zaskočil brankáře Ostré, kolem kterého míč proletěl, aby se od vzdálenější tyče odrazil do sítě - 4:0.
V závěrečné desetiminutovce si brankář Ostré poradil s Lackovým centrem, po Kateřiňákově centru hlavičkoval Lacek nad branku a těsně před koncem Kateřiňák neúspěšně zkoušel technickou střelou překonat gólmana, ale branku z patnácti metrů přestřelil.

Zdroj:
http://www.fkmb.cz/clanky.php?article=9163

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/v-boleslavi-vysla-ostra-naprazdno-20160209.html

PRAHA - XAVEROV - 14.2.2016
FK Neratovice - S.S.Ostrá 0:0
Speciální atmosféra dnešního přípravného zápasu. Bývalý trenér Neratovic spolu s bývalou brankářskou oporou Neratovic se dnes znovu potkali na hřišti v zimní přípravě obou mužstev.
Výsledek 0:0 naznačuje ambice S.S.Ostrá, která patří mezi aspiranty na postup do divizní soutěže.

Naopak divizní FK Neratovice nezvládli jak první přípravný zápas, kdy prohráli s účastníkem KP SK Hrobce 4:2, tak ani v dnešním souboji nepřesvědčili výsledkem ani chováním ...
Patrik odchytal celých 90 minut a svým bývalým spoluhráčům nedovolil skórovat a ve dvou gólových šancích je vychytal. Emotikona smile

FK Neratovice: Doležal(69' Fábera) - Vorasický(63' Zeman), Šulc, Jína, Pajkrt - Rejman(46' Dohnal), Radosta(46' Ptáček), Gazdík, Chládek - Kozák(73' Lovíšek), Palanský(63' Rejman)
S.S.Ostrá: Malina - Poběrežský, Bureš, Málek, Bejbl - Sirový, Knobloch, Moudrý, Müller - Vobořil, Herzán - do utkání dále zasáhli: Hochmeister, Císař, Nedorost, Dororec

Komentář: Zdroj - S.S.Ostrá
Ve třetím přípravném utkání se naše "A" mužstvo utkalo s tradičním učastníkem divizní soutěže B, které se pravidelně pohybuje v horních patrech své tabulky. Utkání hrané na umělé trávě Xaverova nabídlo hodně bojovnosti na obou stranách a řadu ostrých osobních soubojů. Přes dostatek brankových příležitostí obou mužstev skončilo utkání bezbrankovou remízou, a velkou měrou se na tomto výsledku podíleli bezchybní golmani.

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/souboj-ostre-s-diviznim-sokem-branku-nenabidl-20160215.html

KUTNÁ HORA - 6.3.2016
POSLEDNÍ PŘÍPRAVA SKONČILA VÍTĚZSTVÍM
Sparta Kutná Hora - S.S. Ostrá 0:1 (0:1)
branka: 25. Knobloch

S.S.Ostrá: Malina - Císař(46. Kamlach), Málek, Hochmeister, Bejbl - Poběrežský(46. Müller), Knobloch (77. Vobořil), Moudrý, Sirový - Vobořil (46. Herzán), Nedorost(64. Petlička)
Kutná Hora: Ptáček - Hačka, Schwarz, Franc, Nekvinda - Vácha, Maxa, Regner, Manduc - Šesták - Antoš (46. Urban)

Další utkání s divizním soupeřem skončilo vítězně pro fotbalisty Ostré. Výsledek má tentokrát určitě větší cenu než předvedená hra našeho mužstva.
Je to už sice třetí skalp soupeře z vyšší soutěže (Aritma, Měcholupy), ale stále se jedná pouze o přípravné utkání, které nikdy nenahradí atmosféru a nasazení mistrovského zápasu.

Článek k zápasu naleznete zde.
http://www.svoboda.info/sport/fotbal/sparta-kutna-hora-v-generalce-predstavila-uvazovane-posily/

Nymburský Deník CZ napsal ...
http://nymbursky.denik.cz/fotbal_region/tym-ostre-vyhral-na-pude-kutne-hory-20160307.html
15 fotek, 10.6.2018, 29 zobrazení
V Ostrovské pivnici Kolečko se v sobotu 9.června pořádal již pátý ročník Májové šipky. Tentokrát se vše vrátilo ke starým kořenům turnaje. Z určitých důvodů a na dobu neurčitou se opustilo od názvu " O putovní pohár starosty města Ostrov ". Tento velmi prestižní a speciální šipkový turnaj se z důvodu obsazených a nabitých termínů bohužel musel odehrát až druhý víkend v červnu. Turnaj je sice všem veřejně přístupný, ale kvůli svým důvodům zase není tolik medializován :-) Májová šipka je prostě jedna z nejoblíbenějších, na kterém se schází takřka jen domácí ligový hráči a nebo ti co mají s našim městem něco společného. Proto je vždy počet účastníků oproti jiným turnajům nižší, ale zase taková pohodovová, přátelská a hlavně uvolněná atmosféra se nedá srovnat z žádným jiným turnajem v širokém okolí! Prohry bral každý velice sportovně a s úsměvem. Tentokrát byli pro ty nejlepší připraveny uzeniny, lahvinky, knížky o našem krásném městě a spousta pohárů po ty nejlepší - včetně toho putovního. Letos se stejně jako vloni přihlásilo do turnaje 22 šipkařů a šipkařek. Přesnějí 16 můžů a 6 žen. Na Májové šipce jsou závěrečné hry díky systému 3 vítězné legy náročnější a celkový vítěz tak musí opravdu projevit své herní kvality. Před zahájením turnaje byl ještě vylosováni Michal Peterka, Klára Ogorková a Pepa Boček. Všichni tři jmenovaní obdrželi zdarma místní skvělé jídlo. Jelikož se tentokrát do turnaje nepřihlásil žádný amatér, tak cena padla na prvního odpalíka. Tím se stala Domáčková Karolína. Nejlepší ženou v turnaji naopak byla Peterková Petra hrající za ženský tým Šikovnej Úlet Ostrov. Hned za ní skončila druhá Jana Krásová. Třetí příčku obsadia Ogoroková Klára. Na celkovém a společném 5.-6. místě skončili oba týmový Škodíci Mrenica Jan a Spruzsanský Tomáš. Pro bramboru si došel další domácí hráč Ondra Rom, který turnaje hraje opravdu jen svátečně. Když se však někde objeví, tak jeho výkonost je vždy na vysoké úrovni. Štěpán Tunkiv ve finálovém zápase levé strany hrané na tři vítězné legy nestačil na ten den nejlepšího Škodíka Rendu Loučima. Za bronz byl ale určtě nesmírně spokojen. Oproti loňsku si totiž polepšil o 17.míst :-D Letos tak byla finálová dvojice stejná jako vloni. Obhájce Petr Fiala a René Loučim. Jediná změna oproti loňsku byla ta, že Ostrovský šipkař Pedro přestoupil do superligového týmu Nikola Kraslice a pro změnu Jáchymovský šipkař Renda, který ještě minulý ročník hrál za konkurenčí DOMINO, letos hájil zelenobílé barvy Škodíků. Finálové utkání bylo přehlídkou skvělých náhozů a pevné mušky při zavírání. Oba borci tak zcela po právu sklízeli mohutný aplaus snad po každém odhozeném hodu. Konečné skóre však nakonec přece jen dopadlo pro favorita a loňského vítěze Petra Fialy poměrem 3:2. Mohl tak zcela po právu zvednout nad hlavu putovní pohár, který mu druhý rok po sobě náležité patří. Všichni však doufají, že mu ten hattrick za rok přece jen nevyjde :-D Předával se i pohár a cena za nejvyšší zavření a bingové krále. Cenu za nejvyšší zavření a to s krásným číslem 142 si domů odnesl René Loučim. Bingový král pro změnu putoval k Pedrovi.
Všichni zúčastnění byli s podařenou akcí velmi spokojeni a náramně se bavili až do pozdních nočních hodin. Pivnici Kolečku, jejímu skvělému personálu a hlavně všem sponzorům děkujeme za pěkné ceny! Kdo z místních šipkařů nedorazil, může opravdu a pouze jen litovat! Už teď se všichni zúčastnění těší na další ročník, na který Vás všechny srdečně zveme.

Výsledková listina
1. Pedro Coudy - Nikola Krasic
2. René Loučim - Škodíci Ostrov
3. Štěpán Tunkiv - DT R.U.M. Mariánské Lázně
4. Rom Ondra - Škodíci Ostrov
5. Jan Mrenica - Škodíci Ostrov
6. Tomas Spruzsansky - Škodíci Ostrov
7. Peťulka Peterkova - Šikovnej Úlet Ostrov
8. Krásová Jana - Bacardi Karlovy Vary
9. Klára Calimë Ogorková - Šikovnej Úlet Ostrov
10. Robert Hlůžek - Škodíci Ostrov
11. Miroslav Ogorek - Škodíci Ostrov
12. Vaněk Petr - DC Gorily Sadov
13. Jirka Budík - Škodíci Ostrov
14. Petra Vrtilová - Škodíci Ostrov
15. Zdeněk Štěpánek - DOMINO Ostrov
16. Tomek Hrůša - Škodíci Ostrov
17. Michal Zelenka - Škodíci Ostrov
18. Kateřina Ogorková - Šikovnej Úlet Ostrov
19. Mesar Milan - Bacardi Karlovy Vary
20. Boček Pepa - Gepardi Březová
21. Michal Peterka - Škodíci Ostrov
22. Divoký Anděl - Škodíci Ostrov
251 fotek, 1.8.2014, 50 zobrazení
1. 8. 2014 Snímky Jana Maňáka z Davle v závěrečný den workshopu OSTROV 2 - náměty pro využití Ostrova sv. Kiliána u soutoku Vltavy a Sázavy v Davli. Námět RNDr. Jan Maňák získal od Mgr. Dušana Foltýna v rámci konzultace zapojení do soutěže VIA BENEDICTINA.

RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
Celkem cesta asi 26 km
229 fotek, 16.7.2014, 52 zobrazení | architektura, krajina, města, příroda
RNDr. Jan Maňák s Mgr. Dušanem Foltýnem při přípravě své účasti v přípravě studentského architektonického workshopu OSTROV 2 v Davli 1. srpna 2014.

RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
Celkem cesta asi 26 km
62 fotek, 17.7.2014, 43 zobrazení | architektura, kultura, města, události
RNDr. Jan Maňák s Mgr. Dušanem Foltýnem při přípravě své účasti v přípravě studentského architektonického workshopu OSTROV 2 v Davli 1. srpna 2014.

http://www.klasterbroumov.cz/cs/mezinarodni-fotograficka-s
http://klastery.zonerama.com/Album/315429
RNDr Jan Maňák, původním povoláním matematik, programátor a meteorolog utrpěl vážný úraz hlavy. Společnost Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni, ve spolupráci s Úřadem práce v Příbrami, pracoviště Beroun pro něj vytvořila chráněné pracovní místo fotografa se zaměřením na reportážní, dokumentační a produktovou fotografii.
více na http://areal-liten.zonerama.com
http://litenske-stezky.zonerama.com

Jeho zkušenost a zdatnost skalního turisty a cykloturisty jsou využívány i pro prezentaci Městyse Liteň, Berounska a Karlštejnska a při vytváření turistických tras a produktů. Zapojení hendikepovaného fotografa, který s podporou odborníků UK a ČVUT v Praze projevuje obrovskou houževnatost a vitalitu může být námětem pro projekty navazující na workshopy OSTROV v Davli i prezentaci významného města na Vltavě.
Podobně se třeba v Berouně rozvíjí projekt se základními školami Beroun očima dětí (http://beroun-ocima-deti.zonerama.cz, setkání kovářů v Litni - http://litenska-kovadlina-2014.zonerama.com
V albu jsou snímky z pracovní schůzky Honzy Maňáka s panem Mgr. Dušanem Foltýnem, historikem a a zřejmě nejvýznamnějším českým monasteriologem. Ve čtvrtek 17. 7. 2014 se radili o zapojení Honzy Maňáka do přípravy workshopu OSTROV 2 i do dalších aktivit, kde lze využít Honzův turistický potenciál a jeho práci fotografa. Honza také předvedl cyklus snímků, na kterých Davli zachytil 15. 7. 2014.
Na prvním místě je podrobná dokumentace Davle a okolí a využití snímků pro vzdělávací a prezentační účely. Jedním z projektů může být zpracování podkladů pro vytvoření tématických tras z Davle do Mníšku pod Brdy a do Litně. O tom již Honza uvažuje.
A protože sídlo zaměstnavatele Honzy Maňáka je spojeno s osobnostmi Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné, došlo i na pozvání Dušana Foltýna do jejich muzea v Litni (http://obecliten.cz. Pozvání samozřejmě platí i pro všechny účastníky, organizátory workshopu OSTROV 2 a příznivce Davle.

Plán pěšky Davle - Liteň

1. Davle střed
2. Asi půl km na Z po silnici - zelená
3. Zelená pak nahoru do kopce na Z
4. Sloup, dál přes les na JZ a Z
5. Bolov - nádraží, od něj na Z do kopce Čtvrť Svatopluka Čecha
6. Pak kousek na S a přes Vantrlice na na SZ do Lišnice
7. Přes Řitku dál na Z a dolopce k U Šraňků
8. Dál pak po červené na JZ, přes silnici, až ke Skalce
9. Od Skalky po zelené na S, ale před silnicí už odbočka doleva na Z dolů
10. Přes část modré pořád (mimo modrou) dolů lesem na "dub lesní"
11. Tam vlevo a po zelené na Halouny
12. U nich na S po silnici a na křižovatce po další kilnici na SZ
13. Tam bude malá odbočka na S k Cihelně Bílý Kámen
14. Tam hned vlevo k silnici Lhotka, po ní vpravo a na konci doleva na Z
15. Podél Lhotky nahoru a stále na SZ mimo silnici
16. Na křižovatce se silnicí k Litni smětem na nádraží Běleč
17. Od něj pak na Z k Litni na zelené
18. Na začátku Litně pak po severní části silnice na střed Litně u kostela a pomníku Svatopluka Čecha

A nebo zpět Liteň > Davle - totéž
Některé cesty bude potřeba označit
Je to hlavně mimo silnice
Celkem cesta asi 26 km

.
108 fotek, 2.9.2016, 49 zobrazení | architektura, cestování, města, zvířata
Janov (italsky Genova [dženova], ligursky Zena) je italské město, hlavní město oblasti Ligurie a provincie Genova. V minulosti byl významným přístavem ve Středozemním moři a hlavním městem mocné a bohaté Janovské republiky. I dnes je nejdůležitějším italským přístavem, jedním z největších ve Středozemním moři a v Evropě. Je sídlem univerzity, založené 1481, dalších vysokých škol, kulturních institucí a arcibiskupství. Janov se svými 610 000 obyvateli je šestým největším italským městem (po Římě, Milánu, Neapoli, Turínu a Palermu).
V roce 2004 se stal Janov Hlavním městem evropské kultury, v roce 2006 byla část historického centra Janova zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.
Historie
Jako vynikající přirozený přístav v "koleni" (lat. genu) pobřeží bylo město velmi dávno osídleno a nedávné archeologické vykopávky objevily řecké pohřebiště z 5.–4. století př. n. l.s luxusními předměty z Galie, Sicílie a snad i z Řecka. Roku 216 př. n. l. je dobyli a zničili kartaginci, vzápětí je však obnovili Římané, kteří zde měli hlavní opěrný bod v Ligurii. Roku 149 př. n. l. vybudovali Via Postumia, která vedla do Placentie, Cremony a dále na východ. Roku 109 př. n. l. byla vybudována Via Aemilia z Placentie do Říma.
V raném středověku si město vydobylo samosprávu a samostatnost, v 10. století se spojilo s Pisou ke společné obraně proti Saracénům a společně dobyli Sardinii. Už roku 1162 si Janované vybudovali první kolonie na pobřeží dnešního Maroka, ve 13. století otevřeli námořní spojení do Anglie a Flander a zmocnili se velké části obchodu na Iberském poloostrově. Neudržovali velké válečné loďstvo, ale stavěli a dodávali lodi a financovali španělské a portugalské výboje (Kanárské ostrovy, Tenerifa). Jejich opěrným bodem v Levantě byl ostrov Chios a postavili řadu pevností na pobřeží Černého moře i podél Eufratu.
Janovské úspěchy ovšem vyvolávaly rivality konkurentů, zejména Pisy a Benátek. Roku 1284 porazili Janované pisánské loďstvo u Melorie (blízko Livorna), o sto let později však utrpěli zdrcující porážku od Benátčanů v bitvě u Chiogge (jižně od Benátek). Janov pak na čas ovládala Francie, později Milán. Koncem 15. století objevili Janované v cizích službách Ameriku: Kryštof Kolumbus ve španělských, John Cabot v anglických. Roku 1528 se janovští občané vzbouřili a pod vedením Andrey Dorii svrhli francouzskou nadvládu a republikánské zřízení pak trvalo do konce 18. století.
Po roce 1746 připadl Janov Rakousku, od roku 1797 podléhal Francii a po Vídeňském kongresu (1815) patřil k Sardinskému království. Janovan Giuseppe Mazzini udržoval ve městě republikánského ducha, který se projevil v krátké vzpouře roku 1848, roku 1860 se Janov stal součástí Itálie. Ve druhé polovině 19. století zde vznikl těžký průmysl a velké loděnice. Mezi 10. dubnem a 19. květnem 1922 se ve městě sešla Janovská konference, kde zástupci 34 zemí diskutovali o poválečném ekonomickém uspořádání světa.
Ve druhé světové válce bylo město silně poškozeno. Po válce se Janov opět vzmohl a roku 1971 měl přes 800 tisíc obyvatel. Během následující deindustrializace se tento počet snížil o čtvrtinu a město celkově zchudlo a upadalo. Teprve po roce 2004 nastal nový urbanistický rozvoj a historické město bylo obnoveno.

zdroj:wikipedie
105 fotek, 29.4.2012, 954 zobrazení | dokumenty, lidé, oslavy, události
o obsazení Bratislavy 4. dubna skončila první část bratislavsko-brněnské operace Sovětské armády. Směrem na Moravu útočila vojska 2. ukrajinského frontu, pod vedením maršála Sovětského svazu R. J. Malinovského. Vojska 2. ukrajinského frontu měla okolo 350 tisíc vojáků, 246 tanků a samohybných děl, 6106 děl, raketometů a minometů a podporu 637 letadel 5. letecké armády. Spolu se sovětskými jednotkami postupovaly na Moravu vojska Rumunské královské armády se 86 tisíci vojáky, 46 tanky, 999 děly a 239 letadly královského leteckého sboru. K útoku na Brno byly vyčleněny sovětské jednotky 1. gardové jezdecko-mechanizované skupiny gen. por. I.A.Plijeva a 53. armády gen. por. A.V.Managarova spolu s 1. rumunskou armádou. Na levém křídle 53. armády přes slovenské hory postupovala 40. sovětská armáda a 4. rumunská armáda. Od rakouských hranic z jihu na Moravu ve směru Mikulov, Moravský Krumlov útočila 7. gar. sovětská armáda. Záměrem těchto sil bylo proniknout od jihovýchodu na Moravu.
Prostor Moravy bránila na straně němců 1. pancéřová armáda pod vedení generála pancéřových vojsk W. K. Nehringa, 400 tisíc vojáků bylo soustředěno v jednom pancéřovém sboru, v jednom horském sboru, pěti armádním sborem se zpětným odřadem „Olomouc“. Měla 120 tanků a útočných děl, 2150 děl a podpůrných 150 letadel 6. letecké armády „Luftwaffe“. Od 18: dubna byla posílena jednotkami 8. armády „Ostmark“, jejího 72. armádního sboru nazvaného později sbor pancéřových granátníků Feldherrnhalle.
V noci na 15. dubna vydalo německé vedení skupiny armád „Střed“ rozkaz ke zrušení pevnosti Brno a vojska z města měla obsadit obraná postavení před Brnem na linii: Tikovice, Ořechov, Židlochovice, Vel. Němčice, Šitbořice a Vel. Hostěrádky. Velitel pevnosti Brno gen. Poel začal liknavě plnit tento rozkaz. Německé jednotky pomalu zaujímaly toto postavení, židlochovický Volkssturm nezaujal ani postavení na dominantní výšině Výhon a jednotky 72 armády sboru přidělené 1. panc. armádě od 8. armády ze skupiny armád „Ostmark“, neobsadily úsek fronty od Přibic po Uherčice. Tento úsek fronty byl obsazen jednotkami 760. divize v jejich řadách bojovaly dva prapory tzv. východních dobrovolníků sestavené z Kavkazanů a Turkmenů.
Nejblíže k Brnu pronikl 1. gar. jms. ze 7. mechanizovaným sborem. Předsunuté jednotky 13. gar. jezd. divize, které již 17. dubna obsadily Medlov a předsunutý sovětský dálkový průzkum směrem na Ivančice, kde nenarazil na nepřítele. Jednotky dostaly rozkaz postupovat co nejdále podél řeky Jihlavy na západ k Ivančicím a tím zabezpečit od západu postup sovětských vojsk na Brno. Z Vojkovic vyrazila pěchota 6. orelské divize na Holasice a z části přešla silnici Pohořelice – Brno a bez boje obsadila Sobotovice. Toho využila 16. mech. brigáda, jejíž tanky vyrazily na Sobotovice, kde se spojily s pěchotou a postupovaly na Bratčice, které po deváté hodině obsadily. Postoupily až k Mělčanům, kde se spojily s kozáky od 13. gar. jezd. divize. Němci se nechtěli smířit se ztrátou Holasic a dopoledne zaútočili na nastupující sovětská vojska a zatlačili je zpět k Vojkovicím. Poté se rozhořely týdenní boje v prostoru Holasic, Rajhrad, Stará pošta, kde Sověti ztratili přes dvacet tanků a na 160 vojáků. Když se nepodařilo prorazit ve směru na Rajhrad, začali sovětské jednotky postupovat na Syrovice. Útoku předcházel nálet bitevních letadel na obec, při kterém byl zapálen místní lihovar. Pěchotu v boji podpořily tanky 41. gar, tank. a 63. tank. brigády. Za boje o Syrovice byl zničen jeden sovětský tank, a dvě německá protiletadlová děla. Po desáté hodině byly Syrovice obsazeny a němci se stáhli k Ořechovu. Během týdenních bojů o Ořechov se stala obec nástupištěm útoků, na katastru obce padlo 60 sovětských vojáků a 8 místních občanů. Od 20. dubna byl v obci štáb 4. gar. jezd. sboru, kde prodléval i velitel 1. gar. jms. generálporučík I.A.Plijev.
Poměrně hladkým obsazením prostoru Syrovice, Bratčice a Mělčany dne 18. dubna se vytvořilo pro sovětské vojsko nové nástupiště na Brno ve směru Ořechov nebo Silůvky, dále Střelice a západní předměstí města.
Na proniknutí sovětských jednotek k Ořechovu reagovalo německé velení pozdě a v Brně již nemělo síly, která by sovětské jednotky zastavily. Divize pancéřových granátníků Feldherrnhalle-1 (dále jen FHH1), která tento úsek měla bránit, zůstala za řekou Jihlavou. Postavení okolo Ořechova bylo slabě obsazeno frekventanty vojenských škol z Vyškova, 10. výcvikovým praporem SS a Volkssturmem z okolních německých obcí. Dále několika protitankovými a protiletadlovými děly.
Po obsazení Syrovic začala část 125. střel. pluku od 6. orelské divize postupovat směrem na Ořechov. Jak se pěchota objevila na nekrytých místech tzv. Velkých polích, dostala se do těžké kulometné palby a ustoupila zpět do Syrovic.
V poledne průzkum 7. mech. sboru pronikl do Silůvek a sovětské tanky začaly postupovat na Brno přes Silůvky, Hlínu, Neslovice, Kývalku do Popůvek. Během večera pronikly až k Brnu, kde bylo zničeno několik tanků.
Jak vyplývá ze sovětských hlášení, nebyl Ořechov s novým dominantním kostelem Všech svatých na sovětských mapách vůbec zakreslen. V hlášeních se mluví jen o Tikovicích a Ořechovičkách. Sovětská vojska proto útočila na imaginární cíl, což velmi ztěžovalo koordinaci útoků a pro dělostřelectvo přesné zamíření, což se projevilo ve ztrátách na lidech a technice.Po poledni zaútočilo několik střemhlav bombardovacích letounů JU-87 Stuka s podporou stíhačů na sovětská vojska u Syrovic. Sovětská stíhací letadla proti nim zasáhla a jednu Stuku sestřelila.
Odpoledne 18. dubna začal útok na Ořechov náletem bitevního letectva a dělostřeleckým přepadem. Již během dělostřelecké palby zaútočili kozáci 8. gar. jezd. divize od Syrovic na Ořechov a pěchota 125. stř. pluku přes Velké Pole na Tikovice a útok byl opět se ztrátami odražen. K večeru došlo k přeskupení sil, pěchota se přemístila k Syrovicím a za pomoci tanků a samohybných děl 63. mech. brigády zaútočila přes Žleby na Ořechov. Během dvouhodinového boje se ve 22 hod podařilo obsadit ulici k Hajanům a návrší s kostelem. Obránci Ořechova se stáhli do Ořechoviček, úvozu polní cesty ke sv. Peregrínu a k Annenskému mlýnu.
Vojáci 125. střel. pluku se marně snažili vypudit Němce z Ořechoviček. Po celou noc na 19. dubna bojovali a byli již nepřetržitým nasazením v boji silně unaveni a žádali vystřídání. Velitel 7. mech. sboru se rozhodl podpořit vojáky 6. orelské střelecké divize. Jedna rota samohybných děl od 16. mech. brigády zaútočila od Radostic na Ořechovičky a od Ořechova ji podpořily tanky 63. mech. brigády. V 16:30 hod začal útok z obou stran, jakmile Němci zjistili ve svém týlu u Podlavky sovětské samohybná děla, vyklidili Ořechovičky a stáhli se k cihelně. Ve 20 hodin se obě útočná seskupení setkala, od Syrovic přijeli do Ořechova kozáci ve velmi podroušeném stavu a vystřídali pěchotu 125. střel. pluku. Sesedli z koní, usnuli po mlatech, stodolách a ani nevyslali hlídky na přední okraj fronty. Tankisté rozestavili tanky a samohybná děla okolo kostela a také odpočívali.
Německé velení velmi těžko neslo obsazení Ořechova, odkud se mohla vést dělostřelecká palba na Brno. Večer 18. dubna dostala 16. panc. divize rozkaz, aby urychleně navagónovala techniku u Opavy a odjela k Brnu. Za přesunu k Brnu neměla štěstí, od Ivanovic na Hané se k Brnu musela přepravovat kvůli přerušení tratě po ose a jejího velitele gen. mjr. von Müllera zajali čsl. partyzáni oddílu „Olga“ na zámku v Hosticích.
Večer 19. dubna po příjezdu jednotek 16. panc. divize do Brna, dostal pluk panc. granátníků čís. 64 téže divize rozkaz, aby v předvečer vůdcových narozenin dobyl na Rusech zpět důležité obranné postavení v Ořechově. Během večera se pluk posílený tanky přesunul ve vší tichosti do lesů k Bobravě a zaujal výchozí postavení k útoku u cihelny nad Annenským mlýnem. Útoku předcházela přehradná palba z raketových vrhačů umístěných na obrněných transportérech SdKfz 251/1. Za chvíli bylo návrší u kostela v plamenech. Za palebnou přehradou postupovali tanky s pancéřovými granátníky. Od úvozu peregrínské cesty zaútočila do boku sovětské obrany německá pěchota s několika útočními děly. Moment překvapení byl veliký, německé tanky pronikly do obce a z nejkratší vzdálenosti odstřelily několik sovětských tanků T-34 a samohybných děl SU-100. Němci v boji muže proti muži použili i plamenometů a návrší u kostela obsadili. Sovětští vojáci utrpěli těžké ztráty, ti co se zachránili, se stáhli do Žlebů, kde zaujaly obranu. Okolí kostela bylo pominulých bojích pokryto vraky sovětských tanků a mrtvolami vojáků, koní, zbraněmi a municí všeho druhu. Pancéřoví granátníci okamžitě zaujali obranná postavení okolo kostela a podél návrší až k Tikovicím. Velitelství 64. pluku pancéřových granátníků s velitelem pplk. Dörnemennem bylo v Ořechovičkách. Obranné boje v prostoru kostela řídil kpt. Richter. Po ústupu sovětských vojáků z Ořechova byla obec ostře odstřelována kaťušemi. Němcům se podařilo získat zpět dominantní obranou kótu zamezující útoku na Brno. Dále chtěli zlikvidovat sovětské jednotky proniklé do Střelic a Popůvek. Část 16. panc. divize se v noci z 19. na 20. dubna přesunula přes Pisárky, Kouhoutovice a Žebětín k Ostrovačicím s úkolem, aby ráno 20. dubna provedla vstřícný úder naproti útočící divize panc. granátníků FHH-1 od Dolních Kounic do Ořechova a tím izolovat sovětská vojska u Střelic a Popůvek.
Už ve čtyři hodiny začali Němci postřelovat sovětská postavení pod Ořechovem, po desáté hodině napadlo sovětská vojska německé bitevníletectvo. Po leteckém útoku zaútočili Němci od Karlova směrem na kótu 334 m Volhausy, dnes zvané Jaloviska. Ve stejném čase zaútočilo 15 tanků s dvaceti obrněnými transportéry od 16. panc. divivize na postavení kozáků u Kývalky.
Za chodu překonali jejich obranu a průsekem v omickém lese pronikli k osadě Dvorek, kde přebrodili Bobravu a po silnici podél říčky postupovali k Radosticím. Pancéřoví granátníci vnikli do lesa Bučina, kde se spojili se svými druhy od divize pancéřových FHH-
599 fotek a 54 videí, září 2014 až červenec 2015, 86 zobrazení | cestování, krajina, lidé, města, země
Jméno a heslo tvoří jméno a příjmení našeho nejlepšího hokejisty (malým písmem, bez diakritiky) - vysvětlení na konci popisu u předchozího alba ("06_").

Cesta mikrobusem z Pchjongjangu (Pyongyang) směr jihovýchod ke hrobce (mohyle) krále Kongmina (Tomb of King Kongmin), dále k městu Kaesong a potom až na hranici s Jižní Koreou v Pchanmundžomu (Panmunjeom).

Po návratu do Pchjongjangu jsme zhlédli představení pionýrů a po večeři dojeli k zavřenému zábavnímu parku (nikdo nevěděl, proč je zavřeno). Jako náhradní program jsme zastavili v na náměstí a zajeli jsme "na jedno" do oblíbeného minipivovaru.

Videa:

1) JV od Songnimu: po mostě přes trať (vlečku) Hwangdžu (Hwangju) - průmyslová "zóna" (seřazovací nádraží)

2) Z od stanice Čimčon (Chimchon): přes trať Hwangdžu (Hwangju) - Sariwon (mezi stanicemi Čimčon (Chimchon) - Džongbangni (Jeongbangni))

3) a 4) "Hustý" provoz na dálnici u motorestu (SZ od Sohungu)

5) JJZ od stanice Sohjung (Seoheung/Sohung): přes trať Pchjongsan (Pyeongsan) - Sariwon (mezi stanicemi Sohjung (Seoheung) - Munmu)

6) asi Z od stanice Pchjongsan/Pyeongsan, J od stanice Mulgae: průjezd dlouhým tunelem (asi prvním ze tří)

7) za meandrem řeky Rjesong (Ryesong) (JV od něj), SZ od stanice Gjumčon (Geumcheon/Kumčon/Kumchon), cca 3 min před druhým vojenským (policejním?, pohraničním?) kontrolním stanovištěm

8) SSV od stanice Gjedžong (Gyejeong): po mostě přes trať Pchjongsan (Pyeongsan) - Pchanmun (Panmun) (mezi stanicemi Gjumčon (Geumcheon/Kumčon/Kumchon) - Gjedžong (Gyejeong))

9) SSV od "Tomb of King Wanggon", cca 2 min před podjezdem dálnice: předjíždění prášícího vojenského (?) náklaďáku po nezpevněné silnici

10) JV od "Tomb of King Wanggon": jízda po přímé asfaltce alejí od odbočky z prašné silnice, přes říčku do "vzorové" vesnice Haeson-ri (na krajnicích sušící se kukuřice (?)) až před bránu do areáku hrobek (první za branou hrobka krále Wanggona)

11) a 12) u "Tomb of King Wanggon": jízda po sušící se kukuřici (cestou tam a zpět od hrobky krále Kongmina ("Tomb of King Kongmin"))

13) Z od stanice Gaesong (Gaeseong/Kaesong): příjezd ze S, odbočení vlevo a dále alejí podél trati Pchjongsan (Pyeongsan) - Pchanmun (Panmun) (mezi stanicemi Gaepung - Gaesong (Gaeseong/Kaesong))

14) pokračování v jízdě alejí podél trati Pchjongsan (Pyeongsan) - Pchanmun (Panmun): západní částí města Kaesong, trať kolem západního zhlaví nádraží

15) Kaesong (Gaesong) (mezi kruhovým náměstím "Namdaemun" a dálnicí (Hwy) Pchjongjang (Pyongyang) - Kaesong, J od kina): přejezd přes trať Pchanmun (Panmun) - Pchjongsan (Pyeongsan) (mezi stanicemi Sonha - Gaesong (Gaeseong/Kaesong)) (úsek z Kaesongu do Pchanmunu asi bez pravidelného provozu)

16) JV okraj Kaesongu (Gaesongu)): přejezd nad tratí Pchjongsan (Pyeongsan) - Pchanmun (Panmun (mezi stanicemi Gaesong (Gaeseong/Kaesong) a Sonha) - prázdná stanice Sonha

17) Pchanmundžom (Panmunjeom): vjezd do demilitarizované zóny na hranici KLDR - Jižní Korea (na začátku po stranách "padací" betonové krychle)

18) Pchanmundžom (Panmunjeom) (demilitarizovaná zóna na hranici KLDR - Jižní Korea): v domku přímo na hranici

19) Pchanmundžom (Panmunjeom) (demilitarizovaná zóna na hranici KLDR - Jižní Korea): pohled z hlavní severokorejské budovy na hraniční domky, za nimi na jihokorejskou budovu a dále do Jižní Koreje

20) JV okraj Kaesongu (Gaesongu)) (za stanicí Sonha): přejezd nad tratí Pchanmun (Panmun) - Pchjongsan (Pyeongsan) (mezi stanicemi Sonha - Gaesong (Gaeseong/Kaesong))

21) po dálnici kolem Kaesongu (Gaesongu) (V od bulváru k památníku Kim Ir Sena (zahalený, v opravě?, přibude Kim Čong-il?)

22) Z od stanice Gaesong (Gaeseong/Kaesong): nad tunelem přes trať Pchjongsan (Pyeongsan) - Pchanmun (Panmun) (mezi stanicemi Gaepung - Gaesong (Gaeseong/Kaesong)), vč. západní částí města Kaesong

23) SSV od stanice Gjedžong (Gyejeong): po mostě přes trať Pchanmun (Panmun) - Pchjongsan (Pyeongsan) (mezi stanicemi Gjedžong (Gyejeong) - Gjumčon (Geumcheon/Kumčon/Kumchon))

24) JJZ od stanice Sohjung (Seoheung/Sohung): přes trať Sariwon - Pchjongsan (Pyeongsan) (mezi stanicemi Munmu - Sohjung (Seoheung), vč. nádraží Sohjung (Seoheung) s jedoucí lokomotivou

25) JZ od stanice Čimčon (Chimchon): po mostě přes trať Sariwon - Hwangdžu (Hwangju) (mezi stanicemi Džongbangni (Jeongbangni) - Čimčon (Chimchon)) - nákladní vagony ve stanici Čimčon (Chimchon)

26) ZSZ od Hwangdžu (Hwangju) (JV od Songnimu): po mostě přes trať (vlečku) průmyslová "zóna" - Hwangdžu (Hwangju)
27) ZSZ od Ryeokpo (J od Pchjongjangu, před mimoúrovňovou křižovatkou) přes říčku (kanál?) a přes trať (vlečku) bezejmenné (nákladové?) nádraží na JZ okraji Pchjongjangu - Ryeokpo
28) Pchjongjang: po mostě Čungsong (Chungsong) přes řeku Taedong ("náš" hotel Janggakdo (Yanggakdo) a železniční most) a ulicí Čolímá (Cholima)

29) a 30) Pchjongjang (ulice Čolímá, mezi nadchody): tramvaj

31) Pchjongjang (ulice Čolímá, za (SV od) ulicí Sosong)): davy pionýrů s mávátky
32) Pchjongjang (ulice Mansudae, za branou Potong a přes další kruhový objezd rovně)): davy pionýrů s mávátky
33) až 43) Pchjongjang (Palác dětí u ulice Somun (SSV od parku s vodotrysky)): vystoupení pionýrů
44) Pchjongjang (ulice Somun - křižovatka s ulicí Sungri (východní (?) pruh)): policistka v akci
45) Pchjongjang (bezejmenná ulice mezi ulicemi Jonggwang (Yonggwang) a Othan-Kangan (nábřeží), od křižovatky cca uprostřed až k nábřeží): jízda ulicí směrem k řece Taedong, na konci po pravé straně tržnice Čung-gujok (Chung-guyok), vepředu kino na ostrově Janggakdo (Yanggakdo)
46) Pchjongjang (v restauraci): večeře - opékání kachního masa na grilu ve stole
47) a 48) Pchjongjang (ulice (Moranbong?, Čolimá?)): jízda večerním městem
49) Pchjongjang (u Vítězného oblouku (z ulice Moranbong? do ulice Sungri?)): otáčení se s autobusem před příjezdem k zábavnímu parku
50) Pchjongjang (před zavřenou branou zábavního parku SV od vítězného oblouku)
51) Pchjongjang (asi u mrakodrapů): blikající policistka v akci
52) Pchjongjang (ulice Jonggwang (Yonggwang)): příjezd k osvětlenému nádraží
53) Pchjongjang (ulice Sosong a Jokdžon (Yokjon), jedeme z minipivovaru do hotelu): vpravo nádraží
53 fotek, červen 2015, 343 zobrazení
Budějický "tropický půlmaraton"....Výsledný čas: 1:35:08.
Celkově 117. místo z 2.500 lidí, doběhlo 2.097... .
Jaké to bylo ? Inu horké , tropické... .
Teplota 30 stupňů...
Jak jsem se původně těšil, že bych rád zaútočil na čas pod 1:30...už tři dny předem jsem pochopil , že v 32 stupňovém teplíčku asi "opravdu nebude prostor" na zlepšení osobáku... .
Jak jsem se ale dočetl , nebylo v 19.hodin už 32 , ale jen cca 28 Celsia :-).

A jak vůbec probíhal den ?
No po pravdě- ráno brzy jsem vstal s tím ,že jsem slíbil malému Eňovi, že s ním půjdu v Praze na Dvě míle s úsměvem- závod , který oba (ano píšu OBA , NE POUZE JÁ :-)... ) máme moc rádi- ráno sice brzy vstáváme ale odměnou pro nás je krásný ranní park Stromovka, hezký a perfektně připravený závod , sportík a SAMOZŘEJMĚ LÍVANCE :-)... .
Ač byl tzv. "můj týden" (tzn. že mám v péči Éňu ), před časem si jej vyžádala jeho máma s tím , že jej chce nicméně až v pátek jsem zjistil, že Enricův program prý naplní babička (kterou má mladej moc rád). Nabídl jsem se, že můžu babičku vzít s sebou jak na naše pravidelné plavání, tak i na ranní běh (aby viděla, jak její vnuk krásně skáče do vody šipky a umí plavat + jak mu jde i běh). Babi odmítla, ale dohodli jsme se, že ráno v 8. hod. bude Éňa připraven a pojedu s ním na závod. Chtěl jsem udělat "legrácku , aby to měl mladej i s humorem :-)" a tak jsem si připravil s sebou velkou paruku.. . Bohužel ráno přišla babi s Éňou s tím, že Enrico "pokašlává a prý nikam nepůjde". Přišlo mi to líto, i on byl smutný, moc se na závody těšil... .No nic, tak jsem tedy vyrazil sám... .

Dvě míle proběhly v pohodovém tempu , běžel jsem na "pohodu" 3,2km za 14:00... . Jediný problém ? "Trošku je v té paruce horko"... . Na závodě jsem se potkal s Katkou Kratinovou a Alešem Hudcem+ našimi starými známými... .

No a po spořádání 4 lívanců (bylo moc dobré a díky organizátoři !) jsem vyrazil s Ondřejem Zítkem a jeho maminkou jejich krásným červeným Káčkem do Budějic. Cesta probíhala (až do Benešova) v pohodě , zde se opět projevila "česká slabost " - neumění se zapojovat do zipu, takže s banální situace se vytvořila cca 3km fronta... .Dále cesta plynule v pohoidě, dokonce jsme stihli kafíčko.. .

V Budějovicích už na mě čekala squadrra ve složení : Martin, Natálie, Pája, Monča a Jirka. Děvčřatům se podařilo sehnat SUPER UBYTOVÁNÍ za pár korun a HLAVNĚ KOUSEK OD STARTU - poprvé jsem se nemusel honit na start, měl jsem ho cca 120m od pokoje ;-)... .
Po dobrém společném obědě, jsme si šli vyzvednout čísla a pak byl "individuální program" - já s Ondrou jsem se šel projít po mém milovaném městě a do cukrárny na pohár, kam mě brala Simona Schneiderová a Lenka Schneiderová. Ostatní členové šli na pokoj- děvčata do postele a hoši koukali na frmol na náměstí z našich oken ... .

Blížil se start, teplota přes 30 stupňů a moc lidí pobíhat venku moc vidět nebylo ... .Napadlo mě si zajít na tejpy , byl čas , nikdo nikde , proč toho nevyužít (zpětně si tak říkám, zda mi pomohli , ale vím , že mi určitě neuškodili).

Vlastní závod ?
Nic jsem si od toho nesliboval, ač mne trochu mrzelo, že se nepoběží na super časy... .Ale už jsem dostatečně (doufám ) rozumný :-), že se kvůli tomu nezblázním, abych kvůli času o jednu až dvě minuty lepší , nezblázním , asi ten závod stejně nevyhraji , že :-)... .
Řekl jsem si : budu rád za 1:35, a aby to moc nebolelo.. .
Běžel jsem z koridoru A, krásné místo to napohled... .
CCA 3sekundy před startem jsem "objevil" ve VIP zoně fotící Zoru Hrdinovou, fotící tým sklárny A je to a ...START !

Po po prvních čtyřech kilometrech to vypadalo velmi dobře, stále to vypadalo na 1:30 ale pak jsem si začal říkat : "Vole , nespěchej, klídek ! " a radši jsem trochu zpomalil... . V hlavě se mi to pořád mlelo...chuť běžet rychle byla ale rozum brzdil... .
(ještě taková technická: pár lidí mi říkalo, že jim chyběla voda hlavně na začátku závodu...)
Nicméně mě "zchladil" 7- 8.km. - hned za závorami následovalo táhlé stoupání , sakra ... . Na desátem kilometru jsem se rozloučil s dobrým časem ( měl jsem již skluz cca 2 minuty na 42:40, viz čas na 1:30hod.).
Nicméně jsem již byl "vyklidněný a smířený :-) "a jak se běželo PĚKNĚ !
Řekl jsem si: uvidíme, jak to půjde a zkusím od 16km zrychlit ...No a ono...to šlo ...:-)

Od 17.km jsem si to opravdu užíval, a když jsem viěl, že jsem na 17 a vidím jak na 20km běží ještě dámy ze špičky, říkám si : "Hele, to zas nebude tak špatný výsledek !"
Poslední 2 kilometry díky euforii diváků- ty mě v Budějkách baví nejvíce (s dětmi si tleskáte, lidi fandí ostošet...)jsem běžel ve slušném tempu, poslední kilometr 3:56 :-)... .
A hlavně : stihl jsem konečně celé vyhlášení vítězů ! :-) ne jenom Čechy...:-)
Po doběhu masáž a dobré pivko a pěkný hudební a taneční zážitek s doprovodné skupiny v zázemí !

Závěrem ?
Škoda jen toho horka, byl jsem dobře připravený ale jsem spokojený , je to zkušenost , zase mě to posunulo trochu dále . Mezi námi : kdo by šel běhat do skoro třiceti stupňů , že ? ....:-)

..aa zítra s Ěňou vyrážíme na Memoriál Josefa Odložila....:-)

aaa a co "tisk" ?
V tropických podmínkách zvítězilo keňské duo Abraham Cheroben a Rose Chelimo

7. 6. 2015

Favorité závodu Abraham Cheroben a Rose Chelimo suverénně ovládli Mattoni 1/2Maraton České Budějovice.

Držitel pátého nejrychlejšího půlmaratonského času všech dob Abraham Cheroben zvítězil v čase 1:01:24, Rose Chelimo vyhrála již čtvrtý půlmaraton v řadě a do cíle doběhla za 1:12:01. Útokům na rekord závodu nakonec zabránily vysoké teploty, které ještě v sedm hodin večer na startu dosahovaly 27 stupňů. Pro vítězství mezi českými muži si doběhl Jiří Homoláč, mezi ženami překvapila Valérie Soukupová.

Abraham Cheroben nerad sám udává tempo na čele závodu, čemuž odpovídal i mezičas na pátém kilometru 14:36, svou sílu však ukázal, když se vytvořila skupina čtyř běžců, která míjela označení desátého kilometru v čase 29:19. Rychlejší tempo se snažil udávat Chesari Jacob, zatímco vítěz nedávného rotterdamského maratonu Abera Kuma se držel v pozadí spolu s Benjaminem Ngandu.

Se zrychlujícím se tempem navyšoval i Cheroben svůj náskok. Pátnáctý kilometr protínal v čase 43:40, více než půl minuty před Benjaminem Ngandu a Abrahamem Kumou. Do cíle na náměstí Přemysla Otakara II. dobíhal s velkorysým předstihem jedné a půl minuty před Benjaminem Ngandu. Abera Kuma v závěru zpomalil a skončil třetí.

Abraham Cheroben je muž mála slov a stručně shrnul i svůj výkon: „Byl to velmi náročný závod, ale když jsem se trhnul od soupeřů, věřil jsem, že vyhraji.”

Cesta Rose Chelimo do Česka nebyla jednoduchá. Kvůli potížím s vízy dorazila do Českých Budějovic až dnes. Přesto podala v horkém počasí vynikající výkon a doběhla si pro vítězství. Celý závod se držela ve vedení a svůj náskok na Violu Jelagat postupně navyšovala. V cíli byla za 1:12:01, Viole Jelagat nakonec nadělila více než dvě minuty. Mattoni 1/2Maraton České Budějovice byl po lisabonském půlmaratonu jejím už čtvrtým vítězstvím na této trati v řadě. Ke svému osobnímu rekordu 1:08:22 se zdaleka nepřiblížila, mohlo za to především velké horko. „V takových podmínkách je obtížné běžet sama na čele závodu. Po čtyřech vítězných půlmaratonech si dám asi pár týdnů volna. Chtěla bych se připravit na příští rok na maraton,” uvádí vítězka. Třetí místo na stupních vítězů obsadila Etiopanka Mame Feyisa. Nejlepší Evropankou se stala britská běžkyně Susan Partridge, která skončila v celkovém pořadí pátá.

Čeští muži si pořadí Homoláč, Pechek, Míč udrželi od pátého kilometru až do cíle závodu. Jiří Homoláč protnul cílovou pásku v čase 1:10:58. Za svým osobním rekordem zaostal o více než tři minuty, vzhledem k náročným klimatickým podmínkám však byl se svým výkonem v cíli spokojen. „Dneska to bylo těžké, ale diváci mi hrozně pomohli. Byli úžasní,” pochvaluje si podporu budějovických fanoušků český vítěz Mattoni 1/2Maratonu České Budějovice a zároveň nejlepší Evropan závodu.

Zatímco výsledky českých mužů odpovídaly papírovým předpokladům, první místo české ženy bylo velkým překvapením. Nejrychleji byla v cíli Valérie Soukupová, běžkyně, která se do této chvíle věnovala spíše kratším běhům na dráze do 10 000 m. „Vypadá to, že půlmaraton mi svědčí více,” usmívá se vítězka. “Trasa se mi moc líbila, hlavně proto, že ubylo partií s dlažebními kostkami. Nevyhovují mi pouze ostré otočky, ale ta byla jen jedna na třetím kilometru,” pochvalovala si trasu běžkyně pocházející z Písku. Druhou příčku obsadila zkušená atletka Radka Churaňová, třetí doběhla čerstvá mistryně ČR v maratonu Šárka Macháčková.

Výsledky

Muži:

1. Abraham Cheroben – Keňa – 1:01:24

2. Benjamin Ngandu – Keňa – 1:02:57

3. Abera Kuma – Ethiopie – 1:04:17

4. Festus Talam – Keňa – 1:05:42

5. Thomas Lokomwa – Keňa – 1;06:07

6. Ayele Abshero – Ethiopie – 1:06:10

------

10. Jiří Homoláč - ČR - 1:10:58

11. Petr Pechek - ČR - 1:11:35

12. Robert Míč - ČR - 1:14:24

Ženy:

1. Rose Chelimo – Keňa – 1:12:01

2. Viola Jelagat – Keňa – 1:14:38

3. Mame Feyisa – Ethiopie – 1:15:03

4. Marta Lema – Ethiopie – 1:16:58

5. Susan Partridge – Velká Británie – 1:18:03

-------

7. Valérie Soukupová - ČR - 1:23:31

8. Radka Churaňová - ČR - 1:24:12

9. Šárka Macháčková - ČR - 1:27:40

Kompletní výsledky na www.runczech.com.
368 fotek, srpen 2013, 587 zobrazení
23.6.
– Ač je to neuvěřitelné, sedím v autobuse, který míří do Chorvatska do Stari Gradu. Tedy do Dalmácie. Tam budu odpočívat po celoročním zápřahu. Za to mohu poděkovat Hraběnce, která mě přesvědčila, že mám jet, když jsem zaváhal. Bez ní bych hnil někde na stavbě. To je pořád jen práce a to taky není dobře. Jeden musí umět vysadit tempo.
A tak jedu a podřimuji, začíná se šeřit. Ráno se již začínají z mlhy nořit vrcholky Velebitu. Do Zadaru je to 80 km a tedy do cíle nějakých 60.
24.8.
– Po příjezdu jsem přebral stan, který bude po osm dní mým zázemím. Odtud budu podnikat výpravy po okolí. Po mém milém Velebitu. Vše taky závisí na počasí. Vše potřebné jsem si přivezl s sebou. Místo 20 kg jsem zabalil hodně přes 3O a to jsem musel nechat doma dalekohled. A tak sedím před stanem, piju kafe a jsem v očekávání. Sebral jsem se a jdu do Velké Paklenice pro vodu. Sice v kempu teče voda, ale paklenické prameny jsou vyhlášené svou kvalitou široko-daleko. V dosahu je jich několik a je to otázka asi hodiny. Nabral jsem vodu a vyrazil po stezce do Seline, abych se rozchodil. K večeru jsem se vydal ke staré obranné věži pozorovat západ slunce, ale nebylo to ono a to znamená jediné – asi bude pršet.
25.8.
– K ránu začalo pršet. Říkal jsem si, že desátá rozhodne. Z deště se stala silná bouře. Ještě, že jsem prozíravě napnul stan. Ležím ve stanu, mám roupy a poslouchám písně starýho Hobouse. Prej, že nějaká holka mává a on si zapomněl již dávno boty zout a je mu zatracený vedro.
Dnes jsem měl jít na staré pohřebiště v horách a do jeskyně ještě vejš. Jeskyni už nestihnu tak uvidím. Půjdu se vykoupat. Voda v moři, voda venku, to už je jedno. Koupel je parádní a plavu sám mezi vlnami. Přestalo pršet a já mám z teho brňavku. Musím vyrazit. Místo v 7 vyrážím ve 12. Plním plán a jdu na pohřebiště duchů v horách. Říká se jim Mirilo. Už léta se tu pasou divocí koně. Mám dojem, že tu zůstali po indiánech kmene Apačů. Chvilku jsem je pozoroval. V klidu ožírají bodláky a suchou trávu. Pijí vodu, co naprší a válejí se v bahně a prachu, podle počasí. Jdu dál a procházím městem duchů. Tak se dá nazvat opuštěná vesnice – Tomiči, která se pomalu stává rozvalinami. Ještě loni zde někdo žil, asi zemřel. Možná by se něco dalo ještě zachránit. V troskách žijí ti koně, co se pasou kolem. Našli si útočiště. Našel jsem několik nádrží na dešťovou vodu. Tyto nádrže jsou typické pro Velebit, protože nahoře je málo vody. Toto pohoří vytváří krasové útvary a voda rychle mizí ve spodních vrstvách a dutinách. Proto je potřeba při toulání touto nádherou pamatovat na dostatečnou zásobu vody, 3-5 litrů na den. Jsou místa, kde voda je a ty jsou v mapě zakresleny. Nelze se však na ně spoléhat. Je to tak 50 na 50. Do června je vody dost. Pak postupně ubývá. Nejmíň je v srpnu a září. Někde jsou již zmíněné nádrže na dešťovku. Tu je však potřeba desinfikovat nebo převařit, stejně jako z některých pramenů, kde není voda po celý rok. Možná jsem trochu odbočil a rozepsal se o vodě, jak by se někomu zdálo, ale nedostatek vody nelze v tomto prostředí podcenit.
Z města duchů pokračuji kamenitou, klikatou a strmou stezkou nahoru na Vidjakov Kuk. Velebit má tu vlastnost, že když už si jeden myslí, že je na hoře, objeví se další prostor s ještě větším vrcholem. A tak to pokračuje až na skutečný vrchol. Stoupám tedy a postupně se mi otvírají další prostory. Je na co se dívat. Divoké skalní útvary, pokroucené stromy, ptáci, brouci, šneci, mravenci, ještěrky a zmije. Na zmiji je těžko narazit. Vnímá otřesy při chůzi a včas zmizí. Ovšem nelze to brát na lehkou váhu a koukat kam šlapu, že?
Jak je člověk výš, začínají se otevírat nádherná panorámata dolů, na moře. Postupně se objevují ostrovy a za nimi další a další a další, ..... Dosáhl jsem Vidjakov Kuk a je 17:00. Odtud je nádherný pohled na ty nejvyšší vrcholy – velikány. Vlastně na jejich paty, neboť vrcholy jsou zahaleny hustými mraky. Doufám, že se mi jich podaří dosáhnout. Že mi to dovolí drsná Příroda, počasí a další faktory s pořádnou dávkou štěstí. Uvidíme v úterý. Jsem tedy na Vidjakov Kuk (836 mnm) a dávám si kafe, svačinku a kochám se těmi nádherami kolem.
Je 17:45 a vyrážím směrem na jeskyni Manita Peč. Tu zavírají ve 13:00, ale musím se k ní dostat za světla. Po chvilce pochodu se pode mnou otvírá nádherné údolí. Jakoby kráter obehnaný skalami široký dva kilometry. Nazývá se Dolac KravoRac. Připadám si jako mravenec v prázdném bazénu. Procházím středem a pak stoupám. Skoro na vrcholu jsou krásná nová lana. To zde loni nebylo. V 19:00 dosahuji vrcholu Zoljin Kuk (843). Odtud je vidět na všechny strany. V dáli je Maslenický most, který byl za nedávné války zničen a znovu Američany postaven, stejně jako postavili novou magistrálu. Je vidět Velebitský kanál a za ním stovky ostrovů. Právě zapadá Slunce a zdá se, že se zlepší počasí. Zase je vidět velikány zahalené v mlze a dole pode mnou se line kaňon Velká Paklenica. Ještě pár záběrů a hurá k jeskyni, dokud je světlo. Stačí jeden chybný krok a hrozí pád z velké výšky do Velké Paklenice. Za tmy se tu jít nedá, ani s baterkou. Podařilo se mi to překonat a již se začíná šeřit. Přede mnou se otvírá monumentální panoráma Velké Paklenice a již jsem u jeskyně Manita Peč. Už jsem v ní byl a stojí opravdu za to tuto jeskyni navštívit. Je to ta jeskyně kde volá Vinnetou Ribanu a ona jeho. Je 20:00 a za chvilku bude tma. Od jeskyně je zbudovaná klikatá stezka, takže při troše opatrnosti nehrozí pád z výšky. V polovině už musím svítit. Dole v kaňonu je naprostá tma. Bez baterky nelze udělat krok. Hrozí pád do koryta řeky. Voda hučí, kolem poletují netopýři a začíná se probouzet noční život Velké Paklenice. V dálce se blýská a nad hlavou mám nebe plné hvězd, jimž vévodí Velký vůz a Kasiopea. V dáli něco štěká a noční ptáci řvou, že si jeden připadá jako někde v džungli. Je to nádherný pocit být sám v noci vysoko ve Velké Paklenici. Je 21:30, stojím v kaňonu a poslouchám a pozoruji tu noční nádheru. Přicházím k prameni, kde teče výborná voda. Nabírám ji do kanistru a ve 22:09 jsem u brány do Velké Paklenice. Před jedenáctou jsem ve stanu. Jdu se osvěžit noční koupelí v moři a usínám spánkem spravedlivých. Jsem naplněn tou nádherou a připraven na další. Dobrou noc.
26.8.
– Dnes jsem chtěl jet do Zadaru, ale jelikož se přihnala bouřka, zůstal jsem v táboře. Budu tedy relaxovat a připravovat se na zítřejší několikadenní pochod k velikánům Velebitu.
27.8.
Cesta začíná.
– Ráno jsem vstal brzo a v 7:00 vyrazil na tři dny do hor. Na zádech mám baťoh vážící hodně přes třicet kilo. Jídlo, vybavení včetně stanu a 15 litrů vody. V 8:30 jsem u brány do Malé Paklenice a za 50 kuna zakupuji lístek do Ráje. Jdu. Za zády Měsíc a do očí mi svítí Slunce. Vzhůru za dobrodružstvím.
Malá Paklenica je divoká a nezkrotná a nepředvídatelná, ale nádherná, lákavá a vyzývavá. Přesně jako žena.
Zpočátku jdu po upravené stezce. Ta se velmi záhy změní v kamenitou pěšinu, až nakonec za splavem jdu vyschlým korytem řeky po kamenech, balvanech a celými kusy skal. Je potřeba si dávat pozor na zmije, jimiž je Malá Paklenica proslulá. Právě jsem došel ke splavu a už jsem vypil litr vody. Doplňuji z kanystru a jde se dál. Jdu mezi obrovskými balvany. Naproti ve strži se uvolnil kámen a s rachotem se valí dolů. Strhává další kameny. Asi tam nahoře šla divoká koza. Stezka je v bezpečné vzdálenosti od té strže. Proto je potřeba jít po stezce a nevydávat se mimo ni. Na levé straně je velká jeskyně. Myslím, že se jmenuje Pazdravica. Překonávám poslední splav. Za ním se nachází, jak já říkám, Velké náměstí. Je to rozšířené místo, kde se asi z jara vytváří při tání jezírko. Náměstí končí zúženým místem, které je zavaleno balvany. Toto místo je potřeba překonat boční cestou po stěně, která je jištěná lanem. Je potřeba být velmi opatrný, aby jednoho nestrhl těžký batoh dolů. Taky je možnost se jistit úvazkem. Po překonání tohoto místa začíná ta pravá divočina. Je 10:18 a právě jsem ho překonal.
Pokračuji soutěskou, která je úzká a 100 až 200 metrů hluboká. Některé stěny mají určitě 300 m. Zatím jsem ve stínu. Nahoře se to změní a bude pražit Slunce jak ďas. Právě zdolávám Velký zával. Před miliony let se tu sesunula celá stěna a vytvořila vlastně horu uvnitř v soutěsce. V jednom místě vytvořily bylvany malý převis a nemohl jsem se přes něj dostat s těžkým báglem. Přeci jen jsem již vetchý stařík, i když Drsnej dědek. A tak jsem vylezl nahoru a bágl jsem vytáhl na laně. Dnes je zde vyjímečně rušno. Už jsem potkal, respektive mě předběhlo, 14 německých turistů. A slyším další. Asi nějakej zájezd a jdou velmi na lehko. Koukám, nemají ani dost vody. Někteří nemají vůbec nic. Postupuji pomalu do příkrého svahu a překonávám překážky. Občas potkám německého turistu, jak si to smaží dolů. Asi mají žízeň. Je 11:30 a dávám si svačinku. Sedím si ve stínu na kameni a nade mnou je obrovská jeskyně – Lucinka. Stěny kolem jsou vysoké snad až do nebe. V poledne jdu dál a míjím moje oblíbené svačinové místo pod jakýmsi mini převisem, ale tam teď praží Slunce. Jdu korytem a některé balvany jsou velké jako malý domek. Vlivem gravitace mě bágl táhne dolů z těch balvanů. Jsou kluzké. Kaňon se zužuje a stěny jsou vysoké do 100 metrů. Balvany přibývají a špatně se po nich leze. Nalehko by to bylo v pohodě. Ve 14:00 dosahuji horního koryta a cesta se zlepšuje. Kamenité koryto a balvany jsou menší. Někdy bych chtěl vidět, jak se zjara korytem valí šílenou rychlostí a silou vody z tajícího sněhu. Možná si toto přání jednou splním.
Už jsem vypil 4 l vody a slunce pálí jak ďas. Po čase opouštím koryto a stezka vede vysoko nad ním bukovým lesem. Asi za dvacet minut se zase do koryta vrací, ale jen na chvilku. Jako by na rozloučenou. Pak už se jde klikatě vzhůru a otvírají se nádherná panorámata nahoru i dolů. Konečně v 16:10 dosahuji mé oblíbené odpočinkové loučky – Njive Lekine. Dávám si pauzu, sváču a kafe. Zvedá se vítr a zatahuje se. Vypadá to na pořádnej déšť, ne-li bouřku. 16:50 vyrážím na Ivine Vodice. Tam je plani

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron