Hledání

18 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

obecluzice
Děti Mateřské školy Lužice a Cimbálová muzika Lužice na přehlídce dětských souborů Regionu Podluží v Mikulčicích - 14. 4. 2018
Foto: Pavlína Martinů
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2018
  • 83 zobrazení
  • 0
obecluzice
Děti Mateřské školy Lužice a Cimbálová muzika Lužice na přehlídce dětských souborů Regionu Podluží v Mikulčicích - 14. 4. 2018
Foto: Petra Lorencová
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2018
  • 83 zobrazení
  • 0
petr1929
Slovácký rok je národopisná slavnost pořádaná v Kyjově od roku 1921 a patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice. Od roku 1971 se opakuje po čtyřech letech, zpravidla trvá tři dny. Jednotlivé obce slováckého Kyjovska zde představují své lidové kroje a zvyky - jízdu králů (Skoronice), stavění máje (Bukovany) apod. Probíhá také přehlídka dechových a cimbálových kapel, taneční zábavy, jarmark, výstavy, přehlídka dětských souborů, krojovaný průvod aj. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino...). Běžně zde účinkuje přes 3 000 lidí. Na rozdíl od jiných tradičních folklorních slavností v okolí Slovácký rok nevychází z žádné náboženské tradice nebo svátku patrona obce. Členové Sokola a Národních jednot chtěli původně ukázat všechny místní lidové zvyky tak, jak probíhají během celého roku na Slovácku a probudit zájem o slovácké kroje, které se tehdy už značně vytrácely z běžného života. Dodnes tak přispívá k udržování lidových tradic na Slovácku. Vedle Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici nebo vlčnovské jízdy králů patří Slovácký rok mezi nejvýznamnější folklórní události východní Moravy. Jde o slavnosti pouze kyjovského Dolňácka bez účasti krojovaných sborů z jiných regionů.
V roce 2007 počet platících návštěvníků přesáhl 21 000 a vystoupilo zde asi 3 500 účinkujících. V krojovaném průvodu šlo 2 000 lidí ze 33 obcí.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 13.8.2011
  • 579 zobrazení
  • 0
emikes
BYSTŘICE V OBJETÍ FOLKLORU
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Nechte se objímat folklorem, tak znělo motto devátého Mězinárodního folklorního festivalu Na Rynku v Bystřici. Příkaz nezůstal nevyslyšen. Bystřice ožila, náměstí se znovu stalo pohostinným místem pro místní i cizince.
„Na rynku v Bystřici jsou úvodní slova krásné lidové písničky z Bystřicka. Její další slova jsou pak pro festival rovněž příznačná. ´Vysoká veža´, o níž se v písničce dále zpívá, tedy monumentální věž bystřického kostela, je neodmyslitelnou kouzelnou kulisou pestrého dění, strážkyní náměstí, rynku,“ vysvětlil vedoucí festivalu Petr Stanovský. A právě ve stínu bystřické kostelní věže se na začátku července scházejí soubory z celého světa.
Exotickými hosty se tentokrát stali Indové a Tchajwanci, kteří, jak je zvykem, učili domorodce svému tanečnímu umění. Lidový jarmark, přehlídka dětských souborů a zejména průvod všech krojovaných zpříjemnily Bystřičanům sváteční dny. Festivalouvou pohodu znásobilo letní počasí. Jen málokdy by si přál zopakovat minulou dešťovou variantu, kdy se všechen program odehrával v uzavřené hale.
„Náš festival se stal pevnou součástí festivalového kalendáře Folklorního sdružení České republiky. Pokaždé si k nám najde cestu více než patnáct set diváků! Jsme rádi, že s námi spolupracuje město Bystřice pod Hostýnem a především podnikatelé z našeho regionu, bez kterých bychom tento festival nemohli uskutečnit. Spolupracujeme také s dalšími festivaly na Moravě – Rožnovskými slavnostmi či Jízdou králů v Doloplazech,“ uvedl Petr Stanovský z pořádajícího souboru písní a tanců Rusava, který si letos připomíná šedesát let od svého založení Příznivci místního souboru se mohou těšit na slavnostní celovečerní program, který se uskuteční 26. října v Bystřici pod Hostýnem.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2013
  • 373 zobrazení
  • 1
bystricko
BYSTŘICE V OBJETÍ FOLKLORU
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Nechte se objímat folklorem, tak znělo motto devátého Mězinárodního folklorního festivalu Na Rynku v Bystřici. Příkaz nezůstal nevyslyšen. Bystřice ožila, náměstí se znovu stalo pohostinným místem pro místní i cizince.
„Na rynku v Bystřici jsou úvodní slova krásné lidové písničky z Bystřicka. Její další slova jsou pak pro festival rovněž příznačná. ´Vysoká veža´, o níž se v písničce dále zpívá, tedy monumentální věž bystřického kostela, je neodmyslitelnou kouzelnou kulisou pestrého dění, strážkyní náměstí, rynku,“ vysvětlil vedoucí festivalu Petr Stanovský. A právě ve stínu bystřické kostelní věže se na začátku července scházejí soubory z celého světa.
Exotickými hosty se tentokrát stali Indové a Tchajwanci, kteří, jak je zvykem, učili domorodce svému tanečnímu umění. Lidový jarmark, přehlídka dětských souborů a zejména průvod všech krojovaných zpříjemnily Bystřičanům sváteční dny. Festivalouvou pohodu znásobilo letní počasí. Jen málokdy by si přál zopakovat minulou dešťovou variantu, kdy se všechen program odehrával v uzavřené hale.
„Náš festival se stal pevnou součástí festivalového kalendáře Folklorního sdružení České republiky. Pokaždé si k nám najde cestu více než patnáct set diváků! Jsme rádi, že s námi spolupracuje město Bystřice pod Hostýnem a především podnikatelé z našeho regionu, bez kterých bychom tento festival nemohli uskutečnit. Spolupracujeme také s dalšími festivaly na Moravě – Rožnovskými slavnostmi či Jízdou králů v Doloplazech,“ uvedl Petr Stanovský z pořádajícího souboru písní a tanců Rusava, který si letos připomíná šedesát let od svého založení Příznivci místního souboru se mohou těšit na slavnostní celovečerní program, který se uskuteční 26. října v Bystřici pod Hostýnem.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2013
  • 170 zobrazení
  • 0
tymonek
Slovácký rok je národopisná slavnost pořádaná v Kyjově od roku 1921 a patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice. Od roku 1971 se opakuje po čtyřech letech, zpravidla trvá tři dny. Jednotlivé obce slováckého Kyjovska zde představují své lidové kroje a zvyky – jízdu králů (Skoronice), stavění máje (Bukovany) apod. Probíhá také přehlídka dechových a cimbálových kapel, taneční zábavy, jarmark, výstavy, přehlídka dětských souborů, krojovaný průvod aj. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino...). Běžně zde účinkuje přes 3 000 lidí.
Na rozdíl od jiných tradičních folklorních slavností v okolí Slovácký rok nevychází z žádné náboženské tradice nebo svátku patrona obce. Členové Sokola a Národních jednot chtěli původně ukázat všechny místní lidové zvyky tak, jak probíhají během celého roku na Slovácku a probudit zájem o slovácké kroje, které se tehdy už značně vytrácely z běžného života. Dodnes tak přispívá k udržování lidových tradic na Slovácku. Jde o slavnosti pouze kyjovského Dolňácka.
Poprvé byl Slovácký rok uspořádán 14. a 15. srpna 1921 na počest 50. výročí založení místního Sokola. První den se nesl v duchu sokolských oslav. Župních cvičení se zúčastnily sokolské soubory z Francie, Jugoslávie a USA. Druhý den dopoledne sokolská jednota z Vlčnova předvedla Jízdu králů. Odpoledne prošel městem krojovaný průvod a pak na cvičišti u sokolovny byly předvedeny lidové zvyky: Dožínky (obce Ježov, Kelčany, Žádovice), zahájení hodů (Lanžhot), věnec (Bukovany, Sobůlky), stínání berana (Bohuslavice), mlácení kačera (Boršov, Nětčice), šlahačka (Vlkoš), svatba (Milotice, Šardice) a kácení máje (Svatobořice). Slavnosti doplňovala velká národopisná výstava, divadelní představení dramatu Maryša Aloise a Viléma Mrštíků a krojovaná Jízda králů. K popularizaci slavností přispělo i jejich filmování a následné promítání v Evropě i USA. Odhaduje se, že slavnosti zhlédlo až 30 000 návštěvníků. Přítomni byli i někteří zahraniční novináři a spisovatelé.
Pro příznivé ohlasy byl Slovácký rok opakován hned 4. a 5. června 1922, pak 5. a 6. června 1927, 28. a 29. června 1931. Další slavnosti byly plánovány na rok 1939, ovšem kvůli nepříznivé politické situaci nakonec zrušeny. Po pětadvacetileté přestávce se Slovácký rok znovu konal 23. a 24. června 1956, 18. srpna 1957, 1961 a 1971. V tomto roce bylo rozhodnuto o pořádání Slováckého roku pravidelně každé čtyři roky.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • srpen 2015
  • 10 721 zobrazení
  • 10
reklama