Hledání: Přehlídka dětských souborů

Pro dotaz Přehlídka dětských souborů jsme našli 31 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

obecluzice
Děti Mateřské školy Lužice a Cimbálová muzika Lužice na přehlídce dětských souborů Regionu Podluží v Mikulčicích - 14. 4. 2018
Foto: Pavlína Martinů
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2018
  • 114 zobrazení
obecluzice
Děti Mateřské školy Lužice a Cimbálová muzika Lužice na přehlídce dětských souborů Regionu Podluží v Mikulčicích - 14. 4. 2018
Foto: Petra Lorencová
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2018
  • 108 zobrazení
petr1929
Slovácký rok je národopisná slavnost pořádaná v Kyjově od roku 1921 a patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice. Od roku 1971 se opakuje po čtyřech letech, zpravidla trvá tři dny. Jednotlivé obce slováckého Kyjovska zde představují své lidové kroje a zvyky - jízdu králů (Skoronice), stavění máje (Bukovany) apod. Probíhá také přehlídka dechových a cimbálových kapel, taneční zábavy, jarmark, výstavy, přehlídka dětských souborů, krojovaný průvod aj. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino...). Běžně zde účinkuje přes 3 000 lidí. Na rozdíl od jiných tradičních folklorních slavností v okolí Slovácký rok nevychází z žádné náboženské tradice nebo svátku patrona obce. Členové Sokola a Národních jednot chtěli původně ukázat všechny místní lidové zvyky tak, jak probíhají během celého roku na Slovácku a probudit zájem o slovácké kroje, které se tehdy už značně vytrácely z běžného života. Dodnes tak přispívá k udržování lidových tradic na Slovácku. Vedle Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici nebo vlčnovské jízdy králů patří Slovácký rok mezi nejvýznamnější folklórní události východní Moravy. Jde o slavnosti pouze kyjovského Dolňácka bez účasti krojovaných sborů z jiných regionů.
V roce 2007 počet platících návštěvníků přesáhl 21 000 a vystoupilo zde asi 3 500 účinkujících. V krojovaném průvodu šlo 2 000 lidí ze 33 obcí.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 13.8.2011
  • 623 zobrazení
emikes
BYSTŘICE V OBJETÍ FOLKLORU
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Nechte se objímat folklorem, tak znělo motto devátého Mězinárodního folklorního festivalu Na Rynku v Bystřici. Příkaz nezůstal nevyslyšen. Bystřice ožila, náměstí se znovu stalo pohostinným místem pro místní i cizince.
„Na rynku v Bystřici jsou úvodní slova krásné lidové písničky z Bystřicka. Její další slova jsou pak pro festival rovněž příznačná. ´Vysoká veža´, o níž se v písničce dále zpívá, tedy monumentální věž bystřického kostela, je neodmyslitelnou kouzelnou kulisou pestrého dění, strážkyní náměstí, rynku,“ vysvětlil vedoucí festivalu Petr Stanovský. A právě ve stínu bystřické kostelní věže se na začátku července scházejí soubory z celého světa.
Exotickými hosty se tentokrát stali Indové a Tchajwanci, kteří, jak je zvykem, učili domorodce svému tanečnímu umění. Lidový jarmark, přehlídka dětských souborů a zejména průvod všech krojovaných zpříjemnily Bystřičanům sváteční dny. Festivalouvou pohodu znásobilo letní počasí. Jen málokdy by si přál zopakovat minulou dešťovou variantu, kdy se všechen program odehrával v uzavřené hale.
„Náš festival se stal pevnou součástí festivalového kalendáře Folklorního sdružení České republiky. Pokaždé si k nám najde cestu více než patnáct set diváků! Jsme rádi, že s námi spolupracuje město Bystřice pod Hostýnem a především podnikatelé z našeho regionu, bez kterých bychom tento festival nemohli uskutečnit. Spolupracujeme také s dalšími festivaly na Moravě – Rožnovskými slavnostmi či Jízdou králů v Doloplazech,“ uvedl Petr Stanovský z pořádajícího souboru písní a tanců Rusava, který si letos připomíná šedesát let od svého založení Příznivci místního souboru se mohou těšit na slavnostní celovečerní program, který se uskuteční 26. října v Bystřici pod Hostýnem.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2013
  • 397 zobrazení
bystricko
BYSTŘICE V OBJETÍ FOLKLORU
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Nechte se objímat folklorem, tak znělo motto devátého Mězinárodního folklorního festivalu Na Rynku v Bystřici. Příkaz nezůstal nevyslyšen. Bystřice ožila, náměstí se znovu stalo pohostinným místem pro místní i cizince.
„Na rynku v Bystřici jsou úvodní slova krásné lidové písničky z Bystřicka. Její další slova jsou pak pro festival rovněž příznačná. ´Vysoká veža´, o níž se v písničce dále zpívá, tedy monumentální věž bystřického kostela, je neodmyslitelnou kouzelnou kulisou pestrého dění, strážkyní náměstí, rynku,“ vysvětlil vedoucí festivalu Petr Stanovský. A právě ve stínu bystřické kostelní věže se na začátku července scházejí soubory z celého světa.
Exotickými hosty se tentokrát stali Indové a Tchajwanci, kteří, jak je zvykem, učili domorodce svému tanečnímu umění. Lidový jarmark, přehlídka dětských souborů a zejména průvod všech krojovaných zpříjemnily Bystřičanům sváteční dny. Festivalouvou pohodu znásobilo letní počasí. Jen málokdy by si přál zopakovat minulou dešťovou variantu, kdy se všechen program odehrával v uzavřené hale.
„Náš festival se stal pevnou součástí festivalového kalendáře Folklorního sdružení České republiky. Pokaždé si k nám najde cestu více než patnáct set diváků! Jsme rádi, že s námi spolupracuje město Bystřice pod Hostýnem a především podnikatelé z našeho regionu, bez kterých bychom tento festival nemohli uskutečnit. Spolupracujeme také s dalšími festivaly na Moravě – Rožnovskými slavnostmi či Jízdou králů v Doloplazech,“ uvedl Petr Stanovský z pořádajícího souboru písní a tanců Rusava, který si letos připomíná šedesát let od svého založení Příznivci místního souboru se mohou těšit na slavnostní celovečerní program, který se uskuteční 26. října v Bystřici pod Hostýnem.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2013
  • 177 zobrazení
tymonek
Slovácký rok je národopisná slavnost pořádaná v Kyjově od roku 1921 a patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice. Od roku 1971 se opakuje po čtyřech letech, zpravidla trvá tři dny. Jednotlivé obce slováckého Kyjovska zde představují své lidové kroje a zvyky – jízdu králů (Skoronice), stavění máje (Bukovany) apod. Probíhá také přehlídka dechových a cimbálových kapel, taneční zábavy, jarmark, výstavy, přehlídka dětských souborů, krojovaný průvod aj. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino...). Běžně zde účinkuje přes 3 000 lidí.
Na rozdíl od jiných tradičních folklorních slavností v okolí Slovácký rok nevychází z žádné náboženské tradice nebo svátku patrona obce. Členové Sokola a Národních jednot chtěli původně ukázat všechny místní lidové zvyky tak, jak probíhají během celého roku na Slovácku a probudit zájem o slovácké kroje, které se tehdy už značně vytrácely z běžného života. Dodnes tak přispívá k udržování lidových tradic na Slovácku. Jde o slavnosti pouze kyjovského Dolňácka.
Poprvé byl Slovácký rok uspořádán 14. a 15. srpna 1921 na počest 50. výročí založení místního Sokola. První den se nesl v duchu sokolských oslav. Župních cvičení se zúčastnily sokolské soubory z Francie, Jugoslávie a USA. Druhý den dopoledne sokolská jednota z Vlčnova předvedla Jízdu králů. Odpoledne prošel městem krojovaný průvod a pak na cvičišti u sokolovny byly předvedeny lidové zvyky: Dožínky (obce Ježov, Kelčany, Žádovice), zahájení hodů (Lanžhot), věnec (Bukovany, Sobůlky), stínání berana (Bohuslavice), mlácení kačera (Boršov, Nětčice), šlahačka (Vlkoš), svatba (Milotice, Šardice) a kácení máje (Svatobořice). Slavnosti doplňovala velká národopisná výstava, divadelní představení dramatu Maryša Aloise a Viléma Mrštíků a krojovaná Jízda králů. K popularizaci slavností přispělo i jejich filmování a následné promítání v Evropě i USA. Odhaduje se, že slavnosti zhlédlo až 30 000 návštěvníků. Přítomni byli i někteří zahraniční novináři a spisovatelé.
Pro příznivé ohlasy byl Slovácký rok opakován hned 4. a 5. června 1922, pak 5. a 6. června 1927, 28. a 29. června 1931. Další slavnosti byly plánovány na rok 1939, ovšem kvůli nepříznivé politické situaci nakonec zrušeny. Po pětadvacetileté přestávce se Slovácký rok znovu konal 23. a 24. června 1956, 18. srpna 1957, 1961 a 1971. V tomto roce bylo rozhodnuto o pořádání Slováckého roku pravidelně každé čtyři roky.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • srpen 2015
  • 11 468 zobrazení
Reklama