Hledání

16 vyhledaných výsledků
AKCE -30 % s kódem
Sleva 30 % na
fotodárky.

Bavte se s rodinou nad fotkami.
Kód: SpoluDoma
Karanténa
labacek
Prostory pronajatých prostor oddělení před úpravou.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.4.2009
  • 494 zobrazení
hansdob
  • 9.5.2010
  • 22 zobrazení
caje-susiny
vzpomínka na původní interiér obchodu
foto: Jan Pitálek
více  Zavřít popis alba 
  • 3.6.2005
  • 194 zobrazení
elanus
Největší atrakcí celé oblasti Berchtesgadenu představuje proslulé Orlí hnízdo, hrdě se tyčící na úzkém skalnatém hřebeni ve výšce 1 834 m n. m. Na všech mapách a informačních brožurách tuto horskou chatu najdete pod názvem Kehlsteinhaus.

Klasický scénář návštěvy Kehlsteinhausu začíná jízdou autobusem po strmé, 6,5 kilometru dlouhé silnici, zaříznuté ve skále. Během 15 minut tak nastoupáte 700 výškových metrů! To ale není všechno. Po příjezdu na horní parkoviště vás ještě čeká průchod tunelem vykládaným mramorem a následně jízda luxusním dobovým výtahem dalších 124 metrů. Rázem se ocitnete v honosném sídle, které vybudovali v letech 1937–1938 jako dárek k Hitlerovým 50. narozeninám. Akčnost Hitlerových nohsledů dokládá i fakt, že budova a silnice byly postaveny za pouhých 13 měsíců.

Nyní si můžete prohlédnout původní interiér vytvořený z metr tlustých žulových zdí, kam Hitler, sám trpící strachem z výšek a klaustrofobií, zval významné návštěvy. Hlavní místností je takzvaný oktagon, velká osmihranná síň s krbem, dnes sloužící jako restaurace. K ní přiléhá pokoj Evy Braunové a prosklená galerie s nádherným výhledem. V Kehlsteinhausu se ale nespalo, vše bylo zařízeno jen na denní pobyt návštěv, takže poslední místností je jídelna a toalety.
více  Zavřít popis alba 
227 komentářů
  • 13.7.2013
  • 148 zobrazení
ok1xfj
Tak dnes poslední den z dovolený na tůry a návštěvy. Dopoledne padla volba na zámek Nový svetlov v Bojkovicích. Zámek je v soukr. vlastnictví a slouží hlavně ke komerčním účelům. Můžete si zde pronajmout novomanželské apartmá za téměř 3000 Kč na noc. Zámek je hezký ale z původních interiérů se toho zachovalo málo. Průvodkyně mladá slečna která výklad mele jako kafemlejnek a není jí rozumět. Ale stálo to zato.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.8.2017
  • 57 zobrazení
prompik
Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Mnoho z nich jsou reprezentativními příklady zásahu italského umění do našeho území, případně jeho proměn v prostředí severně od Alp. Proměna gotického hradu na renesanční sídlo se udála především za vlády již zmíněného Zachariáše z Hradce.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 28.4.2018
  • 109 zobrazení
michnov
Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou,
Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry. Navštíveno několikrát - foceno 2.6.2005
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 2.6.2005
  • 81 zobrazení
michnov
Třebíz se nachází ve Středočeském kraji 8 km od Slaného. Jádro obce je vesnickou památkovou rezervací. Nachází se zde Národopisné muzeum a mnoho zachovalích venkovských stavení z 18. a 19. století. V roce 1849 se zde narodil Váslav Beneš Třebízký, známý jako autor historických románů. Ve vesnici si můžete prohlédnout jeho rodný dům, dále pak statek postavený ve slohu selského baroka (tzv. Cífkův), starý obchod, ševcovskou dílnu a další památky. Lákavé a velice zajímavé je to, že ve všech staveních jsou zanechány původní interiéry a předměty. Na zalesněném návrší se také nachází zachovaly pomník V. B. Třebízkého.
Filmaři zde natáčeli několik pohádek a filmů.
Navštíveno a foceno 9.6.2004
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 9.6.2002
  • 121 zobrazení
bimbimbam
Telč (německy Teltsch, latinsky Telcz) je město v okrese Jihlava v kraji Vysočina, 25 km jihozápadně od Jihlavy.
Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou a v neposlední řadě i to, že i nová výstavba 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.
Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry.
(z wikipedie)
více  Zavřít popis alba 
  • 16.7.2012
  • 41 zobrazení
hessyee
První písemná zmínka pochází z roku 1315. Významný datem je rok 1339, kdy Telč dostal do vlastnictví Oldřich z Hradce z rodu Vítkovců.
Historické jádro města patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím na Moravě a v roce 1992 bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Na památkové hodnotě města se podílí i předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou a v neposlední řadě i to, že i nová výstavba 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma, které není narušeno převýšenou panelovou zástavbou.
Dominantou a také nejvýznamnější architektonickou památkou města je renesanční telčský zámek. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesační architektury. Jeho přitažlivost je tím větší, že se zde díky citlivému přístupu majitelů k dědictví minulosti zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry
více  Zavřít popis alba 
206 komentářů
  • 21.6.2012
  • 241 zobrazení
rybicka30
Ty fotky stojí za prd. Počasí bylo ničemné, interiér neumím :-)))

Jako klenot moravské renesanční architektury je označování zámek v Telči. Díky majitelům se na tomto vysočinském zámku velmi dobře zachovaly původní interiéry. Mnohé z nich jsou reprezentativním příkladem zásahu italského umění na naše území.

Z původně gotického hradu nechal v 16. století udělat jeho majitel Zachariáš z Hradce renesanční sídlo. Přestavba probíhala ve dvou etapách pod vedením italských mistrů. V některých zámeckých prostorách se zachovaly sklípkové klenby s původní dekorativní výzdobou.

Nejmajestátnějším interiérem celého zámku je Zlatý sál, který prostupuje celý trakt nověji vystavěného severního paláce. Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku.

K zámku patří také Kaple Všech svatých s bohatou a náročnou výzdobou. Slouží jako poslední místo odpočinku Zachariáše z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Valdštejna. Pozornost návštěvníků si zaslouží jak výpravná štuková výzdoba, tak ornamentální a figurální renesanční malba.
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • 15.4.2017
  • 92 zobrazení
mona75
Kostel svatého Vintíře je římskokatolický farní kostel v Dobré Vodě u Hartmanic. Je jediným kostelem na světě zasvěceným Vintířovi a jediným se skleněným oltářem.
Kostel dal v roce 1706 postavit baron František Karel Villani na místě původní dřevěné kaple z roku 1618, která zde podle archeologických výzkumů stála již ve 12. století. Byl postaven do roku 1734, v poslední etapě do roku 1777 byla postavena věž. Po druhé světové válce byl kostel v hraničním pásmu a byl využíván jako stáj a skladiště dělostřeleckých granátů. Obnoven a znovu vysvěcen byl roku 1995, při výročí 950 let od smrti sv. Vintíře.Z původního interiéru se mnoho nezachovalo. Město Hartmanice započalo v devadesátých letech 20. století s jeho renovací. Tehdejší místostarostka města, Zuzana Jonová přišla s návrhem projektu na skleněný oltář, který měl podle její myšlenky svým materiálem navázat na sklářskou tradici Šumavy a připomenout také ve svém ztvárnění postavu patrona kostela, sv. Vintíře. Zuzana Jonová s tímto návrhem oslovila sklářskou výtvarnici Vladimíru Tesařovou, která se v té době do Dobré Vody přistěhovala. Po konzultacích s diecézí vytvořila pak nový oltář ze skla, o váze 15 tun. Později v její dílně vzniklo daších 14 skleněných plastik křížové cesty, skleněná socha sv. Vintíře v životní velikosti a dvoutunový betlém.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 25.9.2019
  • 40 zobrazení
krasnybyt
Nabízíme ke koupi atypický byt v centru Ostravy s nezaměnitelnou atmosférou – „byt milovníka umění“. Prvorepublikový komfort a ideál bydlení představuje velkorysá dispozice bytu na ploše 146 m2. Milovníka umění potěší ústřední anglická hala. Dochovaný táflovaný interiér s vestavěnou knihovnou, trámovým stropem, krbem
a vitrážovým oknem „bow window“ účinkuje v dokumentárním televizním seriálu „Šumná města“. Prosluněné a vzdušné obytné pokoje s krásnými okny do ulice, prostorná koupelna a kuchyň zorientované do dvora poskytují dokonalé pohodlí. K vybavení náleží předsíň, dvě úložné komory, spíž a samostatné wc, vytápění je dálkové.
Byt se nachází ve 3. podlaží solidního bytového domu s obchodním parterem v klidné ulici Tyršově. Dům projektuje koncem 20. let 20. století renomovaný ostravský architekt Ernst Körner, který se podílí i na tvorbě původních interiérů pro soukromou klientelu. V současnosti patří k vybavení domu nový výtah, společné prostory jsou po rekonstrukci.
Jako architekti máme bytovou jednotku v osobním vlastnictví, užíváme ji k bydlení i k tvorbě. Preferujeme nadčasové hodnoty, milovníku umění nabízíme originál, který přesvědčivě reprezentuje, inspiruje i uspokojí nejnáročnější požadavky. V případě zájmu nabídneme architektonické služby při tvorbě nového osobitého interiéru.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 8.3.2015
  • 355 zobrazení
dolfas
Národní přírodní památka Pravčická brána je největší přirozená pískovcová skalní brána na našem kontinentu. Je nejznámějším a nejobdivovanějším skalním útvarem Českého Švýcarska a symbol celé oblasti.
Pravčická brána je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Dno Pravčické brány leží v nadmořské výšce 415 m. Její rozměry jsou úctyhodné: rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m, šířka 7-8 m a minimální tloušťka 3 m. Vrcholová plošina brány je 21 m nad jejím dnem.
Velká návštěvnost Pravčickou bránu ohrožovala, proto byl vstup na vlastní skalní most v roce 1980 uzavřen a pískovcový útvar zpevněn speciální směsí s pryskyřičnou přísadou. Přístupné ale zůstaly skalní vyhlídky v jejím bezprostředním okolí. Je z nich krásný pohled nejen na bránu, ale i na další dominanty Českého a Saského Švýcarska.
Na místě původní chatrče z dubové kůry, poskytující jednoduché občerstvení byl v roce 1881 vystavěn malebný výletní zámeček Sokolí hnízdo s restaurací. Dodnes se v objektu dochovaly původní interiéry – v přízemí je stylová restaurace vyzdobená původními malbami a v prvním patře se nachází muzeum národního parku.
K Pravčické bráně se dostanete pouze pěšky a připravte se na dlouhý a namáhavý výstup.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 5.7.2017
  • 76 zobrazení
bele
ALB 1241
Podle slov průvodkyně málokterý návštěvník prostor ZOO Lešná využije i k návštěvě zámku, přitom nádherné a původní interiéry zámku patří mezi nejkrásnější v České republice. Neumím si představit pocity majitelů, když museli toto své pohádkové sídlo opustit. Interiéry zámku byly velmi komfortně a draze vybaveny. Přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovili vídeňští mistři z mořeného slavoňského dubu, nábytek se vozil z Londýna, látky pro čalounění z Paříže. Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné a prostorné koupelny se splachovacími toaletami, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. I místní ZOO bylo touto rodinou de facto založeno

Historie zámku Lešná začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Hrad získali i s panstvím v roce 1724 hrabata z rodu Seilern-Aspangů. Moc na Moravě nepobývali a koncem 18. století zchátralý hrad opustili a nechali si na místě zvaném Lešná postavit pohodlné reprezentativní šlechtické sídlo . Se stavbou začali v roce 1804 a dokončena byla v roce 1810. Následně sloužila hraběcí rodině jako letní sídlo – přes zimu Seilernové pobývali na svých statcích v Rakousku. V roce 1886 byla budova starého zámku stržena a na jeho místě byl v letech 1887 - 1894 vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu - novogotiky, novorenesance a novobaroka. Stavbu zámku řídil autor projektu, vídeňský architekt Johann Mick. Pohodlný zámek se stal sídlem rodu Seilernů až do roku 1945.

Za zmínku stojí romantický anglický park, který dodnes obklopuje zámek a který vznikal někdy v letech 1884-1888. Park patří k k dendrologicky nejcennějším zámeckým parkům celé Moravy, je zde 1150 druhů vzácných dřevin, z nichž některé dosahují stáří až 270 let. Park je nádherný spoustou květin, jezírek, vodotrysků a vodopádů. I místní ZOO bylo touto rodinou de facto založeno, už v roce 1804 začal hrabě Josef Jan Seilern s chovem bažantů na návrší zvaném Leschna. Po přestavbě sídla na nový zámek v roce 1894 zde byl zaveden chov koní . Krásné stáje byly vidět v albu ZOO Lešná.

Celý komplex je majetkem města Zlína.
více  Zavřít popis alba 
85 komentářů
  • červenec až prosinec 2018
  • 134 zobrazení
straansky
Městský hřbitov v Trutnově, byl založen v roce 1875. Do té doby se pohřbívalo na starém hřbitově
nedaleko kostela Narození Panny Marie, kde dnes stojí budova městského úřadu. Pro chudé obyvatele, sebevrahy a padlé vojáky byl určen další starý hřbitov, ležící v Kryblické ulici, v místě, kde je dnes parčík před domem s pečovatelskou službou. Oba tyto hřbitovy byly z hygienických a hlavně z kapacitních důvodů zrušeny a jejich prostor těsně před r. 1890 zrekultivován. Placené a udržované náhrobky byly kompletně přesunuty na nový hřbitov, historicky cennější pomníky a náhrobní desky z 16. až 18. století také. Ty nalezly své místo v roce 1887 nejprve na západním konci hřbitova a kvůli pokračujícímu chátrání pak od roku 1924 ve vstupních průchodech po stranách kaple. Po přeměně kaple na obřadní síň v roce 1998 pak byly čtyři náhrobní desky umístěny uvnitř a zbývajícím byly vyhrazeny poslední dvě již neobsazené hrobky vpravo od kaple. Plocha hřbitova byla od samého počátku obklopena kamennou ohradní zdí a byla na ni vytyčena síť cest s alejemi. V průběhu sta let se hřbitov nekolikrát rozšířil jihozápadním a severozápadním směrem, až do své nynější podoby o rozloze 5,3 ha. Nejstarší část hřbitova upoutá především honosnými hrobkami podél obou kamenných ohradních zdí, plochu vzniklou na západ naopak romanticky utváří jehličnatý hájek s hrubě opracovanými kříži. Zde leží také památník v podobě balvanu s kovovou tabulkou, připomínající jezdeckou srážku rakouských a pruských dragounů ve válečném roce 1866, která se odehrála na polích mezi Královédvorskou a Volanovskou silnicí. Až do roku 1912 stál památník volně, mimo plochu hřbitova. Od roku 1912 se i v Trutnově povoluje pohřeb žehem a posléze vznikají první urnová oddělení. Až do stavby krkonošského vodovodu v roce 1902 byl nedostatek vody na zalévání květin, hřbitovní studny v horkém létě nepostačovaly. S odsunem původního německého obyvatelstva po roce 1945 ztratilo mnoho starých hrobů pravidelnou péči a zaniklo. Náhrobky byly dlouhé roky rozvalené. Od roku 1993 se plocha hřbitova postupně upravuje a pravidelně udržuje. Opuštěné hroby postupně mizí a jsou rekultivovány na nová hrobová místa. V r. 2004 bylo na hřbitově nainstalováno stylové osvětlení a rekonstruován vodovod.

Areál hrobek trutnovských továrníků a význačných měšťanů tvoří monumentální vstup na hřbitov. Byl vystavěn podle projektu Adolfa Bohatého v roce 1875. Tak, jak se jednotlivé části obsazovaly, byly dotvářeny v duchu právě platného a módního uměleckého slohu - přibyla sochařská výzdoba od vídeňských umělců Tillgera, Nattera a Francouze Printempse, obklady stěn z umělého mramoru a cenné kované mříže od uměleckého záměčnictví Nehr z Vídně. Krajní přízemní budovy byly určeny pro technické zázemí včetně bytu hrobníka a pro pohřební službu, založenou v témže roce. Kaple svatého kříže je středem pomyslné kolonády s hrobkami. Je vestavěna v novorománském slohu z červeného pískovce, nároží a ozdobné ostění oken je provedeno z odolnějšího pískovce světlého. Vysoké průčelí kaple, obrácené do hřbitova, je zakončeno čtyřbokou zvoničkou rovněž z pískovce. Je v ní zavěšen zvon - umíráček. Kaple se využívala pro pohřby až do 70. let 20. stol., pak už sloužila jen jako skladiště pohřební služby a postupně chátrala. V důsledku této devastace a následné přestavby na obřadní síň v 2. polovině 90. let 20. stol. zůstaly zachovány z původního interiéru kaple pouze lavice. Vysoký hlavní oltář v rokokovém slohu byl demontován a nahrazen katafalkem s výtahem na rakve. Levá krajní budova byla v roce 1968 přestavěna na smuteční síň pro civilní obřady. Necitlivá úprava v duchu tehdejší doby a nekvalitní práce se nakonec podepsaly na rychlém chátrání, což spolu s narušenou statikou stropů bylo hlavním důvodem k velkoryse pojaté přestavbě, ukončené v roce 1999. Stará budova byla nahrazena novostavbou, respektující svým vzhledem architekturu sousedních hrobek. Nová budova je administrativním a technickým zázemím správy hřbitova, je zde i obchod s prodejem květin. V 80. letech 20. stol. zanikla již neexistující protilehlá budova při rozšiřování Husitské ulice.
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • červen až říjen 2012
  • 187 zobrazení