kobylinec
Kobylinec jako předkapela Paradoxů na letním parketu Mokřice u Krásné Hory n. Vl.
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 12.6.2011
  • 52 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
paradoxy
  • 11.6.2011
  • 303 zobrazení
jirka-suchomel
Trochu paradox...Samota, kde je komplex opuštěných budov, a ta která je díky požáru v nejhorším stavu, je paradoxně ta nejstarší...
více  Zavřít popis alba 
  • 2.1.2021
  • 92 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
emikes
Náš covidový příběh
Psáno 27.9.2020
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Kdo nezažil covid, neuvěří!
Jak byste se asi cítili, kdyby vám před půlnocí přišla SMS, že Vaše dítě je pozitivní na Covid -19? Že jste doteď neznali nikoho, kdo ten koronavir má? Tak si představte, že teď ho máte doma, je to vaše nejmilejší, je to vaše dítě. Jediné, co vás v tu chvíli zajímá, je zdraví vašeho dítěte a vašich nejbližších.
Náš covidový kolotoč začal 11. září, kdy jsme se dozvěděli, že celá třída mé dcery jde do karantény. Vlastně bylo to už krátce po skočení prázdnin, šeptandou šlo, že tu v Bystřici covid řádí. Obavy se naplnily týden po nástupu do školy. To už někteří žáci pro jistotu zůstali doma.
Ani ve snu mě ale nenapadlo, že právě moje dítě napadne ten virus z Číny. Už nepátráme, odkud se ta nákaza vzala, ale co teď budeme dělat? Naštěstí v takové situaci nejste sami, je tu minimálně dalších 40 rodin, které prožívají totéž – zmatek, chaos, nejasné nebo žádné informace… psychika dostává zabrat. Výsledky testů, to je loterie…negativní? Pozitivní?
Koho znám, všichni jsme najednou v karanténě, celé rodiny. Zkušenosti máme otřesné. Kdo nezažil, neuvěří, jaký je to kolotoč. Proto nebudu podrobně popisovat hodiny a dny čekání na telefon z krajské hygienické stanice a pak čekání na vystavění e- žádanky na test. K lékařům, pediatrům ani obvoďákům se nedovoláte třeba celý den, linky se žhaví, nikdo nic neví, informace jsou i protichůdné. Všichni potenciálně nakažení se musí z Bystřicka trmácet do okresní či krajské nemocnice na testy, čeká se hodiny ve frontě, infekční se zdravými.
Nejpoužívanější slova těchto dnů hygiena, test, pozitivní a karanténa. To čekání a pochybnosti - nezvládnutý chaos. Mnoho z nás, zavřených doma bez potvrzení, zda jsme vůbec infikovaní, si říká, že je lepší být pozitivní a mít už to za sebou. Máte totiž jistotu, že dalších 90 dní se nedostanete do další karantény.
Naštěstí je nám všem dobře po fyzické stránce, ale psychika začíná haprovat, díky těm šíleným průtahům. Jsme naštvaní, zavření doma a nemůžeme s tím nic dělat. Naše výdělky budou poloviční, ti, kdož pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, nedostanou vůbec nic.
Covid neřešíš, dokud se tě netýká osobně.
Jarní celostátní karanténa byla sranda proti té opravdové. Fakticky nemůžete nikam mezi lidi. Ani do obchodu, zkuste to vydržet 10 dní bez nacpaného mrazáku ( díky sousedi). Zkuste vydržet celou dobu s dětmi zavření v bytě. Covid vás vyřadí z běžného života. A nakonec do nebe volající paradox – naše pozitivní ratolesti už lítají po venku, zatímco my, jejich rodiče, máme ještě tak na dva dny zaracha od hygieny ( než vám oznámí výsledek druhého testu).
Byl to fičák! Doufejme, že to nejhorší máme na Bystřicku za sebou. Koronavirové příběhy lidí z našeho regionu jsou si podobné. Každý ho prožívá po svém. Ale už neděláme ramena ani se netváříme, že se nás tento problém netýká.
Sbohem covide, sbohem karanténo! Doufám, že nám znova nezkřížíš cestu.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.10.2020
  • 678 zobrazení
mira18
19. ročník benefičního open air na podporu útulků na Ústecku, tentokrát v Cyklokempu Loděnice.
Skvělá akce, výborní učinkující, skvělí lidé v obsluze, pohodoví diváci, skvělé prostředí, vynikající (no, lepší než déšť) počasí, ... prostě velká paráda! Jen škoda, že přišlo tak málo diváků.

kapely: Paradox, Sorry Holka, Brajgl, Znouzectnost, Skavare, Algaes, Malá modrá obluda, Černý pepr, Kpt. Krab, Hot Pants, A New Chapter, Točílas, IDIO & IDIO a UDG

divadlo: Sex Culomets

útulky: Útulek PSÍ DOMOV Řepnice u Litoměřic, Felisicat, z.s. - ústecký kočičí spolek, Centrum pro zvířata v nouzi při ZOO Ústí nad Labem

video: https://youtu.be/-adqHTK9J14

#útulek#fest#festival#hudba#ustinadlabem#kapely#shelter#fest#music#bands
více  Zavřít popis alba 
  • 8.8.2020
  • 315 zobrazení
jimet
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2020
  • 262 zobrazení
cusima
Je to paradox. Člověk cestuje do Chorvatska, Maďarska, Polska, na Slovensko a nakonec zjistí, že ta nejhezčí místa má vlastně přímo za humny...Bukovanský mlýn je areál, kde se člověk vrátí o desítky let zpět. Místo má skvělou atmosféru, pramenící z použitých přírodních materiálů, okolní přírody i skvělého přístupu personálu. Určitě jsme tu nebyli naposled...
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 3.11.2019
  • 100 zobrazení
tenjemuj
Vojta Kiďák Tomáško zpívá ve své Baladě z hor: Byl podzimní nevlídný den a na horách už ležel sníh..., ale ono to ještě nebylo tak hrozné, jen jsem si vyrazil k Sázavě a zdejší mlhy se nenechaly sluncem rozpustit. Zase mi to až tak nevadilo, protože jsem měl za cíl trasu kolem zlatorudných štol, podél řeky Sázavy projít zdejšími legendárními osadami a nasát atmosféru jejich zašlé slávy. Z vyhlídky Třeštibok i Hadí skály jsem navzdory mlze viděl co jsem potřeboval a Pikovickou jehlu si prohlédnout v klidu zblízka a ne si ji jen nechat mihnout za oknem z jedoucího vlaku, popř na ní zírat z dálky pohledem z druhého břehu. Při návratu do Jílového u Prahy jsem se zastavil u rozhledny Pepř. I když je na ní volný vstup, pochopili jste, že jsem kvůli mlžnosti na ni nevystoupal. Paradoxem je, že návrat z výletu, tj. z Jílového u Prahy, se během dvou ujetých kilometrů mlha rozplynula, obloha zmodrala, a já jsem se za krásného slunečního odpoledne vracel domů
více  Zavřít popis alba 
153 komentářů
  • 24.10.2019
  • 213 zobrazení
jackal001
Jacob’s Wall
Parker Heyl bystře a důmyslně rekontextualizuje koncept hyperrealismu francouzského sociologa a filosofa Jeana Baudrillarda stejně jako odkazuje na pojetí umělecké zakotvenosti a pocitu přítomnosti při konzumaci uměleckého díla v reálném čase, jak jej známe od německého teoretika masové kultury Waltera Benjamina. Překlad informací z hmotného do nehmotného digitálního světa není podle tvůrce beze ztrát, protože dílo přichází o svou auru, kontext, neboli teď a tady. Projekt Jacob’s Wall tak vyjadřuje touhu překonat naši současnou fixaci na dovednosti softwaru a bezmeznou víru v digitální nehmotný svět, v němž se fyzická práce odsouvá na druhou kolej. Klávesnice, myš a dotykový displej se staly univerzálním nástrojem pro každou správnou současnou kariéru. Ruční výroba byla zatracena a obyvatelé moderních měst přicházejí o dovednosti, které byly dříve zcela běžné. Budoucnost, ke které se díky neustálým technologickým inovacím přibližujeme stále rychleji a rychleji, je světem, v němž dochází k postupné marginalizaci významu skutečných předmětů ve prospěch velebení jejich slabších virtuálních kopií, neboli simulaker. Cestou, jak z toho všeho ven, může být jakási technotopie. Utopie, jež by neexistovala pouze virtuálně, ale také materiálně. Instalace Jasob’s Wall je ztělesněním této rozostřené hranice mezi virtuálním a hmotným či skutečným. Vrací se k silné analogové estetice, tentokrát však vytvořené pomocí moderní digitální technologie.
Ottantanove
Revoluci lze přisoudit nejrůznější významy. Společnost formuluje jasný postoj a stojí na počátku velké změny. Utváří se nové a lepší podmínky pro národ. A právě z těchto předpokladů vychází některé základní tvary videomappingu Ottantanove, neboli z italštiny do češtiny přeloženo, osmdesát devět. Studio Illo totiž nechává diváka postupně procházet několika různými obdobími české historie, a to včetně rozpoznatelných a emocionálních momentů spojených se sametovou revolucí. Videomapping pokrývá čtyři zásadní dějinné etapy. Začíná diktátorským Režimem, jemuž je nutné se vždy a za všech okolností postavit, pokračuje Revolucí, za kterou lze poděkovat především lidem samotným a Evolucí, jež nese příslib lepšího života. Poslední fáze může být jediná: Budoucnost tvořená jasnými veselými barvami. Nezapomínat, poučit se. Uvědomovat si, co se stalo v minulosti, a porozumět tomu, co se děje v současnosti… To je totiž nakonec asi ten nejlepší klíč k budování lepší budoucnosti.
Space & Possibilities
Každý prostor má svou vlastní identitu. Svůj historický význam i genia loci, který z něj doslova sálá. To se však může změnit. Světlo a zvuk mohou prostor, jak jej známe, zcela proměnit. Pohyby světla a stínu vytvářejí choreografii, jež vede k paradoxu ve vnímání. Hranice mezi prostorem a vnějším světem se stávají nezřetelnými. Vše se rozostřuje. Vzniká tak prostor v prostoru a snad i prostor za prostorem. Čas se stává akcí i reakcí. Viditelný povrch se proměňuje. Jsme schopni začít vnímat vnitřní svět, dívat se za bariéru fyzického prostoru. Pronikáme do hlubších vrstev. Prostor se rozlévá do stále méně zřetelné až beztvaré podoby a jakési nadčasové, futuristické tekuté identity, jež nemá pevné kontury, hrany, začátek ani konec. Čas se mění v nikdy nekončící bezčasí a prostor v bezbřehé neomezené možnosti. Je jen na nás a našem vědomí, kam až dokážeme dohlédnout.
Reflexe
Podporu mladého českého umění považuje Signal Festival za zcela zásadní. Již třetí rok jsme tak vyhlásili grantovou otevřenou výzvu Signal Calling, letos nově pořádanou s partnerem PrusaLab. Vítězný projekt Reflexe zaujal svou hloubkou a promyšleností. Objekt se skládá z pohyblivých zrcadel, která odrážejí a proměňují okolní svět. Divák, jenž přistupuje na osvícené jeviště, se stává součástí uměleckého díla. Jeho odraz v zrcadlech je postupně proměňován, fragmentován a dáván do nečekaných nových souvislostí. Rodí se tak sci-fi objekt, jenž návštěvníka pohlcuje a tvaruje dle svého vlastního scénáře. Vzniká nejen esteticky působivé umělecké dílo, ale rovněž prostor pro vlastní zamyšlení se. Reflexe obrazů symbolizuje reflexi minulosti. Fluidně vlnící se plocha zrcadel rozmělňuje skupinu zvídavých diváků na jednotlivé pixely. Jeden se stává obrazem druhého. Okolí pohlcuje a spojuje nás všechny. Jsme jen fragmentem společnosti, který nikam nezapadá a není ukotven? Nebo jsme součástí něčeho většího, shlukem pixelů, které se organicky přeskupují podle toho, jak na ně působí vnější neuchopitelné vlivy? Instalace symbolizuje most mezi jedincem a společností. Zdaleka nejdůležitější je však jejich vzájemný vztah. Reflexe toho současného, budoucího i historického. Revize minulosti totiž spočívá především v revizi každého z nás.
Simbio
Simbio neboli symbióza, simulace, biologie či interakce. Boleslavského velkoformátové multiprojekce často odkazují k dynamickému vztahu člověka a přírody, nebo lépe řečeno způsobu, jakým moderní technologie, jež používáme, přírodu ovlivňují. Je snad možné, že se nám pomocí těchto technologií povede jednou pochopit přírodu? Že budeme schopni odhalit fungování biologických organismů a rozplést jejich složité symbiotické vztahy? Dokážeme vůbec někdy vytvořit technologii, která snad bude chytřejší, schopnější, důmyslnější či efektivnější, než jsou organismy vytvořené samotnou evolucí? Inspirace pro tuto interaktivní instalaci, do které se může každý hravě zapojit, sahá až kamsi do šestnáctého století. Umělec se totiž nechal ovlivnit známými rostlinnými zátišími italského manýristického portrétisty Giuseppe Arcimbolda. Výchozím bodem pro projekt jsou totiž naskenované přírodní objekty a organismy, jež jsou následně algoritmicky seskupené do nových formací. Symbióza se tak proměňuje v čase a prostoru. Z něčeho pradávného, starého a organického vzniká zcela nové a digitální .
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2019
  • 27 zobrazení
kozel83
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2019
  • 71 zobrazení
handysto
Stavitel vily Moses Löw-Beer vlastnil ve Svitávce od roku 1839 přádelnu vlny (další továrny měli Löw-Beerovi např. v Jimramově, Brně, Německu a Rakousku). Zámeckou Velkou vilu (zámecká dispozice se projevuje v hmotě stavby i jejím měřítku a průčelích, stejně jako v uspořádání rozlehlého parku). Součástí celého parkového areálu se postupně staly také Malá vila z roku 1906, květinový skleník, včelín, kuželna, garáže, tenisový kurt a koupaliště (ne vše zůstalo zachováno do současnosti). Ve velké vile bydlel Benno Löw-Beer s manželkou Hansi a třemi dětmi a Rudolf Löw-Beer s manželkou Editou a dvěma dětmi. Až později zde měl svůj byt se soukromou expozicí Fritz Löw-Beer s rodinou. A je paradoxem, že veškerý majetek rodiny, jejíž mnozí členové během II. světové války zahynuli v nacistických koncentračních táborech, byl kompletně znárodněn hned po roce 1945.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 11.8.2019
  • 75 zobrazení
jimet
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2019
  • 289 zobrazení
honzastepan
Klimatický paradox (pěkné počasí v přítomnosti Štěpána Pohanky)
více  Zavřít popis alba 
  • listopad 2018
  • 48 zobrazení
pavel2015
Veselá Hi-Tech
Ještědská hřebenovka

Veselý Liberec s prodlouženým účinkem :-D

Již přesun z Prahy do Liberce nebyl úplně běžný. Žlutý, Flixbus, auto. Slečna vedle mě ochotně vyšla vstříc a Květa se ze zadní části autobusu přesunula dopředu. Povídání ustalo až před Libercem kocháním Ještědu, Květa krátce dala řeč se známým z sa, který úplně náhodou seděl přes uličku vedle nás a dal sólo túru na opačnou stranu.

Bylo nás šest. Na začátku. Na konci česká klasika. Bylo nás pět. Jana s větrem o závod hnala výškové i vzdálenostní kiláky. My lenoši jsme si užívali sluníčka, výhledů a hi-tech parádiček. Ať již z vlastních zásob - dron, Peakfinder či kolemjdoucích tatínků závodících s RC modely kdo vyjede po kamenité stezce až nahoru pokud možno bez poponášení. Žasnutí, co vše teréňáci zdolaly, neznalo mezí.

Karolína z Flixbusu bude přidána mezi účastníky až ji přijde potvrzovací mail z webu sa. Několik pokusů a Miro Žbirka zpívá: Nechodí, stále nechodí ... Takto nás překvapila na nádraží v Liberci a báječně mezi nás zapadla. Byla uvedena do ajťáckého světa a patřičnými hovory H.

Bylo úplně jedno kdo v jaké náladě dorazil do Liberce. Neb opravdu hodně veselý řidič nás všechny nakazil a dobrá nálada vydržela celý den až do měsíčně srpkovitého závěru. Dětem rozdával lízátka, v dobrém dlouhou frontu komandoval k nachystání drobných. Místní jej znají a tak se paní nedala odbýt větou, že je místo už jen v kufru. Paradox dnešní doby. Veselá nálada se nenosí a na takto postižené se volá policie by provedla test na alkohol a drogy. Po ranní bílé čokoládě byly všechny výsledky negativní. Když hlaholil vzlétáme a za příplatek pět korun bude cesta kolem světa nám průpovídka došla až když kruhový objezd obkroužil celý navíc. Dlouhou dobu jsme kopírovali koleje s vedením, tož se nabízela logická otázka zda na Ještěd jezdí šalina. Na Zugspitze normálka jezdí vlak a je to jinčačí krpál.

Z mnoha otevřených hospod jsme zakotvili uprostřed dne v jedné, kde jsme náhodou přisedli k mladé slečně s navrátivšim se přítelem. Zapředený společný hovor nebral konce ke spokojeností na obou stranách. Skvělá bašta rychle zmizla následujíce čas dronů. Teda jednoho, ale byl všude a vše řádně dokumentoval. My šťastnější z nás jsme nad ním převzali kontrolu posílajíce dron od nás, k nám, otáčet se a tak. Mno občas jen blikal červeně, zeleně a na naše posunky kašlal z vysoka. Teda pokud to dron umí. Pro náhodné kolemjdoucí to asi vypadlo jako jogínské cvičení. Lidská, pěticípá hvězda na louce se závětřím byla nízce přelétnuta a nafilmována se závěrem z velké výšky. Až jsem si říkal by jej nevzal fičák nad korunami stromů.

Maje odvoz záležejícím jen na nás, lelkovali jsme kde se dalo, blbnuli jsme kde se dalo a na lanovce mimo provoz jsme prostě nasedli. Šplhali po žebříku, kšiltovky odhazovali v dál a tak všelijak. Nutno dodat, že jsme vše řádně řádně vrátili do původního stavu a sedačku sbalili zpět jak byla.

Noční závěr byl v pohodě. Lesem nelesem, polem, nepolem. Stali se z nás světlonosiči a maponosiči neb část trasy prostě nebyla značená. Na louce nebylo na co. Vyplašili jsme jedno středně velké zvíře. Srnka? Divočák? Nikdo neví, ale bálo se nás to více než my jeho.

Tak my už jdeme do finále a za všechno vážně dík.
https://youtu.be/V3DByaG2M_w?t=57

Sumasumárum. Skvělý den s báječnou partou. :-)

P.S.
Když Hi-Tech výlet, tož nemůže chybět záznam trasy. ;-)
https://mapy.cz/s/38gzC
více  Zavřít popis alba 
  • 14.10.2018
  • 92 zobrazení
tenjemuj
Konečně jsem si udělal čas a vyrazili jsme s Hankou do "mých" Jizerek. Byl to trochu paradox, že námi zvolená trasa byla takřka liduprázdná, ale na druhou stranu se musím pozastavit nad tím, kam až jsou někteří "turisti" schopni dojet autem, aby to měli co nejblíže cíli... Chtěl jsem cestou navštívit některé pomníky, kterých je v Jizerkách mnoho a mnohdy jsou skryty mimo cestu v lesních tišinách. Říkal jsem si, že horké léto některá místa vysušila a budu se moci k nim dostat blíže k nafocení. Nakonec jsem to vzdal a odložil na jinou dobu. Počasí bylo polojasné, příjemné, šmajdli jsme 19 km
více  Zavřít popis alba 
79 komentářů
  • 18.8.2018
  • 235 zobrazení
biblos
Další z výprav za hledáním pozůstatků místní minulosti - ke zbytkům kolaborantovy chaty. Výchozí bod - okraj lesa ve Vinařicích - Tuháni.Část lesa byla kvůli vojenské střelnici v minulosti oplocená, dodnes o tom svědčí pozůstaky po sloupcích plotu, zarostlé pletivo nebo jizvy stromů, které jim udělalo napnuté ocelové lano.

(Převzato) Nad údolím Krnčí, na zcela opuštěném místě lze najít zbytky chaty, která patřila MUDr.Františku Sladkému.Revírnímu lékaři, ale především člověku jenž kolaboroval s nacisty a má na svědomí tisíce životů obyvatel Kladenska a Slánska. Paradoxem je, že právě on ohledával oběti, které nacisté zastřelili na střelnici pod jeho chatou.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 31.7.2018
  • 79 zobrazení
darthvikta
  • březen až duben 2018
  • 51 zobrazení
strouhalovajana
Snad poslední zuřivé vypětí letošní zimy jsem strávila na Třeboňsku, kam jsem se už dlouho chtěla podívat. Paradoxem je, že od nás, z oblasti bez sněhu, jsem se vypravila do učiněné sibérie - já, takový "milovník" sněhu! :-)
více  Zavřít popis alba 
115 komentářů
  • březen 2018
  • 165 zobrazení
fuskydus
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2017 až leden 2018
  • 219 zobrazení
m-42
Kategorie: makrozvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 3.12.2017
  • 9 zobrazení
m-42
Kategorie: makrozvířata
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 12.11.2017
  • 29 zobrazení
rexmilan
  • 27.10.2017
  • 50 zobrazení
svane
nafoceno svane

Dnes přivítala Zašová na cestománii pana Martina Sudoru, který poutavě vyprávěl o svých zážitcích z cesty. Nechyběla ani spousta fotografií.
Foceno s vysokým ISO - 5 fotografií s ISO 6 400
více  Zavřít popis alba 
  • 12.10.2017
  • 79 zobrazení
Reklama