Hledání

5 392 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
laryalbi
Nádherná oáza klidu, kde se pojí příroda se světem zvířecím a lidským momentem. Učaruje a pocit, který ve Vás zámecká obora v Blatné zanechá je jedním z nezapomenutelných pocitů. Vodní zámek Blatná se zámeckým parkem o rozloze 42 ha se nachází cca 95 kilometrů směrem na jih od Prahy. Při představě, že tento park navštěvovali už lidé za dob Ferdinanda Hildprandta a od dob 19. století uplynulo spoustu času, je lákavou výzvou, že i Vy zde můžete zanechat svůj otisk šlápot – kroků a připojit se k všem, co přišli obdivovat jedno z nejpůvabnějších míst tohoto regionu. Celý park je protkán potůčky, mostky a cestičkami s nádhernými alejemi. Volně pobíhající pávy se svou elegancí a krásou pestrobarevného peří, stádo daňků skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou tak krotcí, že se nechají pohladit a přijmou od vás i nějaký ten pamlsek jenom přidají na pocitu okouzlení.
více  Zavřít popis alba 
  • ve čtvrtek
  • 5 zobrazení
  • 0
zsveverskabityska
Výukový program peří, chlupy, šupiny, v Bystrci
více  Zavřít popis alba 
  • ve čtvrtek
  • 10 zobrazení
  • 1
loudavetlapky
Dalších 7 vrcholů Bílých Karpat, tentokrát z Nedašova. Zdrhnout z města do hor před vedrem byl fantastický nápad, v lese bylo luxusně...
PR Jalovcová stráň
13. Kaňúr 791 m n. m.
14. Kosák 766 m n. m.
15. Okršlisko 769 m n. m.
16. Cikán 744 m n. m.
17. Průklesy 835 m n. m.
18. Holý vrch 830 m n. m.
19. Kršlisko 733 m n. m.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • minulou neděli
  • 23 zobrazení
  • 4
loudavetlapky
PR Drahy, PR Dolnoněmčanské louky, NPR Porážky, NPR Javorina. Sluníčko střídal déšť, noha nohu, tlapka tlapku, krása nádheru a najednou jsme měly za sebou nějakých 38 kilometrů...
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • minulou neděli
  • 15 zobrazení
  • 2
iva-63
Stráž nad Nežárkou - rybníky Zadní loviště - rozc. U Staviště - Stříbřecký most - pomník Emy Destinové - PR rybníky u Vitmanova - Holičky - Třeboň (20,5 km)

Další výlet na Třeboňsku jsme začaly ve Stráži nad Nežárkou, protože jsme usoudily, že k všobecnému poznání Třeboňska patří i návštěva míst, kde žila slavná operní pěvkyně Ema Destinnová. Zámek je v soukromých rukou a je přístupný jen v létě. Nikdy dříve prý přístupný ani nebyl, současná majitelka zde vytvořila mimo jiné expozici nejen Emy Destinnové, ale i další expozice vztahující se ke slavným hudebníkům.
Hlavním smyslem výletu byly nicméně rybníky u Vitmanova, přírodní rezervace, z které se mi ani nechtělo odejít. Patří k těm místům na Třeboňsku, kam rozhodně musím znova.

Mapa: https://mapy.cz/s/hatolovaje
více  Zavřít popis alba 
61 komentářů
  • minulý čtvrtek
  • 53 zobrazení
  • 12
iva-63
Záluží - pískovna Jitra - Borkovická blata - Mažice (12,5 km)
+ Soběslav + Veselí nad Lužnicí

Pátý den našeho pobytu v jižních Čechách jsme se vydaly do přírodní rezervace Borkovická blata. Výlet jsme spojily s prohlídkou dvou hezkých vesniček na Soběslavských blatech a také s krátkou prohlídkou města Soběslav. Nečekaným a příjemným překvapením na cestě byla malá bývalá pískovna Jitra, ponechaná přirozenému vývoji, kde našly útočiště různé vzácné druhy.

Mapa: https://mapy.cz/s/bohulunalo
více  Zavřít popis alba 
92 komentářů
  • minulou středu
  • 51 zobrazení
  • 14
dusik2018
  • minulé úterý
  • 20 zobrazení
  • 0
iva-63
Vlkov - PR Písečný přesyp u Vlkova - Veselské pískovny - Horusický rybník - NPP Ruda a PR Rašeliniště Hovízna - Ponědrážka - Bošilec - Dynín, rozc. (19,5 km)

Výlet po Třeboňsku za nepříliš hezkého počasí, čemuž odpovídají i fotky. Lepší počasí (dočasně) se udělalo, až když jsme dorazily do hezkých jihočeských vesniček Ponědrážka a Bošilec. Hlavním cílem výletu měla být NPP Ruda, přechodové rašeliniště, v jehož prameništích se kontinuálně zachovala velmi cenná boreální reliktní společenstva. A také NPP Písečný přesyp u Vlkova, vátý písek s dunami a výskytem vzácných pískomilných rostlin.

Mapa: https://mapy.cz/s/mukoramoma
více  Zavřít popis alba 
105 komentářů
  • 6.10.2019
  • 51 zobrazení
  • 14
menhirudla-menhiry
Megalitické hroby kultury nálevkových pohárů jsou specifikum v oblasti zhruba mezi Holandskem, severním Německem, Dánskem a taktéž severním Polskem. Časově se velmi orientačně jedná o dobu vzniku nějak mezi koncem doby kamenné a začátkem doby bronzové v letech 4200-2800 př. n.l. Lidé této předvěké kultury "milovali" manipulaci s velkými kameny. Část mrtvých pohřbívali do tzv. skříňkových hrobů obklopených řadami mnohatunových - oficielně neopracovaných bludných - kamenů "stažených" na místo lidskou silou. Tato "nálevková" kultura okrajem svého jižního rozšíření zasahovala i k nám. Proč to uvádím. Ty severoevropské skříňkové hroby jsou předimenzovaně velké, a díky kamenným řadám překrytým navíc tunami zeminy platí za megalitické. Jsou to vskutku "megahroby". Ty jižní jsou holt "naše malé české" kamenné skříňky. Našly se u Velkých Žernosek, Kostelce. L. a např. na Prostějovsku ve Slatinkách. Při návštěvě (těch velkých) kamenných sestav člověku přijde na mysl několik otázek. Tu první, "proč to to proboha dělali?", nechávám stranou. Hádají se o ní nejen zapálení laikové, ale i racionálně uvažující certifikovaní vědci. Další vtíravá otázka zní "kdo to dělal?" Last but not least je tu dále i podvědomá otázka, kde na to stavitelé brali energii, potažmo jak se v době kamenné mohli v nutném měřítku zorganisovat a kde přišli na "logistiku" věci. Po návštěvě desáté kamenné sestavy si člověk všimne, jak jsou si kamenné lokality podobné. Skoro jako přes kopírák. Toho si všimli i němečtí geoarcheologové a někteří z nich přišli s theorií organisace stavitelů ve skupinách. Ty označili slovem "bautrupps", což v dánštině(!) znamená "stavební posádky". To mi přijde ze strany jinak velmi suše uvažujících vědců jako docela nápadité a v jádru snad i možné. Současně to však v překladu do srozumitelné lidštiny znamená, že vědci přece jen úplně nevědí, jak stavby v detailu vznikly. Kultura nálevkových pohárů jich za svou existenci měla postavit nějakých 10 000, na území severního Německy jich z původních 5 000 zbylo 900. Krajina jimi musela být v jistých oblastech doslova posetá. Ohledně takového (téměř průmyslového) stavění kvanta megalitických hrobů přišel jeden vědec s propočtem, že 100 lidí by za 100 dní při desetihodinové pracovní době postavilo dva metry vysokou a 50 metrů dlouhou mohylu navršenou nad mnohatunovými z pole staženými a vztyčenými balvany. Podle této theorie by to muselo zvládnout třeba 100 studentů geologie o prázdninách mezi koncem a začátkem vysokoškolského školního roku. Nevím. Při střízlivě kalkulované spotřebě min. 4 litrů tekutin a cca. 7 000 kcal/nejméně 1,5 kg stravy na den by oněch 100 stavebních svalovců muselo mít denní přísun na váhu celkově minimálně 550 kg pevného a tekutého materiálu. O lanech, dřevěných válcích či nástrojích na kopání jam apod. nemluvě, to teď ponechávám stranou. Na každého megalitického pracanta pravěké mobilní stavební posádky by museli "v týlu" pracovat nejméně tři další lidé, aby byla zajištěna jeho celodenní biologická síla a provozuschopnost. Předvěkých sídlišť několikasethlavých komunit v okolí megalitických stavech je ovšem poněkud pomálu a 60% z nich se mělo živit lovem a sběrem. Nicméně tuto otázku nemám úplně "prostudovánu" a komentář k ní dodám později. Osobně mi vrtá hlavou ještě jeden bod. A tím jsou nízké hlinité či kamenohlinité valy či "zemní vlnky", jimiž je většina megalitických sestav zeširoka obehnána. Místní znalec terénních poměrů mi k tomu řekl, že se jedná o hranice soukromých lesních ploch vzniklých někdy koncem středověku a v dnešní době. Nějak se mi tomu nechce věřit. Valy jsem prošel, některé z nich tvoří uzavřené čtverce nebo obdélníky o hranách něco přes sto metrů. Nevím, kdo by v takových "plivátkách" obdělával pole, neřku-li pěstoval les. Domnívám se, že se jedná o hranice spirituálního prostoru přilehlého k megalitům. Rituální asi metr vysoká zídka, o níž se sice ví ale nemluví, se pak "v pravěku" měla táhnout kolem dnes zastavěného a tudíž už neviditelného skalního ostrohu, na němž se nyní tyčí komplex Hradčan. (Před nimi se tam měl "tyčit" mj. i kamenný knížecí stolec.) Podobné zídky jsem pak našel a fotil i centru megalitiky, v bretaňském Carnacu. Vědci jim nevěnují nijakou pozornost, zmínku o nich jsem nikde nenašel. Pro vědu je to bohužel asi bezvýznamný detail, zrovna jako neuvěřitelná podobnost kaménků a kamenů z různobarevných hornin tvořících kamenná lůžka vztyčených kamenných bloků, ať již v Pobaltí nebo v Pošumaví. Nicméně věda by se měla věnovat i vedlejším maličkostem na motto úsloví, že čert sedí v detailu, německy "der Teufel sitzt im Detail". Tolik k mému stručnému osobnímu náhledu na shora popsanou a níže vyobrazenou megalitickou problematiku. Viz fotky. Rudolf.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 5.10.2019
  • 8 zobrazení
  • 0
iva-63
Třeboň - rybník Svět - Schwarzenberská hrobka - rozc. Odměny - Spolský mlýn - PR V Rájích - Domanín - Prostřední rybník - PP Branské doubí - rybník Velké Stavidlo - Opatovický rybník - Třeboň (23 km)

Další výlet po hrázích rybníků Třeboňska, ale nejen po nich. Mimo jiné jsme shlédly (jen zvenku) Schwarzenberskou hrobku, hřbitovní kostel sv. Jiljí u Domanína, mokřad s rosnatkami v přírodní rezervaci V Rájích a krásné staré duby v přírodní památce Branské doubí.

Mapa: https://mapy.cz/s/kobugerapa
více  Zavřít popis alba 
176 komentářů
  • 5.10.2019
  • 66 zobrazení
  • 17
mia1960
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • 3.10.2019
  • 24 zobrazení
  • 5
marijika
Moje už druhá návštěva Zázmoníků se nese ve stejném duchu , jako ta první : najít včelník rakouský. Opět jsem byla neúspěšná, přesto mě tato rezervace doslova uhranula svou krásou. Však kukněte, jistě mi dáte za pravdu. Hezkou podívanou přeji :-)
více  Zavřít popis alba 
43 komentářů
  • 2.10.2019
  • 46 zobrazení
  • 13
marijika
109 komentářů
  • 2.10.2019
  • 88 zobrazení
  • 25
laryalbi
Krásu v peří ukrýváš,
eleganci ptačí v sobě máš,
prachaví okamih křídel tvých
mávnutí nad vodní hladinou
spatřil jsem tě
něžná bílá labuti
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 2.10.2019
  • 10 zobrazení
  • 1
dusik2018
  • 1.10.2019
  • 28 zobrazení
  • 0
muschamud1
  • 1.10.2019
  • 4 zobrazení
  • 0
blanaturistka
Začátek výletu byl dost dramatický .V 7 hodin lilo jako z konve a my klimbaly v buse. Po organizačních peripetiích jsme vyjely z Bodrumu a zjistilo se, že 2 Češi jsou v autobuse s německou skupinou.Vše se napravilo.Za hodinu nato,nám praskla guma na kole busu přímo pod námi.Jelo se na servis.To byla,ale poslední špatná zpráva.Začaly jsme prohlídkou trosek Artemisina chrámu, který byl považován za jednu z nejkrásnějších staveb a byl prohlášen za jeden ze sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. U Řeků byla Artemis ochránkyní zvířat.
Efes je nejzachovalejší antické město v Turecku a právem patří mezi nejnavštěvovanější památky. Toto místo bylo známé již ve 2. tisíciletí př. n. l. a v době svého rozkvětu zde žilo až 250 tisíc obyvatel. V současnosti sem každoročně přijíždí obdivovat pozůstatky úchvatných staveb tisíce turistů. My čtyři " děvčata" jsme si splnila své přání a prohlédla si úchvatné památky a prošla po mramorovém dláždění celým městečkem.Pokračovaly jsme na oběd do restaurace v horské vesničce a cestou jsme měli ještě návštěvu turecké keramické dílny.Ve 20.hodin jsme se vrátily do hotelu a spěchaly na večeři.Foto.Blanka Šťastná
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2019
  • 69 zobrazení
  • 1
janulinkaso
procházka po přírodních rezervacích v Praze - Bílá hora, letohrádek Hvězda, PR Divoká šárka, PR Prokopské údolí
více  Zavřít popis alba 
  • 29.9.2019
  • 6 zobrazení
  • 0
vejamarty
  • 25.9.2019
  • 9 zobrazení
  • 0
reklama