Hledání: Petrohrad - prohlídka Ermitáže

Pro dotaz Petrohrad - prohlídka Ermitáže jsme našli 1 300 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

bobo07
Zimní palác dala vystavět dcera Petra I. carevna Alžběta dle návrhu dvorního architekta F.B. Rastrelliho.Sloužil jako sídlo ruských carů (5 tisíc místností). Až v r. 1764 začala carevna Kateřina II.Veliká shromažďovat velkou uměleckou sbírku. Postupně kupovala díla významných malířů, sochařů z Evropy a celého světa.Sbírky přežily i drancování Zim. paláce.Dnes asi 3 miliony exponátů zahrnuje období od nejstarších dob až po současnost.
více  Zavřít popis alba 
101 komentářů
  • 7.9.2012
  • 232 zobrazení
ladusz
Prohlídka Ermitáže zvenku i zevnitř, procházka po okolí kolem petrohradských kanálů
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 10.10.2012
  • 173 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
josiro
Zimní palác nechala zbudovat carevna Alžběta v letech 1754 až 1762.Palác čítá více než 1000 místností. V Zimním paláci a přiléhajcí Ermitáži je je více než 365 výstavních místností.Po prohlídce Ermitáže, kde je denní návštěvnost 23tisic lidí, jsme zašli na dobrý oběd a potom jsem se projeli lodí po řece Mojce , Něvě a Něvce. Byla docela zima. Petrohrad je postaven na močálu- říká se mu Benátky severu.Byl založen v r.1703 Petrem Velikým. Budovy nesměly být vyšší jak 22m, vyjímkou byly chrámy, kostely. Po prohlíce Petrohradu z vody jsme se jeli zahřát a vyspat do hotelu před noční vyjížďkou na otvírání mostů. Byla to nádhera.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2012
  • 78 zobrazení
stejnarka
  • v pondělí
  • 16 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
sojka73
Kramářova vila Praha 8.8.2020
Z historie Kramářovy vily
V roce 1890 podnikl Karel Kramář (1860–1937) svoji první studijní cestu do Ruska. Během půlročního pobytu projel zemí od Petrohradu přes Moskvu až po Baku a poznal život jak na vesnicích, tak ve velkých městech. Dosud cestoval po západní Evropě, avšak zájezd na východ jej v mnoha směrech ovlivnil. Nejenže si Rusko zamiloval, ale našel tam i svoji životní partnerku Naděždu Nikolajevnu Abrikosovou (1862–1936). Oba manželé si nechali v roce 1915 vystavět na XIX. baště sv. Máří Magdalény v Praze honosnou vilu.

Po smrti manželů Kramářových v roce 1938 přešla vila do vlastnictví Společnosti Karla Kramáře. Na konci třicátých let objekt spravovalo Národní muzeum a v roce 1952 připadla vila Úřadu předsednictva vlády. V této době sloužila převážně k prezentaci a ubytování státních návštěv. V devadesátých letech byla vila kompletně zrekonstruována a od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.

Budova o rozloze 700 m2 měla po své dostavbě celkem 56 místností - soukromé ložnice, pracovny, několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál. Hospodářské zázemí domu tvořilo osm sklepů, vlastní sklad benzínu, žehlírna a odsávač prachu. Vila měla také centrální teplovzdušné vytápění a domácí výtah. V jejím okolí vznikly skleníky, domek pro zahradníka, tenisový kurt a park. Vila je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury. Její novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2020
  • 14 zobrazení
sjawounacestach
Přátelé, kamarádi, fanoušci….
….. konečně se dozvíte, kam letos vyrážíme. Ano čtete dobře, vydáváme se na CESTU KOLEM SVĚTA. Připravovali jsme to dlouho a nebylo to nic jednoduchého, obzvlášť v době Corony. Nechtěli jsme to vypustit dřív, než bude vše zařízené a potvrzené. Nakonec do sebe vše zapadlo a vše je zařízené, jak logisticky, tak finančně. Termín odjezdu máme stanovený sobotu 25. července. Po startu se vydáme do Polska. Zvláštní zastávka bude v Katovicích a Krakově. Určitě se zastavíme v Petrohradu. Velkou kapitolou bude Amerika a třešnička na dortu New York a zastávka v Texasu. Dá-li Bůh, nebo spíš motorky, objevíme se taky v Hamburku. Dlouhou dobu se budeme držet kolem komína a různě křižovat křížem krážem, podíváme se třeba do Drážďan, ale i do Paříže, nebo Londýna. Taky na nás bude čekat Janov, a když to vše dopadne, tak i Jeruzalém a Betlém. Trošku nezvykle (snad to vyjde) navštívíme Balkán. Samozřejmě si budeme užívat ve vlnách Jadranu a zvláštní zastávka ve vesničce Baška. Určitě dopadne Bosna, nebo Srbsko a Bělehrad, koupačka v Balatonu a Vídeň. Je to jen zlomek toho, co je před námi, ale jsou to místa, která jsou jistá a kde se musíme zastavit. A jestli jste dočetli až sem, ujišťuji vás, že to není fake, a že se 25. července opravdu vydáváme na tuto výpravu.
Přátelé, kamarádi, fanoušci….
….. konečně se dozvíte, kam letos vyrážíme. Ano čtete dobře, vydáváme se na CESTU KOLEM SVĚTA. Připravovali jsme to dlouho a nebylo to nic jednoduchého, obzvlášť v době Corony. Nechtěli jsme to vypustit dřív, než bude vše zařízené a potvrzené. Nakonec do sebe vše zapadlo a vše je zařízené, jak logisticky, tak finančně. Termín odjezdu máme stanovený sobotu 25. července. Po startu se vydáme do Polska. Zvláštní zastávka bude v Katovicích a Krakově. Určitě se zastavíme v Petrohradu. Velkou kapitolou bude Amerika a třešnička na dortu New York a zastávka v Texasu. Dá-li Bůh, nebo spíš motorky, objevíme se taky v Hamburku. Dlouhou dobu se budeme držet kolem komína a různě křižovat křížem krážem, podíváme se třeba do Drážďan, ale i do Paříže, nebo Londýna. Taky na nás bude čekat Janov, a když to vše dopadne, tak i Jeruzalém a Betlém. Trošku nezvykle (snad to vyjde) navštívíme Balkán. Samozřejmě si budeme užívat ve vlnách Jadranu a zvláštní zastávka ve vesničce Baška. Určitě dopadne Bosna, nebo Srbsko a Bělehrad, koupačka v Balatonu a Vídeň. Je to jen zlomek toho, co je před námi, ale jsou to místa, která jsou jistá a kde se musíme zastavit. A jestli jste dočetli až sem, ujišťuji vás, že to není fake, a že se 25. července opravdu vydáváme na tuto výpravu.
#jawa#jawa50#jawamotorcycles#kolemsveta
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 3.8.2020
  • 24 zobrazení
alena1962
2 den
něco pěšky , něco na kole
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 2.8.2020
  • 14 zobrazení
alenajarda1
Zlatý trojúhelník, Carskoje selo, Petrodvorce, Shlissenburg, Gatčino
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 29.7.2020
  • 25 zobrazení
polopes
Světový pohár v zimním plavání.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2020
  • 12 zobrazení
josfila
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 18.7.2020
  • 22 zobrazení
hery22
Moskva, Belozersk, Čerepovec, Petrohrad, Kaliningrad
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2020
  • 21 zobrazení
tomaskucera
- Na sobotu 7. března 2020 byla naplánována oslava Mezinárodního dne žen. Začátkem roku bylo ale projednáváno, aby se MDŽ ve vsi neslavilo, že se jedná o komunistický svátek, je to v postní době a kvůli tomu někteří lidé přestali na tuto akci chodit. Většinovým hlasováním byly oslavy Mezinárodního dne žen ve Chmelné zrušeny a místo toho naplánována oslava dne matek.
Po tomto rozhodnutí bylo od chmelenských občanů zaznamenáno mnoho negativních reakcí na zrušení oslav tohoto významného svátku. Protože mají oslavy MDŽ ve vsi dlouholetou tradici, dohodla se obě chmelenská sdružení (Rybářský spolek a SDH Chmelná) o spoluorganizování oslavy Mezinárodního dne žen. Pro chmelenské hasiče a rybáře pořádání této akce nebylo novinkou, protože se v minulosti na organizaci MDŽ společně s obcí podílely a před revolucí dokonce hasiči, tehdejší MJ SPO Chmelná, několikrát MDŽ samostatně organizovali a financovali. V osmdesátých letech 20. století se také na organizaci podílel Český svaz žen - ČSŽ Chmelná.
V sobotu 7. března 2020 se tedy i tento rok konala ve Chmelné oslava MDŽ. U vchodu v kulturním domě „U Pitráků“ dostaly ženy na uvítanou rostlé petrklíče v květináči a po 19:00 hodině zahrála kapela Chmelařinka úvodní skladbu. Poté byly všechny ženy, dámy, slečny, dívky, přítelkyně, maminky, babičky, tety,… a samozřejmě pánové jménem rybářského spolku a SDH Chmelná přivítáni na setkání, které se konalo u příležitosti oslavy Mezinárodního dne žen.
V úvodu byla připomenuta smutná událost, kterou v tento den ráno oznámil zvon na chmelenské kapličce, a to, že nás navždy opustil pan Karel Filip. Od mládí byl dobrovolným hasičem, členem občanského výboru, dlouholetým tajemníkem MNV Zdislavice, kronikářem a zastupitelem obce Chmelná. Byl velmi aktivním občanem ve veřejném životě a pro Chmelnou odvedl veliký kus práce. Do posledních chvil měl zájem o dění v obci. Přítomní uctili jeho památku chvílí ticha.
Ještě před krátkým kulturním programem, při kterém děti předvedly své vystoupení, byl připomenut význam Mezinárodního dne žen.
Za počátek tohoto svátku (MDŽ) se považuje hned několik událostí. První zmínka se objevuje už v roce 1857, kdy v březnu ve Spojených státech amerických stávkovaly ženy pracující v textilních továrnách za zlepšení pracovních podmínek. Následujících více než padesát let se ovšem žádné významnější akce nekonaly. Největší počin nastal až v roce 1908, kdy bylo v New Yorku velké shromáždění za volební právo žen známé jako „stávka švadlen”, kde v průvodu městem šlo údajně více než 15 tisíc žen. Cílem těchto stávek bylo zkrácení pracovní doby, lepší platové podmínky, získání hlasovacího práva pro ženy a ukončení zaměstnávání dětí. Následoval boj za rovnoprávnost, za zlepšení životních podmínek, spravedlnost a samozřejmě mír.
Tento svátek se slaví v celé Evropě, Americe i Austrálii a v průběhu dějin se oslavy svátku žen měnily. V roce 1911 byl svátek žen poprvé slaven v Německu, Švýcarsku, Dánsku, USA a Rakousko-Uhersku. Neměl ale pevně stanoven termín, slavil se v únoru nebo březnu. Datum 8. března se ustálilo až po první světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace a ženských nepokojů zaměřených proti válce a bídě v Petrohradě roku 1917, která se konala poslední neděli v únoru dle juliánského kalendáře, což také odpovídá 8.-mu březnu kalendáře gregoriánského.
Svátek se rychle rozšířil do všech koutů světa a od roku 1975 je oficiálně uznán Organizací spojených národů. V České republice je svátek od roku 2004 významným dnem a je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen, boj za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Není cílem brát tento svátek jako důvod k bujarým oslavám, ale uvědomit si jeho význam, že to v minulosti neměly ženy vždy jednoduché a společnost musela urazit velký kus cesty, aby si uvědomila, že to co vnímáme nyní jako samozřejmost, bylo kdysi v očích žen pouhým snem. Dnes již ženy mají stejná práva jako muži, ale stálo to mnoho úsilí a proto je potřeba nezapomínat, a uvědomit si jaké těžkosti života musely dříve ženy snášet.
Oslavy tohoto svátku mají ve vsi dlouhou historii. První zmínka o oslavě MDŽ ve Chmelné je z 8. března 1972. Tehdy se konala v úřadovně MNV (nynější klubovna) a zúčastnilo se jí 35 žen a dívek pro které funkcionáři MNV, JZD a Jednoty připravili dárky a pohoštění. Do roku 1989 se ve vsi oslava MDŽ konala pravidelně téměř každý rok. Po revoluci v listopadu 1989 byly u nás tyto oslavy na mnoho let přerušeny. Několikrát byl sice vznesen návrh na znovuobnovení oslav svátku žen, ale to bylo vždy zamítnuto. To se povedlo změnit až v roce 2007, kdy chmelenské ženy za podpory některých mužů přesvědčily tehdejší představitele obce a oslava MDŽ byla tenkrát zorganizována jako Setkání žen 3. tisíciletí.
Na oslavy tohoto svátku za minulého režimu se lze podívat dvojím pohledem. Buď tak, že si tehdejší společnost žen opravdu vážila a pořádala pro ně velkolepé oslavy, nebo tak, že bylo MDŽ pouhou propagandou vládnoucí strany. Mnohdy zmiňované bujaré oslavy, kdy si MDŽ užívali hlavně muži, byly spíše výjimkou, né tak jak je v dnešní době předkládáno.
Ano, je to vždy v postní době, ale to nic neubírá na významu tohoto dne a neznamená to ani, že se oslavy musí „vymykat kontrole”.
Mezinárodní den žen by neměl být chápán jako den, kdy se ženy „ocení” za odvedenou práci, nebo politují kvůli těžkým životním podmínkám. Spíše by měl být brán jako příležitost mluvit o ženách a mužích jako o partnerech společného boje. I když 8. březen může mít pro různé lidi odlišný význam, vždy by měl být chápán i jako připomínka boje žen za svobodnější a spravedlivější svět.
Vztah k MDŽ je dnes rozpačitý, někteří lidé přechází toto datum v kalendáři bez povšimnutí nebo s posměchem, že se jedná o komunistický svátek, o který už nikdo nestojí. Spousta žen ale MDŽ vnímá jinak. Dnes se od svých zaměstnavatelů pozornosti většinou nedočkají ani jednou v roce, naopak se na pracovištích setkávají s hrubostí a velkými nároky. A právě na postavení žen tento svátek upozorňuje. Nejde totiž jen o rovnoprávnost mezi muži a ženami, ale o osvobození člověka obecně – tedy o osvobození všech lidí od otroctví, vykořisťování a násilí.
Po zahájení následoval pěkný kulturní program, ve kterém vystoupilo několik dětí. Slovo dostala děvčata, která pro tento večer s nimi nachystala vystoupení, které se všem líbilo. Po skvělém hudebním pásmu plném známých písniček v podání dětí za doprovodu kláves a houslí byli všichni pozváni na pohoštění, které bylo připraveno formou rautu, jako takové malé poděkování za podporu a pomoc, kterou oběma chmelenským spolkům, hasičům a rybářům, občané věnují.
Zbytek večera zpříjemňovala kapela Chmelařinka, při které se jistě všichni v přátelské atmosféře dobře bavili. Oslava Mezinárodního dne žen se podle ohlasů velmi vydařila! Přišlo asi 30 žen, 25 mužů a 10 dětí.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.6.2020
  • 69 zobrazení
joona
Je obec v okrese Louny,Petr z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358 – 1371 je i zakladatel hradu Petrohradu (Petršpurku) Kaple Všech svatých je na vrchu u hradu ( 1620 ) ke kapli vede Cesta svatých
( Kameny byly osazeny podél cesty ) ,Zdejší zámek ( 1560 ) je zřízena psychiatrická léčebna od roku 1952
Socha sv. Wolganga z roku 1749,,kaple jako pomník padlým,,socha svatého Jana Nepomuckého,,zemědělský dvůr,,přírodní památka Háj Petra Bezruče ,,zvonička,,památný dub 900 let
více  Zavřít popis alba 
  • 22.5.2020
  • 28 zobrazení
alimraj
  • 3.5.2020
  • 37 zobrazení
michnov
V obci Petrohrad (okr.Louny) mají zajímavou cestu není dlouhá asi 500m a je lemována plastikami českých svatých, které vytvořil místní občan Petr Kunc. Poslední kámen je prázdný a nechává prostor k zamyšlení o našem vlastním životě.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 18.4.2020
  • 45 zobrazení
aso-naga
  • 13.4.2020
  • 148 zobrazení
fotografdavidpokorny
Horní a Dolní Petrohrad, Finklův rybník, cesta Českých svatých, Vrch Všech Svatých.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.3.2020
  • 4 zobrazení
zelvy15a
  • 24.3.2020
  • 76 zobrazení
Reklama