barboralav
místo: ostrov Pag, pláž Šimuni
mlži, plži a jiná mořská havěť :-)
Kategorie: příroda
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2011
  • 2 926 zobrazení
veselusky
Ochutnávka pivních produktů v areálu vinných sklepů Plže v Petrově
Kategorie: kulturazábava
Více  Zavřít popis alba 
  • 18.8.2012
  • 1 198 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
slavek-m
Bioluminiscence fascinovala lidstvo odjakživa. U nás jsou jí nejvýznačnější světlušky - světluška menší (Lamprohiza splendidula) a světluška větší (Lampyris noctiluca). Světlušky jsou nenápadní draví brouci s výrazným pohlavním dimorfizmem. Zatímco sameček je nevýrazný tmavý brouk, samička vypadá jako larva. Když už jsme u larev - ty jsou masožravé a živí se plži, které usmrcují svým jedem. Dospělci již potravu nepřijímají. Světlo vydávají jak samečci, tak samičky, přičemž za letu svítí pouze samci a samičky sedí na vegetaci, září jasněji a lákají samečky. Světlušky svítí pouze za dostatečně tmavých nocích. Po spáření a nakladení vajec umírají oba jedinci... Karafiátova verze "Broučci" je přeci jen trochu poetičtější :)
Vyfotit světlušku tak, by byla vidět jak záře, tak tělíčko, se ukázalo jako nelehký úkol pro správné nastavení foťáku a osvětlení. Svou vysněnou fotku jsem letos neudělal, vytipované mám ale lepší místo, tak snad za rok s novými zkušenostmi...
Ještě jedna zajímavost - většina bioluminiscence včetně té světluščí je žlutozelená. Jsou však i druhy, které svítí červeně a modře.
Více  Zavřít popis alba 
34 komentářů
  • červenec 2015
  • 1 164 zobrazení
jatra
foto Plha, ancer, Bára, Sabinka, Eva, Koci, Tlusťoch, Buco, Panter
Kategorie: dokumenty
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2011 až prosinec 2012
  • 1 080 zobrazení
oskarecek
Plz, JAM - Suterén, Sunset Strip, Concrete
Více  Zavřít popis alba 
  • 28.11.2008
  • 889 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
trampskalaci
Nemohl jsem použít jiný název pro tento článek, je to jediná pro mě známá osobnost, která propagovala řeku Želivku.Jeho písnička pojednává o horním toku této řeky. O tom píši v druhé polovině článku, ale nejdřív si prohlídneme dolní tok o kterém zpívá naše osada Skaláci. Želivka byla vždy řekou milovníků táborových ohňů, nocí plných hvězd pod širou oblohou, milovníků dálek a upřímného přátelství - řekou trampů. Trampský sen na řece Želivce vyhasnul s napuštěním megalomanského díla vodní nádrže Švihov v roce 1975. V dnešní době nových technologií by to nemělo takový dopad na okolí jako je tomu dnes. Pražští trampové jsem jezdili z Braníka do Dolních Kralovic a trampové z jiných stran si nejčastěji vybírali okolí Sedlické přehrady a Vojslavického mostu. Ve 13. století se řeka Želivka jmenovala Sázava. Samotná řeka by mohla vyprávět o osudech tisíců lidí, i přírodě roztroušených po městech a vesničkách, které prožívali společný osud s touto řekou. Dnes již neexistují. Veškerá voda posloužila Praze a přilehlím obcím. Pokud na řeku vyrazíme, tak můžeme začít v Kojčicích, kde narazíte na hospůdku u Plhů. Pojmenovanou po osobě z filmu Marečku podejte mi pero. Zde se vydáme po červené na říčku Hejlovku a u soutoku s Jankovským potokem, tak vzniká řeka Želivka. Jankovský potok patří do NPP ve které žije kriticky ohrožený druh perlorodky říční. Na tomto potoku se nechá dojít k Mazánkově srubu, kde se ještě dnes dělají potlachy. Pomalu se tak dostavíme k Sedlické vodní nádrži. Kde její vybudování začalo s rokem 1921. Jedná se o dílo Ing. Josefa Řeřicha a Ing. Františka Fissmanna. Celkem se jedná o čtyři díla. Hráz z lomového žulového zdiva, tlačnou štolou, hydrocentrálu na levém břehu Želivky a vyrovnávácí nádrž Vřesník. Na přehradě můžete vidět malý domeček. Zde vede potrubí do hydroelektrárny. Důvodem budování přehrady bylo kvůli širšímu využití elektrického proudu a především Humpoleckému suknu, kde pracovalo přes 3000 zaměstnanců. Přes Kordovsko se dostaneme k Valše, kde je jez a Rokosův mlýn. Zde je hojně rozšířená chatová oblast. Přejdeme přes Valchy. Jelikož zde soukenictví mělo 500-ti letou tradici, tak sem se jezdilo se suknem. Za první světové války dostalo město Humpolec přesdívku Český Manchester odívalo tehdy celou Rakousko-Uherskou armádu. Skauti z Humpolce zde dělají letní tábory. Dostaneme se k Hydroelektrárně kde je trampovna u Pihávka. Neustále se zde pořádají akce všeho druhu.I do hydroelektrárny se nechá dostat. Ale je lepší dát předem vědět. Jsou zde původní veškeré stroje z dokončení stavby 1927. Tyto stroje jedou bez přestávky do dnes. Takže můžeme obdivovat kvalitní práci našich předků. Hydroelektrárnu celkem pohaní tři turbíny. Odsud je to kousek do Želiva, tak jdeme. V zimních měsících jsou na řece Želivce vidět překrásné ledopády. Dodnes je o nich málo známo a ti co je znají, tak především horolezci je používají jako ledovou stěnu. Asi kilometr od Želiva se setkáme s posledním dílem a to vyrovnávací nádrží Vřesník. Želiv městečko premonstrátů, patří k nejstarším obcím v okolí. Je zde Premonstrátní Klášter s pivovarem, Trčkův hrad. Jejich hrobka, tedy pozůstatky hrobky jsou k vidění v Herálci. Je zde památný strom a velice známa hospůdka na Koncandě. Vyhledávaná trampy a vodáky, též turisty. Míříme od Želiva po řece dál. Za zmíňku stojí v Miletíně velice známá legendární hospůdka a trampovna na Točilce. Zde stávala před rokem 1800 zemědělská usedlost rolníka Františka Točila, po něm je tato hospůdka pojmenovaná. Vystřídalo se na této usedlosti spousty majitelů. Od roku 1922 se Karlu Dvořákovi z této usedlosti povedlo udělat hostinec. V roce 1938 se hostince ujal Alois Bejček. Byl u lidí velice oblíbený muzikantsky nadaný a svému oboru dal celý život. Zemřel na place v roce 1981. Na jeho pohřeb přišlo tolik lidí, že to v okolí nikdo nepamatuje. Točilka byla cílem trampů, turistů a okolních obyvatel. Dnes tato hospůdka zkomírá. Kousek odsud je pak unikátní dílo. jedná se o dvojmostí. Zde je jeden z Hitlerových mostů. Jenž už nevyhovoval dnešním předpisům, tak nad ním vede dnes dálniční most D1. Nejvíce trampských osad příjíždělo k tomuto vojslavickému mostu. Na loukách pod ním se pořádaly potlachy. Jejich zpěv se rozhléhal do širokého okolí Od nás to byla především Modrá želva. Taktéž na těchto místech nejednou zasahovala policie. Dodnes je vidět, že louky pod Vojslavickým mostem jsou vyhledávaný místa. Pořád je zde vidět spousty vypálených míst od ohňů. O kousek dále se přibližujeme k zatopenému městysu Zahrádky u Ledče nad Sázavou. Ještě před nima je chalupa na Bělici, kde je vidět krásný totem. Jde zde zázemí prvního fanklubu Žalman a spol. Zde se pořádá krásný festival s názvem FolKaliště. Na vrcholu kopce je potom poutní místo. Husitská či Křižná studánka. Je to moc hezké místo. Dnes je krásně utajené, nevede k němu žádné značení. Zde se v létě pořádají Křesťanské festiválky. Odsud sestoupíme k řece kde jsou zatopené zahrádky. Zde je akorát vidět kostel, ve kterém jsou vzácné nástěné fresky z doby Přemyslovců, zbytek náměstí a starý turistický rozcestník. Dále poputujem k Dolním Kralovicím kde ještě o kus dál je možno projí zbytky mrtvé trati z Trhového Štěpánova do Dolních Kralovic. Já si vybral úsek u Keblova. Je zde starý kamenný most. Po cestě je ještě možnost narazit na pár pražců, co pohlcuje příroda. Zbytky z trati dnes slouží jako cesty, jiné byly zahrnuty a tak splynuly s přírodou. Dne 31. května 1975 ve 14 hodin odjel z Dolních Kralovic poslední vlak. Tím skončil jeden z nejhezčích 14 km úsek středočeských lokálek. To už se dostáváme do textů Honzy Vyčítala. U Borovska nás čeká poslední zastávka u nedokončených Hitlerových mostů. Nazývám je tak, protože tyto mosty u Borovska a Vojslavic byly budovány v letech 1938 - 1941. K jejich dokončování došlo až po válce. U Borovska jsou celkem dva mosty. Jeden menší a druhý nedostavěný. Chybí mu opravdu kousek. Po těchto mostech měla vést dálnice, ale po válce se z těchto plánů ustoupilo. Na tyto mosty je možnost se dostat pouze z Hulic. Od Želiva po hráz nádrže Švihov je to na vlastní pěst, protože se nacházíte v I. pásmu hygienické ochrany zdrojů vod. Dnes tu najdete neuvěřitelný klid a jako by se tu čas zastavil na milion let. I dnes stojí tento utopený trampský sen za vidění. Nádherně o těchto místech psal spisovatel, historik a kronikář František Pleva. Sám jsem použil několik informací a i obrázků z knihy Naše řeka. Nejen Honza Vyčítal zpívá o této řece. Ale i naše trampská osada Skaláci má v repertoáru píseň vlastní tvorby jménem Rád vzpomínám. Tato píseň je velice oblíbená v okolí a na osadách v blízkosti řeky Želivky. https://www.youtube.com/watch?v=EOrVQBOuo-4 Fotografie jsou veškeré z mé produkce, jedná se o dílo z několika let.
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 26.1.2015
  • 891 zobrazení
klarkka2
  • 25.11.2010
  • 883 zobrazení
kamyl
Poznávací zájezd do vinného sklípka v Petrově.
Více  Zavřít popis alba 
  • 18.11.2007
  • 740 zobrazení
bkmb
Branky a nahrávky: 11. Pabiška (Tvrdík), 19. Hrdel (Žabka), 25. Divíšek (Pabiška, Žabka), 56. Macho (Hrdel, Nouza) - 15. Modrý (Straka), 40. Straka (Vlasák, Hanzlík), 41. Kovář (Hanzlík, Straka), 51. Heřman M. (Lammers), 54. Straka (Vostřák), 56. Kovář (Vlasák), 59. Duda. Rozhodčí: Fraňo, Hribik, - Jílek, Jindra. Vyloučení: 6:7, Hay (MBL) a Dvořák (PLZ) oba 5 min. + OT do konce utkání za hrubost. Využití: 2:2. V oslabení: 0:1. Diváci: 3910. Střely na branku: . Třetiny: 2:1, 1:1, 1:5
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 21.11.2010
  • 712 zobrazení
unovotnych
Více  Zavřít popis alba 
  • 12.6.2010
  • 688 zobrazení
preax
Zápas v Plísni aneb Tesla a Motor a Standa Šulc
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 30.1.2011
  • 656 zobrazení
marijika
Vinné sklepy Plže se nacházejí jen kousek od mého bydliště - v Petrově v okrese Hodonín Budování vinařského areálu započalo v 15. stol , dnes je tu k vidění na 80 krásně zdobených sklepů. Dočetla jsem se, že název vznikl od velkého výskytu plžů v této oblasti....také, že název Plž je výraz pro vinný sklep s podsklepím. Zdejší vinné sklepy jsou vyhloubeny pod zemí, klenuty z kamene spojené se vstupní lisovnou chodbou , zvanou "šija". Délka sklepů dosahuje délky 15 - 17 metrů. Vrstva hlíny nad sklepem zajišťuje příznivost vnitřního klimatu důležitého pro kvalitu vína. V předsklepí se zpracovávají hrozny a nechybí zde stůl a lavice k posezení vinaře a jeho přátel při sklence vína.Průčelí některých sklípků jsou omítnuta jednoduchou, avšak krásnou kombinací bílé a modré barvy, jiná jsou navíc zdobená barevnými ornamenty. Areál byl v roce 1983 vyhlášen památkovou rezervací lidové architektury. V době mé návštěvy byl v Plžích nezvyklý klid, jen po bujarých oslavách vítání nového roku jsem občas zakopávala po neuklizených rachejtlích, jinak se asi ještě vyspávalo :-)
Více  Zavřít popis alba 
333 komentářů
  • 1.1.2013
  • 619 zobrazení
fishbury
Oblovka žravá (Achatina fulica, achatina žravá) je suchozemský plž obývající tropické lesy střední Afriky. Tam se živí shnilými listy a spadaným ovocem.

Oblovka žravá patří mezi největší suchozemské plže. Její ulita dorůstá délky až 20 cm, průměrně však kolem 12 cm. Váha se pohybuje kolem 150 g, maximálně do 300 g. Dožívá se 5 - 7 let, v zajetí do 10 let. Pohybuje se pomocí svalnaté nohy, která při natažení může být až o 10 cm delší než ulita. Barva může být různá od krémové po tmavě hnědou. Zbarvení ulity je variabilní v závislosti podmínkách a potravě, nejčastěji je však ulita hnědá se světlými pruhy. Důležitým identifikačním znakem tohoto druhu je bílá nebo modro-bílá columella.

Oblovka žravá díky své schopnosti adaptace na odlišné podmínky i mimo oblast přirozeného výskytu patří mezi invazní druhy. Například zimě se brání zahrabáním až do hloubky 20 cm. Při absenci přirozených nepřátel působí v nových lokalitách obrovské škody v zemědělství. Na Floridě se přemnožily v roce 1966 a v roce 2011
Kategorie: příroda
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.10.2011
  • 607 zobrazení
oskarecek
plz, pod lampou
Více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2008
  • 581 zobrazení
lllm
Ubytování v Sudoměřicích v penzionu "Pod Vápenkami". Návštěva Strážnice, Baťův kanál, vinné sklepy Plže, hody v Plžích, Žerotín, rozhledna Travičná, Oskorušobraní na salaši Travičná, Radějov, vinné sklepy Starý potok.
Více  Zavřít popis alba 
  • září 2016
  • 590 zobrazení
korabinka
  • 31.1.2008
  • 567 zobrazení
manula1
Krásné folklorní odpoledne za účasti souborů : Petrovjan s CM Do Tanca, Starší Dúbrava z Dubňan a CM Dúbrava,Tragačnice z Kyjova, Vonica80 ze Zlína a CM Vonica,STARusava z Bystřice pod Hostýnem s CM Bukovinka,,DFS Juran z Borského SV, Juru s doprovodem, Rodičé z Vienku s L'H Borovskí a Helenou Jurasovou, FS VATRA senioři z Tlmáč, L'H L'udovka, FS Gymnik Oldies z Bratislavy, L'H FS GYMNIK
Více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 28.5.2016
  • 545 zobrazení
slavek-m
Mariánský rybník leží v sousedství většího Poselského rybníka - společně tvoří Evropsky významnou lokalitu (EVL) CZ0514669 - Poselský a Mariánský rybník. Oba tvoří s přilehlými mokřady nivu Robečského potoka. Mezi oběma rybníky je les, který pak obklopuje Mariánský rybník ze všech zbylých stran. Ten Poselský pak z jedné strany sousedí s obcí Obora. Mariánský rybník má dvě volné vodní hladiny, pomalu ale jistě však zarůstá rákosím. Přítoková oblast plynule přechází do rašeliniště s pokryvem rašeliníku, na kterém rostou doslova koberce klikvy bahenní a rudé rosnatky okrouhlolisté. Ani jeden z nich však nepatří mezi hlavní klenoty této lokality. Byl zde potvrzen výskyt vážky jasnoskvrnné (jediný v Libereckém kraji) a hl. miniaturního plže vrkoče bahenního, který z naší krajiny téměř vymizel. Vrkoče jsem neměl žádnou šanci nalézt a na vážku jasnoskvrnnou už bylo pozdě - na tu lépe na přelomu jara a léta... Z botanického hlediska je zde významný výskyt kriticky ohrožených druhů - hornosemenky bílé, vřesovce čtyřřadého a rosnatky prostřední. Její populace je narozdíl od dobře rozšířené rosnatky okrouhlolisté neveliká - zvídavé oko si jí ale všimne. Rosnatka prostřední a vřesovec se nacházejí dále od břehů v propadavé ččásti rašeliniště. Detailní fotky jsem se ze strachu o poničení křehkého a nádherného ekosystému nesnažil pořídit - pouze jsem na ně zaměřil teleobjektivy... Ne za každou cenu je potřeba pořídit snímek - ne v případě, že je v ohrožení naše přírodní dědictví!
Více  Zavřít popis alba 
92 komentářů
  • 18.7.2015
  • 530 zobrazení
Reklama