jaroslavburda
Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens) - Po delší odmlce se opět dostávám ke třídění a zpracovávání fotografií z loňské sezóny. Už je nejvyšší čas, neboť jaro se blíží. Začínám barevně nepřehlédnutelným střevlíkem zlatolesklým, kterého jsem potkal z kraje června v Dolním Kořenově, kde v podvečer přebíhal lesní cestu. Až 30 mm brouka jsem opatrně odchytil, abych svůj prvonález tohoto druhu zevrubně prozkoumal, během čehož mě na oplátku pokousal svými kusadly. A že tito noční lovci mají kousací ústrojí opravdu výkonné, jsem se přesvědčil jen o pár metrů dál, kde střevlík zrnitý (Carabus granulatus) doslova vykusoval kusy ze zadní části těla jakéhosi obřího plzákovitého plže, který se snažil svým typicky měkkýším tempem uniknout. Prakticky byl požírán za pochodu, respektive "zapolezu".

Střevlík zlatolesklý je typicky lesní druh pahorkatin a pohoří, kde stoupá až do výšek nad pásmem lesa. Tak se s ním můžeme setkat třeba i na hřebenech Krkonoš. Přes den se ukrývá pod kameny, v mechu či pod kůrou, ve zpráchnivělých kmenech. Je však možné jej spatřit za teplého a deštivého počasí. Jako většina střevlíků, vyráží na lov především v noci.
Jako vždy jsem zapátral v mé oblíbené historické entomologické literatuře. O střevlíkovi zlatolesklém píše profesor Josef Klika ve své knize Brouci (1873). "Střevlec zlatolesklý, 10-12"; dole černý, nahoře leskle zlatově zelený; šíjový štít na příč svráštělý; krovky podlouhle vejčité s 3 vypuklými podélnými žebry černými, mezi nimiž jsou tečky; nohy a první článek tykadel barvyhnědo-červené. Ve větších lesích pod kamením." Dále profesor Klika uvádí obecný text o rodu carabus (zde ještě pod názvem střevlec, nikoliv střevlík): "Brouci toho rodu běhají velmi rychle, zůstávají ve dne pod kamením ukryti a vycházejí v noci na lup, požírajíce hmyzy, larvy, housenky, červy a jiné škodné živočichy, proto jsou užiteční. Dotkneme-li se jich, vyprskují z úst žíravou smrdutou šťávu, pročež musíme, chtíce je polapiti, zachytiti je prsty s obou stran štítku šíjového."

V roce 1898 popsal střevlíka zlatolesklého taktéž profesor František Dlouhý ve své knize Brouci, ale strohý text nedoplnil ničím navíc.

V 800stránkové entomologické bibli z roku 1899, kterou sestavil Josef Kliment (s nádhernými kresbami profesora Vladimíra Zoufala) se o střevlíkovi zlatolesklém píše: "20-27 mm, zelený, červenavě zlatolesklý, sameček kovově modravý a zelenavě lesklý. Tykadla, šev a tři podélná patrná žebra na krovkách jakož i spodní část těla černé. Mezi žebry jemně svraštělý a zrnitý. Prvý článek tykadel, makadla, kusadla a nohy obyčejně hnědé (zřídka černé), u samečků tmavší. Někdy bývají celá tykadla červenavá. V lesích v strouchnivělých kmenech i pod kameny, zejména v dubnu dosti hojný. V Krkonoších, v Šumavě, na vysočině Českomoravské i jinde."

Dolní Kořenov, Martinské údolí, Jizerské hory, lesní cesta
Mapovací čtverec: 5258
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka (foceno z ruky)

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
Více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 19.2.2020
  • 254 zobrazení
jaroslavburda
Jantarka obecná (Succinea putris) - Plicnatý plž z čeledi Succineidae - jantarkovití. Ulita má oválný tvar, je žlutavá - jantarová, v mládí průsvitná. Poslední závit je široce rozšířen. Stěny ulity jsou poměrně tenké. Ulita je lehce rýhovaná. Noha světlá, stopky očí jsou tmavší. Velikost: Výška ulity je 16-22 mm, šířka 8-12 mm. Jantarky nalezneme většinou na těchto stanovištích: břehy vod, bažiny, mokré louky a lužní les. Žije převážně v nížinách a pahorkatinách.

Zajímavost: Jantarka se často stává hostitelem motolice podivné (Urogonimus macrostomus). V těle napadené jantarky vytváří sporocysty neboli larvální stádia žlutavě-bělavé barvy se zelenými kroužky. Tyto barevné pulzující výběžky během dne vyplní tykadla jantarky, která potom připomínají pohybující se červy. Takto nápadná jantarka se snadno stává kořistí ptáků, převážně pěvců. Tím se larvy motolice podivné dostávají do svého konečného hostitele. V trávicím traktu ptáků pak žijí dospělé motolice, s trusem ptáků se pak dostávají vajíčka znovu do koloběhu.

Zde snímky napadené jantarky motolicí podivnou - https://www.biolib.cz/cz/taxon/id448254/
Jablonec nad Nisou, rumiště na kopci, za jízdárnami

Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + Raynox DCR-250 + dvojitý difuzér + odrazka

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 8.5.2019
  • 173 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jaroslavburda
Mrchožrout černý (Phosphuga atrata) obývá především lesy, ale i otevřená stanoviště. V zimních měsících jej nalezneme nejčastěji pod kůrou stromů. Ačkoliv jde o běžného brouka, setkáme se s ním málokdy, vzhledem k jeho nočním aktivitám, kdy loví plže a žížaly. Přes den se zdržuje v trouchnivějícím dřevě, pod kůrou nebo kameny. K lovu plžů (šneků) má speciálně uzpůsobený - prodloužený krk, který mu umožňuje proniknout do ulit, kam vstřikuje trávící šťávy. Mladí brouci mají hnědavou barvu, dospělci jsou leskle černí. Když je mrchožrout vyrušen, vylučuje žlutou tekutinu a zatahuje hlavu pod štít. Velikost 10 - 15 mm.

Jablonec nad Nisou, les, pod kůrou pařezu
Nikon D7200 + Nikkor 105 mm + dvojitý difuzér

Foto 2019 Jaroslav Burda
Kategorie: makropříroda
Více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 12.4.2019
  • 188 zobrazení
panrh
Vrátil jsem se.Takovou nádheru máme vlastně za domem.Peklo u Zahrádek na Českolipsku skrývá úchvatnou podívanou ve všech čtyřech ročních období.Také je smutným dějištěm lidských tragédií a úmrtí včetně židovského hromadného hrobu. Myslím že Peklo nejvíce symbolizuje věta na náhrobku mladého chlapce: Peklo jsem miloval,v Pekle jsem zemřel. Přes to všechno tragické je příroda v tomto místě úchvatná,překrásná a v zimě...tichá.
Národní přírodní památka - Peklo

Údolí se nachází mezi obcí Zahrádky a městem Česká Lípa. Tato unikátní lokalita byla roku 1967 vyhlášena chráněným územím. Je asi 4 km dlouhé a cesta jím vede podél Robečského potoka. Cestu lemují vysoké pískovcové skály, které místy tvoří svislé stěny. Původní plány na stavbu železniční trati, která měla procházet touto lokalitou byly zrušeny díky aktivitám vlasteneckých zejména německých spolků a údolí bylo zachráněno i pro následující generace. Údolí Peklo

Kaňonovité údolí Robečského potoka je vytvořené ve svrchnokřídových kvádrových pískovcích mezi Zahrádkami a Českou Lípou. Na skalních stěnách se vyskytují rozmanité geomorfologické jevy – převisy, jeskyně, úzké rokle, železité inkrustace, voštiny, nedokonalé skalní hřiby, množství drobných lábkovitých škrapů a další. Hrany kaňonu jsou porostlé reliktními bory, na strmých svazích převládají suťové javořiny s lípou malolistou (Tilia cordata). Dno údolí je pokryto potočními sedimenty, na kterých se vyvinula typická lužní společenstva. V podrostu na jaře převládá bledule jarní (Leucojum vernum), kromě ní se zde vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus), árón plamatý (Arum maculatum), ďáblík bahenní (Calla palustris), prvosenka vyšší (Primula elatior), blatouch bahenní (Caltha palustris) a další vlhkomilné druhy. Na lokalitě byl zjištěn výskyt 78 druhů ptáků, hnízdí zde například ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) či výr velký (Bubo bubo). Ze zajímavých savců se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra). Při průzkumu bezobratlých byl zjištěn výskyt 250 druhů hmyzu a bohatá fauna lesních plžů a vodních mlžů. Údolí je turisticky velmi atraktivní, prochází jím naučná stezka Peklo. Pro snížení dopadu turistického ruchu jsou kolem Robečského potoka udržovány povalové chodníky.

Skrytý pramen v jeskyni se nalézá pod zbytky hradu, tzv. Frydlantu, nedaleko rozpadlého mlýna. Ze skalní pukliny vystupuje od září do konce května pára, v létě je však voda ledová. Za běžného stavu vody je puklina málo nápadná, za nízkého průtoku potoka se však objeví zabahněná jeskyně, zčásti přitesaná, která je však prostupná jen k místu, kde pěšina stoupá k Frydlantu. Pokusy o průnik hlouběji do jeskyně nebyly úspěšné. (Převzato z kroniky obce Kvítkova od F.Zeisslera, 78, 1878).

Skalní řícení je v l.1878-80 časopisem registrováno dvakrát. Při tom druhém (na začátku údolí - od Č.Lípy?) zřícený skalní blok pod sebou doslova pohřbil muže s teletem. (J.Lahn, 54, 1880).

Bojoval za svobodu a lidská práva, protože sám si těch vlastních příliš neužil. Když nebyl ve vězení, žil pod dohledem Státní bezpečnosti. Později se proslavil jako politik se srdcem kovboje. V romantickém údolí Peklo u České Lípy choval osly, kozy i ovce. Kolem statku měl hroby, kde pochoval své psy, které zabila StB, aby se mohla dostat do jeho stavení. „Posouval Chartu 77 dopředu. Neustále přicházel s nápady, jak nabourávat komunistický režim. Na mnoho věcí jsme měli odlišné názory, vždycky jsem si ho ale vážil,“ řekl o Lisovi Alexandr Vondra. Od podepsání Charty 77 se zvyšovala délka trestů, ke kterým byl Lis tehdejší mocí odsouzen. Když nebyl zavřený, byl stejně pod dohledem StB. „Půl roku jsem se musel třikrát denně hlásit v České Lípě u StB. Protože jsem nemohl řídit auto, docházel jsem těch několik kilometrů pěšky,“ vzpomínal dříve Lis. Neúnavný bojovník za svobodu a milovník zvířat má v Pekle, kde prožil posledních 30 let svého života, od roku 2002 pamětní desku.
Více  Zavřít popis alba 
  • 22.1.2016
  • 404 zobrazení
kct-kralovice
Fotogalerie z výpravy oddílu na jih Čech, ubytování na základně ATOMu v Rožmberku n. Vlt. Program: v pátek příjezd, ubytování; v sobotu výlet do okolí Vyššího Brodu, hry, trénink na závody; v neděli první díl Poháru Plz. kraje v TZ pro rok 2022, vyhlášení výsledků, sbalení, úklid, odjezd. Foto D. Knopová, J. Knop, E. Popelová, M. Popel, K. Popel
Více  Zavřít popis alba 
  • minulý týden
  • 14 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
manula1
Dnes jsme se vydali ze Vnorov přes louky do Strážnice a potom podle Baťova kanálu do Petrova. V přístavu bylo zahájení zimní sezony, po občerstvení jsme přešli do Plžů, na pohárek vína. Bylo nás 19 a ušli jsme 12 km.
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 20.11.2021
  • 160 zobrazení
handysto
#příroda#krajina#cestování
vypravila jsem se obhlédnout Přírodní památku Kienberg. Lokalita patří k významným paleontologickým nalezištím fosílií mořských mlžů, plžů, měkkýšů, dírkonožců, lasturnatek, žraločích zubů a ryb. Půdu pokrývají stepní trávníky s roztroušenými dřevinami hlohu jednosemenného, růže šípkové a slivoní trnité. Nachází se tu bývalá pískovna. Byl zde poprvé v rámci ČR nalezen pavouk zora severská. Hnízdí tu strnad luční a ťuhýk obecný.
Vyhlášená rozloha: 7,62 ha
Více  Zavřít popis alba 
49 komentářů
  • 6.11.2021
  • 40 zobrazení
manula1
Za krásného, ale větrného počasí se nás sešlo 19 na tradiční výstup na Žerotín pod vedením Jiřiny Novákové. na Žerotíně po krátké přestávce jsme se rozdělili, dva šli zpět druhou trasou do Radějova, dva šli do Strážnice a zbytek přes vinohrady do Petrova. Ušli jsme 10 km. V Plžích jsme výšlap zakončili v motorestu a ve sklípku jsme se zastavili na pohárek vína.
Více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 30.10.2021
  • 197 zobrazení
ovyt
Čtyři pěší výlety, první dva kolem řeky Moravy a Baťova kanálu, další kolem nekonečných vinohradů a poslední k nejvýznamnějšímu archeologickému nalezišti v České republice. To byl náš program 5-denní cesty na Slovácko. Bylo nás 9, z toho 8 žen... a za 4 výlety jsme našlapali na 72 km. Všechny kilometry takřka po rovině, kopečky byly výjimečné a spíš jsme se na ně dívali jen z rozhleden v okolí. Navštívili jsme skanzen ve Strážnici, projeli se i lodí po Baťově kanále a navštívili řadů sklípků ve vinařských blastech Petrov-Plže či Mutěnice a Nechory. propozice naší akce najdete v odkazu: www.ovyt.cz/nase-akce2/na-slovacko/
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 148 zobrazení
spacefoto
13 komentářů
  • letos v září
  • 23 zobrazení
marplova
Více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2021
  • 29 zobrazení
kamera8
KPR (klub přátel rumíčka) na chmelobraní v Petrově
Více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2021
  • 43 zobrazení
newbubu
Dovolená 2021-Hlohovec
Více  Zavřít popis alba 
  • 20.8.2021
  • 27 zobrazení
jitka1948
Dnes s KČT Kyjovsko. Z Petrova podél Baťova kanálu do Strážnice
Více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 10.8.2021
  • 103 zobrazení
manula1
Dopolední vycházka s pejskem a odpoledne ještě svižně do Petrova a zpět. Potkala jsme některé cyklisty na cestě tam i na zpáteční cestě.zdravili jsme se jako staří známí. Strážnické malérečky opravovaly malbu ornamentů na Motorestu v Plžích. Také jsem se byla podívat ve sklepě co má a.s.Žerotín. Byla jsem tam , když se to celé opravovalo. Dnes tedy celkem 16 km.
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 3.8.2021
  • 233 zobrazení
paraskiva
Dvanáct dnů v dodávce: Telč, Bítov, vinařská oblast - Chvalovice, Šatov, Strachotín, Novomlýnské nádrže, Moravský Krumlov se Slovanskou epopejí Alfonse Muchy, Petrov, Plže, Baťův kanál, Strážnice, Strání, lázně Luhačovice, Modrá, Velehrad - bazilika, skanzen, hrad Bouzov, Loštice s Muzeem tvarůžků, Postřelmov, Mohelnice, pevnost Jaroměř, Dobruška, zámek Potštejn, Velký Vřešťov, špitál Kuks, přehrada Les Království, Benecko, vrch Kozákov, Malá Skála, hrad Frýdštejn, Sychrov, Liberec, Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Obří sud, Hřebínek, Příhrazy, Český ráj - Drábské světničky, Příhrazské skály... Všude dobře.
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 41 zobrazení
atletikachodov
Kategorie: sport
Více  Zavřít popis alba 
  • 6.7.2021
  • 79 zobrazení
reichmannka
Autoři fotografií:
Adrián Lukáč – Kamila Reichmannová – Kateřina Kulkusová
Modelky:
Kristýna Šanderová – Veronika Kalců
#slovácko#kultura#2021#středníškolastrážnice#morava#modrotisk#strážnice#petrov#plže
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 563 zobrazení
manula1
dnes jsem se svezla do Radějova autem a pak už jsem pokračovala přes vrchy a vinohrady a petrovské vinohrady do Plžů. 9 km. Z Petrova Vlakem, bylo už celkem horko#příroda#koníčky#krajina
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.6.2021
  • 175 zobrazení
jiri-skrobak
13 komentářů
  • 5.6.2021
  • 79 zobrazení
stehlikujanina
1. den: Slavkov u Brna-zámek, Žarošice- kostel a poutní místo, Ždánice - zámek a park, Bukovany-větrný mlýn, replika, v obci kaple J.Pavla II., Koryčany- židovský hřbitov, Střílky - barokní hřbitov, Buchlov - zastávka pod hradem. Ubytování v Hodoníně v hotelu Panon.
2. den: Hodoníně- náměstí hrající kašna, zámek -muz. T.G.M., Modrá- Archeoskanzen Velké Moravy, Velehrad, Staré město-památník Velké Moravy, nový kostel,2 věže Cyril a Matoděj, Uher. Hradiště-prohlídka centra.
3. den: Veselí n.Mor.- nový přístav na Baťově kanálu, zámecký park, zámek zchátralý, Uherský Ostroh, námestí s kostelem, zámek- nově otevřený, hranolová věž, Kunovice - letecké muzeum, Petrov-Plže vinné sklepy-degustace sklep 71 Tomanovských, Milotice - zámecký park, Čejkovice- vinařské bůdy, Templář. sklepy- den otev.dveří.
4. den: Strážnice- skanzen(Muzeum vesnice jihových. Moravy), přístav na Bať. kanálu, Hluk- gotic.tvrz, Památkové domky v Rajčovně- Den památkových domků-otevřeno zdarma, Vlčnov- kapličky na náměstí, Muzeum lidových pálenic, Rolnický dům, Kuželov- větrný mlýn a malé muzeum, Kněždub- Slovácký slavín-pohřběni Úprkové.
Více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 68 zobrazení
Reklama