Hledání

1 477 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

zspencin22
Zásahová jednotka hasičů Bratříkov si počinala skvěle. Za 4 hodiny práce zabezpečila školu tak, že jsme mohli po dvou dnech ředitelského volna zahájit výuku. S opravou interiéru pomohla firma Jaroslova Štryncla a firma Luboše Zemana opravila krytinu na střeše. Všem patří velké poděkování. M. Halamová
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2017
  • 168 zobrazení
  • 1
mysticsmile
V neděli 1. května 2011 bylo možno shlédnout interiér starobylého roubeného stavení typického pro architekturu Malé Hané v obci Knínice na okrese Blansko. S kamerou a fotoaparátem jsem se pro Vás snažil zachytit atmosféru dávných věků. Na tomto místě patří velké poděkování Bc. Jiřímu Pokornému - předsedovi Živého muzea Světlá, www.zivemuzeum.cz, jenž poutavě a trpělivě srozumitelným způsobem po expozici celý den provázel. A že šlo o exkurzi velmi zajímavou, jež nutí k hlubokému zamyšlení, o tom Vás jistě přesvědčí následující krátká reportáž...
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 2.5.2011
  • 112 zobrazení
  • 0
kolodejova-zahrada-zivota
ZAHRADNÍ SLAVNOST v Kolodějích
Otevření nové budovy mateřské školy, představení 3D modelu budoucí školní zahrady,
rozloučení se školním rokem

Zahradní slavnost ZŠ a MŠ Praha - Koloděje proběhla 25. června 2014, jejichž součástí bylo slavnostní otevření nové budovy mateřské školy za přítomnosti 1. náměstka primátora hl. m. Prahy, představení nové podoby školní zahrady a rozloučení se školním rokem.
Po slavnostních projevech k otevření nové MŠ si mohli návštěvníci, mezi kterými byli přítomni rovněž zastupitelé MČ Praha Koloděje a architekti projektu, novou budovu a její interiéry prohlédnout v rámci komentované prohlídky.
Na Zahradní slavnosti byl rovněž představen originální 3D model budoucí školní zahrady, který pro děti vytvořily podle návrhu architekty Marcely Steinbachové učitelky MŠ a ZŠ na hraní s dětmi vlastnoručně vyrobenými papírovými panáčky. Cílem bylo podpořit ztotožnění se školní veřejnosti s novou tváří zahrady, která bude sloužit potřebám školy i školky a současně přinášet inspiraci pro děti i učitelé.
Děti a rodiče měli možnost během programu akce napsat krátký vzkaz, své přání nové zahradě a rozloučit se tak se zahradou starou. Všechna Vaše přání a ředitelem přečtené vzkazy zahradě všech tříd školy a školky, byly spolu s fotografiemi s pohledem na původní zahradu uloženy do ozdobené nádoby, která byla rituálně zakopána do země pro příští generace. Paní architektka Steinbachová vyslovila poslední přání nové zahradě a jako první zasypala symbolickou urnu hlínou. Přítomné děti postupně vyhloubenou díru v zemi lopatkou po lopatce zaházely.
Naše pozvání na Zahradní slavnost přijal také místní rodák, umělec a akademický malíř Jaroslav E. Dvořák, který bude s námi spolupracovat na dalších uměleckých dílech v podobě přírodních herních prvků pro novou školní zahradu. Projekt obnovy školní zahrady v Kolodějích vzniká za podpory Nadace Proměny.
Rozloučení se školním rokem, našimi předškoláčky, proběhlo již v prostorách nové MŠ. Děti svým rodičům předvedly vše co se ve školce naučily - tancovaly, zpívaly, hrály na flétny a předškoláci slavnostně prošli symbolickou bránou do nové etapy života školáka. Na závěr vystoupily děti maňáskového divadélka Kolečko s pohádkou „O koláři Jakubovi“, která pojednávala o životě Jakuba, koláře (dříve nazýván koloděj), jenž se živil opravou rozbitých loukoťových kol vozů, brodících se přes místní protékající říčku Rokytku při cestě do Prahy.
Návštěvníci akce měli možnost rovněž shlédnout v jídelně školy výstavu dětských obrázků, malovaných s rodiči v kroužku Malujeme spolu a fotografií Očima dětí, pořízených v kroužku Dětské fotografování.
Na podporu proměny školní zahrady v dotočné benefičního kola štěstí, které dobročinně podpořili rodiče, místní firmy i Nadace Proměny, si malí účastníci mohli navíc vylosovat zajímavé ceny. Vytočili jste nám krásných 895 Kč, které putují na konto Kolodějovy zahrady života.

Velice děkujeme všem sponzorům akce a provozovatelům pohostinství za výborné víno, grilované selátko, bramboráky na plotně, koláče jako kolo od vozu, cukrovou vatu i ledovou tříšť. Děkujeme také zástupcům Úřadu MČ Praha – Koloděje za balónkovou výzdobu, sladký ovocný bar, a šikovným maminkám, které pro děti napekly linecká kolečka či připravily studené salámové mísy.
Velké díky patří rovněž dětské kapele Crazy Cool z Domu dětí a mládeže Praha 10 - Dům UM, která nás svým lehce rockovým vystoupením provázela celé odpoledne.
Největší poděkování bude patřit zejména řediteli školy a všem učitelům MŠ, ZŠ a také nadšeným rodičům, kteří se dobrovolně a rádi zapojili jak do příprav, tak do průběhu akce samotné.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2014
  • 123 zobrazení
  • 0
lotusesprit
Teplice zámek - Teplický zámek stojí na místě původně románského kláštera benediktinek, založeného v l. 1158-64 královnou Juditou. Klášter byl poškozen r. 1426 míšeňskými vojsky. Po polovině 15. stol. byla v místě postavena tvrz. V několika etapách pak probíhaly přestavby na zámek. Snad již Volf z Vřesovic vystavěl základní část hlavního traktu. Nejvýznamnější přestavby začaly v době držení zámku Vilémem Vchynským (Kinským). Císařským výnosem r. 1634 bylo panství Vchynským konfiskováno a darováno císařskému maršálovi Janu Aldringenovi, pocházejícímu z Lotrinska. V letech 1778-1826 byl majitelem jan Nepomuk Clary-Aldringen. V té době zámek doznal mohutných stavebních změn směrem k současnému klasicistnímu vzhledu. V té době bylo vybudováno i zámecké divadlo, pro které r. 1812 napsal J. W. Goethe krátkou hru "Sázka". r. 1835 byl teplický zámek místem setkání rakouského císaře Ferdinanda V. , pruského krále Bedřicha Viléma III. a ruského cara Mikuláše I. , jež se konalo u příležitosti odhalení ruského památníku bitvy u Chlumce. Posledním šlechtickým majitelem byl od r. 1920 Alfons Clary-Aldringen, který otevřeně sympatizoval s nacismem. R. 1938 hostil na teplickém zámku anglického lorda Runcimana. Rod Clary-Aldringenů sídlil na zámku až do května 1945. Od r. 1947 až do současnosti sídlí v zámku muzeum.

Kostel Povýšení sv. Kříže - Kostel se přimyká zvenčí k severovýchodnímu nároží hlavního křídla teplického zámku. Byl přistavěn v letech 1549-68 majitelem teplického zámku Volfem z Vřesovic, který byl nejvyšším písařem Království Českého. Je v něm také pochován. Kostel byl původně postaven v pozdně gotickém nebo ranně renesančním slohu pro potřeby rodiny majitelů zámku a protestantských návštěvníků lázní. Při stavbě věže bylo použito kvádrů z románské baziliky kláštera sv.Jana Křtitele. Dnešní vzhled je dílem přestavby, započaté r.1799. Přestavbou získal kostel podobu romantické gotiky jak z vnějšku, tak i v interiéru. To ho řadí mezi jeden z prvních projevů romanticko-gotického slohu na našem území. Již od konce 19.století sloužil kostel sporadicky ortodoxním bohoslužbám. Od roku 1950 je pravoslavným chrámem Povýšení sv.Kříže a konají se v něm pravidelné pravoslavné bohoslužby.

Kostel sv. Jana Křtitele - Děkanský kostel sv.Jana Křtitele byl postaven na starších základech v letech 1585-94. K významné barokizující přestavbě došlo v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler-zednický mistr. Kostel je koncipován jako trojlodní bazilika s pravoúhlým presbytářem. V západním průčelí je umístěna hranolová věž. K ní přiléhá malá schodišťová věž. V nejvyšším patře je hranolová věž zúžena a obehnána pavlačí, za kterou se dříve nacházel byt hlásného. Střecha je barokní přílbová. Pod kostelem se nachází hrobky Vchynských a Clary-Aldringenů. Dvou šlechtických rodů, které vlastnily teplické panství.

Morový sloup Nejsvětější Trojice - Sloup byl postaven v letech 1718-1719 jako poděkování za odvrácení morové nákazy od Teplic roku 1713 a také na paměť smíření čtyř bratří z rodu Clary-Aldringenů. Jedná se o jedno z nejkrásnějších děl slavného barokního sochaře Matyáše Brauna. Realizace kamenického díla se ujal V. A. Bümel, sochařskou výzdobu pak vytvářel sám Matyáš Braun. Šestiboký sokl se třemi bazénky nese trojboký obelisk, na jehož vrcholu je na zemské kouli osazeno sousoší Nejsvětější Trojice. Obelisk je ověnčen velkým množstvím obláčků s kupidy. V dolních partiích soklu jsou umístěny sochy morových patronů: sv.Šebestiána, sv.Rocha, sv.Jana Křitele, sv.Pavla a sv.Karla Boromejského. Stěny soklu nesou barokní reliéfy, které využívají námětů ze Starého zákona.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.10.2018
  • 54 zobrazení
  • 0
mijurka
Motorest SAM Olomouc Nemilany
Parčík s balvanem , z čela reliéf sv. Kryštofa, patrona poutníků, na boku je vytesán nápis, ukončení úseku dálnice v r 2004.

Zábřeh
Město ležící na severozápadě Moravy na řece Moravská Sázava. Osada Zábřeh vznikla na levém břehu řeky Moravská Sázava, její hlavní funkcí bylo chránit brod přes řeku. První zmínka o Zábřehu se nachází na listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. V roce 1278 byl Zábřeh už městem Období jeho největšího rozmachu a rozvoje je spojováno s panským rodem Tunklů. Nejznámějšího z rodu, Jiřího staršího Tunkla, jenž proslul jako zakladatel rybníků, dnes připomíná jediný zachovalý rybník - Oborník.. v polovině 19. století, kdy se Zábřeh stal díky nové železniční trati z Olomouce do Prahy důležitým obchodně-průmyslovým a přepravním centrem. Je znám také jako rodné město polárního cestovatele, dobrodruha a spisovatele Jana Eskymo Welzla.

Socha Eskymo Welzla od od Stanislava Lacha z r. 1998. Je umístěna před opraveným vlakovým nádražím.

Řeka Moravská Sázava
Kolem řeky přes Wolkerovy sady dojdeme k Evangelickému kostelu.

Neobvyklý, ale krásný kostel Církve československé husitské, zvaný též evangelický, vznikl v letech 1902 až 1903.
Jeho stavbu iniciovali členové významné podnikatelské rodiny – bratři Otto a Hermann Brassovi. V roce 1896 byl položen základní kámen, stavba byla dokončena v roce 1903 podle plánů stavitele Karla Ilgnera a je provedena ve stylu novogotiky z tmavě pálených cihel v kombinaci s krémově tónovaným štukovým rámováním. Půdorys kostela má tvar kříže a kromě vlastního sakrálního prostoru je v něm umístěna i fara a byt pro rodinu kněze.
Pokračujeme ulicí Na hrázi kolem rybníka Oborník Cesta je vlasně alej plná krásných lip.V dálce přes vodu je vidět vojenskou nemocnici, která nikdy nesloužila svému účelu.

Rybník Oborník Zábřeh
Jediný dnes dochovaný zábřežský rybník z dob slavných Tunklů. Oborník neboli Zámecký rybník vznikl jako řada dalších koncem 15. století. V dnešní době je to příjemné místo k odpočinku a relaxaci

Zámecký pivovar, dnes už jenom sladovna.

Hrad a zámek
Původně tvrz, později hrad a od 16. století renesančně přestavěný zámek v Zábřeze. Od 18. století je obohacen o barokní křídlo.
Pozdněgotickou přestavbu dnes připomíná pískovcový reliéf s rodovým erbem Tunklů a letopočtem 1478 umístěný v průjezdu zámku.
Hrad vystavěný na místě původní tvrze byl v 16. století renesančně přestavěný na zámek a o d 18. století obohacen o barokní křídlo.V minulosti se stal útočištěm významných šlechtických rodů - Šternberků, Kravařů, Tunklů, Boskoviců nebo Lichtenštejnů, dnes je sídlem městského úřadu. Nejznámější rod Tunklu hrad upravil v pozdně gotickém slohu. Z té doby pochází deska vytesana z maletínského pískovce, s bohatými ornamenty, se znakem Tunklů a nápisem: 1478 Georgius Tunkl Senior de brniczko et in zabrzeh. Je umístěna v průjezdu zámku.

Kašna na nádvoří zámku
Z je také jednoduchá kašna na nádvoří zámku. Je vytesána z jednoho kusu malenínského pískovce a sloužila jako zdroj vody pro zábřežský hrad, který neměl obvyklou hradní studnu.
Maletínský pískovec
V okolí obce Maletín bylo v minulosti vyhlášené těžební místo na kvalitní pískovec. . Po celé Moravě jsou sochařská díla, které kameníci vytvořili z maletínského pískovce. Je z něj vytesána i památka UNESCO, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci.
Maletínský pískovec šířil věhlas i v oblasti paleontologie. Při jeho těžbě byly nalezeny krásné rostlinné zkameněliny rostlin a živočichů.
Charakteristickým znakem maletínského pískovce je výskyt drobných pyritových konkrecí, které zvětrávají v limonit. Jejich velikkost kolísá mezi1-5 cm, bývaly označovány kameníky jako broky.

Morový sloup z roku 1713
Mariánský morový sloup na Masarykově náměstí pochází z roku 1713. Nechal jej postavit zdejší sládek Karel Josef Počta jako poděkování za to, že se mor, který tehdy řádil v okolí, zastavil před branami města..
Vlastní sloup je uzavřen ve čtvercové zahrádce, jejíž nároží zdobí sochy čtyř světců – svatého Jana Nepomuckého, sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Floriána. Sloupu dominuje socha Panny Marie stojící na půlměsíci

Kamenná kašna na Masarykově máměstí je z roku 1829.
Kruhovou kašnu zdobí ženská figura, která z nádobky lije vodu. Na přední straně pilíře sochy je umístěn městský znak.
Původně gotický panský dům Tunklů z Brníčka , upraven v klasicistním slohu. Jako radnice sloužila budova do roku 1991, dnes zde sídlí Galerie Tunklův dvorec.

Kostel sv Bartoloměje
Jednolodní barokní kostel , největší kostel v Zábřeze, postaven v roce 1754 na místě, kde stával nejméně od r. 1350 původní kostel sv. Bartoloměje.

Dům Pod Podloubím Zábřeh
Renesanční dům s mázhauzem a původními gotickými sklepy dnes patří k nejzachovalejším a nejvýstavnějším měšťanským domům v Zábřeze. . Byl to dům výsadní, právovárečný. Jeho majiteli bývali významní zábřežští měšťané, mimo jiné i Burian Vizovský, jehož dcera Magdalena se roku 1618 provdala za Jana Amose Komenského..
V současné době je dům Pod Podloubím sídlem městského muzea.
Stálá expozice je věnovánía historii města a okolí.. Zajímavými exponáty jsou výtisk Bible kralické a faksimile Aretinovy mapy z roku 1623, vzácné památky zachycující rozsah zábřežského panství. Velká pozornost je věnována také cechům a řemeslům.
Muzeum v Zábřehu vlastní sbírku asi 750 grafických listů Václava Hollara. Tato kolekce je druhým nejrozsáhlejším souborem jeho díla v České republice třetím na světě.
Další svetový autor: Rudolf Kremlička – Skupina vojáku c.k.armády
Je tu expozice nejslavnějšího rodáka, polárního cestovatele, dobrodruha a spisovatele Jana Eskymo Welzla.
Právě probíhala výstava textilního umění

Tvrz v Nemili u Zábřeha
Zvenku skoro obyčejné venkovské stavení , po vstupu ojedinělá kulturní památka.
Původně středověká, renesančně přestavěná, tvrz dokládá typ obydlí šlechty na přelomu 16. a 17. století. Roku 1620 ji nechal přestavět v renesančním slohu vladyka rytíř Kryštof starší Huberck z Belnsdorfu, který působil jako regent statků u dvora tehdejšího majitele zábřežského panství Ladislava Velena z Žerotína.
Původní tvrz byla patrová se čtyřmi křídly, které tvořily uzavřený dvůr. Ten zachycuje Aretinova mapa zroku1623. Do současnosti se zachovala dnes už přízemní hlavní obytná budova tvrze. V 19. století byla tvrz přestavěna na hospodářskou usedlost. Současná rekonstrukce odstranit nevhodné zásahy z minulosti a navrátit jí původní ráz.
Památka se pyšní zachovalými interiéry. Dodnes se zachovala z původního čtvercového a poplužního dvora hlavní budova, kdysi patrová, dnes jen přízemní. Zachována zůstala černá kuchyně s křížovým stropem, panské pokoje s klašterními,valenými,křížovými a plackovými klenbami, panský pokoj s bohatě malovanou a štukovanou klenbou i s výklenkem pro prevét. Rekonstrukcí prochází bývalý rytířský sál, je odkrývana původní dlažba, zajímavostí je otisk kozí nožky v dlaždici. Dochovalo se také venkovní ostění oken a dveří z kvalitniho maletínského pískovce,
Památka je druhou zpřístupněnou tvrzí na Olomoucku. Ta první je Vodní tvrz v Jeseníku. Našly se tu zajímavé archeologické nálezy. Nejvýznamnější z nich představuje "diamantový palcát" ze začátku 13. stol. Stal se součástí výstavy o králi Janu Lucemburském. S Tvrzí se loučíme pohledem na krásnou kamennou studnu u cesty.

Postřelmov
hrobka Bukůvků z Bukůvky s mumiemi

Mezi Zábřehem a Šumperkem je unikátní památka. Vedle farního kostela sv. Matouše zde stojí hrobka šlechtického rodu Bukůvků. Postavil ji v roce 1592 Zikmund Bukůvka z Bukůvky. Prostá stavba v renesančním stylu centrálního čtvercového půdorysu je zakončená římsou a stanovou stříškou. Portál je bohatě zdobený tesanými reliéfy a kovanou mříží. Pod podlahou najdeme kryptu s valenou klenbou, ve které jsou umístěny čtyři rakve s mumiemi. Zikmunda z Bokůvky, který zemřel v roce 1612, jeho manželky Barbory Okrouhlické z Kněžic, synovce Bernarda, zemřelého v roce 1631 a neznámé dívky, snad dcery Zikmundovy.
Mumie jsou v republice unikátem, podobné se nacházejí v Klatovech a Brně. Původně byly v postřelmovské hrobce ostatky šesti lidí, ze dvou těl ale zbyly pouze kosterní pozůstatky. Díky přirozené cirkulaci vzduchu se další čtyři těla přirozeně vysušila. V osmdesátých letech 20. století byly mumie Bukůvků poprvé chemicky ošetřeny. Po nešťastných stavebních úpravách při kterých byla ve sklepeních zazděná původní větrací okna se mumifikovaná těla vlivem změněného klimatu začala rozpadat. Ošetřili je odborníci z pražského ústavu soudního lékařství, kteří je zbavili plísní s karcinogenními účinky. Restaurátorské práce pak hrobce vrátily původní podobu. V hrobce je nutné stálé mikroklima. Na stav hroby i uložených pozůstatků pravidelně dohlížejí odborníci.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 14.6.2012
  • 130 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Přízemní výstavní prostory Muzea Boskovicka jsou po většinu času tichým důstojným místem, kde na nás dýchá minulost starých zašlých časů. Tento čtvrtek byl výjimkou. To se oba sály zaplnily do posledního místa lidmi všech generací. Nejvíce bylo těch starších, ale zpočátku slavnosti sem přišlo i hodně mladých. Proč najednou tolik slávy? To hned úvodem vysvětlila ředitelka Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalová.
„Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych Vás dnes ve čtvrtek 26. dubna přivítala u příležitosti zahájení výstavy Ve svornosti síla. Tu připravila tělocvičná jednota Sokol Boskovice ve spolupráci s muzeem Boskovicka. Expozice je věnovaná 150. výročí Sokola v České republice, 120 výročí založení Sokola v Boskovicích a stému výročí vybudování zdejší Sokolovny. Dovolte, abych mezi námi přivítala vzácné hosty. Pana Antonína Rusa – starostu sokolské župy Krále Jiřího, starostu jednoty Sokol Boskovice pana Libora Molta, dále pana Karla Malacha z TJ Sokol Boskovice, jenž se podílel na přípravě výstavy. Jsme velmi rádi, že mezi nás zavítali také představitelé města. Vítám starostu Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou. Na úvod naší vernisáže vystoupí smíšený pěvecký sbor Nota gymnázia Boskovice pod vedením Mgr. Lenky Bařinkové a Mgr. Martina Neruda. Pro dnešní slavnostní odpoledne nastudovali a přednesou tři lidové písně – Vy mládenci, Okolo Hradišťa a Prší prší.“
Po skvělém hudebním zážitku promluvil k výstavě pan Karel Malach: „Vážené dámy a pánové, sestry a bratři. Padesátá a šedesátá léta předminulého století byla mezníkem v životě českého národa. Uvolňovala se politická situace, došlo k celkovému probuzení zájmu občanů o kulturu těla i ducha. Do této doby spadá založení naší nejvýznamnější a nejstarší tělovýchovné organizace nejen u nás, ale i ve světě. Byl založen Sokol. Vznik Sokola je svázán s Pražskou tělocvičnou jednotou. Na ustavující valné hromadě jednoty 16. února 1862 v Panské ulici přednesli program nového sdružení Prof. Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Zakládajícími členy se stali bratři Grégrové, Jan Evangelista Purkyně, Jan Neruda, Josef Mánes, Vojtěch Náprstek a další vynikající lidé té doby. Symbolem jednoty se stal Mánesův prapor se Sokolem v letu, který převzali Sokolové prvního června 1862 slavnostně z rukou Karolíny Světlé. Se cvičením začali muži. Roku 1866 byl založen Tělocvičný ústav pro hochy a dívky. O tři roky později tělocvičný spolek Paní a dívek pražských. První cvičitelkou žen byla Klemeňa Hanušová a starostkou spisovatelka Sofie Podlipská. Rozvíjející se Sokol měl ve svém programu cvičení prostná a na nářadí, vzpírání břemen, zápas, šerm, plavání, veslování, bruslení, základy lehké atletiky, dobře organizované výlety za poznáním přírodních krás kulturních hodnot a šíření sokolských ideálů. Vše bylo prodchnuto vlastenectvím a antickým vzorem vyváženého jedince podle Tyršova programu. Nezapomínalo se na zábavu. Pěstoval se zpěv a hudba. Společensky se Sokolové každoročně bavili na maškarní taneční zábavě, kterou nazvali Šibřinky. Sokolské hnutí se šířilo z Prahy do Čech a na Moravu. V roce 1862 byly založeny jednoty v Brně, Jičíně, Jaroměři a dalších městech. Naši krajané založili Sokol v Americe roku 1865. Jak plynuly dějiny, Sokol v různých etapách naplňoval naši národní historii. Od svého založení usiloval o dovršení národního obrození, jež vyvrcholilo vznikem samostatného státu Čechů a Slováků. Za první světové války se sokolská myšlenka prolínala se zakládáním Českoskovenských legií ve Francii, Rusku a Itálii. Sokol se významně podílel na převratu 28. října 1918 v Praze a v jiných místech. Spolu se studenty vytvořil Národní stráž na ochranu veřejného pořádku. Po vzniku republiky se Sokol postavil za budování samostatného státu. Vyjádřením sokolských ideálů byl desátý všesokolský slet v roce 1938, kde Sokolstvo složilo přísahu věrnosti republice a bylo připraveno bránit svůj stát, demokracii proti fašismu. Během druhé světové války byl Sokol nacisty zakázán a mnoho jeho členů bylo zatčeno. Přesto se od začátku války Sokolové podíleli na činnosti odbojových skupin, které sami zakládali. Řada Sokolů také bojovala v zahraničí. K největší odbojové akci doma patřila podpora parašutistů při odstranění říšského protektora Reinharda Heidricha. Za války bylo vězněno víc než tisíc bratří a sester. V koncentračních táborech jich zahynulo 2139 a popraveno 2162. Další velké oběti přinesl Sokol ve Slovenském národním povstání a při Pražském povstání v květnu 1945. Po ukončení druhé světové války se Sokol rychle obnovil a dosáhl počtu jeden milion dvěstě tisíc členů. Znovu si postavil za hlavní cíl výchovu ke zdraví duševnímu a tělesnému a výchovu mravní. Labutí písní Sokola se stal Jedenáctý všesokolský slet v roce 1948, který přerostl v odpor proti komunistické moci a proto bylo na podzim vyloučeno z jeho řad přes 11500 členů. Definitivně byla Česká obec sokolská jako organizace zrušena zákonem 12. prosince 1952. V lednu 1990 se sešel na pražském výstavišti ustavující sjezd obnoveného Sokola a od té doby nastává další etapa činnosti naší tělocvičné organizace. V Boskovicích vznikla první sokolská jednota v roce 1872 z iniciativy čtenářského spolku Velen. Ta však brzy zanikla. V roce 1892 na slavnostním zahájení uměleckoprůmyslové výstavy v Boskovicích vyzval bratr a první starosta jednoty Sokol Česká Třebová Jiří Pichl k založení Sokola v Boskovicích. Návrh byl s nadšením přijat. Stanovy byly schváleny 18. prosince 1892. Na ustavující schůzi se přihlásilo sedmnáct členů. Byl zvolen starosta JUDr. Josef Kirchmann, který byl současně starosta města a výbor ve složení Rudolf Zeman, Karel Lipka, František Svátek, Jaroslav Trapl, Rampula, Mosler, Mazal, František Prchal, Miroslav Polák. Jednota vstoupila do České obce sokolské a zařazena do Rastislavovy župy. Členové cvičili v úterý a pátek v sále Záložny. Z milodarů byl pořízen spolkový prapor, který byl zhotovený v boskovickém klášteře. Je zde k vidění. Čtvrtého dubna 1893 byl zřízen pěvecký odbor, sbormistrem byl ředitel František Najman. Přihlásilo se 27 členů. V roce 1897 vznikl ženský odbor Sokola, v roce 1901 byla jednota přiřazena k nové župě Krále Jiřího. Od založení Sokola v Boskovicích se členové snažili o postavení vlastní tělocvičny. V roce 1904 byly objednány plány a začalo se jednat o zakoupení pozemku. V roce 1912 byla nová Sokolovna slavnostně otevřena uvedením opery Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta, kterou sehráli sokolští ochotníci. Až do roku 1948 byla Sokolovna centrem sportovní a kulturní činnosti boskovického Sokola. Do práce se výrazně zapojovali učitelé místního gymnázia V roce 1913 začalo v Sokolovně promítat kino, které bylo prvním stálým projekčním sálem v Boskovicích. Od roku 1912 bylo v Sokolovně loutkové divadlo. Všestrannou osobností kulturní činnosti se stal odborný učitel František Linda, jenž byl hlavním organizátorem hudebního života v Boskovicích. Velmi úspěšnou byla činnost sokolského ochotnického divadla. Sokolové z Boskovic a celé župy se zúčastnili všech sletů a každý rok pořádali veřejná cvičení. V roce 1937 měl Sokol v Boskovicích 874 členů. V roce 1948 skončil Sokol i v Boskovicích. Sokolovna byla vyvlastněna a vznikl Sdružený klub pracujících. V roce 1968 proběhl marný pokus o oživení Sokola. Po sametovém převratu mohl být obnoven Sokol i v Boskovicích. Stalo se tak 12. června 1991. Starostou byl zvolen Karel Kovařík, členové výboru Mgr. Jarmila Klosová, Mgr. Olga Procházková, Bohuslav Kameník, Bohuslava Musilová, Karel Ošlejšek, Růžena Kučerová, Soňa Šmerdová a Irena Chlupová. Členů bylo 405. Aktivní oddíly byly gymnastika, basketbal, stolní tenis a triatlon. Sokolova byla stále v majetku města. Pro složité vlastnické vztahy nebylo možné na Sokolovnu uplatnit restituční nárok. Město Boskovice proto v roce 1999 Sokolovnu vrátilo boskovickým sokolům formou daru. V současné době působí v Sokolovně tři divadelní soubory, oddíl Street Dance, orientální tance, oddíl stolního tenisu a tři oddíly starších žen, které se věnují zdravotní tělesné výchově. Nyní se připravují na patnáctý všesokolský slet, který se bude konat první týden o prázdninách. Od roku 1999 se Sokol snaží o majetek starat dle svých možností. Byla opravena fasáda, střecha, sociální zařízení, vyměněna okna. Nyní nás čeká generální rekonstrukce interiérů. Hlavní poděkování za dosavadní činnost Sokola v Boskovicích je třeba vyslovit všem činovníkům a starostům. Mgr. Jarmile Klosové, Karlu Ošlejškovi a současnému starostovi Liboru Moltovi.“
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2012
  • 535 zobrazení
  • 0
msorechov
Velké poděkování paní učitelce Janě Šedrlové za nácvik a přípravu vystoupení "Pasování na školáky"
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2019
  • 44 zobrazení
  • 0
skolkajistebnice
Paní učitelky z mateřské školy děkují paní Šustrové za napletení krásných oblečků pro panenky.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.1.2019
  • 25 zobrazení
  • 1
jarabrychta
  • 10.9.2016
  • 32 zobrazení
  • 0
pozor
Poděkování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 29.6.2015
  • 35 zobrazení
  • 0
hertlovka
  • 7.5.2013
  • 110 zobrazení
  • 0
materskaskolakamaradi
Děkujeme touto cestou panu Knápkovi za poskytnutí přístřešku na hračky a firmě pana Osičky za dopravu.
Obracíme se na šikovné rodiče se žádostí o pomoc při opravě přístřešku. Hledáme klempíře, natěrače a podlaháře. Podaří se je najít do konce srpna 2013 a překvapit děti? Děkujeme
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2013
  • 100 zobrazení
  • 0
sdhrozstani
  • 14.1.2012
  • 52 zobrazení
  • 0
utulekfotky
  • prosinec 2011 až leden 2012
  • 48 zobrazení
  • 0
brabect
  • 24.10.2011
  • 197 zobrazení
  • 0
jdpb
  • 23.10.2010
  • 104 zobrazení
  • 0
msbrnenska
  • 18.6.2009
  • 71 zobrazení
  • 0
skola-sudice
  • 7.1.2019
  • 87 zobrazení
  • 0
verakubelkova
  • 20.6.2018
  • 51 zobrazení
  • 0
nonamegirl
  • 27.2.2016
  • 39 zobrazení
  • 0
handysto
...za vaši přízeň a hlasy mé fotce roku 2014 jsem vám vytvořila tohle albumko, na mé nejoblíbenější téma.
DĚKUJI VŠEM MILÝM RAJČÁTKŮM
Zároveň bych mocinky ráda popřála hlavně všem vítězům, ale také těm co nevyhráli, protože to neznamená, že jejich fotky nebyly krásné, ale že nemají dostatek příznivců na Rajčeti.
více  Zavřít popis alba 
36 komentářů
  • podzim 2014
  • 66 zobrazení
  • 5
vora
  • podzim 2014
  • 107 zobrazení
  • 1
reklama